Archiv pro den: 19.8.2006

MČR 1. liga

Jistý titul nezměnil nic na mšenském apetitu

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Svitavy – 19. srpna
I když se celek PDK Grepl Mšeno stal již jistým vítězem první ligy, na rozložení sil v naší nižší soutěži to nemá pražádný vliv. By Antonín Kasper musel hodně improvizovat v otázce sestavy, jeho svěřenci dnes v sedmém kole ve Svitavách zametli s konkurencí stejně jako v šesti předchozích případech. O druhé místo se rozhořel lítý boj mezi Markétou a Březolupy. By Lubomír Vozár v poslední sérii dvakrát vynesl trumfy taktických rezerv, pražský náskok už nedokázal eliminovat. Praha navíc přiostřuje boj o celkové druhé místo, protože už má od Březolup pouze jednobodový odstup. Černý den prožívaly dnes Pardubice, když na své druhé domácí dráze skončily beznadějně poslední.

Nezměněné pořádky
Mšeno zatím dokázalo vyhrávat, a už nastoupilo v jakékoliv sestavě. Stejný otazník vyvstával také ve svitavském depu zalévaným září paprsků tropicky pálícího sluníčka. Filip Šitera byl v Goričanu, Jakub Hejral v Miskolci a Jan Jaroš se nakonec přece jenom nedokázal uvolnit z pracovních povinností.

Antonín Kasper zvažoval start jen se čtveřicí závodníků, avšak nakonec se rozhodl povolat Pavla Ondrašíka. Pražský závodník toho vinou březnové fraktury zápěstí letos mnoho nenajezdil. A tak po druhé operaci přivítal své angažmá jako další příležitost, jak se dostat do obvyklé formy.

Improvizovat se sestavou však musely i ostatní celky. Lubomír Vozár se přece jenom musel obejít bez Miroslava Fencla. A tak využil snížení věkové hranice na patnáct let ve všech závodech a dal příležitost Radimu Chodovi. Za podobných okolností se dveře do pražské sestavy otevřely i pro Pavla Pučka.

Nicméně Mšeňáci už od prvních rozjížděk ukázali, že jim šampaňské po oslavách titulu nesebralo apetit na další body. Karel Průša vyhrál úvodní jízdu, i když Richard Wolff stupňoval s narůstajícím počtem kol svůj tlak. Svého kolegu vzápětí napodobil Adrian Rymel. A třetí vítězství ve stylu start – cíl na mšenské konto dodal Věroslav Kollert, když se zbavil Martina Málka už v prvním výjezdu.

Mšenský vítězný monopol zlomil teprve Martin Vaculík v rozjížďce s číslem čtyři. Při svém debutu na svitavské dráze nejlépe odstartoval. Pavel Ondrašík se ovšem dokázal v první zatáčce držet předním kolem u vnitřního obrubníku. A to jej ve výjezdu katapultovalo do čela.

Martin Vaculík ovšem zůstával v plné pohotovosti. A ve druhé zatáčce dech beroucím manévrem překonal Pražana ve mšenských službách. Tím pádem společně s předešlých druhým místem Martina Málka umístil Březolupy na průběžné druhé místo. S výjimkou Richarda Wolffa Pražané příliš nevykukovali a Pardubáky bylo vidět ještě méně. Jejich jediný bodový zisk měl na svědomí Roman Andrusiv. Ten ve druhé jízdě dokázal udržet na uzdě Patrika Doubka a Richarda Frištenského.

Praha před Březolupy
Pardubice měly po úvodní sérii na svém kontě pouhé dva body. Ale ani Praha s pěti a Březolupy se šesti na tom nebyly o mnoho lépe. Jedenáctibodové Mšeno se tak mohlo hřát na výsluní.

Adrian Rymel mšenské konto zatížil dalšími třemi body. Po rychlém startu ho ovšem v první zatáčce podjel Antonín Galliani. Jenže už na protilehlé rovince se mu zvedl motocykl na zadní. A Adrian Rymel se okamžitě vrátil do čela.

Antonín Galliani ovšem udržel na uzdě Martina Vaculíka. „Nepodařil se mi start,“ vysvětloval slovenský závodník důvody, proč slevil z trendu nastoupeného úvodní trojkou. „První jízda byla super. Kdyby se mi start povedl i teď, bylo by to lepší. Dráha je dobrá, je to tady pěkné.“

Pražská Markéta však srovnala bodový krok s Březolupy. Martin Málek ale zachránil situaci svým triumfem v rozjížďce s číslem šest. A navíc se Adam Vandírek nemohl probít před Karla Průšu. Vzápětí však Richard Frištenský vyšel bodově naprázdno. Richard Wolff však v první zatáčce podjel Pavla Ondrašíka a poslal tak Pražany před Březolupy. „Motory stojej‘ za hovno,“ lamentoval Richard Wolff o chvilku později v boxech. „Na Pavla to stačilo, ale v tý první jízdě mě motor brzdil. Už nemám, na čem jet.“

Březolupy ovšem nechtěly prodat svou kůži zadarmo. V osmé jízdě vystřelil Vladimír Višváder do čela. Jenže páska zůstávala po rozsvícení zeleného světla zoufale dlouho dole. A když nakonec letěla vzhůru, Věroslav Kollert s Jaroslavem Petrákem zůstali stát. Rozhodčí Zdenek Jansa uznal chybu a nařídil restart ve čtyřech.

