AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 7. srpna
Martin Vaculík včera večer potvrdil papírové předpoklady a stal se českým šampiónem do devatenácti let. Za celý závod neztratil jediný bod a své dominantní postavení zdůraznil triumfem v nadstavbové Ceně Jiřího Marxe. O definitivní podobě stupňů vítězů rozhodla rozjížďka s číslem dvacet. Michael Hádek v ní měl druhý defekt za sebou a tak si pro poháry přišli Jan Holub a Michael Dudek. Doprovodné klání stopětadvacítek ovládl Jaroslav Hladký, který stíhal i hlavní závod.

Skoro všechno jde dle plánu
Startovní čísla byla losována dle zásady, aby se sousedé v průběžné klasifikaci setkávali v poslední sérii. Tím pádem se dalo předpokládat, že nový mistr vzejde z rozjížďky s číslem dvacet. A skutečně hlavní favorité se v souboji s méně zkušenými závodníky prosazovali plné tři série.

Jedinou výjimkou se stal Pavel Pučko. Pražský závodník, jenž díky stoupající křivce letošní výkonnosti mohl směle pomýšlet na opakování loňského pódia, se dočkal vystřízlivění už v rozjížďce s číslem dvě. Ta shodou okolností pokračovala v pochmurné sérii pádů. Během prvních dvou pětin jsme napočítali osm pádů, v každé jízdě jeden, a rozhodčí Pavel Kubeš musel hned pětkrát rozsvěcovat červená světla. Nejhůře dopadl Lukáš Hromádka. Frýdecko-místecký sběratel si do své sbírky dovezl nechtěný suvenýr – frakturu klíční kosti.

A právě při repete druhé jízdy zůstal Pavel Pučko vzadu a mohl tak bezprostředně sledovat své klubové kolegy Jakuba Fencla a Jaroslava Hladkého na jejich cestě za vyšším bodovým přídělem. Ztráta dvou bodů v relativně slabší jízdě bývá v jednom závodě vskutku velkým handicapem.

Nicméně Pavel Pučko se nevydal cestou nápravy ani vzápětí. V rozjížďce s číslem pět na něho odstartoval Michal Dudek, který si už svou vedoucí pozici nenechal vzít. V desáté jízdě to vypadalo nadějněji. Po vylétnutí pásky byl Pavel Pučko vpředu. Jenže Václav Milík se dle svých slov přestal bát vnější stopy. A v prvním oblouku o tom v praxi přesvědčil nejen Romana Čejku, ale i vedoucího Pražana.

Pouhých pět bodů na kontě po třech startech nebylo pro Pavla Pučko pozitivní. Navíc se vynořili další kandidáti na stupně vítězů. Michal Dudek dosáhl na sedm bodů a to už měl za sebou prohry s Michaelem Hádkem a Martinem Vaculíkem. Stejná cifra zdobila rovněž Václava Milíka, s nímž se také Michael Hádek a Martin Vaculík už vypořádali.

Zbývající trio favoritů, Martin Vaculík, Michael Hádek a Jan Holub procházelo závodem beze ztrát. Pouze Michael Hádek v rozjížďce s číslem šest musel stíhat Václava Milíka, než ho začátkem třetího kola připravil o vedení. Vzápětí se nechal slyšet: „V osmý jízdě fandím Pražákům a Slaňákům. Výjimečně jim fandím, ale Vaculík si to ohlídá.“

Prorocká slova. Jaroslav Hladký se převrátil hned na startu a Martin Vaculík si s Romanem Čejkou hravě poradil. Stejně tak s Michalem Dudkem ve dvanácté jízdě, kdy devíti body dorovnal zisk Michaela Hádka a Jana Holuba.

Osud to se svou nepřízní přehnal
Zdálo se tedy, že trojice fenoménů ukořistí ještě po jedné trojce ve čtvrté sérii. A pak si to navzájem rozdá o titul v poslední jízdě. Chyba lávky. Po vylétnutí pásky rozjížďky s číslem třináct vypálil do čela Roman Čejka. Michael Hádek se ho okamžitě vydal stíhat. Mohutná snaha byla korunována předjetím na začátku druhého kola.

Nicméně v úvodním výjezdu třetího okruhu se slánský borec vrátil zpátky do čela. Bylo jasné, že s motocyklem plzeňského závodníka není všechno v pořádku. A vskutku, Michael Hádek se v boxech objevil opěšalý. „Zapalování,“ odtušil příčinu začátku probouzení se ze zlatého snu.

Vzápětí se Jan Holub pral s Michalem Dudkem. V první zatáčce ho připravil o vedení, ale Slaňák bojoval až na cílovou čáru. Václav Milík jí projel až za nimi, což ho nakonec při jeho premiéře v šampionátu připravilo o stupně vítězů. Jan Holub dokázal udržet čisté skóre, aby s ním v šestnácté jízdě srovnal krok i Martin Vaculík.

Všichni přítomní napjatě očekávali poslední jízdu. Ještě před ním udělal Václav Milík maximum pro medaili. Vítězství nad kolegou René Vidnerem v osmnácté jízdě navýšilo jeho skóre na jedenáct bodů. Avšak Michal Dudek vzápětí zmařil všechny jeho naděje. Odvedl Romana Čejku a skončil u číslovky dvanáct.

Martin Vaculík nezaznamenal žádný výraznější problém. V prvním výjezdu bylo těsno, ale on jím projel jako první. Za jeho zády se usadil Michael Hádek. Pavel Pučko, který
si vzal k srdci rady Mariána Jirouta, držel v šachu Jana Holuba.

Ten potřeboval k překonání Michala Dudka a potvrzení titulu vicemistra jeden bod. Dočkal se ho ve třetím kole, kdy opět zasáhl nemilosrdný osud. Ve třetím kole se zadřel motor Michaela Hádka. Fatální defekt poslal milovníka pardubické dráhy v jeho poslední sezóně v devatenáctkách na nečekané sedmé místo. Dvě prohry s vlastní technikou nedokázala eliminovat ani tři vítězství!

