Archiv pro rubriku: přebor jednotlivců

Liberecký přebor potvrdí českého mistra kolibříků

Liberec – 6. července
Na sobotní odpoledne jsou do Liberce připraveny hned dva plochodrážní podniky. Závěrečný díl klasického mistrovství republiky stopětadvacítek se bude prolínat s předposledním závodem českého přeboru. Do akce se postupně dostane třiadvacet borců.


Tipujte:

Označte trojici nejlepších sobotního přeboru v Liberci:

View Results

Loading ... Loading ...

Jan Jeníček má po svitavském triumfu dozajista chuť na další pódium | foto Karel Herman

Šampionát stopětadvacítek vede Karel Průša. Z nejvyššího stupínku pódia jej dokázal prozatím sundat pouze Adam Nejezchleba v Liberci a v Praze. Nicméně elektrické motocykly nejsou v mistrovství republiky klasifikovány.

Adam Nejezchleba má dost bodů na průběžné třetí místo, nicméně v aktuálním pořadí je ve skutečnosti třetí Štěpánka Nyklová. Druhá pozice patří Petru Markovi, jenž na leadera postrádá dvacet bodů.

Na sobotní stopětadvacítky se přihlásilo deset závodníků. Kromě tradiční české společnosti nebude chybět Polák Julian Wronecki s druhým éčkem a slovenská dvojice Filip Kasan a Jaroslav Hajko, která se u nás již prezentovala.

Adam Nejezchleba vyhrál dva závody, v šampionátu republiky ale není klasifikován | foto Štěpán Ševčík

Velkých hochů bude třináct. O mezinárodní společnost se postará Australan Michael West, jenž je díky přízni sponzora na zkušené v Evropě. Díky Eduardu Krčmářovi a Petru Chlupáčovi se do přeboru vrací česká esa.

Nicméně zuby na stupně vítězů si brousí i jejich mladší pronásledovatelé. Ke slovu přichází rozpis na třináct rozjížděk. Každý ze startujících v základní části přijede na rošt čtyřikrát, pokaždé s jiným povlakem. Závod vyvrcholí finálovou jízdou čtyř nejlepších.

Startovní listiny sobotních závodů v Liberci:

přebor ČR:
1 David Hofman, Pardubice
2 Bruno Belan, Slaný
3 Jaroslav Vaníček, Praha
4 Štěpán Melč, Plzeň
5 Matouš Kameník, Pardubice
6 Vojtěch Šachl, Praha
7 Daniel Halamka, Praha
8 Jan Hlačina, Pardubice
9 Jan Jeníček, Pardubice
10 Petr Chlupáč, Praha
11 Matěj Frýza, Plzeň
12 Eduard Krčmář, Slaný
13 Michael West, AUS (DMU)
MR 125 ccm:
1 Roman Štola, Mariánské Lázně
2 Marián Jirout, Pardubice
3 Karel Průša, Slaný
4 Petr Marek, Praha
5 Julian Wronecki, PL (E)
6 Luboš Hromádka, Pardubice
7 Filip Kasan, SK – Žarnovica
8 Jaroslav Hajko, SK – Žarnovica
9 Adam Nejezchleba, Liberec (E)
10 Štěpánka Nyklová, Slaný
Karel Průša je kousíček od titulu | foto Štěpán Ševčík

Jan Jeníček se lekl až v cíli finálové jízdy

Svitavy – 24. června
Bzučení RC závodních autíček se ze svitavského depa dočkalo adekvátní odezvy ze sousedního plochodrážního depa až pár minut před půl třetí, kdy devět startujících v pátém díle českého přeboru začalo ohřívat své půllitry. Ranní deště se protáhly až do dopoledne, ale svitavský ovál se díky obstarožnímu smyku povznesl ze svého neregulérního stavu. Po deseti rozjížďkách základní části začal mítink gradovat až v nadstavbové části. A to poměrně nečekaně. Dosavadní suverén Matouš Kameník upadl v prvním semifinále, z druhého nepostoupil ani Jaroslav Petrák. Pardubický matador se hnal nocí z Gorzowa, kde pomáhal Petru Chlupáčovi při SGP2. Moc toho nenaspal, navíc proměnil výstrahu za zlitý start. Finále opanoval Jan Jeníček. Vojtěch Šachl na něho permanentně dotíral, ale vyděsil jej až při průjezdu cílem. Metu protnul hned vedle Pardubičana, ale přece jen o okamžik později. Třetí příčku bral Jan Hlačina, jenž coby druhý Honza v závodě bral ke svým dnešním jmeninám také pohár.

Vojtěch Šachl, Jan Jeníček a Jan Hlačina na stupních vítězů | foto Karel Herman

Plochá dráha přehluší modeláře s hodinovým zpožděním

Matouš Kameník (modrá) vede před Janem Hlačinou (červená) a Danielem Halamkou (žlutá) | foto Karel Herman

Vysoká fistule, která se ze svitavské Cihelny ozývala okolo druhé, měla rozhodně daleko do bručení plochodrážních půllitrů. Nebylo divu. Noční deště se protáhly do až do dopoledne a tak si to zatím rozdávala pouze malá dálkově ovládaná autíčka na modelářské trati. Pátý přebor byl o hodinu posunut.

Milan Moravec, hobík z Úhřetické Lhoty, a kopřivnický bafuňář Richard Dufek, kteří stáli za post covidovou renesancí svitavské ploché dráhy, mezitím našli starý grejdr. Vytáhli jej z roští a z oválu stáhli bahno. Těsně před půl třetí se depo rozeřvalo a přehlušilo bzučení sousedních modelářů. Po tréninku opět dostal prostor traktor a dokonce i kropička.

Jan Jeníček (modrá), Vojtěch Šachl (červená) a Jaroslav Petrák (bílá) letí vstříc první zatáčce | foto Karel Herman

V depu se chystalo devět závodníků. Ze seznamu přihlášených chyběl Michal Baštecký, který se včera zničil při cyklistickém tréninku v tropickém vedru. Dlouhou noc prožil Jaroslav Petrák, který se vrátil z Gorzowa, kde pomáhal týmu Petra Chlupáče v SPG2. Nespal ani Daniel Halamka. V Bouzově se totiž konala čtyřiadvacetihodinovka na fichtlech a on kvůli Svitavám svůj opustil již v šest ráno.

Jaroslav Petrák vypráví o svém pátečním programu:

„Včera jsem dělal mechanika. O půlnoci jsme odjížděli z Gorzowa a o půl sedmé ráno jsem byl doma. Jestli jsem naspal tři hodiny? Mám ruce až na zem.“

Do čela závodu jako první skočil Matouš Kameník. Po raketovém startu dovedl za sebou do cíle rozjížďka s číslem jedna Jana Hlačinu a Daniela Halamku. Vojtěch Šachl si svůj triumf musel vzápětí vydobýt na Janu Jeníčkovi. Pardubičan reagoval bleskurychle na let pásky, ale on jen podjel v úvodním oblouku. V rozjížďce s číslem tři slavil triumf stylem start – cíl.

