Pardubice – 20. srpna
Pořád ještě lehce napadá na nohu, jejíž fraktura mu z plochodrážního curriculum vitae vygumovala pět týdnů. Včera si na Markétě zatrénoval, dnes od Roberta Krále v Pardubicích fasoval divišovskou vestu. Daniel Klíma na úvod podlehl Janu Mackovi, ale pak se stal výraznou posilou svého družstva. Jan Hlačina jej triumfem ve druhé jízdě poslal na čelo aktuální klasifikace, z něhož jej soupeři neměli již vystrnadit. Matouš Kameník neztratil ani bod. A ve finále před ním stál úkol skončit kvůli divišovskému primátu aspoň třetí. Splnil jej do puntíku. Hynek Štichauer dostal Pardubice konečně na pódium a to před Kopřivnici. Radek Bambuch přišel o jeden motor, Jan Macek o druhý. Jemu se navíc ve třetí jízdě na startu vysypaly šrouby z rozety. A Autoklub U24? Bruno Belan se zraněným ramenem urputně fandil, ale nedařilo se. Prasklý sekundární řetěz Jaroslava Vaníčka v závěrečné zatáčce finálové jízdy účinkování družstva dokonale vystihl.

Smůla úřaduje v kopřivnických boxech

Slunečný srpnový den se tvářil jako naprosto ideální pro plochou dráhu. Svítkov se nebránil. Třetí kolo první ligy mělo startovní listinu plnou od shora až dolů. Jen ty hvězdičky u dvou jmen… Start označeného jezdce dle nich prý není vzhledem k nahlášenému zranění vůbec jistý.

A taky nebyl. Kopřivnický Miroslav Vítek si v práci pochroumal nohu. Domácí Dominik Hrbek si z leteckého dne při přeboru v Divišově odnesl nejen dojmy, ale byl také notně potlučený. Na druhou stranu se z nejkrajnějšího boxu neusmíval pouze Jaroslav Petrák. Ale také Hynek Štichauer.

Pardubický matador se chystá na vrcholy dlouhodrážní světové sezóny. A protože Pardubice v letošní první lize prozatím paběrkovaly, rozhodl se startovat a potěšit fanoušky v ochozech. Sešlo se jich dost. Nástup nebyl součástí pořadu dne a po prvních dvou rozjížďkách mistrovských čtvrtlitrů se šlo rovnou na ostrou prvoligovou věc.

Daniel Klíma po svém úrazu kulhal, než si sednul na motocykl. Rozjížďce s číslem jedna vévodil Jan Macek. V první zatáčce divišovského borce objel Jaroslav Petrák. Daniel Klíma zůstával v bitevní vzdálenosti. V poslední zatáčce pardubického matadora předjel, jakoby ho potkal.

Ve druhé jízdě si Radek Bambuch vysloužil warning. Za ulitý start ale nemohl on, nýbrž zadřený motor. Restart stihnul včas v sedle rezervního motocyklu. Zůstal vzadu, zatímco Jaroslav Vaníček a Jan Hlačina v první zatáčce objeli Davida Hofmana. Kopřivnické závodníky neopustil pech ani nadále. Do rozjížďky s číslem tři se nerozjel Jan Macek.

 

---

Jan Macek líčí své patálie:

„Minulý týden mi ukradli transita ze stadiónu. Našli jsme ho v Kuníně. Někdo nezamknul bránu, tak toho využili. Včera jsme dorazili z Itálie na noc domů, naložili jsme auto a jeli z dovolený na závody. A teď mi z rozety vypadaly matky a spadnul mi sekundár.“

---

 

Matouš Kameník stylem start – cíl porazil Jana Jeníčka a Petra Kvěcha. Hned na to Hynek Štichauer řádil ve velkém stylu. Adam Nejezchleba stihnul v první zatáčce pouze Jakuba Valkoviče. Divišov vedl s devíti body. Pardubice měly sedm, zbylé týmy po čtyřech.

