AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Divišov – 31. července
Až v posledním kole rozjížďky s číslem dvacet dnešního čtvrtého dílu českého juniorského šampionátu se rozhodlo, že Václav Milík nezvítězí s patnáctibodovým maximem. Jan Holub se totiž dostal před něho. A by mu pardubickému jezdci vzhledem ke svému předchozímu zaváhání nedokázal sebrat vítězství, otevřel si dveře do rozjezdu o druhé místo. V něm nakonec porazil Pavla Pučka. Václav Milík vzápětí nevybočil z vítězného konceptu v nadstavbovém Memoriálu Josefa Leifra.
Řešení reprezentační hádanky
Dnešní závod byl poslední příležitostí, jak upoutat pozornost reprezentačního kouče Milana Špinky. Nicméně pretendenti posledních dvou volných míst v sestavě reprezentačního výběru do devatenácti let neměli zrovna optimální počátek. Ondřej Veverka minulý týden utrpěl při divišovském soustředění frakturu kloubu na dlani. Nestalo tak ovšem na ovále, avšak při hraní ragby.
Vidina reprezentační vesty však byla nesmírně lákavá. Pražský junior proto hučel do svého otce Hynka, až ten nevydržel a pomocí nůžek na plech odstranil sádru z ruky svého syna. Nicméně osud nebyl nechtěl jakoby zohlednit jeho nadšení. Ondřej Veverka upadl v první zatáčce rozjížďky s číslem tři. Naštěstí mohl pokračovat při repete, ale podlehl v boji o druhé místo svému bezprostřednímu soku o místo v nároďáku Jiřímu Brummerovi.
V osmé jízdě dodal další bod, avšak rozjížďka s číslem deset se jeho účinkování na divišovském ovále uzavřelo. Po vylétnutí pásky akceleroval po zadním kole, avšak přední nestačil dát včas na zem. Spolu s Václavem Milíkem letěli do nafukovacích bariér. Pardubičanův motocykl museli do depa přinést s pokrouceným předním ráfkem, zatímco Pražan skončil po ráně do rozkroku v sanitce.
„Mám brutální spojku,“ vyprávěl po svém návratu do depa, když už bylo jasné, že dál už nepojede. „Start byl perfektní. Mačkám, mačkám, ale letělo to po zadním až do manáku.“ Nečekaná přestávka na opravu nafukovacích vaků přišla náramně vhod Jiřímu Brummerovi.
Ten nastoupil na cestu k potenciální reprezentační vestě úspěšně. V opakované třetí jízdě tak dlouho štval Ondřej Veverku, až mu v předposlední zatáčce sebral dva body za druhé místo. Jenže do rozjížďky s číslem šest se vinou motoru ani nerozjel. Rychlá inspekce v boxu znamenala jediné. Výměnu pohonného agregátu.
Tým mechaniků vše stihnul v limitu. Jiří Brummer se vydal vstříc dvanácté jízdě. Využíval dvouminutový limit, jak jen mohl, aby ohřál nově namontovaný motor. Nakonec se však musel od roštu otočit a vrátit se do depa. Jeho motocykl totiž neměl kryt primárního řetězu. „Žádnej‘ mi tam nepasoval,“ vysvětloval situaci v depu.
René Vidner sice začal nulou, ale pak čtveřicí druhých míst podal další důkaz o vzestupné tendenci své výkonnosti. Jenže v hledáčku Milana Špinky už uvízli jiní dva borci. Jakub Fencl perfektně zvládl start čtvrté jízdy. Z prvního výjezdu ho objel Roman Čejka. Na začátku předposledního kola podlehl i Pavlu Pučkovi.
Ve druhé sérii ovšem oba Pražané už své jízdy vyhráli. Jakub Fencl v rozjížďce s číslem šest zmizel Zdeňku Schneiderwindovi, jenž se dnes prezentoval svým prozatím životním výkonem, už po vylétnutí pásky. Prakticky stejně si o dvě jízdy později počínal i Pavol Pučko v souboji s Michalem Dudkem. A protože jejich výkony z úvodu klání nebyly ojedinělé, byli oba neformálně povoláni do sestavy pro finále evropských devatenáctek ještě před odjezdem z divišovského depa.
