Tayac – 1. srpna
Večerní závod ve francouzském Tayacu přinesl nového mistra Evropy na travnaté dráze. Titul získal Mathieu Tresarrieu, jemuž na stupních vítězů dělali společnost Romano Hummel a Dave Meijerink. Josef Franc skončil pátý, Martin Málek patnáctý.

„Závody v Tayacu byla jako vždy tady tvrdý,“ svěřoval se Zdeněk Schneiderwind, který pražského reprezentanta tradičně doprovázel. „Hodně se padalo a k umění se muselo přidat štěstí, z jaký startovní pozice pojedeš. Všichni závodníci byli hodně namotivovaný, pro většinu to byly první závody letos a z toho vznikla spousta ošemetných situací.“

Do nich se dostal kupříkladu druhý vicemistr Dave Meijerink. „Ten může být klasickým příkladem,“ říkal pražský trenér. „V první jízdě trefil nafukovačky, motorka zohýbaná a on na ní po zastavení jízdy skočil a chtěl dojet do cíle. Pak se z pádu oklepal a už mu všechno vycházelo.“

Zato našim ne… „Pepe byl za začátku celkem suverénní,“ komentoval Zdeněk Schneiderwind. „Pak po špatných startech bojoval, ale bodíku mu chyběl na finále A. Martin se hned na začátku potkal s nafukovačkama a to mu určitě k sebedůvěře nepomohlo.“

Tayac – 31. července
Ve středu se Robert Lambert stal mistrem Evropy a jako první si také vyjel účast v seriálu velkých cen na příští rok v duchu nových reglementů. Další plochodrážní mistr starého kontinentu bude známý po sobotní půlnoci. Ve francouzském Tayacu se mělo dle původního kalendáře konat pouze semifinále, avšak po všech koronavirových změnách se finále pojede už zítra večer zde místo britského Leamington Spa. Ve startovní listině figurují rovněž Josef Franc a Martin Málek.

Startovní listina:

Foto: Kiril Ianatchkov

Bad Hersfeld – 17. srpna
Zach Wajtknecht, mimo jiné někdejší arci rival Patrika Mikela v období dvěstěpadesátek, skončil loni na nejnižším stupínku pódia evropského šampionátu na travnaté dráze. V letošním ročníku se však pronikavě zlepšil. Ve finále A porazil Kennetha Kruse Hansena, jenž do té chvíle neznal nic než vítězství, a stal se šampiónem starého kontinentu. Před Dánem byl v cíli rovněž Paul Hurry. Martin Málek byl třetí ve finále B a postup mezi nejlepší šestku mu unikl o vlásek. Josef Franc se vrací s dvanáctým místem.

„V tréninku vše fungovalo, dráha byla hodně technická,“ vypráví Martin Málek. „Začal jsem dobře, chvíli jsem jezdil první, ale předjel mě Wajknecht. Druhou jízdu jsem trochu hůř odstartoval a jezdil poslední, ale nakonec dojel čtvrtý, aspoň pro dva body.“

Nicméně poté se podmínky zcela zásadně změnily. „V průběhu druhé jízdy začalo pršet a pak už to nebylo o závodění, spíš o tom kdo se udrží na motorce,“ přibližuje březolupský závodník. „Pršelo až do konce závodu. Nakonec z toho bylo B-finále, udržel jsem se na motorce až do cíle, tak z toho bylo krásné sedmé místo. Ale podmínky na dráze nebyly zrovna regulérní. Tak jsem aspoň rád, že jsme v pořádku odjížděli do Eenrumu.“

Foto: tiskový servis FIM Europe

Leamington Spa – 23. června
Celkem šest Angličanů si našlo cestičku k postupu do finále evropského šampionátu na trávě v Leamington Spa. Triumfoval James Shanes, jenž v áčku musel odrážet Zacha Wajktnechta, který však ve druhém kole upadl a skončil v péči lékaře. Na stupně vítězů se nakonec podívali ještě Paul Hurry a Kenneth Hansen. Michal Dudek ve specifickém prostředí nezískal jediný bod a skončil dvacátý.

Foto: tiskový servis FIM Europe

Bielefeld – 2. června
Zatímco Herxheim, dějiště prvního finálového závodu světového šampionátu opouštěli Josef Franc a Martin Málek poněkud v rozpacích, dnes při semifinále mistrovství Evropy na trávě pili šálek zcela jiného čaje. V základní části měli oba technické patálie, přesto březolupský borec postoupil rovnou do finále A, v jehož cíli byl před ním jen Mathieu Tresarrieu. /ražan se do poslední jízdy kvalifikoval přes béčko a nakonec mu patří celková pátá příčka. Z Čechů tedy do srpnového finále v Bad Hersfeldu nepostoupil jen Michal Škurla.

„Jak jsem říkal po Herxheimu, Martin Málek si spravil náladu,“ hodnotí závod Zdeněk Schneiderwind. „A to tak, že hodně. Byl suverénní a skončil druhý. Pepe postoupil díky bojovnosti, protože bylo hodně teplo a dráha byla hodně náročná. Na to doplatil Michal Škurla. I přes snahu se s dráhou vůbec nevypořádal. Martin i Pepe jsou ve finále, takže výprava byla úspěšná.“

„Trošku se to zkomplikovalo ve druhé jízdě, ale super,“ svěřoval se Martin Málek. „Měl jsem nejrychlejší kola, vyhrál jsem jízdu za jízdou, akorát mi ve druhé jízdě v poslední zatáčce z prvního místa praskl zadní řetěz i zadní guma. Co bylo dřív, nevím. Dráha byla docela děravá a na konci hodně prášilo. Ale jak jsem vyhrál poslední jízdu a byl z toho postup do áčka, mise byla splněna.“

Finále A byla jediná rozjížďka, kde Martin Málek nezvítězil, nepočítáme-li jeho smolné odstoupení. „Tressarieu měl nejrychlejší výjezd ze zatáčky s Dienerem,“ vrací se ke klíčovým okamžikům. „Tak jsem ještě předjel Dienera a pak jsem už neriskoval, bylo hodně blbě vidět. Ale jsme šťastní za finále. A moc děkuju taťkovi a Jardovi za super práci. Taky panu Grossevachterovi za půjčený motor.“

Foto: laskavostí Martina Málka