Horsens – 8. srpna
Z české extraligy dobře známý Peter Kildemand nešetřil nadšením, že se po třech pádech během sobotní SGP Dánska v Horsensu postavil na nejvyšší stupeň vítězů. Dánský závodník, který se do seriálu dostal coby stálý náhradník za zraněného Jaroslawa Hampela projel vítězně metou finálové jízdy před Matejem Žagarem a Michaelem Jepsenem Jensenem. Exmistr světa Tai Woffinden byl diskvalifikován, jelikož byl obviněn ze zavinění třetího pádu Petera Kildemanda. Přesto však navýšil své průběžné vedení v seriálu, protože jeho nejbližší sousedé v průběžné klasifikaci Nicki Pedersen a Greg Hancock nasbírali shodně o čtyři body méně než Angličan.
Matej Žagar, Peter Kildemand a Mikkel Jepsen Jensen na stupních vítězů
Rada k nezaplacení
Hrdinou večera byl ovšem jednoznačně Peter Kildemand. Byl diskvalifikován kvůli pádu pod tlakem Chrise Harrise v rozjížďce s číslem dvanáct. O šest jízd později se zapletl do jedné hromady s Nicki Pedersenem a Matejem Žagarem, kdy však na start opakovačky dorazila celá trojice.
Peter Kildemand a Mikkel Jepsen Jensen se radují na stupních vítězů
A posléze dokonale profitoval z benefitu rozhodnutí rozhodčího Jima Lawremce ve finále. Ale on sám byl potěšen, že on i jeho motocykly prošli takovým turbulentním závodem k nezapomenutelnému výsledku. „Tohle je absolutně perfektní,“ neskrýval Peter Kildemand na tiskové konferenci. „Byl to ale drsný večer. Musel jsem se párkrát zvedat ze země, což bylo drsné i pro kluky v boxech, protože mi museli zase zprovoznit motocykly. Pokaždé, když jsem spadl, byly pěkně poškozené, takže to byla absolutně úžasná práce mých mechaniků.“
Dánové se mohli radovat ze dvou závodníků na pódiu
Jejich úsilí se dostalo skvělé ovoce. „Když jsem projížděl cílovou čárou ve finále, bylo to, jakoby se čas na pár sekund zastavil,“ zasnil se Peter Kildemand. „Jsem tak rád. Pokaždé, když jedu velkou cenu, jedu, abych vyhrál. A právě nyní je to pocit, který bych chtěl zažít častěji. Horsens je skvělý stadión a kluci, co tady dělají dráhu, odvedli dobrou práci.“
Peter Kildemand ocenil rovněž gesto Taie Woffindena, který po své diskvalifikaci ve finále za ním před restartem zašel. „Abych byl férový, Tai se zachoval opravdu skvěle,“ netajil se. „P5išel za mnou a dal mi dobrou radu. Řekl mi, jakou stopu mám jet. A ono to fungovalo!“
Radost i na nižších stupíncích
Děsivý pád Petera Kildemanda, Nicki Pedersena a Mateje Žagara (zleva)
Po pádu s Peterem Kildemandem a Nicki Pedersenem v osmnácté jízdě s e Matej Žagar musel vypořádat s bolestí nohy a zraněnou rukou. Proto byl neskutečně zklamaný, když se po startu finále dostal dopředu, ale viděl blikat červená světla.
„Abych byl upřímný, byl to nešťastný večer,“ říkal později. „Měl jsem velký pád a finále zastavili, když jsem vedl. Ale celkově jsem šťastný. Nemám vážná zranění, jsem jen hodně odřený a druhé místo je dobré. Noha je hodně oteklá, mám před sebou náročný týden, ale to je speedway. Co mohu dělat?“
Michael Jepsen Jensen je přesvědčen, že opět našel cestu dopředu
Matej Žagar v posledním kole předjel Michaele Jepsena Jensena a připravil domácí diváky o podívanou na své závodníky na nejvyšších dvou stupních. Nicméně ten se netajil radostí, že má tříleté problematické období zapříčiněné zraněním za sebou.