Po startu šesté jízdy: zleva Ruben Guikema, Radek Bambuch, Jaroslav Petrák a Daniel Halamka | foto Karel Herman

Matouš Kameník musel hned na to pokořit Jana Jeníčka, jehož start byl opět z říše pohádek. Pardubičan se třech bodů dočkal v páté jízdě. A v rozjížďce s číslem sedm byl prvním, kdo přestřihnul vítěznou šňůru Vojtěcha Šachla. „Pěkně jsem odlít,“ liboval si. „Soustředil jsem se a vybral si dobrou kolej.“

 

Klíčový útok přišel příliš pozdě

Jedna, ba dokonce ani dvě chybičky dnes neměly vadit. Své by k tomu řekl Jaroslav Petrák. Za svůj skvělý triumf v rozjížďce s číslem šest inkasoval tři body, ale zároveň si vyslechl i výstrahu za ulitý start. V deváté jízdě ji proměnil v diskvalifikaci. Jenže o umístění začalo jít až v nadstavbové části, do níž se dnes nedostal jen jeden borec.

Vojtěch Šachl (modrá) jde do čela před Jana Jeníčka (červená), Jana Hlačinu (bílá) a Radka Bambucha (žlutá) | foto Karel Herman

Stal se jím Radek Bambuch, který ovšem neprodal svou kůži zadarmo. „Strčil mi tam nohu,“ ukazoval Daniel Halamka své přední kolo s vymlácenými dráty. „Naštěstí vydrželo do konce jízdy.“

Naštěstí pro závodníka pražské Markéty, jehož lepší výsledek ze vzájemného souboje s Kopřivničanem poslal do semifinále. Kliku měl také Jan Hlačina. Když vyloučili Jaroslava Petráka, vedl repete deváté jízdy před Holanďanem Rubenem Guikemou a Davidem Hlačinou, než mu v závěrečném oblouku definitivně vyschla nádrž.

Jan Hlačina kroutí hlavou nad rozjížďkou s číslem deset:

„Došel mi metyl. Jarda udělal letmák, nechápu, proč nás nechali dvě kola jet, než to zastavili. To ti pak metyl dojde! To jsou ty čínský nádrže, vejde se do nich málo.“

Jan Hlačina upaluje bez metylu pro poslední bod | foto Karel Herman

Základní část uzavřela rozjížďka s číslem deset. Dopředu letěl Vojtěch Šachl. Z vedení se netěšil dlouho, Matouš Kameník ho podjel ještě v prvním nájezdu a po základní části zůstal neporažen. Jenže semifinále škrtlo všechno předchozí silným fixem.  V případě pardubického juniora až přespříliš tlustým.

V prvním semifinále se ujal vedení, které mu Jan Hlačina sebral ve druhé zatáčce. Matouš Kameník se přitom poroučel k mezi. A tak místo něho do finále postoupil Ruben Guikema. Druhé semifinále bylo o poznání klidnější. Vojtěch Šachl a Jan Jeníček v něm rozdali karty pro Jaroslava Petráka a Daniela Halamku již s letem pásky.

Jan Jeníček (bílá) si ve finále drží vedení před Vojtěchem Šachlem (modrá) | foto Karel Herman

A konečně finále! Jan Jeníček zužitkoval dokonale kolej, kterou si našel, a usadil se pevně ve vedení. Zato Vojtěch Šachl zaváhal. Rychle ale překonal Rubena Guikemu, aby ještě v úvodním výjezdu poslal za svá záda rovněž Jana Hlačinu.

Až příliš pozdě mu došlo, že by mohl udeřit i na vedoucího Jana Janíčka. Zkracoval výrazně vzdálenost od něho. Ale až v poslední zatáčce zaútočil naplno. Cílem se prohnali oba současně a Vojtěch Šachl převzal vedení teprve za ním. Svůj první individuální triumf s pětistovkou slavil Jan Jeníček, který skočil do čela aktuální klasifikace přeboru.

 

Hlasy z depa

Jan Jeníček (bílá) vede finále před Janem Hlačinou (žlutá), Rubenem Guikemou (červená) a Vojtěchem Šachlem (modrá) | foto Karel Herman

„Dneska na jawě,“ rozhovořil se Jan Jeníček. „Jela krásně, ale pár chyb jsme udělali. Měli jsme špatný nastavení, motorka byla dost rychlá, jak jsme ji naladili. Ve finále dobrý. Odstartoval jsem a pak si říkal, v klidu, ať neudělám chybu. Trošku jsem se lek‘, když mě Vojta předjel v cíli, ale byl až za mnou.“

„Výborně se jelo,“ netajil se Vojtěch Šachl. „V základní části jsem ztratil dva body. Jel jsem na jetý gumě, abychom tu lepší hranu dali do semifinále, aby vyšel postup. Precizní start, startoval jsem bezkonkurenčně. Ve finále jsem si zvolil modrou, měl jsem ji i v semifinále. Nevybral jsem si dobrou kolej, snažil jsem se to dohnat, předjel jsem Rubena i Hláču. Nakonec jsem se rozhod‘ zaútočit na Jéňu a nevyšlo to jen o kousek. Ale jo, dobrý, závody pěkný, jízdy akční, třeba příště to bude o stupínek lepší.“

Matouš Kameník prožil velký pech | foto Karel Herman

„Bylo to dobrý,“ komentoval Jan Hlačina své pódium. „Třikrát po sobě jsem ze čtyřky dostartoval době. Vzal jsem si ji na finále. Stoupnul jsem si do koleje, odstartoval jsem dobře. Jel jsem druhej, než mě Vojta objel. Moc jsem už neměl sílu to dohnat, i když jsem se snažil.“

„Spad‘ jsem,“ vrčel Matouš Kameník. „Nevím, udělal jsem blbost. Rozjetý závody. Zejtra je Plzeň, tam jsou vždycky dobrý závody. Dobrý to bylo i dneska až na to semifinále, jsem rád, že jsem aspoň vyhrál základ, takže dobrý.“

David Hofman vodí Rubena Guikemu | foto Karel Herman

„Trénink,“ odtušil Jaroslav Petrák hodnocení dnešního závodu. „Zkoušet si věci, nepřijel jsem sem závodit. Vyloučení bylo za druhej warning, pohnul jsem se. Jak jsem si najel na vrcholek, sjelo mi to dolů. Ale říkám po SGP2 jsem úplně hotovej, naposledy jsem jel v Kopřivnici, dneska jsem závodil poprvé po dvou měsících. Nechtěl jsem do toho jít bezhlavě.“

„Pěkný,“ bilancoval David Hofman svůj svitavský debut. „Parádní pocit. Dráha se mi líbí, sedí mi dobře.“