 

 

Každý chvilku tahá pilku

Autoklubové čtyřiadvacítky se dostávaly mimo pásmo útoku na pódium. Ale Kopřivnici se chtělo strašně nahoru. Radek Bambuch jí pomohl bodem v páté jízdě, v níž Matouš Kameník neuvěřitelným způsobem v zatáčce u depa ve druhém kole oplatil předjetí Jaroslavu Petrákovi. Hned na to Jan Macek odletěl od prken jako tryskáč.

Jakub Valkovič laboroval s nastavením. Daniela Klimu v rozjížďce s číslem sedm nechytil. Jenže Jan Jeníček trčel za Jaroslavem Vaníčkem a Slovákovy dva body poslaly Kopřivnici na stejnou úroveň s Pardubicemi. Za domácí se postavil Hynek Štichauer. Tři body v osmé jízdě získal s neuvěřitelnou lehkostí.

Hned po další přestávce oživil naději čtyřiadvacítek Jaroslav Vaníček. V první zatáčce přejel zvenčí Jana Jeníčka, jehož pokus o revanš spodní stranou druhého nájezdu neklapnul. Jakub Valkovič byl poslední. Chybu Adama Nejezchleby ve druhé zatáčce třetího okruhu si ale jinak než jako pozvánku pro bod vyložit nemohl.

 

---

Adam Nejezchleba komentuje své vítězství v patnácté jízdě:

„Musel jsem tady najít novou stopu. Najel jsem ji teď, mám dneska novej motor od pana Tomíčka, kterýmu děkuju.“

---

 

Matouš Kameník ale Divišov udržel na čele. V desáté jízdě z rychlého startu profitoval Hynek Štichauer. Ovšem velkoryse střižený oblouk zatáčky u depa před něho ve druhém kole poslal Matouše Kameníka.

Mlelo se to, mlelo. Překvapením nebyl konec. Jan Jeníček v rozjížďce s číslem jedenáct záhy překonal Jana Macka. Ve dvanácté jízdě zatáhl naplno Daniel Klíma. A nedal šanci ani Hynku Štichauerovi. Divišov šestadvacet. Pardubice dvaadvacet. Kopřivnice čtrnáct. Autoklub deset.

 

 

Divišov má hotovo již před finále

Daniel Klíma zabral naplno rovněž ve třinácté jízdě. David Hofman v ní Pardubicím přidal tři klíčové body. Nic nebylo rozhodnuto. Na čele rozjížďky s číslem čtrnáct se usadil Jan Hlačina. Experiment se změnou převodu se mu brutálně nevyplatil.

Nejprve jej překonal Jakub Valkovič. Nakonec také Jaroslav Petrák. Ještě víc než Jan Hlačina želel Pavel Čermák. Divišovský borec při zranění Bruna Belana vypomohl celku Autoklub U24 Team. Dojel do cíle jako čtvrtý, avšak se zadřeným motorem.

Divišov ale vývrtku dolů vyrovnal naprosto brilantně. Adam Nejezchleba našel správnou stopu po pardubickém ovále. Rozjížďku s číslem patnáct vyhrál stylem start – cíl před zraky Jana Jeníčka.

Rozjížďka s číslem šestnáct znamenala konec ambicí Kopřivnice na vyšší než třetí místo. „Je po motorku,“ říkal Jan Macek, když se vrátil do depa. Vinou zadřeného pohonného agregátu ani neodstartoval.

Matouš Kameník dostal Divišov na práh vítězství. Nepustil před sebe ani Hynka Štichauera, ani Jaroslava Vaníčka. Jeho tým disponoval před finálovou rozjížďkou šestatřiceti body. Pardubice třiceti, Kopřivnice osmnácti a Autoklub U24 Team dvanácti.

 

---

Hynek Štichauer komentuje svůj finálový triumf:

„Kolo co kolo jsem si řek!, že na ten venek nejdu. A pak dobře, tak tam jdu. A zase a zase.“

---

 

V praxi by domácí mohli vyhrát, kdyby Hynek Štichauer ve finále dal plný šestibodový zásah. Ale Matouš Kameník by vůbec nesměl bodovat. A to se ukázalo oním pověstným kamenem úrazu. S letem pásky k nebi pádil dopředu Jan Macek.

