Archiv pro rubriku: Minirozhovor

Martin Vaculík je odhodlán poprat se s elitou Speedway Grand Prix

Bratislava – 2. dubna
Fyzická kondice a psychická pohoda z něho na prahu sezóny jen sálá, ačkoliv se první oficiální tisková konference nového promotéra Discovery Sports Events v pondělí proběhla v online režimu. Brilantní angličtinou a polštinou reagoval na všetečné otázky zvídavých novinářů a své odpovědi doprovázel zářivým úsměvem. Možná by si mohl vydělávat mnohem více jako hollywoodský herec, avšak Martin Vaculík je přece jen plochodrážní profesionál, který v seriálu Speedway Grand Prix neslevuje ani zbla ze svých ambicí. A jde jim sám naproti.

 

Zkušený Dán ve Slovákově týmu

Martin Vaculík je na novou sezónu připravený dokonale jako vždy | foto Pavel Fišer

Martin Vaculík má za sebou úvodní sparingy v sestavě svého Gorzowa. „Na motorce se cítím dobře, chci bojovat o lepší pozice,“ nepřekvapí úvodním prohlášením, protože jeho vyjádření v otázce ambicí se nikdy nepohybovala při zdi.

Letos se bude soustředit na polskou extraligu a Speedway Grand Prix. „Víme, že jsme silní,“ komentuje nejvyšší soutěž našich severních sousedů. „Ale máme další soupeře, udržujeme se soustředění a klidní. Uvidíme, co se stane.“

Otázkou zůstává, kde slovenské eso ladit své motory. „Zatím bych si to chtěl nechat pro sebe,“ říká. „Dělali jsme hodně testů a zkoušeli různé možnosti. Zatím nemohu odpovědět, nechám si to prozatím pro sebe.“

Novinkou je však příchod Bjarne Pedersena do jeho realizačního týmu. „Jsem šťastný, že je u mě,“ neskrývá Martin Vaculík. „Je se mnou na každém sparingu, bude na každém závodě. Sdílí se mnou své zkušenosti. Uvidíme, jak to bude fungovat, ale zatím to jde dobře a já se těším na další spolupráci.“

 

Klíčový prvek

Duben se včera ujal vlády tropením tradičních žertíků, ale až bude žezlo předávat svému mladšímu bratříčkovi, seriál Speedway Grand Prix odstartuje v Goričanu. „Líbí se mi ta dráha,“ uvažuje Martin Vaculík. „Byl jsem tam mnohokrát na trénincích i závodech. Je to dobrá dráha, jsou na ní důležité starty.“

Martin Vaculík nešetří odhodláním poprat se o čelní pozice v SGP | foto Karel Herman

Martin Vaculík vyhrál velkou cenu na první pokus při svém debutu, druhou po svém comebacku po třech letech a třetí před čtyřmi lety. Nicméně celkově mu medaile unikají, což je překvapivé, když jde o jednoho z top závodníků polské extraligy.

„To je pravda,“ zamýšlí se. „Proto potřebuji někoho v týmu, jako je Bjarne. Velké ceny jsou o rychlých změnách v nastavení motocyklu, čímž se liší od Polska. Speedway Grand Prix je jiná story, polské dráhy známe. Proto opravdu věřím, že Bjarne v tomto pomůže mému týmu. To může být rozhodující.“

 

Odhodlání na rozdávání

Největší podíl na úspěchu však má samotný závodník. „Byl bych rád, kdybych dal do závodění sto procent,“ zvážní Martin Vaculík. „Pak budu šťastný. Kde jsou moje kvality, vím, a budu spokojený, když se mi takový záměr povede.“

Martin Vaculík v akci | foto Karel Herman

Lukáš Hromádka nemá čas slavit narozeniny

Heerenveen – 31. března
Na oslavu dnešních narozenin nemá rozhodně čas. Včera večer ve Frýdku Místku usedl sám do svého vozu, po cestě vyzvedl u Jana Hlačiny repasovaný motor a pak se hnal přes Německo do Heerenveenu. Před zítřejším volným závodem o Pohár Roelofa Thijse jej čeká trénink.