Jan Jeníček (bílá) před sebe ve finále Vojtěcha Šachla (modrá) nepustil | foto Karel Herman
Jan Jeníček (bílá) před sebe ve finále Vojtěcha Šachla (modrá) nepustil | foto Karel Herman
TOT SF1 SF2 FIN
1. Jan Jeníček, Pardubice 2 2 3 3 10 2. 1.
2. Vojtěch Šachl, Praha 3 3 2 2 10 1. 2.
3. Jan Hlačina, Pardubice 2 2 1 1 6 1. 3.
4. Ruben Guikema, NL 1 2 2 3 9 2. 4.
5. Matouš Kameník, Pardubice 3 3 3 3 12 F
6. Jaroslav Petrák, Pardubice 1 2 3 ex 6 3.
7. David Hofman, Pardubice 0 1 1 2 4 3.
8. Daniel Halamka, Praha 1 0 0 1 2 4.
9. Radek Bambuch, Kopřivnice 1 1 0 0 2

Poznámka: z původně přihlášených nepřijel Michal Baštecký; Jaroslav Petrák za startovní přestupek výstaha v šesté, diskvalifikace v deváté jízdě; s výjimkou finalistů rozhodla o závěrečném pořadí základní část bez ohledu na výsledek semifinálových jízd

Matouš Kameník (modrá) má za sebou Jana Hlačinu (bílá) a Daniela Halamku (žlutá) | foto Karel Herman

Plochá dráha se do Svitav nevrací snadno

Svitavy – 23. června
Plochá dráha si ve městě, které bývalo hodně výrazné na mapě českého motorismu, drží stále své postavení. Léta s osmi či deseti závody za sezónu jsou již v historii, své slovo řekla kontroverzní kovidová opatření a také generační obměna pořadatelského týmu. Zítra budou opět ve svitavské Cihelně po ročním vakuu opět bouřit plochodrážní motory. Comeback se ale nerodil snadno.


Tipujte:

Označte trojici nejlepších sobotního přeboru ve Svitavách:

View Results

Loading ... Loading ...

Svitavská Cihelna má našlápnuto k lepším časům | foto Eva Palánová

Již v květnu se kostěnický hobík Josef Moravec spojil se svitavským klubem, Josefem Francem a Kopřivnicí ve chvályhodném úsilí za zachování zdejšího areálu, jehož brány se prvně divákům otevřely v červnu 1986. Jenže proti tréninkům se vždy postavily deště.

Ovál navíc přišel o licenci, kterou má předseda jury Zdeněk Felix potvrdit až dnes v podvečer. A do toho přišly starosti se startovní listinou. Přebor při svém pátém díle nemá již ve své výkladní skříni lákavé reprezentační vesty. S kvalifikací pro český šampionát ještě půjde o prázdninách něco udělat v Liberci či v Plzni, pakliže se doposud neučinilo zadost.

A konečně ani termín není optimální vzhledem k jiným závodům. Ostatně z účastníků nedělního českého šampionátu juniorských družstev v Plzni jich cestu na historické pomezí Čech a Moravy bude vážit jen menšina.

Jaroslav Petrák spolu s Petrem Chlupáčem starším dnes pracuje jako mechanik Petra Chlupáče na SGP2 v Gorzowě, ale zítra pojede ve Svitavách | foto Petr Chlupáč

Předsezónní návrat k systému tabulkových bodů se sportovní komisi za daných okolností vyplatil i s bohatými úroky. Na klasický rozpis pro šestnáct borců na dvacet rozjížděk šlo rovnou zapomenout a Petr Moravec musel hodně improvizovat.

S deseti muži ve startovní listině vznikl rozpis na deset jízd v základní části, kdy se každý závodník postaví k pásce čtyřikrát. A přitom si na svou přilbu nasadí každý ze čtveřice povlaků. Dva poslední budou poté vyřazeni, lepší osmička zamíří do semifinále.

V jeho dvou rozjížďkách půjde hlavně o postup do finálové jízdy. Kdo do ní z prvních dvou pozic nepostoupí, bude stejně klasifikován na základě výsledků základní části. Zato pořadí v cíli finále určí výsledek prvních čtyř. A s ambiciózními jmény ve startovní listině si lze rovnou vsadit, jak okázale bude mítink gradovat.

Startovní listina sobotního přeboru ve Svitavách:

1 Jan Hlačina, Pardubice
2 Matouš Kameník, Pardubice
3 Michal Baštecký, Praha
4 Daniel Halamka, Praha
5 Vojtěch Šachl, Praha
6 Jan Jeníček, Pardubice
7 Jaroslav Petrák, Pardubice
8 David Hofman, Pardubice
9 Radek Bambuch, Kopřivnice
10 Ruben Guikema, NL

 

Hynek Štichauer oplatil Janu Mackovi porážku v rozjezdu

Chabařovice – 27. května
Sami pořadatelé připouštěli, že jít se svým tradičním Memoriálem Jiřího Hurycha do květnového termínu, brali jako riziko. Nicméně nakonec počasí nebylo o nic horší než v jejich charakteristickém června. Dráha se nechala opíjet vodou z modré sedmsetšestky a čtvrtý přebor byl zamotaný jako dlouhatánská anakonda stižená hyperaktivitou. Do boje o stupně vítězů se zapojilo rovnou šest závodníků. Na hrotu aktuální klasifikace se dlouho vyhříval neporažený Hynek Štichauer. Jan Macek, jehož v cíli šesté jízdy těsně předčil Jaroslav Vaníček, se ovšem po nepovedeném startu šestnácté jízdy nejprve dostal před Matouše Kameníka, aby v závěrečné zatáčce sebral Pardubičanovi vítězství. Když se poté vůbec nemazlil s Australanem Michaelem Westem startujícím s dánskou licencí, měli oba po čtrnácti bodech. Hynek Štichauer si vylosoval vnitřní pozici na startovním roštu rozjezdu a Janu Mackovi oplatil předchozí prohru již prakticky s vylétnutím pásky. Třetí skončil Vojtěch Šachl, který se ke svému premiérovému pódiu v půllitrech natáhl v osmé jízdě, v jejíž posledních metrem sebral tři body Matouši Kameníkovi. Jaroslavu Vaníčkovi a Janu Jeníčkovi sebraly vidinu na poháry poruchy motorů. Doprovodné stopětadvacítky vyhrál Karel Průša. Petr Marek skončil po pádu v nemocnici kvůli bolestem břicha a paže. Nicméně vrátil se do plochodrážního areálu po skončení závodu a netajil se plány startovat zítra v Liberci.

Jan Macek, Hynek Štichauer a Vojtěch Šachl na stupních vítězů | foto Antonín Škach

Úžasné odpoledne v Chabařovicích

Kytice pro Jiřího Hurycha | foto Antonín Škach

Krásný den. K dokonalosti uklizený areál. A krásně připravená oranžová dráha. O tréninku ji blíže poznal Radek Bambuch a spolu s ním nechtěně také Matěj Frýza. Později Bruno Belan a díru do kombinézy si přivodil taktéž Daniel Halamka. Ale nic vážného a Memoriál Jiřího Hurycha v Chabařovicích mohl začít symbolickým startem pro místního odchovance, od jehož tragického odchodu letos uplynulo již dvaatřicet let.

Záhy přišla na řadu stopětadvacítky. Na rozdíl od praxe předchozích let nejely dopoledne na miniovále, nýbrž doprovodily přebor na klasické trati. Páska se rozhodla zlobit a nezvedla se vlevo. Napodruhé všechno klaplo dokonale a Petr Marek mohl pád dopředu.

