Archiv pro štítek: 2011 EXL MŠE PCE

Krvavý úplněk ozářil těsné vítězství domácích

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 19. května
jako takřka pravidelná sinusoida vypadal průběh extraligového duelu Mšena a Pardubic. Domácí po čtyřech rozjížďkách vedli už o osm bodů. Po průtrži mračen zosnoval Lubomír Vozár ofenzívu, jenž vyvrcholila úspěšným žolíkovým útokem bratří Drymlových. Po nulovém zisku Mšena v osmé jízda převzali hosté vedení. Zvýšili je natolik, že také František Liebezeit mohl použít žolíka. Greg Hancock nezklamal, domácí snížili pardubický odstup a v posledních dvou rozjížděk pod krvavě rudým Měsícem strhli triumf na svou stranu rozdílem jediného bodu.

Akvalung nebyl potřeba
Vedro jako by v kalendáři nevisel květnový list, ale červencový, nebyl pro večerní závod takový problém jako nízko visící šedivé mraky, které čas od času proklál dlouhý oslnivý blesk. Místní se dušovali, že jdou-li mraky z této strany, nikdy se jejich útroby nerozevřou pod tlakem dešové vody. Avšak z jejich hlasů bylo patrné spíše zbožné přání než pevné přesvědčení.

Úvodní jízdy přinesly vedení domácím. Lukáš Dryml se jako obvykle pekelně koncentroval ve svém boxu, avšak v rozjížďce s číslem jedna mu Greg Hancock uletěl. Pardubický lev ovšem uhlídal druhé místo. Jesper B. Monberg, druhý borec s bílým koníkem na červené vestě, ovšem při svém comebacku na ovál svého triumfu v juniorském mistrovství světa skončil bez bodu za Sebastianem Ulamkem.

Sotva úvodní čtveřice zmizela v depu, začalo pršet a blesky létaly s frekvencí fotoaparátu Pavla Fišera při dekorování vítězů při nočních závodech. Michael Hádek odkulhal k vjezdu na ovál. Jakmile však usedl do sedla, nepoznal sobě rovného konkurenta. Jan Holub s ním jel dvojici, avšak nakonec se ve třetím kole stal obětí Václava Milíka. René Vidner však byl ze hry už během úvodního okruhu. „Praskla fajfka,“ vysvětlil příčinu, proč jeho účinkování v dnešním klání skončilo po pár desítkách metrů.

Jesper B. Monberg měl pořádnou honičku, aby se stačil připravit na třetí jízdu. Ze svého boxu na samém konci modré plechové řady jel na start se zastávkou u metylárny, ale do křížku s dvouminutovým limitem se nedostal. Hlavní roli však scénárista osudu přisoudil tandemu Filip Šitera – Greg Hancock, kteří rychle zmizeli z dohledu Dána i jeho paráka Tomáše Suchánka.

Zatímco doposud se z oblohy snášel drobný májový deštík, nyní se mraky otevřely jako pumovnice americké létající pevnosti z druhé světové války. A na zemi nastalo dokonalé dešové inferno. Sebastian Ulamek mezitím hladce vyhrál čtvrtou jízdu před bratry Drymlovými. Ondřej Smetana, jemuž trénink zkomplikoval zaseklý plyn, v této konkurenci nemohl pomýšlet na body.

Všichni se ukryli pod dostupné střechy a na d隝 se odvážily pouze traktory technické údržby dráhy. „To je počasí pro potápění,“ komentoval řádění vodních živlů Martin Kratochvíl, asistent pardubického kouče. Na dráze stála voda a Lubomír Vozár se vracel z mimořádného zasedání jury. „Devátá hodina rozhodne,“ hlásil verdikt.

Část závodníků se na tribuně věnovala improvizované autogramiádě. Naštěstí přestalo pršet. Na dráze stála voda, kterou se pracovití pořadatelé ze všech sil snažili odstranit. Záhy bylo jasné, že jejich úsilí dojed zasloužené odměny. Krátce po deváté padl verdikt o pokračování v závodě o půl desáté, ale nakonec se jelo ještě o deset minut dříve.

