AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Divišov – 8. září
Tři série dnešního prvního finále českého šampionátu jednotlivců v Divišově stačily, aby se žádný z favoritů nemohl pyšnit čistým štítem. Aleše Dryml v rozjížďce s číslem sedm porazil Martin Málek, přičemž Václav Milík skončil až třetí. Jedním bodem začínal také Josef Franc, protože dojel do cíle nejen za Alešem Drymlem, ale senzačně i za statečně bojujícím Ondřejem Smetanou. Vítěznou šňůru Matěje Kůse, který jako jediný svůj úvodní triumf dokázal zopakovat, přestřihl v jedenácté jízdě Tomáš Suchánek. Mnohem horší pro ambice Matěje Kůse ovšem byly závěrečné patálie se spojkou a přetržený řetěz. Z triumfu a průběžného vedení se nakonec radoval Aleš Dryml. Václav Milík se musel sklánět ještě před Eduardem Krčmářem, avšak porážkou Josefa France v rozjížďce s číslem dvacet si vynutil rozjezd o druhé místo. V něm Pražana porazil ještě jednou.

Samí modří vítězové
Stopětadvacítky po poledni obstaraly skvělý předkrm, nicméně hlavním chodem dnešního divišovského menu se stalo přece jenom úvodní finále nejprestižnějšího českého šampionátu. Jen málo českých závodů je prodchnutých takovým očekáváním, což se samozřejmě odráží i na atmosféře panující v boxech.

Nástup byl v Divišově tradičně okázalý, takže účastníci rozjížďky s číslem jedna vyrazili na ovál až úderem tři čtvrtě na čtyři. Letmý start odstartoval soukromý závod pro Zdeňka Holuba. Přitažený primární řetěz a povolený zadní se stalo impulsem, aby se pražský junior rozběhl do svého boxu pro druhý motocykl.

Honičku s dvěma minutami zvládnul Zdeněk Holub bravurně, avšak na Martina Gavendu byl krátký. Moravan se triumfem ve stylu start – cíl zapsal jako první na seznam dnešních vítězů. Sotva projel pod šachovnicovou vlajkou, před vraty Lukáš Dryml dával ještě poslední instrukce svému staršímu bratru Alešovi.

Sám musel oželet nejen dnešní závod, ale také celý zbytek sezóny kvůli zánětu v ráně po operaci svého zraněného ramene. Pozorně sledoval, kterak si jeho starší sourozenec dopřál v první zatáčce zkušební start a pak už se jako všichni ostatní diváci mohl nechat strhnout dramatem rozjížďky s číslem dvě.

Aleš Dryml v něm paradoxně nehrál hlavní roli, i když se po rychlém startu se soupeři viděl zblízka zase až v depu. Pozornost na sebe strhnul Ondřej Smetana, jenž v první zatáčce za sebou nechal nejen Romana Čejku, nýbrž také Josefa France. Ten se v nájezdu do druhého oblouku pokusil prodloužit nájezd a dostat se před svého mladšího kolegu z vnitřní strany.

Jenže Ondřej Smetana byl po vnějšku pekelně rychlý. A to nejen v prvním, druhém a třetím okruhu, nýbrž i v poslední zatáčce, v níž Josef Franc už opravdu sázel všechno na jednu kartu. „Dobrý,“ usmíval se Ondřej Smetana v depu nad nečekaným skalpem. „Akorát mám problém udržet lajnu. Až se v zatáčce u depa do ní trefím, bude to ještě lepší.“

I třetí jízda zažila fenomenální vítězství. Postaral se o to Václav Milík, nad rychlostí jehož startovního manévru by zbledla závistí i balistická raketová střela. Michal Dudek v první zatáčce objel Tomáše Suchánka. Když si ovšem v dalším nájezdu venkem vyšlápl i na Václava Milíka, se zlou se potázal.

Rovněž Tomáš Suchánek prahnul po odvetě. Když slánský borec ve druhém okruhu vyjel ve druhé zatáčce daleko na venek, protáhnul se po jeho levici na druhé místo. V držení Michala Dudka ale zůstal alespoň poslední bod, by dojížděl po prázdné zadní pneumatice.

Sotva se Matěj Kůs objevil na startovním roštu rozjížďky s číslem čtyři, otočil se jako na obrtlíku a přes trávník trapoval zpět do svého boxu. Vmžiku byl zpátky, aby rozšířil počet vítězů s modrým povlakem na přilbě, protože v první série nikdo z jiné dráhy nevyhrál.