„Jsem prostě super šťastný,“ nechal se slyšet. „Závodím na motorce a vidím řešení. Můj problém byl, že jsem se díval příliš daleko před sebe do budoucnosti. Měl jsem v hlavě, že nesmím spadnout, protože mám před sebou další Grand Prix nebo ligu. To mi vířilo myslí několik sezón. Není to tak, že bych byl hodně špatný, ale nebyl jsem dobrý a nezávodil tak, jak to umím. Musím věřit v sebe a tento mítink prokázal, že to je dobrá cesta.“
1. Peter Kildemand, DK
14
2. Matej Žagar, SLO
12
3. Michael Jepsen Jensen, DK
13
4. Tai Woffinden, GB
11
5. Maciej Janowski, PL
12
6. Jason Doyle, AUS
12
7. Chris Holder, AUS
10
8. Nicki Pedersen, DK
7
9. Andreas Jonsson, S
7
10. Greg Hancock, USA
7
11. Niels-Kristian Iversen, DK
7
12. Tomas H. Jonasson, S
7
13. Mikkel Michelsen, DK
6
14. Troy Batchelor, AUS
6
15. Krzysztof Kasprzak, PL
4
16. Chris Harris, GB
2
17. Nikolaj Busk Jakobsen, DK (res)
DNR
18. Anders Thomsen, DK (res)
DNR
První ze třech pádů Petera Kildemanda – ve dvanácté jízdě na snímku s Troyem Batchelorem (červená), Chrisem Harrisem (modrá) a Tomasem H. Jonassonem (bílá)
Průběžné pořadí seriálu:
1. Tai Woffinden 91, 2. Nicki Pedersen 78, 3. Greg Hancock 65, 4. Matej Žagar 65, 5. Chris Holder 61, 6. Niels-Kristian Iversen 60, 7. Jason Doyle 60, 8. Maciej Janowski 58, 9. Michael Jepsen Jensen 54, 10. Andreas Jonsson 45, 11. Tomas H. Jonasson 37, 12. Peter Kildemand 37, 13. Troy Batchelor 36, 14. Chris Harris 34, 15. Jaroslaw Hampel 31, 16. Krzysztof Kasprzak 25, 17. Antonio Lindbäck 14, 18. Craig Cook 7, 19. Mikkel Michelsen 6, 20. Tomasz Gollob 4, 21. Bartosz Zmarzlik 3, 22. Timo Lahti 3, 23. Kjastas Puodžuks 3, 24. Václav Milík 2, 25 Piotr Pawlicki 1, 26. Robert Lambert 1.
Červené vlajky mávaly také kůvli pádu Nickiho Pedersena
Malilla – 25. července
Nicki Pedersen dosáhl včera večer v Malille své druhé letošní vítězství v seriálu velkých cen. Ve finále odvrátil všechny útoky Taie Woffindena a projel vítězně metou před ním, Antonio Lindbäckem a Matejem Žagarem. Přitom stejně jako Angličan nasbíral sedmnáct bodů a tak se v polovině šampionátu od sebe stále dělí pouhopouhých devět bodů. Avšak šest závodů před koncem Nicki Pedersen nešetří odhodláním pokračovat v útoku na Tai Woffindena.
