Kopřivnice – 6. června
Loni se mu na přebor do Slaného nechtělo. Nakonec přijel. Musel. Jinak by neviděl. A nezvítězil. Obhajobu loňského primátu vlastně ani nezačal. Prahu mu sebrala práce. V Pardubicích byl pátý. V neděli byl ve slánských boxech. Jako mechanik svého klubového kolegy Miroslava Vítka. Jan Macek ale rozhodně obhajobu svého zlata nerezignuje.

Víkend kopřivnického borce začal v Praze, kde se jako první náhradník Speedway Grand Prix nedostal do akce. „Trénink byl skvělej,“ shrnuje své dojmy z prestižního mítinku. „Cejtil jsem se dobře na motorce. Člověk se podívá, jak velká cena funguje v praxi. Z pozice náhradníka jsem do ní nezasáhl.

Nezasáhl ani do třetího dílu českého přeboru… „Slaný se mi líbí, ale řek‘ jsem si, že to vynechám,“ říká. „V Plzni se uvidíme. Ve Slaným jsem po dlouhý době byl jako mechanik, i když ne sám sobě.“

Praha – 3. června
Za stánkem z občerstvením si špičkou boty vytyčil na zemi plochodrážní ovál. Esa se před devíti lety chystala na start Speedway Grand Prix České republiky. A on si jezdil svoje vlastní závody a snil, že se jednoho dne s nimi také postaví ke startovní pásce. Čas přeřadil na pětku. Devět let minulo a Adam Nejezchleba se stal součástí pražského svátku. A to přitom poprvé za šestnáct let svého života na velké ceně chyběl!

Co odešlo, odešlo

Čtvrtlitrový plochodrážní svět se letos smrsknul do jediného týdne. „Krško, postup s přehledem,“ vrací se Adam Nejezchleba k semifinálovému závodu. „Jeli jsme na jistotu, nelámali nic přes koleno. Nic moc se nedělo, jel jsem si svůj průměr a hezky postoupil. Ani si z toho popravdě nic nepamatuju.“

Ale z Prahy si toho musí pamatovat hodně. „Časy se mění…“ usmívá se narážce na svá dětská léta. „Bylo to krásné. Super atmosféra, dost lidí, hnalo mě to dopředu.“

Adam Nejezchleba vstoupil do SGP3 s velkými ambicemi a po třech sériích měl u svého skóre slibnou a sympatickou sedmičku. „Začátek byl super,“ souhlasí. „Bylo to, jak jsem si představoval, dělal jsem body. Těžký jízdy mě nakoply, ale v těch posledních dvou jsem ztrácel koncentraci.“

V rozjížďkách s čísly čtrnáct a osmnáct přivezl po bodu. „Ve čtvrtý jízdě se mi nepoved‘ vůbec start,“ povzdechne si. „Šlo to dolů, zapomněl jsem si hlavu. Byla to škoda, chyběl kousek, ale bohužel na žádný kdyby se nehraje. A už s tím nic neudělám.“

Ve stověžaté matičce Adam Nejezchleba zopakoval osmé místo z loňského Gorzowa. „Udělal jsem pro to maximum,“ říká borec, jenž se už vzhledem k věku do SGP3 napřesrok nevrátí. „I lidi okolo mě, za což jim děkuju. Je to úspěch celýho týmu.“

Před přeborem na maďarský flat track

Adam Nejezchleba měl vpravdě natřískaný víkend. „V sobotu jsem byl ve Vasadu,“ vypráví o svém maďarském výletu. „Staví se tam novej stadión, pojede se tam svět ve flat tracku. Hezká dráha, spravil jsem si chuť. Děkuju Pavlovi Pučkovi, že mě tam dostal. Táta se aspoň v klidu moh‘ dívat na Grand Prix. Pro mě je to poprvý, co jsem ji v Praze vynechal.“

Zbyněk Nejezchleba ale nezahálel. Bylo potřeba připravit plochodrážní pětistovky na nedělní přebor ve Slaném. Třetí závod ve třech dnech na motocyklu třetí specifikace pro jeho syna skončil šestým místem s dvojicí vítězných rozjížděk.