Chabařovice – 18. června
Bouřka se toulala krajem Páralových románů. Avšak Chabařovice si naštěstí prohlížela jen z úbočí okolních kopců a místní plochodrážní stadión zkropila jen zanedbatelným počtem dešťových kapek. Pětadvacátý ročník Memoriálu Jiřího Hurycha se konal v rámci českého přeboru. Ondřej Smetana v základní části prohrál s Michalem Škurlou a Ronny Weisem, avšak ve finále A neomylně zamířil před ně. Jenže na cílové rovince zadřel motor. Pohon dle zákonů pana Isaaca Newtona stačil na Buddyho Prijse, ale Ronny Weis s Michalem Škurlou se na poslední chvíli okolo Ondřeje Smetany přehnali. V ten moment seděly na svahu v depu dvě kupičky neštěstí. Daniel Šilhán vinou spadlého sekundárního řešení přišel o pódium doprovodného klání stopětadvacítek, v němž vítězství Filipu Šifaldovi sebral pád. Z triumfu se nakonec radoval Milan Dobiáš.

 

Živly nabízejí příměří

Ještě nedozněly emoce dopoledního mistrovského klání stopětadvacítek na krátké dráze a chystalo se další drama. Jako kulisy mu posloužilo zelené panoráma s Medvědím vrchem, Komáří hůrkou a Supí horou nad Krupkou proděravělé bývalými štolami na obzoru nad stadiónem. Tady obloha temněla více a více.

Bouřka se však prohnala těsně okolo Chabařovic. Objevily se bílé beránky, které krásně rozkládaly světlo a fotografové se těšili na krásné snímky z polojubilejního ročníku Memoriálu Jiřího Hurycha. Idylka ovšem neměla dlouhého trvání.

Krátce po třinácté se přihnala další bouřka. Zprvu se zdálo, že opět jen hrozí blesky a hromy, ale trénink o půl hodiny později byl provázen deštěm. Naštěstí však dešťové kapky zmizely stejně, jako se objevily. Na slavnostním nástupu sice ještě jednou hrozila obloha temnými mraky, avšak až do konce mítinku už ani nekáplo.

Symbolický start s velkou fotografií Jiřího Hurycha a kyticí na modrém místě startovního roštu je jedním z nejsilnějších momentů, který česká plochá dráha každoročně svým fanouškům nabízí. Jeho symbolické poselství nesetře ani další a další pokračování. Letos jej ovšem neabsolvovali účastníci rozjížďky s číslem jedna, avšak místní odchovanec Adam Fencl společně s Anne Spaanem a Sindy Weber se slavným písmenem CH na vestách.

Anne Spaan a Sindy Weber poté u pásky zůstali, avšak první ostrá jízda neměla tak hladký průběh. Radek Podhadský najel do pásky a byl vyloučen. „Pustil jsem to tam,“ nehledal žádné výmluvy. K repete však nepřijela ani německá dívčina. Charakteristický odér spálené spojky, jenž byl cítit až v depu, sám o sobě vysvětlil příčinu. Jenže napáchané škody byly takového rázu, že Sindy Weber nad možností pokračovat v dnešním závodě dál krčila jen rameny.

Sindy Weber se zničeným spojkovým košem vysvětluje, co jí pokazilo první závod s pětistovkou v Čechách:

„Spojka, tohle nepůjde opravit!“

Vlády v rozjížďce s číslem jedna se záhy ujal Michal Škurla, který hned s letem pásky odvedl Anne Spaana. Rozjížďce s číslem dvě kraloval Ondřej Smetana, když Martin Mejtský uhlídal druhou příčku před Richardem Geyerem, jenž předjel Petra Babičku. Piotr Dziatkowiak ve třetí jízdě protáhnul nájezd do druhé zatáčky a spodem sebral první místo Adamu Fenclovi. A mezi favority se hned vzápětí zařadil také Ronny Weis. Odvedl Martina Mejtského, čemuž Sindy Weber jen smutně přihlížela se zničeným spojkovým košem v rukou.

 

V poslední zatáčce řekl motor dost

Černé mraky už odtáhly strašit někam jinam a chabařovický stadión se opět koupal ve slunečních paprscích. Michal Škurla slavil druhý triumf v rozjížďce s číslem pět, v jejíž druhé zatáčce Adam Fencl podjel druhého Richarda Geyera. Piotr Dziatkowiak v šesté jízdě odstoupil po fatální poruše motoru rovnou na startovním roštu, čímž se jeho účinkování v dnešním závodě uzavřelo.

Do role favorita se ochotně stylizoval Buddy Prijs, jemuž atmosféra českých závodů viditelně učarovala. Šestou jízdu vyhrál stylem start – cíl, avšak ihned po přestávce vyfasoval za soupeře oba pražské juniory. Michal Škurla byl opět suverénní a Ondřeji Smetanovi nezbylo než útočit. Cestu dopředu však nenašel, zatímco Holanďan jejich duelu přihlížel.