V nadstavbové Ceně Jiřího Marxe podtrhnul Martin Vaculík své dominantní postavení. Po triumfu v semifinále si nenechal vzít prvenství ani ve finále. Na pódium se dostali rovněž Michal Dudek a Václav Milík, který porážkou Jana Holuba, otočil stupně vítězů z devatenáctek.

Suverén má další zářez
Stopětadvacítky na velikánském kolečku v Pardubicích nenabízejí příliš atraktivní podívanou. Na úkor dramatičnosti bylo tentokrát i rozlosování. Jaroslav Hladký a Daniel Hádek se totiž střetli už v rozjížďce s číslem jedna. Pražan se rychle dostal do čela. Posléze přidal další tři vítězství a už popáté za sebou inkasoval pětadvacet tabulkových bodů.

Daniel Hádek pak vítězně vyřešil své další jízdě, přičemž seznam jeho skalpů zahrnoval i Ondřeje Smetanu a Zdeňka Vrbu. Už páté druhé místo v řadě zvýšilo jeho ztrátu na vedoucího Pražana na deset bodů. Zdeněk Vrba dnes prohrál jen s oběma leadery, což mu přineslo třetí příčku.

Ostatním se tentokrát příliš nevedlo. Michal Průcha a David Štěrovský doplatili na pád. Ondřej Smetana nedokázal vyhrát jízdu a navíc ztratil body i tam, kde to možná ani on sám nečekal.

Hlasy z depa
„Těším se, vyhrál jsem, mám radost,“ jásal Martin Vaculík. „Michal Hádek měl smůlu, nemoh‘ bojovat o titul. Z vítězství se raduju, bylo to těžký. Každý závod je těžký, může ti odejít motorka nebo tě někdo porazí.“

„Bylo to zajímavý,“ svěřil se Jan Holub. „Pěkný závody. Až tolik jsem druhý místo nečekal. Byl tam Haďas, Milda a to byla velká konkurence. Nakonec se to naštěstí povedlo. Jsem docela rád, i když jsem do poslední jízdy odstartoval, ale pak to z prvního výjezdu pokazil. Ale výsledek je pěknej‘, kdyby byl zejtra v Liberci taky takovej‘ nebo lepší… Uvidíme, snad se bude dařit i v jednadvacítkách.“

„Spokojenost veliká,“ zářil Michal Dudek. „Je to můj poslední rok v devatenáctkách. Bedna, třetí místo, spokojenost. Mohlo to bejt lepší, aspoň druhý místo, ale lepší než nic. Nečekal jsem to, byl tu Had, Mao, Holubín a další. Gumy stály za hovno, jedna jízda a bylo to holý. S 07 by byly lepší výsledky. S Memoriálem jsem taky nepočítal, že budu druhej´. První semifinále jsem stih‘ jen tak tak, bylo tam jen sedm vteřin. Ale poved‘ se start a byl jsem tam.“

„Dobrý, až na to, že jsem o tréninku zadřel lepší motor,“ říkal Václav Milík. „Průběh závodu byl dobrej‘, nedařily se starty, ale konečně jsem se přestal bát venků. Fyzicky jsem na tom dobře, táta to pohlídal. Doufám, že příští rok to jistí a dopadne to líp.“

„Nebylo to podle mejch představ,“ netajil se Pavel Pučko. „Od začátku jsem se s tím nesrovnal. Nevím, nebylo to ono. Převody jsme dochytali díky Mário Jiroutovi před poslední jízdou. Ale stejně jsem to zkurvil.“

„Kousek k bedně,“ hodnotil Roman Čejka. „Motorka jela, ale ještě mám čas. Chyběl jeden bod, smůla. Jednou mi nevyšel start a je to v prdeli. Mám dobrýho mechanika a tak doufám, že to přijde.“

„Nejdřív zapalování, pak se to kouslo úplně,“ lamentoval Michael Hádek. „To se může stát jenom mně! A tomu, kdo to jede úplně naposledy! Ještě dlužím Pučkinovi pivo. Říkal jsem, že mu dám rovinu a on mi dal kolo…“

1. Martin Vaculík, Slaný (SK – ACCR)	3 3 3 3 3	15
2. Jan Holub, Plzeň	3 3 3 3 1	13
3. Michal Dudek, Slaný	2 3 2 2 3	12
4. Václav Milík, Pardubice	2 2 3 1 3	11
5. Pavel Pučko, Praha	1 2 2 3 2	10
6. Roman Čejka, Slaný	2 2 1 3 2	10
7. Michael Hádek, Plzeň	3 3 3 E E	9
8. Jakub Fencl, Praha	3 X 2 2 1	8
9. Jaroslav Hladký, Praha	2 F 2 0 3	7
10. René Vidner, Pardubice	X 2 1 2 2	7
11. Jiří Brummer, Praha	1 1 E 2 2	6
12. Jiří Lang, Plzeň	1 1 1 E 1	4
13. Ondřej Veverka, Praha	F 1 1 1 0	3
14. Lukáš Hromádka, Březolupy	X F – – –	0 (los)
15. Miroslav Horák, Mšeno	X X – – –	0 (los)

Poznámka: Jaroslav Hladký byl z rozjížďky s číslem čtrnáct, v níž skončil poslední, vyloučen, protože startoval s číslem jedna, které měl v závodě stopětadvacítek.

