Praha – 6. června
Změna v nominovaných závodnících při české velké cestě se již stala. Před jedenácti lety Romana Čejku dostal dva dny před závodem akutní zánět slepého střeva. A když se nazítří ráno objevil jako první na Markétě Michal Škurla, místo náhradníka bylo jeho. Letošní výměna divoké karty místo zraněného Adama Bubby Bednáře stylem last minute byla přece jen šálek jiného čaje.
Den po české velké ceně se Daniel Klíma objevil na slánském přeboru | foto Antonín Škach
Jednak divoká karta se neměnila nikdy, jednak Daniel Klíma byl v pražském užším nominačním hledáčku již delší dobu. Zda by dostal šestnáctku on, leží v rovině spekulací, ale post náhradníka by jej neminul ani náhodou. Pakliže by se ovšem nekvalifikoval do evropského challenge, byť s uplatnění práva startu německého reprezentanta jako první rezervista.
Vyměnil je za divokou kartu pro Prahu. „Ze Speedway Grand Prix jsem chtěl načerpat zkušenosti, což se povedlo,“ bilancoval své bezprostřední dojmy po nedělním slánském přeboru. „Světlý stránky jsem na sobě objevil. Vím, na čem zapracovat. Zanalyzuju to víc, až závod uvidím v televizi.“
Marián Jirout nemohl při SGP České republiky u motocyklů Daniela Klímy scházet | foto Pavel Fišer
Z challenge o SEC nakonec vypadl Timo Lahti, čímž by se Daniel Klíma dostal do hlavní šestnáctky. „To jsme se dozvěděli později,“ reaguje pražský závodník a dodává, že své volby nelituje. „Já jsem rád, že jsem jel Grand Prix. Byl jsem v Praze na svým místě. Bylo, jak bylo.“
Daniel Klíma se také letos objeví při mistrovství republiky na dlouhé dráze v Mariánských Lázních. Jeho otec si ze Slaného odvážel domů motocykl na sestavení.
Daniel Klíma v akci jako divoká karta pražské velké ceny | foto Karel Herman
Praha – 5. června
Že vraj je u vás akýsi dobrý mladý pretekár… Zajímal se Martin Vaculík již před lety o Jana Kvěcha. Pražský závodník už věděl, že takové příjmení nemusí být jen herec nebo spisovatel, ale také elitní plochodrážník. Oba pojí přátelství, přesto jsou na ovále soupeři. Letos již druhým rokem také v seriálu Speedway Grand Prix.
Jan Kvěch v Praze vyhrál rozjížďku, což jej dostalo do rozjížďky last chance | foto Pavel Fišer
Český a slovenský mistr, kamarádi a rivalové
Bude to deset let, co se Jan Kvěch vrátil z bavorského Olchingu s obrovským pohárem za třetí místo v evropské trofeji stopětadvacítek. O dvanáct let starší Martin Vaculík již platil za eso světového formátu.
Jan Kvěch s mladším bratrem Petrem a trofejemi z Olchingu | foto Shupa
„Teprve před jedenácti lety jsem zjistil, že nějaká plochá dráha existuje,“ připomíná pražský závodník svůj trošku nečekaný vstup do Speedway Mini Cupu zaranžovaný prostřednictvím Shupy. „Než jsem sám začal závodit, nevěděl jsem, že se nějaké velké ceny jezdí, a že jakýsi Martin Vaculík vůbec existuje. Ale jsem rád, že je to dneska, jak to je, jsem závodník Speedway Grand Prix.“