Ronny Weis neměl větších problémů s výhrou v deváté jízdě před Richardem Geyerem a Sindy Weber, která se nakonec do závodu přece jen vrátila. Po další přestávce však Ronny Weis zaváhal po startu. Michal Škurla pádil zkompletovat své dvanáctibodové maximum v základní části, zatímco Němec se musel v prvním oblouku protáhnout pod Adamem Fenclem.

Ondřej Smetana kraloval jedenácté jízdě a hned na to si Buddy Prijs řekl o finále A. Jeho osm bodů mohl vyrovnat Adam Fencl. Avšak v rozjížďce s číslem třináct by musel porazit Ondřeje Smetanu a Ronnyho Weise a pak by v jeho prospěch promluvila jeho úvodní porážka Holanďana. Nic podobného se ovšem nestalo. Ronny Weis uletěl Ondřeji Smetanovi, oba se bez problémů kvalifikovali do áčka, kam je doprovodil Buddy Prijs.

„Chtěl bych žlutou,“ přemítal holandský závodník o startovní pozici v jízdě o pořadí na stupních vítězů. „Červená je hluboká, modrá a bílá rozbitá, ale žlutá je nejlepší. Jenže si vybírám poslední…“

Nakonec si však Buddy Prijs na svou přilbu natahoval žlutý povlak. Než se však postavil na rošt, čekala nás dvě nižší finále. Petr Babička neměl v céčku výraznější problém s Radkem Podhadským a Sindy Weber. V béčku zase Richard Geyer vytěžil maximum ze svého rychlého startu, protože jej Adam Fencl po venku první zatáčky nestihnul.

Ondřej Smetana popisuje finále A:

 „S Ronnym jsme tam byli po startu stejně. Dal jsem mu loket, tam ztratil. V nájezdu jsem to složil na lajnu a jel nejrychlejší stopu jako první. V půlce poslední zatáčky koukám, že to jede nějak divně. Ztratilo to výkon. Říkám si, že do cíle dojedu. A za vteřinu ‚raf‘! Motor se kousnul, vymáčk‘ jsem spojku a dojel aspoň třetí.“

Povedený start byl rovněž klíčový i ve finále A. Ondřej Smetana vyrazil z úvodního oblouku jako první, zatímco Ronny Weis přibrzdil Michala Škurlu a Buddy Prijs uzavíral řadu. Užuž se zdálo, že se budou přepisovat dějiny Memoriálu Jiřího Hurycha, mezi jehož vítěze přibude nové jméno. Jenže zadřený motor vedoucího Pražana v poslední zatáčce rozhodl, že Ronny Weis zopakuje svůj triumf z roku 2009.

 

Kolibříci se nenechali zahanbit velkými hochy

Stopětadvacítky dnešní program rozehrály dopoledním šampionátem republiky na krátké dráze. Klasické mistrovství kolibříků se pak vetklo do rozjížděk hlavního závodu. A oba domácí mladíci dali jasně najevo svou touhu zopakovat pódium z rána.

Filip Šifalda vyhrál rozjížďku s číslem jedna před Milanem Dobiášem, na něhož marně útočil Daniel Šilhán. Ten podlehl Milanu Dobiášovi rovněž ve druhé jízdě, v níž však za sebou nechal Lukáše Vintera. Pražan hned vzápětí odvedl i Filip Šifalda.

Ve čtvrté jízdě se oba Chabařovičané opět střetli ve vzájemném souboji. Nyní měl na vrch Milan Dobiáš, který se ujal vedení současně s letem pásky. Mít za sebou Filipa Šifaldu ovšem nebylo vůbec jednoduché.

A vskutku v nájezdu do druhé zatáčky se Filip Šifalda tlačil spodní stranou do vedení. Když neuspěl, v dalším okruhu svůj manévr zopakoval. Dostal se dopředu, avšak v nájezdu do posledního kola získal Milan Dobiáš opět převahu.

Jejich duel vyvrcholil na cílové rovince, kde Filip Šifalda upadl. Závod dostal vmžiku nový rozměr. Milan Dobiáš byl blízko vítězství, zatímco na druhé místo se začal sápat Daniel Šilhán, který vyhrál pátou jízdu stylem start – cíl.

Za jeho zády do ovšem vřelo. Ve výjezdu z druhé zatáčky se Lukáš Vinter probil před Františka Kliera, jehož v posledním oblouku podjel i Jan Jeníček. Pražana tento manévr v konečném důsledku poslal na třetí stupínek vítězů.

Daniel Šilhán totiž do klíčové rozjížďky s číslem šest ani nedostartoval vinou spadlého sekundárního řetězu. Tím pádem zůstal o bod za Lukášem Vinterem. Filip Šifalda porazil Milana Dobiáše, čímž zachránil druhé místo.