Osmibodová ztráta smazaná dvěma šmahy
Stav utkání byl 16:8, ale Lubomír Vozár jen kroutil hlavou nad otázkami, zda do rozjížďky s číslem pět vyšle žolíka. „Ještě ne,“ odmítal unáhlená řešení. Po vylétnutí pásky se do čela razantně protlačil Filip Šitera. Tomáš Suchánek jel za ním a ve třetím kole málem ve výjezdu ze zatáčky u depa převzal vedení. Domácí borec však hrozbu odvrátil. To už však Pardubice jely na remízu, jelikož se Václav Milík ve druhém okruhu propracoval před Jana Holuba.

Nerozhodně skončila i šestá jízda. Greg Hancock nezaváhal ani tentokrát, avšak Lukáš Dryml s Jesperem B. Monbergem nepustili ke slovu Sebastiana Ulamka. A pak už to přišlo, Tomáš Suchánek zůstal ve svém depu, aby ho zastoupil Lukáš Dryml obdařený žolíkem.

Útok Lubomíra Vozára byl načasován s pekelnou přesností časované bomby. Lukáš Dryml letěl dopředu sledovaný svým starším bratrem a Filip Šitera s Michaelem Hádkem byli rázem odsouzeno role statistů. Na rovince byl první Aleš Dryml, který se už ve druhé zatáčce ohlížel po svém sourozenci se žolíkem. Krk si mohl vykroutit i v dalších okruzích, ale Lukáš Dryml se k dvojnásobnému bodovému zisku natáhl až v předposledním oblouku.

„Ujel mi, nechával jsem ho jet, abych nedostával cejchu,“ líčil Lukáš Dryml po návratu do depa, že měl situaci plně pod kontrolou. Maximální bodový zásah 8:2 zmenšil vedení domácího týmu na jediný bod. Lukáš Dryml však neměl přehnaně času na jásání, protože rozjížďka s číslem osm ho zastihla v akci už potřetí v řadě.

Také tentokrát se záhy dostal do čela a zvítězil stylem start – cíl. Šlo přitom o nejkurióznější extraligový triumf za hodně dlouhou dobu. Už v první zatáčce upadl Václav Milík. „Lukáš se přetočil, já ho kopíroval, abych ho neuknul, radši jsem to složil,“ líčil později pardubický junior.

Pakliže čekal červená světla, přepočítal se, Pavel Váňa po jejich ovládacím tlačítku nesáhl. „Čekal jsem červený vlajky,“ svěřoval se Lukáš Dryml. Avšak Pardubice shodou okolností vytěžily z osmé jízdy víc než, kdyby se nakrásně opakovalo i s Václavem Milíkem na startovním roštu. Sebastian Ulamek i Jan Holub měli technické problémy. „Do chcípáku se mi dostalo spousta bahna,“ posteskl si polský závodník oblečený do mšenské vesty.

Lukáš Dryml oba závodníky soupeřícího klubu dokázal předjet o kolo. A přitom sám měl plnou hlavu starostí. „Jel jsem na půl plynu,“ svěřoval se. „Měl jsem zaseklý šoupě.“ Propastná ztráta Pardubic z úvodu byla rázem během dvou jízd tam tam. Stav byl 23:25 a dvoubodový odstup zakonzervovaly dvě následující remízy.

Nejprve se Jesper B. Monberg prakticky ani nerozjel do deváté jízdy, avšak Aleš Dryml ukázkově odvedl Grega Hancocka a Ondřeje Smetanu. Vzápětí se Sebastian Ulamek jal odčinit své dva předešlé bodové výpadky a po vylétnutí pásky se rychle ujal vedení. Lukáš Dryml jel za ním odrážející Filipa Šiteru, jemuž na deflektoru visel Tomáš Suchánek.

