Kalendář plochodrážních šampionátů Evropy je v zásadě hotov. Kromě ledů v něm chybí detaily o finálové části šampionátu jednotlivců. Jak již bylo avizováno, podniky mistrovství starého kontinentu uvidí také diváci v Liberci, Žarnovici, Plzni a Divišově.
Divišov – 30. listopadu
Kalendář evropských soutěží existuje prozatím pouze v provizorní, pracovní, neoficiální a tudíž nepublikovatelné verzi. Nicméně i tak je jisté, že si diváci v Čechách a na Slovensku přijdou na své. V Plzni uspořádají pohár dvěstěpadesátek a o finalistech ve dvojicích se rozhodne ve dvojici semifinálových závodů v Liberci a v Žarnovici. Kromě toho však v Divišově uvidíme rovněž premiéru zbrusu nové soutěže, která rezonuje období, v němž mistrovství Evropy juniorů bylo limitováno horní věkovou hranicí do devatenácti let.
„Mělo by to fungovat v rámci podpory mladých závodníků,“ přibližuje Petr Moravec okolnosti vzniku evropského poháru do devatenácti let v rámci snah FIM Europe pro vznik soutěže plochodrážníků do devatenácti let. „Musí to však FIM Europe ještě potvrdit. Součástí závodu by měl být závod stopětadvacítek na krátké dráze. AČR se snaží uvést závody na krátké dráze v chod, jak je začal Zdeněk Schneiderwind. Jízda na malé dráze je pro nauku malých jezdců to nejlepší.“
| 27.5. | semifinále ME dvojic | Liberec |
| 17.6. | semifinále evropského poháru 250 | Plzeň |
| 18.6. | finále evropského poháru 250 | Plzeň |
| 23.7. | semifinále ME dvojic | Žarnovica |
| 12.8. | evropský pohár do 19 let | Divišov |
Foto: Mirek Horáček
Pardubice – 21. listopadu
Až pětašedesát let staré teplotní rekordy padaly dnes na území našeho státu, přičemž maxima hlásilo třicet z takřka sto padesáti stanic, kde se měří teplota více než třicet let. Za těchto okolností se zdá pošetilé bavit se o závodech na ledové dráze. Zkušenosti předchozích sezón ovšem ukázaly, že štěstí přeje připraveným. Dnešní jednání ledařské pracovní komise nalinkovalo sezónu 2017 nejen u nás, ale i v reprezentaci, kde Antonín Klatovský rezignoval na individuální šampionáty.
Tři členové pracovní skupiny, pět zástupců pořadatelů a sedm závodníků se dnes sešlo v klubových prostorách svítkovského stadiónu. Děda Mráz, při vší úctě ten nejdůležitější, mezi nimi chyběl, čehož si byli všichni přítomní vědomi při sestavování kalendáře.
Ten je pochopitelně provizorní a po dohodě členů pracovní skupiny ve složení Petr Moravec, Antonín Klatovský starší a Jan Pecina se může měnit v prostoru i čase na základě aktuální povětrnostní situace. Vezmeme-li jej v ideální podobě, šampionát jednotlivců se bude skládat ze tří a šampionát družstev ze čtyř závodů.
Vesměs jde o lokality, kde se kola ohřebovaných motocyklů již do pevného skupenství vody zakousla. Výjimku představuje Nepomuk, kde závod zůstal prozatím jen ve snech organizátorů, a Opatovice, kde ledová plochá dráha bude mít v případě mrazivého rázu počasí svou premiéru. V únoru jsou připraveny tři náhradní termíny.
„Na základě vzájemné dohody může dojít ke změně pořadatelů a soutěží,“ nechává Petr Moravec dostatečný prostor pro improvizaci, přičemž však upozorňuje na jednu podmínku. „Termín pro závody jednotlivců nesmí kolidovat se závody mistrovství světa nebo Evropy, ve kterých startuje český jezdec, pokud s tím dotčený závodník nevysloví souhlas.“
Situaci však komplikuje skutečnost, že termín šampionátu starého kontinentu není znám. SPD proto prozatím deklaruje, že nominace pro něj proběhne nejpozději třicet dnů před ním. Uzávěrka jmen pro nároďák je limitována devátým únorovým dnem.