Z něho profitoval nejvíce Jaroslav Petrák, který v první zatáčce vyvezl Věroslava Kollerta k mantinelu. Jenže mšenský závodník se přesto propracoval zpátky do vedení, aby ještě zvýšil už tak astronomický náskok svého týmu. Přesto však jeho tvář pokrývaly chmury.

„Trošku mi zvoní v motoru,“ vysvětlil důvody a ukázal na hemžení mšenských mechaniků ve svém boxu. Pavel Ondrašík vzápětí přišel svého kolegu informovat, že rozvodový řetěz není příčinou nepříjemných zvuků. A už ho hnal na start rozjížďky s číslem devět.

Drama Věroslava Kollerta ovšem nekončilo. Zatímco se Michael Hádek, debutant v pardubických barvách, už podruhé posouval na trestnou čáru za dotyk pásky, Věroslav Kollert si to namířil zpátky k depu. V jeho předním kole chyběly tři dráty. Operativní porada s mechanikem Romanem Dolečkem přinesla pod tlakem dvou minut jediné řešení: „Věrouši, musíš na tom jet!“

A mšenský závodník rozšířil svou sbírku vítězství o další kousek. A vzápětí se svého premiérového primátu ve mšenských barvách dočkal i Pavel Ondrašík, který v úvodním výjezdu odvrátil útok Antonína Gallianiho. Jeho dva body konsolidovaly pražské druhé místo. Vladimír Višváder v dramatické osmé jízdě sice porazil Patrika Doubka, takže březolupsko – pražská bilance zůstávala nerozhodná. Jenže pak Richard Frištenský přišel o bod vinou defektu a nyní nebodoval ani Vladimír Višváder.

Březolupy se však nevzdávaly. Martin Vaculík triumfoval v jedenácté jízdě. Karla Průšu si pohlídal už na startu, Pavla Fuksu objel v první zatáčce. Debutant Pavel Pučko při svém prvním ligovém startu přivezl nulu, takže Březolupy dýchaly Praze opět na záda.

V tlačenici první zatáčky dvanácté jízdy se nejlépe orientoval Adrian Rymel. Chvilku se ho držel Martin Málek. Avšak Richard Wolff vyjel na protilehlou rovinku před ním. By Martin Málek usilovně útočil, skončil třetí. Před závěrečnými osmi jízdami tedy vedlo Mšeno (31 bodů) před Prahou (17), Březolupy (15) a Pardubicemi (9).

Boj o druhou příčku
Zatímco Mšeno putovalo za sedmým triumfem a Pardubice se trápily stále ještě s jednociferným bodovým ziskem, drama dodával pouze pražsko – březolupský duel o druhé místo. Třináctka u čísla jízdy však byla pro moravský celek smolná. A to Martin Vaculík hned dvakrát vystřelil dopředu jako nejrychlejší.

Poprvé mu to nebylo nic platné, protože páska zůstala na pravé straně viset. Při restartu předvedl stejně pohotovou reakci, ovšem do první zatáčky si najel poměrně zeširoka. Věroslav Kollert to vzal jako pozvánku do čela. Podjel slovenského závodníka, aby jej ve výjezdu přibil na prkna.

Toho využili také Roman Andrusiv s Richardem Wolffem. A Martin Vaculík navzdory raketovému startu byl v půlce úvodního okruhu až poslední. I když se snažil ze všech sil, vidina postupu se nenaskýtala. Richard Wolff se teprve ve třetím kole dostal před Romana Andrusiva. A když se o něco podobného v předposlední zatáčce pokusil i Martin Vaculík, pardubický závodník mu nedal sebemenší prostor.

Martin Málek však vzápětí suverénním způsobem odčinil nulu svého kolegy. Patrik Doubek ovšem připisoval bod, když před ním ve druhé zatáčce spadl Michael Hádek. Adrian Rymel vyhrál patnáctou jízdu, ovšem okolnosti důležité pro boj o druhé místo se odehrávaly za jeho zády. Adam Vandírek v první zatáčce postoupil před Vladimíra Višvádera. A jejich umístění se změnilo k lepšímu pouze, když druhý Pavel Fuksa ještě před koncem prvního kola upadl.

Do nabité šestnácté jízdy poslal Lubomír Vozár náhradníka Radima Choda místo Richarda Frištenského. „Tak či onak z toho bude nula,“ vysvětloval. „Radim si to aspoň může vyzkoušet v závodě.“ Jeho slova se záhy ukázala jako prorocká. Jenže Antonín Galliani ještě v prvním nájezdu zbavil Jaroslava Petráka vedení. A zvýšil tak odstup Prahy na šest bodů.

