Praha – 13. srpna
Pád, kterým Michal Baštecký prošel během rozjížďky s číslem sedm sobotního mistrovství republiky stopětadvacítek v Divišově, se bohužel neobešel bez následků. Pražský závodník si při něm přivodil zlomeninu horního konce pažní kosti. Za všechny čtenáře magazínu speedwayA-Z přejeme rychlé uzdravení!
Foto: Karel Herman a tým Michala Bašteckého
Divišov – 12. srpna
Robert Lambert se v Divišově stal historicky prvním vítězem evropského poháru do devatenácti let. Už v základní části neprohrál jedinou rozjížďku, aby své fenomenální účinkování zvršil ve finále triumfem start – cíl. V závodě, který nabídnul skvělé momenty, ale bohužel také dost pádů i na úkor favoritů se spolu s Angličanem na pódium postavili také Filip Hjelmland a Bartosz Smektala. Postup do poslední šance těsně unikl Slováku Jakubu Valkovičovi, jenž ještě před tréninkem přišel v depu o lepší motor, stejně jako Patriku Mikelovi. Josefu Novákovi se nevyhnul pád a nakonec skončil patnáctý. Pavel Čermák v náhradnické vestě vyjel na trať jednou místo Gleba Čugunova, Václav Kvěch vůbec.
Sedm bouřek, které se včera křižovaly na divišovské obloze, neodešlo bez následků. Ještě okolo osmnácté hodiny byla mezi mantinely oválu tmavě žlutá kaluž, z níž by vám nikde nečouhaly ani kotníky. Ovál se upravoval ještě dneska. Dopoledne si nízké mraky málem rozřezávaly břicha o věž rozhledny Špulka, nicméně po obědě už obloha patřila víceméně jenom sluníčku.
Jako poslední dorazila do depa Kvěchovic Volha. V ten moment už bylo po mistrovském závodě stopětadvacítek a Štefan Valkovič věděl o pohromě, která postihla motocykl jeho syna Jakuba. „Nastartovali jsme to v depu,“ líčil nešťastně. „Najednou v tom zaklepalo a bylo po motoru. Na závody nám zbyl jen jeden…“
Mezitím se rafičky hodin dostaly až ke čtrnácté. Drobné zpoždění bylo rázem eliminováno. Po nástupu byli dekorování kolibříci z dopoledního závodu. A konečně se šlo na věc! První závodní slovo ve zbrusu nové soutěži patřilo Patriku Mikelovi. Branou z depa se hrnul na ovál tak vehementně, až jej museli zadržovat, než konečně nastal ten správný okamžik.
Rozjížďku s číslem jedna opanoval Bartosz Smektala, zatímco Patrik Mikel se záhy natáhnul pro druhou příčku před Jakubem Valkovičem a Mikou Meijerem. Josef Novák, druhý z českých zástupců ve startovním poli, dopadl o poznání hůře. Odstartoval poslední a navíc ve druhé zatáčce upadl a byl diskvalifikován.
„Bolí mě prdel a nemůžu ani sedět,“ dával jasně najevo, jak se jeho ambice ve zbytku závodu zmenšily. V sedmé jízdě nebodoval, zatímco Patrik Mikel v rozjížďce s číslem pět odstartoval z celé čtveřice nejlépe. Vedení držel až do druhé zatáčky, v jejímž výjezdu jej podjel Michael Härtel.
Chráněnec Roberta Bartha prve v úvodním oblouku čtvrté jízdy objel vedoucího Gleba Čugunova a nyní své úvodní trojce přidal další sestřičku.
Hned vzápětí jej následoval Bartosz Smektala. Za ním si Gleb Čugunov nakonec vyvzdoroval druhé místo na Madsi Hansenovi, který posléze klesnul až za Nathana Greavese. Z dvojice neporažených vytvořil triumvirát Robert Lambert. Anglický závodník musel přitom od osmé jízdy odstartovat rovnou třikrát.