 

Hlasy z depa

„Pro Ondřeje to byl pech, ale já jsem spokojený,“ říkal Ronny Weis. „Dnes byl bych spokojený i s druhým místem, ale vítěz je vítěz. A ano, jsem nakonec vítěz. Byla super dráha.“

„Super,“ shrnul Michal Škurla své dojmy z dnešního závodu. „Vyhrál jsem základní část. Ve finále to z trojky bylo moc tvrdý. Odstartoval jsem a nakonec byl druhej‘. Všude to už bylo vymydlený, suchý, nebylo kudy předjet. Zkoušel jsem to všude.“

„Celou dobu byla dráha krásná, výborná,“ nešetřil Ondřej Smetana superlativy. „Mohlo bejt‘ víc materiálu, ale nikde žádná díra, žádná kolej. Pohodový závody, akorát ty dvě jízdy se Škurličem a Ronnym jsem nedokázal odstartovat. Ve finále jsem měl výbornej‘ start, táta mi poladil spojku.“

„Žlutá dráha ve finále byla perfektní,“ tvrdil Buddy Prijs. „Byl jsem rychlý, ale Michal Škurla a Ondřej Smetana šli na střed. Přidal jsem plyn, ale Michal Škurla to dal na venek a musel jsem ubrat. Měl jsem dobrý den. Před pár závody jsem byl o hodně za kluky jako Michal a Ondřej, dnes s nimi závodím. V Holandsku jsem ve špičce, ale tam odjedu od startu, tady musím bojovat se čtyřmi jezdci a je to úplně jiné.“

„Dalo se tom, ale chtěl jsem víc,“ komentoval Adam Fencl své umístění. „Dráha byla luxusní, ve finále to chtělo lepší start. Zabojoval jsem, bavilo mě to, ale doufal jsem, že budu v áčku. Za rok vyhraju!“

„Chtěl jsem minimálně béčko,“ připouštěl Petr Babička. „Nebylo… Dvě nuly, dvě dvojky, není to moc. Je to škoda, ale jel jsem zase naposledy ve Mšeně. Neměl jsem ani trénink, když se ve Slaným trénovalo, bylo mi špatně. Není to ta sezóna, jak bych si představoval, musím se do toho příští rok víc opřít.“

„Snad to bude příště lepší,“ doufal Radek Podhadský. „Březolupy byly dobrý, tady jsem to hned na začátku pustil do pásky. To jsem byl nasranej‘…“

25. Memoriál Jiřího Hurycha

			C	B	A
1. Ronny Weis, D	3 3 2 3	11			1.
2. Michal Škurla, Praha	3 3 3 3	12			2.
3. Ondřej Smetana, Praha	3 2 3 2	10			3. (E)
4. Buddy Prijs, NL	1 3 1 3	8			4.
5. Richard Geyer, D	1 1 2 2	6		1.
6. Adam Fencl, Slaný	2 2 1 1	6		2.
7. Martin Mejtský, Pardubice	2 2 3 0	7		3.
8. Anne Spaan, NL – Chabařovice (ACCR)	2 1 1 1	5		4.
9. Petr Babička, Slaný	0 2 2 0	4	1.
10. Radek Podhadský, Plzeň	T 0 0 2	2	2.
11. Sindy Weber, D – Chabařovice (ACCR)	/R – 1 1	2	3.
12. Piotr Dziatkowiak, PL – Slaný (ACCR)	3 E – –	3	–

Poznámka: z původně přihlášených nepřijel Michael Hádek

Průběžné pořadí seriálu:

	PLZ	MŠE	BŘE	CHA	TOT
	30.4.	1.5.	11.6.	18.6.
1. Ondřej Smetana	22	25	22	22	91
2. Michael Hádek	25	22	16	NS	63
3. Michal Škurla	NS	NS	18	25	43
4. Adam Fencl	NS	16	7	18	41
5. Martin Mejtský	8	14	2	16	40
6. Petr Babička	10	16	NS	12	38
7. Filip Hájek	18	12	5	NS	35
8. Martin Málek	NS	NS	25	NS	25
9. Jaroslav Petrák	14	NS	10	NS	24
10. Radek Podhadský	7	NS	4	10	21
11. Josef Novák	12	6	3	NS	21
12. Piotr Dziatkowiak	NS	NS	12	7	19
13. Michal Dudek	16	NS	NS	NS	16
14. Anne Spaan	NS	NS	NS	14	14
15. Martin Gavenda	NS	NS	14	NS	14
16. Jakub Valkovič	6	7	0	NS	13
17. Martin Švestka	NS	10	NS	NS	10
18. Sindy Weber	NS	NS	NS	8	8
19. Patrik Mikel	NS	NS	8	NS	8
20. Dan Macl	NS	8	NS	NS	8
21. Ján Mihálik	NS	NS	6	NS	6
22. Michal Tomka	NS	NS	1	NS	1
NC Jan Kvěch	NS	NS	0	NS	0
NC Petr Chlupáč	NS	NS	0	NS	0
NC Václav Kvěch	NS	NS	0	NS	0
NC Pavel Čermák	NS	NS	0	NS	0
NC Ronny Weis	NS	NS	NS	NC	0
NC Buddy Prijs	NS	NC	NC	NC	0
NC Richard Geyer	NS	NS	NS	NC	0
NC Geert Bruinsma	NS	NC	NS	NS	0