Lubomír Vozár ovšem přišel se smělým plánem. Vše vsadil na kartu taktických rezerv. A tak se v sedmnácté jízdě objevil Martin Vaculík a hned po něm Martin Málek, aby poté nastoupili na start ještě jednou. S Richardem Wolffem, coby taktikem, však pro sedmnáctou jízdu vyrukoval také Luboš Tomíček.

V rozjížďce s číslem sedmnáct vše sedlo Martinu Vaculíkovi. Z první zatáčky vyjel na čele před Karlem Průšou. Richard Wolff však bojoval ze všech sil a ve druhém kole se mu také podařilo mšenského závodníka překonat. Hned na to exceloval Pavel Ondrašík, ovšem Martin Málek zajistil další zmenšení březolupského odstupu od Markéty.

Adam Vandírek se s ním pustil do křížku v první zatáčce, ovšem Březolupák držel nesmlouvavě vnější stopu. Pražan tak dokonce klesl až na poslední příčku, avšak takřka okamžitě vrátil Pavla Fuksu za sebe.

Praha měla na Březolupy k dobru už jen čtyři body. Jenže vzápětí všechno v její prospěch rozhodnul Antonín Galliani. Po rychlém startu neudělal sebemenší chybičku a jeho tři body definitivně určily majitele stříbrného věnce. Porazil Martina Vaculíka, Jaroslava Petráka – a také Věroslava Kollerta.

„No comment,“ zabručel mšenský závodník odpověď na otázku, proč po třech nulách přišla závěrečná nula. I když ve své podstatě rozhodnul start, na nějž se postavil na sušší místo. Adrian Rymel však vzápětí své patnáctibodové maximum úspěšně zkompletoval, by to na něho Martin Málek zkoušel v zatáčce po startu po vnitřní straně.

Mšeňáci, na něž se tentokrát přijel podívat i jejich prezident Rudolf Grepl, mohli už posedmé slavit. Vedle stále nerozhodnutého duelu Březolup s Prahou o celkové stříbro, zbývá zodpovědět už jen jedinou prvoligovou otázku. Dokáže Mšeno vyhrát i závěrečné kolo? Na odpověď si však budeme muset počkat do druhé zářijové soboty.

Hlasy z depa
„Fajne,“ nezapřel Adrian Rymel svůj severomoravský původ, když hodnotil sedmý mšenský triumf v řadě. „Dobrá týmová práce. Vše proběhlo, jak měla. A dráha byla dobrá.“ A jaká je další budoucnost spojení Adrian Rymel – Grepl Mšeno? „V posledním závodě se určitě objevím,“ slíbil. „A otázka baráže je taky vyřešená. Pojedu ji za všechny. V Polsku, tady za Mšeno. A i za Prahu (smích)!“

„Pěkný,“ ocenil úroveň prvoligového závodění Pavel Ondrašík. „Bylo hezký počasí. A jsem rád, že jsem dostal šanci se svýzt. Pomohlo mi to, abych se rozjel do formy. Z ruky mi vyndali železa a není to ještě tolik rozhejbaný. Teď jsem byl čtrnáct dnů v posilovně, ale ještě v tom nemám takovou sílu. Bolí to však jen trochu.“ Pavel Ondrašík se letos se mšenskou vestou představil poprvé. Bude mít jeho vystoupení ještě jednu reprízu? „Další starty nevím,“ pokrčil pražský závodník rameny. „Počkám, jak se to vyvrbí. Ale samozřejmě bych byl rád. Teď se budu připravovat na extraligu, abychom se to Slanýmu pokusili ještě znepříjemnit. Mám slíbený taky challenge o mistrovství světa na dlouhý dráze, i když jsem to oficiálně ještě neviděl. Už mám dva motory na udělání.“

„Jsem nasranej,“ dštil Richard Wolff oheň a síru. „Zkurvil jsem totálně první a poslední jízdu. Jsem debil. Laboroval jsem s převodem. A dal asi moc lehkej.“ Nicméně Praha porazila Březolupy, což v konečném důsledku může být v boji o celkové stříbro rozhodující. „Jsem rád, že jsme byli druzí,“ viděl situaci Richard Wolff. „Bez Matěje to není špatnej výsledek. Se svým výkonem však nejsem spokojenej. Ani s technikou. Musím na tom zapracovat. Takhle by to nešlo.“ A při jaké příležitosti se to může otočit? „Teď budu ladit na Zlatou přilbu,“ svěřil se se svými nejbližšími plány. „Pak jsou volný závody. Na extraligu mě neoslovili, takže nevím…“

„Začátek byl slabší,“ připustil Antonín Galliani. „Viděl jsem, že to nebude ono. S tímhle motorem se na tak malý dráze jede těžce. Potom to ale šlo. Ale starty jsem neměl nic moc.“ Pražská Markéta nakonec v lítém boji s březolupským týmem skončila druhá… „Druhý místo není úspěch,“ konstatoval Antonín Galliani. „To je povinnost. Příště uvidíme, je to poslední závod. Mohlo by to bejt ještě lepší. Doufám, že bude dobrej motor.“