V Praze český šampión byl opět ve velké ceně lepší slovenského mistra. „Povedlo se mi ho porazit dvakrát,“ připomíná Jan Kvěch. „Jsou to závody, nekoukám, jestli je tam on nebo Bartosz Zmarzlik. Chci porazit každýho. S Martinem jsme kamarádi, ale na ovále rivalové. Pomáháme si, jsme v kontaktu, ale na ovále jedeme proti sobě.“
Buď pozdě nebo vůbec
Letošní seriál Speedway Grand Prix má za sebou tři zastávky a Jan Kvěch je prozatím na jedenácté pozici. „První dvě velké ceny nic moc,“ bilancuje své účinkování. „Hodně jsem se trápil, měli jsme problémy s technikou. Jsem rád, že jsme to vyřešili. Je to lepší, víme, že je co zlepšovat. A lepší to může bejt vždycky.“
Josef Franc a Filip Šitera přemítají nad nastaveném | foto Pavel Fišer
Na Landshutu i Varšavě by ovšem šla najít pozitiva. „Vždycky jsem vyhrál jednu jízdu,“ zamýšlí se. „Když to vezmeš, tu nejlepší. Nemohli jsme se trefit do nastavení.“
Sprint se do aktiv nepočítá, byť mu přinesl čtyři body navíc. „To je úplně jiná disciplína,“ reaguje. „Závodíme s časem. Pak o Grand Prix závodíme od pásky sami se sebou. Když už někdo odjede, volí si stopu a má výhodu.“
Ve Varšavě nechybělo moc a měl skalp Bartosze Zmarzlika. „Škoda, že se mi ho nepovedlo uhlídat až do konce,“ lituje. „Problém vždycky byl, že jsme nastavení dotrefili pozdě. Anebo ho netrefili vůbec.“
Nezmenšené ambice
Pražská velká cena začala odstartovala skvěle, když se Jan Kvěch prohnal jako vítěz rozjížďky s číslem dvě. „Začátek dobrej,“ odtuší. „V půlce závodu jsme zaspali s nastavením. V první jízdě jsem měl tři body. A v dalších čtyřech jízdách jsem měl tři další body dohromady. To se nevedlo. Dráha se měnila strašně rychle, bylo těžký reagovat.“
Andrzej Lebeděvs a Jan Kvěch u startovní pásky | foto Karel Herman
Nakonec se dostal do rozjížďky poslední šance. „Kdybych měl o pár bodů víc, moh‘ jsem si v ní vybrat lepší pozici,“ povzdechne si. „Zbyla na mě trojka, jak se změnila dráha, byla nejhorší. V semifinále i ve finále se ukázalo, že čtyřka byla lepší než jednička.“
Ať tak či onak, letošní seriál ještě nekončí. „Máme tři čtvrtiny sezóny před sebou,“ souhlasí Jan Kvěch. „Jsme na začátku, chci zase poslední šanci a třeba i finále. Hezký by bylo, kdybych Grand Prix vyhrával.“
Jan Kvěch (červená) míří v Praze za vítězstvím před Danielem Bewleyem (bílá) a Jackem Holderem (modrá) | foto Karel Herman
Pardubice – 4. června
Pětice divokých karet doplnila startovní pole finálové série evropského individuálního šampionátu. Jednu z nich dostal rovněž Václav Milík. Vedle českého vicemistra ji mají rovněž Przemyslaw Pawlicki, Norick Blödorn, Timo Lahti a Tom Brennan.
Václav Milík – na snímku se svými syny po českém finále ve Slaném – dostal divokou kartu pro SEC | foto Karel Herman
Praha – 3. června
Za stánkem z občerstvením si špičkou boty vytyčil na zemi plochodrážní ovál. Esa se před devíti lety chystala na start Speedway Grand Prix České republiky. A on si jezdil svoje vlastní závody a snil, že se jednoho dne s nimi také postaví ke startovní pásce. Čas přeřadil na pětku. Devět let minulo a Adam Nejezchleba se stal součástí pražského svátku. A to přitom poprvé za šestnáct let svého života na velké ceně chyběl!