Tai Woffinden, NIcki Pedersen a Antonio Lindbäck stojí na stupních vítězů
„Měl jsem rychlost a myslel jsem si, že bych mohl dobře projet první zatáčkou,“ přemítal Nicki Pedersen na tiskové konferenci. „A to jsem měl, takže jsem vyhrál. Ale cítil jsem, že Tai jede ve správné stopě a je rychlý. Není zrovna nejlepší startér na světě, ale dokáže předjíždět zezadu. Ale teď se raduji sám ze sebe a nasbíraných bodů. Sezóna je ještě dlouhá a já budu bojovat.“
Nicki Pedersen připouští, že úroveň jeho technického parku jej brzdila v předcházejících dvou sezónách poté, co roku 2012 skončil jako vicemistr světa za Chrisem Holderem. „Letos pracujeme pilně,“ konstatoval. „Ještě nejsme na sto procentech, ale tam se nakonec dostaneme. Motorky mi letos sedí a trochu lépe a já si víc užívám život. A výhry v Grand Prix jsou bonusem navíc.“
Dánský šampión tudíž ví, jakým směrem se dál ubírat. „Můj tým rozhodně pracuje tvrdě a odvádí tvrdou práci,“ svěřil se. „Budeme usilovat, aby to bylo lepší, lepší a ještě lepší při každé Grand Prix, Když něco cítím, řeknu klukům to, co můžeme udělat, abychom to dělali ještě lépe. Někdy jsem tvrdý šéf, ale oni se ode mě učí každý den, což je hezké.“
Až do poloviny května Nicki Pedersen nevyhrál ani jednu velkou cenu ve Skandinávii. Tehdy triumfoval ve finském Tampere a včera se postavil na nejvyšší stupínek v Malille. Horsens by za čtrnáct dnů mohl přinést překvapivý hattrick.
„Vítězství v Dánsku by bylo úžasné,“ zasnil se. „Udělám pro něj všechno, co bude v mých silách, nic víc udělat nemůžu.“
1. Nicki Pedersen, DK
17
2. Tai Woffinden, GB
17
3. Antonio Lindbäck, S
14
4. Matej Žagar, SLO
13
5. Jason Doyle, AUS
11
6. Chris Holder, AUS
10
7. Niels Kristian Iversen, DK
10
8. Greg Hancock, USA
9
9. Maciej Janowski, PL
8
10. Michael Jepsen Jensen, DK
7
11. Tomas H. Jonasson, S
7
12. Chris Harris, GB
5
13. Andreas Jonsson, S
5
14. Peter Kildemand, S
3
15. Troy Batchelor, AUS
2
16. Krzyzstof Kasprzak, PL
0
17. Linus Sundström, S (res)
DNR
18. Peter Ljung, S (res)
DNR
Aktuální pořadí šampionátu:
1. Tai Woffinden 80, 2. Nicki Pedersen 71, 3. Greg Hancock 58, 4. Matej Žagar 53, 5. Niels-Kristian Iversen 53, 6. Chris Holder 51, 7. Jason Doyle 48, 8. Maciej Janowski 46, 9. Michael Jepsen Jensen 41, 10. Andreas Jonsson 38, 11. Chris Harris 32, 12. Jaroslaw Hampel 31, 13. Troy Batchelor 30, 14. Tomas H. Jonasson 30, 15. Peter Kildemand 23, 16. Krzysztof Kasprzak 21, 17. Antonio Lindbäck 14, 18. Craig Cook 7, 19. Tomasz Gollob 4, 20. Bartosz Zmarzlik 3, 21. Timo Lahti 3, 22. Kjastas Puodžuks 3, 23. Václav Milík 2, 24. Piotr Pawlicki 1, 25. Robert Lambert 1.
Daugavpils – 18. července
Necelých čtrnáct dnů po zisku titulu individuálního mistra Polska se Maciej Janowski vůbec poprvé postavil na nejvyšší stupínek podniku ranku Speedway Grand Prix. Pomohl mu déšť, díky němuž byl včerejší závod v Daugavpilsu ukončen předčasně bez své nadstavbové části. A Polák měl po dvaceti jízdách na svém kontě nejvíc bodů. Při shodě bodů, trojek i dvojek rozhodl pat mezi Nicki Pedersenem a Troyem Batchelorem jejich duel v rozjížďce s číslem šestnáct.