Končilo třetí kolo, když Filip Šitera na cílové rovince znatelně zpomalil. Tomáš Suchánek udělal pravý opak a posunul se na třetí místo. Filip Šitera zase zrychlil, ale ztracený post už nezískal zpět. Být jeho bezprostřední komentář vysílán na živo v televizi, pípal by jako přímý přenos morseovky ze závodu špičkových telegrafistů. Žádný defekt, mšenský závodník si špatně spočítal kola. „Jsem debil,“ kál se. „Klapnu ve třetím kole, protože jsem myslel, že je už čtvrtý. A pak vidím, jak kolem letí Suchoš a vlajku s křížem!“

Poslední šance nemusí být pokaždé poslední
V rozjížďce s číslem jedenáct se Václav Milík s Alešem Drymlem, který mu skvělým způsobem kryl záda, postarali o maximální bodový přísun na úkor Jana Holuba a Michaela Hádka. „Když se plazím, jde to, ale jak na dráze trefím díru, bolestí bych vylít‘ z kůže,“ řekl Michael Hádek, než se pohroužil do nitra svého boxu i své rozbolavělé duše.

Pardubice odskočily už na šest bodů, až se Lubomír Vozár začal obávat. Dobře věděl, že František Liebezeit má dostatečný potenciál pro rozpoutání protiútoku at’ už taktickou rezervou či žolíkem.

„To je moje poslední šance,“ říkal mšenský kouč ve chvíli, kdy očima vyprovázel na dráhu Ondřeje Smetanu a Jana Holuba. A jedním dechem se reportérovi magazínu speedwayA-Z svěřil, že vsadil vše na jednu kartu. „Řek‘ jsem Holubínovi, jestli dojede první, utrhnu mu koule.“

Sázka nechat Pardubice uskočit na osm bodů, začala vycházet dokonale. Dopředu letěl Jesper B. Monberg sledovaný Tomášem Suchánkem. Na sklonku třetího kola však upadl Ondřej Smetana. Tentokrát červená světla blikala jako železniční přejezd. Domácí junior byl logicky vyloučen, zatímco zbylá trojka šla na start znovu.

Nyní vynesl start do čela Jana Holuba. Oba Pardubičané se zařadili za něj, Tomáš Suchánek se nakonec uklidil dozadu. Mšenský junior si dobře uvědomoval důrazný pokyn svého kouče. Jesper B. Monberg spolknul návnadu i navijákem a z posledního výjezdu mu sebral vítězství.

František Liebezeit dostal rázem podruhé poslední šanci. A stoprocentně z ní profitovala pospíchal hlásit, že Greg Hancock nastupuje do rozjížďky s číslem třináct jako žolík. „Mně to nikdo neřekl,“ divil se Lubomír Vozár, aby nad drobným prohřeškem proti řádům nakonec gentlemansky mávnul rukou.

Dvouletá historie současných dvojutkání zaznamenala použití jokera oběma rivaly teprve podruhé. Prvním byl loni shodou okolností ve Mšeně Milan Mach. Tehdy šlo spíše o gesto, ale dnes mohl výsledek třinácté jízdy rozhodnout celé utkání. A vskutku, tandem Greg Hancock – Filip Šitera měl v první zatáčce navrch.

Na protilehlou rovinku ovšem mezi nimi vyjel Aleš Dryml, ale Václav Milík zůstal vzadu. Sedmibodový příděl upravil stav utkání na 39:42. „Musíme jet aspoň 4:2!,“ šikoval František Liebezeit své svěřence před čtrnáctou jízdou. Sebastian Ulamek vystřelil do čela a Václav Milík ho v první zatáčce nestihnul. Jan Holub však splnil přání svého manažera, když celá čtyři kola ukazoval výfuk Jesperovi B. Monbergovi.

Dánský závodník přijel do depa a jen nevěřícně kroutil hlavou. Drama však gradovalo, hosté zůstali v čele jen o jediný bod. Filip Šitera, který si přišel půjčit modrý povlak od Michaela Hádka, byl společně s Gregem Hancockem poslední nadějí Mšena, zatímco mise dotáhnout pardubický počínání do vítězného cíle byla na bratrech Drymlových.

Mšenský pár odstartoval jako jeden muž. Lukáš Dryml letěl dopředu spodní stranou první zatáčky s razanci rozjetého parního válce, aby ve výjezdu převálcoval Filipa Šiteru. Za daného stavu věcí mohla hostům pomoct jedině remíza. Jenže Aleš Dryml upadl v úvodním oblouku třetího kola. „Prohra o bod je špatná, je to prohra,“ filozofoval posléze na mikrofon Miloslava Čmejly.

