Česká Třebová – 28. prosince
Vzpomínám si na jeden kreslený vtip od Vladimíra Jiránka, pocházející ještě z éry reálného socialismu. Ulicí uniformního panelákového městečka na něm jel vůz a z ampliónů na jeho střeše se ozývalo hlášení: „Je tady ještě někdo, kdo nemá řád práce?“ Tahle asociace se mnohdy přímo nabízí při čtení zápisu z prvního zasedání třináctičlenného VV SPD, z něhož se však tři členové omluvili.

Považte, že prvním bodem programu, alespoň dle zmíněného zápisu, bylo zjištění, že každý klub vysílající svého zástupce na zasedání řídícího orgánu by měl mít možnost jeho činnost kontrolovat. Jak objevné zjištění, obzvláště pět týdnů po valné hromadě. Nicméně nelekejte se, ke zvýšení počtu členů už tak dost nafouknutého výkonného výboru o jakéhosi revizora z každého klubu, který by na počínání svého delegáta dohlížel, naštěstí nedojde. Muži v čele disciplíny totiž odsouhlasili, že každý člen VV SPD musí být členem klubu, který jej delegoval.

Stanovený termín je konec letošního roku, tedy neuvěřitelně dlouhé dva měsíce od konání valné hromady, která vznik velikánského molocha posvětila. Na podobně nepružné chování řídícího orgánu si evidentně budeme muset zvyknout. Jako malý příklad může posloužit činnost nově ustanovené komise pro sdělovací prostředky, v níž pracují Jan Janů, Vladimír Kovář a Zdeněk Felix.

Ačkoliv se výkonný výbor sešel už 6. prosince, nebýt víceméně polosoukromé info linky předsedy Petra Moravce, na veřejnost se až do včerejška nedostaly prakticky žádné informace. Jakou činnost má komise vyvíjet a proč ani zaměstnanec pražské Markéty, ani pražský advokát, ani liberecký recepční nepokládali za nutné vytvořit žádnou tiskovou informaci, je skutečně záhadou. A to tím spíše, byla-li na programu jednání státní reprezentace. Je vskutku opravdu těžké si představit, že by kupříkladu v sousedním Polsku, vytvořili seznam reprezentantů a tři týdny o něm nikomu nic neřekli.

Nezbývá než doufat, že zbylých šest komisí se bude moci prezentovat alespoň nějakými výsledky. Nebo by snad sport regulérně provozovaný zhruba padesáti českými závodníky mělo dirigovat ještě více lidí? Není tady snad ještě někdo, kdo není ve VV SPD?

Česká Třebová – 19. listopadu
Už brzy to bude rok, kdy mšenský prezident Vladimír Wasyliw vystoupil na výroční schůzi VV SPD s projektem vytvořit koncepci dalšího rozvoje plochodrážního sportu u nás. Přes zimu bývalý VV SPD bavil veřejnost neustálým odkládáním této myšlenky, která nakonec vyšuměla do ztracena. Pakliže se jí ještě dnes někdo zabývá, určitě se neodrazila na podobě kalendáře pro rok 2005. Ten je víceméně odrazem stavu z minulých sezón, by jistý pokrok při odstranění dřívějších nedostatků se mu upřít nedá. Termínové kumulace již nejsou tolik výrazné, nicméně jezdecké příležitosti pro seniory se nezvýšily. Možná i tady leží řešení problémů s jezdeckou základnou. Výkonný výbor sice na valné hromadě předložil optimistická čísla o počtech závodníků, nicméně již nepříliš hluboká sonda stavu českých plochodrážníků by mužům v čele disciplíny neměla dopřát klidný spánek.

Pakliže vytvoříme seznam všech českých plochodrážníků, kteří v letošní sezóně nastoupili alespoň v jednom jediném závodě, získáme přehled třiadvaceti seniorů a třiceti juniorů. Třiapadesát aktivních závodníků ničím nevybočuje z průměru posledních let, i pokud odhlédneme od těch, co kariéru ukončili, možná hodlají ukončit nebo se na českých oválech objevují sporadicky s ohledem na těžiště své činnosti v zahraničních ligách. Další kvalitativní úbytek mají na svědomí zranění dlouhodobého charakteru. A tak chceme-li mluvit o českých plochodrážnících skutečně pravidelně závodících v Čechách, dostaneme se k hodnotě okolo třiceti.

