Slaný – 16. května
Během dnešního extraligového závodu ve Slaném se týmy Mšena a trojkoalice DaK Moto Divišov dohodly na novém termínu svého vzájemného střetnutí, které bylo minulý čtvrtek předčasně ukončeno. Oba soupeři se utkají znovu ve čtvrtek 2. srpna.
Foto: Wojta Zavřel
Slaný – 15. května
Úpravy v extraligovém rozpise nedělají už ze sestav týmů a jejich strategie tolik průhlednou záležitost jako v posledních dvou letech. Navíc manažer domácích dostane do rukou přesnou sestavu hostí, než nahlásí svá vlastní startovní čísla. Není tedy divu, že hostující tým čeká s odkrytím karet do poslední možné chvíle. A zatímco ještě loni jsme byli zvyklí na zveřejnění startovní listiny i celý den předem, tentokrát se povolený čtyřiadvacetihodinový limit napíná až k prasknutí jako v případě dnešního středočeského derby Slaného se Mšenem.
Ruská posila nevyšla
Vítězná sestava se nemění, avšak Milan Mach neprovedl žádnou personální změnu v týmu, který si odvezl z pražské Markéty poměrně vysokou porážku. „Chtěl jsem měnit,“ připouští. „Plánoval jsem co nejsilnější sestavu. Ale vzhledem k ruské lize ti nejsilnější jet nemůžou. A tak zůstávám u osvědčené dvojice.“
Oním osvědčeným tandemem jsou dobře známí polští závodníci Robert Kosciecha a Sebastian Ulamek. Doplní je domácí senioři Martin Málek a Michal Dudek a zbytek slánského týmu je už výhradně juniorský – Eduard Krčmář, Roman Čejka a Michal Průcha.
Jednu změnu však Milan Mach přesto nachystal. Sebastian Ulamek poveze do dnešní bitvy náhradnické startovní číslo šest, což se v doposud uskutečněných extraligových kláních projevilo jako nesporná výhoda. „Někdy je to výhoda,“ přemítá slánský kouč. „Když máš dobrý základ a v něm dva dobré seniory.“
Tuto podmínku Slaný papírově plní takřka pokaždé, nicméně body se mu vyhýbají jako čert kříži. „Jako do každého závodu,“ hovoří Milan Mach o svých dnešních ambicích. „Jdeme udělat dobrý výsledek. Dlouho jsme nevyhráli. Moc bych si přál, abychom doma před vlastním publikem vyhráli. Mohlo by to dopadnout,ale znáš to, je to sport. Přinejmenším budeme druzí (smích), ale už bych rád byl zase první.“
Tři klíčoví muži
Zatímco pro Slaný je synonymem bohužel kulaoučká nula, Mšeno je opačným extrémem. Nyní však na specialisty na obhajobu extraligových titulů zvyklých hromadit vítězství dolehly starosti. Opět jim bude citelně chybět Jan Jaroš. V týmu Petra Vandírka nebude chybět pevný kámen mšenské pevnosti Filip Šitera. Dalšími členy sestavy jsou Vít Janoušek, Michal Klein, Vladimír Višváder a Patrik Nagy. Cizinecký kontingent obstarají polští bratři Piotr a Przemyslaw Pawličtí, debutující v české extralize.
„Není to výsledek po čtvrtku,“ odmítá Petr Vandírek myšlenku, že by se jednalo o důsledek přerušeného utkání s trojkoaličním nováčkem z minulého týdne. „už měsíc předem jsem tvrdil, že je chci ve Slaným zkusit. Podepsali jsme je zjara, jevili se dobře už loni a předloni, i když teď o víkendu dobře nezajeli.“
Dnes však Mšeno nebude mít na klíčovém náhradnickém postu cizince, nepočítáme-li Patrika Nagye na čtrnáctce. Vestu se startovním číslem třináct si oblékne Filip Šitera. „Nevím, jací budou oba Pawličtí,“ přibližuje mšenský kouč své motivy. „Takže je to na Filipovi. Měl by zaujmout pozici tahouna. Když tihle tři pojedou, bude to dobré.“
Petr Vandírek by se logicky rád dostal do čela tabulky, k čemuž samozřejmě napomáhá okleštěný program play-off. „Po těch posledních třech nebo vlastně čtyřech letech je pro Mšeno jakýkoliv jiný výsledek než vítězství neúspěch,“ tvrdí Petr Vandírek. „Tipnout je těžké. Když mi to tři dobře zajedou, bude to dobré, když jeden z nich bude pauzírovat, nastane problém.“
Historické okénko:
Slaný, 28. srpna 1997: debutující Rus posílil Březolupy
Dnes Milan Mach nedokázal pro utkání se Mšenem zajistit ani Grigorije Lagutu, ani Emila Sajfutdinova. Ten už slánskou vestu loni oblékl, avšak nebyl prvním ruským závodníkem v českých ligách. Tento primát nenáleží ani Igoru Kononovovi, který předloni úspěšně hájil barvy pražského Olympu pod taktovou Vladimíra Vopata.