Ta sebou měl ovšem Adama Nejezchlebu, který se s libereckým éčkem skvěle rozjíždí. Udeřil již vnějškem první zatáčky. Nicméně prakticky domácí Pražan své vedení hájil. Nepustil jej před sebe a rovněž ve druhém oblouku uhlídal vnitřní čáru.

Adam Nejezchleba a Tomáš Kollert kují elektrické pikle | foto Antonín Škach

Nájezd do druhého okruhu stejně poslal Adama Nejezchlebu ke třem bodům. Sotva projel cílem, patřil ovál přeboru. V rozjížďce s číslem jedna všem uletěl Jan Jeníček, aby do cíle dospěl s náskokem celé rovinky.

„Nepovedˇse mi start a ten Australan mě vyvezl,“ líčil v depu Jaroslav Vaníček. Na mysli měl Michaela Westa, jenž se díky sponzorovi s celou rodinou vydal od protinožců poznávat evropské ovály. Svou českou premiéru měl za dva body. A ještě více než Pražan byl zaskočený Matouš Kameník, jenž závod rozehrával s jednou velkou nulou.

Rozjížďka s číslem dvě viděla hladký triumf Jana Macka před zraky Vojtěcha Šachla, vzápětí se podobným stylem prosadil Hynek Štichauer. „Uvidíme,“ nechal se Pardubičan slyšet v depu. „Teď jdu zvenku. Chtělo by to přidat, červená a modrá dráha jsou dnes výhoda.“

I se žlutým povlakem na své přilbě Hynek Štichauer v šesté jízdě nezaváhal a hned dvakrát odjel nejlépe od startu páté jízdy. Opakovalo se kvůli Radku Bambuchovi, jenž upadl ve druhé zatáčce. Boj o stupně vítězů se sympaticky zamotával. Jan Macek dlouho vedl rozjížďku s číslem šest, nicméně mu nebylo přáno srovnat šestibodový krok s Hynkem Štichauerem.

Jaroslav Vaníček nemůže uvěřit, že šestou jízdu skutečně vyhrál:

„Myslel jsem si, že jsem byl až druhej. Zkoušel jsem to najíždět po venku a nakonec to vyšlo.“

Všichni účastníci Memoriálu Jiřího Hurycha pěkně pohromadě | foto Antonín Škach

Na poslední chvíli totiž Jaroslav Vaníček uspěl se svým útokem a sebral Janu Mackovi tři body. Kopřivnický odchovanec se na metě ohlédl, aby svého mladšího kolegu spatřil vedle sebe. Metu protnuli oba takřka současně.

„Kdo vyhrál?“ řval v dojezdovém kole Jan Macek pod přilbou na Jaroslava Vaníčka, který jel vedle něho. Odpověď přišla až z věže. Jaroslav Vaníček. Oba se tím pádem dostali na pět bodů, což v rychlém sledu vyrovnali Michael West a Vojtěch Šachl. Australan neměl sobě rovného již po vylétnutí pásky, kdežto junior pražské Markéty celá čtyři kola odrážel Matouše Kameníka.

 

Drama graduje

Mistrovský závod stopětadvacítek předcházel vždy každou sérii velkých hochů. V otázce dramatičnosti si s nimi nikterak nezadal. Ve druhé jízdě vypálil dopředu Adam Nejezchleba, jenž bez sebemenších skrupulí nechal Adama Nejezchlebu, aby si při věčných útocích na první příčku lámal jeden zub za druhým.

Adam Nejezchleba (modrá) vodí Karla Průšu (žlutá) | foto Antonín Škach

V rozjížďce s číslem tři se Petr Marek prosadil do vedení před Karla Průšu již v úvodním nájezdu. Jenže osud mu nechystal zrovna příjemné věci. Ve čtvrté jízdě upadl při útoku na vedoucího Adama Nejezchlebu v první zatáčce a skončil v nemocnici, protože si stěžoval na bolest břicha. Naštěstí byl jen hodně potlučený a on se vrátil do Chabařovic ještě před koncem závodu.

Mezitím si opět zahaprovala páska a teprve po odstranění poruchy si Adam Nejezchleba mohl dojet pro tři body, aby zůstal neporažený. Jenže všeho do času. Karel Průša na nové pneumatice nejprve kraloval páté jízdě před zraky Štěpánky Nyklové, aby hned posléze odvedl svého elektrického soka.

Oba tak či onak postoupili do finále, kde se s nimi postavila na rošt již jen Štěpánka Nyklová. Nikdo další totiž nevyrovnal dvojku a trojku nepřítomného Petra Marka. Luboš Hromádka mohl o to víc litovat svého pádu v úvodní jízdě. A také porážky od Štěpánky Nyklové v rozjížďce s číslem pět.

Jan Macek (žlutá) ještě jezdí před Jaroslavem Vaníčkem (bílá) | foto Antonín Škach

Finále stopětadvacítek se sice odbylo před šestnáctou jízdou hlavního závodu, ale zachovejme kontinuitu našeho vyprávění a dejme vyvrcholení kolibříků přednost. Karel Průša ani tentokrát nezaváhal a vyhrál stylem start – cíl před Adamem Nejezchlebou a Štěpánkou Nyklovou.

Jan Jeníček vysvětluje své odstoupení v deváté jízdě:

„Rachot v motoru. Vypustili jsme olej, byly tam špony, Hynek si myslí, že je to vahadlo.“

Boj o Memoriál Jiřího Hurycha pokračoval devátou jízdou. „Bylo to o chlup,“ vracel se Jan Macek ke své předchozí porážce s Jaroslavem Vaníčkem. „Moh‘ jsem ho vyvézt, ale nechtěl jsem bejt hajzl.“

Michael West (žlutá) vede před Matějem Frýzou (bílá) a Janem Hlačinou (modrá) | foto Antonín Škach

O pár sekund později na jeho kontě přistály další tři body. Sice perfektně odstartoval, ale pomohla mu také smůla Jana Jeníčka, který s poruchou motocyklu zastavil v první zatáčce.

Hned poté se Jaroslav Vaníček vecpal pod vedoucího Jana Hlačinu již v prvním oblouku. V jedenácté jízdě Hynek Štichauer prakticky na stejném místě objel Vojtěcha Šachla, přičemž oba za sebou nechali Michaela Westa. V rozjížďce s číslem dvanáct opět blikala červená světla.

Štěpán Melč naštěstí svou svíci při vylétnutí pásky neodskákal ničím jiným než přívalem nového závodního poznání. A při repete dokonale kraloval Matouš Kameník. Na hrotu aktuální klasifikace dlel i nadále neporažený Hynek Štichauer. Jan Macek ztrácel bod. Jaroslav Vaníček a Vojtěch Šachl dva.

 

Verdikt poslední série

V rozjížďce s číslem čtrnáct se Vojtěch Šachl dostal před druhého Štěpána Melče teprve spodní stranou druhé zatáčky. Jaroslav Vaníček mezitím suverénně vedl. O tři body však téměř přišel, když v závěru málem vystoupil ze svého motocyklu za jízdy.