Hynek Štichauer ho překonal po pravé straně úvodního oblouku. Matouš Kameník se svezl spolu s ním. Jan Macek ho ale podjel ve druhé zatáčce. Proháněl vedoucího Pardubičana, kdežto Matouši Kameníkovi stačilo dovézt bod. Jaroslav Vaníček byl poslední, navíc mu těsně před cílem prasknul primární řetěz.

 

 

Až přeskočíš, klidně říkej hop

Dvěstěpadesátek není v Čechách hodně. Účast cizinců je proto nezbytnou podmínkou pro konání závodů. Hlavně Slovinců, do jejichž šampionátu se výsledky českého mistrovství počítají také. A právě oni rozehráli závod na účet našich favoritů.

Úřadující světový šampión Sven Cerjak vyhrál úvodní jízdu stylem start – cíl. Jeho krajan Gregor Zorko ve druhém nájezdu podjel Karla Průšu. A Petr Marek uzavíral řadu. Sven Cerjak se záhy stal jediným neporaženým borcem dne.

Ve třetí jízdě odvedl Marka Zimana, který prve uletěl všem v rozjížďce s číslem dvě. Karel Průša byl v cíli až poslední a neptal se, komu zvoní hrana. Dobře věděl, že jemu samotnému. Ale stejně jako vždycky může být hůř, všechno se pokaždé může radikálně zlepšit. A taky, že ano.

 

---

Karel Průša komentuje svůj dnešní triumf:

„Finále jsem moc nečekal, byl to takovej závod z nuly na sto. Po první jízdě jsem byl outsider a nakonec jsem porazil Svena Cerjaka. Vyšlo to, dneska se mi bude hezky spát.“

---

 

Bodem zlomu se stala rozjížďka s číslem šest. Karel Průša vypálil do čela jako blesk. Za jeho zády v úvodním výjezdu upadl Gregor Zorko. A Luboš Hromádka taky. Oba vyskočili na nohy, ale Slovinec skončil v sanitce. Odstoupil ze závodu, čímž se okruh potenciálních finalistů přece jen zúžil.

Karel Průša opanoval repete. Z jednoho dosavadního bodu se rázem dostal na čtyři. Stále dost málo na finále, ale jen zdánlivě. Marek Ziman prve v páté jízdě nedal šanci Svenu Cerjakovi. Oba měli po osmi, ale ostatní na tom byli podobně jako slánský závodník.

Ten ale šel svému štěstí naproti. A v sedmé jízdě kraloval stylem start – cíl. Sedm bodů na finále už stačilo. A tam teprve nastal onen pohádkový konec. Karel Průša vystřihl skvělý start. Marek Ziman a Sven Cerjak se vnějškem první zatáčky dostali před něho.

Vyvezli se navzájem příliš na venek. Čech držel vnitřní stopu a vrátil se do čela. Vytvořil si rozhodující náskok. Sven Cerjak měl plnou hlavu starostí Markem Zimanem, jenž jezdil druhý. Slovinec se před něho dostal až v úvodním výjezdu třetího okruhu. To už ale Karel Průša byl jasným vítězem.

 

 

Hlasy z depa

„Byly to výborný závody, za to může ta divišovská vesta,“ smál se Matouš Kameník. „Samý vítězství, až finále se mi nepovedlo. Ale vyhráli jsme.“

„Asi uvolňující,“ odpovídal Daniel Klíma na otázku magazínu speedwayA-Z, jaké to dnes bylo. „Měl jsem stres, včera jsem trénoval v Praze a byl jsem rozhozenej. Dneska je to lepší, ale po pěti tejdnech pauzy to není ono. Bude to chtít víc času na motorce. Další závody nevím, v Anglii mám po ptákách, nemůžou měnit členy v soupisce. Pojedu tam ale trénovat a připravit se na příští sezónu. Bohužel jedna blbá chyba, tak jsem si chvíli dáchnul.“

„Měli jsme novej motor od pana Tomíčka,“ vyprávěl Adam Nejezchleba. „Dopasovali jsme ho až na poslední jízdu. Nakonec to bylo dobrý, budu se muset s tím motorem naučit. Chyby tam byly, ale ostuda to nebyla. Vyhráli jsme, to jsem rád.“