Ruského plochodrážníka poprvé v extralize použil březolupský kouč Miloš Plzák. Moravský celek nasazoval cizince vcelku pravidelně od roku 1991 a borci typu Leszka Matysiaka či Heinricha Schatzera v jeho sestavě takřka zdomácněli.
Když se v sezóně 1996 extraliga znovu vrátila k systému čtyřutkání, které jí provázelo po většinu let její existence, Březolupy navzdory silnému českému kádru nepřestaly Březolupy stavět zahraniční posily. Na konci roku cinkaly stříbrem, by nově ustavené pravidlo o povinných dvou rozjížďkách obsazených juniorským závodníkem byl v jejich případě handicap.
Roku 1997 zahájily Březolupy ve velkém stylu. Po druhém místě v Březolupech a vítězství v Pardubicích se hřály na čele tabulky. Jenže ve Slaném a v Praze skončily až třetí. Na začátek druhé poloviny ve Slaném proto Miloš Plzák povolal Rinata Mardanšina.
Rus se sice v rozjížďce s číslem čtrnáct nevyhnul nule, avšak jinak prohrál jen se slánským Jiřím Štanclem. Byl nejlepšímu mužem svého celku, ale vyrovnat se mu mohl už jen Robert Král. Jaroslav Gavenda totiž po vyloučení za kolizi s pardubickým Radkem Smolíkem přišel o body. V konečném součtu nakonec Březolupům scházely čtyři body na Slaný,jemuž vedle Jiřího Štancla a Lubomíra Batelky dost pomohl Angličan Gary Stead. Ten využil dovolené u Štanclových k extraligovému startu. Bez zajímavosti není ani účast Petra Vandírka v barvách Plzně. Dnešní kouč Mšena tehdy inkasoval šest bodů, když mu vítězství v šesté jízdě sebrala porucha ve druhém kole.
Březolupům útok na titul nevyšel a nakonec skončily třetí. Mnohem horší však byla ztráta Mitasu v roli strategického partnera, takže se v osmadevadesátém moravský tým v extralize neobjevil. Rinat Mardanšin se už nikdy do extraligy nevrátil. Čtyřnásobný šampión své země a člen stříbrného týmu z mistrovství světa 1996 zemřel ve věku dvaačtyřiceti let během chirurgické operace v lednu 2005.
Oficiálně nahlášené sestavy:
| AK Slaný: | 1 Robert Kosciecha, PL |
| 2 Martin Málek | |
| 3 Eduard Krčmář | |
| 4 Roman Čejka | |
| 5 Michal Dudek | |
| 6 Sebastian Ulamek, PL | |
| 7 Michal Průcha | |
| Grepl PDK Mšeno: | 8 Vít Janoušek |
| 9 Piotr Pawlicki, PL | |
| 10 Michal Klein | |
| 11 Przemyslaw Pawlicki, PL | |
| 12 Vladimír Višváder | |
| 13 Filip Šitera | |
| 14 Patrik Nagy, H (ACCR) |
Foto: Pavel Fišer, Wojta Zavřel, Michal Kohout a Jan Janů
Slaný – 12. května
Česká extraliga pokračuje už příští středu ve Slaném, kam zavítá Mšeno. Oba celky zatím nemají v tabulce jediný bod. Domácí o ně připravila letos fenomenální Praha, hosty s největší pravděpodobností přerušení čtvrtečního klání s oslabeným DaK Moto Plzeň – Divišov. Zatímco sestavy jsou prozatím ve stadiu zrodu, show s kladenskými hokejisty již byla domluvena.
Hokejisté extraligového HC Rytíři Kladno se divákům představí o přestávkách závodu. Účast přislíbili útočníci Jakub Valský s Vítězslavem Bílkem a brankář Lukáš Cikánek.
Foto: Wojta Zavřel
AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Mšeno – 10. května
K extraligovému duelu Mšena s triumvirátem DaK Moto Plzeň-Divišov se vzhlíželo s nadějemi na skvělé a vyrovnané klání. A vskutku Mšeno se dostalo do vedení jen díky pádu Patryka Dudka ve třetí jízdě. Vzápětí diskvalifikace Zdeňka Simoty za neoprávněný start vzala hostům další body. Jenže to už vesměs zahraniční závodníci brojili proti stavu dráhy. Po její dlouhé úpravě za jejich asistence byl nakonec závod předčasně ukončen. Zatímco u obou pokladen stály dlouhé fronty diváků vracejících vstupenky, fotbalisté vlastnící areál mohli počítat zisky. Dnes se totiž rozhodli vybírat nemilosrdně parkovné od každého vozidla a třicet korun platil i rozhodčí Miroslav Topinka.