Daniel Halamka (vlevo) běžně pracuje jako mechanik pro Jaroslava Vaníčka – dnes oba závodili, takže vypomohl Zdeněk Holub starší | foto Antonín Škach

„Už jsem si myslel, že padám,“ vyprávěl v depu. „Ale nepadal jsem. Motorku mám pod kontrolou. Stačilo jen ubrat plyn.“

Šestnáctá jízda boj o pódium pořádně zamotala. Vedení se ujal Hynek Štichauer, avšak musel čelit nájezdům Matouše Kameníka. K němu se přidal i Jan Macek, který se v závěrečné zatáčce třetího okruhu dostal spodem na druhou příčku. Se dvěma body se nespokojil  a z posledního výjezdu podjel vedoucího Hynka Štichauera.

Jan Macek komentuje svůj triumf v rozjížďce s číslem šestnáct:

„Start nevyšel. Musel jsem hledat jinou alternativu. Přečet‘ jsem si je oba. To ale byla jízda!“

Obsazení pódia se začalo rýsovat na začátku závěrečné série. Nejprve Vojtěch Šachl odvedl Jana Jeníčka a s dvanácti body mohl pomýšlet hodně vysoko. „Konečně, jsem spokojenej,“ nechal se slyšet.

Stopětadvacítky se staly kořistí Karla Průši | foto Antonín Škach

Ani zdaleka však neměl pohár jasný. V rozjížďce s číslem osmnáct jeho skóre mohli vyrovnat či překonat Hynek Štichauer a Jaroslav Vaníček. Pražan však zůstal stát hned v úvodním oblouku se zadřeným motorem. Pardubičan zahrál sólo a se čtrnáctkou u svého jména mohl čekat, co na to Jan Macek. A také Michael West, který rovněž větřil šanci na pódium.

Australan skvěle odstartoval, ale Jan Macek se s ním nikterak nemazlil a na protilehlé rovince jej poslal do bariéry. Naštěstí se celá causa obešla bez pádu. Až ve třetím kole poslal prasklý šroub u háku na zem Daniela Halamku. To už ale vedoucí borci byli v závěrečném okruhu a nebylo proto třeba opakovat.

Závěrečný triumf poslal Matouše Kameníka jen na sedmou příčku a pak mohl program v Chabařovicích vyvrcholit rozjezdem o prvenství. „Rozhodl start,“ rozhodil rukama Jan Macek, který se celou dobu díval na záda Hynka Štichauera. „Kdo jel lajnu, byl tam, dráha už byla rozbitější.“

 

Hlasy z depa

„Přebory dělej rekordy v délce trvání závodu,“ glosoval Hynek Štichauer. „Ale hezký závody. Jezdím sem rád. Mlaďáci jdou na krev, nemám to zadarmo. Potřebuju závodit. Máca si mě přečeť, já už v posledním vinglu nebyl soustředěnej., když mě předjel. V rozjezdu jsem si vylosoval vnitřek, tím pádem jsem měl lepší první zatáčku.“

„Výborný, jsem spokojený,“ říkal Jan Macek. „Vyzávodil jsem si, vydřel si druhé místo. Fungoval jsem, motorka jela skvěle, mechanik makal, spravil jsem si chuť po Polsku. Tam to v extralize U24 není jednoduché.“

Zadřený motor Jaroslava Vaníčka patřil k rozhodujícím momentům závodu | foto Antonín Škach

„Já jsem sem přijel jako na každý závody s tím, že bude bedna,“ nešetřil Vojtěch Šachl sebevědomím. „Dneska se to povedlo, i když trochu taky náhodou. Jardovi odešel motor, jinak jsme si to rozdali v rozjezdu. Někdy jsem měl dobrý straty, jindy blbý, celkově to nebylo špatný, ale dobrý. Děkuj taťkovi a Martinu Šťastnýmu za práci v depu a všem, co mě podporujou.“

„Až na tu poslední jízdu dobrý,“ líčil Jaroslav Vaníček. „Zadřel se mi motor. Smůla, ale jsou to závody. Snad to s bednou vyjde příště. A v první jízdě se mi nepovedl start, zavřel mě ten Australan.“

„Dráha byla dobrá,“ chválil Jan Jeníček. „Motorka jela taky dobře, takže spokojenost. Jen škoda toho defektu…“

Hynek Štichauer (červená) vodí v rozjezdu Jana Macka (modrá) | foto Antonín Škach

32. Memoriál Jiřího Hurycha

1. Hynek Štichauer, Pardubice 3 3 3 2 3 14+3
2. Jan Macek, Praha 3 2 3 3 3 14+2
3. Vojtěch Šachl, Praha 2 3 2 2 3 12
4. Michael West, AUS (DMU) 2 3 1 3 2 11
5. Jaroslav Vaníček, Praha 1 3 3 3 E 10
6. Jan Jeníček, Pardubice 3 2 E 3 2 10
7. Matouš Kameník, Pardubice 0 2 3 1 3 9
8. Matěj Frýza, Plzeň 1 2 2 1 2 8
9. Jan Hlačina, Pardubice 3 1 2 0 1 7
10. Bruno Belan, Slaný 2 1 0 2 2 7
11. Michal Baštecký, Praha 0 1 2 2 1 6
12. David Hofman, Pardubice 2 0 1 1 0 4
13. Štěpán Melč, Plzeň 1 1 X 1 1 4
14. Štěpán Ševčík, Divišov 1 0 1 0 1 3
15. Daniel Halamka, Praha 0 0 1 0 X 1
16. Radek Bambuch, Kopřivnice 0 X 0 0 0 0
Adam Nejezchleba, Karel Průša a Štěpánka Nyklová na pódiu stopětadvacítek | foto Antonín Škach

MR 125 ccm:

TOT FIN
1. Karel Průša, Slaný 2 2 3 3 10 1.
2. Adam Nejezchleba, Liberec (E) 3 3 3 2 11 2.
3. Štěpánka Nyklová, Slaný 1 1 2 1 6 3.
4. Petr Marek, Praha 2 3 X – 5
5. Luboš Hromádka, Pardubice F 1 2 1 4
6. Marián Jirout, Pardubice 0 0 1 0 1
Symbolický start pro Jiřího Hurycha v podání Davida Hofmana, Michala Bašteckého a Hynka Štichauera | foto Antonín Škach

Plochodrážní motory budou opět bouřit Chabařovicemi

Chabařovice – 26. května
Chabařovice. Pojem, který do kraje Páralových románů zve nejen na přírodní krásy a historické pamětihodnosti, ale i na sport levých zatáček. Pravda, pětistovky tu poslední dobou závodí jen jedenkrát do roka, avšak Memoriál Jiřího Hurycha je již tři desítky let perlou českého termínového kalendáře. Startovní listina čtvrtého přeboru je plná od jedničky po šestnáctku, doprovodných kolibříků je šest, Jiřina Šifaldová slibuje krásné počasí. A její manžel Ladislav dozajista nezapomene zítřejší zastávku v kostele Narození Panny Marie všechno pro jistotu posichrovat.