Hlasy z depa
„Jsem šastný, že jsme dosáhli vítězství,“ neskrýval Greg Hancock. „Věřím, že to tak bude pokračovat i příště.“

„Dráha byla těžká,“ vyprávěl Sebastian Ulamek. „Muselo se měnit nastavení na motocyklech. Měl jsem defekt, za něj se omlouvám. Nedovez‘ jsem tři body, do chcípáku se dostalo spousta bláta.“

„Dobrý,“ hodnotil Filip Šitera závod svým oblíbeným slůvkem. „Akorát jsem debil, takhle klapat ze třetího fleku. Naštěstí jsme vyhráli. Dráha se mi líbila, ale pak jsem chytnul čtyřku, ale dopadlo to dobře. Jen tak dál! Výhra je výhra, je jedno jestli vyhrajeme o jeden bod nebo o deset. Chci poděkovat divákům, že tu zůstali ve všední den takhle dlouho.“

„Když jen lezu, je to jakž takž v pohodě,“ popisoval svůj stav Michael Hádek. „Ale jak trefím díru, vylít‘ bych z kůže. Vítězství v první jízdě je mi hovno platný a ještě jsem dostal od Jéni zjebáno, že jsem pomalej‘. Jsem nasranej‘, polámanej‘ a nevím co ještě.“

„Ztěžklo to, motor neměl výkon,“ prožíval Lukáš Dryml ještě jednou závěrečnou jízdu. „Šel jsem po Gregovi, ale říkám rozumně, není mi už dvacet. Byl jsem vyrovnanej‘, některý naši kluci ne. S Álou se nám poved‘ joker, ale pak se něco posralo, že se jim povedlo nasadit taky žolíka. Nádherný závody, takový mám rád. Škoda, že jsme prohráli, ale bylo to o chlup. Pro diváky to muselo bejt‘ fajn, že vyhráli domácí. Škoda, že mi už pak nestartovala motorka, ztrácela kompresi, bylo by fajn víc znepokojovat Grega.“

„Dráha dávala možnosti k závodění,“ říkal Aleš Dryml. „Pro diváky to musela bejt‘ podívaná. Prohra o bod je špatná, je to prohra. Co ti mám říct?! Byl to pěknej‘ závod. Rozhodla ta jízda, jak Holoubek ved‘, ale pustil Jespera. Greg je třída, s tím se těžko závodí. Jede, volí si stopu, pomáhá parákovi. Ukázali jsme, že můžeme vyhrávat i na výjezdech, kdyby půlka týmu zatáhla, hlavně zahraniční posila zatáhla, bylo by to. Prohrát o bod je blbý, to mrzí.“

„Lukáš se přetočil,“ vyprávěl Václav Milík o svém pádu v rozjížďce s číslem osm. „Já ho kopíroval, nechtěl jsem ho uknout, tak jsem to radši složil. Dnes to nebylo nejhorší, ale nebylo to ani nejlepší. Nebejt‘ pak tý mý nuly, vyhráli jsme. Ale ve finále jim dáme!“

„Špatný, špatný,“ odtušil Tomáš Suchánek s kamennou tváří. „Nedařilo se, nechali mě stát a gumu jsem nevyfasoval žádnou. Nespokojenost, ale to je sport. Jednou jseš nahoře, jednou dole.“

1. Grepl PDK Mšeno     47
Greg Hancock, USA 3 2 3 2 6* 3 19(1)
Filip Šitera 3 3 1 0 1 1 9
Sebastian Ulamek, PL 1 3 0 ex 3 3 10
Ondřej Smetana 0 – 1 – X   1(1)
Jan Holub 1 0 ex 1 2 1 5
Michael Hádek 3 0 0   3
Stanislav Pouznar     DNR
 
2. ZP Pardubice     46
Jesper B. Monberg, DK 0 1 1 E 3 0 5(1)
Tomáš Suchánek 0 2 – 1 1   4(1)
Lukáš Dryml 2 2 2 6* 3 2 2 19
Aleš Dryml 1 2 3 2 2 F 10(3)
René Vidner E – – – –   0
Václav Milík 2 1 F 3 0 2 8(1)
Jaroslav Petrák     DNR

Poznámka: Jan Holub a Sebastian Ulamek byli v osmé jízdě předjeti o kolo.