6. Cena Jiřího Marxe:

		SF1	SF2	FIN
1.	Martin Vaculík, Slaný (SK – ACCR)	1.		1.
2.	Michal Dudek, Slaný	2.		2.
3.	Václav Milík, Pardubice		1.	3.
4.	Jan Holub, Plzeň		2.	4.
5.	Pavel Pučko, Praha	3.
	Roman Čejka, Slaný		3.
7.	Michael Hádek, Plzeň	4.
	René Vidner, Pardubice		F

Mistrovství republiky 125 ccm:

1. Jaroslav Hladký, Praha	3 3 3 3	12
2. Daniel Hádek, Plzeň	2 3 3 3	11
3. Zdeněk Vrba, Praha	3 3 2 2	10
4. David Štěrovský, Praha	3 2 1 X	6
5. Ondřej Smetana, Mšeno	2 2 1 1	6
6. Richard Geyer, D	1 2 0 2	5
7. Michal Škurla, Praha	2 1 1 1	5
8. Michal Průcha, Slaný	1 X 1 2	4
9. Dominik Hinner, Praha	0 1 0 0	1
10. Zdeněk Vitmann, Slaný	0 0 0 E	0

Průběžné pořadí šampionátu:

	SLA	PLZ	PHA	CHA	SLA	PCE	TOT
	12.4.	13.5.	9.6.	27.6.	6.7.	7.8.
1. Jaroslav Hladký, Praha	20	25	25	25	25	25	145
2. Daniel Hádek, Plzeň	25	22	22	22	22	22	135
3. Zdeněk Vrba, Praha	22	16	18	20	20	20	116
4. Ondřej Smetana, Mšeno	18	20	20	18	10	16	102
5. Michal Průcha, Slaný	16	18	16	14	16	10	90
6. Michal Škurla, Praha	14	10	6	12	14	12	68
7. Michaela Krupičková, Slaný	10	14	8	16	18	–	66
8. David Štěrovský, Pardubice	12	12	7	10	12	18	71
9. Richard Geyer, D	7	8	14	6	–	14	49
10. Dominik Hinner, Praha	–	7	12	7	–	8	34
11. Zdeněk Vitmann, Slaný	6	–	–	8	8	7	29
12. Tom Irrasch, D	8	–	10	–	–	–	18
13. David Plecitý, Plzeň	4	6	–	–	7	–	17
14. Jaroslav Drbal, Slaný	5	5	5	–	DNR	–	15

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Pardubice – 6. srpna
Loni to vypadalo s šampionátem do devatenácti let dost bledě. O titul bojovalo pouhých deset závodníků a nad všemi čněl Matěj Kůs. Zítra v Pardubicích by se však mělo potkat už patnáct borců. Úlohu papírového favorita by měl plnit Martin Vaculík, ovšem smečka pronásledovatelů sluje vyrovnaností. A oleje pod kotel večerního dramatu přililo i rozlosování.

To bylo záměrně vytvořeno dle žebříčku zohledňující pořadí v jednadvacítkách. Jezdci ze sousedství průběžné klasifikace se totiž setkají v závěrečných jízdách. Systém šampionátu na jeden jediný závod nahrává strategii hop nebo trop, protože každý ztracený bod může znamenat skutečně mnoho.

Ve Svítkově bude k vidění opravdu hodně. Boj o krále devatenáctek bude prodloužen o nadstavbové klání o Cenu Jiřího Marxe. Vzpomínkového klání na závodníka, který tragicky zahynul na ovále v Březolupech před devatenácti lety, se zúčastní prvních sedm z hlavního závodu a další jeden dle výběru organizátorů.

Kromě toho se v akci představí i stopětadvacítky. V šestém klání se hlavní porce pozornosti bude upírat na Jaroslava Hladkého, který na Daniela Hádka nasbíral už sedm bodů náskoku.

Mistrovství republiky do 19 let:

1 Jiří Lang, Plzeň

2 Václav Milík, Pardubice

3 Ondřej Veverka, Praha

4 Martin Vaculík, Slaný (SK – ACCR)

5 Pavel Pučko, Praha

6 Jakub Fencl, Praha

7 René Vidner, Pardubice

8 Jaroslav Hladký, Praha

9 Lukáš Hromádka, Březolupy

10 Jiří Brummer, Praha

11 Jan Holub, Plzeň

12 Roman Čejka, Slaný

13 Michal Dudek, Slaný

14 Michael Hádek, Plzeň

15 Miroslav Horák, Mšeno

16 dodatečně

Mistrovství republiky 125 ccm:

1 Jaroslav Hladký, Praha

2 Daniel Hádek, Plzeň

3 Michal Průcha, Slaný

4 Dominik Hinner, Praha

5 Michal Škurla, Praha

6 Zdeněk Vitmann, Slaný

7 David Štěrovský, Pardubice

8 Richard Geyer, D

9 Zdeněk Vrba, Praha

10 Ondřej Smetana, Mšeno

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Plzeň – 25. června
Když se během druhé jízdy včerejšího šampionátu do devatenácti let zvedla prudká vichřice a z olověně černých mraků se spustil přívalový liják, nikdo by na dojetí závodu nevsadil ani zlámanou grešli. Avšak živly naštěstí odešly řádit jinam a celý program mohl být odjet. Mistrem se stal Matěj Kůs, který ani jednou nepoznal hořkost porážky. Po svém triumfu se však svěřil, že role jednoznačného suveréna byla dosti složitá po psychické stránce. Druhý byl Michael Hádek, avšak po pádu v dodatkové jízdě s Pavlem Pučkem byl se zraněnou nohou odvezen do nemocnice. S návratem reprezentantů z Francie se do svých starých kolejí vrátily i mistrovské stopětadvacítky. Zvítězil Eduard Krčmář před Danielem Hádkem a na stupně vítězů se postavil ještě Jaroslav Hladký.

Nečekaný nepřítel
Nebylo sporu, že dnešní závod měl dva hlavní favority. A jak Michael Hádek, tak Matěj Kůs se svých rolí zhostili se ctí. Do rozjížďky s číslem jedna odstartoval ovšem nejlépe Jan Holub. Ovšem v první zatáčce výrazně zpomalil, a než se zase rozjel, byl poslední. A až na konci druhého kola dokázal sebral Jakubovi Fenclovi třetí místo.

„Jak kdyby zůstal viset plovák a bylo to bez metylu,“ přemítal mezitím jeho dědeček. Mezitím se Michael Hádek dostal vnějškem první zatáčky do čela a inkasoval první tři body. Matěj Kůs vzápětí hrál velké sólo už od startu. Avšak na scéně se vynořil další nepřítel.

