Žarnovica – 27. srpna
Matěj Kůs se dostal do Žarnovice poprvé jako pasažér v dodávce Zdeno Vaculíka. Byl červenec 2005, Pražan si léčil zraněné obratle z květnové pražské juniorky. Juniorská družstva ještě jako seriál se přes noc přesunovala ze Slaného do Žarnovice, on chtěl být u toho. Svezení ve voze otce svého vrstevníka, který zrovna vylezl ze suterénu své skvělé kariéry, mu přišlo vhod. V srpnu 2010 se Matěj Kůs a Martin Vaculík už sešli na startovním roštu Zlaté přilby SNP. Těžko soudit, zda se na hattrick domácího borce těšilo více publikum nebo slovenský závodník sám. Každopádně zpoza legendární trofeje se nakonec smál Matěj Kůs. V dalším průběhu času se jí Martin Vaculík zmocnil natrvalo, ovšem příležitost vyrovnat si účet s Matějem Kůsem přišla až poslední srpnový den letošního roku. Jenže ono to zprvu vypadalo, že Pražan bude skórovat na 2:0 ve svůj prospěch.

 

Nová trofej se v pátek dočkala svého křtu. V duchu reglementů zůstane v majetku AMK Žarnovica minimálně tři roky. Nejkratší cesta, aby jí některý závodník dostal natrvalo vede přes hattrick a jediná další možnost je vyhrát pětkrát v řadě. V letošním 54. ročníku Zlaté přilby SNP však ze statistického úhlu pohledu nešlo jen o to, komu ji na hlavu posadí poprvé. Ve startovní listině byli čtyři borci, kteří měli šanci vstoupit do historie jako vítězové s dvěma různými přilbami na hlavách. Vedle Martina Vaculíka a Matěje Kůse touto ambicí disponovali ještě Tomáš Suchánek a Martin Magosi. Ve hře byl i další rekord. Pakliže by Martin Vaculík vyhrál, svým šestým prvenstvím by překonal pět primátů Jiřího Štancla a Antonína Kaspera.

---

Jak Martin Vaculík, tak Matěj Kůs neměli do Žarnovice přímou cestu. Slovák v předvečer závodu startoval při polské velké ceně v Gorzowě, v níž skončil jedenáctý, ale posílil své postavení muže číslo osm průběžné klasifikace. Český borec jel do středu Slovenska přes Wittstock a Stralsund,kde v pátek a v sobotu startoval v jubilejním padesátém ročníku Poháru Baltského moře.

---

Hlavní aktéři strhujícího finále z roku 2010 začali plnit úlohy favoritů také v letošním ročníku. Matěj Kůs, který s jedničkou na vestě vyrážel na ovál vždy po úpravě, vyhrál rozjížďky s čísly jedna a pět. Martin Vaculík vozil startovní číslo dvacet a kontroval triumfy ve čtvrté, resp. šesté jízdě. V půli základní části nikdo jiný než oni nedisponoval osmi body na svém kontě.

---

Po třech sériích však už mohl zůstat neporažený jen jeden z nich. Martin Vaculík projel cílem jako vítěz i potřetí. Matěj Kůs byl čtvrtý. Ve třinácté jízdě prohrál ještě s Krystianem Pieszczekem, zatímco Martin Vaculík udržel čistý štít. Nicméně po základní části začínala Zlatá přilba SNP anno domini naostro. První semifinále ovládl Martin Vaculík před Matějem Kůsem.

---

Výběr pozic přímo na finálovém startovním roštu bývá samo o sobě dramatickou podívanou. Tento proces umí být nekonečný jako sám vesmír. Nicméně letos byl pádný důvod ke spěchu. Bouřka pádila nejen na monitorech meteorologických radarů, ale již byla vidět nad Žarnovickou Hutou. V 17:24 opustili finalisté depo, aby již o chvilku později byli připraveni na klíčovou jízdu.

---

 

Po startu finále vystřelil dopředu Krystian Pieszczek. Jenže Matěj Kůs byl ještě rychlejší a ujal se vedení. Martin Vaculík se rychle probil před Poláka a udeřil na Matěje Kůse. Jejich duel se zapsal do historie slavného závodu a Martin Vaculík jej pro sebe rozhodl až na začátku posledního šestého kola.

