Londýn – 27. října
Včerejší odpoledne definitivně ukončilo veškeré dohady ohledně jezdeckého obsazení seriálu velkých cen pro příští rok. Vedle nejlepších osmi z letošního ročníku a třech postupujících z challenge se představí Matej Žagar, Maciej Janowski, Nicki Pedersen a Emil Sajfutdinov, kteří obdrželi od BSI stálé divoké karty. Jediným mužem spojeným částečně s českou plochou dráhou je tovární jezdec divišovské Jawy Martin Smolinski, jenž byl jmenován náhradníkem spolu s Peterem Kildemandem a Maxem Frickem.

Nejvýraznější událostí při udělení divokých karet je návrat Emila Sajfutdinova, který si ve světě velkých cen udělal jméno díky vítězství ve své první Speedway Grand Prix. Naposledy zde startoval roku 2013, kdy vyhrál v Bydhošti, Göteborgu a Cardiffu, než jeho sezóna skončila zraněním.

Tisková zpráva BSI vyzdvihuje především Rusovo třetí místo z roku 2009 a sekundování Taie Woffindena v jeho úsilí o titul o čtyři roky později. Proto mu přisuzuje ty nejvyšší ambice. To je ostatně rovněž případ Nickiho Pedersena, který z letošního seriálu vypadl díky svému pádu ve finále Zlaté přilby města Pardubice. Kromě toho se z Londýna ozývají dozvuky jeho předchozích dvou medailí za poslední čtyři sezóny ruku v ruce s šestnácti vyhranými velkými cenami.

V případě Mateje Žagara a Mateje Janowskeho sehrálo svou roli letošní umístění těsně za top osmičkou. Slovinec byl navíc ve finále ve Stockholmu a Toruni, Polák zase vyhrál Horsens a ještě před Melbourne byl sedmý.

Peteru Kildemandovi stačilo dvanácté místo na post prvního náhradníka, což umocnil triumf v Kršku. Martin Smolinski je druhým náhradníkem díky svému výkonu v challenge, navíc lidé z BSI dle svého prohlášení doposud nezapomněli na jeho prvenství v Aucklandu. V případě Maxe Frickeho evidentně rozhodl titul juniorského mistra světa.

Startovní listina Speedway Grand Prix 2017 dle rankingu:

Foto:Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Melbourne – 22. října
Boj o titul mistra světa skončil prakticky již před třemi týdny v polské Toruni. Po odstoupení Jasona Doyleho potřeboval Greg Hancock ke své čtvrté korunovaci jen tři body. Získal je již ve své první rozjížďce a nakonec závod nedokončil. Zato boj o stříbro pokračoval až do finálové jízdy. Chrisu Holderovi nakonec triumf nepomohl ani k bronzové medaili. Získal ji Bartosz Zmarzlik,i když neměl daleko od předjetí Taie Woffindena, jímž by jej sesadil z postu světového vicemistra.

Greg Hancock získal svůj čtvrtý titul mistra světa, čímž vyrovnal výkony Barryho Briggse a Hanse Nielsena. Sám je již legendou v mnoha ohledech, nicméně v žádném případě nehodlá ubírat plyn. „No, je to taková idea,“ svěřoval se na tiskové konferenci. „Nikdy jsem nedával žádný časový rámce na tuto hru. Miluju to, co dělám. Teď je to stejné. Pořád bojuju a zkouším najít to málo navíc, když rok, abych byl rychlejší. Nemohu porážet tyto kluky naprostou agresí, musím být trochu chytřejší a trochu rychlejší.“

Letošní titul získal Greg Hancock hned ve své úvodní jízdě po epickém souboji s Piotrem Pawlickim. „Ta první jízda byla vzrušující, nervy drásající, emotivní, prostě všechno,“ svěřoval se později na tiskové konferenci. „Po prvním kole jsem zjistil, že moje pneumatika byla dost teplá a motorka se zvedala. Dokázal jsem ale Pawlickeho zaskočit. Jsem nadšený, když se dívám nazpět na rok, co jsem měl, jsem udivený. Je skvělé být na seznamu s těmi ostatními čtyřnásobnými mistry světa. To jsou hrdinové, ikony a pilíře sportu. Dostal jsem se mezi ně, jsem poctěný, unešený a šťastný sám za sebe. Je to opravdu, opravdu pocta být v takové společnosti.“