Zásady nominace pro mistrovství světa jsou již léta stejné. V první řadě je určující finálová účast v předchozím roce, ve druhé výsledky mistrovství republiky. Antonín Klatovský rezignoval na šampionáty světa a Evropy jednotlivců, přičemž chce startovat ve švédské lize.
Jeho mladší bratr Jan si na základě svého loňského dvanáctého místa na světě může vybírat mezi Strömsundem a Ylitorniem jako první. Český šampión Andrej Diviš je na řadě hned po něm. Třetí borec bude nominován po prosincovém soustředění ve Švédsku.
To bude mít pod palcem Jan Klatovský. A vedle něho se ho zúčastní jeho bratr Antonín, Andrej Diviš, Jan Pecina, Radek Hutla i se svým synem Lukášem, který se po roce vrátil z Nového Zélandu, Martin Běhal, Robert Růžička a Lukáš Volejník.
| jednotlivci: | družstva: | ||
| 8.1. | Nepomuk | 7.1. | Růžená |
| 22.1. | Opatovice | 4.2. | Hamr na Jezeře/Chrastná |
| 29.1. | Holice | 5.2. | Kopřivnice |
| 11.2. | Mělice |
Náhradní termíny: 12.2., 18.2. a 19.2.
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV), Mirek Horáček a Lukáš Hutla
Rybnik – 17. září
Finálová část letošní evropského individuálního šampionátu se vyznačovala nebývalou vyrovnaností. Před závěrečným kolem v Rybniku se vedoucí trojice Antonio Lindbäck – Grigorij Laguta a Václav Milík vešla do rozpětí pouhopouhých dvou bodů. Přesto se však z titulu radoval Nicki Pedersen, který ztrácel šest bodů. Václav Milík zabojoval v pravý čas v rozjížďce poslední šance. Dostal se do finále, srovnal bodový krok s Krzystofem Kasprzakem a v rozjezdu o celkové stříbro mu dal celou rovinu.
Největším nepřítelem osmnáctky závodníků a deseti tisícovek diváků byl déšť. Závod nakonec začal až úderem dvacáté hodiny, tedy šedesát minut po svém plánovaném počátku. Václav Milík se poprvé postavil na startovní rošt ve čtvrté jízdě. Za jeho zadní kolo se zaháknul Anders Thomsen a pádu obou závodníků již nešlo zabránit.
Dán doplatil na incident zlomeným zápěstím, díky čemuž přišel o nedělní Zlatou přilbu města Pardubice. Po dvou pádech ze závodu odstoupil také Martin Vaculík, jehož dnes čeká zase první finálový závod jeho Toruně s Gorzowem o titul mistra polské extraligy. A konec konců pád stál nejvyšší posty také Grigorije Lagutu a ani Antonio Lindbäck neměl zrovna velký den.
Zato Nicki Pedersen exceloval. Pouze v rozjížďce s číslem osm byl před dánským borcem v cíli Przemyslaw Pawlicki, jinak šel od vítězství k vítězství. Václav Milik prohrál nejprve s Leonem Madsenem, poté s Peterem Ljungem. V rozjížďce s číslem jedenáct mu uletěl nejen Nicki Pedersen, ale také Emil Sajftutdinov.
Ve třinácté jízdě blikala červená světla kvůli letmému startu, avšak repete Pardubičan vyhrál s velkou převahou před Krzysztofem Kasprzakem. Nakonec zůstal třetí za Antonio Lindbäckem, který se porval o vítězství s Grigorijem Lagutou.
V té chvíli byli na čele hned čtyři závodníci s celkovým ziskem sedmatřiceti bodů! O pouhý bod méně než Antonio Lindbäck, Grigroji Laguta, Krzysztof Kasprzak a Nicki Pedersen měli Václav Milík a Leon Madsen, na něž další bod ztrácel Emila Sjfutdinov.
