Archiv pro rubriku: MČR

MČR Jednotlivců

Taktika ze šroubků slavila úspěch

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Divišov – 16. září
Když se účastníci sjížděli do Divišova na dnešní odložené semifinále šampionátu republiky jednotlivců, čekal je při pohledu na dráhu šok. Pořadatelům se totiž při úpravách tratě po srpnovém mezinárodním klání nespojila nová vrstva se starou. Závodníci poukazovali na bezpečnostní rizika a naštěstí ve spolupráci s pořadatelským sborem dokázali dosáhnout kompromisu. Marián Jirout však přirovnal závod na záludném povrchu k jízdě na ledě se šroubky v kolech. Jeho taktika slavila úspěch, protože během celého klání prohrál pouze se Zdeňkem Simotou. Plzeňského závodníka však na závěr porazili nejen Tomáš Suchánek, ale i Luboš Tomíček. A tak se z vítězství radoval Marián Jirout. Rozjezd o druhé místo mezi Zdeňkem Simotou a Filipem Šiterou se nakonec nekonal. Oba závodníci se domluvili na výsledku, protože je čekal ještě nadstavbový Memoriál Josefa Leifra. V jeho šestikolové finálové jízdě se nakonec prosadil Luboš Tomíček.

Divočina na úvod
Při pohledu na divišovskou dráhu čekal závodníky šok. „Jsou to duny,“ líčil Vladimír Višváder po tréninku. „Uvidíme, co se bude dít po první rundě.“ Samotný trénink poznamenal závod zrušením kvalifikace. Plzeňský Jan Markvart při svém pádu pošramotil svůj motocykl takovým způsobem, že nešel opravit.

A protože nepřijeli ani Luboš Velinský, ani Richard Frištenský, počet uchazečů se rovnal pěti volným místům v hlavním závodě. Konat kvalifikaci jen kvůli přidělení startovních čísel by byl holý nesmysl.

Program tedy pokračoval nástupem, který přinesl mimo jiné další vzrušené debaty o stavu dráhy. „Je to takový těžší,“ zachovával smířlivý postoj Luboš Tomíček. „Ale když to budeme dlouhou zdržovat, bude tma.“

Počet nespokojených však narůstal. Milan Hajný po nástupu obešel s celou šestnáctkou dráhu kolem dokola. A závodníci přímo na místě uplatnili své požadavky. „Všichni jsme se shodli, že dráha je nezpůsobilá semifinále mistrovství republiky,“ říkal po návratu do depa Marián Jirout, známý apoštol bezpečnosti. „Jsou na ní písčitý duny, někde je mokro, jinde sucho a nebo díry. Na písčitou dráhu můžeme jet někam do lomu. Ale tohle není dráha na semifinále mistrovství republiky.“

Naštěstí rozumní pořadatelů se v rámci svých možností pokusili vyjít závodníkům vstříc. Takřka hodinu kroužily mechanismy kolem dokola ve snaze napravit ty největší škody na trati, kde se nová svrchní vrstva nespojila s tou původní. Nakonec se naštěstí mohlo startovat, by se v rozjížďce s číslem jedna naplnily katastrofické vize.

Zatímco Zdeněk Simota spěl k vítězství, Martin Málek v prvním oblouku podjel Martina Vaculíka. O kolo později však na stejném místě upadl. Martin Vaculík se mu vyhnul jen za cenu nárazu do mantinelu. „Viděl jsem hvězdičky,“ ilustroval slovenský mladík intenzitu nárazu. „Tohle je nejhorší dráha, co jsem letos jel.“ K zemi musel i Jaromír Otruba. Ten však na svoje gentlemanské gesto doplatil.

Společně se svým mechanikem Milanem Sedláčkem pilně v depu vyšívali na poničené motorce. Jenže ve chvíli, kdy se mšenský závodník konečně objevil na dráze, uplynuly dvě minuty Karla Voborníka. Zbyla jen otázka, kdy už VV SPD vydá slibovaný jednotný výklad uplatňování dvouminutového pravidla. A bude se v něm vůbec podobná situace řešit?

Postup nade všechno
Úvodní incident byl zaplapánbůh první a posledním extempore svého druhu. V ostatních případech si jezdci vesměs uchovávali zdravý rozum a pud sebezáchovy. Zvítězila taktika postupové jistoty. V tom se po dvou sériích stali mistry Zdeněk Simota a Marián Jirout. Oba dva proměnili své první dva starty ve vítězství.

Zdeněk Simota to měl v opakované rozjížďce s číslem jedna jednodušší. Předchozí rána mu vzala dva silné soupeře. Martin Málek byl diskvalifikován, Martin Vaculík otřesen. Marián Jirout ve čtvrté jízdě po perfektním startu dokázal zmařit veškeré nájezdy Filipa Šitery.

Toho poté v šesté jízdě porazil i Zdeněk Simota, když mu sebral vedení ve druhém kole. Nicméně Filip Šitera přistřihnul křidélka Janu Jarošovi, jenž v první sérii slavil triumf na úkor Tomáše Suchánka. „Udělal jsem si to sám,“ komentoval Jan Jaroš výsledek rozjížďky s číslem šest. „Neuhlídal jsem Filipa. Jel jsem úzkoprse lajnu. Ale dnes je to spíš motokros a já jedu hlavně, abych postoupil a přežil to ve zdraví. Na Březolupy ovšem chci nazbrojit.“

Vzápětí dokončil svou druhou vítěznou jízdu také Marián Jirout. Po raketovém startu jej už Luboš Tomíček neměl šanci dostihnout. Sice zkusil vnější stopu v první zatáčce, ale nakonec jel takticky na druhé místo. Ve spojení s úvodním jednoznačným triumfem mu pět bodů dávalo solidní základ.

Stejně jako Luboš Tomíček se pěti body mohl chlubit i Tomáš Suchánek. Tomu na začátku uletěl Jan Jaroš, ovšem v páté jízdě nestálo pardubickému jezdci už nic v cestě. „Zatím dobrý,“ pochválil Tomáš Suchánek sám sebe. „Pět bodů je dobrej základ. Tady jde hlavně o postup. Finále je důležitý.“

Úsporná taktika v prvních dvou sériích převažovala. Nicméně dočkali jsme se i řídkých výjimek urputných bojů. Jako první se do významnější šarvátky se soupeřem dostal Jakub Hejral už ve druhé jízdě. Nájezd na prvního Luboše Tomíčka jej v první zatáčce třetího kola dostal až takřka k mantinelu.

Toho nemohl nevyužít Pavel Fuksa. Nicméně mšenský borec rychle zkalkuloval, co by tato ztráta mohla znamenat. A útočil, seč mu síly stačily. Když se mu v poslední zatáčce nepodařil předjížděcí manévr vnějškem, řada si už do svých programů k jeho jménu psala jedničku. Jenže v cílové rovince se Jakub Hejral přece jen prohnal okolo svého soka.

„Divoký,“ odtušil Jakub Hejral na otázku magazínu speedwayA-Z, jak vidí situaci zpoza řidítek. „Není to nic hezkýho. Každej to má stejný, ale mohlo by to bejt lepší. Možná umíme hovno na hlubině, ale udělat jednu megahlubokou dráhu za sezónu?!“ Nicméně právě jeho účinkování ve čtvrté jízdě bylo nejdramatičtějším momentem úvodu závodu. „Partyzán mě předjel, tak jsem mu to musel oplatit. Naštěstí se to povedlo. Ale jen tak tak…“

Boj o postup
Po dvou sériích bylo jasné, že divišovský závod nepostrádá obvyklé semifinálové drama. Počet uchazečů o postup totiž převyšoval osm volných míst. Stačilo jen počítat. Marián Jirout a Zdeněk Simota po šesti bodech, Luboš Tomíček a Tomáš Suchánek po pěti a dále čtyřbodoví Martin Vaculík, Jakub Hejral, Jan Jaroš, Jaroslav Petrák a Filip Šitera.

Ke všemu se v semifinálových závodech obvykle objeví nějaký černý kůň, který dramatickou koncovkou dožene úvodní zpoždění. V Divišově se této role zhostil Martin Málek. Březolupský junior nezávodil více než dva týdny od osudné Plzně, kde prohrál boj o juniorský titul a navíc si pochroumal rameno.

Konzultace s lékaři však oddálila operaci, která se původně zdála nevyhnutelná. Muži v bílých pláštích nakonec souhlasili i se závoděním, by s jedinou podmínkou. Raději žádné pády! Ale jak to dopadlo hned na úvod, jsme už viděli.

Po úvodních sériích se zdálo, že Martin Málek má v otázce postupu jedinou šanci. Uspět v interním souboji s Vladimírem Višváderem a Martinem Gavendou, aby jako nejlepší březolupský závodník rozšířil finálovou startovní listinu ex aequo. Jenže i v tomto ohledu měl zpočátku navrch Vladimír Višváder. Stejně jako Martin Málek protínal v prvních třech sériích metu na třetím místě, jenže jeho o body nepřipravila žádná diskvalifikace.

Zásadní obrat ovšem nastal v rozjížďce s číslem patnáct. Její tempo začal zpočátku diktovat Jan Jaroš. V prvním oblouku na něj zvenku zaútočil Jakub Hejral, ale musel kapitulovat. Martin Málek jezdil zatím třetí, ale všimnul si zlepšující se vnější stopy. A samozřejmě toho využil.

V první zatáčce třetího kola tudy proniknul před Jakuba Hejrala. A nakonec využil šastné shody okolností. V nájezdu do cílové rovinky se vedoucímu Janu Jarošovi zvedl motocykl na zadní. Martin Málek okamžitě zaútočil. Šachovnicový praporek je přivítal oba současně, ale Karel Voborník viděl v cíli jako prvního březolupského závodníka.

„Už se to zklidnilo,“ komentoval Martin Málek vývoj závodu. „Vnější stopa je klidnější. Po šestnácti dnech je to pro mě kvůli rozjetí náročné. Škoda té první jízdy. To ovšem nikdo nevěděl, do čeho jde.“

Zato v devatenácté jízdě už Martin Málek věděl, že tři body mu mohou otevřít brány březolupského depa dokořán nejen kvůli pravidlu účasti domácího závodníka. Proto neváhal a od startu se rychle vrhnul dopředu. Druhé vítězství za sebou mu nakonec garantovalo osmé místo.

Do poslední zatáčky však byl ještě celkově sedmý. Jenže v ní Jaroslav Petrák nakonec předjel Vladimíra Višvádera. Bod navíc mu definitivně pojistil finále, kam vykročil především v osmé jízdě. Nejprve za sebou nechal Martina Vaculíka, aby v první zatáčce sebral vedení Petru Vandírkovi. Vyřazení Luboše Tomíčka z rozjížďky s číslem třináct mu dalo první druhé místo, o druhé se nakonec přičinil sám.