Aktuální extraligová tabulka:

  závody skóre body
1. Pardubice 3 150:128 4
2. Mšeno 1 47:46 2
3. Praha 2 91:94 2
4. Slaný 2 83:103 0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Jistá je napínavá podívaná a domácí dráha

Mšeno – 18. května
Letošní extraliga ve čtyřech týmech nedává příliš mnoho hluchých míst pro eliminaci případného bodového výpadku. To si dobře uvědomují jak František Liebezeit, tak Lubomír Vozár, jejichž celky se střetnou zítra večer úderem osmé ve Mšeně. Oba museli řešit personální potíže se svým kádrem a svorně nechtějí přijímat roli favorita. Mají pravdu, protože jisté je pouze to, že se diváci v ochozech nudit nebudou a že Jiří Brunclík připraví dráhu dle gusta domácích.

Problematické dědictví
Petr Vandírek během třech let strávených v roli mšenského kouče obklopil středočeský celek aureolou neporazitelnosti a to především na jeho domácí dráze. Letos se do manažerského křesla vrátil František Liebezeit. Jaké má pocity, obzvl᚝ pakliže křest ohněm mu připraví leader průběžné tabulky?

„Trému nemám,“ tvrdí jednoznačně. „Ale chtěl jsem se svlíknout do kombinézy, jak jsem byl nasranej‘.“ Důvod jeho rozpoložení je nasnadě. Když hlásil Petru Moravcovi svou sestavu na zítřek, nezazněla jména Tomáše Topinky a Jana Jaroše. „Tomáš závodí v Anglii, Honza je nemocný,“ přibližuje mšenský kouč situaci čtenářům magazínu speedwayA-Z. „Mám pech, zrovna to takhle vyšlo. Za celou Vanďovu kariéru nebyla ani jednou takhle sestava. Necítím se rozhodně favoritem, to jedno místo je jedno místo, to ti zahraniční posily nedoženou.“

Největší posilou obhájce dvou předchozích titulů bude jeho tvář Greg Hancock. Druhým cizincem je Sebastian Ulamek, který nakonec dostal přednost před Martinem Vaculíkem, by mšenské kouče lehce vylekaly jeho nuly z úterní švédské ligy. Jako klíčový faktor pro výsledek se jeví Filip Šitera a také výkony juniorů.

Na startovním čísle čtyři figuruje Ondřej Smetana, zatímco Jan Holub a Michael Hádek mají pětku a šestku a post náhradníka zůstal na Stanislava Pouznara. „Ondra jede dobře,“ přibližuje František Liebezeit své řešení, avšak zároveň připomíná, že s jeho případným střídáním to může být obtížné. „Jde o to, že Had má problém s tou nohou.“

Všechno nasvědčuje, že ve mšenských ochozech nebude nuda zítra vítaným společníkem. „Budeme se snažit držet s Pardubicemi krok,“ slibuje František Liebezeit. „Nejsem z těch, kteří si předem dělají alibi pro nějaký neúspěch, ale je tam dost jízd, kde musím zariskovat. Když se ty čtyři rozjížďky povedou, můžeme mít šanci.“

Automat na vítězství
Kam letos Lubomír Vozár přijel, mohl se koupat v šampaňském, protože pokaždé vyhrál. A už to byla vítězství českého nároďáku v jadranské lize v Žarnovici či Pardubicích nebo především domácí klání pardubického týmu na svítkovské škváře. Nicméně on sám svou personifikaci do úlohy jakéhosi neomylného automatu na vítězství skromně odmítá.

