Archiv pro štítek: 2018 Drift-On-Ice Jonsdorf

Richard Geyer měl na vrch úplně ve všem

Jonsdorf – 3. února
Únor se navzdory povzbuzování zimně naladěných meteorologů nechal dnes zapírat prakticky po celých Čechách. Až na úpatí Lužických hor teplota začala klesat a na německé straně mrzlo, byť Jonsdorf měl do idylky lázní zasypaných bělostným sněhem přece jen daleko. Nicméně druhý díl šroubkařské série Drift-On-Ice se stejně konal na umělém ledu pod střechou místního zimního stadiónu. Ronny Weis a Richard Geyer na sebe v základním rozpise nenarazili a s osmibodovými maximy si před výběrem pozic startovního roštu velkého finále museli hodit mincí. Štěstí přálo Richardu Geyerovi, jenž se však vzápětí po startu musel k vítězství probít před Ronnyho Weise. Na stupně vítězů je doprovodil Sergej Malyšev, jenž předtím odvedl v repete dodatkové jízdy Wojciecha Lisieckeho. Zdeněk Holub želel startu v rozjížďce s číslem dvanáct, kdy by se už stejně nemohl probít do velkého finále. V tom malém perfektně odstartoval navzdory své pozici až u mantinelu, ovšem v první zatáčce jej z ideální stopy nevybíravě odstrčil Jacob Bukhave. Dán přitom klíčový bod na postup do malého finále získal již v první jízdě na úkor Patrika Búriho. Slovenský závodník jezdil s přehledem před ním, jenomže hala násobí zvuk a on si myslel, že má Dána těsně za sebou. Ve snaze mu ujel ale upadl, aby mu v závěrečné klasifikaci patřila sedmá pozice.

Ronny Weis, Richard Geyer a Sergej Malyšev na stupních vítězů

Světla a stíny na zimním stadiónu

Slavnostní začátek je při závodech Drift-On-Ice pokaždé okázalý

Po šestnácté hodině se sluníčko sklánělo za lesnatý svah a lázně Jonsdorf se pomalu nořily do tmy nadcházejícího soumraku. Zimní stadión Sparkassen Arena, který je umístěn v dolíku mimo dosah signálu šech německých operátorů, se rozzářil svými světly. Jeho vstup očekával slušný nápor lidí. Nepřišli na veřejné bruslení, hokejový zápas či večerní ledovou diskotéku. Obvyklý sobotní program totiž vystřídal druhý díl saské šroubkařské série Drift-On-Ice.

Zdeněk Holub dorazil s velkými ambicemi

Patrik Búri se kvůli své účasti musel omluvit z víkendového soustředění svého klubu, nicméně včerejší test z angličtiny jej neminul. Jeho první tréninkový výjezd na ovál skončil pádem. To ještě měl na motocyklu svoje vlastní zadní kolo, přičemž na závody měl pochopitelně fasovat kolo od pořadatele. Zdeněk Holub zase řešil trable zcela jiného rázu.

Děti v sedlech malých motokrosových motocyklů už k ledovým šroubkům patří

Vylil si totiž horké kafíčko rovnou do klína, ale protože už byl převlečený do kombinézy, žádné újmy nedostál. Sergej Malyšev se opozdil na společné fotografování pro novináře, ale pak už organizace začala fungovat jako dokonale namazané soukolí. Přesně úderem osmnácté hodiny hala potemněla kvůli okázalému nástupu se světelnými efekty, který nemá nikde jinde v plochodrážním světě obdoby. Sotva se světla zase rozzářila, šlo se na věc.

Start rozjížďky s číslem jedna: zleva Ronny Weis, Jacob Bukhave a Patrik Búri

Start rozjížďky s číslem jedna vynesl do vedení Ronnyho Weise. Patrik Búri se za svou reakci na pohyb gumičky nemusel také stydět. Němec sice na čele kráčel neochvějně za dvěma body, avšak slovenský závodník se dostal před Jacoba Bukhaveho. Dán útočil, jenže Patrik Búri mu ujížděl. Až do posledního z trojice okruhů, v jehož první zatáčce upadl.