Čtyři jízdy a dost
Před závodem se jak Petr Vandírek, tak František Liebezeit potýkali s naplněním svých sestav. Jan Jaroš nebyl k dispozici vzhledem ke zdravotním problémům. Utkání se jeho absencí paradoxně vyrovnalo, avšak ani trojkoaliční tábor se neobešel beze ztrát. Michael Hádek sice do Mšena dorazil, avšak jeho očividné kulhání dávalo najevo, že nebude schopen závodní akce.
„Jsem hrozně nervózní,“ neskrýval František Liebezeit, jenž už ve své hlavě osnoval plány, jak nástrahami poměrně benevolentního systému proplout jenom s pěti závodníky. Petr Vandírek měl pro svého bývalého spolupracovníka pochopení. „Chápu ho, já jsem taky nervózní,“ říkal. „Ale až se závod rozjede, bude to lepší. Tohle je systém na nic, připadá mi to moc od stolu. Pořád něco vymýšlíš a nejsi v klidu.“
Mezitím se závodníci seřadili na startovním roštu rozjížďky s číslem jedna. Domácí dvojblok Greg Hancock – Filip Šitera se okamžitě usadil na čele, aby svému týmu přivezl pět bodů. Jan Holub je sice atakoval vnitřní stranou úvodní zatáčky, leč zůstal vzadu. Teprve včera okolo poledne mu doktoři řekli, že dědičné problémy s páteří mu nebrání v pokračování závodní činnosti a on skočil do extraligy rovnou oběma nohama bez tréninku.
Druhá jízda však stav utkání vyrovnala. Prim hráli Martin Vaculík se Zdeňkem Simotou, kteří Vladimíru Višváderovi a Patrikem Nagym zmizeli prakticky s vylétnutím pásky. „Tak se teď modli,“ zakřičel Jan Holub směrem k Františkovi Liebezeitovi, když se vydával vstříc třetí jízdě.
V ní se ujal vlády Greg Hancock bezproblémově směřující k druhé trojce na svém kontě. Za jeho zády se seřadili hostující Patryk Dudek s Janem Holubem. Jenže ve druhém okruhu upadl v zatáčce u depa Patryk Dudek. I když se promptně vrátil do sedla, poslední volný bod extraligovému debutantovi Vítu Janouškovi už sebrat nedokázal.
Mšeno se díky zaváhání Poláka dostalo do dvojbodového vedení 10:8. Na obzoru se ovšem vynořil problém zbrusu odlišného charakteru. Piotr Protasiewicz, Martin Vaculík, Greg Hancock, Zdeněk Simota a Jan Holub vyrazili na místo pádu Patryka Dudka zkoumat kvalitu oválu.
„Jsou místa, kde to není dobře spojené,“ hlásil Martin Vaculík. „Jsou tam úseky měkké a tvrdé.“ Mezitím vtrhly na ovál dva traktory, jejichž činnost dirigovali samotní závodníci. Krátce před tři čtvrtě na devět bylo vše připraveno k rozjížďce s číslem čtyři. „Ta první zatáčka je tak špatná,“ oznamoval Greg Hancock Petr Vandírkovi, přičemž rukama naznačoval obrovské vlny.
Takové podmínky ovšem byly dle gusta Filipa Šitery. Ve čtvrté jízdě triumfoval stylem start – cíl. Zdeněk Simota v první zatáčce podjel Patrika Nagye, ale dvou bodů se nedočkal. Místo startovního čísla jedenáct, které měl původně na svých zádech před odstoupením Michaela Hádka, byl totiž původně ohlášen Martin Vaculík.
Místo pokračování však bylo svoláno neplánované zasedání jury. A na něm rozhodčí rozhodl, že se mítink zruší. „Dneska se už nepojede,“ přiblížil vzápětí oficiální verdikt. „Dráha je nebezpečná. Z věže bylo vidět, že s tím závodníci mají problémy. Tohle je o zdraví.“
Petra Vandírka, který chystal do rozjížďky s číslem pět Vladimíra Višvádera s Patrikem Nagyem, ortel nad závodem překvapil. Navrhoval pozdržení časového harmonogramu, další úpravy dráhy nebo zrušení až po osmi jízdách, aby mohl být závod uznán za platný. Ovšem verdikt už byl vyřčen, takže se oba soupeři utkají znovu v náhradním termínu, který ovšem ještě nebyl stanoven.