 

Lukáš Hromádka debutoval v české ledařské reprezentaci | foto Pavel Fišer

„Motor potřeboval repasovat, ještěže jsem ho v Tomaszowě nejel, rozsypal by se,“ vysvětluje Lukáš Hromádka svou noční zastávku v Postupicích, odkud mu do cíle cesty zbývaly ještě devět stovek kilometrů.“

„Udělal jsem dva body, když tam lidi spadli,“ vrací se k evropskému mítinku v Tomaszowě Mazowieckem. „Neriskoval jsem, byl jsem tam sám, tři roky jsem na leďáku neseděl. Závodil jsem poprvé v hale, nevěděl jsem, jak to jet. Ale v reprezentaci jsem byl.“

Lukáš Hromádka v akci v Tomaszi Mazowieckem | foto Pavel Fišer

Rovněž do Holandska vyrazil sám. „Ve čtvrtek trénink, v pátek závod,“ plánuje. „Nevím, jestli zůstanu do soboty na mistrovství světa. „Všechny hotely jsou obsazené, budu muset spát v autě.“

Po návratu čeká Lukáše Hromádku další práce. „Pojedu na tréninky do Mühldorfu a Pfarrkirchenu,“ říká. „Chci se soustředit na dlouhou dráhu, ale ledy mi přišly vhod. A přes léto chci udělat všechny své motorky modré, aby vypadaly stejně.“

Po naložení druhého motocyklu mu po dnešní půlnoci do cíle zbývalo devět set kilometrů | foto Lukáš Hromádka

Jiří Wildt doladí motocykl po pátečním tréninku

Praha – 30. března
Nikdo mu nemůže vyčítat, že se na svůj první závod světového šampionátu ledařů dostal díky vyloučení ruských borců. V kvalifikaci v Örnsköldsviku skončil jako první vyřazený bod od postupu. V úvodním finále Togliatti měl svůj portrét vytištěný v programu, ale proti operativní letecké cestě na východ se postavil koronavirus. Dnes v noci však Jiří Wildt vyráží do Heerenveenu, kde před svým debutem musí ještě vyřešit jeden dloužek z evropského šampionátu v Tomaszi Mazowieckem.

 

Problém jménem zadní tlumič

Jiří Wildt se chystá na svůj debut v mistrovství světa | foto Pavel Fišer

„Těším se,“ neskrývá pražský ledař, sotva vyslovíte jméno nizozemského městečka. „Ale uvidím, co bude po tom mém výkonu na mistrovství Evropy. Nemůžeme doladit zadní tlumič. Vyhrál jsem první jízdu, pak mě to dvakrát vykoplo.“

Po dvou pádech dojel Jiří Wildt dvakrát třetí a v celkové klasifikace obsadil třináctou pozici. „Byl jsem rád, že jsem dojel,“ odtuší. „Měl jsem z tý motorky strach.“

 

Práce před pátečním tréninkem

V Tomaszowě Mazowieckem trápil Jiřího Wildta nefungující tlumič odpružení | foto Jiří Wildt

Na víkendový světový šampionát je ovšem Jiří Wildt připravený dokonale. „Objednal jsem nový tlumič,“ říká. „Venku je plus patnáct, takže ho tady neotestujeme. Dáme ho před tréninkem. Jedeme ve čtvrtek v noci, v pátek je Thijsův pohár. Ve čtvrtek se koukneme na jejich trénink, my máme trénink až v pátek v devět ráno.“

A s jakými ambicemi se český reprezentant pustí do svého prvního mistrovství světa? „Uvidím,“ přemítá. „Budu dělat všechno, ať mám nějaký body. Měly by se dát sebrat, bude to podobné jako na Evropě.“

