Plzeň – 30. srpna
Každý podnik juniorského šampionátu republiky začíná kvalifikací. Nejinak tomu bude zítra v Plzni. „Začátek kvalifikace je naplánovaný na čtyři hodiny,“ informoval magazín speedwayA-Z Leopold Klíma, šéf klubu. „Ale budeme muset jet deset jízd, takže možná začneme o chvíli dříve.“ Chcete-li tedy vidět kompletní program, naplánujte si příjezd na borský stadión raději na dřívější čas.
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)
Bad Hersfeld, Wollfeg a Scheesel – uplynulý víkend
Čeští dlouhodráhaři Zdeněk Schneiderwind, Karel Kadlec a Jaroslav Pták měli ve svých diářích sobotu a neděli zaplněnou dvěma volnými závody v Německu. Jenže okolnosti tomu chtěly, že všichni tři prožili pěkně vypečený víkend.
Celý trojlístek se měl sejít v sobotu v Bad Hersfeldu. Jenže Karel Kadlec musel opravovat porouchanou dodávku, takže se v depu mezinárodního klání na travnaté dráze sešli pouze Zdeněk Schneiderwind a Jaroslav Pták. Nakonec se však vůbec nedostali ke slovu kvůli dešti.
V neděli zamířil Zdeněk Schneiderwind na dlouhý ovál do Scheesselu. Ve dvou jízdách neviděl cíl kvůli poruchám a v té závěrečné nebodoval. Celkově skončil na třinácté příčce.
Jaroslav Pták se přesunul na trávu do Wollfegu, kam dorazil i Karel Kadlec. Sešli se hned v úvodní rozjížďce. „Jel jsem třetí,“ popisoval situaci Jaroslav Pták. „V posledním kole jsem ale udělal řemen. A tak mi předjel i Káča, co jel za mnou.“
Rozjížďka s číslem jedna se však nakonec stala tečkou za celým mítinkem. Také tady museli pořadatelé svůj závod kvůli slejváku odpískat. „To byl víkend,“ povzdechl si Jaroslav Pták. „Za dva dny jsem jel jen čtyři kola!“
Pouze dva čeští závodníci se včera dostali ke slovu v polských ligách. Statistiky jistě potěší, že na startu jednoho prvoligového klání stáli borci, kteří předchozí večer proti sobě závodili v pražské Grand Prix. 1. liga: Lublin 62 (Luboš Tomíček 3 1 2 2 = 8) vs. Krosno (Adrian Rymel 2 1 1 1 2 2 = 9). 2. liga: duel Pila vs. Opole s Jakubem Hejralem byl kvůli dešti odvolaný.
AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Divišov – 27. srpna
Pohled na hromadu překrásných pohárů vystavených u stupňů vítězů před dnešním posvícenským závodem v Divišově, působil na Filipa Šiteru inspirativně. A proto se nikterak netajil touhou je vyhrát, by dva z nich jsou putovní. Nakonec se mu podařilo je ukořistit všechny, když se na jeho stranu postavila také Matka příroda. Po čtyřech sériích Memoriálu Jiřího Simandla a Rudolfa Maška se totiž z nebes spustila taková záplava vody, že nebylo možné pokračovat. Plzeňský závodník měl v té chvíli na svém kontě dvanáct bodů, takže byl šmahem vyhlášen nejen za vítěze hlavního klání, nýbrž i Poháru města Divišova, který měl následovat jako nadstavbová část. Druhý skončil Pavel Ondrašík, jenž podlehl pouze vítězi, a třetí Polák Slawomir Musielak.
Pořadatelé vs. živly 0:2
S deštivým počasím mají letos v Divišově neblahé zkušenosti. Právě kvůli záplavám vody z oblohy museli přeložit červencové semifinále mistrovství republiky jednotlivců na náhradní termín na sklonku léta. Nyní se dopoledne nad Divišovem proháněly olověně šedivé mraky. A sem tam z nich ukápla nějaká ta kapka. Když však při nástupu Memoriálu Jiřího Simandla a Rudolfa Maška pálilo sluníčko jako o život, zdálo se, že vítězství je tentokrát na straně pořadatelů. Opak však byl pravdou. Svatý Petr, patron nebeské brány, nabídl pouze dočasné příměří.