Vláda jediného borce
Pokud se týká boje o stupně vítězů, úvod dnešního závodu nevybočil z roviny papírových předpokladů. Michal Dudek měl v rozjížďce s číslem jedna snadnou práci a také Václava Milík, Jan Holub a Roman Čejka vyhráli vzápětí své jízdy v úvodní sérii ve stylu start – cíl.
Hned po přestávce ovšem přišel první šok. Roman Čejka se prezentoval skvělým startovním manévrem. Uhlídat si Václava Milíka se mu ale dařilo jen do poloviny úvodního oblouku, v němž po ukázkových hodinách klesl na poslední příčku. „Bylo to nachcaný jak sviňa,“ vyprávěl o chvilku později v depu. „Jinak by se to nemohlo stát. viděl jsem Mildu, vyvez‘ ho ven. Tam mě to ale chytlo a už jsem šel. Otočilo mě to a jel jsem dál.“
Nakonec stihnul na začátku třetího kola překonat Jiřího Langa, jenž vzápětí mohl jen bezmocně otáčet plynovou rukojetí, než odstoupil. Vedle Václava Milíka získal cenný skalp slánského juniora také Jaroslav Hladký.
Protože v rozjížďce s číslem osm vodil Pavol Pučko Michala Dudka od startu až k šachovnicové vlajce, mohl se čistým kontem po dvou sériích pochlubit už jen Jan Holub. Plzeňan jednoznačně ovládl sedmou jízdu, avšak na začátku třetí pětiny došlo i na něho. Do čela si to namířil Zdeněk Schneiderwind. A zatímco Pavol Pučko se před něho posunul vnějškem první zatáčky, Jan Holub zůstal navzdory urputné snaze viset za ním.
„Neodjel jsem od startu a pak jsem to blbec promydlil,“ nehledal Jan Holub výmluvu nikde jinde. Zato Václav Milík hned v zápětí po své kolizi s Ondřejem Veverkou suverénně vyhrál desátou jízdu. Na stupně vítězů pomýšlel i Jakub Fencl. V jedenácté jízdě už v prvních metrech připravil o vedení Jaroslava Hladkého. Příznivého rozpisu využil také v rozjížďce s číslem třináct, v níž pro něho Jiří Lang a Lukáš Hromádka nepředstavovali výraznější hrozbu.
Své zaváhání chtěl napravit i Roman Čejka. Ve dvanácté jízdě za sebou nechal Michala Dudka už pár metrů za startovní čárou. V rozjížďce s číslem čtrnáct ovšem narazil na Jana Holuba. Slaňák znovu vyučoval na startu, jenže ve druhé zatáčce ho Plzeňan podjel. Václav Milík však procházel dnešním mítinkem bez ztráty květinky. Soupeři mu kladli odpor stejně tuhý jako máslo rozžhavenému noži.
V rozjížďce s číslem patnáct došla řada na Pavla Pučka. Pražanovi nebyla pranic platná ani rychlá reakce na pohyb pásky. Pětku na zádech Václava Milíka si totiž mohl prohlížet ještě před úvodním nájezdem.
Jeden zářez bez memoriálové odvety
O majitelích krásných pohárů, na nichž se v Divišově na rozdíl od jiných stadiónů příliš nešetří, se rozhodovalo až v poslední pětině. Pavol Pučko nemohl udělat víc než v rozjížďce s číslem osmnáct rychle překonat rychlého Zdeňka Vrbu už v nájezdu do první zatáčky. A pak už jen čekal vývoj věcí příštích.
Devatenáctí jízda viděla nejprve letmý start a při opakování už jen velké sólo Romana Čejka. Ten však už tušil, že se na stupně vítězů v české juniorce nepostaví ani dnes, protože dvanáct bodů bylo tentokrát málo. „Ten čtvrtej‘ flek je pro mě snad zakletej‘,“ odtušil s jistou dávkou rezignace v hlase.