Úspornou taktikou zbytečného neriskování se do Březolup kvalifikoval také Jan Jaroš, rozumně hospodařící se čtveřicí úvodních čtyř bodů. Vědom si nevýhody své dvouměsíční závodní pauzy využíval především talent a zkušenosti, aby tři poslední starty proměnil ve tři druhá místa.

Zato Jakub Hejral s Martinem Vaculíkem ostrouhali mrkvičku. Po slibných čtyřech bodech z prvních dvou sérií přišla nulová ledová sprcha. Jakub Hejral sice nejlépe odstartoval do desáté jízdy, ovšem v první zatáčce šli přes něho Zdeněk Simota s Mariánem Jiroutem. Chyba ve druhém kola pak mšenského borce poslala až za záda Jaroslava Petráka. Martin Vaculík přišel o bod v rozjížďce s číslem dvanáct v souboji s Vladimírem Višváderem.

Ani ve čtvrté sérii se pro Jakuba Hejrala a Martina Vaculíka situace nelepšila. První porazil jen Romana Andrusiva, druhý Pavla Fuksu. Poslední jízda dne pro ně znamenala jedinou šanci. Do finále by se dostali jen za cenu porážky Filipa Šitery. Jakubovi Hejralovi se to takřka povedlo. Jenže Filip Šitera za jeho zády rychle zpacifikoval Martina Vaculíka. A ve druhé zatáčce už přebíral vedení. Jakub Hejral tak dosáhl na post prvního náhradníka. Martin Vaculík přišel ve třetím kole vinou pádu i o třetí místo. A dodal tak slunečné sobotě ještě černější rámec.

Pět o vítězství
Stejně dramatické jako boj o postup bylo i řešení rébusu obsazení stupňů vítězů. V rozjížďce s číslem deset na sebe narazili neporažení Marián Jirout a Zdeněk Simota. Oba rychle v první zatáčce vyřešili Jakuba Hejrala. A zatímco v nájezdu byl Pardubák před Plzeňákem, na začátku protilehlé rovinky tomu bylo přesně opačně.

„Už jsem snad přišel na to, proč mi to nejelo,“ říkal Zdeněk Simota, který porážkou Mariána Jirouta osaměl na čele průběžné klasifikace. „Silikon z mycích saponátů rozežral hrdlo na karburátoru a nasávalo to falešnej vzduch.“ A jak vlastně vyzrál na Mariána Jirouta? „Šel jsem od prken,“ líčil. „Nakopalo mě to a Mário mě chtěl vyvézt. Opřel jsem se však do materiálu a jelo to. Už jsem postoupil, takže uvidíme v Březolupech.“

Hlavní cíl v podobě postupu si už po třech sériích splnil také Marián Jirout. „Vybral jsem si motorku, která je líná a dokáže startovat,“ prozradil svůj recept. „A starty mám výborný. Teď ještě udělám dva body a je to definitivně jistý.“ A jak on prožíval svůj souboj se Zdeňkem Simotou? „Simoák měl stejnej start jako já,“ prožíval klíčový moment ještě jednou ve svých vzpomínkách. „Nedokázal jsem ho zavřít na venek. Ale je to jen semifinále. Tajnej cíl je až v Březolupech, kde chci bejt na tom nejvyšším stupínku. Dnes je to boj o přežití. Kdo udělá start, dojede, kdo ne, musí hodně pracovat.“

Bodový krok s Mariánem Jiroutem vzápětí vyrovnal Luboš Tomíček. Rozjížďce s číslem dvanáct vládl od startu do cíle. Jan Jaroš měl hodně starostí, než se na konci druhého kola zuby nehty posunul před Vladimíra Višvádera. Luboš Tomíček v poklidu kroužil pro tři body. V podobném duchu se neslo jeho účinkování rovněž hned po přestávce, kdy Luboš Tomíček okamžitě po startu uletěl Filipu Šiterovi.

Jenže třináctka u čísla jízdy mu mnoho štěstí nepřinesla. Hned zkraje třetího kola se motor pražského závodníka zastavil. „Zadřel jsem,“ konstatoval Luboš Tomíček smutně. „Co přesně, ani nevím. Mohla bejt pohodová poslední jízda. Nevadí, je to sport. Aspoň vyzkoušíme druhou motorku, ta už dlouho nejela.“

Na stupně vítězů se tak záhy vynořil nový kandidát. Filip Šitera. Ten dostál své pověsti bojovníka ze zadních pozic už v rozjížďce s číslem jedenáct. Zatímco Tomáš Suchánek letěl do vedení, plzeňský junior opouštěl rošt jako beznadějně poslední. Jenže vzápětí musel přestat litovat stovky za vstupné i ten největší držgrešle.

Už z první zatáčky vyjel Filip Šitera před Petrem Vandírkem. Po šíleném úsilí dostihl i druhého Martina Málka. Útok vnějškem první zatáčky ve třetím kole byl jen dílem okamžiku. Útočník se však dostal příliš daleko doprava, takže úspěch slavil až jeho nájezd zleva v dalším oblouku. A aby toho Filip Šitera náhodou nepředvedl málo, zbavil Tomáše Suchánka v poslední zatáčce před cílem vedení. Jestli tohle nebyla nejkrásnější stíhačka roku, tak co jiného?

Smůla Luboše Tomíčka posléze přihrála Filipu Šiterovi další trojku. Po čtyřech pětinách měli více bodů už jenom Zdeněk Simota a Marián Jirout. Ti bez větších trablů vyhráli čtrnáctou, resp. šestnáctou jízdu. Marián Jirout přitom musel v první zatáčce objet Tomáše Suchánka. A právě jeho klubový kolega mu nakonec pomohl ke zlatému věnci.

V rozjížďce s číslem osmnáct totiž skvěle odstartoval na Luboše Tomíčka a Zdeňka Simotu. Plzeňák se cpal dopředu spodní stranou první zatáčky, avšak stihnul pouze Pražana. Nakonec útočil tak vehementně na vedoucí příčku, až přišel i o druhé místo. V nájezdu do třetího kola se kolem přehnal Luboš Tomíček.

A protože Marián Jirout prve vyhrál sedmnáctou jízdu, měl tím pádem nejvíc bodů ze všech. Bodový zisk Zdeňka Simoty vzápětí vyrovnal Filip Šitera, když v závěrečné jízdě předjel Jakuba Hejrala. Protože však oba závodníky čekal Memoriál Josefa Leifra, dohodli se, že se rozjezd neuskuteční.

Luboš Tomíček přece jen na pódiu
Jako pěknou tečku za divišovským závodem připravil fan klub HBC už třetí ročník Memoriálu Josefa Leifra. V jeho startovní listině nechyběl ani Miroslav Fencl, který vážil cestu do Divišova pouze na toto klání.

„Minule jsem vyhrál,“ vysvětloval Miroslav Fencl svou přítomnost. „Kluci mě poprosili, abych přijel. Je to dobrá finanční injekce. A hlavně, když člověk nemá závody, tak proč ne.“ Slánský závodník postoupil do finále už z libereckého semifinále a magazínu speedwayA-Z porovnal obě skupiny. „V Liberci to bylo dramatičtější. Tady je těžká dráha. A tak každej jede, na co mu síly stačí.“

Miniturnaj rozehrál nejlépe Luboš Tomíček, triumfující první semifinálové jízdě ve stylu start – cíl. Za jeho zády si Jakub Hejral ve druhém kole poradil s Miroslavem Fenclem, jehož tak poslal do malého finále. Druhé semifinále nabídlo o poznání ostřejší podívanou.

Do čela se zpočátku dostal Jan Jaroš. Druhou pozici jistil Zdeněk Simota, leč Filip Šitera rozehrál svou obvyklou show ze zadních pozic. V první zatáčce druhého kola se pomstil Tomáši Suchánkovi za předchozí předjetí. A než bys řekl švec, už trápil Zdeňka Simotu.

Ve druhé zatáčce druhého kola se Zdeněk Simota ohlédl po svém sokovi doleva. Jenže Filip Šitera už byl na druhé straně. A hnal se vnějškem na druhé místo jako velká voda. Jeho sólo představení však ještě neskončilo. Pár metrů před cílem sebral vítězství Janu Jarošovi.

Tomáš Suchánek se odškodnil triumfem v poklidném malém finále. Zato finále opět zvedlo diváky ze sedaček. By Luboš Tomíček v hlavním závodě skončil těsně pod stupni, tady hrál první housle. Rychle se ujal vedení a nedal šanci ani Filipu Šiterovi. A nakonec byl odmáván jako vítěz, by omylem startmaršála už v pátém místo v šestém kole.

Ten se proklestil dopředu tentokrát už v první zatáčce. Jenže druhé místo bylo jeho maximem. Jakub Hejral v první zatáčce třetího okruhu upadl, takže na nejnižším stupínku stanul Jan Jaroš.

Hlasy z depa
„Jel jsem údržbu,“ připustil po závodech Marián Jirout. „Jak na šroubkách. To se na takovýhle dráze vyplatí. Dneska jsem sjel jen jednu gumu a šetřil jsem to.“ Nicméně v souvislosti s šampionátem republiky má Marián Jirout nesporně vyšší aspirace. „Letos chci udělat mistra,“ netajil se odhodláním. „Je to můj sen. Tady v Divišově se mi to jednou zvrtlo. Pak se to opakovalo v Praze, kde mě vyloučili. Jednou už ho chci mít. Měl bych to udělat už kvůli týmu a sponzorům, co mě pomáhaj‘ celej život. A děkuji panu Kohútovi, Evženovi Erbanovi a všem dalším sponzorům.“

„První jízdy byly dobrý,“ popisoval Zdeněk Simota. „Jenže pak jsem se snažil předjet Tomáše, ale předjel mě Luboš. Dával to do těch děr, kde to tahalo. Hlavní cíl je ale splněn. Snad to v Březolupech bude aspoň jako loni ve Mšeně. Budu se snažit o co nejlepší výsledek.“ A jak Zdeňku Simotovi vyhovuje březolupský ovál? „Byl jsem tam párkrát na junioráku,“ zavzpomínal. „Neměl by tam bejt problém. Ještě předtím ale přiletím na extraligu do Prahy. Snad zatáhneme, abychom nešli do baráže. A ve čtvrtek ráno se vracím do Anglie.“

„Závody byly dobré,“ říkal Filip Šitera. „Dráha ale byla hodně těžká. Dalo se však předjíždět a tak jsem rád. Se Zdendou jsme nejeli rozjezd, protože jsme se rozhodli, že nás ještě čeká memoriál. A protože to bylo náročný na fyzičku, domluvili jsme se.“ Filip Šitera nadchnul diváky především stíhacími jízdami ze zadních pozic. „Kluci jeli dobře,“ vysvětlil příčiny. „A já zezačátku neměl dobrý starty. Bylo to fakt náročný na fyzičku, hlavně finále memoriálu. Nevěděl jsem, že se jede na šest kol.“

