Divišov – 29. září
Ke tvorovi z říše snů dnes v Divišově Josef Franc přirovnal Václava Milíka. Bodejť by ne, pardubický kapitán s přehledem triumfoval v pěti rozjížďkách druhého finále českého šampionátu, které ve středočeském městečku pořádalo Mšeno, a na hrotu průběžné klasifikace navýšil své vedení na pět bodů právě před vtipným glosátorem plochodrážních oválů.  V boji o stupně vítězů se ale děly věci! Hynek Štichauer doplatil na svůj úvodní pád, když se pral o vítězství s Matějem Kůsem, aby to s ním dle jeho slov posléze šlo z kopce. Zdeněk Simota naopak řádil jako černá ruka. Byl to právě on, kdo v rozjížďce s číslem pět připravil o punc neporazitelnosti Matěje Kůse. Po dvou sériích se mu šesti body mohl rovnat pouze Václav Milík, nicméně jeho triumf připomněl antického krále Pyrrha. Kouř z výfuku totiž signalizoval konec motoru laděného na krátké britské ovály, jimž se Divišov podobá. Nakonec se mohl smát Eduard Krčmář. Slánský závodník kromě Václava Milíka prohrál jen s Matějem Kůsem a druhým místem zaznamenal své nejlepší umístění v šampionátu vůbec. Ještě než mohl triumfovat v nadstavbovém Memoriálu Emila Sovy, tříčlenný rozjezd musel určit posledního muže na stupních vítězů. Zdeněk Simota se držel v pozadí, ale Josef Franc s Matějem Kůsem předvedli jeden z nejlepších duelů sezóny. V těsném finiši se nakonec smál Matěj Kůs, který mít o bod navíc, rozjížděl by se ještě jednou o místo v elitní osmičce průběžné klasifikace. Nicméně z kuloárů zaznělo, že by to měl být právě on, komu VV SPD přidělí divokou kartu pro Březolupy.

Pyrrhovo vítězství Zdeňka Simoty

Dnešní ráno svou sychravostí dalo jasně najevo, že podzim už je tady. Důkazem mohl být Matěj Kůs, který si uhnal chřipku. Při včerejším pouťáku ve Wittstocku si ji ještě zhoršil. Nevěří lékům kvůli případné dopingové kontrole a osvědčený rozpustný aspirin nechtěl užívat kvůli vedlejším účinkům v podobě ředění krve, což by mohlo být při případném vnitřní zranění vskutku fatální. Proto zvažoval omluvu, ale nakonec se rozhodl své divoké karty od VV SPD přece jen využít.

Téma Wittstocku bylo v depu takřka tabu. Bodejť by ne, když pražská trojka posílená Patrikem Mikelem dala v souboji s výběry Dánska, Polska a Německa dohromady všehovšudy pouhých šest bodů. Dnes se však rozjížděl zbrusu nový závod. A Michal Škurla jakoby chtěl vskutku dát na vědomí, že na německý pouťák dávno zapomněl, kraloval rozjížďce s číslem jedna.

Druhá jízda se stala kořistí Matěje Kůse. Pražanovo vítězství ovšem nepřišlo jen tak. V prvním oblouku jej totiž zvenčí minul Hynek Štichauer. Upaloval vpředu, nicméně Matěj Kůs prahnul po odvetě. V předposledním oblouku jej užuž podjel, jenže Pardubičan byl rychlejší. Pražanův útok pokračoval i po protilehlé rovince.

V posledním nájezdu se Matěj Kůs dostal do čela, avšak Hynek Štichauer zároveň upadl. „Byla to závodní situace,“ líčil Pražan. „Jsem rád, že je Hynek v pořádku.“ Lenka Felixová zastávala stejný názor a do pořadí v cíli nezasáhla.

Třetí jízda nepřinesla překvapení vůbec v ničem, jelikož Václav Milík odvedl Eduarda Krčmáře již s vylétnutím pásky. Svého prvního bodu se při svém debutu v mistrovství republiky dočkal Petr Chlupáč. Přihrálo mu jej ovšem pokračování nehorázné smůlu Ondřeje Smetany. Ten vůbec nerozpohyboval motocykl speciálně připravený pro Divišov a musel osedlat stroj vhodný spíše na delší dráhy. A na něm mu v poslední zatáčce prasknul primární řetěz.

Pakliže jsme prozatím zaknihovali v zásadě očekávané výsledky, rozjížďka s číslem čtyři v tomto ohledu přece jen nebyla tuctová. Dopředu totiž vystřelil Zdeněk Holub. V první zatáčce přitom před sebe nepustil Zdeňka Simotu. A zároveň čelil i Josefu Francovi, zatímco Václav Kvěch kvůli zkratu v elektrickém okruhu zastavil již po pár metrech.

