Martin Gavenda: „Uvidíme…!“

Březolupy – 27. prosince
Na honičku s financemi si už dávno zvyknul. Letos ovšem přišly problémy s nedostatkem závodních příležitostí, takže v konečném součtu hovoří o jedné z nejhorších sezón, kterou zažil. Pražský titul v extralize za něho vybojovali jiní a tak si o to víc cení svého prozatím životního druhého místa při Zlaté přilbě SNP ve své oblíbené Žarnovici. Martin Gavenda je dalším z řady českých závodníků, který poskytl magazínu speedwayA-Z exkluzivní rozhovor.

speedwayA-Z: „Letos jsi měl doopravdy závodů hodně málo a příležitost ke svezení jsi musel hledat s lucerničkou v ruce. Co vlastně chybí tvému stálému angažmá v polské lize? Klub typu Miskolce?“
Martin Gavenda: „Miskolc byly zlaté dobré časy. Takové se už asi nevrátí. Za ty čtyři roky byly vztahy na dobré úrovni a nebyl problém s komunikací. Vždycky jsme se nějak domluvili. Dneska je v Polsku přetlak závodníků a je tam problém najít klub. V Lublinu to bylo nadějné, loni jsem tam jel konec sezóny. Ozvali se, jestli bych za ně neodjel závody za částku pro polské závodníky asi směšnou. Na české poměry to ale bylo dost peněz. Za takových podmínek bych za ně klidně odjel celou polskou ligu. V Gdaňsku se mi dařilo, byli nadšení, podepsali jsme smlouvu i letos. Jenže díky tomu, jak chtěli ušetřit a postavili slabší tým, byly v klubu problémy, takže letos na něco takového už nechtěli přistoupit. V současné době hledám. Kontakty do Lublinu, co byly, už nejsou. Je to složitější, budu se snažit dál, ale moc šancí si nedávám. V jiných klubech než Miskolc a Lublin jsem v Polsku nepůsobil. Uvidíme, když se nepodaří Polsko, budu hledat další závody v Evropě dle možností. Chce to víc závodů, letos jestli jsem jich objel dvacet, pětadvacet… K tomu počasí stálo za hovno, třeba jsem celý měsíc stál, byla to bída.“

speedwayA-Z: „V mistrovství republiky jednotlivců ti v konečném součtu patří desátá příčka. Ve tvých vzpomínkách však asi zůstane více zarytá nečekaná rána v poslední rozjížďce závodu v Březolupech. Anebo ne?“
Martin Gavenda: „Byla nečekaná, ale byla. To se ale při závodění stává. Aj tak si na ten závod určitě nemůžu stěžovat. Proti třeba takové Praze… V Březolupech jsem jel doma, chtěl jsem to využít a vytěžit z toho maximum. Byl konec sezóny a ještě před první rozjížďkou jsem nebyl rozhodnutý, na které motorce pojedu. Co vždycky jelo, najednou nefungovalo. Byl jsem na vážkách, na čem jet. Nakonec jsem šáhl po druhé motorce. Určitě to byla dobrá volba, lepší než ta první. Byl to dobrý výsledek, si myslím. Asi maximum, co na té motorce šlo. Ten závod byl promíchaný, úplně něco jiného než v Praze. Každý ztratil body. Jsem rád, že ta rána přišla až v poslední rozjížďce. Motorka byla celá zkroucená, nedalo se na ní jet, a kdyby se to stalo v první rozjížďce, byl by průšvih. Vaškovi tam ale šlo o ten titul, mohl si sice počkat, na předjetí by měl ještě dost času, ale co se dá dělat?!“

speedwayA-Z: „Nebýt horšího výsledku prvního finále v Praze, mohl jsi skončit výše, udržet se v elitní osmičce či uvažovat o reprezentační vestě. Co se to letos dělo, že pro tebe byl ovál na Markétě zakletý a to i v jiných případech?“
Martin Gavenda: „Pro mě byl úspěch, že jsem nespadnul. To bylo snad letos poprvé, kdy jsem na Markétě nespadnul. Nevím, co se dělo, pokaždé byla dráha jinačí a nějak jsem si to nemohl srovnat. Sám jsem z toho byl nešastný. Byla to nevýhoda domácího prostředí (smích). Taková dráha byla jediná. Jak se blížilo finále republiky, cejtil jsem průser a věděl, že to takhle nejde. Potřeboval jsem se s tím poprat. Před tím byl závod první ligy jako trénink na mistrák. Při mistráku jakž takž, ale nefungoval motor. Ani v těch Březolupech, proto jsem přemýšlel, jestli na něm mám jet nebo ne.“