V prvním případě šlo o letmý start. Podruhé se páska nezvedla na své levé straně. Napotřetí se vedení ujal Filip Hjelmland, jenž předtím vyhrál stylem start – cíl druhou jízdu. Robert Lambert mezitím útočil na Jonase Seiferta, který jej vnějškem první zatáčky připravil o druhou příčku. Angličan se na ni vrátil ve druhé zatáčce, aby záhy zlikvidoval svůj odstup od vedoucího Švéda. Ve třetím kole jej objel v první zatáčce.
Trvalo ale už jen jednu jedinou sérii, než se Robert Lambert hřál úplně samotný na pozici leadera. Jeho start v desáté jízdě byl bezchybný. A když se ve druhé zatáčce po spodní straně dostal do čela Bartosz Smektala, Angličan se nenechal rozhodit ze svého klidu. Četl z Poláka před sebou jako z rozevřené knihy a ve třetím okruhu byl rychlejší v nájezdu do úvodní zatáčky.
Se ztrátou jediného bodu nemusel Bartosz Smektala vůbec plakat nad rozlitým mlékem. O poznání hůře na tom ale byl Michael Härtel. Po dvou triumfech si v rozjížďce s číslem dvanáct nepřipsal vůbec nic. Byl totiž diskvalifikován za nevybíravý způsob, jakým se dral do čela, kdy neváhal dokonce kopat do soupeře.
Jeho smůla byla přitom štěstím pro Jakuba Valkoviče, který upadl v první zatáčce, ale za daných okolností mohl k restartu. Michael Härtel si ovšem zkomplikoval přímou cestu do finále. Po ní se však pevně pohyboval Bartosz Smektala. Po raketovém startu se ujal vedení ve čtrnácté jízdě. Od té chvíle byl na něho krátký nejen Michael Härtel, ale také Filip Hjelmland.
Švédský závodník přitom předtím opanoval jedenáctou jízdu, kde si na něm postupně vylámali zuby Dominik Kubera a Gleb Čugunov. Nyní však při útoku na Michaela Härtela upadl. Za pád pykal také Mads Hansen, který v patnácté jízdě pomohl na zem vedoucímu Jonasi Seifertovi. Tomu ale nebylo dopřáno vyhrát ani v repete, jelikož mu triumf sebral do té doby nepříliš výrazný Niklas Sayriö.
Ovšem Robertu Lambertovi se veškeré problémy na hony vyhýbaly. S naprostou lehkostí vyhrál nejen třináctou, ale také devatenáctou jízdu. Pravda, ve druhém případě to bylo složitější, protože mu po krku šel Michael Härtel. Jenže nekompromisní Němec, jehož jsme před lety vídali i v české juniorce, nakonec sám podlehl Nathanu Greavesovi.
Robert Lambert šel rovnou do klíčové finále, aniž by ztratil jediný bod. Podobně razantně si počínal také Bartosz Smektala. V osmnácté jízdě sice ztratil druhý bod ve prospěch Dominika Kubery, nicméně ostatní závodníci se nedokázali jeho třinácti bodům přiblížit. A poslední šance vskutku představovala jejich poslední šanci pro boj o medaile.
Sem pochopitelně mířil Michael Härtel, o jehož martýriu již byla řeč. Potom Dominik Kubera. Zprvu sena divišovském ovále nemohl vůbec najít. Až v rozjížďce s číslem šestnáct vyhrál a díky třem bodům si prakticky zdvojnásobil své skóre. Stylem start – cíl triumfoval vlastně dvakrát, protože v první zatáčce upadl Nathan Greaves, kvůli němuž musel na zem také Jakub Valkovič.
