Praha – 30. května
S nulou po první sérii se světový titul v kategorii SGP3 zdál Villadsi Nagelovi vzdálený jako Jupiter. Jenže se objevil Erik Gundersen. Svému krajanovi poradil. Jaká slova slavný Dán svému mladšímu následovníkovi řekl, zůstalo mezi nimi. Každopádně šestnáctiletí mládenci za řidítky dvěstěpadesátek na Markétě předváděli neskutečně vyrovnanou podívanou. Villads Nagel zvítězil s dvanácti body. Adam Nejezchleba, lepší z českého dua, skončil osmý. Tři body o titulu. Dva od stříbra. A jeden jediný od bronzu.

Nula hozená za hlavu

„Po své první jízdě jsem si vůbec nemyslel, že vyhraju,“ připouštěl Villads Nagel. „Ztratil jsem ve své mysli úplně naději. Jsem proto vděčný Erikovi a svému tátovi, že jsem se přes to všechno nakonec přenesl.“
A jakou radu se dánský mladík od plochodrážního velikána dozvěděl? „Oba mi řekli, ať držím hlavu vzhůru,“ reagoval. „A nepřipouštím si tu zkaženou rozjížďku. Ať ji hodím za hlavu, protože mě čeká další. A hlavně, od této chvíle jen tři body.“
A vskutku. Carlos Gennerich přišel o maximální vedení ve dvanácté jízdě. Villads Pedersen vítězil. Dostával se na vrchol. Jenže zlatá horečka zachvátila rovněž Svena Cerjaka. Po triumfu v v rozjížďce s číslem osmnáct skončil závod s jedenácti body. Aby se Villads Pedersen stal mistrem světa, musel hned vzápětí vyhrát.

„Věděl jsem to a cítil na sobě hodně tlaku,“ připouštěl po závodech, když už věděl, že jej Filip Hájek pozdravil šachovnicovou vlajkou jako prvního před Markem Zimanem. „Byl to tlak i na mou rodinu. Děkuju jí, také mechanikům a celému týmu za všechno, co pro mě udělali.“
A jde se na steak!

Dvěstěpadesátky se dostaly na úroveň světového šampionátu před sedmi lety, kdy finále shodou okolností hostila také Praha. Tehdy zvítězil Jonas Knudsen. Villads Pedersen je čtvrtým dánským plochodrážníkem, jemuž se takový kousek povedl. V devatenáctém stál na pódiu Jesper Knudsen, o tři roky později již v SGP3 Mikkel Andersen.
Villads Pedersen ale myslel v okamžicích svého triumfu na jiného velkého Dána. „Jeden z mých idolů je Nicki Pedersen,“ svěřil se. „Není z mojí rodiny, je to jen kamarád. Líbí se mi jeho starty a způsob, kterým pracuje. Vždycky o sobě říkal, že nemá talent, jen vůli do dokázat. Stát se mistrem světa v SGP je dlouhá cesta, ale já pro to udělám, co budu moci. Ale teď jdu na steak.“
Oranžová invaze
Sven Cerjak má neskutečný fan klub a oranžové barvy jeho příznivců zbarvily pražské ochozy. Když se stal vicemistrem modré planety, jejich ovace nebraly konce. Bodejť by ne, sám závodník, který se u nás představil bezpočtukrát, jejich podporu dobře vnímal.

„Z Krška jsem tu měl mnoho fanoušků,“ kvitoval přítomnost svých krajanů v ochozech. „Miluju je. Chci poděkovat hodně moc každému z nich. Strašně mně pomohli, moji sponzoři také. Chci jim všem moc a moc poděkovat.“
Nicméně není taková přízeň stresující? „Věděl jsem, že fanoušci jsou se mnou při každé jízdě,“ rozpovídal se. „Při první jízdě jsem se na ně podíval a byl nervózní. Očekávali ode mě hodně. Snažil jsem se soustředit na závod. Když přišel konec, měli jsme party. Jsem rád, že tu byli se mnou.“
A společně slavili stříbro z mistrovství světa. „Jsem za dnešek tak šťastný,“ nechal se slyšet. „Je to sen, který se mi splnil. Celou dobu jsem makal, abych tu stál na pódiu.“
Velcí kluci nepláčou
Problematický začátek neměl pouze Villads Nagel. Beau Bailey rozehrál závod třetím místem, pak byl vyloučen. Aby ke své loňské stříbrné medaili dodal letošní bronz, musel se v rozjezdu prohnat okolo Carlose Gennericha.