„Docela únavné odpoledne,“ vystihl své rozpoložení Martin Málek. „Čtrnáct dnů jsem nezávodil a pořádně na tom ani neseděl. Svezl jsem se jen tři jízdy v Polsku. Dráha tady byla docela náročná a hodně vysilující. Moc se tady nejezdí a dlouho pršelo.“ Nakonec se však Březolupy popraly o druhé místo s Prahou. „Nebyli tu všichni,“ hodnotil Martin Málek konečné třetí místo. „To by zase bylo o něčem jiném. Chyběl nám kousek na druhé místo. Nepřijel Mirda a ostatním to moc nešlo. Potřebovali jsme body a ve dvou se to blbě táhne.“ Zatímco nyní se Martin Málek moc nesvezl, v následujících dnech se to otočí. „Ve středu si v Březolupech zkusím motor,“ plánoval. „A pak se už budu těšit do Žarnovice na Zlatou přilbu.“ A co vyvrcholení juniorského šampionátu v Plzni? „To nechávám volně,“ odpověděl. „Když se na něco chystám, stejně to nevyjde. Nijak se nestresuju. Obhájit by bylo hezké, ale… To se ukáže až tam.“

„Super, dráha dobrá, ale bylo na ní dost jam,“ nechal se po závodech slyšet Martin Vaculík, aby vzápětí hodnotil svůj výkon. „Na to, že jsem tu byl poprvé, dobrý. Škoda ale té jízdy s Romanem Andrusivem. Start se mi povedl, nechal jsem se v první zatáčce vynášet a prohrál si tak jízdu. On mě však neskutečně brzdil. Nedalo se ho předjet. Venkem mě zavřel a na lajně jel všelijak. A co udělal v předposledním výjezdu, nebylo fér. Byli jsme na stejné úrovni a on mi to tam dal. Už se těším na další rozjížďku s ním.“ Martin Vaculík má ve svém kalendáři červeně zakroužkovanou příští neděli. „Na Zlatou prilbu se těším,“ rozzářil se. „Připravuju se dlouho a chtěl bych tam něco zajet. Nechci si dávat konkrétní cíle. Nepojedu kvůli tomu ani test matche proti Chorvatům, i když mi pan Laštovka volal.“

„Jak jsem byl v Krosně, usvinil jsem svíčku,“ vypočítával Vladimír Višváder své trampoty. „A v Březolupech jsem stál. Tak jsem byl dneska natěšenej, ale celej závod měl smůlu. Viděl jsem, že mašina nejede. Šel jsem na druhou a přehodil karburátor. A nejelo to stejně. A tak poznatek je, že je problém v karburátoru. Teď to celý rozdělám, protože bych chtěl tu závadu vidět vizuálně. To poznám doma v garáži.“

„Dneska to stálo za prd,“ nebral si servítky Jaroslav Petrák. „Motorka jela, ale měl jsem špatný den. Nic mi nevycházelo, jak jsem chtěl. Myslel jsem, že to bude daleko lepší. Ale není. Po nástupu v Březolupech jsem chtěl, aby to pokračovalo. Jenže vůbec mi to nejelo. Nebyl prostě den. Jsem unavenej a utahanej z práce. I když jsem se sem těšil, nakonec to na mě všechno sedlo. Divnej den. Štve mě to. Chtěl jsem aspoň to samý jako v Březolupech. Jak jsem chtěl víc, nešlo to. Uvidíme…“

„Fialovej hnus,“ ohodnotil Michael Hádek své premiérové vystoupení na svitavském ovále. „Vůbec mi to tu nejde. Uvidíme příště. Jestli mě pozvou, uvidíme.“ Plzeňský junior naštěstí ze svých pádů vyváznul bez úhony. „Jsem celej,“ řekl. „Pan Suchánek mi vycpal kombinézu. V Pardubicích ta série začala a ještě neskončila.“

1. PDK Grepl Mšeno   47
Karel Průša 3 2 1 1 1 8
Adrian Rymel 3 3 3 3 3 15
Pavel Ondrašík 2 2 3 2 3 12
Věroslav Kollert 3 3 3 3 0 12
Jaromír Otruba   DNR
 
2. AK Markéta Praha   32
Antonín Galliani 1 2 2 3 3 11
Adam Vandírek 1 1 2 2 1 7
Patrik Doubek 1 0 – 1 – 2
Richard Wolff 2 3 2 2 2 1 12
Pavel Pučko 0 0
 
3. AK Březolupy   28
Richard Frištenský 0 0 E – – 0
Vladimír Višváder 1 1 0 1 – 3
Martin Málek 2 3 1 3 2 2 13
Martin Vaculík 3 1 3 0 3 2 12
Radim Chod   DNR
 