Angličan byl z repete diskvalifikován a Dominik Kubera mohl konečně dominovat. Stejně tak si počínal i v osmnácté jízdě a uzavřel svůj účet v základní části desetibodovým ziskem. Už věděl, že se na startovním roštu poslední šance setká s Filipem Hjelmlandem. Ten svůj předchozí pád odčinil hladkým prvenstvím v sedmnácté jízdě.
V ní upadl Alexander Woentin. Avšak stalo se tak až na sklonku třetího kola, kdy soupeři již byli ve čtvrtém okruhu, takže nebylo třeba opakovat. Třetím účastníkem rozjížďky poslední šance se stal Michael Härtel, o jehož trápení v rozjížďce s číslem devatenáct již byla řeč.
Čtvrtý závodník však v jízdě o dvě postupová místa do finále chyběl. Nárok na účast měl Gleb Čugunov, který však ve dvacáté jízdě upadl v první zatáčce vinou pádu vedoucího Niklase Sayriö. Do kolize se zapletl také Jakub Valkovič, jenž však z incidentu vytěžil nejvíc.
Fin byl vyloučen, Rus odstoupil nejen z repete, ale i poslední šance, zatímco Slovák při restartu odvedl Josefa Nováka i Pavla Čermáka, jenž z postu prvního náhradníka zastoupil odstoupivšího Gleba Čugunova. Na to, jak dnešek pro Jakuba Valkovič nešťastně začal, o mnoho lépe skončil. I když skloňovat pojmy štěstí a smůla, je pokaždé ošidné.
Pakliže by však měl slovenský borec o jediný bod navíc, chystal by se na rozjížďku poslední šance, protože by Gleba Čugunova předčil svým závěrečným vítězstvím. Patrik Mikel s jedničkou na vestě otevíral každou sérii a ke konci láteřil na překropený rošt. Nakonec skončil také se sedmi body, ale na překonání Rusa by bez vítězství potřeboval o dva body navíc.
Ale to jsou jenom ona kdyby, na něž se pochopitelně při ploché dráze nehraje, takže v poslední šanci startovali jen dva závodníci. Záhy byli jen dva. Dominik Kubera nejlépe odstartoval, avšak v první zatáčce upadl. Filip Hjelmland se mu už nestačil vyhnout a upadnul také.
Dominik Kubera seděl dlouho v sanitce. Nakonec se rozhodl v repete nestartovat. Obával se fraktury kyčlí, které se nakonec v Polsku nepotvrdilo. Last chance se díky okolnostem změnila v pouhou formalitu. Michael Härtel v ní dovedl za sebou do cíle Filipa Hjelmlanda, přičemž se oba měli potkat u pásky ještě ve finále.
Robert Lambert posléze nezaváhal ani v klíčové jízdě, kterou vyhrál stylem start – cíl. Filip Hjelmland se usadil hned za ním, zatímco Michael Härtel čelil náporu Bartosze Smektaly. Kapituloval ve druhém okruhu, kdy jej Polák podjel ve druhé zatáčce.