„Dobrý,“ řekl magazínu speedwayA-Z Tomáš Suchánek. „Celej závod jsem měl perfektní starty. To za mým výsledkem hodně stálo. Dělal jsem chybičky, když mě Filip předjížděl. Ale v Březolupech mu to neprojde. Hlavní cíl byl splněn. A hlavně jsem po dlouhý době zase zabodoval.“ A co Tomáše Suchánka čeká v nejbližší době? „Memoriál Josefa Leifra,“ žertoval (magazín speedwayA-Z s ním mluvil bezprostředně po semifinále – pozn. redakce). „A hlavně extraliga ve středu. Přece nemůžeme jet baráž. A ve čtvrtek první kolo play off v Anglii.“

„Už se těším do postele,“ ulevil si Luboš Tomíček. „Závody byly v pohodě, škoda toho motoru. Postup byl jasnej. Všechno bylo v pohodě, ale jinak narychlo. Letadlo mělo čtyřicet minut zpoždění. A od extraligy jsem pořádně nespal žádnou noc. Snad dneska dopadne aspoň pět hodin.“ A co čeká pražského juniora v nejbližší době? „Musíme doladit ten motor,“ plánoval. „Abychom šli v Praze po titulu. K Březolupům budu přistupovat jako ke každýmu závodu. Vyhrát. Doufám, že budu mít co nejlepší den. Ale teď jsem už myšlenkama na testmonialu Andy Smithe.“

„Jel jsem na postup,“ prozradil Jan Jaroš svou dnešní taktiku. „Nehnal jsem se zbytečně za rizikem. Dva měsíce jsem nejezdil a naposledy závodil o lize v Březolupech. Teď se chci pořádně rozjezdit. Byl jsem ve Mšeně na tréninku. Chtěl bych dohnat nějaký závody, abych se svezl. A ještě bych chtěl vyhrát baráž. Věřme, že to klapne. Dnes byl cíl splněn. Teď už jen to finále.“ Navzdory přestávce však Jan Jaroš takřka atakoval stupně vítězů. „Škoda těch dvou bodů,“ zalitoval. „Přišel jsem o ně dík nevyjetosti. Ale hlavní byl postup. Mistrák je totiž hodně otevřenej.“

„Hned je lepší nálada,“ zářil Jaroslav Petrák. „Dneska ani nebyly žádný nervy. Pohoda a tabáček. Hlavně jsem chtěl na starý kolena postoupit. A ukázat, že se do finále můžu dostat, i když mě odepsali. Tady hlavně šlo o to odstartovat a jet svoje. A využít hlavu. Hlavně přemejšlet a nehnat se dopředu hrrr, hrrr. To se vyplatilo.“ V Březolupech ovšem začíná zcela nepopsaná kapitola šampionátu. „Chtěl jsem tam postoupit,“ komentuje Jaroslav Petrák toto téma. „Letos se mi dařilo vlastně jen tam. Proto jsem chtěl postoupit. A v Březolupech se už děj vůle boží!“

„Hlavní úkol splněn,“ hlásil Martin Málek. „Jsem rád, že jsem zdravý. A že rameno zůstalo tam, kde je. Už předtím jsem se domlouval s doktorem na jaro. V Plzni se jen potvrdilo, že to bude potřeba.“ Právě v Plzni se však spekulovalo o předčasném konci sezóny… „Během velice krátké doby to už nebolelo,“ vysvětlil březolupský závodník změnu svého postoje. „Hýbal jsem tím. Dělal jsem, co jsem dělal předtím. Cvičil a zvedal věci. Bylo to OK. Konzultoval jsem s doktorem, jestli můžu na závody. Chci zkusit dojet sezónu a pak by se to zoperovalo.“ A s čím Martin Málek bude nastupovat k finále na své domácí dráze? „V Březolupech hlavně chci udělat dobrý výsledek,“ odpověděl. „Troufám si říct třeba desáté nebo osmé místo. Nebo finále. Prostě co nejlíp zajet. Bude záležet na dráze. Dnes je tam burza. A co se bude dít po dnešku si netroufám říct…“

1. Marián Jirout, Pardubice 3 3 2 3 3 14
2. Zdeněk Simota, Plzeň 3 3 3 3 1 13
3. Filip Šitera, Plzeň 2 2 3 3 3 13
4. Tomáš Suchánek, Pardubice 2 3 2 2 3 12
5. Luboš Tomíček, Olymp Praha 3 2 3 E 2 10
6. Jan Jaroš, Mšeno 3 1 2 2 2 10
7. Jaroslav Petrák, Pardubice 1 3 1 2 2 9
8. Martin Málek, Březolupy X 1 1 3 3 8
9. Jakub Hejral, Mšeno 2 2 0 1 2 7
10. Martin Vaculík, Žarnovica (SK) 2 2 0 1 0 5
11. Vladimír Višváder, Březolupy 1 1 1 1 1 5
12. Petr Vandírek, Plzeň 0 1 E 2 1 4
13. Roman Andrusiv, Pardubice 0 F 3 0 0 3
14. Pavel Fuksa, Pardubice 1 0 2 0 F 3
15. Martin Gavenda, Březolupy 0 E 1 0 1 2
16. Jaromír Otruba, Mšeno M E 0 1 0 1

Poznámky: Filip Šitera rezignoval na účast v rozjezdu o druhé místo, protože je se Zdeňkem Simotou čekal Memoriál Josefa Leifra.
Kvalifikace byla zrušena. Richard Frištenský a Luboš Velinský nepřijeli a Jan Markvart při tréninkovém pádu poškodil motocykl. Zbylých pět účastníků (Jaromír Otruba, Martin Vaculík, Pavel Fuksa, Martin Gavenda a Roman Andrusiv) obsadilo pět volných míst.
Protože mezi osmi postupujícími byl zástupce Březolup, postoupilo do finále prvních osm a pravidlo o postupu nejlépe umístěného závodníka klubu pořádajícího finále nemuselo být uplatněno.

3. Memoriál Josefa Leifra:

  SMF1 SMF2 MF FIN
1. Luboš Tomíček, Olymp Praha 1.     1.
2. Filip Šitera, Plzeň   1.   2.
3. Jan Jaroš, Mšeno   2.   3.
4. Jakub Hejral, Mšeno 2.     F
5. Tomáš Suchánek, Pardubice   4. 1.  
6. Miroslav Fencl, Slaný 3.   2.  
7. Vladimír Višváder, Březolupy 4.   3.  
8. Zdeněk Simota, Plzeň   3. NS  

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

MČR Jednotlivců

Startovní listina se změnila, ambice nikoliv

Divišov – 15. září
Návrh letošního kalendáře počítal s měsícem září především pro vyvrcholení extraligy a mistrovství republiky jednotlivců. Jenže zasáhla matka příroda. Divišovské semifinále spláchnul první prázdninovou sobotu d隝, takže finálová šestnáctka pro Březolupy není stále ještě kompletní. Již zítra by to ovšem mělo být minulostí. V Divišově se totiž pojede semifinále v náhradním termínu. Hned po něm je na pořadu už třetí ročník fanouškovského mítinku o Memoriál Josefa Leifra.

Až do uzávěrky tohoto článku dnes o půlnoci doznala startovní listina jedinou změnu. Z dobře známých důvodů odstoupili bratři Drymlové. Na poslední chvíli se však přihlásil Petr Vandírek. Ten loni absolvoval semifinále ve Svitavách a to ho poslalo přímo do hlavního závodu bez nutnosti nervovat se v kvalifikaci.

Přímý pamětník legendární sestavy pražské Rudé hvězdy z osmdesátých let je ve svých čtyřiačtyřiceti letech jednoznačně nejstarším borcem. Mimo věkového primátu ovšem Petr Vandírek drží ještě jeden rekord. Nikdo z jeho soupeřů se nemůže pyšnit titulem individuálního mistra republiky jednotlivců. I když samozřejmě není příliš reálné, že by plzeňský matador v Březolupech svůj primát z roku 1989 obhájil, v případě jeho postupu by byl jediným s podobnu šancí.

A když už je řeč o zápisech do knihy rekordů, o jeden se postará i samotný zítřejší závod. Právě tady se poprvé uskuteční kvalifikace o účast v hlavním závodě ve stylu juniorského šampionátu. Divišov měl tento rekord ustavit už v červenci, ale vinou počasí o něj přišel. Jenže v Liberci byla kvalifikace pro nízký počet zájemců zrušena, takže v domovském městě českých plochodrážních motocyklů mají opět šanci.

Ale jak už bylo řečeno v úvodu, kromě bratří Drymlových se nikdo další neomluvil. Maratónu kvalifikace, hlavního závodu a Memoriálu Josefa Leifra by se mohla postavit do cesty snad už jen nepříznivá předpověď počasí. O rekord v podobě podruhé přeloženého semifinálového závodu by pod termínovým tlakem nestál dozajista nikdo.

Startovní listiny:

Kvalifikace:
1 Martin Vaculík, Žarnovica (SK)
2 Pavel Fuksa, Pardubice
3 Martin Gavenda, Březolupy
4 Richard Frištenský, Březolupy
5 Luboš Velinský, Březolupy
6 Roman Andrusiv, Pardubice
7 Jan Markvart, Plzeň
8 Jaromír Otruba, Grepl Mšeno
 
Hlavní závod:
1 pátý z kvalifikace
2 Zdeněk Simota, Plzeň
3 Martin Málek, Březolupy
4 vítěz kvalifikace
5 Jakub Hejral, Mšeno
6 druhý z kvalifikace
7 Luboš Tomíček, Olymp Praha
8 Petr Vandírek, Plzeň
9 Tomáš Suchánek, Pardubice
10 Jan Jaroš, Mšeno
11 třetí z kvalifikace
12 Jaroslav Petrák, Pardubice
13 Vladimír Višváder, Březolupy
14 Filip Šitera, Plzeň
15 Marián Jirout, Pardubice
16 čtvrtý z kvalifikace
17 pátý z kvalifikace
18 šestý z kvalifikace
 
3. Memoriál Josefa Leifra:
Jan Jaroš, Mšeno
Zdeněk Simota, Plzeň
Luboš Tomíček, Olymp Praha
Miroslav Fencl, Slaný
Filip Šitera, Plzeň
Jakub Hejral, Mšeno
Tomáš Suchánek, Pardubice
Vladimír Višváder, Březolupy
?res Jaroslav Petrák, Pardubice