Nicki Pedersen, Maciej Janowski a Troy Batchelor na stupních vítězů
„Samozřejmě je to velký úspěch pro mě a pro můj tým,“ svěřoval se Maciej Janowski na tiskové konferenci. „Vítězství v Grand Prix je něco, co jsem chtěl a pokoušel se o to celou svou kariéru. Doufám, že toto není poslední velká cena, kterou jsem vyhrál. S jistotou však můžu říct, že tohle mě přinutí ještě víc usilovně pracovat.“
Při nástupu pozornost Macieje Janowskeho upoutaly ceny, které tam stály vystavené na odiv. „Díval jsem se na cenu pro vítěze,“ líčil zhruba o tři hodiny později. „A říkal jsem si ‚možná jednou‘. A teď tuhle krásnou trofej mám. Je to můj den a jsem velmi šťastný.“
Maciej Janowski prozatím figuruje na sedmé pozici průběžné klasifikace v jeho první sezóně v seriálu velkých cen. „Chci prokázat, že se mohu udržet v top osmičce,“ prohlašoval. „A začít přemýšlet o další sezóně. Budu slavit dnešní vítězství, ale až po sezóně. Nyní jsme uprostřed té letošní a já zůstanu zaměřený na další velké ceny, polskou a britskou ligu. Je stále co dělat.“
Pokud se týká rozhodnutí jury odpískat semifinále a finále, Maciej Janowski jej podporuje nejen kvůli skutečnosti, že v základní části nasbíral nejvíce bodů ze všech. „Nejdůležitější věc je bezpečnost,“ vysvětloval. „A po hustém dešti by bylo obtížné ovládat motorku. Nepřineslo by to dobrou podívanou ani pro diváky. Jsem rád, že všichni jedeme domů zdraví a můžeme se chystat na další závod.“
1. Maciej Janowski, PL
12
2. Nicki Pedersen, DK
11
3. Troy Batchelor, AUS
11
4. Chris Holder, AUS
10
5. Greg Hancock, USA
10
6. Jason Doyle, AUS
8
7. Tai Woffinden, GB
8
8. Peter Kildemand, DK
8
9. Niels-Kristian Iversen, DK
8
10. Michael Jepsen Jensen, DK
7
11. Thomas H. Jonasson, S
7
12. Andreas Jonsson, S
7
13. Matej Žagar, SLO
6
14. Chris Harris, GB
4
15. Kjastas Puodžuks, LAT
3
16. Krzyzstof Kasprzak, PL
0
17. Andrzej Lebeděvs, LAT
DNR
18. Jevgenij Kostigovs, LAT
DNR
Průběžné pořadí seriálu:
1. Tai Woffinden 63, 2. Nicki Pedersen 54, 3. Greg Hancock 49, 4. Niels-Kristian Iversen 43, 5. Chris Holder 41, 6. Matej Žagar 40, 7. Maciej Janowski 38, 8. Jason Doyle 37, 9. Michael Jepsen Jensen 34, 10. Andreas Jonsson 33, 11. Jaroslaw Hampel 31, 12. Troy Batchelor 28, 13. Chris Harris 27, 14. Tomas H. Jonasson 23, 15. Krzysztof Kasprzak 21, 16. Peter Kildemand 20, 17. Craig Cook 7, 18. Tomasz Gollob 4, 19. Bartosz Zmarzlik 3, 20. Timo Lahti 3, 21 Kjastas Puodžuks 3, 22. Václav Miliík 2, 23. Piotr Pawlicki 1, 24. Robert Lambert 1.
Cardiff – 4. července
Britská Speedway Grand Prix v Cardiffu se stala kořistí Nielse Kristiana Iversena, který se po svém úspěchu svěřil, že jej právě velké závody motivují, aby ze sebe vydal to nejlepší. Před zraky čtyřiceti tisícovek diváků v prvním okruhu finálové jízdy překonal Chrise Holdera. Úspěch dánské plochodrážní školy podtrhl Peter Kildemand, když protnul metu před Tai Woffindenem. Ten sice stále musí na své první domácí vítězství čekat, nicméně upevnil si pozici muže číslo jedna v aktuální klasifikaci.
Chris Holder, Niels Kristian Iversen a Peter Kildemand na stupních vítězů ve velšské metropoli
Triumf Nielse Kristiana Iversena ukázal, jak rychle se plochodrážník může dostat z hlubin beznaděje k nebetyčným výšinám. Před pouhými třemi týmy včerejší vítěz trpěl jako zvíře, když byl diskvalifikován ve dvacáté jízdě světového poháru. A zlato z jeho domácího stadiónu putovalo do sousedního Švédska.