„Ještě před poslední jízdou jsem počítal tak s pěti body,“ nemohl Jakub Valkovič uvěřit, jak těsně přišel o rozjížďku poslední šance. „Nakonec jsem jel s Pepou a náhradníkem a měl sedm. Pěkné závody, ale dráha byl těžká a hlavně ke konci rozbitá.“
„První dvě jízdy super,“ bilancoval své vystoupení Patrik Mikel. „Šlo to, druhá jízda byl super start, bylo to super po zadním. Třetí a čtvrtou jízdu to hodně nachcali, nešlo to na tom. Čtvrtou jízdu jsem se držel, ale v pátý jsem zmáčknul spojku a stál. Měl jsem skvělý tým, bavil jsem se tím závodem, škoda, že nevyšla ta poslední šance.“
„Rozbil jsem si hubu,“ vracel se Josef Novák na začátek závodu. „Bolí mě prdel. Pak už to bylo jen špatný. Teď ani sedět nemůžu pořádně…“
| LC | FIN | |||
| 1. Robert Lambert, GB | 3 3 3 3 3 | 15 | 1. | |
| 2. Filip Hjelmland, S | 3 2 3 F 3 | 11 | 2. | 2. |
| 3. Bartosz Smektala, PL | 3 3 2 3 2 | 13 | 3. | |
| 4. Michael Härtel, D | 3 3 U 2 1 | 9 | 1. | 4. |
| 5. Dominik Kubera, PL | 2 1 1 3 3 | 10 | F/R | |
| 6. Gleb Čugunov, RUS | 2 2 2 2 F/R | 8 | – | |
| 7. Jonas Seifert, DK | 1 F 3 2 1 | 7 | ||
| 8. Jakub Valkovič, SK | 1 1 1 1 3 | 7 | ||
| 9. Nathan Graeves, GB | 2 1 2 X 2 | 7 | ||
| 10. Patrik Mikel, CZ | 2 2 1 1 1 | 7 | ||
| 11. Mads Hansen, DK | 1 0 3 U 2 | 6 | ||
| 12. Alexander Woentin, S | 0 3 1 2 F | 6 | ||
| 13. Niklas Sayriö, FIN | 1 0 0 3 X | 4 | ||
| 14. Mike Jacopetti, D (AMF) | 0 2 2 0 0 | 4 | ||
| 15. Josef Novák, CZ | X 0 0 1 2 | 3 | ||
| 16. Mika Meijer, NL | 0 1 0 1 0 | 2 | ||
| 17. Pavel Čermák, CZ (res) | 1 | 1 | ||
| 18. Václav Kvěch, CZ (res) | DNR |
Foto: Karel Herman
Divišov – 12. srpna
Páteční odpoledne v Divišově rozhodně nebylo ideálním dnem letníc h prázdnin. Nad středočeským městysem křižovalo sedm bouřek a kromě blesků se k zemi snášela kvanta vody. Okolo osmnácté hodiny plochodrážní závodiště připomínalo především obrovskou žlutou kaluž, do níž pořadatelů upravující trať zapadali po kotníky. Program dnešního evropského poháru se maličko posunul a sedmý závod českého šampionátu stopětadvacítek nabral zhruba hodinové zpoždění. Závodu, jenž se poprvé konal se čtyřmi závodníky na startu každé z jízd, dominoval Pavel Kuchař. Ovšem ve finále A se ještě lepším startem blýsknul Daniel Klíma. Celá čtyři kola za sebou dokázal uhlídat pražského dravečka. A při vyhlášení, jež se konalo až po slavnostním nástupu hlavního závodu, vyzkoušel nejvyšší stupínek pódia ještě před Robertem Lambertem.
Černé mraky visely tak nízko, že by je mohla propíchnout i rozhledna Špulka, která se tyčila na obzoru. Navzdory ošklivému dopoledni nás ovšem čekal hezký a slunečný den a z nebe nekápla ani kapka. Každopádně ráno se hodily nejen mikiny, ale rovněž teplé bundy.
Vzhledem k náročnější úpravě dráhy zaviněné včerejšími dešti si kolibříci na svůj mistrovský závod museli počkat. Milan Dobiáš, jenž se vedle klasického šampionátu stopětadvacítek soustředí především na čtvrtlitrové motocykly, vyslyšel prosbu Petra Moravce o doplnění startovní listiny. Na druhou stranu nakonec nedorazil ohlášený Lukáš Vinter. Premiéru rozpisu se čtyřmi závodníky na startu každé z jízd tím pádem obstaralo devět borců.
Jako historicky první vítěz dle nové formule dorazil do cíle Pavel Kuchař, za jehož zády v rozjížďce s číslem jedna Jan Jeníček ve třetím okruhu sebral druhé místo Vojtěchu Zamazalovi. Nicméně ohánět se s historickými primáty bývá ošidné. V tomto případě totiž vzhledem k absenci Lukáše Vintera stáli na startovním roštu jen tři jezdci.