---

 

V žádném případě se nedá konstatovat, že by šest triumfů Martina Vaculíka bylo snadných. Pravda před čtyřmi lety mu kvůli dešti stačilo jen triumfovat v základní části, protože rozhodující nadstavba musela být zrušena. O trofej však musel také tvrdě bojovat. Už poprvé roku 2008, kdy mu pomohl přetržený řetěz Martina Gavendy až v půli posledního okruhu. Na jeho předloňský duel s Václavem Milíkem se v Žarnovici vzpomíná dodnes. Hodně dlouho se bude dozajista mluvit i o jeho letošním duelu s Matějem Kůsem.

---

 

Zbrusu novou trofej na hlavu Martina Vaculíka neposadil nikdo menší než Jiří Štancl. Oba dohromady vyhráli ZP SNP jedenáctkrát. Slovenské eso má nyní o jeden triumf více než legenda československé historie. Spojuje je však fakt, že je v Žarnovici dekorovali dvěma různými trofejemi. Podobným primátem se však ve čtyřiapadesáti ročnících závodu však mohou chlubit ještě Antonín Kasper a Zdeněk Kudrna.

---

 

Statistice ještě nedáme pokoj. Martin Vaculík je pochopitelně zatím jediným závodníkem, který měl na své hlavě čtvrtou vyrobenou žarnovickou zlatou přilbu. V nejbližších letech však nemusíme být pouze svědky navyšování počtu vítězství slovenského šampióna. Ještě nikomu se totiž nepodařilo získat trofej natrvalo během třech let. Spekulovat, zda se to Martinu Vaculíkovi povede, je prozatím předčasné. Letos mu však daly přednost i živly, protože pořádná bouřka se rozpoutala, až když si do sytosti užil pocty na pódiu.

Foto: Karel Herman

Žarnovica – 27. srpna
Šest minut před půl šestou se šestice nejlepších čtyřiapadesátého ročníku Zlaté přilby SNP vydala z depa, aby si na startovním roštu vybrala své pozice. Jenže údolím od Žarnovické Huty se již v té chvíli valila hustá mračna. Vzdálené čáry z oblohy k zemi dávaly jasně najevo, že z toho mračna pršet bude. A sice tak, že pořádně. Bouře však nejprve měla vypuknout v ochozech. Po vylétnutí pásky se totiž vedení ujal Matěj Kůs, který na slovenský Tekov dorazil rovnou po ose se dvou severoněmeckých pouťáků. Martin Vaculík, jenž s červenou přilbou startoval po Pražanově levici, se nejprve musel vypořádat s Krystianem Pieszczekem. Rovnou z chodu se pustil do Matěje Kůse, ale ten se držel vedoucího postavení jako klíště. Až v první zatáčce šestého okruhu se Martin Vaculík dostal dopředu a rozhodl, že sedm let stará historie se dnes nebude opakovat. Jásot místních fanoušků neznal mezí a pokračoval i ve chvílích, kdy jejich miláček pózoval na pódiu s novou trofejí na své hlavě. Pak již dorazila skutečná bouře s dešťovými přívaly tak hustými, že z depa nebylo vidět na kaštiel, jemuž ani léta chátrání nesebrala na půvabu. Šedobílou tmu čas od času proříznul jen blesk. Ondřej Smetana byl ve svém boxu navýsost spokojený se svým pátým místem. Depo Tomáše Suchánka bylo však již bohužel prázdné, protože jeho doprovod byl v žiarské nemocnici. Pardubičan se do ní dostal, když při nezaviněné kolizi s Patrikem Búrim v takřka skončené šestnácté jízdě nejen poranil vazy, ale bohužel i zlomil nohu.

Martin Vaculík nepřijel prohrávat

Dorazit do Žarnovice byl mnohdy závod sám o sobě. Martin Vaculík závodil ještě včera v Gorzowě. Matěj Kůs se zase spolu se svým mechanikem Milanem Mihulem řítil do středu Slovenska rovnou po dvou pouťácích ve Wittstocku a Stralsundu. No, řítil… Někde v Polsku nabrali takové zpoždění, že po příjezdu nestačili odtrénovat.

