Pardubice – 13. srpna
Někdo má zakletý pátek třináctého, jinému vadí přeběhnutí černé kočky přes cestu. Hynek Štichauer asi začne být pověrčivý na červenec. Loni si v sedmém měsíci roku zlomil obratel, letos si zase pořídil sádru na ruku. Do závodního kolotoče by se měl vrátit příští měsíc a magazínu speedwayA-Z se svěřil, že za své podzimní priority pokládá především druhé finále mistrovství republiky jednotlivců a samozřejmě Zlatou přilbu.

„Minulej‘ rok jsem si udělal zranění devatenáctýho července, letos sedmnáctýho,“ vypráví Hynek Štichauer. „Vypadá to, že si v červenci budu muset udělat prázdniny. Je to smůla, ale bohužel to patří k tomu.“

A co se vlastně onu osudnou sobotu v britském Scunthorpe stalo? „Trošku mi hráblo,“ dívá se na svůj výkon sebekriticky. „Vyhrál jsem tři jízdy a pak dával nesmyslnej‘ venek. Řidítkama jsem chytil o pletivo. Prolít‘ jsem cílem první, ale bez motorky. Body mi nedali, bylo by to, jak kdyby žokej projel cílem bez koně.“

Předevčírem se v Pardubicích objevil se svým stánkem nabízející divákům vlastní suvenýry. V duchu už přemýšlel nad comebackem. Zkraje týdne se bavil s Jaromírem Otrubou o možnosti startu v jeho dvojici při divišovském šampionátu republiky. Nakonec ho však Lubomír Vozár povolal vedle Tomáše Suchánka do sestavy Zlaté přilby.

„Doufám, že pojedu,“ krčí rameny nad svou nominací do Divišova. „Není to na sto procent. Budu se snažit bejt‘ v klidu. Dráty mi vyndaj‘, ale svaly jsou ochablý. Nechci, abych jezdil na ocase.“

Foto: Pavel Loužecký