Plný počet se sešel až ve druhé jízdě, kterou stylem start – cíl vyhrál Daniel Klíma, který za sebou nechal Milana Dobiáše, Bruno Belana a Michala Bašteckého. Domácí borec zvítězil rovněž v rozjížďce s číslem tři. Zde však měl situaci o poznání složitější, protože start vynesl do čela Milana Dobiáše.
Daniela Klímu to ale v první zatáčce správně koplo, že už v půlce první zatáčky jezdil první on. Druhou příčku pro sebe nakonec sebral Jaroslav Vaníček, zatímco Jan Jeníček zůstal v posledním okruhu stát, když mu ulítly brýle i s povlakem přilby.
Pavel Kuchař se do akce dostal až v páté jízdě. Skvělým startem udivil všechny přihlížející i své soupeře, z nichž byl nakonec nejlepší Bruno Belan. Slánský borec se od vylétnutí pásky tlačil na Michala Bašteckého, jemuž druhé místo sebral spodní stranou druhé zatáčky.
Na druhé Pražanovo vítězství v řadě reagoval Daniel Klíma hattrickem v rozjížďce s číslem šest, kdy vyřešil ambiciózní Jaroslava Vaníčka a Vojtěcha Šachla již v rozjezdu. Pavel Kuchař se ovšem nenechal nikterak zahanbit. V sedmé jízdě objel Milana Dobiáše hned v první zatáčce a na cestě za třetím triumfem jej zastavily až červené vlajky.
Michal Baštecký ve druhé zatáčce útočil na třetího Jaroslava Vaníčka, jenže kvůli nerovnosti zavadil o jeho zadní kolo a upadl. I přes zásah sanitního vozu byly první zprávy o stavu závodníka v milíkovských barvách příznivé. Dle nich měl do nemocnice jet vlastně jen kvůli potvrzení, že je všechno v pořádku. Novinka, že si zlomil pažní kost, a že zbytek sezóny je nejistý, byla o to větším šokem.
Při repete vystřihl Pavel Kuchař tak skvělý start. Jako z praku, chtělo by se napsat, nicméně takové přirovnání by přece jen mohlo zahanbit řadu předchozích vystřelovacích zařízení pracující s akumulovanou energií v pružné části. A tak Pražanův let do čela popišme jako start na tlačítko s tím rozdílem, že se o něj nepostarala elektronika, nýbrž jeho vlastní um.
Nicméně nepřechvalme. O první místo Pavla Kuchaře nepřipravil ani Jaroslav Vaníček, ani Milan Dobiáš, však vlastní chyba málem ano. Ve druhé zatáčce totiž málem vyjel ven z oválu. První místo však udržel a vyrovnal devět bodů Daniela Klímy. A bylo nad slunce jasné, že se oba potkají nejen v rozjížďce s číslem devět, ale také ve finále A.
Vzhledem k formuli rozjížděk čtyř závodníků na startu každé jízdy finále A pochopitelně nabídlo o jedno místo na startovním roštu navíc oproti běžnému standardu. Sáhnout po něm se vůbec nerozpakoval další domácí závodník Vojtěch Šachl. Své aspirace dal najevo již ve čtvrté jízdě, kdy odstartoval na Michala Bašteckého a Vojtěcha Zamazala.
Michal Baštecký po úvodní nule potřeboval body ještě více než zpupný král sůl v notoricky známé pohádce. Když se do čela nedostal vnějškem první zatáčky, nenechal se vůbec odradit. Jel vedle Vojtěcha Šachla celé kolo, aby se konečně dostal spodní stranou do vedení. Nicméně pokořený divišovský závodník zůstával ve střehu. A dobře udělal.