Také Matěj Kůs triumfoval ve stylu start – cíl. Eduard Krčmář totiž vnějškem prvního oblouku stihnul jenom Martina Málka. Nicméně on se s třetím místem rozhodně nehodlal smířit jen tak. Jeho útoky kulminovaly ve druhém kole, v němž se velkorysým obloukem prohnal zvenčí okolo slánského juniora.

V Divišově nikdo nebývá stoprocentním prorokem
Z čtveřice vítězů úvodní série dokázal dodat druhý vítězný zářez na pažbu pušky svého skóre jenom Matěj Kůs. Jeho start neměl chybu, průjezd první zatáčkou jakbysmet. A Martin Gavenda se tak musel smiřovat s první prohrou.

Na cestu nápravy se vydal rovněž Josef Franc. By Tomáš Suchánek zareagoval na pohyb pásky v rozjížďce s číslem pět nejrychleji, Pražan vládl ještě před nájezdem do první zatáčky. Velké překvapení si přichystala sedmá jízda.

Václav Milík znovu profitoval ze skvělého startu. Jenže Martin Málek byl před ním ještě, než se závodníci začali rovnat do první zatáčky. Dopředu se dral i Aleš Dryml. A ve druhém oblouku podjel svého mladšího klubového kolegu, jenž loni ve Mšeně v rozjezdu připravil o titul jeho mladšího bratra Lukáše.

„Podělal jsem start, ale aspoň jsem předjel Vaška,“ svěřoval se Aleš Dryml ve svém depu, zatímco Zdeněk Holub úřadoval na čele rozjížďky s číslem osm. Za jeho zády se Filip Šitera musel prát o dva body s Ondřejem Smetanou. Sotva ho však pražský junior ve druhé zatáčce podjel, vrátil se zpět.

Tyto dva body však shodou okolností zůstaly na kontě Filipa Šitery poslední. Už v deváté jízdě neviděl cíl. „Nezlob se, nemám dnes náladu vůbec se o ničem bavit,“ komentoval po závodech své předposlední místo. Vrame se však do třetí série, v níž bylo na konečné skládání účtů přece jen ještě poměrně brzy.

Václav Milík se po hladkém triumfu v rozjížďce s číslem devět dostal na sedm bodů a tím se vrátil do vysoké hry o stupně vítězů. Stejně tak Josef Franc, s přehledem triumfující hned vzápětí. Zato Martin Málek si zkomplikoval život. V první zatáčce se sice sunul před Michala Dudka, ale už ve výjezdu byl Slaňák zase před ním. A Martin Gavenda s nulou si mohl drbat hlavu ještě intenzivněji.

Divišovský mítink zkrátka a dobře nikomu nedopřál, aby se hřál na sluníčku úplně bez mráčků. V rozjížďce s číslem jedenáct se o tom přesvědčil doposud neporažený Matěj Kůs, když celá čtyři kola trčel za Tomášem Suchánkem. Jelikož nenašel cestu dopředu, musel se o pozici leadera průběžné klasifikace dělit s Alešem Drymlem.

Kapitán české reprezentace totiž triumfoval stylem start – cíl ve dvanácté jízdě, čímž vyrovnal Pražanův osmibodový zisk. Zdeněk Holub spolu se v první zatáčce posunul na druhou příčku před Eduarda Krčmáře. Na výsledkové tabuli se tím pádem zařadil do početného kontingentu sedmibodových. Kromě něho se sdíleným třetím místem v průběžné klasifikaci mohli pyšnit také Josef Franc, Tomáš Suchánek a Václav Milík.

Myšlenky již dlí na plzeňských Borech
V arzenálu překvapení dnešního mítinku jsme se ani zdaleka neprohrabali nečekanými výsledky až na samotné dno. Matěj Kůs si rád bere v individuálních závodech třináctku, je-li to možné, avšak nešastná číslovka u čísla jízdy mu tentokrát přinesla pech. Kvůli potížím se spojkou opouštěl startovní rošt jako poslední. Nevyšel ani jeho útok vnitřkem druhé zatáčky. Průběžné vedení mu rázem dalo pac a pusu a pořádné kopačky.

