René Vidner doufá v pódium při devatenáctkách

Přelouč – 19. ledna
Sezóny si někdy mohou být podobné jako vejce vejci. Loni už druhým rokem brázdil ovály v sedle pětistovky, avšak úvod si opět zkomplikoval zraněním. Na rozdíl od předloňských fraktur to byl jen těžký otřes mozku. Po krátké pauze tak mohl sunout svou kariéru opět vzhůru. Zaujal především šestým místem v mistrovství republiky do devatenácti let či výkonem v Leifrově memoriálu, kde mu pódium sebral uzavřený přívod paliva. René Vidner však magazínu speedwayA-Z prozradil, že letos rozhodně nechce ve svém vývoji ustrnout.

S plány na lepší výsledky
Loňská sezóna pro Reného Vidnera nezačala optimálně. Při dubnovém soustředění SCM ve Slaném mu přineslo pád a otřes mozku. „Začal jsem sezónu pádem,“ krčí rameny. „Když jsem se v první zatáčce po startu objevil pod Kubou Fenclem, natáhlo mě to. Abych ho netrefil, přetočil jsem to a šel přes hák. Víc už si toho nepamatuju, přeci to byl těžký otřes (smích). Dá se říct, že to byl špatnej‘ začátek do sezóny hnedka zkraje. Pauza ale byla jen asi čtrnáct dní, pak už jsem zase trénoval a jezdil dál.“

Nejvíce na sebe upozornil během šampionátu do devatenácti let v Liberci. Skončil šestý, avšak jak přiznává, pomýšlel ještě výše. „Byl to asi můj nejlepší závod minulou sezónu, i když to bylo šestý místo,“ svěřuje se. „Ale v závodě jsem myslel, že budu aspoň ve finále A. Mohla bejt‘ aspoň bedna! Tak se letos budu snažit ten loňskej‘ výsledek vylepšit. Mohla by bejt‘ bedna…“

Právě umístění a výkon v Liberci dostal Reného Vidnera do hledáčku Milana Špinky, který s ním počítal v širším kádru pro juniorský národní tým pro finále mistrovství Evropy v Divišově. „Nevešel jsem se do sestavy,“ říká pardubický závodník stručně. „Aspoň se můžu těšit na tuhle sezónu, že se svezu i ve větších závodech.“

Letos ho rozhodně reprezentace už nemine, jelikož figuruje v kádru pro šampionát Evropy do devatenácti let. „Můžu říct, že na tu Evropu se těším v sezóně ze všeho nejvíc,“ nezastírá. „Budu se snažit udělat ňáký výsledky a body.“

René Vidner se začal prosazovat i v jednadvacítkách. V konečném účtování skončil osmý. Musel však vynechat Plzeň kvůli slánskému pádu a nejel ani závěrečný mítink v Praze. „Chtěl jsem lepší výsledek i v jednadvacítkách,“ prozrazuje. „Jenže kvůli těmhle dvoum‘vynechanejm‘ závodům mě to moc nepolepšilo. Nejvíc mě mrzí ty vynechaný závody. V Praze jsem byl nemocnej‘ s angínou. Tenhle rok bych chtěl lepší výsledek, uvidíme…“

Bodovat a vyhrávat jsou jasnými cíly
Jenže nejen juniorskými šampionáty je živ závodník – teenager. René Vidner se vcelku pravidelně objevoval v extraligové sestavě Pardubic, které nakonec na poslední chvíli vypadly v semifinálovém duelu s pražským Olympem.

„Extraliga je velký závod,“ komentuje úroveň soutěže. „Určitě se takovejhle závodech nasbírá hodně zkušeností. Sice jsem byl junior jako dvojka, ale vždycky jsem se svezl aspoň jednu jízdu. Určitě mě mrzí, že jsme se nedostali dál v semifinále. Škoda.“

V přeboru jednotlivců/družstev se však neobjevoval příliš často. Že by to nebyla soutěž dle jeho gusta? „Přebor jsou přeci super závody,“ odmítá podobné spekulace. „Zhruba dva jsem vynechal kvůli nemoci. A jinak, když jsem přebor nejel, znamenalo to, že nás je tam víc. Pan Vozár to prostřídával, abychom se svezli všichni. Třeba v Březolupech jel místo mě Hynek, abych se mohl rozjet po zranění.“

V českém šampionátu dvojic v Divišově nastoupil po boku Pavla Pučka, v juniorských družstvech byl zase jeho kolegou Václav Milík. „Dvojice s Pučkinem bych hodnotil tak, že to určitě mohlo bejt‘ lepší, ale nebylo to zas tak nejhorší,“ odpovídá šalamounsky. „A jinak Pučkin je super parák do dvojice. S Vendou jsme skončili celkově třetí. To není taky zas nejhorší výsledek. Uvidíme, jak se nám zadaří tenhle rok, ale určitě budeme chtít juniorský družstva vyhrát.“

V sedle svého motocyklu se objevil už v letošním roce, protože si zimní přestávku pravidelně zpestřuje ježděním na šroubkách. „Je to určitě super zážitek,“ září. „Co víc dodat? Je to super, když v zimě usedneš třeba po dvou měsících na motorku.“

Nicméně to pravé plochodrážní zápolení odstartuje na jaře. „Na sezónu jsem se už začal chystat,“ říká. „Motorky se už stavěj‘. Fyzička se taky vylepšuje. Jinak cíle jsou jasný. Bodovat a vyhrávat!“

René Vidner děkuje:
„Určitě bych chtěl nejvíc poděkovat samozřejmě tátovi za jeho pomoc. Jak finanční, tak i že si dokáže udělat kdykoliv čas, co se týče motorek. Panu Erbanovi za jeho pomoc a JRM. Děkuju všem svým sponzorům a všem, co mi pomáhali.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Martin Búri