Zdeněk Holub popisuje svůj pád v rozjížďce s číslem čtyři:

„Přetočil jsem se, snažil jsem se to vyrovnat, ale koplo mě to a prolít‘ jsem se vzduchem.“

Jenže překvapivého výsledku jsme se nakonec stejně nedočkali. Zdeněk Holub vjel do druhého okruhu stále jako vedoucí závodník. Ale v první zatáčce se přetočil a po hrozivém letu jej čekalo tvrdé přistání na ovále. Naštěstí vstal a odešel do depa po svých, byť se samozřejmě dočkal diskvalifikace. Opakovaný start posléze vyšel nejlépe Josefu Francovi.

Vnějškem první zatáčky však vedení převzal Zdeněk Simota. Pražan se snažil o odvetu. Po spodní straně druhého oblouku se jí vskutku takřka dočkal, ale nakonec musel zahajovat závod se ztrátou jednoho bodu. Naproti tomu se zdálo, že Zdeněk Simota sedí na skvělém koni. I když Matěj Kůs vystřelil do rozjížďky s číslem pět jako z praku, on se v první zatáčce zbavil Ondřeje Smetany, aby se v té druhé dostal venkem dopředu.

Jenže sotva se Jihočech v plzeňské vestě blížil cílové rovince, zakouřilo se mu z motoru. „Zadřel jsem,“ odhalil Zdeněk Simota zdroj svých problémů. Zatím se coby neporažený hřál na hrotu aktuální klasifikace se šesti body, nicméně stroj s motorem skvěle pracujícím na krátkých britských oválech, zůstal oněmělý před jeho boxem.

 

Osamocené vedení Václava Milíka

Dvě série bez ztráty květinky absolvoval už jen Václav Milík. V sedmé jízdě šel okamžitě do vedení před zraky Zdeňka Holuba, Filipa Hájka a Jaroslava Petráka, který měl po závodech litovat, že jeho nájezd první zatáčkou jej nevynesl na bodovaná umístění. Matěj Kůs prohrál v rozjížďce s číslem pět se Zdeňkem Simotou, jak již bylo řečeno. Michal Škurla, poslední z úvodních vítězů, v ní skončil ještě hůře. Přivezl si jen obrovskou kulaťoučkou nulu.

Spokojen nemohl zatím být ani Josef Franc. V rozjížďce s číslem šest předvedl opět nejlepší start, jenže tentokrát se na něho zezadu sápal Eduard Krčmář. Juniorský šampión pražského rutinéra sice v první zatáčce nedokázal objet zvenčí, nicméně v nájezdu do druhého okruhu se stejně probil do vedení. A hodnota jeho akcií stoupala také nadále.

Rozjížďku s číslem dvanáct Eduard Krčmář vyhrál ve stylu start – cíl. Zdeněk Simota za jeho deflektorem mohl jen přemítat, o kolik je rezervní motocykl pomalejší. Zato slánský závodník mohl jen počítat body, osmička u jeho jména totiž vypadala náramně slibně. Stejným počtem disponovali také Zdeněk Simota a Matěj Kůs.

Pražan v desáté jízdě vyzrál na Zdeňka Holuba. Nejprve na něho odstartoval, aby vzápětí zmařil jeho útok zleva, který se táhnul po celé protilehlé rovince. Nahoru se dral také Josef Franc. V rozjížďce s číslem jedenáct po venku první zatáčky minul Ondřeje Smetanu a zapsal si své první dnešní vítězství. Sotva projel cílem, měl sedm bodů.

Na čele aktuální klasifikace pobýval sám samotinký Václav Milík. V deváté jízdě hrál opět sólo, jehož nejbližšími posluchači se stali Hynek Štichauer, Michal Škurla a Václav Kvěch. V rozjížďce s číslem čtrnáct dal Zdeněk Simota svým pozdním příjezdem ke startovnímu roštu jasně najevo, kterak se na českého šampióna v depu připravoval.

Jenže ouvej! Václav Milík měl raketový start, který položil základ jeho dalšímu, již čtvrtému suverénnímu prvenství. Zdeněk Simota však trčel za Patrika Mikela, kterého za živého boha nemohl předjet navzdory veškeré své snaze. A tak si připsal jediný bod za skalp Martina Mejtského, který vraštil čelo o to víc, že si po svém vítězství v osmé jízdě dovezl již druhou nulu v řadě.

