Bílinští plochodrážníci mohou hodně vyprávět

Bílina – 3. února
Severočeská Bílina je stále úchvatné město, ačkoliv zdejší lázně nefungují a většina památek vítá turisty zavřenými branami. Obzvlášť v zimním období. I když se to nezdá, starobylé město se zapsalo i do dějin české ploché dráhy. Vážně a v sobotu se zde sešla hned trojice borců spjatých s ústeckým a potažmo chabařovickým klubem. Pochopitelně novinářský blok si za těchto okolností nemohl zachovat svou bílou panenskou čistotu.

 

Po válce se zde usadil Stanislav Svoboda, který se sportem levých zatáček začínal hluboko po své třicítce. A ve čtyřiceti chybělo jen málo, aby se jako první Čech dostal až do světového finále jednotlivců.

K ploché dráze přivedl své syny. Staršího Stanislava a mladšího Jiřího, jehož se mu povedlo dostat na vojnu do pražské Rudé hvězdy. V jejích barvách zrála jeho kariéra jako víno. Inspiroval rovněž Petra Podholu, který se také pustil do zápolení na oválech.

Z Ústí nad Labem dorazil také Jaroslav Zobal. A tak se vedla řeč a tužka jen kmitala po papíře, aby polozapomenuté příběhy mohly být přepsány do počítačové podoby. A historická rubrika magazínu speedwayA-Z zbohatla o další zajímavé čtení.

Čtveřice, která psala české plochodrážní dějiny – zleva Stanislav Svoboda mladší, Jiří Svoboda, Petr Podhola a Jaroslav Zobal | foto Antonín Škach