Hlasy z depa
„Já to viděl dobře,“ nechal se slyšet Filip Šitera. „Ale na rovinu ti řeknu, že mě to sere. Jelo se tady 
prvního května, junioři na tom závodili a pak přijdou hvězdy a rozvrátěj‘ to. Piotr Protasiewicz toho udělal už několikrát a to nebyl ani jednou na dráze. Junioři si s tím poradí a oni ne? Nevím, proč sem jezdí. Budu zvažovat, jestli Piotr Protasiewicz pojede, jestli nastoupím já. Proč se odjely čtyři pády bez pádu, když to bylo nebezpečný? Jenom Patryk Dudek upad‘ na tvrdým.“
„Bylo to zákeřný, děravý, ale pro všechny stejný,“ uvědomoval si Vladimír Višváder. „Přišlo to ze strany kvalitnějších jezdců, než jsem já. Ale kdyby se někdo na tom rozbil, není to taky nic hezkýho.“
„Škoda, že se to zrušilo,“ litoval Vít Janoušek. „Takhle naserou spousta lidí a ty už nepřijdou.“
„Comeback jako bejk,“ konstatoval Jan Holub. „Jsem rád, že jsem to odjel bez pádu a bez bolesti.“
„Špatná dráha,“ krčil rameny Zdeněk Simota. „Pro jednoho dobrý, ale aby se tam vešli čtyři, nebezpečný. Tady je to už poněkolikátý. Jako loni na finále. Nechaj‘ si udělat rozbitou dráhu a pak na tom nezávoděj‘ ani oni.“
| Grepl PDK Mšeno | 15 | |
| Greg Hancock, USA | 3 3 | 6 |
| Vít Janoušek | 1 | 1 |
| Filip Šitera | 2 3 | 5(1) |
| Michal Klein | – | DNR |
| Vladimír Višváder | 1 | 1 |
| Patrik Nagy, H (ACCR) | 0 2 | 2(1) |
| Piotr Protasiewicz, PL | DNR | |
| DaK Moto Plzeň-Divišov | 9 | |
| Jan Holub | 1 2 | 3 |
| Patryk Dudek, PL | 0 | 0 |
| Daniel Hádek | 0 1 | 1 |
| Michael Hádek | odstoupil | |
| Zdeněk Simota | 2 ex | 2(1) |
| Martin Vaculík, SK | 3 | 3 |
| st. číslo 14 | neobsazeno |
Poznámka: Zdeněk Simota byl z rozjížďky s číslem čtyři diskvalifikován za neoprávněný start.
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II), Wojta Zavřel a Michal Kohout
Mšeno – 10. května
Do letošní extraligy vstoupí dnes vítěz jejích předcházejících třech ročníků Mšeno domácím duelem s triumvirátem DaK Moto Plzeň – Divišov. Oba celky spojuje mnohem více než potíže při sestavování sestav a touha po dvou tabulkových bodech. Tři závodníci z tábora hostů ještě loni oblékali mšenské vesty a jejich manažer František Liebezeit loni vedl Mšeno. Dalším společným rysem obou dnešních soupeřů je ovšem víra ve vyrovnané utkání.
Z ambicí se neslevuje
„Jinak už to snad nešlo,“ povzdechl si Petr Vandírek včera krátce po čtvrté hodině odpolední, kdy oficiálně nahlásil složení svého týmu. Oproti původním záměrům musel oželet služby Jana Jaroše, jemuž zdravotní komplikace zabránily v účasti už v úterním divišovském finále.
Oba doposud uskutečněné mítinky letošní extraligy připomínaly spíše strategické hry, v nichž prozatím vynikal pečlivě připravený Tomáš Topinka. Jako nezbytný předpoklad úspěchu se jeví silný náhradník nebo dokonce dva, a to tím spíše padla-li podmínka, že za českého juniora musí jezdit zase jenom český junior.
