Ondřej Smetana zamotal situaci na hrotu aktuální přeborové klasifikace

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Liberec – 8. září
Sluníčko posílalo Ještědu první pusinky na dobrou noc a Zdeněk Simota seděl ve svém boxu s pocitem dobře vykonané práce. Na úvod se sice nechal zaskočit od Jana Kvěcha a v rozjížďce s číslem dvaadvacet podlehl v jiskřivém souboji Michalu Škurlovi. Třináct bodů mu však stačilo na vítězství a možná i na celkový triumf v přeboru, jelikož jeho nejbližší soused na hrotu aktuální klasifikace po devíti z deseti dílů seriál Ondřej Smetana se měl chystat na rozjezd se čtveřicí dalších závodníků o druhé místo. U vědomí, že není co řešit, si Jihočech v plzeňské vestě povolil spojky u svých motocyklů a začal balit. Jenže ouha! Zdeněk Simota sice věděl, že souboj trojice Pražanů za jeho zády v devatenácté jízdě skončil pádem Ondřeje Smetany. Jenže informace, že za něj diskvalifikací pykal Michal Škurla, jenž tak přišel o bod i vidinu pódia se k uším zainteresovaných borců dostala pozdě. Zdeňku Simotovi nezbylo, než se rychle připravit na rozjezd o vítězství, v němž mu nebyl soupeřem nikdo menší než Ondřej Smetana. Pražský závodník si rychle vydláždil cestičku dopředu a odsunul definitivní řešení o přeborníkovi do stověžaté matičky za deset dnů. Hynek Štichauer se v další dodatkové jízdě nikterak nepáral s Filipem Hájkem a Patrikem Mikelem, takže doplnil trio na stupních vítězů. Doprovodné mistrovské klání stopětadvacítek se stalo kořistí Jaroslava Vaníčka, který jako jediný dokázal porazit Štěpána Jurču, největší překvapení dnešního slunečného odpoledne ve Starých Pavlovicích.

Z Divišova jsme do Morizes jeli pro další medailové sady

Praha – 8. září
Příprava na světovou trofej FIM v Morizes navazovala na úspěšnou divišovskou evropskou FIM Europe. Mezi oběma závody byly jen tři týdny. Vzhledem k loňským nejasnostem s podvozky proběhla nejprve korespondence s Thierry Bouinem, francouzským zástupcem v FIM. Bylo nám potvrzeno, že na dlouhé dráze v Morizes se může jet dle předpisů jak na motocyklech s klasickým podvozkem, tak i na dlouhánech s pérováním. Vzhledem ke krátkému časovému intervalu mezi závody bylo spolu s SCM dohodnuto, že pojedeme klasické podvozky. Dlouháni tedy zůstali zaparkováni u stropu v dílně. Motory držely, takže jsme provedli běžnou údržbu a kontrolu.

Přebor se dostává do finiše, kvalifikace pro Březolupy startuje

Liberec – 7. září
Český přebor se zítra svým předposledním kolem v libereckých Pavlovicích dostává do své vrcholné fáze. Leader aktuální klasifikace Zdeněk Simota se může přiblížit celkovému primátu nebo jej dokonce potvrdit. Nebude to mít snadné, jelikož v osmnáctičlenné startovní listině najdeme nejen jeho nejbližšího pronásledovatele Ondřeje Smetanu, nýbrž i obvykle pestrou přeborovou konkurenci. Velké hochy doprovodí opět mistrovský podnik stopětadvacítek.

Chabařovice zažily skvělý závod s obligátním triumfem Jaroslava Vaníčka

Chabařovice – 6. září
Desátý super závod seriálu PRO-TEC Speedway Mini Cup v Chabařovicích se obešel bez pádů a kolizí. Začínali jsme v sedmnáct hodin a kolibříci měli možnost dvoufázového tréninku, což rádi přijali všichni účastníci. Dnes jich na startovní listině zářilo jedenáct, dva z nich zažívali svoji závodní premiéru, Tony Katra a Petr Marek. Ti si řekli, že ukázkových jízd už najezdili dost, a že už je na čase začít závodit.

Jubilejní Tomíčkův memoriál má vskutku stát za to

Praha – 6. září
Přípravy na Memoriál Luboše Tomíčka, jehož padesátý ročník se koná první den letošního října, jsou v plném proudu. Pavel Ondrašík, sportovní ředitel pražské Markéty, má zatím v otázce jezdeckého obsazení ústa zamčená na sedmero západů. Nicméně slibuje, že závod má být hodně dobrý. Oslovil vítěze posledních deseti ročníků a v hledáčku má i české závodníky, jichž by ve startovním poli měla být zhruba čtvrtina.

Odešel plochodrážní fanda srdcem i duší

V sedmdesátých letech mi Miloš Machulka, který žil a bydlel v Mariánských Lázních, dělal při závodech na dlouhé dráze mechanika. Plochou dráhou žil, pracoval v klubu a pomáhal, jak mohl. Byl to šikovný kluk, který nezkazil žádnou legraci, bezva kámoš. Asi bych nespočítal, kolikrát honil v zatáčkách spojku z mé motorky, která byla kdysi na hřídeli s klínkem a často nedržela a upadla. Pak musel Miloš ručně zabrušovat koš na hřídel a pasovat na klínek. Znám i jeho rodinu. Chodil na každé závody. Pak se odstěhoval do Pardubic, bylo to daleko, takže jezdil do Mariánských Lázní málo. Žil ale plochou dráhou po celý život. Odešel ve čtvrtek 30. srpna ve věku 61 let. V sobotu 8. září se jede závod v Mariánských Lázních, budu ho očima hledat v depu a vzpomínat. Miloši, děkuji za všechno. Čest Tvoji památce!

…Každý den (nejen) o české ploché dráze