Patrik Búri vysvětluje svůj úvodní pád:

„Zbytečně jsem to přehnal. Neohlídnul jsem se, v hale motorky hodně hučí, myslel jsem, že je hned za mnou, ale on byl hodně daleko.“

Sergej Malyšev (červená) letí do čela před Zdeňka Holuba (modrá) a Marco Langera (bílá)

Bod byl rázem ten tam. Přitom díky rozpisu může každá sebemenší ztráta citelně bolet v závěrečné klasifikaci. Navíc startovní pole bylo poměrně vyrovnané, pochopitelně až na pořadatelské duo. K nim se opět přidal Sergej Malyšev. V Německu žijící Rus reagoval ve druhé jízdě na let startovací gumičky jako blesk a už v prvním nájezdu byl před Zdeňkem Holubem.

Ve druhém kole však upadl Marco Langer. Naštěstí vyvázl bez následků. V další sérii jej nahradil Romuald Lisiecki z pozice náhradníka, avšak německý závodník posléze závod dokončil. Z repete druhé jízdy byl ale vyloučen a Sergej Malyšev opět odvedl Zdeňka Holuba.

Richard Geyer vodí Wojciecha Lisieckeho

Do třetice se do role suveréna stylizoval Richard Geyer. V rozjížďce s číslem tři rychle zmizel z dohledu Wojciecha Lisieckeho, jehož otec figuroval ve startovní listině jako náhradník, a Kevinu Pedersenovi. Právě polský závodník byl první, který rozbil hegemonii vedoucího tria.

Ronny Weis se po soupeřích jen ohlížel – jako na snímku po Zdeňku Holubovi

Sergej Malyšev se sice po startu páté jízdy dral tvrdě dopředu. Jenže Wojciech Lisiecki se v první zatáčce držel vnitřní stopy jako klíště. Na protilehlou rovinku vyjel jako první a dva body mu nedokázal sebrat už nikdo. Ani Sergej Malyšev. Ronny Weis předtím opanoval čtvrtou jízdu před Zdeňkem Holubem a Kevinem Pedersenem. V rozjížďce s číslem šest stylem start – cíl triumfoval Richard Geyer, když Patrik Búri inkasoval bod na úkor Romualda Lisieckeho.

 

Richard Geyer srovnává účet s Ronny Weisem

Zdeněk Holub vzdoruje Kevinu Pedersenovi

Sergej Malyšev se s Wojciechem Lisieckim podruhé setkal na startovním roštu rozjížďky s číslem sedm. Tentokrát nezaváhal a Polákovi vrátil předchozí porážku. V diskusi o velké finále měl rázem o bod navíc. Oba domácí borci ani jednou neuhnuli z vítězné cesty. Ronny Weis předvedl fantastický start v osmé, Richard Geyer zase v deváté jízdě.

Wojciech Lisiecki se hotoví k útoku na Sergeje Malyševa

Za sebou měl Kevina Pedersena, který se v v první zatáčce ohlédnul za sebe, aby spatřil předjíždějícího Zdeňka Holuba. Dán v následujícím oblouku přejel vnitřní čáru a nakonec ve druhém kole upadl. Startovalo se znovu bez něho a Richard Geyer opět těžil z excelentního startu.

Podobně si počínal rovněž v rozjížďce s číslem deset, kdy Patrik Búri zastínil Marco Langera. Žarnovický závodník mohl jen litovat svého úvodního pádu. Nebýt jeho, chystal se na malé finále. Nicméně i takhle nebyly Slovákovy akci bezcenné. Jacob Bukhave totiž měl před sebou nesmírně složitou rozjížďku s číslem dvanáct.

