Pardubice – 24. května
Byl to masakr! Zájem o kvalifikaci Velké pardubické byl neskutečný. Doprava u Parama kolabovala. A půvabná blonďatá policistka se svým obtloustlým kolegou jakbysmet. Hodinky ukazovaly skoro jednu po obědě a oni si hlasitě stěžovali, že jim náročná služba nedovolila se ještě naobědvat. Plochodrážní svět však upíral své zraky o kousíček dál. Ve Svítkově se rozhodovalo o obsazení SGP2. Atmosféra byla podobná jako u dostihového závodiště. Tlačenice a velikánský hlas o čtyři postupová místa. Na triumf si nenechal sáhnout Mathias Pollestad. Češi bohužel nadchli publikum až v sedmnácté jízdě, v níž je okolnosti svedly ke startovní pásce všechny čtyři.
Přitom nic nemělo nasvědčovat, že by se Waterloo české juniorské reprezentace mělo jmenovat Svítkov. Jaroslav Vaníček nemá stálého mechanika a jeho otce drží pracovní povinnosti v úctyhodné vzdálenosti od plochodrážních dep. Dneska si proto vzal s sebou Daniela Klímu.
Matouš Kameník byl ve Svítkově v pondělí. Byl pekelně rychlý. Jenže dnešní trénink jeho útroby proměnil v nepoužitelné trosky. A to martýrium teprve začínalo. Pawel Sitek v rozjížďce s číslem tři udolal Jamese Pearsona. Matouš Kameník hlídal třetí místo před Samem Hagonem.
Václav Hromas, ladič Matouše Kameníka, na téma dnešního závodu:
„V pondělí to tady jelo pěkně. Dneska trénink a prakticky jsme skončili.“
V poslední zatáčce Čechovi prasknul primární řetěz a po bodu se dychtivě natáhnul Angličan. Šestá jízda psala stejný příběh. S tím rozdílem, že Matouš Kameník sbíral přetržený malý řetěz již ve třetím kole a bod mu sebral Ben Iken.
Václav Hromas v obavách, že za problémy stojí rám, nechal Matouši Kameníkovi připravit druhý motocykl. Jenže na postup už bylo pozdě, do finálové série šli jen čtyři nejlepší. Mezi ně nevedl plochodrážní osud ani Jaroslava Vaníčka. Když už jezdil na bodované pozici, ztratil ji. Na konci čtvrté série jeho skóre připomínalo logo Audi.
Pardubického mítinku želeli také jiní. Skvěle se rozjel Sebastian Kössler. Anže Grmek jej ve čtvrté jízdě porazil, ale Rakušan s českým extraligovým titulem hned po přestávce hned po startu přestřihnul vítěznou šňůru Pawla Sitka.
Pak to s ním žuchlo dolů. Jenže ani Pawel Sitek se nedostal mezi nejlepší čtyřku. Kámen úrazu přišel v osmnácté jízdě. Jaroslav Kocek v ní přivítal čtyři borce s čákou na postup. Z leaderů chyběl pouze Mathias Pollestad. Nor dnes porážel všechny.
Wiktor Przyjemski a William Drejer prohráli pouze s ním. Anže Grmek a Pawel Sitek ztratili ještě jeden další bodík. Poláka, jak víme, porazil Sebastian Kössler, Slovinec zase se Samem Hagonem. Marián Jirout starší Angličanovi na kraji depa před rozjížďkou s číslem devět dal dozajista skvělou radu. Vyhrál stylem start – cíl.
V inkriminované osmnácté jízdě se stejný kousek povedl Wiktoru Przyjemskemu. Pawel Sitek byl v úvodním oblouku pekelně rychlý. Úřadující světový šampión jej ovšem na protilehlé rovince zavřel na mantinel. A na druhé místo pronikl Anže Grmek.
Slovinec neváhal obořit se rovněž na Wiktora Przyjemskeho, jenž ovšem byl v poslední zatáčce sakra tvrdý a vítězství uhájil. Slovinci v depu slavili, jako kdyby vyhráli mistra světa. Ale proč ne, vždyť se Anže Grmek kvalifikoval do SGP2. I když jej čekal rozjezd s Williamem Drejerem o třetí místo.
Dán totiž nakonec předjel Pawla Sitka, čímž jej vyřadil ve svůj prospěch. Mathias Pollestad ve dvacáté jízdě vystřelil do čela jako střela. A díky patnácti bodům diváci poznali, jaká je norská hymna. William Drejer posléze vyhrál rozjezd. V první zatáčce podjel Anže Grmeka.
Jaroslav Vaníček popisuje své vítězství v sedmnácté jízdě:
„Matouš nepřestal jet ty venky. Předpokládal jsem, že udělá, co udělal. A nakonec to dopadlo dobře.“
Čechům dnes pšenka nekvetla. Diváky nadchli aspoň v sedmnácté jízdě, k níž přijeli všichni čtyři. Mario Häusl nedokončil vinou technických trablů, Tino Bouin se zranil v rozjížďce s číslem čtrnáct. Proto šli do akce i náhradníci. Už podruhé, přičemž David Hofman si vykoledoval výstrahu za letmý start.
Jako první odjel Jaroslav Vaníček. Matouš Kameník pádil vnějškem první zatáčky a převzal vedení. Pražan si počkal. Nepolevoval v útocích. Protáhnul nájezd do posledního oblouku před cílem. A dostal se dopředu. Ozval se potlesk. Na pódiu by ale uším zněl lépe.
Hlasy z depa
„Moc se to nepovedlo, protože nefungovala technika,“ nezastíral Jaroslav Vaníček. „Ale pak jsem na čtvrtou jízdu změnil motorku. Chtěl bych poděkovat Danovi a všem klukům, co mi pomáhali, za pomoc.“
„Řek‘ bych jenom, že to špatně začalo,“ povzdechl si Matouš Kameník. „A pak se to už jen vezlo. O tréninku mi motor odešel na procházku, pak praskly dva řetězy. Prostě jsem si dneska vybral defekty.“
| 1. Mathias Pollestad, N | 3 3 3 3 3 | 15 |
| 2. Wiktor Przyjemski, PL | 2 3 3 3 3 | 14 |
| 3. William Drejer, DK | 3 3 2 3 1 | 12+3 |
| 4. Anže Grmek, SLO | 3 2 2 3 2 | 12+2 |
| 5. Pawel Sitek, PL | 3 2 3 2 0 | 10 |
| 6. Sammy van Dyck, S | 1 2 2 2 3 | 10 |
| 7. Sam Hagon, GB | 1 1 3 2 2 | 9 |
| 8. James Pearson, AUS | 2 1 2 2 2 | 9 |
| 9. Sebastian Kössler, A | 2 3 1 1 1 | 8 |
| 10. Nikita Kaulinš, LAT | 1 2 1 1 1 | 6 |
| 11. Jaroslav Vaníček, CZ | 0 0 0 0 3 | 3 |
| 12. Alex Martin, USA | 2 0 1 0 0 | 3 |
| 13. Matouš Kameník, CZ | 0 E 0 1 2 | 3 |
| 14. Ben Iken, D | 1 1 F 1 F | 3 |
| 15. Mario Häusl, D | E 1 1 – – | 2 |
| 16. Jan Hlačina, CZ (res) | 0 1 | 1 |
| 17. Tino Bouin, F | 0 0 0 F/R – | 0 |
| 18. David Hofman, CZ (res) | 0 0 | 0 |
Poznámka: varování za startovní přestupek David Hofman v sedmnácté jízdě