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

MČR Jednotlivců

Divišov bude bez bratří Drymlových, ale s Petrem Vandírkem

Divišov – 12. září
V sobotu je v Divišově na programu semifinálový závod mistrovství republiky jednotlivců, jehož v původním termínu prvního prázdninového dne spláchnul d隝. Vzhledem k událostem, které mezitím na oválech nastaly, došlo ke dvěma změnám ve startovní listině. Samozřejmě nepojede Aleš Dryml, zotavující se po svém zranění z britské ligy, ani jeho bratr Lukáš. Osmička účastníků kvalifikace však bude mít v hlavním závodě pouze o jedno místo navíc. Dodatečně se přihlásil Petr Vandírek. A na základě jeho loňského výsledku v šampionátu jej VV SPD zařadil mezi přímo nasazené závodníky. Exmistr z roku 1989 se svezl už při pátečním vzpomínkovém závodě na Antonína Kaspera.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

MČR 1. liga

Adrian Rymel uzavřel fenomenální mšenskou sérii až v dodatkové jízdě

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Svitavy – 9. září
Mšeno dnes ve Svitavách dokončilo své vítězné tažení letošní první ligou, když nakonec vyhrálo také podruhé přeložené osmé kolo. Tentokrát však mělo namále, protože celek dost pronásledovala smůla. Jakub Hejral upadl, Věroslavu Kollertovi prasknul válec a za závěrečnou nulou Filipa Šitery stojí parádní svíce po vylétnutí pásky. Přesto však Mšeno dokázalo pacifikovat pražskou Markétu, která ho tu a tam vystřídala na čele průběžné klasifikace. Nakonec po dvaceti jízdách měly oba celky shodný počet bodů. Ke slovu přišel rozjezd, který přinesl reprízu podobného duelu z pátečního Mšena. Také dnes Adrian Rymel na dravého Matěje Kůse dokázal vyzrát. Díky zisku třech velkých bodů tak pražská Markéta v závěrečné klasifikaci překonala Březolupy. Moravský tým, oslabený zahraničními starty a zraněními, byl v dnešním závodě až čtvrtý za Pardubicemi.

Praha válčí se Mšenem
Mšeno už bylo více než měsíc jasným prvoligovým vítězem. A Pardubice by se už z posledního místa nemohly odlepit ani v případě svého senzačního vítězství. Závěru první ligy tak dával dramatický nádech boj Březolup s Prahou o závěrečné druhé místo. I když v tomto směru by spíše patřilo užití podmiňovacího způsobu. Měl dávat, kdyby…

Zatímco Pražané nastoupili v nejsilnější možné sestavě, Lubomír Vozár měl takřka prázdné ruce. Miroslav Fencl závodil v Berghauptenu, Martin Gavenda v Maďarsku. Svou účast na poslední chvíli odřekli také Martin Málek a Patrik Linhart. Březolupský manažer musel narychlo během sobotního dopoledne povolávat Petra Babičku a zajišovat mu motor.

Vzhledem k situaci v tabulce potřebovaly Březolupy stůj co stůj dokončit závod před Prahou. I když to za daných okolností nevypadalo příliš reálně, na začátku závodu se z toho stala realita. Věroslav Kollert totiž musel už ve druhém kole úvodní jízdy opustit vedoucí příčku s prasklým válcem.

Tři body zdědil Vladimír Višváder, který po startu rázně zpacifikoval Pavla Fuksu a Adama Vandírka. Když vzápětí Martin Vaculík vedl druhou jízdu od startu až do cíle, staly se Březolupy vedoucím týmem. Jenže se z toho netěšily dlouho. Richard Frištenský do rozjížďky s číslem tři ani nenastoupil. Prasklé štefty na hlavě motoru znamenaly, že si pro své další účinkování musel vypůjčit motocykl od Vladimíra Višvádera. A Petr Babička vyšel ze čtvrté jízdy bodově naprázdno.

Přesně opačnou cestou se vydalo Mšeno. Po zmiňované poruše Věroslava Kollerta nedovezl body ani Jakub Hejral. Sice se snažil vylepšit svou třetí příčku, ale ve druhém kole skončil pádem. Situaci v táboře přeborníků začal zlepšovat až Filip Šitera. V prvním výjezdu juniorské jízdy objel Hynka Štichauera. Další triumf a tentokrát ve stylu start – cíl dodal v rozjížďce s číslem čtyři Adrian Rymel. Richard Wolff ve druhé zatáčce překonal Jaroslava Petráka a v průběžném pořadí nastala kuriózní situace. Všechny čtyři týmy měly po šesti bodech.

Do druhé série vkročila nejlépe pražská Markéta. Richard Wolff excelentně odstartoval. Dokonale se orientoval v tlačenici první zatáčky a mařil jeden útok Filipa Šitery za druhým. „Je to dřina v tom vedru,“ konstatoval na půl v žertu, na půl vážně, když vítězně protnul metu.

Mšeno vzápětí srovnalo krok, když Adrian Rymel odvedl Matěje Kůse. Jenže Věroslav Kollert vytěžil z rozjížďky s číslem sedm jediný bod. A Antonín Galliani přitom vyhrál, když za sebou krátce po startu nechal Hynka Štichauera. V další jízdě to ovšem bylo přesně opačně. Jakub Hejral se v první zatáčce dostal spodem do čela před Jaroslava Petráka. Ale Adam Vandírek zůstal na třetím místě.

Po osmi jízdách byla tedy pražsko – mšenská bilance nerozhodná. Bylo jasné, že oba celky svedou bitvu o vítězství. Tím pádem hasly poslední naděje Březolup. A to tím spíše, klesly-li až za Pardubice. Ve druhé sérii se o bodový zisk postarali pouze Vladimír Višváder a Martin Vaculík. Oba skončili třetí. „Škoda, že mě Richard Wolff vyvezl,“ litoval Martin Vaculík páté jízdy. Ale bylo to fair play. Tak se to jezdí. Já bych mu udělal to samé!“

Praha se nechce pustit
V dosavadních sedmi závodech letošní první ligy nebývalo zvykem, aby se někdo dlouhodobě držel mšenských závodníků. A natož, aby se s nimi střídal v čele průběžné klasifikace. Na podobné drama jsme si museli počkat až do závěrečného podniku.

Po druhé sérii se zdálo, že Mšeno nasazuje k obvyklému trháku. Adrian Rymel vyhrál devátou jízdu bez sebemenších problémů s konkurencí. A Filip Šitera hned na to sebral Adamu Vandírkovi první místo už v první zatáčce. V obou případech však Antonín Galliani a Adam Vandírek brali po dvou bodech.

V rozjížďce s číslem jedenáct se konečně dočkali také domácí fanoušci. Hynek Štichauer dokázal odrazit počáteční nápor celé čtveřice. A nakonec se radoval z prvního pardubického vítězství, které jeho celek ještě více oddálilo od Březolup. Zato Moravané připisovali už pátou nulu za sebou.

Vladimír Višváder sice začínal za Hynkem Štichauerem, avšak v prvním výjezdu se okolo něj jen mihnul Richard Wolff. Dopředu se tlačil i Jakub Hejral, avšak Březolupák ne a ne povolit. Teprve až na protilehlé rovince třetího kola našel mšenský borec cestu k jednomu bodu.

„Bojuju jako sviňa,“ nechal se Jakub Hejral slyšet o chvilku později v depu. „Tyhle závody s Vladem jsou bomba. Užili jsme si to oba. Dvakrát jsme si vyměnili pozice. On nechtěl slevit, já taky ne. Jen škoda, že nám mezitím kluci odjeli…“

Přesně tři jízdy potřeboval Matěj Kůs, aby při svém debutu ve Svitavách projel cílem jako vítěz. V rozjížďce s číslem dvanáct rychle vyzrál na Martina Vaculíka. A protože Věroslav Kollert projel cílem až na třetím místě, dostala se Praha o jeden bod do čela.

„Tohle je stejně zkurvená dráha jako Plzeň,“ zněl nečekaný komentář z úst Matěje Kůse během třetí přestávky. „Jede se mi na ní stejně blbě. Ale tuta je lepší, že po rovinkách máš aspoň rychlost. První dvě rozjížďky jsem tápal, teď už jsem spokojenej. Uvidíme, jak to půjde dál.“

Z pražského úhlu pohledu to šlo dál dobře. Richard Wolff vyhrál třináctou jízdu, aniž by vedení z rukou pustil aspoň na okamžik. Věroslav Kollert však dodal dva body, což drželo Mšeno stále na dostřel Praze. O drama se tentokrát staral Roman Andrusiv. Celá čtyři kola dotíral na Vladimíra Višvádera. A teprve v posledním oblouku se dostal před něj na třetí místo.

Závěrečná zatáčka se stala rozhodující také v rozjížďce s číslem čtrnáct. Matěji Kůsovi nevyšel start, ovšem v první zatáčce za sebou nechal Pavla Fuksu. Vedoucí Jakub Hejral byl však mnohem tvrdší oříšek na rozlousknutí. A když to nešlo silou, uchýlil se pražský junior ke lsti.

Celou dobu vedoucího Mšeňáka přesvědčoval, že v žádném případě nehodlá útočit jinak než okolo vnitřní čáry. A právě v poslední zatáčce zkusil pravý opak. Po vnější straně Jakuba Hejrala objel. Markéta vedla už o tři body.

Drama skončilo až v rozjezdu
Jenže stačila jedna jediná jízda a situace na čele průběžné klasifikace byla opět nerozhodná. Adamu Vandírkovi vůbec nevyšla rozjížďka s číslem patnáct. A Adrian Rymel se naproti tomu rychle zbavil Martina Vaculíka. Hned zaútočil i na vedoucího Hynka Štichauera. Jeho manévr vnitřkem druhého oblouku mu přinesl úspěch.

Ovšem pardubický junior takřka současně kontroval. Senzace v podobě skalpu mšenského fenoména se ale nekonala. Ve druhém kole byl Adrian Rymel na protilehlé rovince hodně rychlý. To mu pomohlo ve druhé zatáčce. Už na jejím začátku byl po vnější straně rychlejší.

Filip Šitera vzápětí odvedl Antonína Gallianiho a spálil na prach všechny jeho nájezdy. Tím pádem dostal Mšeno o jeden bod zase zpátky do čela. Navíc na Prahu se valila další pohroma. Adam Vandírek během úvodního kola sedmnácté jízdy po lehkém pádu klesl na poslední místo za Richarda Frištenského.

Pražské věci však pomohl Roman Andrusiv. Po perfektním startu se usadil v čele. A Věroslav Kollert si na něm vylámal zuby. Ve druhé zatáčce mu to spodem takřka vyšlo, avšak pardubický závodník stačil odvrátit nebezpečí včas.

Pražané však chystali ofenzívu. Matěj Kůs vzal v první zatáčce osmnácté jízdy z jedné vody na čisto Jakuba Hejrala a Martina Vaculíka. A když se březolupský závodník pokusil vrátit na stejném místě ve druhém kole zpátky, zvednul se Pražanův stroj na zadní a vyhnal nájezdníka daleko na venek od ideální stopy.