„Před svou třetí jízdou se mi chtělo brečet,“ povzdechl si. „Ale dotáhnul jsem to do rozjezdu. Posadil jsem se na Carlose a čekal, dokud neudělal chybu. Ale dokázal jsem se dostat před něho. Letos jsem s dvěstěpadesátkami skončil, v Dánsku budu trénovat s pětistovkou, dokud se nevrátím domů. V Austrálii mě čekají závody a doufám, že dostanu vízum, abych se vrátil do Velké Británie na příští rok.“
Maďarský flat track, atletika, Slaný a překvapení pro trenéra

Adam Nejezchleba se držel vysoko. Ale dvě poslední rozjížďku mu nevyšly. Ztracených bodů byla škoda, strašlivá škoda. Ale což… V sobotu se vypraví na maďarský šampionát ve flat tracku, aby si vyčistil hlavu. Pětistovky na nedělní slánský přebor již má připraveny.
V neděli bude závodit rovněž Karel Průša. Ale na atletickém mítinku v Ústí nad Labem. V rozjížďce s číslem dvě přišel o dva body, když se mu rozsypal motor. A béčko je prostě béčko i pro plochodrážní dvěstěpadesátku.

Snad největší překvapení celého SGP3 servíroval Marek Ziman. Žarnovický závodník svého trenéra Martina Gavendu překvapil již svým postupem z Krška minulou sobotu. Natož pak svým pražským vystoupením, které rozhodně nebylo jen prostým paběrkováním, jež by se přece jen dalo omluvit menšími čtvrtlitrovými zkušenosti.

Ostatně přesvědčil se o tom i Adam Nejezchleba, jemuž Slovákovo vítězství v patnácté jízdě udělalo tlustou čáru přes medailový rozpočet. Na druhou stranu, Marek Ziman lituje rozjížďky s číslem čtyři. Elias Jamil Jensen se nevybíravě dral k vítězství.
Navedl svůj motocykl pod Marka Zimana a zadním kolem mu vjel do řidítek. Prsty mu naštěstí pouze odřel, zaplaťpánbůh je nezlomil. Záhy přestaly bolet a Slovák se rozjel k jedenáctému místu. A ke všemu, co jej na oválech ještě čeká.

1. Villads Pedersen, DK | 0 3 3 3 3 | 12 |
2. Sven Cerjak, SLO | 2 3 1 2 3 | 11 |
3. Beau Bailey, AUS | 1 X 3 3 3 | 10+3 |
4. Carlos Gennerich, D | 3 3 1 1 2 | 10+2 |
5. Cooper Rushen, GB | 2 3 3 0 2 | 10+1 |
6. Gregor Zorko, SLO | 3 2 0 2 3 | 10+F |
7. Nicolas Hohlbein, USA | 2 2 2 3 0 | 9 |
8. Adam Nejezchleba, CZ | 2 2 3 1 1 | 9 |
9. Elias Jamil Jensen, DK | 3 1 2 2 1 | 9 |
10. Maksymilian Kostera, PL | 3 2 2 X 1 | 8 |
11. Marek Ziman, SK | 1 1 0 3 2 | 7 |
12. Brady Landon, USA | E F 2 2 2 | 6 |
13. Janeck Konzack, D | 1 1 1 1 1 | 5 |
14. Nate Smith, AUS | 1 0 X 1 0 | 2 |
15. Karel Průša, CZ | E 1 0 0 0 | 1 |
16. Makar Levišin, UA | X F 1 0 0 | 1 |
17. Petr Marek, CZ (res) | DNR |
Poznámka: varování za startovní přestupek Sven Cerjak ve třetí a Nicolas Hohlbein v osmnácté jízdě