A přitom Greg Hancock dnes nastoupí se startovním číslem jedna. „Normálně bych ho dal na náhradníka,“ odmítá Petr Vandírek odklon od trendu, na nějž Mšeno nastoupil už loni. „Ale v sobotu má Grand Prix a ta je přece jen důležitější. Jet na rezervě je náročné, musíš být pořád připraven, to jsem si sám užil.“
Na pozici náhradníků figurují cizinci Patrik Nagy a Piotr Protasiewicz. Místo Jana Jaroše byl povolán rutinér Vladimír Višváder, zbytek sestavy tvoří debutující junioři Michal Klein a Vít Janoušek. Vstup pátého celku do soutěže Mšeno oslabil nejen personálně, ale jeho kouč František Liebezeit vidí do jeho taktických karet. „Ví to,“ souhlasí Petr Vandírek, ale jedním dechem to odmítá brát jako nevýhodu. „Uvidíme, to se projeví v závodech. Všichni ti jezdci, co extraligu jezdili, to ve Mšeně znají, ale my se popereme.“
Mšeno tedy evidentně neslevuje ze svých tradičně vysokých ambicí. „Jako každý rok, jdeme do toho, abychom vyhráli,“ souhlasí Petr Vandírek. „Uvidíme, ale myslím, že velký rozdíl nebude. A když se bude rozhodovat, tak asi až ve druhé polovině. Nejspíš v šesti posledních jízdách.“
Poprvé na druhé půli boxů
František Liebezeit coby manažer hostujícího týmu měl tu nevýhodu, že musel vyrukovat s podobou svého týmu jako první. „S tím, že jim vypadl Honza Jaroš,“ se to vyrovnává, zamýšlel se během včerejšího odpoledne sotva učinil složení svého družstva na dnešní závod oficiální.
Než se pustil do extraligy se svým projektem, jenž otevřel extraligová vrátka Divišovu a vrátil do ní Plzeň, vedl právě Mšeno a určoval jeho taktiku. „Vanďa je skvělej‘ stratég,“ nechce to brát jako výhodu. „Dokáže improvizovat a mohl by mít dva silné závodníky na rezervě, což my si v současné době nemůžeme dovolit.“
A jaký to bude pocit, stát ve Mšeně na opačné polovině depa? „Poprvé budu blíž dráze,“ poukazuje František Liebezeit na rozložení mšenských boxů, kde je hostům tradičně vyhrazena polovina blíže k vratům na ovál. „Ochutnám tak druhou polovinu boxů. Neumím se odsud ani dívat, natož koučovat. Asi tak budu stát zase u Filipa Šitery (smích).“
Extraligový nováček se rozhodně nenechal zahanbit v otázce zahraničních posil. Jeho barvy bude hájit jeden z nejlepších mužů polské extraligy Patryk Dudek. A Martina Vaculíka není třeba českým divákům představovat. Do závodní akce se konečně vrací Jan Holub, jehož trápila páteř. Dalším juniorem bude Daniel Hádek. Protože se lékaři postavili proti ostaršení Michaely Krupičkové, přijede tým jen v šesti, když zbývající dva závodníci jsou Michael Hádek a Zdeněk Simota.
„Chceme vyhrát,“ neskrývá František Liebezeit. „Bude to ale oboustranně těsný a vyrovnaný. Záleží, jak se bude dařit českým jezdcům. Doufám, že se Michal Hádek dá do kupy. Přechod z dlouhý na nejkratší dráhu mu v Divišově nevyšel, ale spíš to byly technický problémy se zapalováním. Ale Holoubek a Had mšenskou dráhu znají a šlo jim to tady. Ale teď už je na to vyšší moci.“
Historické okénko:
Praha, 19. dubna 2000: Greg Hancock oblékal pardubickou vestu
Greg Hancock je dnes plným právem pokládán za ikonu Mšena, ovšem v české extralize debutoval před dvanácti lety s pardubickou vestou. Východočeský tým tehdy zabíjel dvě mouchy jednou ranou. Samozřejmě chtěl posílit svou už tak dost obávanou sestavu a na druhou stranu zatraktivnit soutěž a tím lákat do ochozů více diváků.
Greg Hancock v prvním závodě extraligy 2000 v Praze rozhodně nezklamal. V rozjížďce s číslem šestnáct se musel sklánět před Antonínem Kasperem, avšak ve všech ostatních případech protínal metu jako vítěz. Jenže ostatní Pardubičané neměli svůj den. Na Březolupy, které se do soutěže vrátily po roční absenci, a Slaný, to stačilo, avšak Praha měla na svém kontě o tři body více.
V sezóně 2000 se už Greg Hancock s pardubickou vestou neobjevil. V dalších sezónách nebyl příliš spolehlivé. Pardubice ho několikrát povolaly do sestavy, avšak on se omlouval mnohdy až na poslední chvíli. Pohár trpělivosti vedení pardubického klubu přetekl v roce 2002, kdy Greg Hancock dal přednost polské lize před Zlatou přilbou. Protože k ní byl smluvně vázán svým postavením továrního závodníka divišovské Jawy, kromě pardubického angažmá přišel i o tovární podporu.