V poslední rozjížďce základního rozpisu se Václav Milík vydal kompletovat své patnáctibodové maximum. Pakliže se někdo postavil proti, byl to Jan Holub. Už v prvním výjezdu byl pardubickému jezdci více než nepříjemným rivalem. Stále však zůstával druhý. V nájezdu do třetího kola se však znovu nezadržitelně sunul dopředu.
Převzal vedení, ale jen na chvilku. V předposlední zatáčce držel Václav Milík vnější stopu a opět tahal za delší konec provazu. Na vnějšku zůstal i v závěrečném oblouku a teprve tady ho Jan Holub ztrestal. „Byla to spíš náhoda, že to dal na venek a já byl pod ním,“ uznával plzeňský závodník v cíli.
I se čtrnácti body se Václav Milík stal vítězem dnešního závodu. Připouštěl, že po absencích v Pardubicích a v Plzni mu jednobodová ztráta bude v závěrečné klasifikaci chybě. „Měl jsem to zlomit na lajnu,“ vrátil se ještě ke své jediné prohře. Jan Holub se mezitím chystal na rozjezd. Odvedl v něm Pavla Pučka a s definitivní platností určil pořadí mistrovského klání. „Dnes šlo dostat se hlavně do nároďáku,“ bral Pavol Pučko výsledek dodatkové jízdy.
Tím však dnešní program nekončil. O zdařilou tečku se postaral už sedmý ročník Memoriálu Josefa Leifra. První semifinále přineslo postup Václavu Milíkovi a Pavlu Pučkovi. Startovat se muselo dvakrát, protože ve druhé zatáčce třetího kola se přetočil Zdeněk Schneiderwindem. A prekérní situaci nemohl vyřešit jinak než vystoupením ze sedla.
Pakliže by někdo namítal, že pořadí osmičky účastníků bude kopírovat jejich pořadí z hlavního klání, musel by opravit své mínění po druhém semifinále. Cílem přehřměl jako první René Vidner, zatímco Michal Dudek byl účinnou hrází na ofenzivní ambice Jana Holuba a Romana Čejky.
„Páska vylítla nejdřív na jedný straně a pak na vnitřku, kde jsme stáli s Holubínem,“ rozčiloval se Roman Čejka. „Ta páska skutečně vylítla nadvakrát,“ přizvukoval mu Jan Holub. „Vidělo to víc lidí, rozhodčí ne, ale nebudu to pitvat.“
V malém finále neměl konkurenci Jan Holub, který ukázal záda Romanu Čejkovi už v úvodních metrech. Václav Milík litoval, že se mu ve velkém finále nedostane možnosti vrátit Plzeňanovi předchozí porážku. Usadil se však na čele a po čtyřech kolech se premiérově zapsal do listiny vítězů fanouškovského klání. Druhá příčka připadla Pavlu Pučkovi. Za ním se už René Vidner těšil na premiérové individuální pódium, ale zavřené palivové kohoutky ho přiměly zastavit ve třetím kole. A tak se na stupně vítězů podíval místo něho Michal Dudek.