Zato Aleš Dryml se mohl na čele rozvalovat, jelikož třináctou jízdu s přehledem vyhrál. Nezaváhal ani Josef Franc. I když na něho v rozjížďce s číslem patnáct odstartoval Michal Škurla, loňský šampión ČSMS nepojal úmysl dávat svůj skalp svým mladším kolegům zadarmo. Na protilehlou rovinku již vyjel v čele a tři body z něj aktuálně udělali muže číslo dvě.

Avšak do cesty Václava Milíka se však v rozjížďce s číslem čtrnáct postavil Eduard Krčmář. Slánský junior si letos kvůli polámaným klíčním kostem musel dopřát dvě nucené pauzy. Navíc se dnes trápil s nastavením. Důkazem byla i dvanáctá jízda, v jejíž první zatáčce se okolo něj prohnali oba jmenovci Holubovi. A Eduard Krčmář nakonec inkasoval bod, až když Jan Holub zůstal stát díky trápení s kyčlí.

Před čtrnáctou jízdou však jeho otec s mechanikem Jakubem Růžičkou postavili set-up jeho motocyklu úplně vzhůru nohama. Odměnou se stal skvělý start, který Eduarda Krčmáře katapultoval před Václava Milíka. Pardubičan po něm šel stejně vehementně jako socani po modrém ptáku.

Ve druhém kole však v první zatáčce zachytil za mantinel. Přetočil se, situaci ustál, ale rázem jel až třetí za Martinem Gavendou. Toho na začátku posledního okruhu překonal, čímž mu definitivně zatnul tipec s ambicemi vrátit se do hry o pódium. Václav Milík ještě dokázal atakovat Eduarda Krčmáře, ale ten už si na své vítězství nenechal sáhnout ani náhodou.

Společenství sedmibodových leželo obráceno v prach. Jeho poslední kapkou se stal triumfální počin Tomáše Suchánka, který přivedl Zdeňka Holuba do cíle rozjížďky s číslem šestnáct za svým výfukem. A sám sebe s deseti body povýšil na úroveň Josefa France, přičemž je oba od Aleše Drymla dělil jediný bod.

Martin Málek dojel až za nimi a druhé třetí místo v řadě přineslo konec nadějím na vavříny. Březolupský borec navíc v rozjížďce s číslem sedmnáct doplatil na svůj horší start. Na začátku třetího kola stačil aspoň sebrat druhé místo Ondřeji Smetanovi. Hynek Štichauer triumfující po čtyřech šedivých jedničkách byl už daleko, nicméně i tak zůstal Martin Málek blízko elitní třetiny.

Aleš Dryml se mohl na nejvyšší stupínek dostat už v osmnácté jízdě, v níž mu ovšem chtěl zkřížit cestu Tomáš Suchánek. Avšak zatímco vedoucí muž průběžné klasifikace odpálil od startovního roštu jako míček profesionálního golfisty, před Tomáše Suchánka se dostal Martin Gavenda.

„Aleš mě zmáčknul mě na lajnu, já to pustil na venek,“ vyprávěl Tomáš Suchánek. „To jsem ale neměl dělat, využil toho Martin Gavenda. Ale v Plzni mu to vrátím!“ O Plzni hovořil rovněž Aleš Dryml, který spěšně balil věci a mířil do sprch, aby na stupně vítězů dorazil už v civilu a neměl problémy stihnout svůj let do Anglie. Ten však Bory připomínal jako místo, kde musí své dnes získané postavení obhájit.

V devatenácté jízdě slavil Eduard Krčmář svůj druhý triumf, avšak více pozornosti logicky poutala rozjížďka s číslem dvacet. Z čtveřice Matěj Kůs, Josef Franc, Václav Milík a Zdeněk Holub měli vzejít dva společníci Aleše Drymla na pódiu. Jako první vypadl ze hry Matěj Kůs, který se prakticky ani nerozjel. „Nejdřív problém ve spojce, teď řetěz,“ odtušil zklamaným hlasem.

Start vyšel nejlépe Josefu Francovi. V prvních metrech ho vystřídal Václav Milík, avšak v první zatáčce je oba objel Zdeněk Holub. Nakonec se však do čela vrátil Václav Milík. Zdeněk Holub nakonec zadřel motor, ale doběhl si pro jeden bod po svých. Václav Milík okolo něj jezdil po zadním kole, avšak čekal jej ještě rozjezd s Josefem Francem o druhé místo. V něm jej Pražan odstavil, avšak ve výjezdu z úvodní zatáčky se Václav Milík spodem do čela vrátil. A také oni oba skloňovali Plzeň ve všech sedmi českých pádech.