Na spěch měl také Ondřej Smetana, i když včerejší volný závod v ukrajinském Červenogradu zrušily záplavy deště. „Od tý doby jsme jelo non stop sem, jen tři, čtyři hodiny jsme stáli na hranici,“ líčil pražský závodník po svém příjezdu. Na rozdíl od svého klubového kolegy se v tréninku objevil. Rozpadla se mu však v něm spojka.

Ze startovní listiny k velké radosti pořadatelů neodpadl nikdo. Oproti původní verzi se změnila startovní čísla. Kdyby totiž zůstaly podle národností, závodníci ze stejných zemí by se v základní části vůbec nepotkali. Slavnostní nástup byl stejně okázalý jako vždycky. Nechyběly tradiční mažoretky i seskoky parašutistů, byť v tomto případě bylo potřeba sladit krok s časovým harmonogramem leteckého dne na sliačském letišti.

Na rozdíl od předchozích akcí se dalo na Městském stadiónu ve stáncích také najíst. Děvčata prodávala populární lístečky do tomboly. Za stadiónem se ke svému vystoupení chystal trialový ekvilibrista Miroslav Lisý. Vpředu se stánkem s pitbiky značky MFR prezentoval Peter Vaculík, bratranec slovenského esa, které se dnes svým případným šestým triumfem mohlo dostat na čelo historických tabulek před neméně slavné osobnosti Jiřího Štancla a Antonína Kaspera.

Nicméně každý jeden člověk přítomný v ochozech prahnul především po samotném závodě. Nejlépe do něho vstoupil Matěj Kůs. Po brilantním startu rychle opanoval čelo rozjížďky s číslem jedna a záhy ujel svým soupeřům. Stanislaw Burza uhájil druhou příčku před dotěrnými Nicolasem Covattim a Kennethem Jörgensenem. Patrik Búri nakonec z posledního místa upadnul, ale stalo se tak až po průjezdu cílem.

Čtyřku za vítězství vzápětí připisoval také Dawid Lampart, jenž hodně profitoval z raketového startu. Ve třetí jízdě si stejně suverénně počínal Ondřej Smetana, který rychle získal vrch nad Krystianem Pieszczekem. „To se mi povedlo,“ liboval si posléze ve svém depu.

Tomáš Suchánek si před závodem mlsně obhlížel novou putovní trofej. Před startem čtvrté jízdy si dával upravovat nastavení svého motocyklu ještě na ovále. O kousek dále si podobně počínal také Fritz Wallner. Ovšem Rakušan se zdržel o kapánek déle, prošvihnul dvouminutový limit a od Pavla Váni se dočkal diskvalifikace. Depem letěl signál pro prvního náhradníka Davida Pacalaje.

Zdeno Vaculík při současném sledování syna i vnuka v jedné jízdě:

„Prožívám blbé pocity. To víš, že prožívám Maťa i Davídka. Je to na srdce a psychiku. Kdo zažije něco takového, ví, o čem mluvím.“

A jeho dědeček Zdeno Vaculík se dočkal poprvé příležitosti, aby v jedné závodní jízdě sledoval zároveň svého syna a vnuka. Nespustil své oči z oválu, kde Martin Vaculík spolu se Stanislavem Mělničukem za zády odsunuli za sebe Tomáše Suchánka. I když David Pacalaj jezdil poslední, při průjezdu cílem Zdeno Vaculík zaťal obě pěsti. O vteřinku později se už zase skláněl ke strojům Davida Pacalaje.

Nicméně ani on, ani druhý náhradník Ján Mihálik se dnes už neměli dostat na startovní rošt. Po první přestávce se Matěj Kůs zapsal mezi dnešní vítěze již podruhé. Stanislav Mělničuk se v úvodním oblouku cpal před českého borce. Vrazil do něj a byl rád, že situaci ustál bez pádu, i když mu druhou příčku sebral Dennis Pedersen.