„Když jim nejede Jan Jaroš, mohli bychom zabodovat,“ nechce se pouštět do detailnějšího rozboru toho, co by se zítra večer na mšenské dráze mohlo odehrávat. A dává najevo, že si dobře uvědomuje, že jeho soupeř umí připravit svůj ovál, aby mu poskytl dostatečnou výhodu domácího prostředí. „Jak jsem slyšel, dráha bude rozbitá. Tak záleží, jak se to sejde.“

Stejně jako minulou středu, kdy Pardubice ve Svítkově doslova zmasakrovali Slaný, se do akce nedostane Hynek Štichauer. „Stále musí být v klidu,“ informuje pardubický kouč o stavu svého závodníka, který stále laboruje se zraněným ramenem. „Na operaci to není, ale má to stažené a nebude moct závodit ještě dvě nebo tři neděle.“

Místo Hynka Štichauera sáhli Východočeši po zahraniční posile, kterou bude dobře známý Dán Jesper B. Monberg. Zbytek týmu je už ryze český. V základní sestavě figurují oba bratři Drymlovi a Tomáš Suchánek, juniory budou René Vidner a Václav Milík a náhradnická čtrnáctka zbyla klasicky na Jaroslava Petráka.

Umístění Václava Milíka na startovní číslo třináct s jedinou programovou jízdou naznačuje strategické záměry Lubomíra Vozára. „Dal jsem ho tam, abych s ním mohl taktizovat,“ nezastírá. A nakonec se přece jen svěřuje se svou prognózou, by působí mnohoznačně a rozhodně ne překvapivě: „Bude to zajímavé a vyrovnané.“

Historické okénko:
22. září 2004, Slaný – František Liebezeit naposledy vedl Mšeno

Extraliga v roce 2004 byla jednoznačnou záležitostí pardubických závodníků, kteří se titulem ozdobili už v šestém kole z osmi. V předposledním klání je následoval Slaný, který si definitivně pojistil stříbro. O bronzu se mělo rozhodnout až v samotném závěru ve Slaném mezi Mšenem a Slaným.

Pražané měli v extralize jeden ze svých problematických roků. Potáceli se u dna tabulky, dokud v září nejeli na evropský pohár klubových družstev do slovinské Lublaně. Dostali se tam ve dvou dodávkách den před závodem. Po tréninku se u půllitru piva podívali v televizi na velkou cenu a konečně zajeli jako tým.

Stmelení kolektivu se projevilo také v extralize. Předposlední kolo na své domácí dráze vyhráli a v tabulce měli rázem stejný počet bodů jako Mšeno. Ve Slaném šlo koučům Milanu Špinkovi a Františku Liebezeitovi o jediné. Skončit před tím druhým. Nakonec Olymp jednoznačně triumfoval, získal bronz o odsoudil Mšeno do baráže. Na ni klub nereflektoval a František Liebezeit ho opustil. Jako kouč se vrátil letos a zítra ho čeká první extraligový závod po šesti a půl letech.

Sestavy nahlášené dnes ke 20:00:

Grepl PDK Mšeno: 1 Greg Hancock, USA
  2 Filip Šitera
  3 Sebastian Ulamek, PL
  4 Ondřej Smetana
  5 Jan Holub
  6 Michael Hádek
  7 Stanislav Pouznar
 
ZP Pardubice: 8 Jesper B. Monberg, DK
  9 Tomáš Suchánek
  10 Lukáš Dryml
  11 Aleš Dryml
  12 René Vidner
  13 Václav Milík
  14 Jaroslav Petrák

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II), Wojta Zavřel, Eva Palánová a archív autora

Soupeři jdou do utkání naplno

Mšeno – 18. května 14:00
Pardubice svá dvě extraligová utkání vyhrály, Mšeno doposud nestartovalo. Zítra večer se utkají pod majestátní siluetou hradu Bezděz. Ze sestav zveřejněných před malou chvílí vyplývá, že ani jeden z týmů svého soupeře nepodceňuje.

Grepl PDK Mšeno: 1 Greg Hancock (USA), 2 Filip Šitera, 3 Sebastian Ulamek (PL), 4 Ondřej Smetana, 5 Jan Holub, 6 Michael Hádek, 7 Stanislav Pouznar.
 
ZP Pardubice: 8 Jesper B. Monberg (DK), 9 Tomáš Suchánek, 10 Lukáš Dryml, 11 Aleš Dryml, 12 René Vidner, 13 Václav Milík, 14 Jaroslav Petrák.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)