Žarnovica – 27. srpna
Matěj Kůs se dostal do Žarnovice poprvé jako pasažér v dodávce Zdeno Vaculíka. Byl červenec 2005, Pražan si léčil zraněné obratle z květnové pražské juniorky. Juniorská družstva ještě jako seriál se přes noc přesunovala ze Slaného do Žarnovice, on chtěl být u toho. Svezení ve voze otce svého vrstevníka, který zrovna vylezl ze suterénu své skvělé kariéry, mu přišlo vhod. V srpnu 2010 se Matěj Kůs a Martin Vaculík už sešli na startovním roštu Zlaté přilby SNP. Těžko soudit, zda se na hattrick domácího borce těšilo více publikum nebo slovenský závodník sám. Každopádně zpoza legendární trofeje se nakonec smál Matěj Kůs. V dalším průběhu času se jí Martin Vaculík zmocnil natrvalo, ovšem příležitost vyrovnat si účet s Matějem Kůsem přišla až poslední srpnový den letošního roku. Jenže ono to zprvu vypadalo, že Pražan bude skórovat na 2:0 ve svůj prospěch.
Nová trofej se v pátek dočkala svého křtu. V duchu reglementů zůstane v majetku AMK Žarnovica minimálně tři roky. Nejkratší cesta, aby jí některý závodník dostal natrvalo vede přes hattrick a jediná další možnost je vyhrát pětkrát v řadě. V letošním 54. ročníku Zlaté přilby SNP však ze statistického úhlu pohledu nešlo jen o to, komu ji na hlavu posadí poprvé. Ve startovní listině byli čtyři borci, kteří měli šanci vstoupit do historie jako vítězové s dvěma různými přilbami na hlavách. Vedle Martina Vaculíka a Matěje Kůse touto ambicí disponovali ještě Tomáš Suchánek a Martin Magosi. Ve hře byl i další rekord. Pakliže by Martin Vaculík vyhrál, svým šestým prvenstvím by překonal pět primátů Jiřího Štancla a Antonína Kaspera.
Jak Martin Vaculík, tak Matěj Kůs neměli do Žarnovice přímou cestu. Slovák v předvečer závodu startoval při polské velké ceně v Gorzowě, v níž skončil jedenáctý, ale posílil své postavení muže číslo osm průběžné klasifikace. Český borec jel do středu Slovenska přes Wittstock a Stralsund,kde v pátek a v sobotu startoval v jubilejním padesátém ročníku Poháru Baltského moře.
Hlavní aktéři strhujícího finále z roku 2010 začali plnit úlohy favoritů také v letošním ročníku. Matěj Kůs, který s jedničkou na vestě vyrážel na ovál vždy po úpravě, vyhrál rozjížďky s čísly jedna a pět. Martin Vaculík vozil startovní číslo dvacet a kontroval triumfy ve čtvrté, resp. šesté jízdě. V půli základní části nikdo jiný než oni nedisponoval osmi body na svém kontě.
Po třech sériích však už mohl zůstat neporažený jen jeden z nich. Martin Vaculík projel cílem jako vítěz i potřetí. Matěj Kůs byl čtvrtý. Ve třinácté jízdě prohrál ještě s Krystianem Pieszczekem, zatímco Martin Vaculík udržel čistý štít. Nicméně po základní části začínala Zlatá přilba SNP anno domini naostro. První semifinále ovládl Martin Vaculík před Matějem Kůsem.
Výběr pozic přímo na finálovém startovním roštu bývá samo o sobě dramatickou podívanou. Tento proces umí být nekonečný jako sám vesmír. Nicméně letos byl pádný důvod ke spěchu. Bouřka pádila nejen na monitorech meteorologických radarů, ale již byla vidět nad Žarnovickou Hutou. V 17:24 opustili finalisté depo, aby již o chvilku později byli připraveni na klíčovou jízdu.
Po startu finále vystřelil dopředu Krystian Pieszczek. Jenže Matěj Kůs byl ještě rychlejší a ujal se vedení. Martin Vaculík se rychle probil před Poláka a udeřil na Matěje Kůse. Jejich duel se zapsal do historie slavného závodu a Martin Vaculík jej pro sebe rozhodl až na začátku posledního šestého kola.
V žádném případě se nedá konstatovat, že by šest triumfů Martina Vaculíka bylo snadných. Pravda před čtyřmi lety mu kvůli dešti stačilo jen triumfovat v základní části, protože rozhodující nadstavba musela být zrušena. O trofej však musel také tvrdě bojovat. Už poprvé roku 2008, kdy mu pomohl přetržený řetěz Martina Gavendy až v půli posledního okruhu. Na jeho předloňský duel s Václavem Milíkem se v Žarnovici vzpomíná dodnes. Hodně dlouho se bude dozajista mluvit i o jeho letošním duelu s Matějem Kůsem.
Zbrusu novou trofej na hlavu Martina Vaculíka neposadil nikdo menší než Jiří Štancl. Oba dohromady vyhráli ZP SNP jedenáctkrát. Slovenské eso má nyní o jeden triumf více než legenda československé historie. Spojuje je však fakt, že je v Žarnovici dekorovali dvěma různými trofejemi. Podobným primátem se však ve čtyřiapadesáti ročnících závodu však mohou chlubit ještě Antonín Kasper a Zdeněk Kudrna.
Statistice ještě nedáme pokoj. Martin Vaculík je pochopitelně zatím jediným závodníkem, který měl na své hlavě čtvrtou vyrobenou žarnovickou zlatou přilbu. V nejbližších letech však nemusíme být pouze svědky navyšování počtu vítězství slovenského šampióna. Ještě nikomu se totiž nepodařilo získat trofej natrvalo během třech let. Spekulovat, zda se to Martinu Vaculíkovi povede, je prozatím předčasné. Letos mu však daly přednost i živly, protože pořádná bouřka se rozpoutala, až když si do sytosti užil pocty na pódiu.
Foto: Karel Herman