Greg Hancock složil rovněž poklonu Austrálii. „Bylo fantastické vyhrát na jižní polokouli,“ nechal se slyšet. „Australané si zaslouží mnoho uznání. Pochopitelně jim chyběl Jason Doyle, což je škoda, ale Chris vyhrál a udělal skvělý výsledek.“

Samotný závod skončil pro Grega Hancocka ve třetí sérii. Byl diskvalifikován dle článku 070.10.13 reglementů FIM, které stanoví, že závodník, který po startu nepodává přesvědčivé výkony, že závodí podle svých nejlepších schopností, může být potrestán. Na základě verdiktu sudího se Američan rozhodl dále v závodě nepokračovat.

Konečné pořadí seriálu:

1. Greg Hancock 139, 2. Tai Woffinden 130, 3. Bartosz Zmarzlik 128, 4. Chris Holder 126, 5. Jason Doyle 123, 6. Piotr Pawlicki 99, 7. Antonio Lindbäck 93, 8. Niels-Kristian Iversen 91, 9. Matej Žagar 90, 10. Maciej Janowski 90, 11. Fredrik Lindgren 88, 12. Peter Kildemand 68, 13. Nicki Pedersen 62, 14. Andreas Jonsson 52, 15. Chris Harris 40, 16. Michael Jepsen Jensen 31, 17. Patryk Dudek 8, 18. Martin Smolinski 8, 19. Pawel Przedpelski 8, 20. Daniel King 7, 21. Krzysztof Kasprzak 7, 22. Anders Thomsen 5, 23. Kim Nilsson 5, 24. Peter Ljung 4, 25. Václav Milík 3, 26. Sam Masters 2, 27. Tobias Kroner 2, 28. Brady Kurtz 2, 29. Jack Holder 2, 30. Denis Štojs 1, 31. Jacob Thorssell 1, 32. Nick Škorja 1, 33. Daniel Kaczmarek 1, 34. Kacper Woryna 1.

Foto: tiskový servis IMG

Londýn – 6. října
Ačkoliv pokládán za outsidera, vyhrál čtyři velké ceny, z toho tři v řadě a po Stockholmu se dostal do čela aktuální klasifikace seriálu velkých cen. Jenže nezaviněná kolize s Chrisem Harrisem v Toruni převrátila všechno vzhůru nohama.  Staronovým leaderem šampionátu před Melbourne je Greg Hancock. Má náskok devatenácti bodů na třetího Taie Woffindena, zatímco Jason Doyle v úterý potvrdil  konec letošního závodění.

„Rád bych dal každému vědět z první ruky, že bohužel musím odstoupit z Grand Prix v Melbourne,“ svěřil se australský závodník, který se svého prvního triumfu ve světě velkých cen dočkal v Praze. „Mám propíchnutou levou a zle poškozenou pravou plíci. Můj pravý loket je také roztříštěný a vymknul jsem si levé rameno.“

Čtení z chorobopisu není příliš příjemné. „Díky svým plícím nemohu cestovat letadlem,“ pokračoval Jason Doyle. „A s operací lokte musím počkat, dokud se mi plíce neuzdraví.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Toruň – 1. říjen
Nebývá příliš obvyklé, aby se na tiskové konferenci po skončení velké ceny přetřásala záchrana v cyklu pro další sezónu. A to tím spíše, když se před týdnem ve Stockholmu ujal vedení Jason Doyle, přičemž Greg Hancock na něho ztrácel pět bodů. Jenže včera v Toruni si Australan při nezaviněné kolizi v rozjížďce s číslem tři dolámal rameno a Američan je před vyvrcholením u Protinožců na hrotu aktuální klasifikace první o jedenáct bodů. Boj o klíčové osmé místo tak za těchto okolností bude dramatičtější. Niels Kristian Iversen, který přijel do cíle toruňského finále jako první, a jemuž na stupních vítězů dělali společnost Greg Hancock a Bartosz Zmarzlik ztrácí na osmého Fredrika Lindgrena jen tři body. A stejně tak Matej Žagar, jenž se včera podruhé v řadě dostal do finálové jízdy, a Antonio Lindbäck.