Českého plochodrážníka sice nenajdeme v červené knize ohrožených druhů vydávané UNESCO, nicméně současný stav by měl nutit VV SPD k zamyšlení. Doslova žhavá je tato otázka v případě seniorských závodníků. Vždy mezi jezdci narozenými před rokem 1980 najdeme vedle profesionálů působících převážně v zahraničních ligách a svým způsobem nadstandardně zabezpečených členů pražského klubu již jen hrstku opravdových nadšenců. Ti by si nezasloužili ani tak metál či pomník jako spíše pravidelnou šanci závodit.

Nicméně struktura současných šampionátů je orientována především na juniorskou scénu. Problém seniorů všichni zatvrzele odmítají řešit nebo v lepším případě navrhují zlepšení stavu omezením cizinců v extralize. Jaké plody však přináší preferování juniorských klání s minimem příležitostí pro seniory, je nabíledni. Většina jmen z juniorských šampionátů přelomu tisíciletí se již z programů vytratila do plochodrážní historie. Do ní už bohužel patří drtivá část nesmírně slibné generace narozené v období 1974 až 1976.

Investice do juniorů se tedy v takovém případě evidentně nevyplácí. Jen málokdo z nich totiž pokračuje dál i po dvaadvacátém roku svého věku. Svým způsobem je to i signál těm nejmladším, že uživit se plochou dráhou se v dnešní době dá jen nesmírně těžko. Každý chápe, jak důležité je vzdělání. V přímém rozporu s obecným podvědomím jsou však pořadatelé z Prahy, Pardubic a Plzně. Jakoby nepochopili, že většina z plochodrážního dorostu musí chodit do školy, protože závody juniorského šampionátu pořádají ve všední den mimo prázdniny. Špatným snem je snad termín mistrovství devatenáctiletých, které se pojede v Plzni v první školní den. Když už nejde udělat v posledním prázdninovém týdnu, byl by skutečně obrovský problém jej vypsat už v úterý 30. srpna místo čtvrtku 1. září?

Je pravdou, že VV SPD nemá žádné přímé páky, jak pořadatele natlačit do konkrétního termínu. Nicméně ve třináctičlenném řídícím orgánu dnes zasedají zástupci všech českých plochodrážních subjektů. Říká se, že více hlav znamená více rozumu. Ovšem vedle toho funguje i úsloví, že mnoho psů přináší rychlou zajícovu smrt. Otázkou zůstává, zda někdo v klubových výborech chce vlastně problémy závodníků vůbec řešit. Kupříkladu mezi delegáty říjnové valné hromady SPD nebyl ani jeden jezdec. A se nikdo nezlobí, ale o funkcionářích žádný sport rozhodně není.

Přehled českých plochodrážníků aktivních v roce 2005 dle roku narození:

V přehledu figurují pouze závodníci, kteří v letošním roce absolvovali alespoň jeden závod na krátké dráze s motocyklem o objemu 500 ccm. Spektrum českých aktivních českých závodníků doplňují specialisté na dlouhou dráhu: Jaroslav Pták, Zdeněk Schneiderwind a Roman Tomany, ledaři: Martin Běhal, Antonín Klatovský, Jan Klatovský, Jan Pecina a Josef Šiška a nejmladší jezdci v kubatuře 125 ccm: Petr Babička, Jiří Benda, Roman Čejka, Michal Dudek, Radim Chod, Dominik Jech, Ladislav Kratochvíl, Ondřej Polec, Pavel Pučko, Jaroslav Slavata, Petr Vaic a Martin Wasyliw.