Oficiálně nahlášené sestavy:
| Grepl PDK Mšeno: | 1 Greg Hancock, USA |
| 2 Vít Janoušek | |
| 3 Filip Šitera | |
| 4 Michal Klein | |
| 5 Vladimír Višváder | |
| 6 Patrik Nagy, H (ACCR) | |
| 7 Piotr Protasiewicz, PL | |
| DaK Moto Plzeň – Divišov: | 8 Jan Holub |
| 9 Patryk Dudek, PL | |
| 10 Daniel Hádek | |
| 11 Zdeněk Simota | |
| 12 Michael Hádek | |
| 13 Martin Vaculík, SK | |
| 14 neobsazeno |
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Wojta Zavřel
AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Pardubice – 9. května
Tomáš Topinka pojal svůj začátek v křesle manažera extraligového Olympu vskutku ve velkém stylu. Změny v organizaci nasazování juniorů proměnily duely ve strategické hry, na něž byli Pražané lépe připraveni. I když počátek patřil Pardubicím, Pražané se v polovině mítinku dostali do čela. Lukáš Dryml s Benem Barkerem v rozjížďkách s čísly jedenáct a dvanáct pořádně ukrojili. Na dráhu zamířili i v nominovaných jízdách, avšak Nicki Pedersen s Josefem Francem a poté i Rafalem Okoniewskim definitivně pojistili triumf hostí.
Strategické hry
Tomáš Topinka měl před svým příjezdem do Pardubic na svém manažerském kontě prozatím jediný závod, který však dopadl pražským vítězstvím. Dnes se pohyboval po depu s naditými deskami, jejichž obsah ukrýval vytištěné rozpisy s mnoha alternativami možného vývoje. Pražský kouč nešetřil optimismem. „V náš prospěch,“ odpovídal na otázku magazínu speedwayA-Z, jak mu jeho prognózy vycházejí. Přesné skóre svých předpokladů ovšem nechtěl odtajnit ani mimo novinářský blok.
Rozjížďka s číslem jedna svým obsazením vypadala jako juniorský rozstřel, i když Lubomír Vozár nahradil Davida Štěrovského náhradníkem Václavem Milíkem. Avšak Ondřej Veverka dal všem okázale najevo, že se jeho jarní progres rozhodně nezastavil. Odstartoval jako z plochodrážního manuálu, aby odkázal Václava Milíka do role bezprostředního svědka svého triumfu.
Václav Milík mu sice doslova visel na zadním kole, avšak Ondřej Veverka pádil jako rozjetý expres. Naštěstí pro domácí tým Zdeněk Holub zapomněl recept na skvělé starty včera v divišovském depu. A ani v průběhu dalších čtyř kol se nedokázal natáhnout pro poslední bod před René Vidnera.
Rozjížďka s číslem dvě však přesto dostala domácí do čela. Bratři Drymlovi opustili startovní rošt jako jeden muž. Josef Franc je vnějškem první zatáčky nestihnul a pak si s Martinem Gavendou pouze vylamovali zuby na pevnosti obou Pražanů. Vzápětí se mítink vrátil ke smírným výsledkům. Rafal Okoniewski proměnil svůj debut v české extralize v bezproblémové sólo, zatímco Tomáš Suchánek s Václavem Milíkem před sebe nepustili Zdeňka Holuba.
Na počátku čtvrté jízdy to ovšem s domácím vedením vypadalo poměrně bledě. Matěj Kůs vystřelil dopředu jako střela sledovaný Ondřejem Veverkou. Avšak Ben Barker se už v první zatáčce prohnal okolo pražského juniora. Ve druhé zatáčce zaútočil na Matěje Kůse vnitřkem. Neúspěch jeho záměru ovšem nezpůsobil zvlhnutí Angličanova střelného prachu.
V nájezdu do první zatáčky třetího okruhu mu jeho úsilí konečně přineslo ovoce. A když protáhl nájezd do oblouku u depa, vedoucí příčka mu definitivně říkala pane. „Měl jsem to moc slabý,“ vnímal Matěj Kůs svou porážku a rozhodl se vsadit na druhý motocykl.
Jenže Tomáš Topinka měl své hlavní eso stále ještě v rukávu. Nyní přišel čas vyložit ho na stůl. Martin Gavenda mohl na konci depa trošku závistivě sledovat, jak se dolů na dráhu místo něj spouští Nicki Pedersen. Hvězdný Dán spolu s Rafalem Okoniewskim udávali tempo Lukáši Drymlovi s Tomášem Suchánkem hned s vylétnutím pásky. Stav duelu byl rázem vyrovnaný. Bez možnosti profitovat z taktické rezervy natož pak žolíka, nastaly strategické hry s náhradníkem.
Tomáš Topinka poslal od rozjížďky s číslem šest Josefa France, Lubomír Vozár nechal stát hned dva své juniory a vsadil na Aleše Drymla a Václava Milíka. Josef Franc perfektně odstartoval, zatímco Ondřej Veverka v úvodním oblouku za sebou vnější stopou nechal dvojici pardubických rezervistů. Ti se ovšem nechtěli nechat obírat o body jenom tak zbůhdarma. V nájezdu do druhého kola se pod Pražana posunul Václav Milík, jehož příkladu vzápětí následoval i Aleš Dryml.