Proti konkurentům z Německa, Itálie, Slovinska a Polska nastoupilo šest českých závodníků a jeden další v roli náhradníka. Nicméně po dvou sériích jejich početní stavy poklesly o polovinu. Adam Vandírek přivezl z rozjížďky s číslem čtyři dva body, ale prakticky současně začal balit. „Prdla ventilová pružina,“ vysvětlil prozaicky.
Mnohem divočejším způsobem se však s divišovským pouákem rozloučil Martin Gavenda. Nejprve upadl v první zatáčce druhého kola, když se v rozjížďce s číslem tři pokoušel vylepšit si svou třetí příčku na úkor Slawomira Musielaka. V páté jízdě pak ujel pouze několik metrů, aby opět v první zatáčce následoval pád. „Seru na to,“ mávnul rukou nad možností pokračovat. „Asi je tam v mantinelu magnet.“
V sedmé jízdě vyřadil pád také Patrika Linharta. Slánský závodník se při tom bolestivě bouchnul do kolena nohy, zraněné v dubnu. Ale podobné pohromy se nevyhnuly ani zahraniční konkurenci. Polák Oskar Wolszynski skončil po fatálním defektu už na startu šesté jízdy. A jeho krajan Marcin Nowaczyk, s nímž předloni Filip Šitera skončil třetí v českém šampionátu dvojic, stihnul v úvodních dvou sériích defekt i pád.
Za daných okolností tedy vyprofilovala pětice favoritů. Nejvýše čněli Filip Šitera s Pavlem Ondrašíkem, kteří své dva starty proměnili ve vítězství. Pražan se na své první tři body pořádně nadřel. Rozjížďce s číslem dva totiž začal vládnout Patrik Linhart. Pavel Ondrašík za jeho záda postoupil, když v první zatáčce odstoupil Marcin Nowaczyk. Vedoucí Slaňák prožil ve třetím kole krizový moment, ale ustál situaci bez pádu. Pavel Ondrašík se mu však přiblížil a v závěrečném okruhu mu vedení sebral.
V páté jízdě pak Pavel Ondrašík triumfoval ve stylu start – cíl. Ovšem ani Filip Šitera nepřišel ke svým šesti bodům jako slepý k houslím. Třetí jízdu mu přerušili kvůli pádu Martina Gavendy zrovna ve chvíli, kdy suverénně vedl. Při repete ho odvedl Slawomir Musielak, nicméně šlo o epizodní záležitost. V rozjížďce s číslem osm Filip Šitera nepustil vedení z rukou ani na okamžik.
Oběma neporaženým závodníkům dýchali na záda Christoph Demmel, Věroslav Kollert a Slawomir Musielak. Všichni tři nasbírali po pěti bodech. Jako rozhodující se pro 
další vývoj závodu ukázala rozjížďka s číslem deset. Pavel Ondrašík a Filip Šitera v ní narazili na Věroslava Kollerta.
Filip Šitera prokázal jistotu rutinéra. Po vylétnutí pásky vystřelil dopředu jako raketa. Pavel Ondrašík vyzkoušel útok vnitřkem první zatáčky, avšak nesetkal se s úspěchem. Jezdil tedy třetí za Věroslavem Kollertem, avšak nakonec po chybě mšenského závodníka postoupil před něho. „Viděl jsem ty krásný poháry,“ prozradil Filip Šitera zdroj své motivace. „A tak se o ně snažím. Musím vyhrát oba závody.“
Dvojnásobný triumf nakonec nebyl zas až tak těžký. V rozjížďce s číslem třináct si snadno poradil s Christophem Demmelem. Přitom už z oblohy začalo zase krápat. Nesmělý déš se však po šestnácté jízdě proměnil v pořádný slejvák. Dráha byla sjízdná jedině v kajaku, takže pořadatelé museli podnik ukončit. Pořadí po čtyřech sériích tak určilo výsledky nejen Memoriálu Jiřího Simandla a Rudolfa Maška, ale i Poháru města Divišova.