Patrik Búri si závod užil

Jenže dánský závodník šel tvrdě za svým cílem. Více než celé kolo za sebou vodil Wojciecha Lisieckeho, zatímco Zdeněk Holub po katastrofálním startu nemohl z třetí příčky vůbec nic. Na protilehlé rovince druhého okruhu převzal Wojciech Lisiecki vedení. Tím pádem vyrovnal skóre se Sergejem Malyševem, který prve v jedenácté jízdě neohrozil fenomenálního Ronnyho Weise.

Díky tomu šli na start dnes již potřetí, aby změřili své síly o finále A, zatímco Jacob Bukhave o bod předčil Patrika Búriho a zabouchl mu vrata pro malé finále rovnou před nosem.

Richard Geyer neprohrál jedinou jízdu

Při saských šroubcích se postavení na startovním roštu, které není určeno vytištěným programem, losuje rovnou na ledové ploše. Wojciech Lisiecki vybral červenou a sotva mu startovací gumička zmizela z dohledu, ujal se vedení. Avšak Sergej Malyšev se nerozjel a gestikuloval směrem k rozhodčímu. A vskutku zablikala oranžová světla. Jízda byla zastavena a při restartu již úřadoval Sergej Malyšev.

Čtyřkolky svým řevem rozburácely celou halu

Wojciech Lisiecki zůstal v malém finále, kde si mohl volit postavení jako první. Dlouho neváhal a připravil o deštník navaděčku v červené barvě ještě před tím, než jej spíkr vyzval, ať si jde vybírat. Jacob Bukhave šel stejně jednoznačně po modré, zatímco na Zdeňka Holuba zbyl vnějšek. Při výběru pro velké finále si neporažení Ronny Weis a Richard Geyer museli hodit mincí o právo první volby.

Ronny Weis měl vítězství na dohled

Kousíček cenného kovu ještě vibroval po svém dopadu na led a Richard Geyer už v rukách svíral červený deštník. Ronny Weis se přece jen trošku zamyslel, než sáhnul po modré a tím odsoudil Sergeje Malyševa na venek. To už však dovnitř haly z venkovního depa vjížděli účastníci malého finále.

Zdeněk Holub po malém finále:

„Tohle udělat já, budu třikrát vyloučenej‘…“

Jacob Bukhave vede malé finále před Wojciechem Lisieckim a Zdeňkem Holubem

Zdeněk Holub si objel kolečko v protisměru, aby studoval první metry za startovací rovinkou. Zkusil si ještě start, což se mu dokonale vyplatilo. Po startu se ujal vedení, jenže Jacob Bukhave jej v první zatáčce podjel a nemilosrdně vytlačil ven z oválu. Pražan klesl na poslední místo a nakonec vzdal, zatímco Dán uhájil vítězství před dotírajícím Wojciechem Lisieckim.

Po startu velkého finále se Ronny Weis (modrá) dostal před Richarda Geyera

V té chvíli už padesátky měly svůj závod za sebou, ale čtyřkolky ještě jednou rozduněly halu hlukem svého vlastního finále. Naplněné ochozy pobavil Ilja Mademann, který po dojezdu vrazil do mantinelu pod čtrnáctimetrovou lezeckou stěnu. Přitom utrhnul reklamu, kterou vláčel za svým strojem.

Poslední slovo ovšem řekl Richard Geyer

Jenže to už se o slovo hlásilo velké finále. Ronny Weis dal najevo, že prve při losování pozic nepřemýšlel o nesmrtelnosti chrousta. Start byl jeho, takže se ujal vedení. Richard Geyer se však nehodlal smířit s prohrou. Udeřil po spodní straně úvodní zatáčky. Vskutku začínal nabývat vrchu, nicméně až od druhého okruhu si mohl být skálopevně jistý svým vedením. A pak už chybělo jen jediné kolo, aby Ronnymu Weisovi i s úroky odvedl porážku z listopadového Freitalu.