Před prvním ze svých dvou pádů vede Jiří WIldt (žlutá) před Lukášem Hutlou (bílá), Haraldem Simonem (červená) a Jo Saertrem (modrá) | foto Pavel Fišer

Andrej Diviš skočí z náklaďáku do dodávky a z ní pak přesedne za závodní řidítka

Zhůř – 29. března
Jediný závod v posledních pěti sezónách! Až tak tristní je bilance ledové ploché dráhy v České republice. Kontinentální část Evropy samozřejmě s výjimkou Ruska na tom není o moc lépe. Přesto naši závodníci dokážou významně přispět do startovních listin šampionátu světa a Evropy, z nichž Vladimir Putin svým barbarským útokem na Ukrajinu své fenomenální krajany diskvalifikoval.

 

Andrej Diviš je v tomto týdnu opravdu v jednom kole | foto Pavel Fišer

Andrej Diviš neřekl ne nabídce naskočit do rozjetých mistrovství Evropy a světa. „První jízdu jsem vyhrál,“ vrací se ve svých vzpomínkách k vyvrcholení šampionátu starého kontinentu předminulou sobotu. „Pak to ale kvůli sytiči nezaklapávalo a táhlo mě to do balíků.“

Po pádu se muž, který se stále může pyšnit titulem posledního šampióna českých ledů, vrátil na mazowiecký ovál trojicí třetích míst. V závodě skončil šestý a jediné vystoupení v seriálu mu přineslo závěrečnou patnáctou pozici.

V Tomaszi Mazowieckem doplatil Andrej Diviš na problémy s karburátorem | foto Pavel Fišer

„Celkově to hodnotím nic moc, bylo málo závodů,“ nepřeceňuje svůj výsledek Andrej Diviš, jehož o víkendu čeká poslední závodní akce při vyvrcholení mistrovství světa v Heerenveenu. „Motorky jsem udělal už v neděli, jsou naložený. Teď jezdím v náklaďáku, ve středu večer z něho vyskočím a jedu do Heerenveenu.“

Jakub Valkovič nespí na vavřínech

Hronské Klačany – 27. března
Na pozici muže číslo dvě za Martinem Vaculíkem na slovenské scéně jen nedostal jen úbytek jezdecké základny, ale také vlastní výkony. Jakub Valkovič však nespí na vavřínech a připravuje se na novou sezónu. Absolvoval soustředění s Lublinem, jemuž se upsal pro extraligu U24, a má za sebou i první výjezdy na žarnovický ovál.

 

Příprava bez vládních restrikcí

Jakub Valkovič si povídal s magazínem speedwayA-Z | foto Karel Herman

Letošní podmínky pro přípravu na sezónu se s těmi loňskými nedají vůbec srovnat. „Soustředění v Polsku bylo super,“ rozplývá se Jakub Valkovič. „Měli jsme dva, tři tréninky a do toho ještě další program. Měli jsme k dispozici všechny možné sportoviště a tělocvičny. Snažil jsem se připravit se na sezónu co nejlíp. Chodím do posilovny, běhat a chodili jsme hrát florbal.“

Slovenský plochodrážník od města Levice se loni dostal do přelomového bodu své kariéry. „Nevětší rozdíl byl v počtu závodů, bylo jich za poslední dvě sezóny málo,“ přibližuje a dodává další mínus. „Škoda, že jsem se nedostal do české extraligy, byly to pro mě dobré závody.“

 

Velký závod

Jakub Valkovič v elitní společnosti účastníků challenge o SGP 2022 | foto Pavel Fišer

Českou extraligu musel ze svých plánů škrtnout, když otázku čtvrtého týmu vyřešilo Gniezno s polskými závodníky. A v českých klubech byl rázem přetlak. Na druhou stranu Jakub Valkovič jel loni závod, o němž si většina plochodrážníků za celou svou kariéru může jen nechat zdát. Byla pro něho účast v challenge o SGP motivací, aby stál se světovými esy u pásky častěji?