A protože Filip Šitera měl na svém kontě dvanáct bodů, stal se triumfátorem obou podniků. Druhá příčka připadla Pavlu Ondrašíkovi, který lehce vyhrál patnáctou jízdu. Na třetí příčku vystoupil Slawomir Musielak. Ten totiž ve čtrnácté jízdě předjel v prvním oblouku Věroslava Kollerta, který vzápětí klesl i za Marcina Nowaczyka.
Hlasy z depa
„Dobrý,“ pochvaloval si Filip Šitera. „To se jen tak nepovede. Čtyři starty a první místo ve dvou závodech. Akorát bych potřeboval dělat takový výsledky v polský lize.“ A jak se mu dnes v Divišově jelo? „Pořád to bylo takový stejný,“ žertoval. „Doleva. Ale vycházely mi starty a to bylo rozhodující.“ Ve čtvrtek ho čeká klíčový závod o titul juniorského mistra. A ani tentokrát ho neopustil humor v odpovědích na otázky, s čím do Plzně pojede a zvolí-li taktiku jízdy na jistotu nebo hop trop. „Pojedu tam s motorkama,“ smál se. „A pojedu s jistotou na vítězství. A jinak uvidíme. Ještě tam budu trénovat. A kdy, to je tajný.“
„Měl jsem štěstí,“ připustil Pavel Ondrašík. „Díky Věroušovi, kterej to v jedný jízdě hrozně zkazil. Dráha byla trošičku těžká, ale nebyla špatná. Přijel jsem si vyzkoušet věci a honit formu. Ještě to ale není ono. Je tam nejistota a dělám chyby.“ Přesto skončil druhý, když při zkráceném programu rozhodoval jeho výsledek s Filipem Šiterou. „Po startu jsme na tom byli stejně,“ popsal Pavel Ondrašík klíčové okamžiky rozjížďky s číslem devět. „Myslel jsem, že ho stihnu po lajně, ale bylo to měkký. Byl to pouák, tak jsem možná až moc ubral. Naštěstí se jely jen čtyři série, když začalo pršet. Teď už prší víc a dráha je rozmočená a těžká, závodit by už nešlo.“
„Moc dobře se mi nejelo,“ posteskl si Věroslav Kollert. „Byla těžká dráha. A nemoh‘ jsem se na ní srovnat. Vzal jsem si motorku s jiným rámem a nešlo to. Nemoh‘ jsem ani zatočit.“ Nakonec díky dešti přišel o šanci bojovat o stupně vítězů. „Bylo to vítězství rozumu,“ komentoval rozhodnutí pořadatelů. „Je to dobrý rozhodnutí. Nechtěl jsem zmoknout. A posílám pochvalu komentátorovi. Měl premiéru a šlo mu to.“
Memoriál Jiřího Simandla a Rudolfa Maška
Pohár města Divišov
| 1. Filip Šitera, Plzeň | 3 3 3 3 | 12 |
| 2. Pavel Ondrašík, Olymp Praha | 3 3 2 3 | 11 |
| 3. Slawomir Musielak, PL | 2 3 2 3 | 10 |
| 4. Adam Kulczynski, PL | 1 2 3 3 | 9 |
| 5. Christoph Demmel, D | 3 2 1 2 | 8 |
| 6. Věroslav Kollert, Mšeno | 2 3 1 1 | 7 |
| 7. Frank Facher, D | 1 1 3 2 | 7 |
| 8. Marcin Nowaczyk, PL | E F 3 2 | 5 |
| 9. Samo Kukovica, SLO | 1 1 2 1 | 5 |
| 10. Jaromír Otruba, Mšeno (res) | 2 0 2 | 4 |
| 11. Daniele Pizzonato, I | F 1 2 1 | 4 |
| 12. Oskar Wolsztynski, PL | 3 E – – | 3 |
| 13. Matija Duh, SLO | F 2 – 0 | 2 |
| 14. Patrik Linhart, Slaný | 2 X – – | 2 |
| 15. Adam Vandírek, Markéta Praha | 2 – – – | 2 |
| 16. Alesandro Novello, I | 1 1 X 0 | 2 |
| 17. Martin Gavenda, Březolupy | X X – – | 0 |
Poznámka: závod byl ukončen po dvanácté jízdě kvůli průtrži mračen. Pohár města Divišova byl naplánován jako nadstavbová část pro prvních osm na dvě semifinále a jedno finále na šest kol. Jeho výsledky jsou tedy totožné s hlavním závodem.