Zdeněk Simota lituje své nuly ze čtrnácté jízdy:

„Škoda. Ten Mikel byl všude!“

Vytrvalý Josef Franc byl v mžiku v průběžné klasifikaci před Zdeňkem Simotou, protože si z rozjížďky s číslem třináct přivezl tři body. Neměl to ovšem vůbec snadné. Po rychlém startu jej totiž v první zatáčce objel Michal Škurla. S ním se však věčný pretendent mistrovského trůnu dokázal vypořádat.

Navíc Michala Škurlu trápil také Filip Hájek. Spodní stranou druhé zatáčky se dostal na druhou příčku. Michalu Škurlovi trvalo až do nájezdu do třetího kola, než se mu povedlo dostat se nazpět na dva body. Josef Franc v klidu dojel jako první a rázem měl deset bodů.

Mezi ním a neporaženým Václavem Milíkem už stál jen Matěj Kůs. „Jel optimální stopu a zavřel mě,“ nechal se slyšet Eduard Krčmář, jenž s kapitánem pražské Markéty ztratil svůj druhý bod. Nicméně s deseti body u svého jména slánský závodník ještě rozhodně nemusel skládat zbraně.

 

Tříčlenný rozjezd na závěr

Špička dnešního závodu byla ohraničena na pět borců. Vždyť za Zdeňkem Simotou s jeho devíti body zívala na prahu páté série tříbodová propast. A to ještě z trojice závodníků, kteří se dostali na šest bodů, jak Michal Škurla, tak Ondřej Smetana jednu ze svých rozjížděk vyhráli. Ondřej Smetana přitom v rozjížďce s číslem šestnáct porazil Hynka Štichauera.

Pardubičan se ale po svém úvodním pádu hodně trápil s nastavením motocyklu. A zatímco Ondřej Smetana upaloval, on se musel probíjet před Zdeňka Holuba. Teprve ve druhé zatáčce se mu jej podařilo podjet. Jenže to už Ondřeje Smetanu nešlo z vedoucí pozice sestřelit.

Nicméně záhy se už rychle upravovala dráha na rozhodující poslední sérii. A Eduard Krčmář v rozjížďce s číslem sedmnáct uspěl ve hře vabank. Dopředu se sice hrnul Zdeněk Holub, který se v úvodním nájezdu dostal zprava před Michala Škurlu, jenž se blýsknul dokonalým startem. Jenže slánský závodník se nedostal ani za polovinu první zatáčky a už ukazoval svým pražským vrstevníkům výfuk svého motocyklu.

Třináct bodů byl vskutku argument nejsilnějšího kalibru, proti němuž mohlo jen pár závodníků cokoliv namítat. Patrik Mikel sice využil souboje Ondřeje Smetany, který nejlépe odstartoval do osmnácté jízdy, s Filipem Hájkem, protože je oba podjel v prvním výjezdu. Nicméně s devíti body byl příliš daleko, než by mohl pomýšlet na stupně vítězů.

Ondřej Smetana vzdychá nad porážkou od Patrika Mikela v osmnácté jízdě:

„Moc jsem mu to otevřel, tím jsem si to zkazil.“

Jenže celý závod měl svého rozuzlení dojít až ve dvojici svých závěrečných jízda. Do té devatenácté nejlépe odstartoval Hynek Štichauer. Alespoň jedna vítězná jízda by mu pochopitelně vylepšila nejen skóre, ale i náladu. Ovšem Zdeněk Simota zůstával ve střehu. Ve třetím okruhu se po vnějšku druhé zatáčky ukázal jako o chlup rychlejší.

Než by člověk stačil říct švec, jezdil Zdeněk Simota na čele. Suma sumárum posbíral dnes dvanáct bodů, což nestačilo na Eduarda Krčmáře, ale dávalo solidní základ. V depu se již chystala rozjížďka s číslem dvacet. A Petr Moravec si oddechl, že si losování startovních čísel nechal zdokumentovat formou videozáznamu.

Žádný div, že by se trojice medailistů předchozích let měla srovnat vedle sebe na startovním roštu dvacáté jízdy, by mohl chtít napsat scénárista hollywoodského trháku. A pak už jedině sám osud, který v tomto případě potvrdil svůj smysl pro fair play. Matěj Kůs teprve nyní změnil nastavení svého motocyklu. A to se mu v konečném důsledku nevyplatilo!

Sice nejlépe odstartoval, jenže v první zatáčce jej předčil Josef Franc. A jakoby se nechumelilo, Václav Milík jel ještě blíže k mantinelu a oba pražské závodníky nechal za sebou ještě, než vyjel na protilehlou rovinku.