Večer nezačal zrovna optimálně. Leader průběžné klasifikace Jason Doyle si ve třetí jízdě přivodil zranění ramene, lokte a plic při kolizi s padajícím Chrisem Harrisem. Greg Hancock chytil příležitost za pačesy. Jasně zamířil do semifinále, které vyhrál, aby jej ve finále překonal jen Niels Kristian Iversen. Dal dohromady patnáct bodů a do Melbourne přijede v situaci, kdy mu jen horko těžko bude schopný sebrat čtvrtý individuální titul jeho kariéry.

Na tiskové konferenci však byl Greg Hancock viditelně zdeptaný nad tím, co se stalo Jasonu Doylemu. „Je to smůla,“ nechal se slyšet. „Soucítím s Jasonem, protože vím, jaké to je. Ale on je tvrdý chlapík a já doufám, že jeho zranění nejsou tak vážná, aby nemohl být zpátky na dráze v Melbourne. Zaslouží si férový souboj o titul. Když jsem viděl ten pád, zasáhlo mě to hodně uvnitř, věděl jsem, že to nebude dobré.“

Greg Hancock, který jel letos finále pošesté, hodnotil vysoko svého přemožitele. „Hans si šel za svým cílem,“ nechal se slyšet. „Byl odhodlaný. Já jsem trošku špatný, že jsem přišel o vítězství, ale byl jsem v dalším finále a získal jsem důležité body.“

A tak byl hrdinou večera Niels Kristian Iversen, který může doufat, že jeho včerejší triumf může být vstupenkou do seriálu na příští rok. I když by se v Austrálii neprotlačil mezi osmičku, BSI jej může zohlednit při udělování divokých karet.

„Myslím, že to trochu uvolňuje tlak na mě,“ uvažoval. „Jsem nejlepší dánský závodník v ligách a letos jsem se dostal do nejvíce finálových rozjížděk. Nebylo to skvělé, zejména na začátku a zejména na úrovni Grand Prix. Ale v posledním měsíci a půl jsem ukázal, že jsem skoro zpátky tam, kde chci být. Jestli bude všechno fungovat, můžu získat tyto výsledky, což mi dává opravdu dobré pocity.“

Stadiónem se rozezněla dánská hymna na jeho počest. „Nyní jsem tady a jsem na vrcholu pódia,“ říkal Niels Kristian Iversen. „Je to moje nejlepší Grand Prix v letošním roce i na body. Je to poněkud emotivní. Kousky puzzle zapadly na místo a zachránilo to hodně z mé hrdosti. Je to prostě úžasné.“

Průběžné pořadí seriálu:

1. Greg Hancock 134, 2. Jason Doyle 123, 3. Tai Woffinden 115, 4. Bartosz Zmarzlik 113, 5. Chris Holder 109, 6. Piotr Pawlicki 91, 7. Maciej Janowski 85, 8. Fredrik Lindgren 82, 9. Niels-Kristian Iversen 79, 10. Matej Žagar 79, 11. Antonio Lindbäck 79, 12. Peter Kildemand 64, 13. Nicki Pedersen 62, 14. Andreas Jonsson 46, 15. Chris Harris 36, 16. Michael Jepsen Jensen 21, 17. Patryk Dudek 8, 18. Martin Smolinski 8, 19. Pawel Przedpelski 8, 20. Daniel King 7, 21. Krzysztof Kasprzak 7, 22. Anders Thomsen 5, 23. Kim Nilsson 5, 24. Peter Ljung 4, 25. Václav Milík 3, 26. Tobias Kroner 2, 27. Denis Štojs 1, 28. Jacob Thorssell 1, 29. Nick Škorja 1, 30. Daniel Kaczmarek 1, 31. Kacper Woryna 1.