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)
Žarnovica – 27. srpna
Maďar Norbert Magosi obhájil dnes vítězství ve Zlaté přilbě SNP ve slovenské Žarnovici. Ve finálové jízdě porazil Mariána Jirouta a Izaka Šanteje. Těsně za ním protnul metu Martin Vaculík. „Mohl jsem být i třetí,“ řekl magazínu speedwayA-Z slovenský junior. „Kdyby mi ale v nájezdu do třetího kola nedal Šantej takovou babu, že jsem to málem neustál.“ Do finále se dostal z českých závodníků i Antonín Galliani, jenž skončil pátý před Rafalem Kowalskim. Tomáš Suchánek, Richard Wolff a Vladimír Višváder skončili v rozjížďce poslední šance.
AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Praha – 26. srpna
Hans N. Andersen vyhrál včerejší Grand Prix České republiky na pražské Markétě. Na stupně vítězů jej nakonec doprovodili Matej Žagar a Antonio Lindbäck. Z úhlu pohledu světového šampionátu se však stala klíčovou rozjížďka s číslem patnáct. Krátce po startu se totiž zastavil motocykl Grega Hancocka. A po jeho předchozích výpadcích bylo jasné, že už nemůže postoupit do semifinálové jízdy a být teoretickou hrozbou Jasonu Crumpovi v boji o titul. Ryšavému protinožci pak ke druhému primátu ze seriálu velkých cen stačilo i třetí místo ze semifinálové jízdy. Adrian Rymel startující na divokou kartu statečně bojoval jako lev, aby nakonec skončil šestnáctý. Ke slovu se v nevídané míře dostali i oba náhradníci, přičemž Luboš Tomíček dokonce se čtyřmi body předčil svého klubového kolegu. Zdeněk Simota vyšel bodově naprázdno.
Jason Crump přijel zvítězit
Seriál letošních velkých cen jasně ovládl Jason Crump. Ryšavý Australan mohl zvítězit už před čtrnácti dny ve švédské Malille, nicméně okolnosti nakonec ponechaly ve hře ještě Grega Hancocka.
Jason Crump nepobyl v našem hlavním městě více než pár minut a už na tiskové konferenci vyslal světu jasné poselství: „Přijel jsem do Prahy, abych tady vyhrál titul!“ Ke korunovaci mistra světa přitom vedly dvě nejkratší cesty. Buď v základní části inkasovat plný počet patnácti bodů nebo postoupit do finálové jízdy.
V obou případech by se Jason Crump vůbec nemusel ohlížet na výsledek Grega Hancocka. Australan se nakonec ke zlaté medaili nevydal přímo, nicméně jeho americký pronásledoval sám zvýšil svůj odstup na ještě uctivější vzdálenost.
V závodě na sebe narazili už v rozjížďce s číslem čtyři. Očekávaný souboj se však nekonal. Greg Hancock najel do pásky a byl diskvalifikován. Zato Jason Crump suverénně vyhrál ve stylu start – cíl. Navlas stejná situace se opakovala i v šesté jízdě. A Američan mohl kontrovat pouze čistou nulou z rozjížďky s číslem osm.
Hypotéza, že Jason Crump si řekne o titul patnácti body ze základní části, vzala za své v jedenácté jízdě. Leader šampionátu opouštěl startovní rošt až jako třetí. V první zatáčce převzal vedení Leigh Adams od Bjarne Pedersena. Jason Crump na Dána zaútočil hned v následujícím oblouku, jenže ten ho nemilosrdně sestřelil.