speedwayA-Z: „Právě tato skutečnosti zjevně motivovala Tomáše Topinku, aby tě nenominoval do prvního finále extraligy. V Pardubicích jsi ovšem nechyběl, ovšem jen jako zasvěcený divák. Jak jsi extraligu prožíval?“
Martin Gavenda: „Po finále republiky v Březolupech jsem už měl jen jednu motorku. Druhá byla zvinglovaná. A já neměl peníze, jen obrovské nezaplacené dluhy. Nevěděl jsem, co teď, kde na to vzít peníze. Spojil jsem se s Topasem a některé věci jsme si ujistili. A on, že v Praze nepojedu a uvidí se, jak v Pardubicích. Nakonec jsem se z toho vyspal a zakousl se do toho. Čekal mě víkend ve Slovinsku a jet tam s jednou motorkou nemělo cenu. Tak jsem si připravil tu druhou. Myslel jsem, že tam vydělám, ale to byl taky výlet za všechny prachy. Cestou tam jsem hned za slovinskou čárou dostal pokutu za špatnou dálniční známku. Na benzince měli tři druhy, pumpař nám jednu prodal a hned záhy mě zastavili policajti. Problémů s financemi nebylo málo, to bylo nejhorší. Čekal jsem na Topasovo rozhodnutí. Nakonec se rozhodl nic neměnit, tak jsem se tam vydal podpořit klub jako divák. S tím Chrzanowskim si to dobře vymyslel. Neříkám, že by se mi dařilo, třeba ne, ale s Pardubicema jsem letos problém neměl a docela mě to tam šlo. Určitě bych se radši svezl, než tam stál, ale nebylo mně dáno. Bylo to dotažené vítězně.“

speedwayA-Z: „Příští rok se extraliga vrací k modelu čtyřuktání, což je víceméně z nouze ctnost, abychom u nás mohli mít soutěž aspoň se čtyřmi týmy. Jenže na druhou stranu se ještě sníží počet příležitostí pro závodníky. Jak to vnímáš ty? Anebo se snad vyskytla nabídka k hostováním v některém personálně slabším družstvu?“
Martin Gavenda: „Nabídky na hostování byly, ale vesměs se mi nechtělo. V Praze jsme se bavili, že bych se měl v sestavě objevovat a pak to bude záležet na mně, jak se bude dařit. Jestli jsou čtyřky špatný tah nebo dobrý tah, se ukáže. Závodníků tady v republice dost není. Když můžu říct, osobně první liga se mi líbila, to byly vyrovnané závody oproti extralize. Říkám, sezóna ukáže. Jestli to bude vyrovnané, budou to super závody. A bude jich víc, letos byly v základní části jen čtyři. Uvidíme…“

speedwayA-Z: „První liga se pro Březolupy nepochybně stala zklamáním. Po slibném začátku však koalice s Míšní ke konci soutěže po personální stránce fungovala asi jako ta loňská s Žarnovicou a německé závodníky jsme už u nás neviděli. V samotném závěru jste dokonce přišli i o bronz…“
Martin Gavenda: „Začátek a vlastně celá půlka byla výborná, ale konec… Hodně to ovlivnilo počasí, přeložily se termíny, s nimiž Němci počítali. A oni chodili do práce a měli problém se uvolnit. Některé závody jako Praha a Mšeno byly oznámený na poslední chvíli a dlouho se nevědělo, kdy se pojede. Byla škoda toho třetího místa, před Mšenem jsme přemýšleli, že tam ani nepojedeme. Já byl jediný závodníky, co jsem byl schopný přijet. Museli jsme závodníky shánět. Volali jsme Hynkovi, až dopoledne se ozval zpátky, tak jsme se na poslední chvíli dohodli, že přijedeme. Prostě nám tam chyběl takový třetí, který by nám aspoň za dva body dodal. Taková pojistka, taková jistota. Příští rok nevím, jak to bude fungovat, jestli vůbec pojedu a za koho. Systém jednotlivců jsem už zažil, ale to už je hodně let zpátky, dva tisíce deset, ježíš to je roků, to si už nepamatuju (smích).“