Mistrovství republiky 125 ccm:

1. Milan Dobiáš, Chabařovice	2 3 3 2	10
2. Filip Šifalda, Chabařovice	3 3 F 3	9
3. Lukáš Vinter, Praha	1 2 2 2	7
4. Daniel Šilhán, Liberec	1 2 3 E	6
5. František Klier, Slaný	0 1 1 0	2
6. Jan Jeníček, Praha	0 0 1 1	2

Aktuální pořadí šampionátu:

	PLZ	PHA	SLA	CHA	TOT
	30.4.	3.5.	15.5.	18.6.
1. Filip Šifalda, Chabařovice	11	12	10	9	42
2. Milan Dobiáš, Chabařovice	10	9	9	10	38
3. Daniel Šilhán, Liberec	8	7	10	6	31
4. Karol Zupinski, PL	NS	NS	12	NS	12
5. Pavel Kuchař, Praha	1	5	5	NS	11
6. Lukáš Vinter, Praha	NS	NS	NS	7	7
7. Jan Kvěch, Praha	7	NS	NS	NS	7
8. František Klier, Slaný	NS	NS	6	2	8
9. Petr Chlupáč, Praha	6	NS	NS	NS	6
10. Sindy Weber, D – Chabařovice (ACCR)	NS	2	3	NS	5
11. Bruno Belán, Slaný	1	NS	3	NS	4
12. Jan Jeníček, Pardubice	NS	NS	NS	2	2
13. Vojtěch Zamazal, Slaný	NS	NS	1	NS	1
14. Terezie Nádraská, Plzeň	1	NS	0	NS	1
15. Michal Baštecký, Praha	NS	0	NS	NS	0

Foto: Mirek Horáček

Chabařovice – 17. června
V pondělí sedmnáctého června roku 1991 lilo jako z konve, jakoby se samotná nebesa rozplakala nad smutnou zprávou, že se nadějný Jiří Hurych už nikdy nevrátí z pouťáku na travnaté dráze z dalekého francouzského Miramontu. Jenže jeho přátelé z Chabařovic, kde před svým přestupem do Prahy s plochou dráhu začínal, již napřesrok uspořádali jeho memoriál. Letí to, letí a na ústeckém předměstí se zítra bude Memoriál Jiřího Hurycha konat již popětadvacáté.

 

 

V České republice se starší historií mohou pyšnit jen čtyři volné podniky. Zlatá stuha v Pardubicích, Tomíčkův memoriál v Praze a samozřejmě závod všech závodů, Zlatá přilba města Pardubic. Memoriál Jiřího Hurycha sdílel s chabařovickým klubem dobré i zlé, musel být odvolán, vypsán jen pro stopětadvacítky a dokonce pořádán ve Mšeně.

Zítra nebude mít statut bodovaného tréninku. Poprvé po osmi letech se pojede jako oficiální závod a poprvé po devíti jako mistrovský. Na sever Čech totiž míří přebor. Po březolupských hodech minulé soboty není startovní listina tolik nafouknutá.

Nicméně třináct jmen slibuje vyrovnaný souboj. Nechybí staří dobří známí z Německa a Nizozemí, byť jen držitelé licencí ACCR budou brát tabulkové body do klasifikace šampionátu, protože ze Slováků nepřijede nikdo. Bez zajímavosti není start Sindy Weber, která debutovala s pětistovkou minulý víkend na pódiu vloženého závodu ve Stralsundu.

Třináct rozjížděk základního rozpisu a trojice finálových ovšem nebude všechno, co zítra v Chabařovicích spatříme. Dopoledne se osmička kolibříků utká o mistrovské body ve svém mistrovství republiky na malé dráze, přičemž jejich klasický šampionát bude proložen do přeborového klání. Tady je přihlášeno šest závodníků.

Aby toho nebylo málo, hned v neděli v Chabařovicích pokračuje pohárový Speedway Mini Cup.

Kdo byl Jiří Hurych

Startovní listina přeboru (14:00):

1 Michal Škurla, Praha

2 Anne Spaan, NL (ACCR)

3 Sindy Weber, D – Chabařovice (ACCR)

4 Radek Podhadský, Plzeň

5 Ondřej Smetana, Praha

6 Martin Mejtský, Pardubice

7 Richard Geyer, D

8 Petr Babička, Slaný

9 Michael Hádek, Plzeň

10 Adam Fencl, Slaný

11 Buddy Prijs, NL

12 Piotr Dziatkowiak, PL – Slaný (ACCR)

13 Ronny Weis, D

Mistrovství republiky 125 na krátké dráze (10:00):

1 Filip Šifalda, Chabařovice

2 František Klier, Slaný

3 Michal Baštecký, Praha

4 Milan Dobiáš, Chabařovice

5 Lukáš Vinter, Praha

6 Jan Jeníček, Pardubice

7 Jaroslav Vaníček, Praha

8 Pavel Kuchař, Praha

9 neobsazeno

Mistrovství republiky 125 ccm (během hlavního závodu):