Dočkal se zasloužené diskvalifikace, nicméně při restartu nedal Leigh Adams svému krajanovi ani náznak šance. Jason Crump reagoval jednoznačným triumfem o dvě jízdy později. A to už věděl, že pro svou korunovaci nebude potřebovat ani patnáct bodů, ani postup do finále.
Greg Hancock totiž prožíval smolný večer. Na své bodové konto poprvé dodal nějaké body až díky svému brilantnímu prvenství v rozjížďce s číslem devět. Ovšem do patnácté jízdy kvůli defektu ani neodstartoval. Tím pádem přišel o poslední šanci postoupit do semifinále a bohaté bodové příděly pro účastníky finále.
A Jason Crump měl jasno. V té chvíli se stal podruhé individuálním mistrem světa. Svůj triumf oslavil nejprve na dráze. V rozjížďce s číslem dvacet odvedl Mateje Žagara a Jaroslawa Hampela, kteří to později shodou okolností dotáhli až do finále.
Adrian Rymel si získal české publikum
Světová esa zabouřila na české Markétě už podesáté. Naše stověžatá matička dodává prestižnímu seriálu kouzlo, jemuž jen málo dalších míst může konkurovat. I tohle je ovšem málo, aby některý z českých závodníků dostal od BSI stálou divokou kartu na celý šampionát.
Pražský závod tak nabídl šanci domácím fanouškům vidět českého závodníka v boji proti světové špičce. Vzhledem k okolnostem a smůle našich reprezentantů v letos znovu zavedené kvalifikaci je něco podobného stejně časté jako štědrovečerní večeře.
Pořadatelé vybírali majitele jednorázové divoké karty z užšího výběru pěti jmen. Z něho postupně vypadli Josef Franc a Aleš Dryml. Koncem června šel na ústředí FIM pražský návrh: divoká karta Bohumil Brhel, náhradníci Luboš Tomíček a Zdeněk Simota.
Jenže neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Bohumil Brhel si týden před pražskou Grand Prix přivodil komplikovanou frakturu nohy. A pořadatelé museli narychlo hledat náhradní řešení. Našli jej shodou okolností ve vlastních řadách. Adrian Rymel na ně zapůsobil především skvělou aktuální formou.
Štramberský rodák nebyl v červenobílé záplavě polsky mluvících diváků v takovém centru pozornosti jako ve své Kopřivnici. Nicméně cestu za ním si ze severu Moravy našel početný kontingent jeho příznivců. A když se po vylétnutí pásky rozjížďky s číslem dvě dostal hned za vedoucího Mateje Žagara, kdo mu nefandil, nebyl Čech.
Zezadu se však řítil Hans N. Andersen. Budoucí vítěz české velké ceny našeho reprezentanta překonal v první zatáčce. Ovšem Bjarne Pedersenovi, jenž loni právě v Praze stanul na pódiu, Adrian Rymel nic podobného nedovolil. Při svém dalším vystoupení se Adrian Rymel dostal do křížku se Zdeňkem Simotou.
Plzeňský závodník vyjel na ovál místo Nicki Pedersena. Exmistr světa putoval opačným směrem za svůj kontakt s páskou. Adrian Rymel neměl povedený start. Při svém ataku Jasona Crumpa a Niels-Kristiana Iversena se v první zatáčce dostal do hlubiny. Zdeněk Simota ho za to okamžitě potrestal.
Adrian Rymel se však okamžitě jal osnovat pomstu. Do druhé zatáčky nasměroval svůj motocykl pod Zdeňka Simotu a tlačil jej ven. Dostal se dopředu, ovšem Plzeňák upadl. Shodou okolností to byl poslední bod na Rymelově kontě.