Matěj Kůs se na špici aktuální klasifikace hřál osamocený jen jednu jedinou jízdu. Páska se ještě klepala na konci své trajektorie po svém letu v rozjížďce s číslem šest a Martin Vaculík už vedl Nicolase Covattiho, Dawida Lamparta, Juricu Pavlice a Matice Ivačiče. Posledně jmenovaný se však nakonec mohl ve svém depu jen rozčilovat nad svou prázdnou zadní pneumatikou.

Další velké sólo Martin Vaculík zahrál v rozjížďce s číslem devět. Očekávaný duel s Matějem Kůsem se však vlastně nekonal. Slovák suverénně vedl, ovšem český závodník už po startu zůstal trčet za třetím Fritzem Wallnerem a druhým Juricou Pavlicem. Nicméně z postupující lepší desítky by jej už mohla vyškrtnout pouze nehorázná smůla.

 

Slavný závod má nového rekordmana

Výtečným způsobem rozehrál dnešní mítink také Ondřej Smetana, který v loňském ročníku Zlaté přilby SNP nepostoupil do semifinále tím nejtěsnějším možným způsobem na pomocná kritéria. Po zmiňovaném suverénním triumfu ve třetí jízdě mu Krystian Pieszczek oplatil porážku v rozjížďce s číslem sedm.

Se sedmi body na kontě byl Pražan na nejlepší cestě k postupu. V jedenácté jízdě jej odvedli Stanislav Mělničuk a vítězný Dawid Lampart. Ob čtyři jízdy později přidal Martin Vaculík své čtvrté dnešní vítězství, když po raketovém startu naměřil Stanislawu Burzowi takřka půl rovinky. Polákovi však semifinále uniklo. Vedle nedokončené desáté jízdy mohl také litovat, že mu v rozjížďce s číslem pět nevyšel v posledním oblouku mohutný atak na Stanislava Mělničuka.

Ondřej Smetana byl navzdory technickým patáliím v patnácté jízdě třetí a mohl se chystat na semifinále. To už měl své místo v lepší desítce jisté také Matěj Kůs. Rozjížďku s číslem třináct vyhrál Krystian Pieszczek stylem start – cíl. Český exmistr si vyvzdoroval ve druhém okruhu druhou příčku na Stanislavu Mělničukovi, jehož podjel v zatáčce u depa. Oba si o tom v boxech živě vyprávěli, ještě než stačili sundat přilby ze svých hlav.

Ondřej Smetana vypráví o rozjížďce s číslem patnáct:

„Ztratil jsem hadičku od metylu, proto mě Burza předjel. Myslel jsem, že mi to chcípne.“

Ani Tomáš Suchánek si nechtěl závěrečnou část nechat uniknout, byť před závěrečnou sérií jeho druhé místo za Fritzem Wallnerem v osmé jízdě vyčnívalo mezi dvěma dvojkami. Jeho účast v rozjížďce s číslem šestnáct měla být v zásadě již jen formalita. Po slabším úvodu se poslední šance chopil Jurica Pavlic.

Chorvat v první zatáčce objel vedoucího Dawida Lamparta. Před ním se mihnul i Tomáš Suchánek, jenž však ve druhém kole klesnul dozadu. Body totiž potřeboval také Patrik Búri. Předjetí Dawida Lamparta by mu cestu do semifinále otevřelo. Jenže ve výjezdu z první zatáčky čtvrtého okruhu upadl.

Jeho motocykl se dostal Tomáši Suchánkovi před přední kolo. Ten nemohl reagovat a výsledkem se stala děsivá kolize. Pardubický závodník skončil v žiarské nemocnici se zlomenou nohou, byť se původní diagnóza na otevřenou frakturu naštěstí nepotvrdila. Tomáš Suchánek se přitom ještě stačil kvalifikovat do závěrečných bojů, avšak zasáhnout do nich pochopitelně nemohl.

Z okruhu favoritů se dál nedostal vlastně jen Stanislaw Burza, byť rovněž vyřazení Norberta Magosiho, kterému už přilbu nasazovali na hlavu dvakrát v půli minulé dekády, také svým způsobem překvapilo. Šestnáctá jízda se již neopakovala, ale diskvalifikovaný Patrik Búri skončil po základní části stejně jako jeho krajan Jakub Valkovič, jenž dnes v nejstarším slovenském závodě debutoval.

