Herxheim – 2. dubna
Sport zažívá vinou pandemie koronaviru období rušení a překládání závodů, motorismus nevyjímaje. Kupříkladu letos se vůbec nepojede Šestidenní v Itálii, jež byla přeložena o celý rok. Takové škrty se dají přirovnat leda k událostem druhé světové války. V případě české a slovenské dráhy maximálně ke komunistickým zákazům z přelomu čtyřicátých a padesátých let, na něž někteří soudruzi ještě dnes nostalgicky vzpomínají jako na diktaturu proletariátu.
Nemine dne, kdy motoristický kalendář letošní sezóny přijde o nějakou ze svých akcí. Kupříkladu dnes se pořadatelé definitivně rozloučili s druhým ročníkem květnové Orlické rallye v okolí Dobrušky. Již počátkem týdne FIM musela konstatovat zrušení prvního finále světového šampionátu na dlouhé dráze v Herxheimu, které není možné přeložit na jiný termín.
Pokud se týká české ploché dráhy, klíčové bude v tomto směru jednání parlamentu příští úterý. Pakliže schválí vládní návrh na prodloužení současného nouzového stavu o jeden měsíc, další porce lákavých závodů minimálně odpadne. Zřejmě nemá cenu si lhát do kapsy, že bychom vyrazili na plochou dráhu dříve než v červnu. A snad dřív než nová sezóna nepřijdou Vánoce.
Osud světového finále v Herxheimu již byl zpečetěn, SGP v Praze zatím zůstává v kalendáři
Mies – 8. listopadu
Poté, co FIM zveřejnila kompletní startovní listinu finalistů světového šampionátu na dlouhé dráze, dala ve známost také jeho kalendář. Pět mítinků je rozloženo pravidelně na každý měsíc. Začíná se v Herxheimu, pokračuje v La Reole a Mühldorfu, aby se poté vrátila finská Forssa a polský Rzeszow, v němž seriál vyvrcholí.
Mies – 8. listopadu
Závodníci, kteří se udrželi v seriálu finále mistrovství světa na dlouhých drahách, a ti, jež se kvalifikovali z challenge, dostali soupeře na divoké karty. FIM je udělila Jamesi Shanesovi, Thomasi Jonassonovi a Kennethu Krusse Hansenovi. Zatímco Josef Franc se zachránil svým letošním pátým místem, Martin Málek figuruje ve startovní listině jen na seznamu stálých náhradníků.
Roden – 22. září
Před čtrnácti dny se Dimitri Berge v Morizes dostal do čela mistrovství světa na dlouhé dráze, nicméně Martin Smolinski ztrácel jediný bod. V posledním finále v Rodenu měl lepší nástup Francouz, který po třech triumfech prohrál až v rozjížďce s číslem jedenáct právě s Martinem Smolinskim. Boj o titul ovšem skončil předčasně, neboť si Němec si v prvním semifinále při pádu s Mathieu Tresarrieum zlomil klíční kost. Dimitri Berge poté vyhrál semifinále číslo dvě a zlatou medaili mu již nemohl nikdo sebrat. Vítězem závodu se stal Lukas Fienhage a na pódiu nechyběl ani Josef Franc. Martin Málek byl jedenáctý.
Mladá Boleslav – 17. září
Ohlédne-li se za letošním rokem, musí být spokojený. Na jeho počátku převzal otěže české reprezentace a již v jarním race-off Speedway of Nations vyslal Milan Špinkovi jasný signál, že se za něj nemusí nikterak stydět. Pak přišlo Balakovo a český nároďák cinkal v mistrovství Evropy dvojic prvními medailemi od roku 2005. Uběhlo jen o něco více než dva týdny a stříbro ve výkladní skříni české ploché dráhy se stoprocentně zhodnotilo. Z Vechty se čeští borci vraceli coby vicemistři světa dlouhodrážních družstev. Přitom nechybělo mnoho a seznam našich mistrů světa se zdvojnásobil. Filip Šitera se magazínu speedwayA-Z svěřil, že si na zlato nepřestává brousit zuby.
Jaký je Váš názor?
Loading ...