Hlasy z depa
„Dneska se mi dařilo,“ pochvaloval si Václav Milík. „Mohlo to bejt lepší, kdybych udělal plnej‘ počet. Souboj s Holoubkem jsem si užil. Věděl jsem, že dá špičku, měl jsem to zlomit na lajnu. Tu špičku udělal dobrou. Nevadí, hlavně, že jsem vyhrál, ale ten bod mi bude chybět celkově.“
„Té jedné jízdy je škoda,“ přiznával Jan Holub. „Neodjel jsem a blbec jsem to promydlil. Rozjížďku s Vencou jsem si užil. Už jsem tomu nevěřil, povedlo se to, ale bylo to spíš o náhodě, že to dal na venek a já byl pod ním. Hattrick v juniorskejch‘ šampionátech je brzo na mluvení. Nevím, ale budu bojovat. Bylo by to pěkný.“
„Mám toho plný ruce,“ vyprávěl Pavol Pučko. „Motor dojel poslední jízdu a tady v depu kleknul. Dál už nepojede, už musí na stůl. Škoda těch dvou jízd. Mohlo to bejt‘ lepší, aspoň nějaký body na víc. Pro letošek je to nejlepší výsledek, ale určitě to mohlo bejt‘ lepší. Jsem v nároďáku, snad tam budou i nějaký body. Chtělo by to bednu.“
„Zase čtvrtej‘ flek,“ povzdechl si Roman Čejka. „To je pro mě zakletý! Přetočil jsem se v pátý jízdě. Kdybych upad‘, třeba by se to opakovalo, ale nedělal jsem hajzla. Jinak to docela jde. Udělal jsem, co jsem moh‘.“
„Suprovej‘ den,“ rozplýval se Jakub Fencl. „Bojoval jsem. Díky Lubošovi za půjčení motoru. Doufám, že jsem si otevřel cestu do nominace na mistrovství Evropy devatenáctek. Říkal jsem, že pro to udělám všechno. A udělal. Škoda první jízdy. Odstartoval jsem dobře, ale ve třetím kole mě Pavel předjel venkem.“
„Lepší než loni,“ vybavil si Michal Dudek svůj úraz během divišovské juniorky. „To dopadlo hodně špatně. Škoda tý poslední jízdy. Zaspal jsem na startu jako obvykle. Škoda i s tím Pavlem i Romanem. Pořád ty starty, pokouším se, ale mám v sobě blok a nemám reflex. Nevím…“
„Šlo?,“ reagoval Zdeněk Schneiderwind otázkou na připomínku jeho dnešního výkonu. „Dá se říct, že šlo. Ve čtvrtek jsem se poprvý na Markétě srovnal na motorce. A nebál jsem se tady jet. Šly mi starty, škoda, že jsem se přetočil. Mohly bejt‘ tři body, ale hlavně, že je to bez pádu.“
„Neotevřel jsem si kohouty,“ nehledal René Vinder žádné výmluvy pro své vyřazení ve finále Memoriálu Josefa Leifra. „Je to pech. Docela jsem se těšil na pohár, aspoň jeden. V junioráku to mohlo bejt‘ určit lepší. Škoda tý nuly, mám špatný starty. Musím se je učit. A pouštět si kohoutky, to je smůla!“
„Dva motory v prdeli,“ bilancoval Jiří Brummer. „První jízdu jsem dojel, ale ve druhý zadřel. Na třetí jsme měnili motor, ale vyloučili mě, že nemám primární kryt. Žádnej‘ mi tam nepasoval. A to nejlepší přišlo nakonec.“
| 1. Václav Milík, Pardubice |
3 3 3 3 2 |
14 |
| 2. Jan Holub, Plzeň |
3 3 1 3 3 |
13+3 |
| 3. Pavol Pučko, Praha |
2 3 3 2 3 |
13+2 |
| 4. Roman Čejka, Slaný |
3 1 3 2 3 |
12 |
| 5. Jakub Fencl, Praha |
1 3 3 3 1 |
11 |
| 6. Michal Dudek, Slaný |
3 2 2 3 0 |
10 |
| 7. Zdeněk Schneiderwind, Praha |
2 2 2 1 2 |
9 |
| 8. René Vidner, Praha |
0 2 2 2 2 |
8 |
| 9. Zdeněk Vrba, Praha |
2 1 1 1 2 |
7 |
| 10. Jiří Brummer, Praha |
2 E ex 1 3 |
6 |
| 11. Jaroslav Hladký, Praha |
0 2 2 0 1 |
5 |
| 12. Lukáš Hromádka, Březolupy |
1 1 1 1 0 |
4 |
| 13. Jiří Lang, Plzeň |
1 E 0 2 F |
3 |
| 14. Ondřej Smetana, Mšeno |
0 0 1 0 1 |
2 |
| 15. Ondřej Veverka, Praha |
1 1 F/R – – |
2 |
| 16. Stanislav Pouznar, Mšeno |
0 T 0 0 E |
0 |
Poznámka: Jiří Brummer byl před startem rozjížďky s číslem dvancát vyloučen kvůli chybějícímu krytu primárního řetězu.