Dvojice semifinálových rozjížděk měla vcelku jednoznačný průběh. V té první dovedl Martin Vaculík za sebou do cíle Matěje Kůse. Jurica Pavlic se sice v poslední zatáčce pokusil podjet Nicolase Covattiho. Byť by jeho pokus nakrásně skončil úspěchem, oba je tak či onak čekala rozjížďka poslední šance. Druhé semifinále stylem start – cíl opanoval Krystian Pieszczek s Dawidem Lampartem za zády.

Stejně jako v semifinále Tomáš Suchánek pochopitelně scházel také na startovním roštu poslední šance. Podobenství s nižším levelem závodu nekončila, jelikož podobně jako prve dovezl Fritze Wallnera jeho motocykl pouze do první zatáčky. Vedl Nicolas Covatti, ovšem v prvním oblouku jej vystřídal Ondřej Smetana.

Pražský závodník mířil vstříc finále, ale za ním nebylo ani zdaleka rozhodnuto. Na začátku třetího kola upadl čtvrtý Stanislav Mělničuk. Ovšem Jurica Pavlic opět útočil. V poslední zatáčce přece jen po vnějšku udolal Nicolase Covattiho, aby si šel vybírat startovní pozici pro finále místo něho. Tmavé mraky dávaly pádný důvod ke spěchu a všem bylo jasné, že se pořádné drama bude odehrávat nejen na ovále, nýbrž také nad ním.

Šest minut před půl šestou vykročila šestice nejlepších ke startovnímu roštu. O malou chvilku později vyletěl dopředu jako první Krystian Pieszczek. Jenže záhy tahal na delší konce provazu Matěj Kůs. Martin Vaculík také rychle vyřešil Poláka a pustil se do stíhání vedoucího Pražana. Užuž se zdálo, že jejich souboj dopadne stejně jako před sedmi lety.

Matěj Kůs hájil vedení stejně brilantně, jako na něho Martin Vaculík dotíral. Až v první zatáčce šestého kola mohly tribuny bouřit jásotem, jelikož se jejich miláček dostal dopředu. Pak jen zbýval kousek, aby se Martin Vaculík svým šestým prvenstvím dostal na čelo historické statistiky Zlaté přilby SNP.

Novou přilbu mu na hlavu neposadil nikdo jiný než Jiří Štancl, jehož primát Martin Vaculík právě překonal. Dekorum zachovaly i živly. Blýskat se začalo, až si domácí závodník na pódiu užil slávu se vším všudy. Až pak se bouřka valící se údolím Klakovského potoka rozeřvala naplno. A stálo to za to. Ostatně jako celá letošní Zlatá přilba SNP!

 

Hlasy z depa

„Před závodem bych bral druhé místo všema deseti,“ svěřoval se Matěj Kůs. „Když to uteče takhle, tak mě to samozřejmě mrzí, ale prohrát s Martinem Vaculíkem a ještě u něho v Žarnovici, není žádná ostuda. Přeju mu to, byl lepší a zaslouží si to. Odjeli jsme dobré závody. Jeli jsme celou noc ze Stralsundu a zasekli se přes noc přes Polsko. Vzhledem k tomu, v jakém stavu jsme přijeli a ani netrénovali, jsem spokojený.“

 

„Pro mě je to úspěch,“ komentoval Ondřej Smetana své páté místo. „Ale bylo to vyčerpávající. První jízda se mi povedla, vyhrál jsem. Pak jsem se snažil, jednou druhej‘, jednou třetí. Sbíral jsem body. v semifinále jsem startoval z jedničky, odkud se startovalo dobře, ale promydlil jsem to. Pak byla poslední šance. Dráha byla těžká, měl jsem toho dost, ale vymáčk‘ jsem ze sebe úplně všechno. Objel jsem je a dojel si pro postup, což je super. Ve finále jsem neměl start úplně špatnej‘, ale už jsem se dopředu neprobojoval. A k tomu mi docházely síly, ale pátý místo je pro mě úspěch. Bejt‘ ve finále a nebejt‘ v něm poslední, není každej‘ den.“