„Bylo to super, že jsem mohl jet takový velký závod, jako byl challenge,“ hodnotí atmosféru žarnovického mítinku. „A určitě také motivace být jednou na takové úrovni a jezdit velké závody. Ale mrzí mě, že se mi nepodařilo udělat aspoň pár bodů.“

 

Domácí prvoligové vítězství

Jakub Valkovič (modrá) má za sebou Josefa France (červená) | foto Karel Herman

V Čechách jsme loni Jakuba Valkoviče nevídali příliš často. Do přeboru zasáhl jen v jeho kopřivnickém závěru a do individuálního mistrovství republiky byl nominován ex offo.

„Chtěl jsem jet první dva přebory, ale byly jen pro domácích Čechů,“ připomíná loňské koronavirové patálie. „Většina přeborů se jela přes týden anebo se mi kryly s jinými závody, které pro mě byly důležitější. Takže jsem kvůli nim většinou nejel přebory.“

V první lize však chybět nemohl. „Jsem rád, že se nám podařilo skončit na třetím místě,“ bilancuje. „Ale vždy to může být lepší a tuto sezónu se budu snažit, abychom skončili ještě lépe. V Žarnovici to bylo super, že jsme vyhráli před domácími fanoušky, doufám, že letos se nám povede víc takových výsledků.“

 

Usilí při smazání domácího dluhu

Jan Macek (žlutá) útočí na Jakuba Valkoviče (bílá) | foto Karel Herman

Na slovenské scéně má ovšem Jakub Valkovič z loňského roku jeden vroubek. Vždyť sedmnácté místo v domácím šampionátu a dvanácté ze Zlaté přilby SNP musí být daleko za jeho očekáváními!

„Ano, to bylo pro mě velké zklamání,“ povzdechne si. „Hlavně mistrovství Slovenska, když o rok předtím jsem v něm skončil na čtvrtém místě. Ty závody mi vůbec nevyšly. Na Zlaté přilbě to již bylo lepší. Na motorce jsem se cítil dobře, ale nebodoval jsem dostatečně. Pracuju na tom, aby to letos bylo lepší.“

 


Jakub Valkovič děkuje:

„Chtěl bych poděkovat rodině, sponzorům, fanouškům, SC Žarnovica, Motoru Lublin a všem, co mě podporují.“


Jakub Valkovič v akci | foto Karel Herman

Jízda na jistotu stála Lukáše Hutlu medaili

Přelouč – 22. března
Po diskvalifikaci ruských závodníků byl jedním z kandidátů na medaili v evropském šampionátu ledařů. Na úvod sice prohrál s Jimmym Olsenem a pak i s Haraldem Simonem, jenž šel za titulem. Ve čtrnácté jízdě přišla i prohra s Lucou Bauerem. Ovšem Jasper Iwema, jenž před závodem mužem číslo dvě průběžné klasifikace, řešil technické patálie. Lukáš Hutla se však dostal do rozjížďky poslední šance. Nechtěl bláznit a přijít o další porci bodů ve finále. Spokojil se s druhou pozicí, což jej nakonec stálo medaili.

rychlá flash s výsledky z Tomaszowa Mazowieckeho

Osudový moment

Lukáš Hutla se mohl spolehnout na skvěle připravený motocykl | foto Pavel Fišer

„Doufal jsem, že prohraju jen s Haraldem,“ říká Lukáš Hutla. „Ale pak jsem ztratil v posledním kole bod i s Bauerem. Dělal jsem na fyzičce a na motorce jsem se cejtil líp. V depu jsem měl absolutní klid, jindy se to sere, něco upadne nebo jdeš na držku, ale teď jsem si jen vždycky prošel motorku.“

Po základní části se do finále rovnou kvalifikovali Harald Simon a Luca Bauer. Lukáš Hutla mířil do jízdy poslední šance. Za soupeře měl Jimmyho Olsena, který famózně doháněl bodové zpoždění z únorového Sanoku. Ztratil jen díky pádu v sedmé jízdě. Spolu s nimi stáli na roštu Aki-Ala Riihimäki a Franz Mayerbüchler.

