Martin Vaculík bol na Memoriáli Alfreda Smoczyka

Leszno – 23. septembra
Včera večer o 19.00 sa v po¾skom Leszne uskutočnili preteky na pamiatku
prvého majstra Po¾ska na plochej dráhe Alfreda Smoczyka. V Leszne sa zišla
vyrovnaná konkurencia, ktorej súčasou bol aj slovenský Martin Vaculík.
Klasický rozpis dvadsiatich jázd bol doplnený o jedno semifinále a finálovú
jazdu. Dráha o dåžke 330 metrov a s klopenými zákrutami bola pre Martina
neznámou, nako¾ko to bol v Leszne jeho prvý štart.

Preteky sa pre čerstvého majstra ČR nezačali ideálne. Bez čo len krátkeho
tréningu alebo odskúšania, pre neho novej dráhy, svoju jazdu skončil na
poslednom mieste, keď nad jeho sily boli Adfam Skórnicki, Damian Baliňski a
Fredrik Lindgren.

Do druhej série jázd nastupoval s väčšími nádejami, keďže sa v depe so
svojim otcom snažil na motorke vychyta muchy. Zo štartu vyšiel na treom
mieste avšak tri kolá dorážal na druhého Zbigniewa Czerwiňskeho, ktorého v
predposlednom kole predbehol a zapísal si prvé dva body.

V jeho tretej jazde ho čakal súper v osobe jazdca Grand Prix, Jaroslawa
Hampela. Po štarte sa zavesil hneď za neho a počas jazdy si vymenil svoje
miesto s Piotrom Šwiderskim. Avšak na cie¾ovej rovinke ho dokázal porazi o
pol predného kolesa a šance na postup sa objavili dos reálne.

Do svojej štvrtej jazdy nastupoval s tým, že musí donies čo najviac bodov,
aby sa priblížil k postupovým šiestim miestam a aby vrátil porážku z finále
ME juniorov Nikolaiovi Klindtovi. Oboje sa mu ve¾mi dobre podarilo. Od
štartu sa odlepil ako prvý, tesne nasledovaný svojimi súpermi. V treom kole
ho však vynieslo trochu von z ideálnej stopy, čo sa snažil využi Rory
Schlein, avšak slovenský junior sa dokázal pred neho dosta a zapísa si
víazstvo v jazde.

V poslednej jazde stačilo Martinovi Vaculíkovi získa len jeden bod na
postup, avšak na ojazdenej pneumatike a so súpermi Krzysztofom Jabloňskim, a
domácimi Krzysztofom Kasprzakom a Troyom Batchelorom to nedokázal a so
siedmimi bodmi skončil na celkovom ôsmom mieste.

„Škoda tej gumy. S dvomi pneumatikami sa takéto preteky nedajú ís“,
sažoval sa po pretekoch Martinov otec Zdeno, „Ale som ve¾mi rád Martinovmu
výkonu. V takejto konkurencii štartoval asi prvýkrát“. „Som ve¾mi spokojný.
Bol to môj prvý štart v Leszne a beriem ho ako školu, keďže to boli preteky,
v ktorých štartovali jazdci z po¾skej Extraligy“, hodnotil svoj výkon
samotný jazdec.

Vyrovnané preteky, v ktorých nebolo nič isté a ktoré nepoznali outsidera ani
vyloženého favorita nakoniec vyhral Jaroslaw Hampel, pred Fredrikom
Lindgrenom a Piotrom Šwiderskim.

František Liebezeit další comeback neplánuje

Slaný – 22. září
V minulosti už dvakrát pověsil závodnickou kombinézu na hřebík. Pokaždé se však vrátil k aktivnímu závodění. Letos v roli jezdícího kouče dokonce dobyl pro Liberec přebornický titul ve tříčlenných družstev. Koncem srpna se aktivně zapojil do bitvy o postup do českého finále. Klíčovou roli v ní naneštěstí sehrál přetržený řetěz. Všechno však má svůj konec a tak se František Liebezeit při sobotním Memoriálu Antonína Vildeho rozloučil se závodnickou kariérou potřetí. Magazínu speedwayA-Z se svěřil, že definitivně.

V pracovní verzi startovní listiny figuroval původně se startovním číslem šestnáct. Jenže o jeho GM po Věroslavu Kollertovi projevil zájem Petr Babička. A tak se František Liebezeit, který do Slaného přijel v doprovodu dcery a přítelkyně, rozhodl zakončit svou dlouhou kariéru ve zvláštní jízdě.