Dusivé vedro už od rána nevěstilo nic dobrého. Obavy ještě podtrhly obrovské mraky, které podnikly nízký nálet na západočeskou metropoli za spektakulárního doprovodu bleskových střel. Stačilo snad jen natáhnout ruku a vztyčený ukazováček by tu olověně šedivou hradbu protrhl. A když Matěj Kůs ukrajoval svá kolečka do cíle, udeřila vichřice silou tlakové vlny při explozi atomové bomby.

Vzduch byl okamžitě plný šedivých oblaků prachu, v nichž létaly drobné předměty. Takřka současně se roztrhla obloha a z jejího roztrženého břicha se k zemi začaly valit mohutné přívaly deště. Účastníky rozjížďky s číslem dva přivítala šachovnicová vlajka a všichni čtyři se rychle spěchali ukrýt pod střechy svých dep.

Zdálo se, že je po závodech. Klubová restaurace rázem praskala ve švech. By je po šesté večer ještě velké světlo, dnes musela obsluha rozsvítit. Jenže přírodní pohroma odešla páchat své zlovolné dílo do jiných části naší země tak rychle, jak se zjevila. Škody napáchané na borské dráze se však neukázaly být až tak fatální, jak by se na první pohled zdálo.

Nejhorší byla asi patnáctimetrová kaluž na čtvrté dráze startovního roštu. Nicméně i s ní si pořadatelé dokázali hravě poradit. Protože se dráha změnila, jury zorganizovala další, tentokrát hodně rychlý trénink. A zhruba deset minut po sedmé, o něco více než hodinu po původním začátku, se mohlo startovat nanovo.

Pro vývoj boje o titul toho další dvě série nezvyklého stopětadvacítkářského rozpisu dlouho nic zvláštního nepřinesly. Jak Matěj Kůs, tak Michael Hádek vozili jednu trojku za druhou. O jejich trumfech v rozjížďkách s čísly tři, čtyři, šest a sedm rozhodly pokaždé povedené starty.

Duel obou neporažených měl s definitivní platností vyřešit jejich vzájemný duel v desáté, poslední jízdě. I tady měl hlavní slovo startovní manévr. Z pozice od mantinelu jej zvládl nejlépe Matěj Kůs. Michael Hádek zkusil zostra zaútočit vnějškem první zatáčky, ale už mu bylo souzeno zůstat vzadu.

„Odstartoval a byl tam,“ komentoval triumf Matěje Kůse jeho nejbezprostřednější svědek Michael Hádek. Na další slova prozatím neměl čas, protože se musel chystat na potvrzení svého stříbra.

Rána v rozjezdu
Loni v říjnu mohl Pavel Pučko právem žehrat na nevýhody jiné formule než na šestnáct jízd. Na pražské Markétě mu rozpis přihrál do cesty Matěje Kůse hned třikrát. Ke všemu mu prasknul řetěz a utrhlo se sedlo. Po předloňské smůle, kdy si v Pardubicích v kvalifikaci strčil nohu pod svůj vlastní hák, mohl o devatenáctkách hovořit jako o prokletém šampionátu.

Až letos jakoby se osud konečně ustrnul a rozhodl se vynahradit mu předchozí příkoří. Startovní číslo osm mu garantovalo, že během dnešních deseti jízd potká Matěje Kůse jen jednou a Michaela Hádka vůbec. Absence střetů s hlavními favority řešila mnoho, avšak nikoliv všechno. A to tím spíše, brousila-li si na nejnižší stupínek své zuby celá řada dalších aspirantů.

Ty však Pavel Pučko řešil s nadhledem hodným antického filozofa. Už po startu rozjížďky s číslem dvě za sebou nechal Pavla Fuksu a Petra Babičku. Matěj Kůs sice letěl dopředu, ale jak se záhy ukázalo, byl jediným, kdo dokázal Pavla Pučka porazit.

Tím se mohl chvilku chlubit i Jan Holub, který svůj rychlý start v páté jízdě proměnil ve vedení. Pavel Pučko ovšem neváhal s útokem po vnější stopě první zatáčky. A ve výjezdu už měl plzeňského soupeře za sebou. O tři rozjížďky později si už podobné eskapády mohl odpustit. Tentokrát sám udával tempo a úspěšně mařil útok Michala Dudka.

Před poslední dvojicí jízd už bylo jasné, že Pavla Pučka může z pódia sundat už jen nehorázná smůla. Jenže Pražan si šel za svým. Velkým sólem od startu až k šachovnicové vlajce v rozjížďce s číslem devět dnes už podruhé porazil Jana Holuba a Pavla Fuksu. Když míjel startmaršála, byl v rozjezdu o stříbro. Jen si musel počkat na výsledek desáté jízdy, zda ho do něj doprovodí Matěj Kůs či Michael Hádek.

Jak už bylo popsáno, toto dilema záhy vyřešil Matěj Kůs. A ve zlatých slunečních paprscích, které ostře kontrastovaly s úvodní povětrnostní apokalypsou, se s Pavlem Pučkem rozjížděl Michael Hádek. Na pohyb pásky reagovali oba takřka současně. A bok po boku se řítili vstříc úvodní zatáčce.

Plzeňan se udržel na vnitřku a ten jej ve výjezdu dostal do čela. Pavel Pučko útočil zvnějšku. Za zlomem druhé zatáčky však chtěl svého soka zaskočit změnou taktiky a navedl svůj motocykl dovnitř. Manévr však skončil srážkou a pádem obou aktérů. „Před tím jsem lanu nejezdil, takže jsem ji neznal,“ omlouval se viník, který bleskově vyskočil na nohy a pádil zjistit stav Michaela Hádka.

Pro něho musela sanitka, která ho se zraněnou nohou odvezla do nemocnice. Původní zprávy o fraktuře se naštěstí nepotvrdily, nicméně i tak jej při přebírání poháru pro českého vicemistra musel zastoupit mladší bratr Daniel.