„Vyhráli jsme, ale…“ mračil se Jan Hlačina. „Prostě jsme na poslední jízdu dali jinej převod. Bylo to horší. Potom když jsem to dal na venek, tak to chcíplo a nedalo se s tím nic dělat.“

„Bezvadný,“ usmíval se Hynek Štichauer. „Nezklamali jsme lidi. Líbí se mi to, uvidíme, jak dlouho vydržíme. Bedýnka je, lidi přišli a druhý místo je super. Jedu challenge na dlouhý, teď budu pravděpodobně trénovat ve Svítkově.“

„Krása,“ usmíval se Jan Macek. „První jízda vyšla, ve druhý spadl řetěz. Dali jsme si varování, že se to už nestane. Šlo to hezky, ale pak se zadřel motor. Je to škoda, ale to se stane. Nedá se svítit, třetí místo je také hezké. Lepší než čtvrté. Snad to doma vyjde.“

„Nastavení jsme trefili až na poslední jízdu,“ připouštěl Jakub Valkovič. „Škoda, nebylo víc bodů, skončili jsme třetí, ale s tou sestavou jsme splnili, co jsme měli. Teď se soustředíme na Kopřivnici, abychom vyhráli celou ligu. Dneska super, jezdilo se fajn.“

„Dneska se to moc nepovedlo,“ neskrýval Jaroslav Vaníček. „Ale i tak jsem si to užil. Děkuju za pomoc svému budoucímu tchánovi Rudovi Belanovi. V poslední jízdě mi prasknul primár. V poslední zatáčce. I to se může stát. Jinak dráha byla suprová.“

„Dneska byl pád jen o tréninku,“ usmíval se Petr Kvěch. „Čekal jsem to lepší, byl jsem trošku unavenej, dělal jsem motorky. Dělal jsem, co jsem moh‘, nebyla to žádná hitparáda. Nějakej bod jsem ale dovez‘. Dráha byla trošku jiná než na juniorku, ale doufám, že se polepším.“

„V poslední jízdě mi padnul motor,“ smutnil Pavel Čermák. „Byl načatej, nechtěl se vytočit. Budu šetřit na motor a za tři roky se zase uvidíme.“

 

1. AK Divišov			38
Matouš Kameník	3 3 3 3	2	14
Adam Nejezchleba	2 2 0 3		7
Jan Hlačina	2 2 1 1		6
Daniel Klíma	2 3 3 3		11
2. AMK ZP Pardubice			36
Hynek Štichauer	3 3 2 2 2	6	18
Jan Jeníček	2 0 2 3 2		9
David Hofman	1 1 – 2		4
Jaroslav Petrák	1 2 – 2		5
3. SPT Profil Team			22
Jan Macek	3 E 3 2 E	4	12
Radek Bambuch	0 1 0 0 1 0		2
Jakub Valkovič, SK	1 2 1 1 3		8
4. Autoklub U24 Team			12
Jaroslav Vaníček	3 1 3 1 1	E	9
Petr Kvěch	0 1 0 1 0 1		3
Pavel Čermák, Divišov	0 0 0 0 0		0

Poznámka: varování za startovní přestupek Jan Macek v rozjížďce s číslem tři

Aktuální prvoligová tabulka:

	bilance výsledků	malé body	velké body
1. Kopřivnice	2-0-1-0	84	10
2. Divišov	1-1-1-0	90	9
3. U24	0-1-1-1	68	6
4. Pardubice	0-1-0-2	75	5

MR 250 ccm:

		TOT	FIN
1. Karel Průša, Slaný	1 0 3 3	7	1.
2. Sven Cerjak, SLO	3 3 2 3	11	2.
3. Marek Ziman, SK – Žarnovica	3 2 3 2	10	3.
4. Matys Sambarrey, F	2 1 2 2	7	E
5. Gregor Zorko, SLO	2 3 X –	5
6. Petr Marek, Praha	0 2 1 1	4
7. Luboš Hromádka, Pardubice	1 1 1 0	3
8. Tia Zorko, SLO	0 0 0 1	3