1 Filip Šifalda, Chabařovice

2 František Klier, Slaný

3 Daniel Šilhán, Liberec

4 Milan Dobiáš, Chabařovice

5 Lukáš Vinter, Praha

6 Jan Jeníček, Pardubice

Foto: Eva Palánová a archív redakce

Březolupy – 11. června
Rosničky napovídaly meteorologům, že mají varovat před občasnými dešti. Avšak Březolupům se mraky vyhýbaly, jakoby si sluníčko nechtělo ujít podívanou na třetí díl českého přeboru, který konečně naplnil základní filozofii šampionátu. Báječné publikum vidělo jednadvacet závodníků od čtrnáctiletých pražských juniorů v sedle dvěstěpadesátek až po zkušené matadory. Tabulkové body se tím pádem nedávaly jen za účast. Za vítězstvím zamířil Martin Málek, který se postupně vypořádal s Ondřejem Smetanou a Michalem Škurlou. Domácí borec, jenž v přeboru obléká plzeňskou vestu, osaměl na hrotu průběžné klasifikace už po třech sériích, avšak svůj triumf potřeboval potvrdit v rozjížďce s číslem třiadvacet. Jenže dopředu se dostali Buddy Prijs a Jaroslav Petrák a souboj o čelo skončil již na prvním výjezdu hromadným pádem. Naštěstí se po něm jen rozhazovala rukama a Pavel Váňa mohl vzápětí pozvat dvouminutovým signálem k repete celou čtveřici. V ní už Martin Málek nezaváhal a jal se své patnáctibodové maximum kompletovat již s letem pásky. Ondřej Smetana a Michal Škurla si vítězstvími v dalších dvou jízdách pojistili oba nižší stupínky pódia.

 

 

Depo praská ve švech

Zatímco v případě Plzně a Mšena na přelomu dubna a května byla o závodníky do přeboru nouze, třetí dějství dnes v Březolupech atakovalo rekord pětadvaceti účastníků z loňských Pardubic. VV SPD napočítal jednadvacet přihlášek. Václav Kvěch zůstal náhradníkem, takže se ke slovu dostal již vyzkoušený rozpis na pětadvacet rozjížděk.

Oproti klasické formuli s dvaceti jízdami se série prodloužily na pět jízd a také samozřejmě nebylo možné dodržet zásadu, aby se každý závodník setkal s každým ze svých soupeřů. Závod se samozřejmě adekvátně prodloužil, avšak odpadly doprovodné mistrovské stopětadvacítky a navíc červnové dny jsou nejdelší v roce.

Nepříliš optimální vstup do závodu prožil Ján Mihálik. Slovák upadl v tréninku a poté i v rozjížďce s číslem jedna. Jeho smůle však již měla být učiněna přítrž a on se nakonec dočkal šesti body do tabulky. Protože boduje jen nejlepších patnáct majitelů licencí AČR a SMF a vzhledem k návalu v depu se body nebraly jen za účast jako v předchozích dvou závodech. Avšak zpátky do první jízdy.

Zatímco Ján Mihálik odklízel svůj motocykl, Martin Gavenda konsolidoval své vedení, které získal v prvním výjezdu, v němž podjel Jaroslava Petráka. Mezi vítěze se vzápětí zapsal i Patrik Mikel. Svým rychlým startem zaskočil i Filipa Hájka, který stačil v první zatáčce objet jen Martina Mejtského. Martin Málek, který v přeboru obléká plzeňskou vestu, neměl cestu k první trojce snadnou, byť odstartoval nejlépe.

V první zatáčce se prosadil Ondřej Smetana, jehož však Martin Málek poslal za svá záda už na protilehlé rovince. „Měl jsem dobrej‘ start a v první zatáčce jsem předjel Martina,“ vyprávěl Pražan. „Díky tomu, že jsem šudlal lajnu, mě předjel zase zpátky.“

To už však v první zatáčce rozjížďky s číslem čtyři Michal Škurla objel Piotra Dziatkowiaka, na němž si Michael Hádek vylámal zuby. A posledním vítězem úvodní série se stal Adam Fencl, který v prvním výjezdu páté jízdy objel Radka Podhadského. Slánský junior se hned po přestávce stal také prvním poraženým vítězem. Jenže se o tento primát dělil s Martinem Gavendou a dopadl lépe než domácí borec!

Martin Gavenda odhaluje své patálie v rozjížďce s číslem šest:

„Neodstartoval jsem, na venku byl mokrý flek. Málem jsem to položil. A ještě jsem dostal cejchu a nic neviděl.“

Zatímco Ondřej Smetana vypálil jako raketa, Adam Fencl se usadil za ním a Martin Gavenda se dostal do potíží v první zatáčce. Klesl za Buddyho Prijse, jemuž ovšem v posledním oblouku před cílem sebral alespoň poslední bod, co byl v šesté jízdě k mání. „Jedu tady poprvý,“ komentoval nizozemský závodník svou druhou nulu. Posléze dokázal dvakrát vyhrát, ale na myšlenky repete mšenského pódia bylo pozdě.