Návrat leaderů
Eduard Krčmář a Daniel Hádek se v pondělí večer vrátili ze svého reprezentačního debutu ve francouzském Tayacu. A šampionát stopětadvacítek se ve svém třetím díle vrátil do zaběhaných kolejí. Při škrtání jednoho výsledku oba faktičtí leadeři se postarali, že závod kolibříků měl s devatenáctkami nejen totožný rozpis, ale prakticky i průběh.

Daniel Hádek se s Eduardem Krčmářem začali rovným dílem dělit o vítězství. Nejprve domácí, pak dvakrát Slaňák, dvakrát zase Plzeňan a nakonec opět slánský závodník. Nebylo síly, která by jejich spanilou jízdu dokázala zastavit. Ve všech případech šlo o triumfy ve stylu start – cíl.

Majitele zlatého věnce tím pádem musel určit jejich vzájemný střet v rozjížďce s číslem deset. A v ní Eduard Krčmář nepřipustil ani náznak diskuse. Už po v úvodním nájezdu jel v čele a mařil jeden nájezd Daniela Hádka za druhým, aby posléze rozšířil svou sbírku triumfů o další zářez.

Neméně dramatická bitva zuřila o třetí místo. By Jaroslav Hladký měl krutý los a nejprve dvakrát prohrál s Eduardem Krčmářem a posléze jednou s Danielem Hádkem, byl to právě on, komu na krk pověsili zelený věnec. Zdeněk Vrba, další z okruhu favoritů, sice doplatil na úvodní nulu, ale v rozjížďce s číslem osm v poslední zatáčce sebral triumf Ondřeji Veverkovi. A toho ztráta jednoho bodu s konečnou platností poslala na čtvrtou příčku.

Hlasy z depa
„Byly to nervy,“ oddechl si Matěj Kůs s mistrovským pohárem v rukou. „Jeden z nejlehčích závodů a stálo mě to pět let života. Bylo to složitý a prožíval jsem to těžce. Když jede člověk jako favorit, je to s nervama znát. To byl nejhorší moment. Díky Filipovi, radil mi celej‘ závod. Po tom dešti jsem čekal, že dráha bude horší, nakonec byla dobrá.“ Pomineme-li týmové soutěže, jméno Matěj Kůs se zapsalo mezi šampióny republiky vůbec poprvé. „První individuální titul je doma,“ radoval se. „Tohle byl můj cíl, protože devatenáctky jedu poslední rok. Postoupil jsem do finále mistrovství Evropy jednotlivců a teď budu udržovat, na čem jsem makal. Už jen zatáhnout v juniorským semifinále v Goričanu a postoupit do Pardubic. Pak s Bohoušem uděláme raketu!“

„Závody, dobrý super,“ komentoval své vystoupení Michael Hádek. „Štve mě ten rozjezd s Pavlem. A pak ještě ta poslední jízda s Matějem. Dráha byla jednokolejka jako vždycky u nás. On odstartoval a byl tam. Ale zaslouží si to. V tom rozjezdu do pěkný nebylo, ale stane se. Teď trefil on mě, jindy zase třeba já jeho. Mám to pohmožděný, ale nemůžu na to vůbec došlápnout.“

„Celej‘ závod byl super,“ rozplýval se Pavel Pučko. „I d隝 byl dobrá věc. Vycházely mi starty a měl jsem super naladěnej‘ motor. Díky za něj panu Veverkovi. Mrzí mě jen ten Michal. Chtěl jsem ho vzít spodem, ale neznal jsem lajnu, protože jsem ji nejezdil, a sestřelil ho. Sere mi to, je to prvně, co jsem někoho poslal.“

1. Matěj Kůs, Praha	3 3 3 3	12
2. Michael Hádek, Plzeň	3 3 3 2	11+3
3. Pavel Pučko, Praha	2 3 3 3	11+X
4. Jan Holub, Plzeň	1 2 2 2	7
5. Michal Dudek, Slaný	2 2 1 2	7
6. Pavel Fuksa, Mšeno	1 1 2 1	5
7. Petr Babička, Slaný	0 2 0 1	3
8. Václav Lacina, Plzeň	0 1 E 1	2
9. Jakub Fencl, Praha	0 1 1 E	2
10. Jiří Lang, Plzeň	0 0 E 0	0

MR 125 ccm:

1. Eduard Krčmář, Slaný	3 3 3 3	12
2. Daniel Hádek, Plzeň	3 3 3 2	11
3. Jaroslav Hladký, Praha	2 2 2 3	9
4. Ondřej Veverka, Praha	2 1 3 2	8
5. Zdeněk Vrba, Praha	0 2 3 1	6
6. Michaela Krupičková, Slaný	1 1 2 2	6
7. Michal Průcha, Slaný	1 1 1 2	5
8. Jaroslav Drbal, Slaný	0 1 0 0	1
9. Jiří Brummer, Praha	0 X 1 F	1

Průběžné pořadí seriálu:

	PCE	SLA	MŠE	PLZ	TOT
	12.4.	26.4.	21.6.	25.6.
1. Jaroslav Hladký, Praha	22	20	22	20	84
2. Zdeněk Vrba, Praha	18	16	25	16	74
3. Eduard Krčmář, Slaný	20	25	–	25	70
4. Daniel Hádek, Plzeň	25	22	–	22	69
5. Ondřej Veverka, Praha	14	18	12	18	62
6. Michal Průcha, Slaný	16	14	20	12	62
7. Michaela Krupičková, Liberec	–	–	18	14	32
8. Jiří Brummer, Praha	–	–	16	8	24
9. Jaroslav Drbal, Slaný	–	–	10	10	20
10. Zdeněk Vitmann, Slaný	–	–	14	–	14
11. Václav Milík, Pardubice	12	–	–	–	12
12. René Vidner, Pardubice	10	–	–	–	10
NC Lukáš Hromádka, Mšeno	–	0	–	–	0

Poznámka: protože je soutěž vypsána pro čtyřtaktní motocykly, nejsou výsledky Lukáše Hromádky s dvoudobou ČZ započteny do celkového pořadí. Jeden nejhorší výsledek se každému jezdci škrtá.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Plzeň – 25. června
Pouhých devatenáct jmen – a všechna česká – skýtá startovní listina dnešního závodu mistrovství republiky do devatenácti let, jenž je na programu od osmnácté hodiny na plzeňských Borech. Pokud se nic nezmění, v boxech se sejde přesně stejný počet stopětadvacítek pro čtvrté kolo jejich šampionátu. Devatenáctky tak budou s kolibříky sdílet i rozpis na deset rozjížděk, přičemž každý borec pojede na startovní rošt čtyřikrát.