 

Hlasy z depa

Zdeněk Holub neměl šťastný večer

„Nepovedlo se, nic se nepovedlo,“ krčil Zdeněk Holub rameny. „Nebylo štěstí, to je taky potřeba k závodění. Škoda startu v poslední jízdě. Ale nejsou to závody, je to hlavně show. Ve finále jsem měl trošku konflikt, pak už to nešlo. Byl jsem nervózní, věděl jsem, že už s tím nic neudělám.“

Patrik Búri neměl k malému finále daleko

„Lepší jak ve Freitalu,“ našel Patrik Búri důvod k optimismu. „Proti Freitalu jsem zlepšil starty. Dotrénuju jízdu a v Chemnitzu a ve Freitalu to bude ještě lepší.“

 

Ve velkém finále zprvu dominoval Ronny Weis – na snímku před Richardem Geyerem a Sergejem Malyševem
TOT MF VF
1. Richard Geyer, D 2 2 2 2 8 1.
2. Ronny Weis, D 2 2 2 2 8 2.
3. Sergej Malyšev, RUS (DMSB) 2 1 2 1 6+2 3.
4. Jacob Bukhave, DK 1 0 1 1 3 1.
5. Wojciech Lisiecki, PL 1 2 1 2 6+1 2.
6. Zdeněk Holub, CZ 1 1 1 0 3 R
7. Patrik Búri, SK F 1 0 1 2
8. Kevin Pedersen, DK 0 0 X 0 0
9. Marco Langer, D X – 0 0 0
10. Romuald Lisiecki, PL (res) 0 0
Ronny Weis za sebou vodí Sergeje Malyševa a Kevina Pedersena

Foto: Karel Herman, Mirek Horáček a Jakub Herman

Účastníci hlavního závodu pěkně pohromadě

Zdeněk Holub se chce vyhnout handicapu

Ústí nad Labem – 2. února
Při saských šroubkařských sériích vždy býval hlavním rivalem domácího tandemu Ronny Weis – Richard Geyer. Jenže chyba v první jízdě úvodního klání na sklonku listopadu na zastřešeném kluzišti ve Freitalu mu sebrala klíčové body pro postup do velkého finále. Zdeněk Holub se magazínu speedwayA-Z svěřil, že něčemu podobnému by se zítra na zimním stadiónu v Jonsdorfu chtěl každopádně vyhnout.

 

Zdeněk Holub by rád zahájil novou sezónu na pódiu

„Dobrý, nachystáno mám stejně,“ říká čerstvý senior pražské Markéty na téma svých příprav pro zítřejší závod, přičemž dodává i pozitivní novinky o své fyzické kondici. „Byli jsme běhat ve Špindlu a na Šumavě, to bylo super.“

Ještě více super by však bylo začít sezónu s osmnáctkou na konci letopočtu na stupních vítězů… „Už by to chtělo bednu,“ souhlasí Zdeněk Holub. „Minule jsem to pokazil hned v první jízdě. Chtěl jsem odstartovat a vzal s sebou pásku. Posunuli mě dozadu a tím pádem chyběly body na finále. A tak doufám, že zejtra na bedně budu.“

V listopadu se závod ve Freitalu Zdeňkovi Holubovi vůbec nepovedl

Foto: Zdeněk Holub starší, ilustrační: Karel Herman

Patrik Búri přechází z asfaltu na led

Kajlovka a Jonsdorf – 1. února
Patří mezi závodníky, kterým pobyt za řidítky není cizí ani během zimní přípravy. Během letošní parodie na tuhou zimu proto stihnul šroubky nejen ve Freitalu, ale i na zamrzlé louce poblíž Žarnovice. Našel si i místo poblíž Martina, kde proháněl plochodrážní speciál na asfaltu. Patrik Búri se magazínu speedwayA-Z svěřil, že dělá vše pro úspěch nejen v sobotním pokračování saské Drift-On-Ice, ale i v mistrovství Slovenska. Stejně jako loni se pojede zkraje dubna a on by byl nerad, aby na něho u stupňů vítězů zase zbyly pouze hodinky místo rámu a reprezentačního místa, jež mu před rokem vyfoukl Michal Tomka.