Adam Nejezchleba se svým tatínkem Zbyňkem si před devíti lety při české velké ceně hraje na velkou plochou dráhu | foto Pavel Fišer
Co odešlo, odešlo
Adam Nejezchleba skončil osmý při SGP3 | foto Pavel Fišer
Čtvrtlitrový plochodrážní svět se letos smrsknul do jediného týdne. „Krško, postup s přehledem,“ vrací se Adam Nejezchleba k semifinálovému závodu. „Jeli jsme na jistotu, nelámali nic přes koleno. Nic moc se nedělo, jel jsem si svůj průměr a hezky postoupil. Ani si z toho popravdě nic nepamatuju.“
Ale z Prahy si toho musí pamatovat hodně. „Časy se mění…“ usmívá se narážce na svá dětská léta. „Bylo to krásné. Super atmosféra, dost lidí, hnalo mě to dopředu.“
Adam Nejezchleba vstoupil do SGP3 s velkými ambicemi a po třech sériích měl u svého skóre slibnou a sympatickou sedmičku. „Začátek byl super,“ souhlasí. „Bylo to, jak jsem si představoval, dělal jsem body. Těžký jízdy mě nakoply, ale v těch posledních dvou jsem ztrácel koncentraci.“
Adam Nejezchleba jel SGP3 naposledy | foto Karel Herman
V rozjížďkách s čísly čtrnáct a osmnáct přivezl po bodu. „Ve čtvrtý jízdě se mi nepoved‘ vůbec start,“ povzdechne si. „Šlo to dolů, zapomněl jsem si hlavu. Byla to škoda, chyběl kousek, ale bohužel na žádný kdyby se nehraje. A už s tím nic neudělám.“
Ve stověžaté matičce Adam Nejezchleba zopakoval osmé místo z loňského Gorzowa. „Udělal jsem pro to maximum,“ říká borec, jenž se už vzhledem k věku do SGP3 napřesrok nevrátí. „I lidi okolo mě, za což jim děkuju. Je to úspěch celýho týmu.“
Před přeborem na maďarský flat track
Pražský duel Adama Nejezchleby (žlutá) s Bradym Landonem (modrá) | foto Karel Herman
Adam Nejezchleba měl vpravdě natřískaný víkend. „V sobotu jsem byl ve Vasadu,“ vypráví o svém maďarském výletu. „Staví se tam novej stadión, pojede se tam svět ve flat tracku. Hezká dráha, spravil jsem si chuť. Děkuju Pavlovi Pučkovi, že mě tam dostal. Táta se aspoň v klidu moh‘ dívat na Grand Prix. Pro mě je to poprvý, co jsem ji v Praze vynechal.“
Zbyněk Nejezchleba ale nezahálel. Bylo potřeba připravit plochodrážní pětistovky na nedělní přebor ve Slaném. Třetí závod ve třech dnech na motocyklu třetí specifikace pro jeho syna skončil šestým místem s dvojicí vítězných rozjížděk.
Po pražských dvěstěpadesátkách a maďarském flat tracku ukončil Adam Nejezchleba víkend s pětistovkou při slánském přeboru | foto Kiril Ianatchkov
Slaný – 3. června
Termínovým kolizím mezi závody na ploché dráze a flat tracku se v našich podmínkách nelze vyhnout. Fanouškům speedwaye jsou vesměs buřt. Nad počeštělou podobou americké verze motocyklového závodění mnohdy ohrnuji nos. Ke své škodě. Nicméně nyní se mezi flat trackery úspěšně etabloval Bruno Belan. Slánský plochodrážník je letos v excelentní fazóně v obou disciplínách. A jejich stejná data prostě řešit musí. I na úrovni mistrovství světa.
Úspěšně ve flat trackerských stopách plochodrážních předchůdců
Bruno Belan není rozhodně jediným endemitem světa ploché dráhy, který kalil flat trackové vody. Pavol Pučko v něm po motokrosu a speedway našel pravou disciplínu, kde se našel jako závodník. Po zdravotních potížích i jako funkcionář, pod jehož taktovkou se flat track výrazně zvedl. Rozhodně už nepotřebuje poměrně lacinou nálepku americká plochá dráha.
Bruno Belan se dostává do tlaků termínových kolizí | foto Pavel Fišer
Jan Jaroš skvěle vodil tovární VM 610 po Pavlu Pučkovi. Martin Málek zase exceloval za řidítky krásného motocyklu kategorie FT1 z kroměřížské dílny Františka Přehnálka. Projekt skončil zákazem startu.
Právě tehdy dostala ona americká filozofie, že po ovále může jezdit úplně každý na čemkoliv za své. Stroj s motorem z ledařského speciálu se naučil pít benzín, avšak dostat spojku do jednoho bloku s motorem v plochodrážním konceptu bylo nemožné. A tak byl zakázán.
Ostatně padla i kategorie Veterán. Potíže u technické přejímky v ní řešil kupříkladu Vladimír Višváder. Větším problémem se ale staly oficiální licence, které si řada borců nechtěla pořizovat. Kopřivnický Roman Marek ovšem jednou svého veterána dostal na mistrovské pódium v kategorii Classic.