Jenže Antonio Lindbäck se se závodem loučil. Záhy i Leon Madsen a Grigorij Laguta v rozjížďce poslední šance, v níž se již v první zatáčce rozhodlo o postupu vítězného Emila Sajfutdinova a druhého Václava Milíka.
Stylem start – cíl si ve finále zajistil evropský titul Nicki Pedersen. Emil Sajfutdinov byl poslední, zatímco Václav Milík skončil druhý před Krzysztofem Kasprzakem. Díky tomu museli oba na startovní rošt ještě jednou v rozjezdu o bronz. V něm Václav Milík již potřetí během večera Poláka porazil a mohl si přijít pro stříbrnou medaili.
| 1. Nicki Pedersen, DK | 3 2 3 3 3 3 | 17 |
| 2. Václav Milík, CZ | 2 2 1 3 1 2 | 11 |
| 3. Krzysztof Kasprzak, PL | 3 3 3 2 2 1 | 14 |
| 4. Emil Sajfutdinov, RUS | 2 2 2 3 3 0 | 12 |
| 5. Leon Madsen, DK | 3 1 2 2 3 | 11 |
| 6. Grigorij Laguta, RUS | 3 3 X 2 2 | 10 |
| 7. Antonio Lindbäck, S | 2 0 2 1 3 | 8 |
| 8. Przemyslaw Pawlicki, PL | 1 3 1 2 0 | 7 |
| 9. Kacper Woryna, PL | 1 2 3 0 0 | 6 |
| 10. Peter Ljung, S | 2 3 0 0 1 | 6 |
| 11. Jonas Kylmäkorpi, FIN | 0 1 0 3 2 | 6 |
| 12. Janusz Kolodziej, PL | 1 0 3 0 1 | 5 |
| 13. Andrej Lebeděvs, LAT | 1 0 2 1 1 | 5 |
| 14. Nicolas Covatti, I | 0 1 1 0 2 | 4 |
| 15. Robert Chmiel, PL (res) | 1 1 1 0 | 3 |
| 16. Dominik Kubera, PL (res) | 0 1 0 | 1 |
| 17. Martin Vaculík, SK | F F – – – | 0 |
| 18. Anders Thomsen, DK | X – – – – | 0 |
Atmosféra s deseti tisíci diváky na stadiónu v Rybniku
1. Nicki Pedersen 40, 2. Václav Milík 38+3, 3. Krzystof Kasprzak 38+2, 4. Grigorij Laguta 37+3, 5. Leon Madsen 37+2, 6. Antonio Lindbäck 37+1, 7. Emil Sajfutdinov 35, 8. Przemyslaw Pawlicki 33, 9. Andrzej Lebeděvs 26, 10. Joonas Kylmäkorpi 25, 11. Martin Vaculík 24, 12. Hans N. Andersen 24, 13. Janusz Kolodziej 24, 14. Anders Thomsen 20, 15. Peter Ljung 16
Foto: tiskový servis FIM Europe
Divišov – 15. září
V pondělí ráno čekala šéfa Jawy Otu Kmínka v pracovní poště skvělá zpráva. James Shanes ve si ve finále B evropského finále na travnaté dráze ve Swingfieldu kompenzoval smůlu ze základní části, aby ve finále B za svá záda odsunul druhého Paula Coopera. Tím si zajistil áčko, v jehož repete triumfoval a zajistil si titul mistra Evropy. Divišovským uším zněla jistě jako rajská hudba, že Angličan svého úspěchu dosáhl s motorem Jawa s komponenty firmy Großewächter Racing Parts z německého Spenge.
