Mšeno – 19. března
Když Mšenu nevyšel tréninkový výjezd do Itálie, zamíří na opačnou stranu. Dneska vyráží do Gniezna závodníci, zatímco František Liebezeit se k nim s ohledem na své pracovní vytížení připojí až v neděli. Mšenský kouč magazínu speedwayA-Z prozradil podrobnosti.

„Cílem je nezabít se, naučit se po zimě držet řidítka a taky trošku zatáčet,“ směje se. „Nebudeme tam sami, trénujou s náma Poláci, takže to bude zřejmě i na úrovni a mladý budou mít co odkoukat. A ty starý vlastně taky (smích).“

Původní záměr, aby se na dráze objevil kompletní tým, vzal za své. „Filip a Tomáš nejedou, protože mají závody v Anglii,“ upřesňuje František Liebezeit. „Jedeme asi v pěti lidech, ještě se budeme radit ohledně organizace. Jedeme v sobotu na noc a vracíme se ve středu.“

Brandýsek – 17. března
Včera se Luboš Tomíček probudil do uplakaného rána. Letmý pohled na budík prozradil, že zaspal. A okamžitě ho vyburcoval z ospalosti. Hbitě naskočil do své oranžové dodávky, cestou v Dejvicích vyzvedl Jakuba Fencla. Během pár minut už mířili na výpadovku na Chomutov. Před odjezdem do Anglie je totiž čekala beseda s dětmi na základní škole v Brandýsku.

Ne benzínové pumpě u sjezdu do středočeské obce je už netrpělivě vyhlížel Vladimír Vopat. Pražský kouč organizoval autobusové zájezdy dětí na závody na pražské Markétě. A jejich oblíbenec jim včera oplatil návštěvu. Cestu mu zkřížila ještě žlutá Regionova. Závorám na nádraží v Brandýsku se nechtělo nahoru, takže Luboš Tomíček mohl odpovědět magazínu speedwayA-Z na otázku, zda on sám ve svých školních letech navštěvoval podobné akce.

„Chodil jsem na ně rád, nemusel jsem se učit,“ smál se. „Pamatuju se třeba, že jsme byli na policajtech pyrotechnicích. Ukazovaly nám ty svoje roboty a tak.“ Červená světla na úrovňovém železničním přejezdu zhasla a v cesta k brandýské základní škole byla volná.

Luboš Tomíček s Jakubem Fenclem, jenž si po roztržce s pražským klubem dává roční závodní pauzu vyplněnou prací mechanika, vyložili jeden motocykl. Na konci chodby je v učebně čekaly desítky nadšených dětí z první až šesté třídy.

Vladimír Vopat je pobavil vyprávěním o úskalích jazykové bariéry při komunikaci s Igorem Kononovem a Nicki Pedersenem, Jakub Fencl se letmo zmínil o své bronzové medaili z evropských devatenáctek. Hlavní hvězdou dopoledne se ovšem stal Luboš Tomíček. Představil svůj motocykl, přidal zážitky za závodění a posléze trpělivě odpovídal na všechny otázky.

Zaváhal v jediném případě. Chlapec klečící v první řadě se ho zeptal na počet drátů v kolech. Škádlivě mu odpověděl, že je může spočítat. Šikovný prvňák se odmlčel, aby se po krátké chvilce přihlásil se správnou odpovědí. Spokojené byly rovněž učitelky. Děti byly vyprávěním Luboše Tomíčka natolik zaujaty, že se jejich role pedagogického dozoru zcela setřela a ony se mohly samy stát dychtivými posluchačkami.

„Jsem rád, když člověk vidí, jak jsou děti šastný a jejich úsměv,“ komentoval Luboš Tomíček dopoledne strávené v základní škole. „Je to pro ně fajn. A je příjemný, když přijdou na závody. A třeba se z těch tříd vyloupne někdo a zkusí sám plochou dráhu. Bylo by dobrý, aby se těch akcí konalo víc.“

Vzápětí už s Jakubem Fenclem neúnavně podepisovali kartičky, rozdávali slánský časopis Full Day a letáčky na květnovou velkou cenu v Praze a sladká lízátka.

Foto: Antonín Škach

Racková – 16. března
Sezóna ještě nezačala a Martin Málek se dočkal své první ceny. Nezískal je na plochodrážním kolbišti, by sportovní činnost byla v tomto směru klíčová. Jeho úspěchy jej nominovaly na Galavečer zlínské Univerzity Tomáše Bati. Šest z dvaceti vybraných výjimečných studentů dostali ocenění a březolupský plochodrážník byl mezi nimi.

„Technologická fakulta Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, pod kterou patřím mě navrhla za aktivitu nad rámec svých studentských povinností, že jsem dosáhl výborných výsledků ve sportovní činnosti během studia,“ svěřuje se Martin Málek. „Velice si tohoto ocenění vážím, protože čím dál víc je pro mě složitější a náročnější kloubit studium se závoděním. Už mi zbývá jen pár měsíců do ukončení studia a čeká mě teď ještě velké množství práce, tak doufám, že se mi vše úspěšně podaří stihnout.“

Foto: Martin Málek