I mistr tesař se občas utne. Filip Šitera, který letos vyhrál už čtyři šampionáty naší země, předvedl na startu předposlední rozjížďky parádní svíci. Když se vyhrabal zpod svého motocyklu, pokračoval v jízdě, avšak na body neměl šanci za normální situace dosáhnout.

„Už jsem se naučil startovat,“ komentoval s koňskou dávkou sarkasmu svůj startovní manévr o chvilku později. „Ale když tak dobře startuješ, bolí tě to. Loket, noha, koleno a hlavně hrudník, jak to na mě spadlo.“

Naštěstí pro Mšeno ve Vladimíru Višváderovi bouchly saze. Po vylétnutí pásky rychle upaloval dopředu. Antonín Galliani sice vytrvale útočil na vedení březolupského závodníka, nicméně ten jej nakonec donutil ostrouhat. „Je to profesionální vykrejvač,“ řekl Antonín Galliani na adresu Vladimíra Višvádera. „Měl jsem sjetou gumu a jen se přetáčel. Mohl jsem ho jedině objet a tam mě nepustil.“

Do poslední jízdy nastupovala Markéta s jednobodovým náskokem na Mšeno. Jenže Adrian Rymel bojoval jako lev. Start jej vynesl do čela, avšak v první zatáčce ho podjel Richard Wolff. Mšenský závodník však zopakoval svůj manévr s nájezdem do druhé zatáčky. A po venku převzal vedení zpátky do svých rukou.

Ve své podstatě si tak zajistil další start. Bodové zisky obou celků byly vyrovnány a Antonín Kasper nemohl do rozjezdu nasadit nikoho lepšího než svého leadera. Milan Špinka proti němu poslal Matěje Kůse, který se svitavský ovál rychle naučil.

Repete jejich duelu o vítězství ve Mšeně předešlého večera vyšlo lépe Adrianu Rymelovi. Po startu se ujal vedení. Matěj Kůs zaútočil silně už v prvním nájezdu. Hodně kousal i ve výjezdu, avšak Adrian Rymel měl všechno pod kontrolou. Po čtyřech kolech mohli statistici zaznamenat, že Mšeno zůstalo v letošní první lize bez porážky.

Hlasy z depa
„Ale se štěstím,“ reagoval Adrian Rymel na připomínku magazínu speedwayA-Z, že během čtyř dnů vyhrál už třetí rozjezd. „Jednou v tom byl ten řetěz. A včera tam měl Matěj už namířeno a dneska taky. Chtěl jsem vyhrát, i když guma už nebyla ideální. A vím, že Matěj jede dobře.“ Mšeno díky němu nakonec vyhrálo i osmý prvoligový závod. „První liga mě bavila,“ hodnotil Adrian Rymel kvalitu soutěže. „Užil jsem si ji. Byla výborná spolupráce v týmu, takže spokojenost největšího zrna. Všechno je paráda. Asi nastoupím i v baráži. Mám novej motor, co mi dělal Sean Wilson. A už si na něj zvykám.“

„Vyhráli jsme, tak to vidím dobře,“ měl optimistickou náladu také Filip Šitera. „Teď mám povinnost se do zejtra vyléčit z toho pádu na polskou ligu. Je to v pohodě, jen doufám, že to nebude bolet. Máme jedny z nejdůležitějších závodů, kde nasbírám hodně zkušeností. Takový zkušenosti se tak lehce málokde získají.“ Vedle závěrečné svíce připravil mšenského juniora o body už jedině Richard Wolff v páté jízdě. „Nechtěl jsem bláznit,“ vrátil se Filip Šitera k jejich duelu. „On odstartoval. A na týhle dráze se nedalo moc předjíždět. Materiál na venku nedržel. A dávat to krutě pod něj? To nebyly zas tak důležitý závody, abych se zranil.“

„Posral jsem to,“ sypal si Richard Wolff popel na hlavu. „Nevyhrál jsem tu poslední jízdu. Start byl dobrej. Pak jsem to pouštěl ven, ale chtělo to o zub dolů. Nebylo to tolik rychlý. A musel bych Aďu brutálně sprasit.“ Pražská Markéta nakonec v hodině dvanácté odstřelila Březolupy z druhého místa. „S výsledkem je spokojenost,“ svěřil se pražský kapitán se svým názorem. „Mšeno nebylo k poražení. Měli širokou základnu. Bylo by hezký je porazit dnes. Nepovedlo se, nevadí. Jsme druhý celkově. A to je to podstatný. A jsou podstatný i jiný věci.“

„Dobrý,“ stručně vystihl své pocity Matěj Kůs. „V první jízdě jsem měl blbej převod, ve druhý jsem dal jinej a ve třetí už na to přišel. Ptal jsem se všech, kdo tam co má. A já měl o hodně těžší převody. Pak jsem Kubovi naznačoval, že jsem na lajně a v poslední zatáčce ho objel venkem. To samý jsem udělal i Maovi Vaculíkovi.“ A nakonec ho Milan Špinka poslal do dodatkové jízdy. „Za dva dny jsem jel dvakrát rozjezd s Aďou,“ pustil se Matěj Kůs do vyprávění. „Po startu jsme tam byli stejně. Zasednul jsem to a chtěl ho vyvézt na hrách. Aďa však není měkkej. Už byl dvě tři motorky přede mnou a nešlo to dojet. Celkové druhé místo je dobrý, ale dnes škoda toho jednoho bodu.“

„Po dlouhý době jsem jel devadesátku a zvyknul si už na karbec,“ naznačoval Adam Vandírek možný konec svých technických trablů. „Přešel jsem na spojku LZ a už se těším na další závody. Už by mi to mělo jet, doteď to byla tragédie.“ Takže dnes konečně spokojenost? „Mrzí mě akorát, že jsem spadl,“ řekl pražský junior. „Sluníčko mi svítilo do obličeje. Složil jsem to, ale už jak to skákalo přes ty díry, věděl jsem, že spadnu.“

„Škoda, že jsme tady netrénovali,“ litoval Hynek Štichauer. „Pro malou účast to padlo. Byla to fakt škoda. První dvě jízdy jsem si s tím nevěděl rady. Byl jsem tady letos poprvý.“ Přesto však byl nejlepším mužem domácího týmu. „Jel jsem průměr,“ odmítl pardubický závodník superlativy na svou adresu. „Mám změny v motoru, který mi nevyhovujou. Možná by to chtělo vrátit k tomu, jak to bylo dřív.“

„Poslední jízda se mi zadařila,“ liboval si Roman Andrusiv nad svým vítězstvím v rozjížďce s číslem sedmnáct. „Jinak se mi jelo špatně. Když člověk nejezdí, je rozklepanej. Ubývá ta jistota na motorce. Ke konci závodu jsem se srovnával. A s poslední rozjížďkou jsem spokojenej. Tak by to mělo bejt pořád.“ A co čeká Romana Andrusiva v nejbližší době? „V sobotu Divišov,“ odpověděl bez váhání. „Mohlo by bejt trošku štěstíčka. A příští rok, jestli seženu peníze, budu zase jezdit.“

„Byl jsem rozježděnej,“ komentoval závod Vladimír Višváder. „Měl jsem toho plný kecky. Ke konci jsem se naštval, jel a vyhrál. Stálo mě to dost energie. Rval jsem to rukama a srdíčkem. A musím ještě něco udělat se svým strojovým parkem.“ A jak březolupský závodník vnímá pokles svého družstva na celkové třetí místo? „Není to zklamání,“ odpověděl. „Nikdo se v tom stejně nevyzná, když každej někde hostuje.“

1. PDK Grepl Mšeno   39
Filip Šitera 3 2 3 3 0 11
Adrian Rymel 3 3 3 3 3 15+3
Jakub Hejral F 3 1 2 1 7
Věroslav Kollert E 1 1 2 2 6
Jaromír Otruba   DNR
 
2. AK Markéta Praha   39
Antonín Galliani 2 3 2 2 2 11
Adam Vandírek 1 1 2 0 0 4
Matěj Kůs 1 2 3 3 3 12+2
Richard Wolff 2 3 2 3 2 12
Patrik Doubek   DNR
 
3. ZP Pardubice 2   25
Jaroslav Petrák 1 2 0 1 F 4
Hynek Štichauer 2 2 3 2 1 10
Roman Andrusiv 1 0 1 1 3 6
Pavel Fuksa 2 0 1 1 1 5
 
4. AK Březolupy   17
Vladimír Višváder 3 1 0 0 0 3 7
Martin Vaculík 3 1 2 1 2 0 9
Petr Babička 0 0 0 0 – 0
Richard Frištenský – 0 0 – 1 1

Závěrečná prvoligová tabulka:

  malé body velké body
1. Mšeno 375 32
2. Praha 209 19
3. Březolupy 218 18
4. Pardubice 156 11

Česká první liga 2006 v detailech:

  BŘE MŠE PHA MŠE PHA BŘE SVI SVI TOTAL
  23.4. 1.5. 23.5. 16.6. 28.6. 22.7. 19.8. 9.9.  
Grepl Mšeno 4 4 4 4 4 4 4 4 32
  49 52 54 44 45 45 47 39 375
Adrian Rymel 15 14 15 12 11 – 15 15 97
Filip Šitera 12 15 15 – 11 14 – 11 78
Věroslav Kollert 13 9 5 11 7 10 12 6 73
Jakub Hejral 9 – 8-R 14 – 11 – 7 49
Karel Průša DNR 14 11 7 8 – 8 – 48
Jan Jaroš – – – – 8-R 10 – – 18
Pavel Ondrašík – – – – – – 12 – 12
Jaromír Otruba – – – DNR – DNR DNR DNR –
 
Markéta Praha 1 3 3 2 3 1 3 3 19
  15 24 29 23 30 17 32 39 209
Richard Wolff – – 11 16 12 7 12 12 70
Antonín Galliani 4-R 10 8 – 14 2 11 11 60
Matěj Kůs 4 10 8 – 3 7 – 12 44
Adam Vandírek 4 2 1 1 DNR 0 7 4 19
Patrik Doubek 0 2 1-R 3 1 1-R 2 DNR 10
Jakub Fabian – – – 3 – – – – 3
Michal Matula 3 0 – – – – – – 3
Pavel Pučko – – – – – – 0-R – 0
Dominik Jech – – – DNR – – – – –
 
Březolupy 3 2

2 3 2 3 2 1 18
  32 22 25 38 25 31 28 17 218
Martin Málek 12 9 8 10 10 10 13 – 72
Miroslav Fencl 12 2 12 14 10 10 – – 60
Martin Vaculík – – 3 5 – 7 12 9 36
Vladimír Višváder 5-R 6 1 9 4 – 3 7 35
Martin Gavenda 2 5 1-R DNR ** 4 – – 12
Richard Frištenský – – – – – DNR 0 1 2
Patrik Linhart 1 – – – – – – – 1
Petr Babička – – – – 1 – – 0 1
Radim Chod – – – – – – DNR – –
 