4. ZP Pardubice 2   13
Jaroslav Petrák R 2 0 2 1 5
Pavel Fuksa 0 1 2 0 0 3
Roman Andrusiv 2 0 1 1 0 4
Michael Hádek 0 0 1 F R 1
Luboš Velinský   DNR

Aktuální prvoligová tabulka:

  malé body velké body
1. Mšeno 336 28
2. Březolupy 186 17
3. Praha 170 16
4. Pardubice 131 9

Česká první liga 2006 v detailech:

  BŘE MŠE PHA MŠE PHA BŘE SVI TOTAL
  23.4. 1.5. 23.5. 16.6. 28.6. 22.7. 19.8.  
Grepl Mšeno 4 4 4 4 4 4 4 28
  49 52 54 44 45 45 47 336
Adrian Rymel 15 14 15 12 11 – 15 82
Věroslav Kollert 13 9 5 11 7 10 12 67
Filip Šitera 12 15 15 – 11 14 – 67
Karel Průša DNR 14 11 7 8 – 8 48
Jakub Hejral 9 – 8-R 14 – 11 – 42
Jan Jaroš – – – – 8-R 10 – 18
Pavel Ondrašík – – – – – – 12 12
Jaromír Otruba – – – DNR – DNR DNR –
 
Březolupy 3 2

2 3 2 3 2 17
  32 22 25 23 25 31 28 186
Martin Málek 12 9 8 10 10 10 13 72
Miroslav Fencl 12 2 12 14 10 10 – 60
Vladimír Višváder 5-R 6 1 9 4 – 3 28
Martin Vaculík – – 3 5 – 7 12 27
Martin Gavenda 2 5 1-R DNR ** 4 – 12
Richard Frištenský – – – – – DNR 0 1
Patrik Linhart 1 – – – – – – 1
Petr Babička – – – – 1 – – 1
Radim Chod – – – – – – DNR –
 
Markéta Praha 1 3 3 2 3 1 3 16
  15 24 29 23 30 17 32 170
Richard Wolff – – 11 16 12 7 12 58
Antonín Galliani 4-R 10 8 – 14 2 11 49
Matěj Kůs 4 10 8 – 3 7 – 32
Adam Vandírek 4 2 1 1 DNR 0 7 15
Patrik Doubek 0 2 1-R 3 1 1-R 2 10
Jakub Fabian – – – 3 – – – 3
Michal Matula 3 0 – – – – – 3
Pavel Pučko – – – – – – 0-R 0
Dominik Jech – – – DNR – – – –
 
Pardubice 2 1 1 1 1 2 1 9
  24 21 12 14 20 27 13 131
Hynek Štichauer 13 10 5 – 12 13 – 53
Jaroslav Petrák 6 1 3 4 4 9 5 32
Pavel Fuksa 3 3 3 6 4 4 3 26
Roman Andrusiv 2 7 1 4 – 1 4 19
Michael Hádek – – – – – – 1 1
Luboš Velinský – – DNR 0 0 – DNR 0
Ladislav Kratochvíl – – * – – – – –

Legenda: R-nasazen jako náhradník, DNR-náhradník bez jediné jízdy v závodě. Závod na pražské Markétě měl původní termín 17.5. – jury jej přeložila kvůli rozbahněné dráze a nepříznivé předpovědi počasí. * Ladislav Kratochvíl byl v sestavě ZP pro závod v původním termínu, ale poté jej nahradil Roman Andrusiv. ** Martin Gavenda byl v sestavě Březolup, avšak kvůli poruše svého automobilu nedorazil.

Foto: Pavol Pučko

ME Juniorů do 19 let

Jurica Pavlic se doma stal mistrem Evropy

Goričan – 19. srpna
Jurica Pavlic před malou chvílí triumfoval ve finále mistrovství Evropy juniorů do devatenácti let, které se konalo na jeho domácím stadiónu v Goričanu. Mladý závodník, jenž se stal prvním chorvatským mistrem Evropy v plochodrážním sportu vůbec, prohrál pouze ve své úvodní rozjížďce s Larsem Hansenem. Na stupních vítězů mu dělali společnost Ukrajinec Andrij Karpov a Dán Lars Hansen. Čeští závodníci skončili ve druhé polovině výsledkové listiny – Filip Šitera devátý, Matěj Kůs třináctý a Hynek Štichauer patnáctý.

