Josef Franc se těší na sledování Václava Milíka

Praha – 24. června
Před třemi týdny se vracel z francouzského St. Macaire s postupem do challenge mistrovství světa na dlouhé dráze, avšak slánská extraliga jej zastihla v roli zasvěceného diváka s límcem okolo krku. Následky pádu z Francie naštěstí nebyly takové, aby mu zabránily vstoupit do finálové série dlouhodrážního šampionátu planety. Po Mühldorfu testoval v Mariánských Lázních motor, který možná vyzkouší dnes v podvečer při tréninku na SGP České republiky. Byť byl do poslední chvíle vážným konkurentem Václava Milíka v jeho aspiracích na divokou kartu, Josef Franc se magazínu speedwayA-Z svěřil, že pardubickému borci bude v jeho boji se světovou elitou držet palce.

 

Déšť smůly

„Při tréninku i v závodech to fungovalo perfektně,“ komentuje Josef Franc kvalifikaci světového šampionátu na dlouhé dráze v St. Macaire. „Starty mi šly, sbíral jsem body. Ale v poslední jízdě jsem si z prvního místa dal na budku. Pak jsem doufal, že se podaří semifinále.“

Následky pádu se St. Macaire naštěstí ze závodních plánů Josefa France škrtly jen slánskou extraligu
Následky pádu se St. Macaire naštěstí ze závodních plánů Josefa France škrtly jen slánskou extraligu

Zatímco on měl postup prakticky v kapse, Hynek Štichauer potřeboval body. „Potřebovali jsme blokovat Milanesseho,“ vysvětluje Josef Franc, že by Ital mohl zkřížit Pardubičanovu dráhu do challenge. „Hynek si to nakonec vyzávodil. Já předjel Milanesseho, i když jsem odstartoval poslední.“

Dlouhá cesta z Francie proto byla pro Čechy radostná, i když Pražanova absence v sestavě Markéty pro třetí extraligové kolo vzbuzovala obavy o jeho zdravotním stavu. „Oba jsme měli radost,“ netají se Josef Franc svými pocity po skončení závodu ve St. Macaire. „Já byl ale dobitej‘. Bolelo mě za krkem, měl jsem pomlácený žebra. Proto jsem to nechal odpočívat a nejel ve Slaným.“

Termín prvního finále světového šampionátu na dlouhé dráze se však blížil. „V pátek před Mühldorfem jsem s Aďou Rymelem vyrazil na kolo,“ říká Josef Franc. „Zase jsme v pohodě odtrénovali. Motorka byla rychlá, ale začalo chcát. První dvě jízdy jsem dokázal odstartovat. Pak mi starty nešly, předjíždět se nedalo. Není to výmluva, bylo to pro všechny stejný. Ale bohužel pršelo v kuse a nemělo smysl tam dávat GM od Bertíka z Holandska, co mi přivezli.“

 

Optimistické tréninkové pondělí

Sotva se během loňského roku začaly kuloáry české ploché dráhy rojit informace, že se v Mariánských Lázních letos v létě rozhodne o mistru světa v soutěži družstev, zrodil se sen o první české medaili. Chvíli jej snil i Aleš Dryml, než nakonec zavrhl myšlenku na svůj dlouhodrážní comeback a rozhodl se věnovat výhradně české extralize. Nicméně projekt pomoci české dlouhé dráze nese ovoce a v pondělí se v Mariánských Lázních mohli čeští borci objevit při tréninku vedle kompletní francouzské ekipy.

Josef Franc na lázeňském ovále během květnového šampionátu republiky
Josef Franc na lázeňském ovále během květnového šampionátu republiky

„Vyzkoušel jsem motory,“ vypráví Josef Franc o svém pondělním programu. „Výborně to startovalo. Byl jsem spokojenej‘, šlo to od startu. Dobrý. Fouk‘ jsem tam i ten novej‘ motor od Bertíka. Nezval jsem ho zezačátku, ale když jsem ho tam dal, prask‘ řemen.“

Před červencovým závodem je pražský závodník plný optimismu. „Bude z čeho vybírat,“ kvituje svůj strojový park. „Mám dva motory, co by mohly jít dobře od startu. Čeká mě ještě Mulmshorn a Marmande. Jedno je tvrdá tráva, druhá zase písčitá. Uvidíme, necháme rozhodnutí asi až na sobotu ráno před samotným závodem v Mariánkách.“

Nakolik je tedy reálná šance, že by lázeňské publikum tleskalo českému nároďáku nejen na nástupu, ale také při vyhlašování výsledků na pódiu? „Kluci se snažej‘, Martin Málek a Hynek Štichauer se hodně zlepšili,“ hodnotí Josef Franc své kolegy z družstva. „Je vidět, že se Martin snaží to vychytat a dopasovat motorku na sebe. A Hynek v rámci svých možností taky.“

 

Fanouškem Václava Milíka

Josef Franc bude o víkendu držet pěsti Václavu Milíkovi
Josef Franc bude o víkendu držet pěsti Václavu Milíkovi

V české plochodrážní velké ceně Josef Franc debutoval před třinácti lety. Václav Milík tehdy žil bohatým životem desetiletého vesnického kluka. Učaroval mu motokros a skákání na trampolíně, kde si posléze dokonce nalomil třetí hrudní obratel. O tři roky mladší Eduard Krčmář zase hrával hokej a měl teprve objevit plochou dráhu, když se vydal s malým motokrosovým motocyklem vydat trénovat ke slánskému stadiónu.

Přesto se tato trojice již dnes sejde v boxech pražské Markéty, protože na ně padla nominační volba pořadatele pro jubilejní dvacátou Grand Prix ve stověžaté matičce. „Chci vyzkoušet ten novej‘ motor,“ plánuje Josef Franc. „Dám ho do krátký motorky a vyzkouším ho dnes o tréninku. Mám jeden letitej‘ motor na krátkou, co jede, ale zkusím i ten dlouhodrážní.“

Příležitosti náhradníka jsou limitovány rozmarem osudu. „Těším se, jak Venca bude bojovat,“ nezní z hlasu Josefa France ani náznak žárlivosti, že mu Pardubičan nakonec vyfoukl divokou kartu. „Budu mu fandit. Snad jim to natře!“

Josef Franc do poslední chvíle bojoval s Václavem Milíkem o divokou kartu
Josef Franc do poslední chvíle bojoval s Václavem Milíkem o divokou kartu

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Josef Franc měl naposledy divkou kartu na českou velkou cenu před třemi lety
Josef Franc měl naposledy divkou kartu na českou velkou cenu před třemi lety