Když se ve třetím okruhu Michal Baštecký nechal vynést příliš daleko na venek, Vojtěch Šachl se spodem vrátil do vedení už natrvalo. Ob jednu jízdu později jen sekundoval vítěznému Danielu Klímovi a druhému Jaroslavu Vaníčkovi, jak již bylo ostatně výše naznačeno. V rozjížďce s číslem osm však zůstal po obou suverénech stále jediným borcem, jemuž se dnes podařilo dojet do cíle jako první. A to musel startovat hned dvakrát!
Na začátku třetího kola totiž upadl Vojtěch Belan a ke slovu se opět dostala červená vlajka. A zatímco prve Vojtěch Šachl dominoval, nyní se s letem pásky vstříc protrhávajícímu se divišovskému nebi ujal vedení Bruno Belan. Nicméně Vojtěch Šachl si ve druhém kole sjednal pořádek po vnitřku úvodního výjezdu.
Slavit druhou trojku ale ještě ani zdaleka nemohl. Slánský blonďák na něho dotíral až do poslední zatáčky. V ní hrál vabank vnitřní stopy, ovšem pod šachovnicovou vlajkou mu na Vojtěcha Šachla chyběl malý, ale přece jen rozhodující kousíček. Ve finále A se mohli objevit oba. Verdikt v tomto ohledu musela přinést devátá jízda, jež vedle jejich duelu lákala soubojem obou neporažených závodníků.
V důležité rozjížďce s číslem devět se nejprve naplnil osud Bruno Belana. Nedojel ani do první zatáčky kvůli spadlému řetězu, který své zkázonosné dílo dovršil ještě utržením ventilku z pneumatiky. Skřípot byl slyšet až v depu. A Slaňákův otec věděl, že jeho syn pojede v béčku, ale rozhodně netušil na čem.
V té chvíli už vedl Pavel Kuchař, o jehož startech již víme svoje. Druhý jezdil Daniel Klíma, jemuž však osud do scénáře dnešní role překvapivě nevepsal útočení na vedoucího Pražana. Po chybě ve druhé zatáčce klesl až na třetí místo. Vojtěch Šachl byl vmžiku druhý a rozhodně nevypadal, že by svému staršímu klubovému kolegovi hodlal dávat přednost.
Dvě kola trvalo Danielu Klímovi, než ve třetím kole podjel Vojtěcha Šachla ve druhé zatáčce. Pavel Kuchař vyhrál základní část s dvanáctibodovým maximem. A devátá jízda potvrdila, že za soupeře ve finále A bude mít nejen Daniela Klímu, jehož jako jediný porazil, ale i Vojtěcha Šachla.
Do áčka směřoval také Jaroslav Vaníček, jemuž rozpis neustále přihrával do cesty buď Pavla Kuchaře nebo Daniela Klímu. Pražský závodník tak končil druhý se stejnou vytrvalostí jako jeho starší klubový kolega Josef Franc v mistrovství republiky jednotlivců.
Naději na závěrečnou jízdu o stupně vítězů však ještě neztratil ani Milan Dobiáš, jenž se s Jaroslavem Vaníčkem střetnul v závěrečné jízdě základní části. V rozjížďce s číslem deset se Jaroslav Vaníček stal čtvrtým dnešním vítězem. Po podařeném startu jej sice na čele vystřídal Milan Dobiáš, nicméně šlo o přechodnou záležitost.
Úlohy sudí se ujala Lenka Felixová, ale ta se k losování startovních pozic finálové části neobtěžovala sestoupit z výše své věže. A tak Miroslav Rosůlek, který se dle svých slov svezl jako divák v dodávce Bruno Belana, zářil v roli hlavního pořadatele i nadále. Když k němu nepřišla hora, musel s nasazením sám k hoře. Nebo přesněji až na horu.
Vojtěch Zamazal jel finále C sám, takže s trojbodovým inkasem pochopitelně nemohl mít žádný problém. Michal Baštecký posléze chyběl na startovním roštu finále B. Od startu až do cíle úřadoval na čele Milan Dobiáš. Bruno Belan, z jehož paty vytrhl trn Jaroslav Vaníček zapůjčením motocyklu, za sebou nechal Jana Jeníčka.
