Andrej Diviš zve na svůj led i jiné pány

Chocenice – 5. ledna
Mrazy jakoby do Čech dorazily přesně na jeho objednávku. Dodělal novou dodávku, připravil tři motocykly. A za humny mu akorát zamrznul rybník Výsovák. Jeho ledový povrch si tloustne a tloustne. K náramné spokojenosti Andreje Diviše, který do Chocenic pozval i jiné ledaře.

 

Andrej Diviš má v Chocenicích tři ovály | foto laskavostí Andreje Diviše

„Dal jsem přednost Čechám před Švédskem,“ usmívá se, aby přece jen okolnosti uvedl jedním dechem na pravou míru. „Mám nový auto, ještě není přihlášený. A tři motorky, teď jsem je dodělal, jedna je úplně nová.“

Ledový ovál prakticky vedle domu mu může ledaskdo závidět, ale on rozhodně není lakomý. „Snad ještě někdo přijede, abych nejezdil sám,“ usmívá se. „Závody nevím, na ně nikdo není, ale zval jsem Webera, mladýho Antona Klatovskýho, psal jsem Wilďákům a Kubovi Tikovskýmu. A Pepa Šiška by moh‘ jezdit na tom mým ležáku.“

Tři motocykly jsou připravené na sezónu | foto Andrej Diviš

Chocenice jsou v současnosti českým ledařským rájem. „Mám tři dráhy, budu jezdit každej den,“ pochlubí se Andrej Diviš. „Jsou tu ideální podmínky. Když jsem v pátek vyjel poprvý, probrousil jsem se do vody. Ale každým dnem to přibývá, určitě víc než patnáct čísel. Promrzá to dobře, zejtra to určitě unese i toho mýho samuraje s radlicí.“

Ačkoliv domácí podmínky jsou úžasné, Andrej Diviš stejně brzy popluje přes Baltské moře. „Chtěl bych do Švédska jet dřív,“ plánuje. „Abych se před kvalifikací svez‘ i tam.“

Nová zbraň Andreje Diviše | foto Andrej Diviš

Také Jakub Tikovský nezahálí

Neveklov – 5. ledna
Ani Jakub Tikovský nezahálí s přípravou na možný závod mistrovství republiky ledařů. I když u nás není takový mráz jako ve Švédsku, vyrazil trénovat na rybník u svého rodného Neveklova. Odkroužil jenom pár kola a cítí se spokojený ze svojí technikou. To samé ovšem nemůže říct o své fyzické přípravě, kterou jako každý rok trochu podcenil.

Jakub Tikovský vyrazil na rybník u Neveklova | foto Miloslav Tardovský

 

Lukáš Hutla narazil na hromadu sněhu

Örnsköldsvik – 5. ledna
Plán byl jasný. Dokončit novou dodávku. Naložit do ní motorky. A třicátého tradá. S Martinem Běhalem a Josefem Zárubou, jedním z hlavních sponzorů. Do Švédska. Mrzne, mrzne a ledaři trénují. Lukáš Hutla u toho nemohl chybět. Dařilo se mu, jenže pak na oválu v Örnsköldsviku narazil na hromadu sněhu. Bohužel nikoliv pouze obrazně.

 

Česká výprava se ubytovala v pěkném domku s dílnou v Brundsviku. Čtyřicet kilometrů do Örnsköldsviku urazila cobydup. V pátek zde na českého šampióna čekal první trénink.