Pardubice 2 1 1 1 1 2 1 2 11
  24 21 12 14 20 27 13 25 156
Hynek Štichauer 13 10 5 – 12 13 – 10 63
Jaroslav Petrák 6 1 3 4 4 9 5 4 36
Pavel Fuksa 3 3 3 6 4 4 3 5 31
Roman Andrusiv 2 7 1 4 – 1 4 6 25
Michael Hádek – – – – – – 1 – 1
Luboš Velinský – – DNR 0 0 – DNR – 0
Ladislav Kratochvíl – – * – – – – – –

Legenda: R-nasazen jako náhradník, DNR-náhradník bez jediné jízdy v závodě. Závod na pražské Markétě měl původní termín 17.5. – jury jej přeložila kvůli rozbahněné dráze a nepříznivé předpovědi počasí. * Ladislav Kratochvíl byl v sestavě ZP pro závod v původním termínu, ale poté jej nahradil Roman Andrusiv. ** Martin Gavenda byl v sestavě Březolup, avšak kvůli poruše svého automobilu nedorazil.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

MČR 1. liga

Nadvakrát odložený závod přinese zítra rozuzlení v otázce prvoligového stříbra

Svitavy – 8. září
Zítřejší závěrečný závod první ligy ve Svitavách měl být už vlastně dávno za námi. Jenže noční deště se postaraly o jeho přeložení nejen v květnu, ale i v prvním náhradním termínu počátkem června. Diváky, kteří se na česko-moravské pomezí, vypraví už potřetí však čeká lákavá odměna za trpělivost. Březolupy totiž svedou závěrečnou bitku s pražskou Markétou o celkové stříbro. Mšeňáci budou chtít ukončit svou triumfální šňůru dalším zlatým uzlíkem. A Pardubice mají v hubené sezóně co napravovat.

Mšeno je už jistým mistrem a jeho kouč Antonín Kasper dává příležitost především těm závodníkům, kteří vestu středočeského klubu oblékali pravidelně. O udržení neporazitelnosti i v osmém závodě budou bojovat Filip Šitera, Věroslav Kollert, Jakub Hejral, Adrian Rymel a Jaromír Otruba v roli náhradníka.

Zatímco Mšeno má ještě personální rezervy, březolupský manažer Lubomír Vozár měl hodně starostí poskládat svou údernou pětici. Miroslav Fencl má totiž závody v Německu a Martin Gavenda v polské lize. Otazník visí i nad Martinem Málkem, zraněným minulý týden v Plzni. Jeho definitivní ano či ne by mělo přijít během dneška.

Pomoc v boji o udržení druhého místa však přislíbil Patrik Linhart. Rovnou cestou ze mšenského vzpomínkového závodu na Antonína Kaspera přijede Martin Vaculík. A jistí jsou i Vladimír Višváder s Richardem Frištenským.

Praha však na východ republiky posílá nabitou sestavu. Jejím úkolem bude minimálně porazit Březolupy o více než šestnáct bodů. Pakliže se však mezi Prahou a moravským týmem skončí ještě někdo jiný, bude to trumf v pražských rukou. Milan Špinka přiveze v klubovém autobusu Antonína Gallianiho, Matěje Kůse, Adama Vandírka, Patrika Doubka a Richarda Wolffa.

Zato Pardubice budou chtít na letošní sezónu dozajista zapomenout. Nedaří se jim v extralize a jejich prvoligová farma se na stupně vítězů nesměle nakoukla všehovšudy dvakrát. Nicméně svěřence Františka Kaliny nelze ani v nejmenším podceňovat. Zítra s největší pravděpodobností pojedou pouze ve čtyřech. A kombinace Hynek Štichauer, Pavel Fuksa, Jaroslav Petrák a Roman Andrusiv má dozajista ambice znepříjemnit soupeřům život.

Jak zítra zřejmě nastoupí:

Pardubice 2 Hynek Štichauer, Pavel Fuksa, Jaroslav Petrák, Roman Andrusiv
Březolupy Patrik Linhart, Martin Vaculík, Vladimír Višváder, Martin Málek?, res Richard Frištenský
Mšeno Filip Šitera, Věroslav Kollert, Jakub Hejral, Adrian Rymel, res Jaromír Otruba
Praha Antonín Galliani, Matěj Kůs, Adam Vandírek, Patrik Doubek, Richard Wolff

Aktuální prvoligová tabulka:

  malé body velké body
1. Mšeno 336 28
2. Březolupy 186 17
3. Praha 170 16
4. Pardubice 131 9

Česká první liga 2006 v detailech:

  BŘE MŠE PHA MŠE PHA BŘE SVI TOTAL
  23.4. 1.5. 23.5. 16.6. 28.6. 22.7. 19.8.  
Grepl Mšeno 4 4 4 4 4 4 4 28
  49 52 54 44 45 45 47 336
Adrian Rymel 15 14 15 12 11 – 15 82
Věroslav Kollert 13 9 5 11 7 10 12 67
Filip Šitera 12 15 15 – 11 14 – 67
Karel Průša DNR 14 11 7 8 – 8 48
Jakub Hejral 9 – 8-R 14 – 11 – 42
Jan Jaroš – – – – 8-R 10 – 18
Pavel Ondrašík – – – – – – 12 12
Jaromír Otruba – – – DNR – DNR DNR –
 
Březolupy 3 2

2 3 2 3 2 17
  32 22 25 23 25 31 28 186
Martin Málek 12 9 8 10 10 10 13 72
Miroslav Fencl 12 2 12 14 10 10 – 60
Vladimír Višváder 5-R 6 1 9 4 – 3 28
Martin Vaculík – – 3 5 – 7 12 27
Martin Gavenda 2 5 1-R DNR ** 4 – 12
Richard Frištenský – – – – – DNR 0 1
Patrik Linhart 1 – – – – – – 1
Petr Babička – – – – 1 – – 1
Radim Chod – – – – – – DNR –
 
Markéta Praha 1 3 3 2 3 1 3 16
  15 24 29 23 30 17 32 170
Richard Wolff – – 11 16 12 7 12 58
Antonín Galliani 4-R 10 8 – 14 2 11 49
Matěj Kůs 4 10 8 – 3 7 – 32
Adam Vandírek 4 2 1 1 DNR 0 7 15
Patrik Doubek 0 2 1-R 3 1 1-R 2 10
Jakub Fabian – – – 3 – – – 3
Michal Matula 3 0 – – – – – 3
Pavel Pučko – – – – – – 0-R 0
Dominik Jech – – – DNR – – – –
 
Pardubice 2 1 1 1 1 2 1 9
  24 21 12 14 20 27 13 131
Hynek Štichauer 13 10 5 – 12 13 – 53
Jaroslav Petrák 6 1 3 4 4 9 5 32
Pavel Fuksa 3 3 3 6 4 4 3 26
Roman Andrusiv 2 7 1 4 – 1 4 19
Michael Hádek – – – – – – 1 1
Luboš Velinský – – DNR 0 0 – DNR 0
Ladislav Kratochvíl – – * – – – – –

Legenda: R-nasazen jako náhradník, DNR-náhradník bez jediné jízdy v závodě. Závod na pražské Markétě měl původní termín 17.5. – jury jej přeložila kvůli rozbahněné dráze a nepříznivé předpovědi počasí. * Ladislav Kratochvíl byl v sestavě ZP pro závod v původním termínu, ale poté jej nahradil Roman Andrusiv. ** Martin Gavenda byl v sestavě Březolup, avšak kvůli poruše svého automobilu nedorazil.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

MČR Juniorů

Sluníčko pozlatilo Filipa Šiteru

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Plzeň – 31. srpna
V záři slunečních paprsků pozdního léta vybojoval Filip Šitera včera na plzeňských Borech titul šampióna do jednadvaceti let. Završil tak hattrick titulů ve všech letošních juniorských mistrovstvích. Domácí borec neponechal nic náhodě. O jediný bod jej připravily Hynek Štichauer a spálená spojka v rozjížďce s číslem třináct. Martin Málek, jeho jediný rival v boji o zlato, nejprve podlehl Věroslavu Kollertovi. A když poté neporazil ani Filipa Šiteru, bylo rozhodnuto. Březolupský závodník si ovšem musel dopít svůj kalich hořkosti až do dna. V závěrečné rozjížďce mi na vedoucí příčce praskl pár metrů před cílem řetěz. Jak s ním motocykl zacloumal, vyhodil si rameno. První zprávy hovoří o třítýdenním klidu a operaci. Celkové třetí místo vybojoval Hynek Štichauer. Ten musel bojovat v rozjezdu o zelený věnec s Věroslavem Kollertem. Skončilo to však jejich pádem už v první zatáčce. Mšenský závodník posléze na restart rezignoval.

Žádná legrace v kvalifikaci
Doby, kdy zkraje sezóny bylo v kvalifikaci k mání mnoho volných míst, jsou ty tam. Dvanáctka průběžné klasifikace už dávno předstihla reprezentanty, kteří si vzhledem k britskému angažmá svou účastí v junioráku jen splnili nominační kritéria. A na druhou stranu vzrostl počet aspirantů na postup.

V Plzni jsme se dokonce mohli dočkat jejich rekordního počtu. Ale nakonec svou účast odřekl nejprve Luboš Velinský a nakonec po svém divišovském pádu i Patrik Linhart. Do západočeského metropole nedorazil ani Jaroslav Slavata. Přesto však deset přítomných závodníků v kombinaci se čtyřmi volnými místy v hlavním závodě dodalo kvalifikaci dramatický podtext.

Na úvod o nic nešlo. Nejprve Radim Chod hladce porazil Pavla Pučka a Ondřeje Polece. A poté projel cílem jediný Matěj Veselý. Rastislav Bandzi měl pád, zatímco Ladislav Kratochvíl neuvedl svůj stroj vůbec do chodu. Obvyklou opravnou jízdu nemělo za daných okolností vůbec cenu uspořádat. Všichni její účastníci by tak či onak postoupili do druhého patra.

Tím však veškerá kvalifikační legrace skončila. Do hlavního závodu vedla jediná přímá cesta. A sice přes vítězství v některé ze zbývajících čtyř jízd. Jako první to dokázal Richard Frištenský. Ve svém posledním juniorském závodě se radoval z kvalifikačního vítězství. Už v prvním nájezdu třetí jízdy měl komfortní pětimetrový náskok. To Petr Babička to měl vzápětí o něco těžší. Sice nejlépe odstartoval, avšak v první zatáčce jej objel Dominik Jech. A teprve v posledním kole se slánský závodník probil zpátky do čela.