Jak se však včera večer přehnal okolo Chrise Holdera, bylo skutečným vrcholem britské velké ceny. „Všechna moje finále při Speedway Grand Prix takhle neskončila,“ netajil se Niels Kristian Iversen na tiskové konferenci. „Ale z osmi jsem jich vyhrál čtyři. Když se do něho dostanu, dává mi to něco navíc. Dostává to ze mě ven to moje nejlepší. Tak to je, někdy vyhrajete, jindy prohrajete, ale musíte udělat, co je ve vašich silách. Tohle dnes fungovalo a je to pro mě skvělý pocit.“
Přitom základní část končil s devíti body. „Po semifinále, kde jsem se dostal ze čtvrtého místa na druhé, jsem věděl, že jsem rychlý,“ svěřil se. „Dostal jsem se do dobré pozice v první zatáčce a tím jsem měl šanci. Ale to nebylo nic, byl bych potěšený jenom, kdybych se dostal na pódium potom, jak večer pokračoval. A vyhrát by bylo ještě lepší!“
Triumf se nakonec stal realitou. „Ve chvíli, kdy jsem se dostal dopředu, jsem věděl, že ho mám,“ radoval se Niels Kristian Iversen. „Bylo to fantastické, skvělý pocit.“
V aktuální klasifikaci je nyní Niels Kristian Iversen na čtvrté příčce, nicméně Tai Woffinden na něho má dvacetibodový náskok. „Jsem čtvrtý, ale do konce zbývá ještě osm závodů,“ argumentuje. „Zatím byly pouze čtyři Grand Prix a před námi je ještě dlouhá cesta. Sám sebe nevidím jako favorita, potřebuji být trochu více konzistentní, abych mohl vyhrát světový titul. Jsou tu rozhodně jiní závodníci, kteří jsou více konzistentní než já. Ale vítězství je rozhodně krok správným směrem.“
Především Dánovi vrací sebedůvěru, protože se na počátku sezóny vracel po vážném úrazu kolenních vazů ze srpna. „Po zranění to bylo drsné,“ netají se. „Cítil jsem se pěkně dobře, když jsem v březnu začal ligové mítinky, ale když přišly okamžiky, na nichž záleželo, cítil jsem, že jsem trochu ztratil důvěru, že bych to mohl dokázat. Na tom v ploché dráze záleží. Jestliže se cítíte dobře, jezdíte dobře. Když se cítíte jen na devadesát pět procent, nikdy nemůžete vyhrát finále velké ceny, když se tam dostanete.“
1. Niels Kristian Iversen, DK
14
2. Chris Holder, GB
18
3. Peter Kildemand, DK
12
4. Tai Woffinden, GB
15
5. Greg Hancock, USA
12
6. Matej Žagar, SLO
10
7. Nicki Pedersen, DK
9
8. Michael Jepsen Jensen, DK
8
9. Craig Cook, GB
7
10. Jason Doyle, AUS
7
11. Thomas H. Jonasson, S
7
12. Chris Harris, GB
5
13. Krzysztof Kasprzak, PL
4
14. Troy Batchelor, AUS
4
15. Maciej Janowski, PL
3
16. Andreas Jonsson, S
2
17. Robert Lambert, GB (res)
1
18. Jason Garrity, GB (res)
0
Průběžné pořadí seriálu:
1. Tai Woffinden 55, 2. Nicki Pedersen 43, 3. Greg Hancock 39, 4. Niels-Kristian Iversen 35, 5. Matej Žagar 34, 6. Chris Holder 31, 7. Jaroslaw Hampel 31, 8. Jason Doyle 29, 9. Michael Jepsen Jensen 27, 10. Andreas Jonsson 26, 11. Maciej Janowski 26, 12. Chris Harris 23, 13. Krzysztof Kasprzak 21, 14. Troy Batchelor 17, 15. Tomas H. Jonasson 16, 16. Peter Kildemand 12, 17. Craig Cook 7, 18. Tomasz Gollob 4, 19. Bartosz Zmarzlik 3, 20. Timo Lahti 3, 21. Václav Milík 2, 22. Piotr Pawlicki 1, 23. Robert Lambert 1
Praha – 23. května
Pražské kolo Speedway Grand Prix začínalo andělským provedením statní hymny dětským sborem. Kdokoliv přišel s tím nápadem, trefil se do desítky. Andělské bylo i počasí, jehož se obávali všichni zainteresování a nejvíce snad Tomáš Topinka, který se postaral výborně o stav dráhy během pátečního tréninku a sobotního závodu. Ještě pár minut před začátkem se o dráze nechtěl ani bavit a se sobě vlastním humorem odmítal další komentáře, snad aby se o nic nezakřiklo. Průběh závodu z tohoto pohledu však byl naprosto standardní.