Lukáš Hutla má o důvod k přemýšlení navíc | foto Lukáš Hutla

„Svez‘ jsem se dvakrát, třikrát, abych byl připravenej na víkend,“ líčí Lukáš Hutla. „Jenže v sobotu jsem při asi třetím tréninku narval kolenem do hromady sněhu.“

V koleni ošklivě křuplo. „Lek‘ jsem se, že už jedeme domů,“ pokračuje. „A to jsme sem jeli na tři tejdny. Martin Haarahiltunen mě vezl do nemocnice. Jen jsem se párkrát svezl a bál jsem se, že mám po sezóně, že to bylo zbytečný. Ale je to závodění.“

Lékaři ale nepřišli na závažnější zranění. „Vyšetřili mě, nic naštíplý, ani zlomený nemám,“ svěřuje se Lukáš Hutla. „Ale mám jen natažený vnitřní vazy v koleni, chtělo by to měsíc klidu.“

Takže se Češi budou na švédské ledy jen dívat? „Nejdřív jsem nemoh‘ ani vstát,“ dozvídáme se. „V noci jsem nespal, cvakal zubama a vzal si prášek. Včera jsem to rozchodil. Doufám, že se ještě svezu, v jedný poloze nohy by to šlo.“

Lukáš Hutla vyjíždí do akce | foto laskavostí Lukáše Hutly

A tak se ještě nebalí k návratu do Čech. „Dneska budeme přehazovat motor,“ říká Lukáš Hutla opatrně, přičemž letmo zmiňuje start pátečního švédského super poháru. „Doufám, že se sklouznu.“

Jeho tým bude kompletní v úterý. „Manažer přiletí přes Holandsko do Stockholmu,“ komentuje příjezd svého otce. „Pak pojede vlakem, tak si myslím, že se v březnu objeví (smích).“

 

Z českých ledařů je Lukáš Hutla ve Švédsku sám. Andrej Diviš ovšem využil současných mrazů a v sobotu i v neděli trénoval na rybníku Výsovák v Chocenicích.

Pardubičané přece jen vyjeli na led

Trhová Kamenice – 4. ledna
Novoroční šroubky na Hofmanovic rybníku zmařily záplavy sněhu, které na zamrzlé hladině vytvořily deseticentimetrovou duchnu. Když dnes naměřili patnáct centimetrů silný led, nemělo smyslu vyčkávat. Do akce vyrazil David Hofman a svezení na šroubcích se konečně dočkal také Jaroslav Petrák.

David Hofman v akci na rodinném rybníku | foto Ladislav Hofman
Jaroslav Petrák a David Hofman vyjeli na led | foto Ladislav Hofman

Ježdění bylo opatrné a individuální. Haldy sněhu totiž představují nesmírně zavilého nepřítele. Aby se vytyčil ovál, bude zapotřebí sněhové frézy, která se bude shánět zítra.

Na ruku dalším ledovým plánům jdou meteorologové. Následující týden má být mrazivý nejen v noci, nýbrž také i přes den. A tak bychom se mohli dočkat šroubkařského Srandamače.

David Hofman má v pátek i v sobotu hokejová utkání. Řešení nabízí neděle. Anebo dokonce některý večer, protože světla rybník v Trhové Kamenici náležitě osvětlila již při silvestrovském hokeji.

Na led se dostal také Jaroslav Petrák | foto Ladislav Hofman

Jakub Hejkal ve Zlatém oříšku 2025 reprezentoval nejen slánskou plochou dráhu

Slaný – 3. ledna
Soutěž Zlatý oříšek se organizuje od osmadevadesátého. Tehdy se uskutečnil její první ročník. Další následovaly a pokračovaly až do roku 2001, kdy její zakladatelka Dagmar Kotmelová vážně onemocněla. Naštěstí její syn Jiří navázal na tradici a soutěž úspěšně pokračuje od roku 2003.

 

Zlatý oříšek je určený pro talentované děti od šesti do čtrnácti let. Soutěž nemá kategorie a staví tak vedle sebe úspěšné děti v nejrůznějších oblastech.  Letošního ročníku se zúčastnil rekordní počet 194 dětí. Komise nakonec do závěrečné nominace vybrala jednadvacet, které s jejich rodiči pozvali do brněnského televizního studia na slavnostní natáčení.