Foto: tiskový servis IMG

Stockholm – 24. září
Již třetí velká cena v pořadí, tentokrát švédská ve Friends Arena ve Stockholmu, se stala kořistí Jasona Doyla. Australský borec, který se svého prvního triumfu ve světě Speedway Grand Prix dočkal až na sklonku června v Praze, na tiskové konferenci připouštěl, že mu v danou chvíli pořád nedochází, čeho dosáhl. Takže si to shrňme, ve čtvrté jízdě jej porazil Matej Žagar, ve třinácté Bartosz Zmazlik, ovšem v ostatních případech včetně finále byl třicetiletý Australan u šachovnicové vlajky jako první. Jelikož Greg Hancock vypadl v semifinále, musí se před příští sobotou se závodem v Toruni dívat na nového leadera průběžné klasifikace. Druhé místo si včera zajistil Chris Holder, zatímco domácí publikum potěšil třetím místem Fredrik Lindgren, když za sebou ve finále nechal Mateje Žagara.

Přitom ještě na nástupu ztrácel Jason Doyle na Grega Hancocka pět bodů, avšak nyní před Toruní a Melbourne má na Američana stejně velký náskok. „Vyhrát čtyři Grand Prix, je něco zvláštního,“ svěřoval se Jason Doyle na tiskové konferenci. „Opravdu mi v této chvíli nedochází, co jsem dosáhl. Stále mám před sebou dlouhou cestu, ovšem vyhrát tři velké ceny v řadě, je něco neuvěřitelného. Když jsem ve finále jel z první dráhy, věděl jsem, že se musím držet na vnitřku. Věděl jsem, že mě budou zkoušet objet, a že první zatáčka bude nesmírně důležitá. Já se držel svého plánu, který zase fungoval.“

Přitom před sezónou Jason Doyle v odpovědích na své cíle, skloňoval udržení se mezi nejlepší osmičkou, aby se ve světě velkých cen udržel také v sezóně 2017. Nyní má na perimetru mnohem ambicióznější aspirace a sice porazit trojnásobného šampióna Grega Hancocka a úřadujícího mistra Taie Woffindena.

„Vím, o co v následujících dvou závodech půjde,“ přemítal Jason Doyle.“Bude to velmi těžké. Šel jsem do Speedway Grand Prix sbírat body a pokud to půjde, udržet se v ní. Dnes je jasné, že tam budu i napřesrok, což je ohromný úspěch. Splnil jsem, co jsem si na začátku sezóny předsevzal. Nyní je čas ten cíl zaparkovat a udělat něco pro budoucnost.“

Průběžné pořadí seriálu:

1. Jason Doyle 123, 2. Greg Hancock 118, 3. Tai Woffinden 107, 4. Bartosz Zmarzlik 100, 5. Chris Holder 98, 6. Piotr Pawlicki 81, 7. Maciej Janowski 80, 8. Antonio Lindbäck 74, 9. Fredrik Lindgren 73, 10. Niels-Kristian Iversen 64, 11. Matej Žagar 64, 12. Nicki Pedersen 62, 13. Peter Kildemand 62, 14. Andreas Jonsson 39, 15. Chris Harris 33, 16. Michael Jepsen Jensen 11, 17. Patryk Dudek 8, 18. Martin Smolinski 8, 19. Daniel King 7, 20. Krzysztof Kasprzak 7, 21. Anders Thomsen 5, 22. Kim Nilsson 5, 23. Peter Ljung 4, 24. Václav Milík 3, 25. Tobias Kroner 2, 26. Denis Štojs 1, 27. Jacob Thorssell 1, 28. Nick Škorja 1, 29. Daniel Kaczmarek 1.

Foto: tiskový servis IMG

Teterow – 10. září
Letošní ročník Speedway Grand Prix byl očekáván jako další souboj Grega Hancocka s Tai Woffindenem. Avšak zpočátku se mezi ně zamíchal další světový exmistr Chris Holder. V Praze se však na nejvyšší stupínek poprvé postavil Jason Doyle. Další triumf přidal před dvěma týdny v Gorzowě. A po výhře ve včerejší jubilejní dvousté velké ceně je Australan, s nímž ještě na jaře počítal jen málokdo, pouhých pět bodů za leaderem průběžné klasifikace Gregem Hancockem.