Tipujte:

Označte trojici nejlepších chabařovického přeboru:

View Results

Loading ... Loading ...

kdo byl Jiří Hurych

vítězství Chabařovic nad Olympem v roce 1993

Poháry na zítřek mají v Chabařovicích připraveny | foto Jiřina Šifaldová

Na rozdíl od předchozích let se stopětadvacítky neutkají na miniovále, ale doprovodí velké hochy čtvrtým podnikem svého klasického mistrovství republiky. Oba hlavní favorité, Petr Marek a Karel Průša, na sebe narazí minimálně dvakrát. S největší pravděpodobností třikrát, protože jejich ambice na postup do finálové rozjížďky jsou nesporné.

Hlavní závod tradičně připomene osobnost Jiřího Hurycha, který se v červnu 1991 nevrátil ze závodu na travnaté dráze ve francouzském Miramontu. Letos však organizátoři plánují také zavzpomínat na své extraligové vítězství nad Olympem Praha před třiceti lety.

S výjimkou Hynka Štichauera nenajdeme ve startovní listině žádná česká esa, která čeká kvalifikace o SGP 2024. Jediným dalším seniorem ve startovním poli bude Daniel Halamka, o mezinárodní obsazení se postará Dán Michael West. Nicméně dvacet rozjížděk slibuje dramatickou podívanou, takže by byla chyba zítra na ústeckém předměstí chybět.“

Startovní listiny zítřejších závodů v Chabařovicích:

přebor jednotlivců – Pohár AČR:
1 Jan Jeníček, Pardubice
2 Jaroslav Vaníček, Praha
3 Michael West, DK
4 Matouš Kameník, Pardubice
5 Radek Bambuch, Kopřivnice
6 Jan Macek, Praha
7 Matěj Frýza, Plzeň
8 Vojtěch Šachl, Praha
9 Hynek Štichauer, Pardubice
10 David Hofman, Pardubice
11 Štěpán Ševčík, Divišov
12 Daniel Halamka, Praha
13 Štěpán Melč, Plzeň
14 Bruno Belan, Slaný
15 Jan Hlačina, Pardubice
16 Michal Baštecký, Praha
MR 125 ccm:
1 Petr Marek, Praha
2 Luboš Hromádka, Pardubice
3 Štěpánka Nyklová, Slaný
4 Adam Nejezchleba, Liberec (E)
5 Marián Jirout, Pardubice
6 Karel Průša, Slaný
Symbolický start pro Jiřího Hurycha: zleva Bruno Belan, Štěpán Ševčík a Matěj Frýza | foto Antonín Škach

Adam Bubba Bednář doletěl po dlouhatánském oválu k přeborovému triumfu

Kopřivnice – 8. května
Nejen lidé si čas od času dělají naschvály. Sluníčko se smálo na plné kolo a lákalo diváky na Stadión Emila Zátopka. Jenže vítr, zlomyslná potvora, musel cucat bedny mentolových bonbónů. Jeho svěží, ale chladný dech, vyhnal lidi z hlavní tribuny na místa, kde je mohly laskavé zlatavé paprsky hladit nejen po duši. Závodní odpoledne v Kopřivnici bylo totiž dlouhé. Pořadatelé se museli vypořádat se spoustou problémů. Když nešly spojit náhradní mantinely s těmi původními, které v rozjížďce s číslem třináct propíchnul Jaroslav Petrák, padaly i návrhy na ručník v ringu. Pardubický matador po ošetření skončil ve své dodávce s poraněnými stehenními vazy a třetí letošní přebor pokračoval dál. Opanoval jej Adam Bubba Bednář. Jeden z nejmladších ve startovním poli v desáté jízdě objel Hynka Štichauera a všechny přítomné nadchl úspěšným a tuhým závěrečným soubojem s Danielem Klímou. Pardubičan skončil druhý, na třetí stupínek pódia si vyskočil Jakub Valkovič. Pořadí prvních třech bylo vlastně rozhodnuto šmahem v patnácté jízdě. Ve druhém okruhu upadl ve druhé zatáčce Daniel Klíma. O kolo později prakticky na stejném místě prasknul Janu Mackovi primární řetěz a on si to namířil k zemi. Přitom si jeho motocykl přeskřípnul kabel a jeho majitel jej na své závěrečné vystoupení neuvedl do chodu. O půl sedmé se z pódia smáli tři nejlepší flat trackeři a nejlépe z nich domácí Roman Marek, ale čtveřici plochodrážníků čekala ještě práce. Osmý ročník Memoriálu Michala Matuly se posléze stal kořistí Hynka Štichauera.

Hynek Štichauer, Adam Bubba Bednář a Jakub Valkovič stojí na pódiu | foto Karel Herman

Kvalifikací se začíná, flat trackem pokračuje

Roman Marek nepoznal přemožitele | foto Karel Herman

Dlouhý závodní pořad svátečního dne na dlouhatánském stadiónu začal kvalifikační jízdou pro český přebor. Poté co byl Petr Chlupáč povolán svou Toruní na polskou extraligu U24, byla k mání rovnou tři místa v hlavní šestnáctce. Situace se však měnila stylem proslulého Švejkova citátu doslova každou minutu.

David Hofman totiž nedokázal nastartovat svůj motocykl, byť se svým otcem Ladislavem vyměnili všechno, co jen vyměnit šlo. Pardubický junior byl tedy náhradníkem, avšak pohled do rámu jeho stroje vzbuzoval pochybnosti, zda by se vůbec mohl postavit na rošt, pakliže by se naskytla příležitost. Nakonec jeho den končil happy endem.

Daniel Halamka popisuje kvalifikaci.

„Zapomněl jsem jedno kolo. Jak startmaršál chystal šachovnicovou vlajku, myslel jsem, že je už konec.“

František Chvojka se brání útokům Pavla Vojtěchoviče | foto Karel Herman

První dnešní závodní rozjížďka na kopřivnickém oválu příliš dramatická nebyla. Jakub Valkovič jako střela v úvodním nájezdu minul Štěpána Melče. Do cíle dospěl s náskokem celé dlouhé roviny před plzeňským závodníkem a Danielem Halamkou, jenž chtěl končit již po třech kolech. Pak ovál patřil flattrackerům, kteří alternovali mezi rozjížďkami plochodrážníků.

Po vzniku kategorie FT Young se veteráni pro řadu pořadatelů stali spíše přítěží. Nicméně Kopřivnice v nich má silné jezdecké zastoupení. Roman Marek se ujal vlády hned v první jízdě, v níž svým soupeřům unikl rychlostí blesku.

Jeho otec Karel měl problémy s motorem své ČZ, díky nimž dvakrát nedojel do cíle. Technické patálie jednou nepustily na start ani Vladimíra Višvádera. V páté jízdě však nestačil jen na fenomenálního Romana Marka, v té další vyhrál stylem start – cíl.

Milan Jurík za sebou vede Vladimíra Višvádera, Petra Jurka a Karla Marka | foto Karel Herman

Ve finále nejlépe odjel Roman Marek. Muselo se však startovat ještě jednou. Tentokrát byl nejrychlejší Josef Slezák sledovaný Milanem Juríkem. Nicméně bývalý kopřivnický plochodrážník si věděl rady. Již ve druhém byl druhý a ve třetím se ujal vedení. Dopředu postupoval rovněž Vladimír Višváder.