Průběžný stav seriálu:
| |
PCE |
PLZ |
LIB |
DIV |
TOT |
| |
17.4. |
5.5. |
19.6. |
31.7. |
|
| 1. Slawomir Musielak, PL – Slaný |
13 |
14 |
14 |
NS |
41 |
| 2. Jan Holub, Plzeň |
13 |
(2) |
12 |
13 |
38 (40) |
| 3. Roman Čejka, Slaný |
(8) |
12 |
12 |
12 |
36 (44) |
| 4. Michael Hádek, Plzeň |
10 |
15 |
10 |
NS |
35 |
| 5. Michal Dudek, Slaný |
10 |
13 |
(8) |
10 |
33 (41) |
| 6. Pavol Pučko, Praha |
8 |
NS |
9 |
13 |
30 |
| 7. Václav Milík, Pardubice |
NS |
NS |
15 |
14 |
29 |
| 8. Jakub Fencl, Praha |
(7) |
9 |
9 |
11 |
29 (36) |
| 9. Jiří Brummer, Praha |
(2) |
9 |
7 |
6 |
22 (24) |
| 10. Jaroslav Hladký, Praha |
8 |
9 |
(3) |
5 |
22 (25) |
| 11. Zdeněk Schneiderwind, Praha |
(1) |
6 |
6 |
9 |
21 (22) |
| 12. Zdeněk Vrba, Praha |
4 |
8 |
NS |
7 |
19 |
| 13. Ondřej Veverka, Praha |
(1) |
9 |
7 |
2 |
18 (19) |
| 14. René Vidner, Pardubice |
4 |
NS |
4 |
8 |
16 |
| 15. Martin Vaculík, SK – Slaný (ACCR) |
15 |
NS |
NS |
NS |
15 |
| 16. Matěj Kůs, Praha |
13 |
NS |
NS |
NS |
13 |
| 17. Jiří Lang, Plzeň |
NS |
4 |
1 |
3 |
8 |
| 18. Lukáš Hromádka, Březolupy |
NS |
NS |
NS |
4 |
4 |
| 19. Stanislav Pouznar, Mšeno |
NS |
NS |
3 |
0 |
3 |
| 20. Pavel Fuksa, Mšeno |
3 |
NS |
NS |
NS |
3 |
| 21. Ondřej Smetana, Mšeno |
NS |
NS |
NS |
2 |
2 |
| 22. Milan Čermák, Mšeno |
NS |
2 |
0 |
NS |
2 |
| 23. Borys Miturski, PL – Slaný |
NS |
0 |
NS |
NS |
0 |
Poznámka: jeden nejhorší výsledek se škrtá.
7. Memoriál Josefa Leifra:
| |
SF1 |
SF2 |
MF |
FIN |
| 1. Václav Milík, Pardubice |
1. |
|
|
1. |
| 2. Pavol Pučko, Praha |
2. |
|
|
2. |
| 3. Michal Dudek, Slaný |
|
2. |
|
3. |
| 4. René Vidner, Pardubice |
|
1. |
|
E |
| 5. Jan Holub, Plzeň |
|
3. |
1. |
|
| 6. Roman Čejka, Slaný |
|
4. |
2. |
|
| 7. Jakub Fencl, Praha |
3. |
|
3. |
|
| 8. Zdeněk Schneiderwind, Praha |
X |
|
4. |
|
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)
Při zohlednění pravidla o škrtání jednoho nejhoršího výsledku má Jan Holub náskok pouhých třech bodů před Michaelem Hádkem. Za normálního stavu je udržení takového odstupu v jednom závodě pouhá formalita, avšak nesmí nastat neočekávané okolnosti. Navíc Michael Hádek není z těch, který by šanci na titul zahodil, jak o tom ostatně přesvědčil naposledy minulý měsíc ve Mšeně. 
