V sobotu se ve Velkém Šariši zřítil malý vrtulník Robinson R44 a v jeho troskách zahynul Marián Troliga. Vlastník úspěšné firmy Troliga Bus svého času skvěle válel za řidítky silničních motocyklů. Byl to on, kdo svým způsobem nastartoval závodní kariéru svého příbuzného Pavla Pučka. Na dopravním hřišti vedle jeho restaurace totiž česká flattracková jednička ještě v předškolním věku poprvé osedlala motocykl. Čest jeho památce!
Na třicet let starém snímku vodí Marián Troliga svou dvěstěpadesátku Yamaha po žilinském letišti
Mladá Boleslav – 25. června
Přesně před osmdesáti lety se narodil Miloslav Verner. Mezi šampióny republiky se zapsal dvakrát. Poprvé se Slaným ve vyšší soutěži družstev, když se ještě v devětašedesátém jmenovala první liga, a na ledě o pět let později. Dvakrát se i s československým nároďákem kvalifikoval do světového finále, shodou okolností v obou případech do Wembley. A konečně dvakrát stál na pódiu Zlaté přilby Československa. Po skončení kariéry působil jako státní trenér, poté vykonával funkci předsedy VV SPD a zastupoval naši plochou dráhu v FIM a UEM. Pochopitelně stál u startu kariéry svého vnuka Filipa Šitery. K řadám gratulantů se za všechny své čtenáře připojuje rovněž magazín speedwayA-Z.
Miloslav Verner stojí na pódiu Zlaté přilby 1970 vedle Ole Olsena a Vladimira Gordějeva
Slaný – 18. června
Dnes oslaví významné životní jubileum Karel Ležák, čestný předseda klubu AK v AČR Slaný. Řadu let zastával různé významné funkce při plochodrážních závodech, jak při národních tak především při podnicích mistrovství světa. Činný byl i ve společenském životě, po sametové revoluci zastával ve Slaném po několik volebních období post místostarosty. Do dalších let mu členové AK v AČR Slaný přejí pevné zdraví a rodinnou pohodu.
Plzeň – 15. června
Když cestoval na světovou dlouhodrážní kvalifikaci do Mariánských Lázní, ani v nejhorším snu by jej nenapadlo, jak si pobyt v naší zemi prodlouží. Po pádu v rozjížďce s číslem deset jej armádní vrtulník Sokol přepravil do plzeňské nemocnice. O společnost se mu starají babička s dědečkem, jež ho do západočeských lázní doprovázeli, a které lékař závodu Tomáš Brož odvezl do hotelu v západočeské metropoli. Dnes mu náladu přišli zvednout také Miroslav Musil a Karel Kadlec, který magazínu speedwayA-Z prozradil, že by Alex Davies mohl v příštím týdnu vyrazit do Anglie.
Plzeňští lékaři napravili australskému závodníkovi trojnásobnou frakturu levé nohy a monitorovali stav hlavy. Udržovali ho v umělém spánku a posléze jej přeložili z oddělení ARO na jednotku JIP a nyní má už jít na běžný pokoj.
„Dneska dopoledne v jedenáct jsme za ním šli s přítelkyní Hankou,“ říká Karel Kadlec. „Přinesli jsme mu od každého kousek. Kofolu, studený kafe i pivko. Potkali jsme se tady s Mírou Musilem a taky s Alexovou babičkou a dědou, kteří tady zůstali.“
Australan měl z návštěvy nepokrytou radost. „Nudí se, je tam pořád sám zavřenej‘,“ líčí Karel Kadlec. „Hlava je v pohodě, mluví jen trochu pomalejc‘. Za tejden by mohl odjet domů. Poletí do Anglie a až se ještě víc zlepší, chtějí domů do Austrálie.“
Alexe Daviese, který se zotavuje v plzeňské nemocnici, dnes navštívil také Miroslav Musil
Pardubice – 15. června
Když jeho syn Roman začal koncem devadesátých let závodit na ploché dráze, vytvořili spolu nerozlučnou dvojici. V ochozech jste ho mohli potkat poměrně často, i když okolnosti donutily jeho potomka předčasně pověsit kombinézu na hřebík i po jeho comebacku v prvních letech aktuálního milénia. Mně navždy zůstane v paměti vzpomínka na návrat z březolupských dvojic před pěti lety. Přítelkyně byla v devátém měsíce těhotenství s naší dcerkou a já pochopitelně pospíchal domů. Dnes mám pocit, že těch sto šedesát kilometrů tak rychle nikdy neujedu jako, když seděl za volantem on. Minulý čas je bohužel na místě. Evžen Andrusiv, jemuž bylo v pondělí sedmdesát, totiž včera navečer vydechl naposledy. K projevům hluboké soustrasti se za své čtenáře připojuje také magazín speedwayA-Z. Čest jeho památce!
Evžen Andrusiv ve svých charakteristických žlutých montérkách se svým synem Romanem
Ahoj vážení kamarádi. Od doby, kdy jsme s některými z Vás stavěli plochodrážní stadion v Chabařovicích, uteklo mnoho vody a stala se spousta událostí. Z mnohých z nás jsou minimálně dědci. Někteří bohužel tam nahoře. V neděli 24. června se jede v Chabařovicích přebor České republiky a Hurychův memoriál od čtrnácti hodin. Již v deset hodin dopoledne se konají závody stopětadvacítek na malé dráze. Chci Vás všechny, kterých se závodění v Chabařovicích týká a hlavně týkalo, vyzvat, udělejte si na tento den volno. Tento rok slavíme šedesát let ústecké a čtyřicet pět let chabařovické ploché dráhy. Chlapi, Pavle Mareši, Karle Průšo, Martine Morávku, Bohouši a Milane Polákových, Petře Podholo, Jardo Smočku, Jirko a Stando Svobodovi, Jaroslave a Honzo Volfovi, zkrátka Vy všichni, kteří jste v Chabařovicích závodili nebo jinak se na činnosti podíleli, prosím přijeďte poklábosit ke kafi o tom, jak to bylo krásné. Na jubileum do Chabařovic může samozřejmě přijet každý, kdo má plochou rád. Bývalí jezdci nahlásí v pokladně svoje celé jméno, abychom věděli, kdo všechno je přítomen. Moc se na Vás těším, až se s Vámi uvidím, vždy je to pro mne veliká radost a událost. Tak chlapi v neděli 24. června v Chabařovicích. Zdraví Vás bývalý závodník Miloslav Čmejla.