Slánský blonďák zamířil do depa nepředpisově vjezdem v protisměru. Ale to jen proto, aby jej včas stačil předat jeho majiteli a nevystavoval ho zbytečně riziku překročení dvouminutového limitu. O chvíli později měl Daniel Klíma ještě lepší start než Pavel Kuchař.
Pražský draveček se rozhodně nehodlal smířit s prohrou a útočil na domácího borce ze všech sil. Nicméně faktem zůstává, že jediný předjížděcí manévr, jehož jsme se za čtyři finálová kola dočkali, předvedl Jaroslav Vaníček, když překonal Vojtěcha Šachla. Daniel Klíma jel na čele bez jediné chybičky. A že získal skalp fenomenálního Pavla Kuchaře, hodnotu jeho vítězství jenom zvyšuje.
| C | B | A | TOT | ||
| 1. Daniel Klíma, Divišov | 3 3 3 2 | 6 | 17 | ||
| 2. Pavel Kuchař, Praha | 3 3 3 3 | 4 | 16 | ||
| 3. Jaroslav Vaníček, Praha | 2 2 2 3 | 2 | 11 | ||
| 4. Vojtěch Šachl, Divišov | 3 1 3 1 | 0 | 8 | ||
| 5. Milan Dobiáš, Chabařovice | 2 1 1 2 | 3 | 9 | ||
| 6. Bruno Belan, Slaný | 1 2 2 E | 2 | 7 | ||
| 7. Jan Jeníček, Pardubice | 2 R 0 1 | 1 | 4 | ||
| 8. Michal Baštecký, Praha | 0 2 1 X | – | 3 | ||
| 9. Vojtěch Zamazal, Slaný | 1 1 X 1 | 3 | 6 |
Poznámka: závod se konal na prostřední dráze; z původně přihlášených nepřijel Lukáš Vinter
| PHA | PHA | SLA | DIV | DIV | CHA | PHA | DIV | TOT | |
| 8.4. | 2.5. | 13.5. | 20.5. | 4.6. | 11.6. | 27.6. | 12.8. | ||
| 1. Pavel Kuchař, Praha | 18 | 17 | 18 | 15 | 18 | 17 | 18 | 16 | 137 |
| 2. Jaroslav Vaníček, Praha | 11 | 12 | 10 | 18 | 8 | 15 | 11 | 11 | 95 |
| 3. Michal Baštecký, Praha | 13 | 13 | 11 | 12 | 11 | 9 | 13 | 3 | 85 |
| 4. Lukáš Vinter, Praha | 12 | 15 | 11 | 14 | 15 | 14 | NS | NS | 81 |
| 5. Daniel Klíma, Divišov | 6 | 7 | 11 | 9 | 10 | 13 | NS | 17 | 73 |
| 6. Vojtěch Šachl, Divišov | 9 | 11 | 8 | 8 | 8 | 5 | 10 | 8 | 67 |
| 7. Jan Jeníček, Pardubice | 11 | 7 | 13 | 11 | 12 | 9 | NS | 4 | 67 |
| 8. Bruno Belan, Slaný | 10 | 8 | 15 | 9 | 8 | 9 | NS | 7 | 66 |
| 9. Jakub Exler, Praha | 8 | 5 | 7 | 10 | 8 | 5 | 4 | NS | 47 |
| 10. Milan Dobiáš, Chabařovice | 15 | NS | NS | NS | NS | NS | NS | 9 | 24 |
| 11. Mateusz Lopuski, PL | NS | NS | NS | NS | 8 | 12 | NS | NS | 20 |
| 12. Jan Sochůrek, Chabařovice | NS | NS | 3 | NS | NS | 6 | 8 | NS | 17 |
| 13. Vojtěch Zamazal, Slaný | NS | NS | 7 | 7 | NS | NS | NS | 6 | 20 |
| 14. Bruno Thomas, D | NS | NS | NS | NS | NS | 7 | NS | NS | 7 |
Foto: Karel Herman a Antonín Škach
Divišov – 9. srpna
Sobotní program na divišovském ovále odstartuje již dopoledne. Úderem jedenácté totiž odstartuje mimořádný díl mistrovství republiky stopětadvacítek na krátké dráze. Nepůjde však o běžný podnik, ale o akci, která má funkcionářům FIM Europe předvést zápolení čtyřtaktních kolibříků na miniovále. A má dokonce ambice být jakousi generálkou dalšího evropského poháru.