Sám si díky páté trojce pojistil nejen dnešní triumf, nýbrž také celkové vedení v šampionátu, avšak báječně zrežíroval závěrečné drama. Eduard Krčmář se mohl chystat na vložený Memoriál Emila Sovy, zatímco Josef Franc a Matěj Kůs museli do rozjezdu se Zdeňkem Simotou o třetí příčku. Ten si už musel vypůjčit zadní kolo od Václava Milíka.

Zajímal se o rozpěrku a tlak v duši, ale nakonec jezdil třetí od startu až do cíle. Vedl Matěj Kůs, avšak Josef Franc mu nechtěl uvolnit stupně vítězů jenom tak. Ve třetím kole se v nájezdu do druhé zatáčky dostal spodem do čela. Ale Matěj Kůs bleskově kontroval a do závěrečného okruhu projeli bok po boku.

Josef Franc si držel vrch.  Matěj Kůs ale nasadil venek a v posledním oblouku přece jen Josefa France udolal. K vyčerpání dnešního harmonogramu zbývalo uskutečnit ještě Memoriál Emila Sovy, jenž se držel podoby jediné jízdy.

„Neoslovil jsem Václava, aby to bylo vyrovnané,“ objasňoval Jaroslav Líbal z výboru mšenského klubu nominaci závodníků. Nicméně Eduard Krčmář hrál úlohu esa a bez problémů za sebou dovedl do cíle Ondřeje Smetanu, Míchala Škurlu a Patrika Mikela.

 

Hlasy z depa

„Dlouho jsem v Divišově nejel,“ svěřoval se Václav Milík. „Jsem spokojenej‘, na tu dráhu nemám žádnou výtku. Udělali tady pár změn k lepšímu a bylo to znát, nemám, co dodat. Daří se mi starty, což je dobrý, protože mám před sebou pár nejdůležitějších závodů sezóny.“

„Jsem spokojenej‘,“ bilancoval Eduard Krčmář své životní umístění v závodě mistrovství republiky. „Prohrál jsem s Vencou, toho se podaří porazit málokdy. Pak mě předjel ještě Kůsák. Jel optimální stopu a zavřel mě. V Březolupech se budu snažit o stříbro.“

„Dnes ráno jsem chtěl zavolat, že nepřijedu,“ přiznával Matěj Kůs s pohárem za druhé místo v rukou. „Včera jsem byl ve Wittstocku a měl jeden bod, je mi hrozně, skočila na mě nějaká chřipka. Bolí mi klouby a celý člověk. Nakonec jsem zatnul zuby a s Milánkem jsme vyjeli dnes sem. Včerejšek i dnešek jsem přetrpěl bez prášků, protože mám strach něco brát kvůli dopingovým testům. Nikdy nevěřím ničemu, co je napsané na té krabičce. Když jsem nemocný, jediný, co mě zabírá a co beru, je rozpustný aspirin. Ten mě vyléčí hned. Mám ale strach ho brát před závody. Ředí krev, a kdybych měl nějaký vnitřní úraz, mohlo by to skončit zle. Jsem rád, že je Hynek po našem pádu v pořádku, byla to závodní situace. Ztratil jsem bod se Zdeňkem, který jel dnes skvělé závody. Štve mi, že jsem s ním prohrál, ale jsem za něho rád, že se mu dnes dařilo. Potom, jak se trápí, zaslouží si dobré závody. Poslední jízdě mně nevyšla, chtěl jsem už něco změnit, nakonec jsem to nechal. Tak jsem udělal změny až na rozjezd. A myslím, že jsme s Pepou udělali skvělé závody.“

„Trápeníčko,“ vystihl mítink Josef Franc. „Zkraje závodu jsem se trápil. Mrzelo mě to, ale ke konci jsem se do toho dostal. Rozjezd byl perfektní pro lidi. Zachránil jsem ten závod a teď se těším do Březolup, kde to vyhraju. Na dohnání Venci už můžu zapomenout, budeme se zase řezat o druhý místo. Venca je totiž z říše snů, to by musel začít marodit.“

„Začátek dobrej,“ vyprávěl Zdeněk Simota. „Jel jsem na motorce, co funguje na malejch‘ drahách. V cíli druhý jízdy jsem to zadřel, musel jsem jet na druhý motorce a to už nebylo ono. A ten rozjezd jsem neodfáral. Oni se tam prali mezi sebou. Já věděl, že to nemám dopasovaný. Škoda ve finále jsem porazil Pepíčka i Matěje…“

