Být o čtyři, pět let starší, zažil by vyvrcholení žarnovické epochy na konci osmdesátých let. Blýsknul by se svým talentem, a než by se Československo rozdělilo na dva nezávislé státy, dostal by povolávací rozkaz na vojnu v pardubickém Racku či dokonce v pražské Rudé hvězdě. Jenže jeho sedmnáctiny se kryly s počátkem konce závodního týmu AMK Žarnovica pod křídly Preglejky. A tak jsme jej vídali závodit pouhé dvě sezóny. Marián Šebian ale od ploché dráhy neodešel, i když jeho blonďaté háro časem prořídlo a na stupních vítězů ho můžeme vídat coby kouče prvoligového žarnovického Speedway Clubu.
Niederau – 17. listopadu
Nezasvěcený pozorovatel by je mohl považovat za rodinku německých fanoušků, která dorazila na plochodrážní stadión o něco dříve. A tak před začátkem závodu ještě kempují. Manželé v nejlepších letech, tatínek Matthias, maminka Carmen, dospělý syn Ronny a jeho mladší sestřička Sindy. Nechybí ani pejsek. Takové zdání však bere rychle za své, když se dlouhovlasá dívka objeví v kombinéze, nasadí si přilbu na hlavu a v sedle závodní pětistovky vyrazí na závodní ovál. Fanouškům je však Sindy Weber dobře známá a to nejen v Čechách, protože se závodnice startující za Liberec magazínu speedwayA-Z svěřila, že dálnice je vlastně jejím druhým domovem.
Lysá na Labem – 11. listopadu
Svatomartinská vína již v naší zemi zdomácněla a bez nadsázky se dá konstatovat, že vytlačila i slavná francouzská beaujolais nouveau. Přehazovat ručně hromadu špuntů, které minulou sobotu opustily láhve letošního ročníku, by byl vskutku náročný víkend. Koštovalo se i na výstavišti v Lysé nad Labem. Sem ale lidé proudili i na výstavu Kola 2017 a její dvojče Rychlá kola 2017, kde si museli přijít na své rovněž příznivci ploché dráhy.
Praha – 11. listopadu
Na závěr letošní sezony jsem navštívil dvě motoristické výstavy. Nejdříve jsem si splnil dávný záměr podívat se do Milána na snad největší motocyklové expozice v Evropě EICMA a pak narychlo do Letňan na první ročník výstavy Racing Expo. V obojích případech jsem byl mezi jinými zvědav, jak bude zastoupena plocha dráha.
Bylo to, tuším v roce 1957. Už to dnes nevím přesně, ale ono je to úplně jedno. Narodil jsem se a bydlel v Polepech u Litoměřic, které se proslavily kvalitním chmelem a o nic horší plochou dráhou. Tam jsem se s ním poprvé setkal. Slavných jezdců u nás v té době hodně jezdilo. Luboš Tomíček, Jaroslav Volf, Jaroslav Machač, Karel Průša, František Ledecký, Antonín Šváb, Stanislav Svoboda, Pavel Mareš, Jan Holub,a další. Co jméno, to pojem. Každý z nich měl něco v sobě, co k plošině patřilo. Již tenkrát převyšoval ostatní Antonín Kasper. Až dnes si uvědomuji čím.
Praha – 14. listopadu
Antonína Kaspera, jehož životní pouť se uzavřela v neděli ráno, vyprovodí přátelé na poslední cestu příští čtvrtek, tj. 23. listopadu ve 14:00 v pražském strašnickém krematoriu.