V rozjížďce s číslem sedm zopakoval Michal Škurla své předchozí sólo. Jaroslav Petrák se sice cpal v první zatáčce pod něho, avšak nakonec se musel soustředit na útočícího Patrika Mikela. Šest bodů pražského juniora hned vzápětí vyrovnal Martin Málek, který ujel svým pronásledovatelům o rovinu. Vedle Ondřeje Smetany dýchal vedoucí dvojici na záda i Piotr Dziatkowiak. Na start rozjížďky s číslem deset přijel se špatným povlakem přilby, avšak už druhé kolo dokončoval s náskokem bezmála dvaceti metrů před Filipem Hájkem.

 

Až do konce není vůbec nic jisté

Po třetí sérii se však pouze Martin Málek mohl chlubit čistým štítem. S přehledem v rozjížďce s číslem třináct zpacifikoval Piotra Dziatkowiaka, jenž se ho v prvním výjezdu pokoušel podjet. Když se prohnal pod šachovnicovou vlajkou, věděl o jednobodové ztrátě Michala Škurly. Žlutá pozice na startovním roštu nebyla dnes optimální, na což Pražan doplatil v jedenácté jízdě.

Zatímco Martin Gavenda mířil neomylně do čela, Michala Škurlu vyvážel na venek Martin Mejtský. Pražský junior se před něho na druhou příčku posunul až ve výjezdu na protilehlou rovinku. „Nevyšlo mi to z toho venku,“ nedělal ze ztráty bodu žádné tragické drama.

Čím více je závodníků ve startovním poli, tím více se platí za každé zaváhání. O tom by věděl svoje Patrik Mikel, který upadl ve chvíli, kdy suverénně vedl rozjížďku s číslem dvanáct. Anebo Filip Hájek ob jednu jízdu později. Před startem přesedl do sedla druhého motocyklu, který jej však dovezl jen do třetího okruhu. „Na první motorce se mi vytrhl kabel od fajfky a druhá trochu blbla,“ popisoval.

Naproti tomu čtrnáctá jízda zvýšila hodnotu akcií Michaela Hádka. Plzeňan prve dominoval rozjížďce s číslem osm a nyní své konto zatížil další trojkou. Přitom start by si za rámeček rozhodně nedal, avšak už z prvního výjezdu měl za sebou juniorskou trojici Ján Mihálik, Adam Fencl a Filip Hájek.

V té chvíli kalkuloval se sedmi body stejně jako Martin Gavenda a Piotr Dziatkowiak. V patnácté jízdě je překonal Ondřej Smetana, který srovnal krok s osmibodovým Michalem Škurlou. Po vylétnutí pásky vypálil dopředu Michal Tomka, jenže Pražan se prosadil už v prvním výjezdu. Naproti tomu Slovák zůstal ve druhém kole stát. „Roztrhnul se mi zadní řetěz,“ sděloval příčinu.

Další skok na cestě k celkovému vítězství musel Martin Málek učinit v rozjížďce s číslem osmnáct. Po své pravici na startovním roštu měl Michala Škurlu, který také nejrychlejší odstartoval. Jenže leader průběžné klasifikaci se držel spodní stopy v první zatáčce jako klíště a položil tím úhelný kámen ke čtvrtému triumfu.

„Vystrkal mě až k prknům a tam nebylo místo, kudy jet,“ posteskl si Michal Škurla, který s deseti body neměl před závěrečnou pětinou vůbec nic jisté. Těsně před jeho prohrou s Martinem Málkem se totiž Ondřej Smetana stal králem sedmnácté jízdy, což jej posunulo na hranici jedenácti bodů. Bylo by nadsazené, že se s desetibodovými roztrhnul pytel, ovšem protože šlo o Martina Gavendu a Michaela Hádka, měl Michal Škurla hned o dvě starosti víc.

Martin Gavenda v rozjížďce s číslem šestnáct podjel v první zatáčce Filipa Hájka, Michael Hádek zase v devatenácté jízdě uhlídal Jaroslava Petráka. Jenže aby přišli divákům mávat ze stupňů, museli by své vítězství ještě jednou zopakovat. A to byl kámen úrazu, jak se záhy ukázalo. Ovšem nepředbíhejme.

Když prve Piotr Dziatkowiak podlehl Ondřeji Smetanovi, ztratil veškeré šance na pohár. V  jednadvacáté jízdě však vyhrál stylem start – cíl, zatímco Martin Gavenda dlouho trčel za Michalem Tomkou. Když jej na začátku třetího kola podjel, bylo na Polákovo stíhání pozdě.