„První jízdu jsem měl pěknej‘ start,“ nemohl Zdeněk Holub začít jinak než svým úvodním pádem. „A zbytek moc nic. Přetočil jsem se, snažil jsem se to vyrovnat, ale koplo mě to a prolít‘ jsem se vzduchem. A pak už to nešlo. Jsem pobitej‘, ruku mám omlácenou. Ale to je speedway!“

„Nic moc, nenastartovali jsme motorku,“ vraštil čelo Ondřej Smetana. „Byla připravená sem na Divišov, musel jsem jet na motorce na delší dráhy, co jsem si chystal na Pardubice. Páťovi jsem to otevřel, tím jsem si to zkazil. Nejde s tím už nic dělat, bude potřeba zamakat v Březolupech.“

„Dneska to šlo,“ připustil Michal Škurla. „Byly to těžší závody. Ale na to, že se pořád rozjíždím, tak to jde. Škoda nuly v tý druhý jízdě…“

„Špatný,“ klopil oči Hynek Štichauer. „Od první jízdy to šlo se mnou z kopce. Byl jsem vyloučenej‘, ztratil jsem body, začali jsme se vrtat v motorce… Nebyl den.“

„Až na tu jednu jízdu jsem spokojenej‘,“ připomínal Jaroslav Petrák svou nulu z rozjížďky s číslem dvanáct. „Mohlo to bejt‘ lepší. Dopasovalo se to až ke konci, chyběl mi bodák, abych měl pět, to by byl dobrej‘ výsledek. Budu to dohánět v Březolupech.“

„Bylo to hezký,“ vyprávěl Petr Chlupáč o svém debutu ve finálovém podniku mistrovství republiky jednotlivců. „Motorky byly připravený suprově, ale dělal jsem hodně chyby. Snažil jsem se, ale je vidět, že mám co zlepšovat.“

1. Václav Milík, Pardubice	3 3 3 3 3	15
2. Eduard Krčmář, Slaný	2 3 3 2 3	13
3. Matěj Kůs, Praha	3 2 3 3 1	12+3
4. Josef Franc, Praha	2 2 3 3 2	12+2
5. Zdeněk Simota, Plzeň	3 3 2 1 3	12+1
6. Patrik Mikel, Pardubice	2 1 1 2 3	9
7. Ondřej Smetana, Praha	E 1 2 3 2	8
8. Michal Škurla, Praha	3 0 1 2 1	7
9. Zdeněk Holub, Praha	X 2 2 1 2	7
10. Hynek Štichauer, Pardubice	F 0 2 2 2	6
11. Filip Hájek, Praha	2 1 1 1 1	6
12. Martin Mejtský, Pardubice	1 3 0 0 0	4
13. Jaroslav Petrák, Pardubice	1 0 1 1 1	4
14. Petr Chlupáč, Praha	1 2 0 0 0	3
15. Josef Novák, Pardubice	0 1 0 0 0	1
16. Václav Kvěch, Praha	E 0 0 0 0	0

Memoriál Emila Sovy:

Eduard Krčmář, Ondřej Smetana, Michal Škurla, Patrik Mikel

 

Průběžné pořadí šampionátu:

	PHA	DIV	TOT
	25.4.	23.9.
1. Václav Milík, Pardubice	15	15	30
2. Josef Franc, Praha	13	12	25
3. Eduard Krčmář, Slaný	11	13	24
4. Zdeněk Simota, Plzeň	9	12	21
5. Hynek Štichauer, Pardubice	12	6	18
6. Ondřej Smetana, Praha	9	8	17
7. Patrik Mikel, Březolupy	7	9	16
8. Filip Hájek, Praha	7	6	13
9. Matěj Kůs, Praha	NS	12	12
10. Martin Mejtský, Pardubice	5	4	9
11. Tomáš Suchánek, Pardubice	9	NS	9
12. Michal Škurla, Praha	NS	7	7
13. Zdeněk Holub, Praha	NS	7	7
14. Jaroslav Petrák, Pardubice	3	4	7
15. Michal Dudek, Slaný	7	NS	7
16. Martin Málek, Březolupy	4	NS	4
17. Martin Gavenda, Březolupy	4	NS	4
18. Petr Chlupáč, Praha	NS	3	3
19. Jakub Valkovič, SK – Žarnovica	3	NS	3
20. Josef Novák, Pardubice	1	1	2
21. Jan Kvěch, Praha	1	NS	1
22. Václav Kvěch, Praha	NS	0	0

Foto: Karel Herman, Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Mirek Horáček