V deváté jízdě odjížděl od pásky hned za výfukem vedoucího Grega Hancocka. Avšak pro Antonia Lindbäcka a Jaroslawa Hampela bylo jen dílem okamžiku dostat se před něho. V rozjížďce s číslem šestnáct Adrian Rymel opět útočil na přední příčky. Ze druhé zatáčky byl takřka druhý, jenže vedoucí Tomasz Gollob mu rázně přehradil cestu.
Adrian Rymel klesl úplně na chvost. Přesto statečně dotíral na Lee Richardsona až do konce. Na cílové rovince se už už zdálo, že je rychlejší, ale kolmý pohled na metu prokázal opak. Se závodem se Adrian Rymel loučil v devatenácté jízdě. V první zatáčce však upadl a byl vyloučen.
Čeští náhradníci nebývale přispěli světu Grand Prix
Letošní Grand Prix však nevídaně přispěli také čeští náhradníci. Luboš Tomíček se poprvé dostal ke slovu ve čtvrté jízdě, v níž střídal hříšníka Grega Hancocka. České publikum bylo ještě nabuzené fandění Adrianu Rymelovi v jeho boji s Bjarne Pedersenem. A ani pražský junior ho nezklamal.
Po startu uštědřil pořádnou afku Andreasu Jonssonovi a natlačil se na třetí místo. Švéd ovšem sveřepě bojoval a záhy se dostal zpátky. Jenže v první zatáčce druhého kola se dostal příliš na venek a Luboš Tomíček se vrátil zpátky. Bod, který mu sebral, nakonec Andreasi Jonssonovi chyběl k postupu do semifinále…
Další šance se Luboši Tomíčkovi dostala až ve třinácté jízdě, v níž Ryan Sullivan prošvihnul dvě minuty. Dráha se mezitím změnila a Pražan byl pozadu s nastavením stroje. Během prvního kola však upadnul Antonio Lindbäck, takže na Luboše Tomíčka zbyl jeden bod. Zároveň však zaznamenal primát, protože jako jediný jel dvakrát proti Jasonu Crumpovi.
Nečekaný start se naskytl Luboši Tomíčkovi ještě v sedmnácté jízdě. Lee Richardsona, který po předchozím pádu rezignoval, nahradil Zdeněk Simota. O jeho jediném předchozím vystoupení a kontaktu s Adrianem Rymelem, už byla řeč. Když však Bjarne Pedersen spěchající od depa s druhým motocyklem byl jeden metr od čáry vyloučen za překročení dvouminutového limitu, došla řada i na Luboše Tomíčka.
Tentokrát se celá čtyři kola zuby nehty držel vedoucího Antonia Lindbäcka. Niels-Kristian Iversen byl proti němu bezmocný a maximem jeho snahy se stalo předjetí Zdeňka Simoty na protilehlé rovince úvodního kola. Zatímco Zdeněk Simota nebodoval vůbec, Luboš Tomíček se se čtyřmi body shodou okolností umístil lépe než Adrian Rymel.
Některé hvězdy pohasly, jiné se rozzářily
Nejen Greg Hancock, který v Praze přišel i o velice nepravděpodobnou šanci bojovat o titul mistra světa, nebude na letošní Markétu vzpomínat v dobrém. Také pro Nickiho Pedersena 
přinesl podnik katastrofální výsledek. Dánský závodník byl nejprve diskvalifikován za najetí do pásky a posléze za sražení Ryana Sullivana v boji o druhé místo v rozjížďce s číslem deset.
Stejně jako potenciální letošní vicemistr světa se tak do semifinále nedostal ani předloňský šampión. Semifinálové brány tentokrát zůstaly zavřeny i Andreasi Jonssonovi, který nedokázal vyhrát ani jednu jízdu. Ještě o něco hůř na tom byl Lee Richardson, který v sedmé jízdě prošel divokým pádem. I když po depu silně kulhal, pokračoval v závodě, ale nakonec musel stejně rezignovat.