Hlasy z depa
„Ještě je jedna runda,“ připomínal spěchající Aleš Dryml druhý finálový závod na plzeňských Borech. „A vzpomeň si na loňskej‘ rok. Dnes mě mrzí, že jsem ztratil jeden bod. Podělal jsem start, ale předjel jsem aspoň Vaška. Ale jo, jsem spokojenej‘, ale ještě je před náma ta Plzeň.“

„Bylo to fajn,“ radoval se Václav Milík. „Akorát jsem posral jízdu s Álou. Odstartoval jsem vcelku dobře, ale předjel mě Martin Málek. Byl rychlejší. Jízdu s Edou jsem neodstartoval, ale devadesát procent startů se mi dařilo. V rozjezdu jsme odjeli s Pepou stejně, pak měli pošuchovačku a já byl rychlejší. Ztratil jsem dva body, ale pořád je to lepší než loni. Stát se může cokoliv jako loni ve Mšeně.“

„Bylo obtížný nastavit motorku,“ připouštěl Josef Franc. „To je v Divišově vždycky problém. Je to o štěstí a nastavení. Divišov je vysoko a je těžký to nastavit. Teď v rozjezdu jsem zkoušel něco extra, ale nefungovalo to. Jsem třetí, na ten začátek závodu, je to dobrý. Ondra Smetana je dobrej‘ a já jsem si to s ním posral sám. Uvidíme v Plzni. Dnes spokojenost, nespokojenost.“

„Bylo to dobrý,“ svěřoval se Tomáš Suchánek s jedinou výhradou. „Až na tu poslední jízdu, kterou jsem zkurvil. Začátek byl divnej‘, neuměl jsem to doladit. Měl jsem to těžký a nechtělo se to rozjet. Až na tři poslední jízdy jsem změnil trysku a už to po rovině pelášilo. Teď Aleš docela odjel. Zmáčknul mě na lajnu, já to pustil na venek. To jsem ale neměl dělat, využil toho Martin Gavenda. Ale v Plzni mu to vrátím!“

„Zadřel jsem,“ vrátil se Zdeněk Holub ke svému běhu v rozjížďce s číslem dvacet. „Něco tam je špatně. Závodilo se mi docela pěkně a to se mi to v Divišově moc nelíbí. Dneska mi to šlo. Škoda toho motoru, zejtra budu mít pěkný dopoledne strávený v dílně. Večer při Tomíčkovi uvidíme, jak to půjde. Teď je ještě Plzeň, doufám, že si tam tenhle defekt ještě vynahradím.“

„Slušný začátek, ale potom jsem špatně odhadl dráhu,“ vyprávěl Martin Málek. „Nestartovalo mi to a já se spoléhal na venky, které už ale nejely. Bylo to dost suché. Škoda, ale bylo potřeba ukázat, že Jawa umí taky jezdit a to se povedlo. Jsem trošku zklamaný, čekal jsem lepší výsledek, ale je aspoň co zlepšovat do příště.“

„Dobrý,“ odtušil Eduard Krčmář. „Na začátku to nešlo naladit. Pak jsme to udělali všechno jinak. A jelo to. Před posledníma dvěma jízdama jsem si říkal, že musím udělat aspoň pět bodů. A udělal jsem jich šest. Jsem rád, že jsem porazil Vencu. Hlavně musím vychytat starty, naučit se hejbat na motorce a hlavně se po zranění rozjet.“

„Bohužel jsem to posral s tou nulou,“ sypal si Martin Gavenda popel na hlavu. „Nemohl jsem nic, prostě jsem to posral. Je to vyrovnané, budu muset bojovat dál. Ale je pravda, že to musím pořád…“

1. Aleš Dryml, Pardubice	3 2 3 3 3	14
2. Václav Milík, Pardubice	3 1 3 2 3	12+3
3. Josef Franc, Praha	1 3 3 3 2	12+2
4. Tomáš Suchánek, Pardubice	2 2 3 3 1	11
5. Zdeněk Holub, Praha	2 3 2 2 1	10
6. Martin Málek, Březolupy	2 3 1 1 2	9
7. Matěj Kůs. Praha	3 3 2 0 E	8
8. Eduard Krčmář, Slaný	1 0 1 3 3	8
9. Martin Gavenda, Praha	3 2 0 1 2	8
10. Hynek Štichauer, Pardubice	1 1 1 1 3	7
11. Michal Dudek, Slaný	1 0 2 2 1	6
12. Roman Čejka, Slaný	0 0 2 0 2	4
13. Ondřej Smetana, Praha	2 1 0 0 1	4
14. Michal Škurla, Praha	0 0 1 2 0	3
15. Filip Šitera, Mšeno	0 2 E 0 0	2
16. Jan Holub, Mšeno	0 1 R 1 0	2
res Jaroslav Petrák, Pardubice		DNR