Na světelné tabuli sice svítilo průběžné skóre 18:18, ale se smírnými časy měl být jednou provždy konec. Rafal Okoniewski s Matějem Kůsem šli dopředu po startu sedmé jízdy. Tomáš Suchánek českého exmistra hodně trápil především ve druhé polovině rozjížďky. V předposlední zatáčce se takřka dostal před něho, ale nakonec se smiřoval s jedním bodem. A Ben Barker, jenž prve odvrátil pražský nápor, dokonce s nulou. A ta bohužel neměla být poslední…
Tajemství desek pražského manažera
V rozjížďce s číslem osm hájili pardubické barvy opět oba bratři Drymlovi. Tomáš Topinka jim ovšem postavil do cestu překážku jako hrom. Místo Martina Gavendy vjel na ovál opět Nicki Pedersen. A ten triumfoval stylem start – cíl. „Strašně mu to startuje,“ komentoval Dánovo počínání Lukáš Dryml, jenž se svým starším sourozencem remízou nad Ondřejem Veverkou udržel Pardubice na čtyřbodovém odstupu.
Jenže hned vzápětí Josef Franc oplatil Benu Barkerovi jeho postartovní loket předjetím v první zatáčce. A Zdeněk Holub nyní vrátil René Vidnerovi předchozí porážku. V rozjížďce s číslem deset se Rafal Okoniewski chytil za kšilt své přilby do pásky a musel na trestnou čáru. Při restartu exceloval Nicki Pedersen. Rafal Okoniewski jel za Tomášem Suchánkem a Václavem Milíkem, avšak usilovně snižoval svůj odstup. Ve druhém kole dokonce v zatáčce u depa podjel Václava Milíka. A kdo ví, mít rozjížďka o kolo navíc, zda by jeho tempu odolal i druhý Tomáš Suchánek?!
Avšak spekulace nechme stranou. Praha v té době vedla 34:26 a osmibodová ztráta domácích inspirovala mnoho tázavých pohledů směrem k Lubomíru Vozárovi. Jenže atmosféra v pardubické části boxů vřela jako pálivé polévka. Navíc Tomáš Topinka nahlásil náhradníka Josefa France místo Martina Gavendy a pardubický kouč vyhodnotil užití povýšení programového závodníka na nositele dvojnásobných bodů v těžké jízdě jako hazard.
Jenže Ben Barker jel tentokrát jako z partesu a Lukáš Dryml nezapřel srdce lva bijící v jeho hrudi. Josef Franc sice využil v prvním výjezdu zaváhání Bena Barkera a sebral mu vedení. Jenže Lukáš Dryml mezitím za sebou nechal Matěje Kůse. A pak spojeným tlakem s Benem Barkerem připravili Josefa France naráz ve druhé zatáčce druhého okruhu o vedení. Skóre 31:35 však zabránilo pokračovat domácím ve strategické hře, nicméně hosté nepřestávali zažívat horké chvilky.
„Vzal jsem si druhou motorku,“ svěřoval se Matěj Kůs, zatímco na ovále kroužily mechanismy. „Ta první se mi zatáhla, když jsem jel v první jízdě do depa. Už ve druhým kole jsem to cejtil‘.“ K Pražanovi dorazil Tomáš Topinka se svými tlustými deskami a se slovíčkem „sorry“ mu dával najevo, že už dnes nepojede.
Pardubice totiž v rozjížďce s číslem dvanáct snížily svůj odstup od vedoucích hostů. Lukáš Dryml odvedl Rafala Okoniewskeho. Ben Barker zaostal vzadu, avšak z výjezdu z první zatáčky vyjel jako třetí. Jenže Zdeněk Holub byl tvrdým oříškem k rozlousknutí a spodní stranou druhé zatáčky se vrátil zpátky. Angličan ale nesložil zbraně a hned v následujícím oblouku se znovu posunul k jednomu bodu.
Na tabuli svítilo skóre 35:37 a ve třinácté jízdě si diváci ve svých programech opět škrtaly hned tři jména. Lubomír Vozár nechal stát René Vidnera, zatímco jeho pražský protějšek střídal Martina Gavendu a Matěje Kůse dvojicí Nicki Pedersen – Josef Franc. Atmosféra houstla a Nicki Pedersen stojící na hraně depa k sobě přivolal Tomáše Topinku. „Tyre,“ splynulo z jeho úst.