 

Patrik Búri bude prvním slovenským plohcodrážníkem, který absolvuje v letošní sezóně závod

Letošní rok pro Patrika Búriho odstartoval Tříkrálovým během v Banské Bystrici, ale také tréninkem na asfaltové ploše. „Sezóna 2017 ještě pořádně neskončila a už jsem s chlapci ze svého týmu, co mi pomáhají, začal přípravu na novou sezónu,“ říká. „V rámci kondiční přípravy jsem zapojil také motorku. Sedět na ní je fajn i během zimní přestávky.“

Když zledovatělá louka povolila pod přílivem teplého vzduchu, záhy se našlo řešení. „Krištof Capek mně pomáhá, je to chlapec z Polska a někdy má podobné šílené nápady,“ vysvětluje Patrik Búri, jak přišel na nápad jezdit po asfaltu, který před lety býval podkladem celé řady našich drah. „Našel asfaltovou plochu u Martina, napsal mi, jestli to nechci zkusit. No, a já jsem pro každou srandu, tak jsem jel. Jezdilo se dobře, trošku víc plynu jako na ledě, ale konečně nějaká rychlost.“

Na asfaltě poblíž Martina

Šroubkařský seriál Drift-On-Ice se proto do plánů Patrika Búriho náramně hodí. „Ve Freitalu jsem byl na takové akci poprvé,“ vrací se ke svému debutu na konci listopadu. „Jen jsem sbíral zkušenosti na půjčené motorce, ale do Jonsdorfu už mám nachystanou svoji vlastní. Ale jde hlavně o srandu a hlavně se svézt na motorce, takže žádné výsledky neočekávám.“

Po Jonsdorfu se saské šroubky po dvouleté pauze vrátí do Chemnitzu a vyvrcholí v neskutečné Energieverbundareně v Drážďanech. „Jestli budu zdravý a nic mi do toho nepřijde, určitě ano, dokončím,“ reaguje Patrik Búri na otázku, zda se do Německa vypraví také za tři týdny. „Jízda na motorce vždycky něco přináší a je jedno na jakém povrchu.“

Po asfaltě přijde na řadu saský led

Led i asfalt však záhy vystřídá klasický plochodrážní ovál a již druhý dubnový víkend se v Žarnovici bude bojovat nejen o slovenský titul, ale i místa v reprezentaci. „Jsou to první závody u nás doma,“ uvažuje Patrik Búri. „Doufám, že budu dobře připravený a poučím se z loňských chyb. Uvidíme, možná budou druhé hodinky (smích).“

Nicméně nosit dvoje hodinky je móda, která zanikla s odchodem rudoarmějců…  „Jestli mi to nevyjde, tak se nic neděje,“ zvážní. „Vždyť mi loni na mistrovství Slovenska nevyšly jen dvě jízdy, ale o tom je sport, jednou to vyjde, jindy ne. A jedna vlaštovka léto nedělá, takže jeden závod nerozhoduje, jaká bude sezóna.“

 


Druhý podnik seriálu Drift-On-Ice v sobotu v Jonsdorfu (18:00):

Halové šroubky mají úchvatnou atmosféru

Šance, že letos uvidíme u nás nějaký závod na ploché dráze, se zmenšuje každým dnem, jímž se přibližuje jarní rovnodennost. Nicméně saská série Drift-On-Ice přináší příležitost vidět plochodrážní fanoušky i pro české fanoušky. Z Liberce je totiž do Jonsdorfu mnohem blíže než na jakýkoliv jiný český stadión, protože z centra města nenajedete ani čtyřicet kilometrů.

Startovní listina: 1 Patrik Búri (SK), 2 Jacob Bukhave (DK), 3 Ronny Weis (D), 4 Sergej Malyšev (RUS – DMSB), 5 Zdeněk Holub (CZ), 6 Marco Langer (D), 7 Wojciech Lisiecki (PL), 8 Richard Geyer (D), 9 Kevin Pedersen (DK)

O doprovodný program se vedle dětí v sedle padesátek postarají čtyřkolky.


Foto: archív Patrika Búriho, Karel Herman a Mirek Horáček