„Trošku jsem tu jízdu o finále…“ nemusí český reprezentant dokončovat větu, protože o jejím přísudku nemůže být ani pochyb. „Jel jsem druhej za Jimmy. První dvě kola jsme ujížděli, pak zpomalil. Já taky. Říkal jsem si, že pojedu vnitřkem, ale Riihimäki to tam nakouřil po venku. A udělal nás oba.“

 

Když smůla, tak se vším všudy

Medaile paradoxně ještě nebyla v čudu. Z boje o evropské ledařské zlato nejprve vypadl Jasper Iwema. Bývalý tovární závodník stále FGR z Ústí nad Orlicí ve světovém silničním šampionátu laboroval s technikou. A nakonec prošvihnul dvouminutový limit.

Jimmy Olsen (bílá) se dere před Lukáše Hutlu (modrá), Franze Mayerbüchlera (žliuá) a Mikko Jetsonena (červená) | foto Pavel Fišer

„Jasper měl Evropu rozjetou na druhej flek,“ uvažuje Lukáš Hutla. „V první jízdě zadřel motor, pak řešili technický problémy. Až mi ho bylo líto. Říkal jsem mu, ať příště přijde, že mu půjčím rezervní motorku. Prostě si pomáháme.“

Před finálovou jízdou byl Harald Simon již jistým šampiónem. Jho šestadvacet bodů nemohl nikdo překonat. Luca Bauer s jednadvaceti body potřeboval ke stříbru jen třetí místo. Lukáš Hutla byl za ním o bod, Jimmy Olsen o tři. Kvůli pádu Aki-Ala Riihimäkiho se muselo opakovat a v repete celá trojice jela, jak potřebovala. Švéd vyhrál, sebral Čechovi bronz a Němec bral potřebný bod k postavení vicemistra.

„Koukal jsem na finále,“ svěřuje se Lukáš Hutla. „Že třeba ještě pojedu rozjezd. Ale Jimmy vyhrál a dopadlo to, jak dopadlo. Riihimäli upad‘ a já přitom čekal, že právě on to zamíchá jako v poslední šanci.“

 

Směr Heerenveen

A tak se Lukáš Hutla vrátil do Přelouče s nevděčnými bramborami. „Říkal jsem si, že je lepší bejt druhej,“ vrací se ještě ke klíčovému momentu sobotní rozjížďky poslední šance. „“Nechtěl jsem zbytečně jít po tom prvním. Nedal jsem to toho sto procent, stává se, ale sere mi to.“

Bod ztracený s Lucou Bauerem (modrá) Lukáše Hutlu zamrzel | foto Pavel Fišer

Na obzoru je však závěrečné dvojice finálových mítinků mistrovství světa „Na Heerenveen se těším,“ netají se. „Motorky jsou v pohodě, teď ještě potrápit tělo. Přítelkyně je osobní trenérka, ta mi dá. Teď čtrnáct dnů mám čas na mordu v posilce.“

Leaderem ořezané průběžné klasifikace je Hans Weber, Lukáš Hutla se dělí o čtvrté místo s Ove Ledströmem. Švédové vrchol evropského šampionátu vesměs vynechali vinou jeho termínové kolize se svým vlastním národním mistrovstvím. V Nizozemí ale chybět nebudou.

„Závody budou vyrovnaný,“ uvažuje Lukáš Hutla. „Weber bude asi vyhrávat, zbytek nás bude mít tak deset bodů na postup do finále. Uvidím, už se tam těším.“

Nechybělo mnoho a na pódiu vlála česká vlajka | foto Pavel Fišer