Bez jakékoliv nadsázky se dá konstatovat, že letošní devatenáctky mají žhavého favorita na titul v osobě Matěje Kůse. Pro pražského závodníka, který letos v nižší juniorské věkové kategorii končí, není pobyt ve vyšších patrech českého šampionátu devatenáctiletých ničím neobvyklým. Předloni v Pardubicích sice podlehl v dodatkové jízdě o stříbro Hynku Štichauerovi a Martinu Vaculíkovi, nicméně loni jej předčil pouze fenomenální král české juniorské scény Filip Šitera.

Pakliže se někomu připisují ambice obrat Matěje Kůse o zlato, je to Michael Hádek. Jistě není bez zajímavosti, že se oba již na plzeňské dráze v šampionátu devatenáctiletých střetli. V srpnu 2005 jel Michael Hádek svůj první závod kariéry, zatímco Matěj Kůs se vracel po zranění páteře.

Jejich vzájemný duel tehdy skončil jiskřivě, avšak dnes jsou oba o tři roky dál a připraveni svést bitvu s mnohem důraznějšími dopady na celkové pořadí. Plzeňský závodník ovšem v poslední době řeší vleklé problémy technického charakteru. Naproti tomu z Pražanových úst plyne na motory GM naladěné Bohumilem Brhelem jedině samá chvála.

Na domácí juniorské scéně však není nikdy nouze o překvapení. O pódium se večer strhne dozajista nekompromisní souboj. Jan Holub, Pavel Fuksa, Michal Dudek, Pavel Pučko a Petr Babička budou dozajista aktéry dramatické podívané. A rozhodně nebudou chtít připustit, aby se závod stal jednostrannou záležitostí obou favoritů.

Také ve stopětadvacítkách půjde o hodně. Daniel Hádek a Eduard Krčmář přišli o závod ve Mšeně kvůli své účasti v evropském šampionátu. Jeden nejhorší výsledek se škrtá, což jim přináší nejen šanci nadále participovat v bitvě o zlato, ale také starost navíc. Ve zbytku seriálu si už totiž nemohou dovolit výraznější chybu. Především Zdeněk Vrba a Jaroslav Hladký číhají v závěsu a jakékoliv zaváhání vedoucí dvojice jim může přinést nesmírný profit.

Mistrovství republiky do 19 let:

1 Jan Holub, Plzeň

2 Jakub Fencl, Markéta

3 Michal Dudek, Praha

4 Michael Hádek, Plzeň

5 Matěj Kůs, Praha

6 Petr Babička, Slaný

7 Pavel Fuksa, Mšeno

8 Pavel Pučko, Praha

9 Václav Lacina, Plzeň

10 Jiří Lang, Plzeň

Mistrovství republiky 125 ccm:

1 Michal Průcha, Slaný

2 Zdeněk Vrba, Praha

3 Ondřej Veverka, Praha

4 Daniel Hádek, Plzeň

5 Eduard Krčmář, Slaný

6 Michaela Krupičková, Slaný

7 Jaroslav Hladký, Praha

8 Jiří Brummer, Praha

9 Jaroslav Drbal, Slaný

10 Zdeněk Vitmann, Slaný

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 11. října
Ve včerejším odloženém závodě českého šampionátu do devatenácti let v Praze vstoupil do hry další faktor. Zkrácený rozpis pro dvanáct jezdců přinesl jednu rozjížďku navíc, nicméně počet povolených hran zůstal na dvou. Závodníci proto museli vedle sbírání bodů myslet také na šetření pneumatik. Šestý juniorský titul v řadě si odvezl Filip Šitera, který ani jednou nepoznal hořkost porážky. Matěj Kůs byl druhý, zatímco Martin Gavenda, který vedl do prvního nájezdu finálové jízdy třetí. Čtvrtý Michael Hádek doplatil na stav svého obutí. Musel totiž absolvovat jeden start navíc, když jeho semifinále bylo přerušeno kvůli pádu Jana Holuba. Vložený mítink stopětadvacítek se stal kořistí Jakuba Fencla.

Gumožerná rozcvička
Vzhledem k drastickému úbytku závodníků nezbylo VV SPD nic jiného, než sáhnout po někdejším rozpisu z devětadevadesátého. Jenže limit dvou nových hran zůstal zachován. A tak se závodníci dostali mezi dva obrovitánské mlýnské kameny. Na jedné straně museli šetřit obutí, pro dobrý výsledek však zároveň bylo nezbytné dostat se mezi nejlepších osm.

By na Markétu dorazilo jen jedenáct závodníků, nebyl boj o dvě semifinálové rozjížďky žádnou procházkou růžovým sadem. Stačí se zeptat Pavla Pučka. Závodník pražské Markéty si v loňských devatenáctkách v Pardubicích strčil nohu pod svůj vlastní hák. A do hlavního závodu postoupil jen jako náhradník. Tehdy se dokonce ještě jela kvalifikace.

Letos se zdálo, že ho odporná smůla konečně nechala dojít na druhý břeh. V rozjížďce s číslem tři odstartoval hned za Matějem Kůsem. A pak až do cíle hájil druhou příčku před dotírajícím Michalem Dudkem.

Hned po přestávce se mu však utrhlo sedlo. A v sedmé jízdě mu prasknul řetěz. V rozjížďce s číslem jedenáct odvedl Dominika Jecha. Pavel Fuksa a Matěj Kůs, s nímž jel v základní části už potřetí, mu ujeli.