Z obou divišovských malých drah přijde ke slovu ta větší. V současné době vzniká speciální rozpis, protože na startu každé z jízd budou stát čtyři závodníci. Něco takového nemá v historii českých malých oválů obdoby až na velice řídké výjimky před delší dobou.
Protože se bude bodovat klasicky od trojky do nuly a stávající bodový klíč šampionátu stopětadvacítek na malé dráze je 3-2-1, nebude problém sobotní divišovský podnik zařadit do aktuální klasifikace seriálu.
Foto: Pavel FIšer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Eva Palánová
Divišov – 8. srpna
Všechno nasvědčuje, že premiérový ročník evropského poháru juniorů do devatenácti let nabídne tuto sobotu v Divišově vpravdě dramatickou podívanou. Do startovní listiny přibyli Poláci Bartosz Smektala a Dominik Kubera a také Angličané Nathan Grevaes a Robert Lambert. Místo Rumuna bude na čtyřce Slovák Jakub Valkovič, dorazí i Němec s rakouskou licencí Mike Jacopetti, který divišovský ovál už brázdil kdysi se stopětadvacítkou, a Gleb Čugunov, člen bronzového ruského nároďáku z letošního světového poháru družstev. V duchu koncepce evropských závodů se také v tomto případě po dvaceti základních jízdách pojede last chance a závěrečné finále.po uzávěrce: startovní číslo deset bude mít Dán Mads Hansen
| 1 Patrik Mikel, CZ |
| 2 Bartosz Smektala, PL |
| 3 Mika Meijer, NL |
| 4 Jakub Valkovič, SK |
| 5 Niklas Sayriö, FIN |
| 6 Nathan Grevaes, GB |
| 7 Mike Jacopetti, D (AMF) |
| 8 Filip Hjemland, S |
| 9 Dominik Kubera, PL |
| 10 Mads Hansen, DK |
| 11 Josef Novák, CZ |
| 12 Robert Lambert, GB |
| 13 Michael Härtel, D |
| 14 Gleb Čugunov, RUS |
| 15 Michael Woentin, S |
| 16 Jonas Seifert, DK |
| 17 Pavel Čermák, CZ |
| 18 Václav Kvěch, CZ |
Foto: Karel Herman
Divišov – 2. srpna
Premiéra evropského poháru juniorů do devatenácti let v Divišově se příští sobotu dozajista stane příjemným vyplněním české okurkové sezóny. Česká nominace byla již stanovena a nyní již na AČR dozazily přihlášky ze Skandinávie, Nizozemí a Německa.
| 1 Patrik Mikel, CZ |
| 2 PL |
| 3 Mika Meijer, NL |
| 4 RUM |
| 5 Niklas Sayriö, FIN |
| 6 GB |
| 7 RUS |
| 8 Filip Hjemland, S |
| 9 PL |
| 10 LAT |
| 11 Josef Novák, CZ |
| 12 GB |
| 13 Michael Härtel, D |
| 14 RUS |
| 15 Michael Woentin, S |
| 16 Jonas Seifert, DK |
| 17 Pavel Čermák, CZ |
| 18 Václav Kvěch, CZ |
Foto: Karel Herman