Česká Třebová – 4. listopadu
Šlágrem letošního podzimu se stal prvoligový úspěch Plzně, která si díky druhému místu a následné neochotě Mšena zúčastnit se baráže zajistila extraligovou příslušnost. Musím se přiznat, že jsem plzeňskou pou do vyšší divize sledoval s velkou dávkou sympatií. Předloni dal Václav Verner družstvu správný řád, ale bohužel sladké plody sklízel až ve druhé půlce soutěže. Loni jeho úsilí zase nahlodal zákaz startu cizinců prosazený Prahou, Mšenem a Pardubicemi. Plzeňáci se tak dočkali až letos. Jezdci udělali své, teď je však řada na funkcionářích. A ti své extraligové účinkování nezačali na valné hromadě příliš šastně.

Zpochybnit právo Plzně na extraligu by mohl snad jedině šílenec. Včas vyzvala Mšeno k baráži a splnila všechny ultimativní podmínky Mšena, by nebyly v souladu s platným zněním řádů. A tak se tedy po čtyřech sezónách společnost extraligových týmů mění. Mšeno bohužel postihl sestup paradoxně v jeho nejlepší sezóně. Černého Petra zřejmě v městečku u Kokořína nečekali, protože se ani jednou nepokusili ovlivnit věci ve svůj prospěch také na druhé frontě v první lize. Naproti tomu Plzeň hojně využívala všech možných hostů, což se jí nakonec vyplatilo.

Právě jezdecký kádr je dnes nezbytnou podmínkou důstojného fungování extraligového celku. V Plzni se musí smířit s myšlenkou, že po letošní kromobyčejně vyrovnané extraligové kampani nikdo nestojí o tým, který by ve vyšší lize paběrkoval třicet bodů za leaderem. A to jen proto, aby si některý funkcionář mermomocí splnil svůj sen. A chceme, či nechceme, jedinou záruku takového stavu přinášejí dnes cizinci. Ti jsou navíc prokazatelně katalyzátorem diváckého zájmu.

Plzeňští delegáti sobotní valné hromady však do plochodrážního světa jasně poslali své poselství, týkající se zahraničních závodníků v soutěži. Nejenže jako jediný extraligový klub přímo podpořili návrh na redukci cizinců ze dvou na jednoho, ale Jan Hádek dokonce neváhal otevřeně posměšně kritizovat slánského předsedu Petra Křikavu za běžné nasazování dvojice Poláků. Zřejmě si nestačil všimnout, že Slaný s nimi již třetí sezónu bojoval o titul a jeho ochozy rozhodně nezejí prázdnotou. Příliš šastná nebyla ani reakce plzeňského předsedy a člena VV SPD Leopolda Klímy na snahy jisté části delegátů zpochybňovat plzeňské odhodlání do extraligy 2005 skutečně nastoupit. Vyhrožování odstoupením z první ligy, pakliže toho okamžitě nenechají, nemělo skutečně pražádnou úroveň. Navíc používat nižší ligu jako rukojmí pro dosažení svého cíle, je přinejmenším trapné.

Pro nováčka v extralize rozhodně není postup bourání zavedených hodnot zrovna diplomatický, a to tím spíše, nevstupuje-li do extraligy v roli Mesiáše. Její letošní ročník byl totiž nejpovedenější v celé české ligové historii. A Plzeň se tak upřímně řečeno bude muset hodně zapotit, aby se stala důstojným nástupcem Mšena.

Rád bych se však mýlil a už při extraligové ouvertuře viděl v akci nebezpečný plzeňský tým. Teprve tam se prokáže, zda Západočeši na vyšší soutěž skutečně mají. A to i po organizační stránce. Milan Kůs, úspěšný plzeňský podnikatel a otec juniora Matěje, díky němuž se při prvních dvou závodech skvěly křiklavě oranžové plakáty s plochodrážníkem všude po celé Plzni a jejím okolí, totiž kvůli rozepřím s vedením klubu, ve své propagační činnosti přestal. A rozdíl v návštěvnosti mezi jarními a podzimními mítinky poznal každý. Deset let používaný stále stejný program a ignorace vyhlašování vítězů, k níž se na Borech při posledním prvoligovém klání opět uchýlili, by pak z Plzni nesmazatelně přiřkl predikát extraligového Buranova.