Průběžné pořadí seriálu:

	DIV	TOT
	8.9.
1. Aleš Dryml, Pardubice	14	14
2. Václav Milík, Pardubice	12	12
3. Josef Franc, Praha	12	12
4. Tomáš Suchánek, Pardubice	11	11
5. Zdeněk Holub, Praha	10	10
6. Martin Málek, Březolupy	9	9
7. Matěj Kůs. Praha	8	8
8. Eduard Krčmář, Slaný	8	8
9. Martin Gavenda, Praha	8	8
10. Hynek Štichauer, Pardubice	7	7
11. Michal Dudek, Slaný	6	6
12. Roman Čejka, Slaný	4	4
13. Ondřej Smetana, Praha	4	4
14. Michal Škurla, Praha	3	3
15. Filip Šitera, Mšeno	2	2
16. Jan Holub, Mšeno	2	2
NC Jaroslav Petrák, Pardubice	DNR	–

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV), Wojta Zavřel a Michal Kohout

Divišov – 7. září
Celkem čtyři borci se při zítřejším prvním finále mistrovství republiky jednotlivců v Divišově bude moct pochlubit, že již zasedli na trůn v šampionátu s historií od roku 1949. Václav Milík, Josef Franc, Matěj Kůs a Aleš Dryml mají společného, že prozatím mají v portfoliu svých úspěchů po jednom triumfu. U výjezdu u startu ovšem usedne muž, který domácí individuální šampionát vyhrál dvanáctkrát a z toho desetkrát v řadě.

Jiří Štancl poprvé vyhrál mistrovství republiky jednotlivců roku 1970. By teprve stál na počátku řady svých fenomenálních rekordů, o primáty se postaral již tehdy. Protože neoslavil ještě ani své jednadvacáté narozeniny, stal se nejmladším šampiónem vůbec. V tomto ohledu jej překonali až sedmnáctiletý Martin Vaculík roku 2007 a devatenáctiletý Václav Milík loni.

Na počátek sedmdesátých let byla obdivuhodná také rychlost, s jakou se Jiří Štancl zapsal na seznam mistrů. Debutoval v dubnu 1967 při Poháru Světa motorů, tehdejší lize, takže se na absolutní vrchol dostal ve čtvrté kompletní sezóně své kariéry.

Přitom překazil šanci Jana Holuba na hattrick. S dědečkem současného mšenského závodníka, s nímž si dozajista potřese rukou i zítra, ho pojí spousta společných zážitků. Jeho nástupnictví na trůně krále československé ploché dráhy ze sedmdesátého má dnes symbolické pokračování.

Jan Holub byl totiž až do konce srpna jediným československým plochodrážníkem, o jehož závodnických osudech vyšla kniha. Autobiografie Jiří Štancl – Fenomén ploché dráhy přichází třicet let po již legendární knize Ovál plný smyků. Zítra budek mání za zvýhodněnou cenu Kč 399,- a Jiří Štancl vám do ní ochotně vepíše i své věnování.

Pardubice – 6. září
Loni mu zabránilo zranění, aby ve druhém díle českého šampionátu jednotlivců ve Mšeně bojoval o obhajobu titulu. Letos se podobná situace málem opakovala také. Avšak on se dokázal dát po fraktuře klíční kosti z evropského šampionátu dohromady a již ve středu vedl své Pardubice k dalšímu extraligovému vítězství. V neděli Aleš Dryml nebude chybět ani v Divišově, jehož termín se mu nelíbí. Magazínu speedwayA-Z se svěřil, že nejde o problém přejezdu ze slovinské velké ceny v Kršku, jako o nutnost odpískat svou účast v polské lize.