Tlačenice na semifinále
Jason Doyle, Jaroslaw Hampel, Nicki Pedersen a Václav Milík na autogramiádě před závodem
Než plochodrážníci vyházeli materiál na okraj dráhy, rozhodovaly starty. Nejlépe se to dařilo ze vzdáleného žlutého pole, odkud startovali tři vítězové prvních čtyř rozjížděk. Nepovedlo se to jen Krzysztofovi Kasprzakovi, ale i ten skončil těsně druhý. Mimochodem tento výkon si zopakoval ještě jednou v třinácté rozjížďce a to bylo vše, protože ostatní starty vždy skončil jako poslední. Zatím se mu letos nijak nedaří.
Přesto, že se na začátku nepředjíždělo, nebyly úvodní rozjížďky bez napětí a zajímavých soubojů. Už před startem druhé jízdy nefungoval stroj Nickiho Pedersena a jeho tým urychleně přivezl náhradní motocykl. Dán dokonce dvakrát si přesedával z jedné mašiny na druhou, než mu mechanici dali pokyn, že problém je odstraněn a Nicki Pedersen se vrátil ke své první motorce.
Chris Holder vede první jízdu před Troyem Bathcelorem (červená), Chrisem Harrisem (modrá) a Michaelem Jepsenem Jensenem (bílá)
Proběhlo to takovým způsobem, že se vsadím, že kdekomu uniklo, který motocykl nakonec přivedl k startovní pasce. Hned po startu Pedersen se střetl v první zatáčce s Iversenem, ten šel k zemi, naštěstí bez zranění a start se opakoval se všemi čtyřmi jezdci. Okamžitě se začalo spekulovat, že Pedersen potřeboval další čas na přípravu svého problematického motocyklu a tak poslal svého krajana k zemi.
Že tomu tak nebylo, se stalo jasné s opakovaného záběru, ale taková je už pověst dánského bouřliváka. Otřesený pádem Iversen skončil ale poslední. Ve svém dalším startu si připsal znovu nulu, do třetice to byl jediný bod a jeho vyhlídky nebyly nijak dobré. Pak ale vyhrál dvakrát po sobě a to v devatenácté jízdě musel zabojovat ve snad v nejlepším souboji večera s Gregem Hancockem.
Greg Hancock (žlutá) hned na úvod porazil Tai Woffindena (červená); za nimi Jason Doyle a Jaroslaw Hampel
Američan odstartoval nejlépe, kdežto Dán se musel postupně probojovat z třetího místa. Náskok Hancocka vypadal nepřekonatelný, ale Iversen to nevzdal a dostal se před něj. Hancock mu to vrátil, ale nakonec vyhrál Iversen. Se sedmi body se tak dostal do semifinále, což nejvíce mohlo mrzet Australana Jasona Doyla, který nasbíral stejný počet bodu, ale vyhrál pouze jednou, proti dvěma vítězstvím Dána.
Jason Doyle ale měl na svědomí druhý pád večera, když v čtvrté jízdě z třetího místa v nájezdu do předposledního kola přetočil motocykl a po piruetě skončil tak hluboko pod nafukovacím mantinelem, že se sám nedokázal odtamtud dostat. Opakovalo se pochopitelně bez něj. Tento jediný bod pak mu nakonec chyběl k účasti v semifinále.