Jaroslav Petrák popisuje rozjížďku s číslem třiadvacet:

 „Ten Holanďan mi sebral kolo, chytil se mi za řidítka. Říkal jsem si, kam až chce se mnou jet. A to jsem počítal, že tam bude někde ještě Martina. Naštěstí neodjel od startu, ale já si už říkal ‚ajajaj‘. Dobře to dopadlo, při opakovačce zkoušel Holanďan to samý, ale to už jsem tam s ním nejel. Ve druhý zatáčce jsem si ho vyčíhal, ale to už jsem byl krátkej‘ na Martina. Jako jedinej‘ jsem mu ovšem stačil.“

Ani třiadvacátá jízda nenechala skvělé březolupské publikum vydechnout. Martin Málek startoval až od mantinelu a po vylétnutí pásky dopředu letěli Buddy Prijs a Jaroslav Petrák. Jejich souboj skončil na prvním výjezdu kolizí a pádem. Na zem musel i Martin Málek. „Už jsem si myslel, že dojedu závod čistý,“ povzdechl si.

Pavel Váňa byl velkorysý a nechal opakovat celou čtveřici. Tentokrát byl nejrychlejší Jaroslav Petrák. Zvenku první zatáčky se však prosadil Martin Málek. Na druhou příčku poskočil Buddy Prijs, na něhož však pardubický rutinér záhy vyzrál.

Vítěz byl jasný a pražští junioři vzápětí vyřešili duel o další místa pódia. Ondřej Smetana v rozjížďce s číslem dvacet čtyři nedal ani náznak šance Michaelu Hádkovi a mohl se těšit ze stříbra. Na samotný závěr musel vyhrát i Michal Škurla, aby se vyhnul rozjezdu o třetí příčku s Martinem Gavendou, Piotrem Dziatkowiakem a Michaelem Hádkem. A to se mu také bez větších obtíží podařilo.

 

Hlasy z depa

„Dobré, nečekal jsem to,“ komentoval Martin Málek své prvenství. „Extempore v poslední jízdě, myslel jsem, že dojedu čistý. Ze čtyřky se blbě startovalo, trošku jsem se zpozdil, byli rychlejší. Jsem spokojený. Byla obrovská honička dát motorku dohromady po těch sračkách ve Slaném. Museli jsme měnit oba řetězy, dát novou rozetu, ve spojce byla hlína. Jsem rád, že se dnes nic nestalo, teď jsem to viděl bledě, že mě vzali s sebou. Dráha byla úplně suprová, startovní číslo tři bylo výborné, pokaždé jsem to měl optimálně nakropené. Všechno vycházelo, kdyby to tak šlo pokaždé, jsem mistr.“

„Nebylo to špatný,“ bilancoval Ondřej Smetana. „Akorát škoda první jízdy. Měl jsem dobrej‘ start a v první zatáčce jsem předjel Martina. Díky tomu, že jsem šudlal lajnu, mě předjel zase zpátky. Kdybych jezdil venek, nepodjel by mě. Nádherná dráha, na venku bylo hodně materiálu, drželo to. Na Hada jsem dobře odstartoval a bylo to. Měl jsem dobrý starty, kdybych neudělal tu chybu v první jízdě, vyhrál bych druhej‘ závod v řadě. Ale myslím si, že to ani tak nebylo špatný.“

„Super, hezká dráha a pěkný závody,“ pochvaloval si Michal Škurla. „Škoda jízdy s Gavendíkem, to mi z toho venku nevyšlo. Martin Málek mě pak vystrkal až k prknům a tam nebylo místo, kudy jet. Ale bylo to dobrý.“

„Dobrej‘ trénink,“ nechal se slyšet Michael Hádek. „Za prvý jsem měsíc neseděl na motorce a za druhý to klukům jelo líp. Já byl v pohodě, síly stačily, ale motorově jsem nestíhal. Motor je starej‘ šuplík, s velkou dráhou to nejde dohromady. A moje kila k tomu, to je vražda.“

„Tož dráha byla celkem slušná v rámci možností,“ uvažoval Martin Gavenda. „Po burze pršelo, věděli jsme, že to nebude žádná hitparáda. Materiálu bylo dost, dráha slušná. Ve druhé jízdě jsem neodstartoval, na venku byl mokrý flek. Málem jsem to položil. A ještě jsem dostal cejchu a nic neviděl. To mě naštvalo, nebyl jsem na bedně, co se dá dělat, byl to trénink.“

„Dobrý, já jezdím do Březolup rád,“ vyznával se Jaroslav Petrák. „Dráha byla zajímavá, hodně závodivá, takovou jsem tam ještě neviděl. Bylo to dobrý, až na tu poslední jízdu. Závody se mi ale líbily, jezdím sem rád, akorát mě štve, že jsem ani jednu jízdu nevyhrál.“

 