1. Jurica Pavlic, CRO 2 3 3 3 3 14
2. Andrij Karpov, UA 2 E 3 3 3 11
3. Lars Hansen, DK 3 2 2 1 2 10
4. Adrian Gomolski, PL 1 3 2 3 0 9
5. Jannick de Jong, NL 3 1 1 2 2 9
6. Ricky Kling, S 2 2 3 1 1 9
7. Klaus Jacobsen, DK 3 3 0 2 F 8
8. Marcin Jedrzejewski, PL F X 3 3 2 8
9. Filip Šitera, CZ 1 3 1 2 1 8
10. Kevin Wölbert, D 3 1 2 X 0 6
11. Mateusz Szczepaniak, PL 2 1 F 0 3 6
12. Kenneth Hansen, DK X 2 F 1 3 6
13. Matěj Kůs, CZ 0 0 2 2 1 5
14. Slawomir Dabrowski, PL 1 0 1 0 2 4
15. Hynek Štichauer, CZ E 2 X 0 1 3
16. Patrick Hougaard, DK X 1 1 1 0 3
res Sebastian Brucheiser, PL   DNR
res Robert Pettersson, S   DNR
MS Jednotlivců

Vetlanda přinesla tři účastníky Grand Prix 2007

Vetlanda – 19. srpna
Grand finále kvalifikace o Grand Prix 2007 ve švédské Vetlandě přineslo dnes jména třech závodníků, kteří pojedou prestižní seriál příští rok. Na stupně vítězů se postavili Wieslaw Jagus, Rune Holta a Hans N. Andersen. Největším smolařem byl ovšem Peter Karlsson. Obrýlený Švéd v základní části prohrál pouze s neporazitelným Hansem N. Andersenem, nicméně cíl finálové jízdy protnul až jako čtvrtý.

      FIN
1. Wieslaw Jagus, PL 3 3 1 3 2 12 1.
2. Rune Holta, N 3 2 3 1 3 12 2.
3. Hans N. Andersen, DK 3 3 3 3 3 15 3.
4. Peter Karlsson, S 3 3 3 2 3 14 4.
5. Chris Harris, GB 2 1 3 3 2 11  
6. Kaj Laukkanen, FIN 1 1 2 2 3 9  
7. Charlie Gjedde, DK 1 2 0 3 2 8  
8. Piotr Protasiewicz, PL 2 3 2 0 0 7  
9. Ryan Sullivan, AUS 2 1 1 2 1 7  
10. Matej Ferjan, SLO (MAMS) 1 2 0 2 1 6  
11. Simon Stead, GB 2 2 0 1 0 5  
12. Rinat Gafurov, RUS 1 0 2 0 2 5  
13. Martin Smolinski, D E 0 2 1 1 4  
14. Mikael Max, S 0 0 1 0 1 2  
15. Robert Kosciecha, PL 0 1 1 0 0 2  
16. David Howe, GB 0 0 0 1 0 1  
res Niels Kristian Iversen, DK   DNR  
res Fredrik Lindgren, S   DNR  
Grand Prix

Bohumil Brhel si zlomil nohu

Praha – 19. srpna
Utkání ruské ligy mezi Balakovem a Togliatti dopadlo fatálně pro Bohumila Brhela. Po vítězství a jednom druhém místě pro Togliatti se dostal do kolize s Romanem Ivanovem. Z pádu si bohužel odnesl fraktury holenní i lýtkové kosti. Dnes byl přes německý Frankfurt dopraven domů. O závodníkovi, který místo něj vystoupí jako divoká karta v pražské Grand Prix, rozhodnou pořadatelé v pondělí. Za všechny čtenáře magazínu speedwayA-Z přejeme Bohumilu Brhelovi rychlé uzdravení.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Ostatní závody

V Bavorsku slavili na trávě

Nandlstadt – 15. srpna
O německém svátku Nanebevzetí P. Marie se v bavorském Nandlstadtu jely tradiční závody na 605 metrů dlouhé travnaté dráze, kde v roce 1983 získal titul mistra Evropy Roman Matoušek. I když se jednalo pouze o volný závod, startovní listina byla plná kvalitních jezdců, jimž kraloval úřadující mistr světa na dlouhé dráze Gerd Riss. Z našich jezdců se závodů zúčastnili Zdeněk Schneiderwind a Karel Kadlec, který nahradil původně přihlášeného ledaře Markuse Eibla.

Závod byl zahájen soutěží o překonání traového rekordu na jedno kolo, jehož držitelem je Gerd Riss. Do soutěže bylo nasazeno šest jezdců, kteří startovali samostatně s letmým startem. Rekord Gerda Risse z loňského roku 106,53 km/h, což je průměrná rychlost na jedno kolo, zůstal nepokořen.

Do hlavního závodu naši jezdci bohužel výrazně nezasáhli, když Zdeněk Schneiderwind získal pouhé tři body a Karel Kadlec nebodoval vůbec. U Zdeňka byl slabý výkon dán zřejmě jeho momentální indispozicí, nebo již před samotným závodem se v depu svěřil, že se necítí v pohodě. V závodě mu nevycházely ani starty a během jízdy se propadal na konec pole jezdců.

Káča Kadlec jel s nezahojeným zraněním a velkou bolest mu muselo způsobovat i jen držení řídítek s popálenými dlaněmi a tak byl zřejmě rád, že vůbec své rozjížďky dokončil. Závod se stal záležitostí hlavních favoritů. O místo na bedně si to nakonec rozdali především Angličan Appleton s domácími Rissem, Tebbem a populárním Peppi Rudolphem. Z vítězství se radoval po zásluze Andrew Appleton, na druhém místě skončil největší aspirant na vítězství Gerd Riss a třetí Jorg Tebbe.