„Vůbec se mi nelíbí, že se mistrovství republiky jede v neděli, kdy je polská liga,“ kroutí hlavou nad netradičním závodním dnem. „Tím berou českejm‘ závodníkům možnost si vydělat. To se musí do budoucna uvážit, aby zvolili termín líp. V zahraničí prostě musíme závodit a to mluvím i o Vaškovi Milíkovi. Musí se ukázat v cizině, ale tohle špatný, může ho to zašmiknout.“

Aleš Dryml dokonale ví, o čem mluví. „Znám tuto situaci z Anglie,“ pokračuje. „Nelíbí se jim, když člověk řekne ‚nemůžu, jedu v Evropě‘. Proto jsem z toho v rozpacích.“

V neděli se bez jeho služeb bude muset obejít prvoligový Grudziadz. Vedle něho se termínová kolize úzce dotýká Václava Milíka, jehož Rybnik čeká důležitý výjezd do Krakova, a také Martina Gavendy, jenž doufá v pozvánku od Lublinu alespoň na příští víkend.

Když byl jeho mladší bratr Lukáš předloni zraněný, žertoval, že dal svému staršímu sourozenci šanci, aby také on zasedl na český trůn. Nyní nastává podobná situace, jelikož Lukáš Dryml kvůli zánětu ve zraněném rameni musel předčasně ukončit sezónu.“

„Sezóna je dlouhá, jeden titul už mám, dávám si cíle, uvidím,“ filozofuje na téma svých letošních ambicí. „Záleží, jak bude šlapat motor z Anglie. Loni jsem tam na něm jel race-off a teď snad budu mít dva dobrý motory. Uvidím.“

Po krátké rekonvalescenci je Aleš Dryml opět v plném závodním tempu. „Z Krška je to osm hodin jízdy,“ říká. „V pátek trénink, v sobotu závod. V neděli je Divišov a hned letím do Anglie. Po hlavě do toho!“

Foto: Wojta Zavřel

Divišov – 6. září
Po zraněném Lukáši Drymlovi, jehož nahrazuje Roman Čejka, se z nedělního prvního finále českého individuálního semifinále omluvil rovněž Jan Jaroš. Místo mšenského borce, jehož technické problémy přinutily předčasně uzavřít sezónu, oblékne vestu s dvanáctkou Michal Dudek. Smrš změn ovšem provází pozice obou náhradníků. Z ní se nejprve omluvil Ronny Weis, který měl z pozice prvního rezervisty dokonce největší právo zastupovat Lukáše Drymla. Po Sasovi následovali zraněný Daniel Hádek a René Vidner. Sedmnáctku tím pádem poveze Zdeněk Simota a osmnáctku Jaroslav Petrák, i když původně v libereckém semifinále skončili až na druhém, resp. dokonce pátém nepostupovém místě.

Startovní listina:

1 Hynek Štichauer, Pardubice

2 Martin Gavenda, Praha

3 Michal Škurla, Praha

4 Zdeněk Holub, Praha

5 Josef Franc, Praha

6 Roman Čejka, Slaný

7 Aleš Dryml, Pardubice

8 Ondřej Smetana, Praha

9 Tomáš Suchánek, Pardubice

10 Jan Holub, Mšeno

11 Václav Milík, Pardubice

12 Michal Dudek, Slaný

13 Eduard Krčmář, Slaný

14 Matěj Kůs, Praha

15 Martin Málek, Březolupy

16 Filip Šitera, Mšeno

17 Zdeněk Simota, Mšeno

18 Jaroslav Petrák, Pardubice

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Divišov – 3. září
Lukáš Dryml se omluvil z prvního finálového závodu mistrovství republiky jednotlivců, který se koná tuto neděli v Divišově. Trojnásobného šampióna a dvojnásobného vicemistra ve startovní listině nahradí Roman Čejka. Během včerejšího tréninku reprezentace v Pardubicích byla vylosována startovní čísla.

Startovní listina:

1 Hynek Štichauer, Pardubice

2 Martin Gavenda, Praha

3 Michal Škurla, Praha

4 Zdeněk Holub, Praha

5 Josef Franc, Praha

6 Roman Čejka, Slaný

7 Aleš Dryml, Pardubice

8 Ondřej Smetana, Praha

9 Tomáš Suchánek, Pardubice

10 Jan Holub, Mšeno

11 Václav Milík, Pardubice

12 Jan Jaroš, Mšeno

13 Eduard Krčmář, Slaný

14 Matěj Kůs, Praha

15 Martin Málek, Březolupy

16 Filip Šitera, Mšeno

17 Ronny Weis, D – Slaný (ACCR)

18 Michal Dudek, Slaný

Foto: Wojta Zavřel