Vedle Jasona Crumpa byl úplně bez existenčních starostí pouze Matej Žagar. Slovinský závodník vyhrál na úvod dvě rozjížďky, takže se pro semifinálový postup nemusel v posledních sériích tolik vášnit. Opačným procesem prošel Leigh Adams. Ovšem jeho strhující tři závěrečná vítězství byla okořeněna navíc porážkou Jasona Crumpa. S přehledem si počínal také Hans N. Andersen.
Ryan Sullivan si cestu do semifinále zkomplikoval v rozjížďce s číslem třináct. Vracel se k depu, ovšem mechanici mu nestačili pomoct. A by Australan raději zamířil zpátky na rošt, limit prošvihnul. Antonio Lindbäck zase přišel o bod vinou pádu ve stejné jízdě. V cíli prvního kola se mu zvedl motocykl na zadní a švédský černoušek vystoupil dozadu. Pádu se nevyhnul ani Niels-Kristian Iversen. Jeho to však žádné body nestálo, protože se vše odehrálo na čtvrté pozici. I on se však dokázal umístit mezi top 8.
První semifinále se neslo v duchu vlády Antonio Lindbäcka. Lepší start měl už jedině Matej Žagar, nicméně v první zatáčce musel kapitulovat před švédskou raketou. Už jistý mistr světa Jason Crump neriskoval příliš. A tentokrát se spokojil s předjetím Nielse-Kristiana Iversena.
Druhé semifinále přineslo mnohem větší drama. Po vylétnutí pásky se vedení ujal Leigh Adams. Zezadu se na něho cpal Jaroslaw Hampel. Sám se ovšem stal ve druhé zatáčce obětí Hanse N. Andersena, který ho podjel. Okamžitě se pokusil o odvetu, avšak neuspěl. Ve třetím kole však vedoucího Leigha Adamse začalo zlobit zapalování. Australan se nejprve ve druhé zatáčce propadl za Hanse N. Andersena, aby vzápětí odstoupil.
A Hans N. Andersen nevybočil z vítězné fazóny ani ve finále. Po skvělém startu bezchybně obkroužil čtyři kola na vedoucí příčce. Na své pouti ke druhému triumfu v seriálu velkých cen nenarazil prakticky na žádné překážky. Druhý Matej Žagar měl totiž plnou hlavu s útočícími Antonio Lindbäckem a Jaroslawem Hampelem. Druhé místo však ze svých rukou nepustil ani na okamžik.
Hlasy z tiskové konference
„Jsem rád, že jsem dnes vyhrál svou druhou velkou cenu,“ netajil se Hans N. Andersen. „A taky, že můžu závodit proti Jasonovi. Už se těším, jak se s ním utkám zase příště.“
„Rozhodně jsem za dnešek rád,“ zářil Matej Žagar. „Mohl jsem sice vyhrát, ale co se dá dělat. Třeba to vyjde už příště. A je dobré, že Jason vyhrál titul. Nikdo jiný si to víc nezaslouží.“
„Dráha v Praze je velmi pěkná,“ chválil Antonio Lindbäck. „Pro mě to byl dobrý večer. Hodně jsem si to užil. V Praze se mi moc líbilo a doufám, že příště to bude ještě lepší. A co dodat k Jasonovi? Věří se, že je to nejlepší závodník současnosti.“
„Cítím se naprosto skvěle,“ hlásil do světa Jason Crump, nyní už dvojnásobný individuální mistr světa. „Kroky, které jsme podnikli loni, se ukázaly jako dobré. Tato sezóna byla neuvěřitelná. Dal jsem do ní strašně moc. Moje rodina mě při všem úžasně podporuje a já bych jim všem chtěl za to poděkovat.“ A jak se Speedway Grand Prix změnila po odchodu Tonyho Rickardssona? „Rozhodně není bez něho snadnější,“ zamyslel se Jason Crump. „Kdokoliv může vyhrát. Konkurence se vylepšuje. Je tady spousta nových závodníků ve věku třiadvaceti, čtyřiadvaceti. Grand Prix jsou vzrušující závody a každá velká cena je vždycky dost tvrdá.“