Suma sumárum, tři body a umisovací jízda o deváté místo. Ani v ní to Pavel Pučko neměl v souboji se svými klubovými kolegy jednoduché. Sice perfektně odstartoval, ale pak v Dominiku Jechovi bouchly saze. A v první zatáčce se vnějším obloukem posunul do čela.

Pavel Pučko se ovšem nevzdal. V nájezdu do druhého kola se do čela vrátil. Nicméně i Dominik Jech byl po průjezdu cílem v báječné náladě. „Že bych si to s tím koncem kariéry rozmyslel,“ smál se. „A zkusil to ještě příští rok?!“

Pod tlakem úsporných opatření ve vztahu ke gumovému obutí, byla jinak základní část dvanácti jízd prosta dramatických momentů. Z poklidu vyčnívala prakticky jen dvě úvodní vítězství Jana Holuba. V rozjížďce s číslem dvě objel Martina Gavendu v první zatáčce. A o čtyři jízdy později vyjel na protilehlou rovinku před Michaelem Hádkem.

Bez překvapení na úkor favoritů
Personální krize letošních českých oválů se nevyhnula ani okruhu favoritů šampionátu devatenáctiletých. Adam Vandírek by při své letní formě nepochybně pomýšlel hodně vysoko. A to samozřejmě platí rovněž o Martinu Vaculíkovi. Přeložení mítinku z původního termínu kvůli dešti se však dostalo do kolize s pouákem v Ipswichi, na němž slovenský český mistr už dříve přislíbil startovat.

Po vcelku poklidné základní části, přišla pro osm postoupivších závodníků dvojice semifinále. A s ní pro favority rovněž nutnost protnout metu na prvním či druhém místě. Úvodní semifinálová jízda se nesla v duchu pokračování triumfální šňůry Filipa Šitery.

Obhájce titulu vyhrál čtyři své základní jízdy takřka pokaždé ve stylu start – cíl. Pouze v rozjížďce s číslem čtyři na něho odstartoval Matěj Kůs. Avšak ještě před prvním nájezdem byl plzeňský závodník v čele. Nyní však nezaváhal a posléze si mohl volit místo na finálovém roštu jako první.

Jako druhý protnul metu Martin Gavenda. Pražský závodník zvolil maximálně úspornou jízdu šetřící síly i pneumatiky. V semifinále mu pomohla i shoda okolností. Pavel Fuksa v sedle motocyklu se silným agregátem vypůjčeným od Mariána Jirouta se totiž musel bránit v první zatáčce bránit nájezdu Michala Dudka.

Druhé semifinále vyneslo do čela Matěje Kůse. V prvním oblouku se za něho zařadil Michael Hádek. Jan Holub sice zaváhal na startu, ale zasypával Petra Babičku jedním útokem za druhým. Ve třetím kole však v zatáčce u depa upadl a podél mantinelů se rozblikala červená světla. Při repete objel Michael Hádek Matěje Kůse už v první zatáčce.

Finále B o páté místo mělo svého suveréna v osobě Pavla Fuksy. Pardubičan využil vnitřní pozici na roštu. Po vylétnutí pásky se rychle dostal dopředu, aby za celá čtyři kola nepůjčil vedení ani na okamžik. Petr Babička získal druhé místo. Musel ho hájit před statečně útočícím Janem Holubem, který za sebou prve v úvodním oblouku nechal Michala Dudka.

Z role suveréna nevypadl Filip Šitera ani ve finále A. Před první zatáčkou byl sice dříve Martin Gavenda, avšak plzeňský borec spěchal za svým druhým hattrickem v českých juniorských šampionátech. Venkem se prohnal okolo Pražana, aby si o dění za svými zády nechal později vyprávět.

Martin Gavenda udržel stříbro jen jedno kolo. V nájezdu do druhého jej minul Matěj Kůs. Zato Michaelu Hádkovi nezbylo, než se smiřovat s bramborovou medailí. V depu mohl jen nešastně ukazovat na svou ojetou pneumatiku, na níž místy chyběly i špunty.

Hlasy z depa
„Dobrý,“ použil Filip Šitera své oblíbené slovíčko při hodnocení svých pocitů po završení druhého hattricku na české juniorské scéně. „Ale docela to tady upadá. Jak jezdci, tak diváci…“ Filip Šitera obhájil svou loňskou korunu bez ztráty květinky. „Problémy nebyly,“ pochlubil se. „Musím zase poděkovat Bohoušovi Brhelovi. Akorát dvě gumy na šest jízd jsou málo. Chtělo by to víc.“ A koho vnímal za největší hrozbu na své cestě za titulem? „Nejtěžší byl Kůsák,“ nezastíral. „To bylo jasný už předem. Neměl svůj den a to ho handicapovalo. On má ale ještě rok, já to jel letos naposledy. Kdybych nevyhrál, byl bych zklamanej. Člověk má odcházet z nejvyššího místa.“

„Vyhrál ten nejlepší,“ připustil Matěj Kůs. „Doufám, že to za rok bude lepší.“ Nicméně nešel porazit? „Filip je dobrej,“ nebylo Pražanovi moc do řeči. „Motory mu jedou pěkně. Je to vidět. Dělá si, co chce.“

„Jsem rád, že je to za mnou,“ ulevil si Martin Gavenda. „Zezačátku jsem jel na jistotu. Šetřil jsem síly a gumu. A v semifinále jsem začal tahat.“ A ve finále? „Měl jsem obavy, že z jedničky neodstartuju,“ svěřil se. „Vybral jsem si dobrou kolej. Ale lajna až po střed byla v první zatáčce tvrdá. Než jsem se tam dostal, Filip mě objel. Bylo to naposledy, aspoň jsem ty devatenáctky zakončil bednou.“