Kdo na Nový rok po slavnostním obědě sledoval druhý program České televize, shlédl Novoroční koncert vídeňských filharmoniků. Pak mohl navázat na sledování soutěže Zlatý oříšek, kde mezi jednadvaceti finalisty objevil také slánský nadějný plochodrážník Jakub Hejkal.

Představil sport levých zatáček televizním divákům. V listopadu s ním byl přímo na slánském stadiónu natočen medailónek, jenž je k vidění na youtube. V prosinci byl s tatínkem Tomášem a maminkou Petrou pozván do Brna na slavnostní natáčení finále.

Každoročně se tradičně vysílá na Nový rok. Jakub Hejkal se sice mezi sedmičku oceněných nedostal, ale i samotná účast v této soutěži je pro něj úspěchem a určitou motivací do jeho další nejen sportovní činnosti.

Autoklub Slaný, jehož je Jakub Hejkal členem,  a který úspěšně reprezentuje jak na domácí scéně, tak v podnicích FIM a FIM Europe,  mu přeje na prahu nového roku úspěšné vykročení do sezóny. A hlavně její zdárné zvládnutí.

Jakub Hejkal se dostal do finále soutěže Zlatý oříšek | foto Karel Herman

Sníh zmařil ambiciózní pokus o rekord

Úhtřetická Lhota a Trhová Kamenice – 31. prosince a 1. ledna
Plán byl ambiciózní. Jezdit poslední den starého roku. A pak hned první den toho nového. Něco takového tady zatím v celé naší plochodrážní historii nebylo. Co na tom, že by se takový rekord ustavil na hobby bázi. Jenže přišla pravá zima.

Josef Dvořák, David Hofman, Ladislav Dopita, Milan Moravec, Vladimír Višváder a Filip Hromas byli poslední, co v sezóně 2025 u nás sedlali plochodrážní půlllitry | foto Ladislav Hofman
Plochodrážní svačinka ve sněhové vánici – zleva Milan Moravec, Ladislav Dopita a David Hofman | foto Ladislav Hofman

Chumelit začalo již v noci na silvestrovský čtvrtek. Proto zájemci o poslední jízdu roku s plochodrážním speciálem spěchali do Kostěnic. A jejich program začal již někdy kolem jedenácté. Během třech hodin patřil oválek sedmi plochodrážníkům.

Vedle pravidelných účastníků zimních kostěnických dýchánků Davida Hofmana, Josefa Dvořáka, Ladislava Dopity a Filipa Hromase, dorazili ještě Milan Moravec a nestárnoucí Vladimír Višváder. Na půllitr se prvně posadil i Matyáš Liška.

David Hofman v akci | foto Ladislav Hofman

David Hofman si neváhal nechat osadit přední kolo s osazenými šroubky, aby mu tolik neustřelovalo. Vrstva čerstvě napadaného sněhu dosáhla čtyř, pěti centimetrů. Ovál se od ní shrnoval, tradiční táborák hřál dvacítku přítomných. Mezi nimi nechyběli kupříkladu Jaroslav Petrák či Jan Jeníček. Nakonec dorazil i Luboš Tlapák, nová akvizice Úhřetické Lhoty, se svou stopětadvacítkou.

Hodinu už mířily ke druhé a původní společnost mířila na Hofmanovic rybník v Trhové Kamenici. Led na něm měl už přes třináct centimetrů. V jedenáct večer začal hokejový zápas. Odveta za denního světla přišla na pořad novoročního dne. K velké lítosti Jaroslava Petráka, který chtěl trénovat na šroubcích.

Jenže rybník přes noc zapadal novou sněhovou vrstvou. Bílá nadílka nešla odstranit, navíc pod ní začala zatýkat voda. Nicméně hlášené mrazivé počasí nejbližších dnů dávají naději, že se šroubky v Trhové Kamenici přece jen pojedou.

Noční hokej v Trhové Kamenici | foto Ladislav Hofman