Na startovní rošt si po rozjížďce s číslem dvanáct pozval Patrika Linharta, od něhož si na poslední start svého života vypůjčil motocykl, Pavla Pučka a Michala Dudka. Pral se s nimi až do druhé zatáčky, kde upadl. Bleskurychle se vyhoupl zpátky do sedla, ovšem vylepšit své čtvrté místo už nedokázal. Mladíkům alespoň vyřešil dilema, zda starší nemají ve svých rozlučkových rozjížďkách přece jenom přednost.

„Byla to rozlučka se vším všudy,“ řekl František Liebezeit, který do divácké tomboly věnoval minibike, magazínu speedwayA-Z. „Dobrej start a potom pěknej pád. Dá se v tom najít symbolika. Je to jako moje celá kariéra. Nahoru a dolů.“

A jaké liberecký donedávna ještě jezdící kouč zažíval ve Slaném pocity? „Byl jsem nervózní,“ přiznal se. „Když se loučíš máš takový prázdno. Letěl jsem do zatáčky a najednou nevěděl, co dělat. Vždycky, když upadnu, se ale naseru a jedu.“

František Liebezeit dal oválům adieu už dvakrát, ale vždy se vrátil. „Mám už to za sebou,“ odmítl myšlenku, že by třeba po dvou letech znovu začal závodit. „Dcera a přítelkyně by mě to nedovolily. A navíc si za dva roky budu už žádat o důchod, budu mít problém udržet moč a prostatiky na plochou dráhu neberou (smích).“

Z plochodrážního prostředí ovšem závodník, který prošel kluby v Praze, Slaném, Mšeně a Liberci, nechce odejít. „Jsou lidi, kterým bych chtěl pomoct,“ řekl magazínu speedwayA-Z. „Jsem rozhodnutej s nima spolupracovat. A když o to budou v Liberci stát, rád tam zůstanu.“

Foto: Pavol Pučko www.speedway-foto.ic.cz a Jiří Berenda

Patrik Linhart hovořil o stoprocentní jistotě, ale licenci nedal

Slaný – 22. září
Každý závod v kalendáři dává fanouškům mnoho důvodů k radosti nad dalším mítinkem. Osmý Memoriál Antonína Vildeho byl však předevčírem poměrně nostalgickou záležitostí. Vedle Františka Liebezeita se s aktivní kariérou rozloučil také Patrik Linhart. Slánský nezničitelný nezmar se vždy po sebekrkolomnějších pádech spěchal vždy zpátky do sedla plochodrážního motocyklu. Nyní však už minimálně stokrát ujistil všechny, že je jeho rozhodnutí nezvratné. Svou závodnickou licenci však z rukou nedal.

Patrik Linhart se rozloučil vskutku parádně. Nejprve vyhrál extra rozjížďku Františka Liebezeita. Poté s přehledem proniknul do finále Memoriálu Antonína Vildeho. A Tomasze Jedrzejewskeho vodil až do poslední zatáčky. Teprve v ní mu suverén základní části sebral druhou příčku v posledním závodě kariéry.

Patrik Linhart však už jednou řekl, že se na ovály nevrátí. Stalo se tak po květové extralize v Plzni. Nicméně vidina možného úspěchu ve finále mistrovství republiky jednotlivců ve Slaném ho podnítila ke comebacku. Co když bude Slaný pořadatelem obdobného závodu také napřesrok?

„Už jsem se doloučil,“ vyvrátil Patrik Linhart hypotézu, že by se jeho letošní podzimní návrat mohl někdy v budoucnu opakovat. „Už by mě asi nic nemohlo tolik motivovat k návratu. Můj odchod je určitě na miliardu procent stoprocentní.“

Počátkem října však ve Slaném vrcholí extraliga. Předpokládá se, že teprve právě tady se odehraje definitivně poslední dějství bitvy Slaného, Plzně a Pardubic o letošní trůn. „Budu tam,“ slíbil Patrik Linhart. „Jako divák. Plochá dráha mi určitě bude chybět, přijdu se podívat. Ale abych tu extraligu jel, musel by se stát velkej průser.“ Ale když jsem ho však požádal o licenci do své sbírky, nedal ji z rukou.

Foto: Pavol Pučko www.speedway-foto.ic.cz a Jiří Berenda