Tomáš Topinka vyrazil zkontrolovat, zda domácí tandem nepoužívá neoznačené hrany. „Naše značky jsou vidět, ale jejich ne,“ ozývaly se hlasy z pražského tábora, nicméně kontrola jejich kouče neshledala žádné porušení pravidel. Rozjížďka s číslem třináct posléze přinesla hladký triumf pražského dua.
Stejná dvojice pražských náhradníků nastoupila rovněž k rozjížďce s číslem čtrnáct, kam Lubomír Vozár nominoval taktické rezervy Lukáše Drymla s Benem Barkerem. Lukáš Dryml v úvodním výjezdu podjel Nicki Pedersena, aby se stal jediným přemožitelem famózního Dána. Leč Ben Barker na body nedosáhl a remíza přinesla Praze vítězství. Tomáš Topinka vzápětí pro magazín speedwayA-Z otevřel své desky s programem předvyplněným před závodem, kde mu celkové skóre vyšlo 44:46.
Nakonec však Praha porazila své hostitele o deset bodů. Lukáš Dryml s Benem Barkerem, kteří v pěti závěrečných rozjížďkách spolu nastoupili čtyřikrát, nyní nestíhali pražské cizinecké legii. Praha tedy opouštěla Pardubice nejen se dvěma tabulkovými body, ale i se slušnými vyhlídkami na bonus při odvetě.
Hlasy z depa
„Máme dobrej‘ rok, dobrou úrodu, takhle to má fungovat bez nějakejch‘ technickejch‘ potíží,“ zářil Josef Franc. „Žádný defekty, trošku jsme měli štěstí, všechno nám vycházelo. Nebodoval jsem super echtově, zkoušel jsem motorky, ale oproti včerejšku se mi to líbilo.“
„Mám radost, že jsem vyhráli,“ netajil se Matěj Kůs. „První jízdu jsem to měl moc slabý, zvolil jsem špatnou motorku. Na tu druhou jsem měl jít dřív. Škoda, že jsem nedostal další šanci. Samozřejmě spousta Pardubáků je po včerejšku spokojenejch‘, že mě Lukáš porazil, ale hlavně že vyhrála Praha. To je důležitý.“
„Neznám skóre, nic,“ nešetřil Lukáš Dryml smutkem nad domácí prohrou. „Já tam měl pořád Okoniewskeho nebo Nickiho. Pořád těžká jízda. Jedou tvrdě, ale férově. Nicki strašně startoval, má něco lepšího. Brr, spojka a ke tam. Sekundoval jsem mu, ale takovýho závodníka těžko předjedeš. Viděl’s tu mou jízdu s bráchou, pomáhali jsme si. To je tým, než že tam budou závodit spolu o jeden bod. To jde v přeboru, ne v extralize proti Praze,kde jsou jedni z nejlepších jezdců.“
„Opět na hovno,“ připomínal Václav Milík, že podobně hodnotil také včerejší finále AČR v Divišově. „Nestartovalo to a nejely mně motorky. Nevím proč. Celý závody jsme zkoušeli s tím něco udělat, ale nedopasovali jsme to. Prostě Pardubice, mám na ně malýho peška. Je to moc dlouhá dráha. Jednou jsme to Pražákům museli dopřát, aby nebrečeli, jsou větší město (smích).“
| 1. PSK Olymp Praha | 50 | ||
| Zdeněk Holub | 0 0 – 1 0 | 1 | |
| Rafal Okoniewski, PL | 3 3 3 1 2 | 2 | 14(1) |
| Ondřej Veverka | 3 1 0 0 – | 4(1) | |
| Matěj Kůs | 2 2 – 0 – | 4(1) | |
| Martin Gavenda | 0 – – – – | 0 | |
| Josef Franc | 1 3 3 1 2 | 1 | 11(2) |
| Nicki Pedersen, DK | 2 3 3 3 | 2 3 | 16(1) |
| 2. ZP Pardubice | 40 | ||
| René Vidner | 1 – – 0 – | 1(1) | |
| Tomáš Suchánek | 2 0 1 2 1 | 6 | |
| David Štěrovský | – 0 – – – | 0 | |
| Ben Barker, GB | 3 0 2 3 1 | 0 0 | 9 |
| Lukáš Dryml | 3 1 2 2 3 | 3 1 | 15(1) |
| Aleš Dryml | 2 1 1 | 4(3) | |
| Václav Milík | 2 1 2 0 0 | 5(1) |
Aktuální extraligová tabulka:
| závody | skóre | body | |
| 1. Praha | 2 | 102:81 | 4 |
| 2. Pardubice | 1 | 40:50 | 0 |
| 3. Slaný | 1 | 41:52 | 0 |
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II), Wojta Zavřel a Michal Kohout