Vyřazení domácích
Vicemistři dlouhodrážního světa: Filip Šitera, Michal Škurla, Hynek Štichauer, Martin Málek a Josef Franc
„Hned jsem tam nemoh‘ pro zlato šáhnout,“ usmívá se Filip Šitera připomínce, že se při své první manažerské zkušenosti s dlouhou dráhou mohl stát manažerem mistrů světa. „Kluci jeli parádně. Byla to krásná sobota pro naši plochu dráhu, vlastně skoro už neděle, protože se končilo okolo půlnoci. Ale byly to nervy!“
Po základní části s patnácti rozjížďkami mohli balit nejen Švédové, ale i Nizozemci, zatímco naši kluci pokračovali dál spolu s Francouzy, Němci a Brity. „Cíl byl semifinále, v placku jsme jenom doufali,“ přibližuje Filip Šitera atmosféru v týmu před rozhodujícím vyvrcholením. „V semifinále kluci zatáhli na Němce a ty, myslím, byli hodně zklamaný.“
Domácí přitom vyhráli základní část. Jejich jediným semifinálovým ziskem se však stalo šest bodů, jež se jim připočítaly ke skóre ze základní části, a které je poslaly na nejnižší stupínek pódia před Velkou Británii.
„Němci byli nejlepší v základu, bylo vidět, že si v semifinále byli hodně jistí, a že nás asi podcenili,“ vnímá situaci český reprezentační kouč. Ostatně něco takového se našim letitým západním sousedům nestalo v historii poprvé a to nejen v plochodrážních dějinách.
Jak to vidí velký poražený Martin Smolinski:
„Nový systém nás stál titul. Velká škoda, protože jsme po základní části byli vpředu. V semifinále jsem měl z bílé nejhorší start. Nikomu se odsud nepovedlo odstartovat a ani já jsem nemohl využít výkon svého motoru. Zvolili jsme nesprávnou týmovou taktiku a podcenili jsme Čechy. Nedokázal jsem se pak před ně dostat! Gratulujeme Francouzům a Čechům a Francouzům! Každý rok se bohužel mění rozpisy, ale více rozjížděk pro závodníky a více akce pro diváky přináší také více rizika kvůli stavu dráhy. A také může vést k extrémně dlouhým mítinkům, ale peněz za umístění je stále méně a méně. Bohužel chybí trochu vyváženosti mezi federací, organizátory a závodníky, což mě znepokojuje.“
Stříbrné opojení
V depu před závodem
Nechme ale Němce Němci, protože do konce závodu zbývalo už jenom finále, v němž nás čekala Francie. „Kluci odjeli dobře,“ rozzáří se Filip Šitera. „Tři kola jsme vedli. Hynek, jak je letos málo vyježděnej‘, odešel na ruce. Předjel ho Berge.“
O titulu mistra světa v duchu nových zásad plochodrážních týmových mistrovství světa rozhodl výsledek finálového střetu dvou nejlepších sestav. Právě manévr Dimitri Bergeho dal reprezentaci galského kohouta bod navíc, aby se stali mistry světa.
„Spokojenost, přivezli jsme si medaili a stříbro je skvělý,“ nechce se Filip Šitera nechat rozházet. „Škoda bodu to je. Ale když jsem viděl, že jedeme semifinále s Němcema, modlil jsem se, ať Angličani ve druhým semifinále neudělaj‘ víc bodů. Nakonec jsme postoupili do finále, zlato mohlo bejt‘, ale stříbro je super.“
Jedeme dál
Karel Kadlec nemohl nebýt součástí českého nároďáku
Štěstěna bere i dává a tím dodává ploché dráze pořádný prvek dramatičnosti. Bod, jehož ztráty někdo želí, způsobí druhému radost. A ještě jeden prvek je úžasný. Vždycky přijde další závod, kde se všechno může otočit vzhůru nohama.
„Zlato uděláme příští rok!“ neztrácí Filip Šitera odhodlání. „Byly to nádherný závody, bojovalo se. A k tomu štěstí… My jsme na to vydělali úplně nejvíc. Postupovali jsme ze základní části až jako čtvrtí a přivezli jsme stříbro.“
Josef Franc, Martin Málek, Hynek Štichauer a Michal Škurla pod taktovkou Filipa Šitery vyrovnali ziskem titulů vicemistrů světa nezapomenutelné mety Jiřího Štancla a Aleše Drymla. Navíc překonali svůj bronz z Mariánských Lázní. A na rozdíl od roku 2016 jejich šampaňské nemělo pachuť děravé pokladny západočeského klubu a rozčarování z nesplněných slibů.
Vechta – 14. září
Německo se o tomto víkendu stalo zemí zaslíbenou pro českou plochou dráhu. Bronzová umístění Adama Bednáře ve světovém poháru stopětadvacítek a Jana Kvěcha ve světové juniorce trumfnul český dlouhodrážní nároďák. Josef Franc, Martin Málek a Hynek Štichauer jištění Michalem Škurlou na pozici náhradníka nejprve v semifinále vyřadili Němce. A poté ve finálové bitce krátce před půlnocí s Francouzi skončili jako vicemistři světa o jediný bod.
Loading ...