1. Martin Málek, Plzeň	3 3 3 3 3	15
2. Ondřej Smetana, Praha	2 3 3 3 3	14
3. Michal Škurla, Praha	3 3 2 2 3	13
4. Michael Hádek, Plzeň	1 3 3 3 2	12 (los)
5. Martin Gavenda, Březolupy	3 1 3 3 2	12 (los)
6. Piotr Dziatkowiak, PL – Slaný (ACCR)	2 3 2 2 3	12 (los)
7. Jaroslav Petrák, CZ	2 2 2 2 2	10
8. Patrik Mikel, Březolupy	3 1 X 1 3	8
9. Adam Fencl, Slaný	3 2 1 0 2	8
10. Buddy Prijs, NL	0 0 3 3 1	7
11. Ján Mihálik, SK	F 2 2 0 2	6 (los)
12. Filip Hájek, Praha	2 2 E 2 0	6 (los)
13. Radek Podhadský, Plzeň	2 1 1 2 0	6
14. Josef Novák, Pardubice	1 1 2 1 1	6
15. Martin Mejtský, Pardubice	1 1 1 1 1	5
16. Michal Tomka, SK	0 2 E 1 1	4
17. Jakub Valkovič, SK	0 0 0 1 1	2 (los)
18. Jan Kvěch, Praha (250 ccm)	1 0 1 0 0	2 (los)
19. Petr Chlupáč, Praha (250 ccm)	1 0 0 0 0	1
20. Václav Kvěch, Praha (res)	1 0	1
21. Pavel Čermák, Praha	0 0 – – 0	0

Průběžné pořadí seriálu:

	PLZ	MŠE	BŘE	TOT
	30.4.	1.5.	11.6.
1. Ondřej Smetana	22	25	22	69
2. Michael Hádek	25	22	16	63
3. Filip Hájek	18	12	5	35
4. Petr Babička	10	16	NS	26
5. Martin Málek	NS	NS	25	25
6. Jaroslav Petrák	14	NS	10	24
7. Martin Mejtský	8	14	2	24
8.Adam Fencl	NS	16	7	23
9. Josef Novák	12	6	3	21
10. Michal Škurla	NS	NS	18	18
11. Michal Dudek	16	NS	NS	16
12. Martin Gavenda	NS	NS	14	14
13. Jakub Valkovič	6	7	0	13
14. Piotr Dziatkowiak	NS	NS	12	12
15. Radek Podhadský	7	NS	4	11
16. Martin Švestka	NS	10	NS	10
17. Patrik Mikel	NS	NS	8	8
18. Dan Macl	NS	8	NS	8
19. Ján Mihálik	NS	NS	6	6
20. Michal Tomka	NS	NS	1	1
NC Jan Kvěch	NS	NS	0	0
NC Petr Chlupáč	NS	NS	0	0
NC Václav Kvěch	NS	NS	0	0
NC Pavel Čermák	NS	NS	0	0
NC Buddy Prijs	NS	NC	NC	0
NC Geert Bruinsma	NS	NC	NS	0

Foto: Marek Michalík

Březolupy – 10. června
Květen nebyl pro přeborové šampionáty přívětivý. Svitavský závod jednotlivců byl zrušen vzhledem k problémům s osazením nafukovacích mantinelů původem z Divišova a pražskou první ligu spláchla bouřka s přívalovými dešti. Po přelomu dubna a května s úvodními koly v Plzni a ve Mšeně pokračuje individuální soutěž až zítra odpoledne v Březolupech. Ačkoliv doprovodný mistrovský závod stopětadvacítek musel být zrušen vzhledem k nízkému počtu přihlášek, přebor rozhodně úbytěmi netrpí.

 

Startovní listina čítá jednadvacet závodníků a ke slovu se dostává rozpis na pětadvacet jízd v sériích po pěti. Mimo obvyklou přeborovou společnost uvidíme opět Holanďana Buddyho Prijse, jemuž se po pódiu ve Mšeně u nás evidentně zalíbilo. Protože je soutěž určena pro držitele licencí ACCR a SMF, nebude brát tabulkové body.

Svůj první závod s pětistovkou pojede Pavel Čermák. Jan Kvěch a Petr Chlupáč, jimž ještě nebylo patnáct, nastoupí s motocyklem čtvrtlitrové kubatury.

Startovní listina:

1 Martin Gavenda, Březolupy

2 Patrik Mikel, Březolupy

3 Martin Málek, Plzeň

4 Michael Hádek, Plzeň

5 Radek Podhadský, Plzeň

6 Jaroslav Petrák, Pardubice

7 Martin Mejtský, Pardubice

8 Josef Novák, Pardubice

9 Piotr Dziatkowiak, PL – Slaný (ACCR)

10 Adam Fencl, Slaný

11 Ján Mihálik, SK

12 Michal Tomka, SK

13 Jakub Valkovič, SK

14 Buddy Prijs, NL

15 Jan Kvěch, Praha (250 ccm)

16 Petr Chlupáč, Praha (250 ccm)

17 Filip Hájek, Praha

18 Ondřej Smetana, Praha

19 Michal Škurla, Praha

20 Pavel Čermák, Praha

res Václav Kvěch, Praha

Mistrovství republiky 125 ccm:

Přihlásili se pouze Filip ŠIfalda, Milan Dobiáš a Daniel Šilhán a proti účasti polských závodníků se postavila skutečnost, že stadión není vybaven homologovanými nafukovacími mantinely. Protože minimum účastníků pro šampionát republiky je pět, byl závod zrušen

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Mirek Horáček