Václav Milík (modrá) se pere o vedení v šesté jzdě s Niels Kristianem Iversenem (žlutá) a Jaroslawem Hampelem (červená)
Spravedlivě je ale uvést, že i jeho nejbližší soupeř Iversen měl defekt, který zavinil jeho druhou nulu, takže oba měli stejnou smůlu. S defektem skončili ještě Batchelor a Jonasson. Nebýt defektu Australan mohl byt velice blízko semifinále, ale Švéd jel závod, na který určitě nejlépe bude rychle zapomenout. Ne účastnil se pátečního tréninku, aby šetřil zraněnou nohu a nakonec bolestí ho donutily po třech startech stáhnout se z další účastí.
Nová generace na obzoru
Michael Jepsen Jensen útočí na Tomase H. Jonassona
Odstoupení Jonassona otevřelo cestu pro náhradníky Kůse a France. Oba měli za soupeře po jednom bývalém mistru světa. Matěj Kůs Chrise Holdera, Josef Franc trojnásobného Nicki Pedersena a oba nedokázali získat ani bod, přestože dělali, co mohli. Aby toho nebylo málo Josef Franc, zničil během víkendu celkem tři motory a to se jen tak nestává ani největšímu smolaři. Snad mu to osud vynahradí jinde.
Greg Hancock má za sebou Nicki Pedersena a Václava Milíka
Tím se dostáváme k poslednímu domácímu borci, s divokou kartou startujícímu Václavu Mílikovi. Publikum mu fandilo bouřlivě a jezdci určitě nechyběla motivace. Přes loňské dva body se ale nedostal, a jeden z nich získal po odstoupení defektujícího Iversena. Pardubičan si takhle krutý osud nezasloužil, jelikož bojoval, co šlo.
Ve dvanácté jízdě dokonce proti třem mistrům světa najednou. Chris Holder, Nicki Pedersen a Greg Hancock dohromady drží sedm titulů, ale chce-li uspět do budoucna, bude si muset poradit i v takových střetnutích. Teď je ale naprosto nepravděpodobné, že by na rok 2016 mohl získat divokou kartu, tak cesta ke Speedway Grand Prix už vede jen přes challenge, což bude dostatečnou motivací pro talentovaného mladíka. Já mu určité budu držet palce.
Chris Harris (modrá) zavírá Josefa France na vnitřní čáru
Tam, kde bychom rádi viděla Václava Milíka, se dostal jiný mladík, Polák Maciej Janowski. V prvních, vice či méně zmatečných letošních velkých cenách svůj nesporný talent nijak nepřevedl.
V Praze si to bohatě vynahradil. V minulosti dvakrát startoval na divokou kartou (2012 a 2014) a jednou se dostal i do semifinále závodu. V Praze ale stanul poprvé na pódium a za komplet patnáct bodů v základní častí si zasloužil snad i zvítězit.
Čtrnáctá jízda večera, ve které po skvělém souboji porazil svého mentora Grega Hencocka byla ukázková! V semifinále ho pak suverénně porazil Nicki Pedersen a ve finále ho předjel po tuhém souboji i o druhé místo jeho krajan Jaroslaw Hampel, ale přesto Maciej Janowski udělal ten nejlepší dojem a poprvé byl úspěšný mimo své rodné Polsko. Nastupuje nová generace!
Staří známí na pódiu
Krzysztof Kasprzak (modrá) zůstává trčet za Niels Kristianem Iversenem (žlutá) a Michaelem Jepsenem Jensenem (červená)
Jaroslaw Hampel bude i nadále mít smíšené pocity z pražské Markéty. Začátek měl přijatelný, ale ve dvacáté jízdě se utkal s Jonssonem, Žagarem a Holderem. Všichni čtyři měli otevřenou cestu do semifinále, ale nikdo ji neměl jistou. Nakonec za krátký konec tahal Australan Holder, který jediný se dál neprosadil.
Hampel ještě porazil Iversena a Hancocka, aby v samotném finále po urputném boji předjel už zmiňovaného Janowskeho. Na vítěze Wofindena ale už neměl. To byl Polákovo páté pódium v Praze s tím, že čtyřikrát skončil na druhém místě. Zda to vnímá jako zakletý stadión, anebo se do Prahy bude těšit i nadále, ukáže budoucnost.