Zatímco Richard Frištenský a Petr Babička se už mohli chystat na hlavní závod, zbývající osmička závodníků byla stále ještě ve hře. Postupujícím číslo tři se stal Michal Dudek. Slánský závodník už po vylétnutí pásky odvedl trio Rastislav Bandzi, Pavel Pučko a Ondřej Polec. Vzápětí ho napodobil Dominik Jech. Matěj Veselý stačil v prvním oblouku předjet pouze Radima Choda. Stal se tedy prvním náhradníkem, protože Rastislav Bandzi měl nevýhodu vyššího startovního čísla.

Matematika jediného bodu
Jeden jediný bod dělil Martina Málka od Filipa Šitery v průběžné klasifikaci před plzeňským závodem. Zanedbatelný rozdíl dával tušit, že se závěrečný juniorský podnik změní v pořádné drama. Jenže na dráze nelétaly jiskry pouze obrazně, nýbrž i doslova. A rozhodčí Karel Voborník musel během jednadvaceti jízd celkem sedmkrát rozsvěcovat červená světla.

Všechno začali Matěj Kůs s Pavlem Fuksou. Pražan rychle odstartoval do úvodní jízdy. Avšak vzepjal se mu motocykl a Antonín Galliani s Pavlem Fuksou tuto chybu nemohl nechat bez trestu. Matěj Kůs však nehodlal složit zbraně. Avšak jeho útok na pardubického závodníka skončil před výjezdem z první zatáčky jejich pádem.

„Nemůže za to,“ omlouval Pavel Fuksa svého soka. „Dláblo mu to a dal to do mě.“ Při repete se Pavel Fuksa s vypětím všech sil doploužil do cíle jako třetí za oběma Pražany. Možnost dalších startů však odmítl. „Nejedu,“ řekl rezignovaně. „Lopatka je naražená a mám roztrženej palec na ruce. Na dráze jsou díry a já bych na to neměl sílu.“

Do krizové situace se hned vzápětí dostal rovněž Martin Málek. V rozjížďce s číslem dvě nejlépe odstartoval, leč z první zatáčky vyjel jako první Věroslav Kollert. Březolupský závodník však toužil po titulu. A proto útočil, útočil a zase útočil. Jenže Věroslav Kollert byl tvrdým oříškem k rozlousknutí.

Teprve až na konci třetího kola se Martin Málek dostal zprava do vedení. Jenže v následující zatáčce byl rychlý až příliš. Díky fyzikálním zákonům se nezadržitelně sunul k mantinelu. Ve výjezdu přišla neodvratná rána. Martin Málek se však udržel v sedle a za celé extempore platil pouze ztrátou jediného bodu.

Věroslav Kollert totiž na nic nečekal a pádil pro úvodní vítězství. „Měl jsem to pod kontrolou,“ líčil po svém návratu do depa. „Martin málem přeskočil mantinel. Chvílema to bylo nebezpečný. Bylo škoda, že ho to vytáhlo až do mantinelu. Měl parádní rychlost, jen se kolem mě mihnul. Akorát už to neuřídil.“

Celá situace se náramně hodila do krámu Filipa Šitery. Hladce vyhrál čtvrtou jízdu a zvýšil své vedení. Hned v další sérii oba pretendenti mistrovského trůnu narazili sami na sebe. Jejich duel jsme mohli sledovat hned dvakrát. Ve druhé zatáčce totiž upadl náhradník Matěj Veselý, který vystřídal Pavla Fuksu.

V obou případech zužitkoval Filip Šitera výhodu vnitřní dráhy. Martin Málek měl na přilbě žlutý povlak. A pozice u mantinelu bývá na borské dráze nevýhodou. Březolupský závodník se ji pokoušel setřít, nicméně Filip Šitera jel v čele naprosto bezchybně. Porážkou svého soka zvýšil svůj náskok už na tři body. S pouhými třemi jízdami do konce závodu i šampionátu by ho z trůnu mohla sestřelit už jen nehorázná smůla.

Tlačenice na stupně vítězů
Závěrečný závod šampionátu nabídl poslední šanci ozdobit vitrínu s trofejemi o vavříny z letošního junioráku. Pro někoho vůbec první, pro jiného vzhledem k datu narození poslední. Nebylo tedy divu, že se fronta na stupně vítězů změnila na pořádnou tlačenici.

Vedle Filipa Šitery se po dvou sériích mohli čistým štítem pyšnit také Antonín Galliani a Martin Vaculík. Pražan i v opakované úvodní rozjížďce dokázal objet v první zatáčce Matěje Kůse. A poté dominoval rozjížďce s číslem osm. Ta se dokonce startovala natřikrát. Poprvé najel Dominik Jech do pásky. A Rastislav Bandzi, který ho zastoupil, upadl ještě během úvodního okruhu.

Vyšší počet startů však Antonínu Gallianimu nevadil. Pokaždé se rychle prosadil do čela a rázně vyřešil Hynka Štichauera a Věroslava Kollerta. Ve dvanácté jízdě přidal další velké sólo. A v počtu bodů se mu mohl rovnat jedině Filip Šitera, protože vítězná cesta Martina Vaculíka třetí sérií skončila.

Šestnáctiletý slovenský junior neměl přitom počátek středečního odpoledne šastný. Rutinní kontrola motocyklu odhalila šroubek vypadlý odněkud z útrob jeho GM. A proto raději startoval s Jawou, která měla být jen rezervním strojem. Závod rozehrál třetí jízdou. Ještě před nájezdem do první zatáčky bleskově minul Adama Vandírka, zatímco Hynku Štichauerovi se něco podobného podařilo až v posledním kole. Stejný kousek provedl Martin Vaculík také Matěji Kůsovi bezprostředně po vylétnutí pásky rozjížďky s číslem pět.

Do jedenácté jízdy však odstartoval jako první Věroslav Kollert. Filip Šitera popírající nevýhodu žluté dráhy se rychle zařadil za něj. A zatímco se Plzeňák v prvním výjezdu dral do čela, Martin Vaculík trčel za Věroslavem Kollertem celá čtyři kola.

Velká rána nakonec
Konec třetí série tedy zastihl v čele neporažené Filipa Šiteru a Antonína Gallianiho. Jediný bod ztrácel Martin Gavenda. Po úvodní prohře s Filipem Šiterou přišla výhra v sedmé jízdě. Byla relativně snadnější, protože dravý Michael Hádek po pádu ve druhé zatáčce skončil nejen v rozjížďce, ale i v celém závodě. Březolupský závodník poté přidal klíčový triumf ve dvanácté jízdě, v níž se suverénně vypořádal s Hynkem Štichauerem.

Dva body za dvojicí leaderů pak vedle Martina Vaculíka chyběly i Martinu Málkovi, který se v deváté jízdě poprvé dočkal vítězství. Svým způsobem mu k němu pomohl Matěj Kůs, jenž opustil první příčku vinou pádu ve druhé zatáčce. A tím pádem zhasly jeho ambice na umístění na pódiu.

Věroslav Kollert a Hynek Štichauer nasbírali ve svých prvních třech jízdách po šesti bodech. Ale měli to být oni, kterým bylo souzeno hrát hlavní role v závěrečných fázích závodu. Pardubický jezdec byl dokonce jediný, který obral o body Filipa Šiteru. Stalo se tak v rozjížďce s číslem třináct.

Filip Šitera později označil za příčinu svého špatného startu spálenou spojku. Do první zatáčky najížděl každopádně jako druhý za Hynkem Štichauerem. A vzápětí byl až třetí za Matějem Kůsem. Ve druhém kole se prosadil zpátky na druhé místo, avšak Matěj Kůs bojoval statečně až do cíle.

Když Hynek Štichauer projížděl vítězně cílem před Filipem Šiterou, Antonín Galliani v čele osaměl. Jeho vláda však měla příliš krátké trvání. V rozjížďce s číslem šestnáct reagoval na pohyb pásky společně s Martinem Vaculíkem. A zatímco Slovák mířil za dalším triumfem, Antonín Galliani mydlil v rozbité stopě. Martin Málek a Martin Gavenda se tak dostali před něho.

Martin Gavenda dovezl další třetí místo i z rozjížďky s číslem sedmnáct. V prvním zatáčce sice dotíral na Matěje Kůse, ale druhé místo mu nesebral. A a počítal, jak chtěl, bylo mu jasné, že deset bodů na premiérový věnec z junioráku stačit nebude. Zato akcie Věroslava Kollerta pořádně stouply. Po snadné čtrnácté jízdě přidal nyní klíčový triumf. A s dvanáctkou u svého jména, čekal dychtivě na věci příští.

Martin Vaculík neměl příliš velké problémy ho překonat. Divoký závod mu totiž sebral z osmnácté jízdy všechny soupeře. A tak kroužil osamoceně po dráze. „Jsem rád, že jsem dobře odstartoval a celá čtyři kola si držel první místo,“ komentoval s notnou dávkou sarkasmu článek řádů, který ho i v podobném případě hnal na startovní rošt.

Vzápětí Martin Málek v čele nezadržitelně mířil vstříc dodatkové jízdě s Věroslavem Kollertem. Jenže místo něho se v ní objevil Hynek Štichauer. Pár metrů před cílem totiž březolupskému jezdci prasknul řetěz. Nejenže protnul metu až za Hynkem Štichauerem a Patrikem Doubkem, ale navíc mu trhnutí motocyklu při defektu vyhodilo rameno z kloubu.

Vidinu na rozjezd o třetí místo živil i Antonín Galliani. V poslední jízdě vedl před Filipem Šiterou. Ve druhé zatáčce ho ovšem novopečený šampión podjel a sebral mu šampaňské posledních stupňů vítězů jeho juniorské kariéry. Sám se přitom vyhnul dodatkové jízdě o vítězství s Martinem Vaculíkem.

A tak se na startu dodatkové jízdy o bronz nakonec sešel Věroslav Kollert s Hynkem Štichauerem, by by na něco podobného po třech sériích jen blázen vsadil víc než zlámanou grešli. Jejich konfrontace ovšem trvala pouze do první zatáčky. V ní skončila pádem obou účastníků. By Karel Voborník nikoho nevyloučil, Věroslav Kollert na restart rezignoval.