Svou pátou příčku si vylepšil na třetí. Jenže v předposledním okruhu z osmi musel svou dvěstěpadesátku ČZ odstavit na travnatou plochu. Předloha uletěla.

 

Festival nečekaných předjetí

Většina z davu v ochozech i zázemí přece jen přišla kvůli ploché dráze. Jan Macek si před rozjížďkou s číslem jedna dával na čas. Když konečně přibyl ke startovnímu roštu, vystřelil jako první dopředu. Jenže ještě v úvodním nájezdu přiletěl zleva Adam Bubba Bednář a vedení bylo jeho.

Daniel Klíma (bílá) se chystá udeřit na Jakuba Valkoviče (žlutá) | foto Karel Herman

„Myslel jsem, že jsem rychlej, nechal jsem to na středu, ale on byl rychlejší,“ konstatoval Jan Macek později ve svém depu. Nebyl sám, koho měl dnes soupeř zaskočit předjížděcím manévrem. Hynek Štichauer zatím vyhrál druhou jízdu stylem start – cíl.

Ve třetí jízdě však Vojtěch Šachl sebral Janu Jeníčkovi vedení po vnějšku úvodního oblouku. „Letí to jako sviňa,“ pochvaloval si pražský junior. „Mám malou rozetu, opře se to do toho.“

Podobný kousek hned vzápětí provedl Jakub Valkovič Danielu Klímovi. Pražan reagoval bleskurychlým protiúderem. Nemohl se však dostat dopředu. Až ve třetím kole nabral v první zatáčce rychlost, díky níž dnešní mítink rozjel třemi body.

Jakub Valkovič komentuje rozjížďku s číslem čtyři:

„Dan mě objel, nečekal jsem, že venek bude tak brzy tolik rychlý.“

Adam Bubba Bednář (žlutá) se žene před Hynka Štichauera (modrá) | foto Karel Herman

Hned po přestávce jako první své úvodní vítězství zopakoval Hynek Štichauer, když v první zatáčce zvenčí předčil Jakuba Valkoviče. Šest bodů se smálo rovněž na kontě Adama Bubby Bednáře, který triumfoval stylem start – cíl v šesté jízdě. A také Daniela Klímy, jenž opanoval rozjížďku s číslem osm. V ní si předjíždění vyzkoušel Bruno Belan. Slánský blonďák po protilehlé rovince třetího kola překonal druhého Jana Hlačinu.

O bod za vedoucím triem zaostával Jan Macek, který v sedmé jízdě odpálil jako raketa. Své vyhlídky na pódium posílil hladkým sólem v rozjížďce s číslem deset, v níž se trošku pokazila nálada Vojtěcha Šachla.

Pražský junior po úvodním triumfu dojel poslední v rozjížďce s číslem pět. Boj Jakuba Valkoviče a Daniela Klímy se odehrával daleko před ním a on navíc celou dobru trčel za Matoušem Kameníkem. A nyní mu Jaroslav Petrák v posledním výjezdu sebral druhé místo!

Jan Macek (bílá) před sebe Vojtěcha Šachla (modrá) nepustil | foto Karel Herman

Situace na hrotu aktuální klasifikace se pořádně zamotávala. Daniel Klíma v deváté jízdě triumfoval potřetí. Jenže zbylí dva neporažení na sebe narazili v rozjížďce s číslem deset. Vedení se ujal Hynek Štichauer, leč Adam Bubba Bednář jej v první zatáčce druhého kola předčil jako, když jej potká.

„Ani nevím, kde jsem nabral takovou rychlost,“ líčil po návratu do parkoviště závodních strojů. „Předjet Hynka bylo v plánu, ale myslel jsem si, že ještě jedno kolo budu muset počkat.“

 

Neskutečné drama

Ať tak či onak, pražský benjamínek se dělil o aktuální vedení s Danielem Klímou, kdežto Hynek Štichauer a Jan Macek za nimi dleli s odstupem jediného bodu. Rozjížďka s číslem třináct neaspirovala způsobit zemětřesení v boji o pódium, nicméně pořadatelskými plány zamotala dokonale. Po vylétnutí pásky vypálil dopředu Bruno Belan.

Bruno Belan (modrá) se brání Jaroslavu Petrákovi (bílá) | foto Karel Herman

Ještě v úvodním nájezdu jej zprava minul Matouš Kameník. Po Slaňákově skalpu prahnul rovněž Jaroslav Petrák. Útočil, útočil, ve druhém kole projel celou protilehlou rovinku vedle Bruna Belana. ten ovšem neubral a pardubický matador letěl v prvním nájezdu závěrečného okruhu do nafukovačích vaků.

Svítila červená světla a vzápětí i modré vylučovací odpovídající svou barvou povlaku Bruna Belana. „Nacpal se mi tam,“ divil se, proč byl uznán za viníka Pardubičanova pádu. „Nebylo tam místo, cejtil jsem, že do mě strčil. Nemoh‘ udělat nic jinýho, ale proč bych za to měl bejt vyloučenej já?!“

Jaroslav Petrák by pochopitelně na celou věc měl jiný názor. Jenže ze sanitky přestoupil prakticky rovnou do své dodávky, aby se vydal na předčasnou cestu domů s poraněnými stehenními vazy. Na dráze probíhala oprava nafukovacích vaků. Vypadaly stejné jako náhradní z Pardubic, jenže jejich zipy do sebe nepasovaly.

Jan Macek (modrá) zatím vede před Hynkem Štichauerem (žlutá) a Danielem Klímou (červená) | foto Karel Herman

Nebylo těžké podlehnout skepsi a plánovat předčasný konec mítinku s výsledky platnými po třech sériích. Avšak parta funkcionářů problém vyřešila stejně hravě, jako si Matouš Kameník v repete třinácté jízdy poradil s Michalem Bašteckým. A jelo se dál!

Adam Bubba Bednář současně s letem pásky ve čtrnácté jízdě odvedl Jakuba Valkoviče. Hynek Štichauer vyměnil motocykl, aby se v sedle druhého stroje postavil v rozjížďce s číslem patnáct dvojici nebezpečných rivalů. Vrch však měl Jan Macek, který se rychle propracoval do čela.

Hynek Štichauer jezdil druhý, měl ale plnou hlavu starostí s útočícím Danielem Klímou. Jejich duel ukončilo druhé kolo. Pražský junior v jeho druhé zatáčce letěl do nafukovacích bariéry. Dostal se do bezpečí včas a tak nebylo nutno přerušovat jízdu. V následujícím okruhu však již červená světla blikat musela.

Adam Bubba Bednář (modrá) překonává Daniela Klímu (bílá) | foto Karel Herman

Prasklý primární řetěz totiž poslal Jana Macka na zem. Hynek Štichauer vyfasoval tři technické body. V průběžném pořadí byl druhý těsně za neporaženým Janem Mackem. O třetí pozici se Daniel Klíma dělal s dalším devítibodovým Jakubem Valkovičem.