Tai Woffinden vede semifinále před Jaroslawem Hampelem, Niels Kristianem Iversen a Gregem Hancockem
Největší úspěch dosáhl skvělý Tai Woffinden. Početní britští fanoušci měli co slavit. Bývalý mistr světa jel skvěle. Jednou prohrál s Hancockem a jednou s Iversenem, ale později jim to vrátil v rozhodující fázi závodu. Samotné finále suverénně vyhrál, když se od startu dostal do čela a nikomu nedal šanci.
Přitom finálová jízda se musela pro letmý start opakovat a nervy finalistů musely být maximálně vypjaté. Bez bodu z finále odjížděl Nicki Pedersen, ale i on může byt spokojen celkovým počtem získaných bodů a průběžným druhým místem v šampionátu.
Skvělá divácká kulisa české velké ceny
Pražské kolo splnilo očekávání. Sezóna velkých cen se konečně rozjela. A my se můžeme už těšit na jubilejní dvacátý ročník, který už nyní přináší otázky.
Podaří se Wofindenovi překonat vyrovnaný rekord třech opakovaných vítězství Jasona Crumpa z let 2002 – 2004? Vyhraje konečně Jaroslaw Hampel, prosadí se do třetice Václav Mílik? Nato si počkáme další rok. Praha se každopádně zapsala do pořadatelské historie série s devatenácti velkými cenami po sobě a už teď má zajištěni další tři ročníky. Nenapadá mě nic lepšího než zopakovat marketingový slogan nedávného mistrovství světa v hokeji: „Musíte to vidět zblízka!“
Hlasy z depa
Tai Woffinden vyhrál v Praze již potřetí v řadě
„Byla tu obrovská základna britských fanoušků,“ vysekl Tai Woffinden poklonu svým krajanům v ochozech. „Každý rok roste více a více. To je pro mě skvělé, nedělám speedway jen pro sebe, ale pro lidi. Vyhrál jsem tu potřetí v řadě, sám nevím, co se děje, protože ve třech posledních letech jsem tady jel úplně rozdílné motory.“
„Nemohl jsem najít správné nastavení, nemohl jsem se dostat na svou rychlost,“ posteskl si Jaroslaw Hampel. „Proto jsem nemohl najít správnou stopu. Se svým týmem jsem pracoval velmi tvrdě, abych se zrychlil, což se nám v závěru povedlo.“
„Začal jsem velmi dobře,“ bilancoval Maciej Janowski. „Měl jsem správný set up, startoval jsem dobře a byl jsem na dráze pěkně rychlý. Ve finále to bylo těžké, moje motorka už nebyla dost rychlá. Ale jsem velmi šťastný, konečně jsem měl dost pěkných bodů. A moje koleno, které jsem si zranil v dubnu v Coventry, je už stoprocentně připravené na závodění a já doufám, že už nezmeškám žádný závod a zůstanu bez zranění až do konce sezóny.“
Jaroslaw Hampel, Tai Woffinden a Maciej Janowski stojí na stupních vítězů
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
Praha – 23. května
Zatímco Maciej Janowski šel v základní části SGP České republiky od vítězství k vítězství a jeho šňůru triumfů přestřihl až Nicki Pedersen v semifinále. Druhé semifinále se stalo kořistí Taie Woffindena, jenž sice prve pár bodíků ztratil, aby zářil ve finálové jízdě. Kvůli nepovedenému startu musela páska letět k nebi ještě jednou a britský exmistr světa si po čtyřech kolech připsal již třetí pražské vítězství v řadě. Svůj hattrick posléze na tiskové konferenci věnoval britským fanouškům, kteří mu v ochozech Markéty připravili skvělé prostředí. Druhý skončil Jaroslaw Hampel, když ve třetím kole předčil Macieje Janowskeho. Václav Milík skončil patnáctý, náhradníci Matěj Kůs a Josef Franc naskočili do závodu po odstoupení Tomase H. Jonassona, ale na body nedosáhli.