Foto: Jawa Divišov
Swingfield – 11. září
Deset bodů dělilo mistra Evropy na travnaté dráze od vicemistra! Zatímco Mathieu Tresarrieu se v základní části skláněl pouze v rozjížďce s číslem sedm před Romano Hummelem, James Shanes ztratil bod nejen s Andy Appletonem, ale především vinou defektu a pádu. Do finále B prošel s odřenýma ušima, přesto v něm však dojel druhý za Josefem Francem a v áčku se stal evropským šampiónem. Josef Franc byl čtvrtý, Hynek Štichauer osmý a Martin Málek dvanáctý.
„Byla to klasická Anglie,“ hodnotí Zdeněk Schneiderwind, který tradičně doprovázel Josefa France, dnešní evropské finále. „Ale musím říct, že jak Martin, tak Hynek i Pepe odvedli hodně dobrý výkon.“
Přitom se nedá říct, že by se český trojlístek zrovna utápěl ve vaně přízně bohyně Fortuny. „Štichimu se zadřel motor o tréninku, tak mu Pepe půjčil svůj,“ pokračuje pražský trenér. „Martin měl velkej‘ pech, když mu z prvního místa vypadla botka. Pepe přejel venkovní lajnu… Takže problémů bylo dost, ale kluci si pomohli a zabojovali.“
Martin Málek se nakonec dostal do finále C, kde byl druhý za hvězdou velkých cen Chrisem Harrisem. Josef Franc a Hynek Štichauer se kvalifikovali do béčka. Chyběl kousíček, aby evropský titul nakonec slavil někdo jiný.
„Pepe z venku výborně odjel,“ ujímá se Zdeněk Schneiderwind opět úlohy vypravěče. „Hynek tak dobrej‘ start neměl a už to nedohnal. Shanes začínal jako třetí. Předjel Coopera, ale Pepeho už nestihnul.“
Josef Franc stál na startovním roštu nejlepší šestice, jejíž pořadí mělo určit majitele medailové sady. „Při prvním startu upadl Jannick de Jong,“ dostává se Zdeněk Schneiderwind k vyvrcholení závodu. „Toho vyloučili a druhý start se Pepemu už tak nevydařil. Ale v posledním kole to přestalo jet Fabriekovi, tak skončil čtvrtej‘.“
České vystoupení na britské dráze Zdeněk Schneiderwind kvituje pozitivně. „Po bronzu z Mariánek je to pro kluky další úspěch a motivace do dalších závodů,“ uzavírá své vyprávění z paluby dodávky Josefa France, s níž míří domů.
| 1. James Shanes, GB | E 5 X 4 | 9 | 2. – 1. |
| 2. Mathieu Tresarrieu, F | 5 5 4 2 | 19 | 2. |
| 3. Andy Appleton, GB | 3 4 3 5 | 15 | 3. |
| 4. Josef Franc, CZ | 2 L 5 5 | 12 | 1. – 4. |
| 5. Dirk Fabriek, NL | 5 5 5 2 | 17 | E |
| 6. Jannick de Jong, NL | 5 4 4 4 | 17 | F |
| 7. Christian Hülhorst, D | 1 2 4 2 | 9 | 3. |
| 8. Hynek Štichauer, CZ | 4 3 2 3 | 12 | 4. |
| 9. Romano Hummel, NL | 4 4 5 E | 13 | 5. |
| 10. Paul Cooper, GB | 4 3 3 2 | 12 | E |
| 11. Chris Harris, GB | F 2 2 4 | 8 | 1. |
| 12. Martin Málek, CZ | 2 E 1 3 | 6 | 2. |
| 13. Mark Helhout, NL | 3 3 ex 3 | 9 | 3. |
| 14. Henry van der Steen, NL | 3 2 3 1 | 9 | 4. |
| 15. Lars Zandvliet, NL | 2 1 1 0 | 4 | 5. |
| 16. Mitch Godden, GB | ex E 2 1 | 3 | 6. |
| 17. Callum Walker, GB (res) | 1 1 0 | 2 | |
| 18. Sjoerd Rozenberg, NL | 1 1 0 – | 2 | |
| 19. Theo di Palma, F | E F – – | 0 |
Foto: Jiří Georgiev