Rusko – 8. února
Peklo může mít hodně podob. Nizozemský renesanční malíř Hieronymus Bosch si jej na sklonku patnáctého století představoval jako soudobou mučírnu, dnešní české děti prostřednictvím postaviček při krásné prosincové tradici. Ledaři, kteří jedou na závody do Ruska, ho rok co rok prožívají na hranici při vstupu do velké země. A mrzí je nezájem ze strany funkcionářů FIM, kteří sice přímo polínka pod pekelný oheň nepřikládají, ale přesto se po vzoru hříšníků snaží předstírat, že žádné peklo neexistuje. Český národní tým však o tom ví své, protože mezi Lotyšskem a Ruskem do slova a do písmena promarnil dvacet hodin.
Úhřetická Lhota – 7. února
Letos se paní Zima oblékla do maškarního kostýmu, v němž paroduje sama sebe. O ledové ploché dráze v našich zeměpisných šířkách proto nemohlo být ani pomyšlení. Po osudu Ice Srandamače na slepém rameni Labe v Rosicích nad Labem se už nikdo neptá. Ale pozor, přichází mrazy a Dan Macl se magazínu speedwayA-Z svěřil, že Moto Klub Úhřetická Lhota opustil termín 10. února, ale nikoliv samotnou myšlenku na pořádání šroubkařské akce.
Milevsko – 6. února
Během dneška se stalo stoprocentní, že vedle Andreje Diviše na mistrovství světa družstev o víkendu v Šadrinsku nepojede ani Jan Klatovský. Vzhledem k vytíženosti pardubického primáře Tomáše Brože jeho plánovaná kontrola přesunula na zítřek. Nicméně byť by český ledařský šampión nakrásně dostal souhlas ke startu, dostat se po ose za Ural nezvládne časově. Už jen proto, že náhradní nároďák, který na Sibiř vyrazil včera, trčí na ruské hranici.
Osečná – 5. února
Předloni se vydal z výpravou svých ledařských kolegů do Ruska jako mechanik, který věřil, že se pro najde nějaká tréninková příležitost, aby po ledě protáhnul svůj motocykl, protože vývoj počasí nedával naději na další závody u nás. A na stadiónu v Ufě mu řekli, že může jet mistrovství Evropy. Letos pevně věří, že by se historie mohla opakovat. Martin Běhal se však magazínu speedwayA-Z svěřil, že mu soudnost velela odmítnout místo v národním týmu, jemuž okolnosti přejí stále méně a méně.
Astana – 4. února
Zatímco včera se Dmitrij Koltakov skláněl před Dmitrijem Chomicevičem a Sergejem Karačincevem, ve druhém finále v Astaně přemožitele nenašel vůbec. Vzhledem k časovému posunu začínal závod již o půl deváté středoevropského času, takže před naším obědem bylo jasné, že obhájce loňského zlata přespříští víkend dorazí do Togliatti s náskokem čtyř bodů na Sergeje Karačinceva a plných deseti na Danila Ivanova.
Jonsdorf – 3. února
Únor se navzdory povzbuzování zimně naladěných meteorologů nechal dnes zapírat prakticky po celých Čechách. Až na úpatí Lužických hor teplota začala klesat a na německé straně mrzlo, byť Jonsdorf měl do idylky lázní zasypaných bělostným sněhem přece jen daleko. Nicméně druhý díl šroubkařské série Drift-On-Ice se stejně konal na umělém ledu pod střechou místního zimního stadiónu. Ronny Weis a Richard Geyer na sebe v základním rozpise nenarazili a s osmibodovými maximy si před výběrem pozic startovního roštu velkého finále museli hodit mincí. Štěstí přálo Richardu Geyerovi, jenž se však vzápětí po startu musel k vítězství probít před Ronnyho Weise. Na stupně vítězů je doprovodil Sergej Malyšev, jenž předtím odvedl v repete dodatkové jízdy Wojciecha Lisieckeho. Zdeněk Holub želel startu v rozjížďce s číslem dvanáct, kdy by se už stejně nemohl probít do velkého finále. V tom malém perfektně odstartoval navzdory své pozici až u mantinelu, ovšem v první zatáčce jej z ideální stopy nevybíravě odstrčil Jacob Bukhave. Dán přitom klíčový bod na postup do malého finále získal již v první jízdě na úkor Patrika Búriho. Slovenský závodník jezdil s přehledem před ním, jenomže hala násobí zvuk a on si myslel, že má Dána těsně za sebou. Ve snaze mu ujel ale upadl, aby mu v závěrečné klasifikaci patřila sedmá pozice.