speedwayA-Z: „V mistrovství republiky dvojic jsi po dlouhé době vytvořil tandem s Martinem Málkem, i když původní plány zněly jinak. Jak bys své účinkování v Pardubicích ohodnotil?“
Martin Gavenda: „Měli jsme těžkou skupinu, kde byli tři postupující před námi jasní. A řešilo se, který z nich to bude. Původně jsem měl jet s Patrikem Mikelem, nakonec se ozval Martin Málek, že chtěl jet, tak jsme se dohodli s ním a promíchalo se to. Zrovna, že by to byl vydařený závod, se říct nedá. Vůbec. Těžká skupina a mně to tam nešlo. Letos jsem měl problémy s technikou, vůbec mi to nefungovalo a já si nevěděl rady, čím to je. A ke konci sezóny jsem měl dluhy, takže jedna z nejhorších sezón, co jsem snad kdy měl. Kdybych neměl dobrou práci, asi bych to neutáhl.“

speedwayA-Z: „Závodem, který dlouho toužíš vyhrát, je Zlatá přilba SNP. Letos jsi skončil druhý, avšak finálová část odpadla vinou deště. Bylo to štěstí či smůla? Martin Vaculík byl ten den k nezastavení, avšak ve finálové jízdě jsi jej již kdysi vodil za sebou. Na druhou stranu ses klidně mohl propadnout až na desátou příčku.“
Martin Gavenda: „Právě, právě, pro mě tohle rozhodnutí bylo výhra. Jak říkáš, lepší to být asi nemohlo, i když třeba jo. Ale těch osmdesát, devadesát procent asi ne. Vodičku nemám rád, kdybych v tu chvíli by desátý, řekl bych, že mi je to jedno, že klidně pojedu, tohleto bylo jasné. Měl jsem stejně bodů s Polákem, rozhodovaly vyhrané jízdy, kterých jsem měl víc. Mao byl po zrušení závodu první, prostě takové bylo rozhodnutí a tak to dopadlo. Příští rok to zase zkusím, Žarnovica mi sedí, i když teď se tam dal materiál a nevím, jaké to bude. Ale to je ještě daleko, daleko před námi.“

speedwayA-Z: „Na Slovensku jsi skončil také šestý v tamním šampionátu a samozřejmě působil ve slovenském týmu v jadranské lize. Jak to hodnotíš a jak to bude dál, když se adriatická družstva nejedou a na soutěž dvojic má Speedway Club své šikovné mladíky?“
Martin Gavenda: „Pro mě osobně je jadranské ligy škoda. Líbila se mi, člověk se sem tam podíval do Evropy. A co Pardubic (smích)! Jedou se jen dvojice, oni mají svoje kluky, asi pojedou s nimi. Je to škoda, škoda, že se spolupráce zmenší, kdyby chtěli, rád bych jel. Ale jede i Praha, takže bych třeba mohl startovat za ni.“

speedwayA-Z: „Na trhacím kalendáři s rokem 2014 už nezbylo mnoho listů a zimní přestávka se láme v půli. Jak jsi na tom s přípravou na nadcházející sezónu?“
Martin Gavenda: „Příprava je pořád, posilovnu mám denně v práci. Do toho nějaký doplňkový sport jako squash, sem tam jdu plavat. Od nového roku to víc zintenzivním, dostane to nějaký řád. Zatím jsem to dělal jen tak, abych něco dělal, od nového roku to už půjde natvrdo. Ještě nějaké angažmá na další závody si musím sehnat. Přemýšlím nad technikou. Chtěl bych koupit ještě jeden motor, ale peníze na to ještě nemám. To musím ještě nějak dát do kupy.“

Martin Gavenda děkuje:
„Poděkuju koncernu, který se jmenuje AK Markéta Praha. Šéfíkovi Péovi Popelkovi, bráchovi, otcovi a rodině, Honzovi Šerému a Dušanovi Trojákovi. Vláďovi Dvořákovi a Adrianu Rymelovi za trpělivost, že dlouho čekali na peníze. A všem, na které jsem si nevzpomněl a co mi v sezóně pomohli.“

Foto: Michal Kohout, Mirek Horáček a Antonín Škach