Adam Bubba Bednář líčí svůj klíčový triumf v osmnácté jízdě:

„Čenda mě po startu objel, ale pak se mi to povedlo složit pod něj do nájezdu. Chytil jsem krásnou hranku, která mě popotáhla dopředu, a předjel jsem ho.“

Rozjížďka s číslem osmnáct se tetelila samým nadšením rozhodnout dnešní mítink. Adam Bubba Bednář vystřihl start jako z partesu. Daniel Klíma letěl nekompromisně po vnější straně úvodní zatáčky, až se na rovince dostal dopředu. Jenže jeho mladší klubový kolega nehodlal kapitulovat.

Hynek Štichauer před svou závěrečnou rozjížďkou | foto Karel Herman

Přišlo druhé kolo, oba vedoucí borci jeli do druhého nájezdu. Adam Bubba Bednář se dostal pod svého soka a v řádu vteřinek byl nazpět v čele. Pavel Matula jej pozdravil šachovnicovou vlajkou a on mohl kynutím své levé ruky zdravit diváky jako vítěz.

Společníky na pódium dostal záhy: Jan Macek vyjel na ovál k devatenácté jízdy, ale nemohl uvést svůj motor do chodu, byť se časomíra Lenky Felix trošku zasekla. Mechanik jej tlačil sem a tam, dokud mu nezbylo než rezignovat.

Jakub Valkovič si triumfem pojistil třetí příčku, Hynek Štichauer hned vzápětí v závěrečné jízdě tu druhou. Pardubičan na rozdíl od mnoha dalších nedal pořadatelům košem na jejich nabídku účasti v Memoriálu Michala Matuly. Rozhodně nelitoval. Byť cítil únavu ještě z Mariánských Lázní, po startu se ujal vlády před Jakubem Valkovičem, Janem Mackem a Davidem Hofmanem, který přece jen svůj motocykl zprovoznil.

 

Hlasy z depa

Adam Bubba Bednář opouštěl Kopřivnici jako vítěz | foto Karel Herman

„Pěkná dráha, v depu všechno fungovalo, díky tátovi, tetě a celýmu týmu, Matěji Kůsovi, Kurzíkovi,“ rozhovořil se Adam Bubba Bednář. „Dnešek se povedl na výbornou. Čenda mě po startu objel, ale pak se mi to povedlo složit pod něj do nájezdu. Chytil jsem krásnou hranku, která mě popotáhla dopředu, a předjel jsem ho.“

„Jeli jsme to po docela velký únavě,“ připomínal Hynek Štichauer svůj sobotní titul z Mariánských Lázní. „Dnes to dopadlo dobře, gratuluju Bubovi. Jak si se mnou vytřely, vyměnili jsme motorku. Bylo to lepší, jsem rád, že jsem vyhrál Memoriál. Sezóna je dlouhá, chce to pracovat dál.“

„Dobrý,“ komentoval závod Jakub Valkovič. „Trefili jsme konečně nastavení. Mrzí mě první dvě jízdy. Nečekal jsem, že venek bude tak rychlý, Čenda mě objel. To je škoda, Hynek mě podjel a s Bednářem jsem pokazil start. Celkem jsem spokojený. Čekali jsme, jestli pojedu v Polsku extraligu U24, když řekli, že ne rychle jsme se nahlásili sem.“

„Výborný,“ usmíval se Jan Macek poněkud sarkasticky. „Motorka jela, startoval jsem hezky. Primár prasknul, nešlo to vybrat. Z té bouračky se přecvakly kablíky a motorka nešla nastartovat. Jsem nasranej jak sviňa.“

„Neberu to jako úspěch,“ komentoval Vojtěch Šachl své osmé místo. „Měl jsem jinej cíl. Nedokázali jsme dopasovat motorku.“

Souboj Daniela Klímy (žlutá) s Adamem Bednářem (modrá) patřil k nejlepším momentům závodu | foto Karel Herman
Souboj Daniela Klímy (žlutá) s Adamem Bednářem (modrá) patřil k nejlepším momentům závodu | foto Karel Herman

kvalifikace:

1. Jakub Valkovič, SK – Žarnovica 3
2. Štěpán Melč, Plzeň 2
3. Daniel Halamka, Praha 1
4. David Hofman, Pardubice

hlavní závod:

1. Adam Bubba Bednář, Praha 3 3 3 3 3 15
2. Hynek Štichuaer, Pardubice 3 3 2 3 3 14
3. Jakub Valkovič, SK – Žarnovica 2 2 3 2 3 12
4. Daniel Klíma, Praha 3 3 3 F 2 11
5. Matouš Kameník, Pardubice 1 1 2 3 3 10
6. Jan Jeníček, Pardubice 2 2 2 2 2 10
7. Jan Macek, Praha 2 3 3 X – 8
8. Vojtěch Šachl, Praha 3 0 1 3 1 8
9. Matěj Frýza, Plzeň 2 0 1 2 2 7
10. Bruno Belan, Slaný 1 2 1 U 1 5
11. Jaroslav Petrák, Pardubice 1 1 2 F/R – 4
12. Jan Hlačina, Pardubice 1 1 0 1 1 4
13. Štěpán Melč, Plzeň 0 2 0 1 0 3
14. Michal Baštecký, Praha 0 E 1 2 0 3
15. David Hofman, Pardubice (res) 1 0 2 3
16. Radek Bambuch, Kopřivnice 0 0 0 0 1 1
17. Daniel Halamka, Praha 0 1 0 0 F 1

Poznámka: z původně přihlášených nepřijel Petr Chlupáč kvůli startu v polské extralize U24; varování za startovní přestupek Jaroslav Petrák v šesté a Radek Bambuch v osmé jízdě

Memoriál Michala Matuly: Jakub Valkovič, Hynek Štichauer a Jan Macek | foto Karel Herman

8. Memoriál Michala Matuly:

1. Hynek Štichauer, Pardubice
2. Jakub Valkovič, SK – Žarnovica
3. Jan Macek, Praha
4. David Hofman, Pardubice
Jiří Slezák, Roman Marek a Milan Jurík na stupních vítězů | foto Karel Herman

Veteran Flat Track Cup:

TOT FIN
1. Roman Marek, Kopřivnice ČZ 250 1. 1. 1. 1. 36 1.
2. Jiří Slezák, Mšeno ČZ 250 2. 2. 2. 3. 31 2.
3. Milan Jurík, Královské Poříčí Jawa 350 3. 1. 3. 2. 31 3.
4. Petr Jurek, Příbor Jawa 250 4. 3. 4. 3. 26 4.
5. Pavel Vojtěchovič, Královské Poříčí Jawa 250 5. 4. 5. 5. 21 5.
6. František Chvojka, Lázně Bohdaneč Jawa 350 5. 2. 5. – 20 6.
7. Vladimír Višváder, Živanice ČZ 250 3. – 2. 1. 26 E
8. Karel Marek, Kopřivnice ČZ 250 6. 4. E E 14
Vladimír Višváder pokračuje v závodní kariéře | foto Karel Herman