Součástí úterního klání byly i závody německé národní B licence a závody anglických side car o obsahu 1000 ccm. Rozjížďky B licence předčasně skončily velkým karambolem dvou jezdců při výjezdu z první zatáčky po startu. Po této nehodě byly závody přerušeny na padesát minut, nebo u obou došlo k velmi těžkým zraněním a zatímco jeden byl odvezen do nemocnice sanitkou, u druhého musel dokonce zasahovat záchranný vrtulník. Po této nepříjemné situaci rozhodla jury ukončit závody B licence a současně vzhledem k časové tísni byly další rozjížďky zkráceny, jak u klasiků, tak u sidecarů na pouhé tři kola.

Asi v polovině závodu se přišel rozloučit s domácími fanoušky Jeremy Doncaster, který objel čestné kolo v otevřeném Mercedesu za mohutného potlesku. Vloni se totiž v Nandlstadtu s kariérou a s fanoušky rozloučit nestačil, nebo se při závodech zranil.

Nicméně největší podívanou pro diváky předvedli angličtí jezdci na sajdkárách. Bylo skutečně neuvěřitelné, jaké urputné boje mezi sebou sváděli, tím spíše, že většina jezdců byla starší padesáti let. Oproti klasickým side carům však jezdily doprava. Nakonec hlavně díky jim byly závody opravdovým zážitkem a cesta do Nandlstadtu stála za to.

Foto: Lenka a Zdeněk Felixovi – Českomoravský sporák

Grand Prix

Uplakaná Malilla, loučící se Rickardsson, navrátivší se Sullivan a šastný Jonsson

Malilla – 12. srpna
Takto v kostce by se dala charakterizovat Grand Prix Skandinávie. Návštěvnost vzhledem k deštivému počasí byla úžasná, dráha i přes nepřízeň byla připravená velmi dobře, i když ke konci už spíše připomínala pole, ale za to rozhodně organizátoři nemohli.Tony Rickardsson se představil jen nakrátko, aby divákům naposledy zamával coby úřadující mistr světa, který už svou sbírku titulů v tomto sportu zřejmě nikdy nerozšíří. Poté se uklidil kamsi do ústraní, aby mohl v klidu sledovat celý závod.

Za Rickardssona nastoupil do závodu Sullivan, o kterém se v loni mluvilo v souvislostech se zákeřnou chorobou krve, naštěstí Sullivan je zpět, zdráv a i když se mu závod vůbec, ale vůbec nevydařil a skončil s jedním bodem beznadějně poslední, byl asi rád, že je zase mezi svými a může se radovat z plných ochozů. Ryan se poprvé představil v jízdě číslo tři společně s Richardsonem, Iversenem a od prken startujícím Protasiewiczem. Start se nejvíce povedl Richardsonovi za ním v celku dobře vyrazil právě Sullivan, ale hned první zatáčka ho vynesla k prknům a odsunula až na poslední místo, když se před něho dostal Protasiewicz. Richardson všem ujížděl, jen Iversen se snažil s ním držet krok, což se mu celkem dařilo, za nimi pak byla propastná díra. Richardson své první místo uhájil a radoval se ze třech bodů. Druhý byl Iversen a třetí Protasiewicz. Sullivan si svou premiéru v letošní GP zřejmě představoval jinak, přijel jako poslední a tudíž ze své první jízdy neměl ani bod. Dráha byla opravdu velmi mokrá a tak jezdci měli co dělat, aby do cíle dojeli ve zdraví, když už nebyli téměř k poznání. Hlavně dráha u vnějšího okraje byla velmi kluzká a tam jsme byli svědky i několika pádů, naštěstí bez přítomnosti sanitky.

Opětně v závodě exceloval Andersen, který snad vyhlásil pomstu BSI za to, že nedostal možnost jet celý seriál GP a byl z něho vyloučen, tím že se rozhodl závod co závod být na bedně. Po druhé jízdě kterou absolvoval měl na svém kontě již šest bodů.

Jason Crump svou první jízdu proměnil ve vítězství a znovu se na startu objevil v jízdě číslo sedm. Z červeným povlakem na hlavě byl jeho soupeřem Richardson, s modrým Jonsson, bílý povlak měl právě Crump a žlutý Nicki Pedersen. Jonsson vyrazil do čela jízdy ihned po startu a Crump to zkoušel venkem, jenže tam se nebylo čeho chytit a kdo zkoušel venek téměř pokaždé prohrál. Crump, který vypadal, že bude nejrychlejší ve výjezdu ze zatáčky byl nakonec na rovince až třetí za Pedersenem. Jonsson ujel téměř o celou rovinku svým pronásledovatelům a tak se o body rvali jen Dán s Australanem. Crump to zkoušel ze všech možných pozic, ale Pedersen držel svou stopu a před sebe ho nepustil. K radosti švédských fandů si pro tři body zaslouženě dojel Jonsson, před druhým Pedersenem. Crump byl rád za bodík a s nulou projel cílem Richardson.