České hlasy z depa
„Jsem šestnáctej z šestnácti,“ říkal Adrian Rymel smutně. „Byl jsem poslední…“ O body ho připravil pád v závěrečné jízdě. „Zkurvil jsem to a šel na držku,“ nehledal žádné výmluvy. Ale vylučovat mě nemusel. Škoda taky jízdy s Lindbäckem. Fotograf mi bliknul bleskem do očí. Leknul jsem se, klapnul a bod byl hned v prdeli.“ V českém publiku však přesto Adrian 
Rymel musel zanechat pozitivní dojem. „Su nasratý, nasratý a ještě trošku nasratý,“ nesouhlasil štramberský rodák. „Mechanici makaj‘ od nevidim do nevidim. A já pak skončím šestnáctý…“
„Jsem spokojenej, že jsem se dostal třikrát na dráhu,“ netajil se Luboš Tomíček. „Tomu bych před závodem nevěřil. Minule v Grand Prix nevyjel náhradník vůbec.“ A jak se pražskému jezdci závodilo před domácím publikem? „Dráha se hodně měnila,“ odpověděl. „Na začátku to bylo po dešti a všichni šli dolů s převodama. A do další jízdy jsem pak šel až za hodně dlouho. Ale jsem rád za tuhle šanci. Člověk zjistí, že s nima jde závodit.“
„Na prd,“ hodnotil Zdeněk Simota svůj debut v cyklu Grand Prix. „Na tréninku byla jiná dráha.“ Jeho první vystoupení mezi světovou elitou skončilo pádem. „Jeli jsme s Aďou vedle sebe,“ vzpomínal Zdeněk Simota. „A trošku mi pomoh‘. Ve druhý jízdě mi to vůbec nejelo. Startoval jsem z trojky, byl před Iversenem a on mě normálně objel. Bylo to, jak kdyby mě potkal.“
| SMF1 | SMF2 | FIN | |||
| 1. Hans N. Andersen, DK | 2 2 3 2 3 | 12 | 1. | 1. | |
| 2. Matej Žagar, SLO | 3 3 2 1 1 | 10 | 2. | 2. | |
| 3. Antonio Lindbäck, S | 3 1 1 F 3 | 8 | 1. | 3. | |
| 4. Jaroslaw Hampel, PL | 0 3 2 0 2 | 7 | 2. | 4. | |
| 5. Jason Crump, AUS | 3 3 2 3 3 | 14 | 3. | ||
| 6. Leigh Adams, AUS | 2 1 3 3 3 | 12 | E | ||
| 7. Ryan Sullivan, AUS | 2 3 3 M 1 | 9 | 3. | ||
| 8. Niels Kristian Iversen, DK | 3 2 F 2 1 | 8 | |||
| 9. Andreas Jonsson, S | 0 2 1 2 2 | 7 | |||
| 10. Nicki Pedersen, DK | 1 T U 3 2 | 6 | |||
| 11. Tomasz Gollob, PL | R 2 2 2 0 | 6 | |||
| 12. Piotr Protasiewicz, PL | 1 0 1 3 0 | 5 | |||
| 13. Greg Hancock, USA | T 0 3 E 1 | 4 | |||
| 14. Luboš Tomíček, CZ (res) | 1 1 2 | 4 | |||
| 15. Lee Richardson, GB | 2 X R 1 – | 3 | |||
| 16. Adrian Rymel, CZ | 1 1 0 0 X | 2 | |||
| 17. Bjarne Pedersen, DK | 0 1 U 1 M | 2 | |||
| 18. Zdeněk Simota, CZ (res) | F 0 | 0 |
Průběžné pořadí seriálu:
Jason Crump 170, Greg Hancock 99, Leigh Adams 92, Nicki Pedersen
91, Andreas Jonsson 91, Hans Andersen 88, Jaroslaw Hampel 79, Matej Žagar 78,
Tomasz Gollob 72, Bjarne Pedersen 68, Scott Nicholls 67, Antonio Lindbäck
66, Niels-Kristian Iversen 44, Tony Rickardsson 41, Lee Richardson 37, Piotr
Protasiewicz 23.
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)