„Jsem zklamaný,“ nezastíral Jakub Valkovič. „Myslel jsem, že to bude lepší. Musím zapracovat na startech… Nestíhal jsem jim. Chtělo by to vychytat motorku, příště bude lepší.“

		TOT	SF1	SF2	OPR	FIN
1. Martin Vaculík, SK	4 4 4 4	20	1.			1.
2. Matěj Kůs, CZ	4 4 1 3	12	2.			2.
3. Krystian Pieszczek, PL	3 4 4 4	15		1.		3.
4. Dawid Lampart, PL	4 2 4 3	13		2.		4.
5. Ondřej Smetana, CZ	4 3 2 2	11		3.	1.	5.
6. Jurica Pavlic, CRO	E 1 3 4	8	4.		2.	6.
7. Nicolas Covatti, I	2 3 3 4	12	3.		3.
8. Stanislav Mělničuk, UA	3 2 3 2	10		4.	F
9. Fritz Wallner, A	M 4 2 2	8		E	E
10. Tomáš Suchánek, CZ	2 3 2 2	9	–		–
11. Stanislaw Burza, PL	3 1 R 3	7
12. Matic Ivačič, SLO	2 E 2 3	7
13. Norbert Magosi, H	1 1 4 0	6
14. Dennis Pedersen, DK	1 3 1 1	6
15. Andrej Kobrin, UA	2 2 1 1	6
16. Patrik Búri, SK	0 2 3 X	5
17. Denis Štojs, SLO	3 0 1 1	5
18. Kenneth Jörgensen, DK	1 1 0 1	3
19. Jakub Valkovič, SK	1 0 0 0	1
20. Alessandro Milanese, I	0 0 0 0	0
21. David Pacalaj, SK (res)	0	0
22. Ján Mihálik, SK (res)		DNR

Poznámka: žlutá karta Kenneth Jörgensen v páté jízdě

Foto: Karel Herman a Martin Mesiarik

Žarnovica – 22. srpna
Před rokem byl při Zlaté přilbě SNP v boxu svého strýčka Martina Vaculíka, jemuž na finálový startovní rošt donesl žlutou přilbu. V neděli se však stane sám hlavním aktérem vrcholného podniku slovenského plochodrážního kalendáře. David Pacalaj se totiž stane jediným náhradníkem a tím pádem ze slovenských závodníků nebude vůbec nikdo chybět ve startovní listině. Ta prozatím doznala jediné změny, když Martin Málek nakonec odřekl svůj start a nahradí ho Stanislaw Burza.

Foto: Mirek Horáček

Pardubice – 18. srpna
Již léta má pod palcem startovní listinu Zlaté přilby SNP Evžen Erban. Při středečním mistrovském flat tracku ve Svítkově ji poskytl také magazínu speedwayA-Z. Seznam dvaceti závodníků začíná skutečnou jedničkou, kterou bude mít Martin Vaculík. Vedle slovenských a českých jmen v ní nalezneme také zástupce Rakouska, Itálie, Ukrajiny, Maďarska, Chorvatska, Polska a Dánska.

Tipujte:

Startovní listina 54. Zlaté přilby SNP, neděle 26.8.:

1 Martin Vaculík, SK

2 Patrik Búri, SK

3 Jakub Valkovič, SK

4 Ján Mihálik, SK

5 Matěj Kůs, CZ

6 Tomáš Suchánek, CZ

7 Ondřej Smetana, CZ

8 Patrik Mikel, CZ

9 Martin Málek, CZ*

10 Fritz Wallner, A

11 Nicolas Covatti, I

12 Alessandro Milanese, I

13 Andrej Kobrin, UA

14 Stanislav Mělničuk, UA

15 Norbert Magosi, H

16 Jurica Pavlic, CRO

17 Dawid Lampart, PL

18 Krystian Pieszczek, PL

19 Kenneth Jörgensen, DK

20 Dennis Pedersen, DK

Poznámka: * účast Martina Málka bude ještě potvrzena

Foto: Mirek Horáček