Prvním nešastníkem, který se podíval pod nafukovací vaky byl Richardson a opět to bylo, když startoval ze čtvrté dráhy. Další pády pak na sebe nedaly dlouho čekat. Ve dvanácté jízdě se představili Hampel, Sullivan, Pedersen a Lindback. Do čela se dostal Hampel, na stejné úrovni byl pak Lindback se Sullivenem. Jenže opět to Sullivana vytáhlo ven motocykl se mu smekl a Sulliven zmizel pod vaky a bohužel s nohou pod motocyklem. Navíc „chcípák“ odmítl poslušnost nevytrhl se Sullivanovi a motor bouřil vesele dál. Ryanovi okamžitě přiběhl na pomoc jeden z pořadatelů, pomohl mu vypnout motor a vytáhl ho zpod ochranných mantinelů. Bohužel Sullivan do depa odkulhal sice po svých, leč s bolestivou grimasou. Opakovanou jízdu ve třech nakonec vyhrál Hampel, před Pedersenem a Lindbackem.

1. semifinále
Leje a leje. Všichni se modlí, aby se vše zvládlo a závod se dojel, už zbývají přeci jen tři jízdy. Provazy vody bičují dráhu a dělají kaluže, zaplňují vyjeté koleje vodou, dráha se mění v nebezpečnou. Už není čas, musí se hodně spěchat. První dráha Hancock, druhá Jonsson, třetí Crump a čtvrtá Hampel. Startmaršál žene jezdce k pásce. Poslušně všichni aktéři přijíždí ke startovacímu zařízení a za pár vteřin letí páska nahoru. Je to opět Jonsson, který vyráží jako první vstříc finále. Za ním se na druhou příčku dostává Hancock, jenže v zádech má Crumpa. Jakoby Hancock neměl sílu v závěrečných fázích závodu udržet Crumpa za sebou. Opět ho Crump předjíždí jako již letos poněkolikáté v nejméně vhodnou dobu a zabrání mu tak zazávodit si ještě ve finále a snížit na něho bodovou ztrátu. Do finále jde Jonsson s Crumpem.

2. semifinále
Andersen, Adams, Pedersen a Nicholls. Do čela již velmi spěchajícího závodu se dostává Adams za ním se řítí Pedersen spolu s Nichollsenem. Pedersen však v nájezdu do druhé zatáčky padá a snaží se hodit vinu na Nichollse. Ten však tentokrát za nic nemohl a Pedersen spadl sám, rozhodčí jej nekompromisně vylučuje. Start opakované jízdy, znovu jde do čela Adams, za ním jede Andersen, kterého stíhá Nicholls. Ten však provede něco, co se asi opravdu málokdy vidí. Několikrát nevybíravým způsobem najede do Andersena loktem, pak i motocyklem a znovu loktem a Andersen se stále drží na oválu. Jenže za stavu dráhy jaká už v tu dobu byla to dlouho nevydrží a padá. Nicholls je vyloučen a velmi se zlobí. Slova, která padala se nedají napsat. Pravdou ovšem je, že vyloučen byl zcela po právu. Jízda ve dvou se už nekoná a jde se rovnou na losování drah do finále kam postoupil Adams s Andersenem.

Finále
Adams, Andersen, Jonsson a Crump. Jezdci jsou připraveni na startu, motocykly běží na plné obrátky a je odstartováno. Dráha je už opravdu velmi rozbitá a hlavně nacucaná jak houba a tak Crump padá hned v první zatáčce. Jízda se musí opakovat, vylučovat se tentokrát nebude. Startovací zařízení pouští jezdce znovu na dráhu. Do čela jde Andersen za ním Jonsson a třetí je Adams. Crumpovi start ze čtvrté dráhy vůbec nevyšel. Na začátku druhého kola navíc Jason padá, stačí ale svůj stroj včas uklidit mimo dráhu a tak boj může pokračovat bez přerušení jízdy. Andersen stále vede, pak však přijde rozhodující okamžik.

Motocykl se mu vzepře na zadní a je až s podivem co všechno tento večer dokázal Andersen ustát. Motocykl sice zkrotí, ale stojí ho to první místo, okamžitě ho totiž podjíždí Jonsson a za řevu diváků už první příčku nepustí a dojede si pro první vítězství v GP v jeho kariéře. Druhý je Andersen, jeho třetí závod v letošním ročníku a potřetí bedna. Tak tomu se tedy říká skvělá bilance. Třetí celkem v klidu a v pohodě je Adams. Crump letos poprvé nebude na stupních vítězů.

Příští Grand Prix, ale už asi definitivně rozhodne o jeho titulu a tak se můžeme těšit, že matička Praha uvidí další korunovaci, tentokrát však ne českého krále, ale toho plochodrážního. Přejme si společně, aby vyšlo počasí, aby byli diváci, kteří budou mít dobře vychlazené pivo a hlavně, aby to Bohoušovi Brhelovi lítalo.