Hlasy z depa
„Dobrý,“ vystihl Filip Šitera své pocity jedním slovem. „Závody se mi povedly, akorát byly trošku dlouhý. Problém byl pouze ve čtvrtý jízdě. Byla spálená spojka, ale nakonec jsem vyhrál, takže dobrý. Snažím se udělat dobrej výsledek každej závod. A tak to beru i ve světě. V Polsku jsem získal zkušenosti. A chtěl bych poděkovat plzeňskýmu týmu, umožnili mi tu trénink.“ Loni o titul přišel v bitvě s Martinem Málkem, letos vyhrál všechny tři juniorské šampionáty. „Díky Oldovi Řezníčkovi jsem neměl žádný defekty,“ vysvětlil svou letošní dominanci. „Přišli jsme na to, co a jak udělat s motorama. Jsou to zkušenosti do budoucna. Dnes byly velký nervy, ale doufal jsem, že to doma znám a vydaří se to. Dopadlo to super, takže jsem nadmíru spokojenej.“

„Super, bomba,“ zářil Martin Vaculík, který se na stupně vítězů z juniorského šampionátu postavil vůbec poprvé ve své kariéře. „Je to nejlepší výsledek z těchto závodů. Dráha mi zpočátku neseděla, ale našel jsem si ideální stopu a bylo to dobré. Jel jsem na Jawě, protože na GM mi vypadnul šroub z motoru. Ale i Jawa jela dobře. Super, jsem spokojený.“ Šestnáctiletý slovenský junior sbíral samé trojky s výjimkou jediné rozjížďky. „Škoda té jízdy s Filipem a Věroušem Kollertem,“ zalitoval. „Ta rozhodla, jinak jsem mohl skončit ještě líp. Ale to je plochá dráha.“

„Přišel jsem k tomu jako slepej k houslím,“ komentoval Hynek Štichauer své umístění na stupních vítězů. „Martin Málek měl defekt. A to mi pomohlo před Galiče. Dost mi to ulehčil, doufám, že mě to příště nevytrestá.“ Už podruhé za sebou skončil Hynek Štichauer v juniorském šampionátu třetí. „Je to stagnace,“ řekl pardubický junior. „Jediný závody, co mi vyšly byla Plzeň a Pardubice. Jinak se nedařilo. Byla smůla, ale možná se to tím vyrovnalo. Dnes se mi ta smůla vrátila se vším všudy.“

„Dneska bych to viděl na temno,“ hodnotil závod Věroslav Kollert a měl na mysli především pokus o dodatkovou jízdu s Hynkem Štichauerem. „Chtěl jsem ho předjet, ale zvedlo se to a Hynek mě sestřelil. Je škoda si kvůli pitomýmu rozjezdu si dát takhle do držky. Bylo přitom štěstí jako sviňa. Leželi jsme tam vedle sebe a najednou se od Hynka ozvalo, jestli jsem v pohodě. Řekl jsem, že jo, ale chvíli si ještě poležím. Nemám rád, když někdo simuluje, ale tady mi to sedlo.“ Vedle porážky od Filipa Šitery ze skóre Věroslava Kollerta negativně vystupuje pouze jednička z osmé jízdy. „Nedařilo se,“ krčil mšenský junior rameny. „Dělal jsem maximum, ale nevyšlo to. A ještě musím pochválit mechanika Romana Dolečka. Před rozjezdem jsme se vsadili a já zase prohrál. Večeře mu bude tutově chutnat.“

„Jedna zkažená jízda,“ bědoval Antonín Galliani nad výsledkem rozjížďky s číslem šestnáct, který jej nakonec v konečném důsledku stál pódium. „Trojka byla na startu úplně vymydlená. Přetočil jsem se v cejše. Ještěže se nechci zabít…“ V celkové klasifikaci šampionátu tak stejně jako loni skončil těsně za první trojicí. „Jestli budu celkově pátej nebo čtvrtej, to už je jedno,“ odtušil zklamaně.

„Všechny ty poslední jízdy jsem jel zvenku,“ lamentoval Martin Gavenda, který měl opět stupně vítězů na dohled. „A pokaždé mě vytlačili. Věrouš dobře odstartoval a já se před něj nemohl dostat.“ Touha březolupského závodníka po vavřínovém věnci může dojít svého naplnění až zase napřesrok. „Stalo se, což,“ zachovával Martin Gavenda stoický klid. „Snad to bude lepší. Motor teď jede suprově. Nestěžuju si.“

„Hezké zakončení vrcholu juniorské kariéry,“ řekl Martin Málek magazínu speedwayA-Z. „Jdu do seniorů a ubude mi o dvě třetiny závodů. Budu na tom sedět ještě míň.“ Loňský šampión až do poslední chvíle usiloval o obhajobu titulu, ale nakonec skončil druhý. „Zkoušel jsem to,“ svěřil se. „Ale v první jízdě jsem najel do díry. Vypadla mi noha z háku. Naštěstí jsem nešel na držku. Jsem spokojený. Filip měl lepší den. Titul mu přeju. Byl nachystaný líp.“ Martin Málek nakonec kvůli poruše v závěrečné sérii nejenže neskončil na stupních vítězů, ale také si přivodil zranění. „Spadl mi řetěz,“ líčil osudné okamžiky na cílové rovince rozjížďky s číslem devatenáct. „Rozhodilo mě to a jak se mnou motorka zacloumala, vypadlo mi rameno. Bylo venku dlouho, než skočilo zpátky do kloubu. Nevím, jestli s tím vůbec budu hýbat.“

„Dneska to bylo strašný,“ netajil se Matěj Kůs. „Spoustu věcí jsem tady podělal. I když mi ta dráha nesedí, nemám to tu rád a ještě tu nic nezajel, chtěl jsem o hodně výš. Čekal jsem všechno, ale tohle ne. Obě motorky jely pěkně. Na jednej se mi líp startovalo, na druhej zase líp jelo. Bylo těžký si vybrat. Ale bylo to hlavně ve mně.“

Kvalifikace:

  01 02 03 04 05 06
1. Richard Frištenský, Březolupy – – 1. – – –
2. Petr Babička, Slaný – – – 1. – –
3. Michal Dudek, Slaný – – 2. – 1. –
4. Dominik Jech, Praha – – – 2. – 1.
5. Matěj Veselý, Slaný – 1. – 4. – 2.
6. Rastislav Bandzi, Žarnovica (SK) – F F – 2. –
7. Pavel Pučko, Praha 2. – – 3. 3. –
8. Radim Chod, Slaný 1. – 3. – – 3.
9. Ladislav Kratochvíl, Pardubice – NS – – – NS
10. Ondřej Polec, Praha 3. – – – 4. –

Hlavní závod:

1. Filip Šitera, Plzeň 3 3 3 2 3 14
2. Martin Vaculík, Žarnovica (SK) 3 3 1 3 3 13
3. Hynek Štichauer, Pardubice 2 2 2 3 3 12+3
4. Věroslav Kollert, Mšeno 3 1 2 3 3 12+F/R
5. Antonín Galliani, Markéta Praha 3 3 3 0 2 11
6. Martin Gavenda, Březolupy 2 3 3 1 1 10
7. Martin Málek, Březolupy 2 2 3 2 1 10
8. Adam Vandírek, Markéta Praha 1 1 2 3 0 7
9. Matěj Kůs, Markéta Praha 2 2 X 1 2 7
10. Petr Babička, Slaný 0 2 2 1 1 6
11. Richard Frištenský, Březolupy 1 1 1 2 0 5
12. Patrik Doubek, Markéta Praha 0 1 0 1 2 4
13. Michal Dudek, Slaný 0 0 X 2 0 2
14. Dominik Jech, Markéta Praha 0 T 1 T – 1
15. Michael Hádek, Plzeň 1 X – – – 1
16. Pavel Fuksa, Pardubice 1 – – – – 1
17. Matěj Veselý, Markéta Praha X 0
18. Rastislav Bandzi, Žarnovica (SK) X 0

Konečné pořadí seriálu juniorského mistrovství republiky:

  PCE SLA PHA CHA MŠE ŽAR PLZ TOT
  26.4. 8.5. 31.5. 24.6. 7.7. 16.7. 31.8.  
1.(1.) F.Šitera, Plzeň (10) 15 15 13 (11) 14 14 71(92)
2.(2.) M.Málek, Břez (9) 14 (9) 15 15 12 10 66(84)
3.(4.) H.Štichauer, Pce 12 (-) 13 13 (10) 11 12 61(71)
4.(3.) A.Galliani, Pha 13 12 (10) (11) 12 12 11 60(81)
5.(5.) V.Kollert, Mšeno (9) 13 12 12 11 (10) 12 60(79)
6.(6.) M.Kůs, Pha 10 (6) 11 10 12 9 (7) 52(65)
7.(7.) M.Vaculík, Ža‘ca (5) 7 (7) 9 10 11 13 50(62)
8.(8.) M.Gavenda, Břez (4) (4) 10 8 9 10 10 47(55)
9.(10.) A.Vandírek, Pha 7 9 6 (1) (6) 8 7 37(44)
10.(9.) P.Fuksa, Pce (5) 9 10 6 7 5 (1) 37(43)
11.(11.) P.Doubek, Pha NQ (4) 5 7 5 5 4 26(30)
12.(13.) R.Frištenský, Bř 0 7 NQ – 3 5 5 20
13.(16.) P.Babička, Sl 2 NQ (2) 4 3 3 6 18 (20)
14.(12.) M.Hádek, Plzeň 4 10 0 – – 3 1 18
15.(14.) Z.Simota, Plzeň 15 – – – – – – 15
16.(15.) L.Tomíček, Pha 13 – – – – – – 13
17.(17.) J.Fabian, Pha (0-R) 4 2 4 – 2 – 12
18.(18.) M.Dudek, Slaný NQ – 1-R 3 2 DNR 2 8
19.(19.) J.Slavata, Pha – 2-R – 2 DNR – – 4
20.(20.) L.Velinský, Pce – – 4 – NQ – – 4
21.(22.) D.Jech, Pha NQ 0 1-R 1 DNR NQ 1 3
22.(21.) Z.Šuranský, Lib 1 2 – – – – – 3
23.(23.) M.Veselý, Pha NQ 0-R NQ – 2 NQ 0-R 2
24.(24.) P.Pučko, Pha – – – – 1 0 NQ 1
25.(25.) R.Chod, Slaný – 1 – – NQ NQ NQ 1
26.(26.) L.Kratochvíl, Pce 1-R NQ NQ – – NQ NQ 1
27.(27.) M.Matula, Pha NQ NQ 1 – – – – 1
28.(NC) R.Bandzi, Ža‘ca NQ – NQ DNR – DNR 0-R 0
29.(28.) T.Hanzlík, Plzeň – NQ NQ 0 – – – 0
(NC) O.Polec,Pha – – – – – – NQ –
(NC) P.Vaic, Plzeň NQ – – – – – – –

Legenda: NQ znamená nekvalifikoval se, DNR neabsolvoval ani jednu rozjížďku, R-start jako náhradník, Q-NS kvalifikoval se, ale do hlavního závodu nenastoupil, INJ zraněn v tréninku a NC neklasifikován.
Číslo v závorce udává umístění po předchozím kole. V případě bodové rovnosti v celkové klasifikaci je při rovnosti první kritérium více bodů ze všech závodů, pak teprve rozjezd na 1. – 3. místě a jako poslední umístění v posledním závodě.
Pokud se uskuteční všech sedm závodů, škrtají se dva nejhorší výsledky.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)