Kvalifikaci o finále juniorského mistrovství světa provázejí tuhé boje o každé místečko

Stralsund a Terenzano – 3. května
Dnes se v britském Leicesteru rozhodne o poslední pětičlenné várce pro finále juniorského mistrovství světa. Českého vicemistra Romana Čejku doprovází Eduard Krčmář, jenž si volné místečko vyjel v úvodních dvou dílech českého šampionátu. Václav Milík svým triumfem v Terenzanu pro dvojici Slaňáků nastavil laku hodně vysoko, zatímco Michala Škurlu mohla ve Stralsundu hřát jedna vítězná rozjížďka.

Diváci vstávali ze sedadel nejen kvůli české hymně
Terenzano minulou sobotu přivítalo účastníky zamračenou oblohou. „Celej‘ den bylo pod mrakem,“ vypráví Milan Špinka, který doprovázel Václava Milíka. „Občas padla i nějaká ta kapka, ale sporadicky. Chodilo se v bundách, žádný italský nebe a nikdo nevěděl, jaký počasí bude večer.“

Václav Milík rozehrál své účinkování dvěma triumfy, aby jej v rozjížďce s číslem deset porazil Fredrik Engman. „Neodstartoval,“ popisuje český reprezentační kouč, proč pardubický závodník přišel o patnáctibodové maximum. „Ale tyhle závody se v postatě jedou na postup.“

A ten měl Václav Milík v kapse prakticky už po dalším vítězství v patnácté jízdě. A když se vítězně prohnal metou rovněž cílem rozjížďky s číslem dvacet, mohl se chystat na rozjezd o vítězství s Nikolajem B. Jakobsenem, jehož prve v páté jízdě porazil.

„Dal mu i v rozjezdu,“ ujímá se slova opět Milan Špinka. „Sice na něj Dán odstartoval, ale Vendys vyhrál. Dvakrát se předjeli. Diváků moc nebylo, ale tahle jízda je zvedla ze sedaček. Vašek jede juniory poslední rok a začal hezky. Opět se hrála česká hymna.“

Čtyřiapadesátka rozeta platila na soupeře
Michal Škurla měl v plánu se před týdnem po boku Martina Málka zapojit do tradičního Memoriálu Antonína Vildeho ve Slaném. Avšak nakonec ve Stralsundu zastoupil Václava Milíka, který nakonec sáhnul po uvolněném místu v Terenzanu.

Branami stadiónu prošlo 2800 diváků, kteří beznadějně vykoupili všechny programy. Na velice rychlé dráze s černým materiálem, jenž všechny záhy proměnil na horníky, nezačal pražský závodník zrovna optimálně. I když se nemohl stydět za své starty, nebyl příliš důrazný v první zatáčce. A po třech startech neměl na svém kontě jediný bod.

V rozjížďce s číslem šestnáct nechal svého otce Tomáše, aby vůbec poprvé v kariéře namontoval na zadní kolo rozetu 54. Ze startovní pozice u mantinelu vystřelil dopředu jako blesk. Kacper Gomolski a Aleksander Loktajev, jemuž právě začalo docházet jeho vyřazení, byli rázem ti druzí.

Polský závodník neustále dotíral, avšak Michal Škurla si nenechal své prvenství sebrat. Hned po přestávce byl na oválu znovu, ale vedle Nicklase Porsinga jej porazil rovněž vítězný Kai Huckenbeck. Pražan si tak od Baltu přivezl třinácté místo. „Byl to hodně těžkej‘ závod,“ komentoval. „Ale zkušenost to byla určitě velká.“

Ilustrační foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)