Hallstavik – 6. července
Svou první velkou cenu vyhrál rovnou při svém debutu v seriálu v Praze před deseti lety. Nicméně naposledy mu po závodě Speedway Grand Prix hráli ruskou hymnu před šesti lety v Cardiffu. A pak až včera, kdy ve švédském Hallstaviku přijel do cíle finálové jízdy před Martinem Vaculíkem. Emil Sajfutdinov se však okamžitě nechal slyšet, že na ten večer okamžitě zapomněl.
Česká Třebová – 6. července
Nikdy jsem neměl ambice komentovat plochodrážní závody. Natož pak na úkor někoho jiného, kdo se v této branži pohybuje. Jenže okolnosti mě za mikrofon přece jen přivedly. Těžko odmítnout prosby milých přátel. Chabařovice, Růžená, Březolupy, Kopřivnice, Svitavy… Snažil jsem se, nebylo to asi špatné, dokonce mi psali i spokojení diváci. Jenže to je minulost, protože nechci pořadatele dostávat do problémů, a rozhodl jsem se coby spíkr skončit. Nemám zkušenost z jiných sportů, nakolik je běžné, že si rozhodčí s sebou přiveze vlastního komentátora. Každopádně Lenka Felix tohle při včerejším přeboru předvedla a mně komentování bez důvodu a bez vysvětlení zakázala. Podlá špinavost, obzvlášť ze strany sudí, jež má být garantem spravedlivé fair play.
Divišov – 6. července
Světový šampionát v kubatuře 250 ccm bude za dva týdny hostit dánské Holstebro. Dva sobotní semifinálové závody určí nedělní finalisty. Česká federace dostala k dispozici tři místa, na něž byli nominováni Michal Baštecký, Pavel Kuchař a Milan Dobiáš. Ti dnes absolvovali v Divišově soustředění pod taktovkou Milana Špinky.
Nagyhalasz a Gdaňsk – 6. července
V rozjížďce s číslem čtyři evropského semifinále juniorů v Nagyhalaszu Jan Kvěch podlehl Nicku Škorjovi, ale osudy obou závodníků byly odlišné. Zatímco Slovinec skončil po pádu v nemocnici, český borec již neztratil ani bod a stanul na nejvyšším stupínku pódia. Radost krajanů sledujících závod byla o to větší, že druhou příčku obsadil Petr Chlupáč. Další pětici pro finále v Rovně dodal baltský Gdaňsk, kde se však končilo předčasně, protože se okolo desáté jízdy začal z nebe snášet déšť. Patrik Mikel ze závodu odstoupil již po své první jízdě.
Divišov – 6. července
Při vší úctě, byl to šok. Při světové kvalifikaci na dlouhé dráze v Mariánských Lázních řádil na ovále jako černá ruka. Pětkrát vyjel na lázeňský kilometr, pětkrát zvítězil. Vylepšil údajně i traťový rekord a postavil se na nejvyšší stupínek vítězů. Depem se okamžitě začaly nést hlasy, cože to má za motor. Nicméně Martin Málek se smíchem odmítá konspirační hypotézy a pouští se do vyprávění, jaké to vlastně v malebných lázních před týdnem bylo.
AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Svitavy – 5. července
Po řadě tropických dnů se pátý přebor trefil do černého. Díky teplotám okolo pětadvacítky nebylo závodníkům horko, navíc si fotografové pochvalovali bílé mraky na obloze. A při neúčasti juniorských se rozhodně bylo, na co dívat, ačkoliv Zdeněk Simota přirovnával mítink k lepšímu tréninku. Nebylo divu, pětkrát triumfoval prakticky ve stylu start – cíl a na prahu druhé půle získal v aktuální klasifikaci na své pronásledovatele obrovský náskok. Na druhou příčku si po návratu z tréninků v Anglii vyšlápnul Ondřej Smetana. Klíčové se pro stalo vítězství, které sebral ve třetím kole rozjížďky s číslem pět Michalu Škurlovi. Ten poté přesedl na druhý motocykl. Ale ani s ním nebyl spokojen, když jej porazil nejen Zdeněk Simota, ale i Jaroslav Petrák. Zkušenému matadoru, jenž se vrátil na ovály po svém chabařovickém pádu, sebral naději na rozjezd Filip Hájek, jenž jej před sebe nepustil ve dvacáté jízdě. A klobouk dolů před Jaroslavem Vaníčkem! Když před ním v rozjížďce s číslem třináct upadl Milan Dobiáš, dokázal se mu vyhnout, ačkoliv v podnicích kolibříků takové ošemetné momenty nezažívá. Roztrhnul přitom nafukovací vak, při jehož výměně se objevily nečekané komplikace, s nimiž si však svitavský pořadatelský tým nakonec poradil.