Bruno Belan míchá karty v FT1 | foto Pavel Fišer
A nyní mezi flat trackery vletěl Bruno Belan, březnu byl v prvním díle českého šampionátu první mezi FT1. „V Divišově na TT jsem byl vzadu,“ ujímá se slánský závodník slova, aby přiblížil další průběh flat trackerské sezóny anno domini 2025. „Ale na ovále se dařilo, skončil jsem pátej. V Chabařovicích jsem ve finále neodjel od startu. Než jsem je dojel, spadnul Kubajs a zastavili to kvůli jeho pádu.“
Květen pro něho neměl dost plochodrážních termínů, tak se mu domácí šampionát FT ve Svitavách náramně hodil do plánů. „Dobrý,“ odtuší komentář. „Dráha hezká. I když tam byly koleje a díry, protože předtím pršelo, dělali, co mohli. Bylo se na co dívat a závody byly hezký.“
Na dvou místech současně být nelze
Jenže červen je tradičně nahuštěný. Mistrovství flat tracku pokračuje v sobotu ve Slaném. Na stejný termín posunuli Maďaři kvalifikaci SGP2 v Debrecenu. Pro Adama Bubbu Bednáře přišla spása z nebes, protože po svém zranění může místo Pardubic usilovat o postup do finále právě zde. Bruno Belan ostatně také, ale ve hře je ještě jedna karta. Divoká.
Bruno Belan má letos dobrou formu nejen ve flat tracku, ale rovněž na ploché dráze | foto Karel Herman
„Zatím jsem v mistráku čtvrtej,“ přibližuje podstatu problému. „Když vynechám závod ve Slaným, může se stát, že nedostanu divokou kartu na mistrovství světa ve flat tracku v Pardubicích. Pak budou další závody, ale to už se bude o divoké kartě rozhodovat.“
Ale že by kvůli flat trackerskému světu vynechal plochodrážní, nemůže být ani řeči „Nechtěl bych flat track vyměnit za plochou dráhu,“ rázně odmítá preferovat Slaný před Debrecenem. „Plochá dráha je pro mě sport číslo jedna. A pak v Pardubicích bude před Zlatou stuhou. Uvidím, jestli bych jel i ji. Chci dělat jen jednu věci, nechtěl bych, aby se kvůli jednomu závodu nepoved‘ ten druhej.“
Řešení jde
Bruno Belan se navíc dostal do hledáčku Pavla Pučka i v souvislosti se světovým šampionátem ve flat tracku v Míšni. I tady je ve hře o divokou kartu. Jenže ve stejný den jsou Chabařovice. Startovní listiny přeboru se někdy plní s obtížemi.
V sobotu projde Jaroslav Vaníček svým debutem ve flat tracku | foto Antonín Škach
Nicméně Bruno Belan má řešení. Na ústeckém předměstí by místo něho mohl startovat jeho klubový kolega Daniel Halamka, který platnou licenci má. Ostatně ani v sobotu při mistrovském flat tracku ve Slaném místo něho díra ve startovní listině nebude.
Na motocyklu slánského závodníka nastoupí Jaroslav Vaníček. Pražan si jej již o tréninku vyzkoušel. Bude muset jen vyměnit startovní číslo za svou jednadvacítku.
Víkend přinesl českou velkou cenu, úžasnou jako vždycky. Letos vylepšenou o páteční SGP3 a také nedělní přebor. Týden byl plonkový rovněž pro naše krajánky v zahraničí. Do akce se dostali teprve včera.
Grudziadz v polské extralize doma porazil Gorzow 58:32, jemuž Martin Vaculík dovezl dvanáct bodů (2 0 2 3 3 2). Lublin předčil Toruň 55:35. Jan Kvěch v sestavě hostů jeden bod (0 1 – 0). V nižší extralize Lodž vs. Krosno 41:46. Václav Milík proti svému někdejšímu týmu vyjel šest bodů (1 2 1 2 0).
Ani dvanáct bodů Martina Vaculíka nestačilo Grozowu na výhru v Grudziadzi | foto Karel Herman