„Dobrý i špatný,“ viděl své dnešní vystoupení Michael Hádek rozporuplně jako pohádková princezna Koloběžka. „Jsem šastnej i zklamanej. Postoupil jsem do finále a pojedu mistrovství Evropy. Špatnej ale jsem z toho čtvrtýho místa. Příští rok to musí vyjít. Aspoň bedna!“ A proč na ni plzeňský závodník nezaútočil už dnes? „Nebyla guma,“ rozhodil rukama. „S tou opakovačkou jsme nepočítali. A půlky hrany nebyla. Na finále už byly dokonce tři nebo čtyři špunty utrhaný. Seděl jsem v půlce sedačky, ale stejně neodjel. Chtělo to šetřit gumu. Ale to bych se zase do finále nedostal.“

„Finále by bylo hezčí,“ komentoval svůj výkon Pavel Fuksa. „Ale dobrý, pojedu mistrovství Evropy. Nenaladil jsem první jízdu. Je to Mariánův motor do Anglie. Točí odspodu, má sílu, ale je náchylnej na převody. Dobrý bylo, že jsem v béčku jel od lajny. Měl jsem raketovej start, stáh‘ to na lajnu a pak si to už jen hlídal.“ Výsledkem se stalo celkové páté místo. „Třikrát za sebou jsem byl pátej,“ vybavil si Pavel Fuksa své výsledky v českých devatenáctkách. „I když ten první rok stejně s Filipem. Netěší mě to, finále mě lákalo.“

			SMF1	SMF2	C	B	A
1. Filip Šitera, Plzeň	3 3 3 3	12	1.				1.
2. Matěj Kůs, Praha	3 2 3 3	11		2.			2.
3. Martin Gavenda, Praha	2 1 3 2	8	2.				3.
4. Michael Hádek, Plzeň	1 2 2 3	8		1.			4.
5. Pavel Fuksa, Pardubice	1 3 2 2	8	3.			1.
6. Petr Babička, Slaný	2 2 1 1	6		3.		2.
7. Jan Holub, Plzeň	3 3 0 2	8		X		3.
8. Michal Dudek, Slaný	1 1 2 0	4	4.			4.
9. Pavel Pučko, Praha	2 0 E 1	3			1.
10. Dominik Jech, Praha	0 0 1 0	1			2.
11. Patrik Doubek, Praha	0 1 1 1	3			3.

Vložený závod 125 ccm:

			MF	FIN
1. Jakub Fencl, Praha	2 2 3 3	10		1.
2. Jaroslav Hladký, Praha	3 2 3 3	11		2.
3. Miroslav Machek, Praha	2 3 2 2	9	1.	3.
4. Zdeněk Vrba, Praha	1 1 1 2	5	2.	4.
5. Ondřej Veverka, Praha	3 1 1 1	6	3.
6. Miroslav Horák, Praha	1 3 2 X	6	4.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Praha – 10. října
By do konce závodní sezóny v Čechách zbývají už jen dva mítinky, v historických tabulkách chybí už jen jméno jednoho jediného šampióna. Liberec je totiž vítězem tříčlenných družstev bez ohledu na výsledek závěrečného sobotního kola. Zítra se však rozhoří boj v přeloženém juniorském mistrovství do devatenácti let. Startovní listina, kterou dnes definitivně potvrdí manažeři klubů přihlášených závodníků, prozatím čítá pouhých jedenáct jmen.

A to situaci loni na podzim vypadala nesmírně růžově. Dokonce natolik, že si někteří pohrávali s myšlenkou ořezat jednadvacítky na úkor devatenáctek. Tehdy možná logická myšlenka by dnes měla fatální důsledky.

Po sériích zranění a ukončených kariér zítra neuvidíme Martina Vaculíka, který si na trůn otevřeně brousil zuby. Český individuální mistr si totiž v předstihu domluvil start v 16 lapper v Ipswichi. Plzeň omluvila také Tomáše Opatrného, zatímco Radim Chod stále chodí s rukou v sádře. Pokud vypadnou ještě další závodníci, není vyloučena ani změna rozpisu rozjížděk.

Za těchto okolností zůstávají největšími favority Filip Šitera a uzdravený Matěj Kůs. Plzeňský závodník by vítězstvím zkompletoval svůj druhý hattrick v českých juniorských šampionátech v řadě. By jej podzim zastihl ve vynikající formě, nechce se s rolí papírového suveréna ztotožnit.

„Nechal bych tomu volnej průběh,“ tvrdil magazínu speedwayA-Z po předvčerejším úspěchu v Tomíčkově memoriálu, k němuž ho dovezl pečlivě vypiplaný GM z rukou Bohumila Brhela. Uvidíme, co bude. Můžou přijít defekty.“

A nebo porážky od soupeřů. Matěj Kůs s ním sváděl duel v jednadvacítkách a kdyby se letošní seriál konal v loňských rozměrech se škrtem jednoho závodu, byl by finiš rozhodně dramatičtější.

„Favorit je Filip,“ připouští pražský závodník, jemuž zranění kolene z britské Premier League zkomplikovalo závěr sezóny. „Pokusím se mu to ale znepříjemnit. Budu bojovat, jak umím. Na každej závod se připravuju úplně stejně. Na maximum, jak jsou finanční prostředky.“

Do okruhu pretendentů mistrovského titulu je třeba započítat rovněž Michaela Hádka a Martina Gavendu. Oba při svých posledních dvou startech doplatili na defekty. Plzeňana při Zlaté stuze trápila spojka a přetržený řetěz. A pražský borec, který je třetím závodníkem bronzového juniorského nároďáku v zítřejším závodě, absolvoval celý pondělní Tomíčkův memoriál s utrženým šteftem ve spojce.

Předběžná startovní listina:

1 Filip Šitera, Plzeň

2 Dominik Jech, Praha

3 Petr Babička, Slaný

4 Michael Hádek, Plzeň

5 Martin Gavenda, Praha

6 Pavel Fuksa, Pardubice

7 Jan Holub, Plzeň

8 Tomáš Opatrný, Plzeň – omluven

9 Matěj Kůs, Praha

10 Michal Dudek, Slaný

11 Pavel Pučko, Praha

12 Patrik Doubek, Praha

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)