Půldruhého kola dlouhá finálová bitva nakonec dostala do čela Jasona Doyleho na úkor Bartosze Zmarzlika. Přestože Greg Hancock projel metou jako třetí, jeho náskok před australským objevem sezóny se ze sedmi bodů snížil na pět. Američan je v elitní společnosti dvaadvacet let, o šestnáct let mladší Jason Doyle se léta vyrovnával s pochybovači a zraněními. Ve třiceti letech si konečně užívá světové slávy a vidina titulu je pro něho skvělým motivačním motorem.

„Myslím, že před mnoha lety jsem neměl to, za čím jdu nyní,“ odpověděl, když byl otázán, co stojí za jeho třetím vítězstvím. „Nechci to zahodit. Měl jsem mnoho let se zraněními, kdy mě lidé sráželi řečmi, že nejsem příliš dobrý, a že bych se měl vrátit zpátky do Austrálie. Chtěl jsem si sám sobě dát nějaký plán, nějaký cíl na ploché dráze. Nechtěl jsem jet zpátky domů s vědomím, že jsem tomu nedal sto procent. Až skončím se závoděním, chci říct, že jsem ho dělal na sto procent. Utratil jsem spoustu peněz. Lidé si myslí, že stačí mít dvě nebo tři motorky a je to. Ale s motory a týmem musí být mnoho zákulisní práce.“

Jason Doyle si rychle vzpomněl na své mechaniky, jimiž jsou otec a syn Dave a Sam Haynesovi, Johno Birks a Mark Seabright. „Jaký skvělý tým za mnou stojí!“ netajil se spokojeností. „Když se vrátím do depa, pochválí mě. Když potřebuji trošku pomoc, dávají mě správný feedback. Jsem opravdu šťastný, jak všechno funguje. Moji mechanici nebyli doma mnoho týdnů, takže si zaslouží chválu za tvrdou práci, kterou odvádějí.“

Avšak včera v Teterowě odváděl výtečnou práci rovněž sám Jason Doyle, když se hnal kolem mantinelů za Bartoszem Zmarzlikem. „Neměl jsem jeden z těch nejlepších startů,“ svěřoval se. „Ale měl jsem velkou rychlost, když jsem jel v první zatáčce ve druhém kole. Bylo to prostě hlava dolů, zadek nahoru a zkusit udělat něco zvláštního. Když se Bartosz dostal přede mě, věděl jsem, že bude velmi těžké ho dohnat. Věděl jsem, že ho musím předjet v prvních dvou kolech, na těchto velkých drahách je velmi rychlý.“

I když stojí na prahu světového titulu, dva týdny před Stockholmem je jeho největší prioritou udržet si stálé místo v SGP i pro rok 2017! „Chci jen přijet do Melbourne s tím, že jsem zase v Grand Prix,“ řekl na tiskové konferenci. „Samozřejmě budu usilovat o světový titul. Ale chceme si to s týmem užít. Jsme amatéři, jak nám bylo mnohokrát řečeno. Jsme amatérští závodníci a mechanici. Nechám v tajnosti, kdo to říkal. Prý budeme ve Speedway Grand Prix jen jeden rok!“

Průběžné pořadí seriálu:

1. Greg Hancock 109, 2. Jason Doyle 104, 3. Tai Woffinden 96, 4. Bartosz Zmarzlik 88, 5. Chris Holder 85, 6. Maciej Janowski 72, 7. Piotr Pawlicki 71, 8. Antonio Lindbäck 70, 9. Nicki Pedersen 62, 10. Fredrik Lindgren 59, 11. Niels-Kristian Iversen 57, 12. Peter Kildemand 56, 13. Matej Žagar 49, 14. Andreas Jonsson 39, 15. Chris Harris 33, 16. Patryk Dudek 8, 17. Martin Smolinski 8, 18. Daniel King 7, 19. Krzysztof Kasprzak 7, 20. Michael Jepsen Jensen 7, 21. Anders Thomsen 5, 22. Peter Ljung 4, 23. Václav Milík 3, 24. Tobias Kroner 2, 25. Denis Štojs 1, 26. Nick Škorja 1, 27 Daniel Kaczmarek 1.

Foto: tiskový servis IMG