Mšeno – 29. července 12:00
Těsně před polednem padl verdikt ohledně večerního závodu českého juniorského šampionátu ve Mšeně. Na základě nepříznivých povětrnostních podmínek je zrušen. O náhradním termínu se prozatím nerozhodlo.

Mšeno – 29. července 11:30
Včera na mšenské dráze proběhnul trénink, ale po něm začalo pršet. Dle informací od Vladimíra Pánka, ředitele závodu, padá d隝 i nadále, na dráze jsou koleje a stojí na ní voda. Pokud se týká prognózy na večerní závod, je naděje na jeho konání, pakliže během následujících dvou hodin srážky ustanou. Informace z meteorologického radaru ovšem přinášejí pravý opak. Rozhodnutí o osudu čtvrtého podniku domácího juniorského šampionátu by mělo padnout během nejbližších okamžiků.

Mšeno – 30. července
Pouze patnáct závodníků se představí v dnešním čtvrtém díle českého juniorského šampionátu ve Mšeně. Vedle spousty konce kariér se na této skutečnosti podílel také reprezentační start Michaela Hádka a zranění Davida Štěrovského a Michala Průchy. Petr Moravec, předseda VV SPD, lovil v zahraničních vodách, ale tentokrát bohužel neuspěl.

Kvůli domácím závodům bude chybět Roland Benkö, už stálý inventář naší juniorky. Lukasz Sowka nakonec svou účast odřekl kvůli technickým patáliím. Na rozdíl od středečních pardubických devatenáctek nepřijede ani Marco Gaschka, který nebýt pádu, skončil zřejmě s českým mistrovským titulem.

„Včera jsem ho kontaktoval,“ svěřil se Petr Moravec. „Má pouze jeden motor a není v jeho možnostech odjet na závod komplexně technicky připraven. S jednou motorkou by to dle něho nebylo profesionální.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Mšeno – 29. července
Juniorský šampionát čeká zítra jeho čtvrté kolo ve Mšeně. Na čele průběžné klasifikace je Václav Milík s náskokem jednoho bodu před Michaelem Hádkem a pěti před Janem Holubem. Čerstvý šampión do devatenácti let si však pod majestátní siluetou Bezdězu měl bodově polepšit.

Michael Hádek totiž vyrazil do vzdáleného francouzského La Reole, kde se zúčastní semifinále evropského šampionátu na trávě. Sice si mohl vybrat německý Hertingen, avšak zdejší svérázný ovál vyžaduje pro úspěch více jezdeckých zkušeností.

Michael Hádek si proto své místo vyměnil s Karlem Kadlecem. V juniorském šampionátu si tak díky reprezentačnímu startu vybere jeden nejhorší výsledek, který se každému jezdci škrtá. Protože by se s věkovou kategorií do jednadvaceti let chtěl konečně rozloučit titulem, nezbývá mu, než pravidelně sbírat body.

A to se mu vzhledem k minimální ztrátě kromobyčejně daří. Navíc Václav Milík nebude mít na růžích ustláno. O vyrovnanosti české juniorské špičky se naposledy přesvědčil v Divišově. Pro svůj triumf musel bojovat jako lev a navíc kromobyčejně využít zkušeností. Pořadatelé totiž nemuseli upravovat dráhu, takže by si Jan Holub nestěžoval na přelitou pozici na startovním roštu. A také motor Michala Dudka mohl v ostrém tempu vydržet ještě dvě kola navíc.

Jenže to jsou ona podmiňovací slůvka kdyby. Na ně se sice na ploché dráze nehraje, jelikož se nedají zohlednit do bodového zisku, nicméně dotvářejí dramatický kolorit české juniorky. Václav Milík má dozajista plán natáhnout se pro patnáct bodů, jenže prsty jedné ruky by mu nestačily na spočítání konkurentů, kteří mu jeho plán budou chtít zhatit.

A tak má mšenský mítink prozatím jedinou chybičku. Ke kompletní šestnácte startovní listiny mu schází jedno jméno. Vedle Michaela Hádka a zraněných Davida Štěrovského a Michala Průchy se divákům nepředstaví ani Jaroslav Hladký. Borec, který si za své počínání ve stopětadvacítkách předloni vysloužil titul Rytíř motocyklového sportu, se stal už třetím závodníkem Markéty, jenž letos překvapivě pověsil kombinézu na hřebík.

Startovní číslo čtyři měl původně mít polský závodník Lukasz Sowka, jehož čeští diváci znají z loňských pouáků ve Slaném a v Liberci. Sotva však Petr Moravec, šéf VV SPD, oficiálně zveřejnil podobu zítřejší startovní listiny, neuplynulo ani deset minut od jeho dalšího e-mailu.

„Manažer Lukasze Sowky mi právě oznámil, že se jeho závodník nemůže z technických důvodů zúčastnit,“ stálo v něm. „Vězte, že startovní číslo čtyři je zatím volné. Ale pokusím se nějakého jezdce do startovní listiny ještě doplnit.“

Startovní listina:

1 Zdeněk Růžička, Mšeno

2 Daniel Hádek, Plzeň

3 Eduard Krčmář, Slaný

4 neobsazeno

5 Michal Dudek, Slaný

6 Pavol Pučko, Praha

7 Zdeněk Holub, Praha

8 Michal Klein, Mšeno

9 Dominik Hinner, Praha

10 Michal Škurla, Praha

11 Václav Milík, Pardubice

12 Ondřej Veverka, Praha

13 Roman Čejka, Slaný

14 Jan Holub, Mšeno

15 Stanislav Pouznar, Mšeno

16 Ondřej Smetana, Praha

Foto: Wojta Zavřel

Pardubice – 28. července
Mezi diváky včerejšího českého šampionátu do devatenácti let byli také David Štěrovský a Michal Průcha. Oba závodníci v něm měli účinkovat, avšak fraktury jejich levých rukou, jim vystavily stopku. Místo sádry však už oba nosí ortézy a pardubický junior by se mohl už příští středu objevit v sedle.

Původní plán Davida Štěrovského kalkuloval dokonce už se zítřejším odjezdem do Mšena. Po tréninku chtěl zvážit svou účast při sobotním čtvrtém díle české juniorky. Z tohoto záměru ovšem nakonec sešlo.

David Štěrovský se tak za řidítky plochodrážního speciálu objeví nejdříve příští středu po konzultaci s renomovaným lékařem Tomášem Brožem, jenž jeho aktivní účast při pardubickém tréninku definitivně povolí či zakáže.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Divišov – 16. července
Když se Václav Milík nedokázal ve dvanácté jízdě třetího dílu českého juniorského šampionátu dostat před Romana Čejku, zdálo se, že na své plzeňské vítězství nenaváže. A to tím spíše, vozili-li Michael Hádek, Jan Holub a Michal Dudek jednu trojku za druhou. V rozjížďce s číslem dvacet však všichni čtyři stanuli na roštu najednou. Václav Milík si vítězstvím vynutil rozjezd, v němž odvedl Michaela Hádka.

Vyhrávají jedině favorité a jinak už nikdo
Rozlosování letošních závodů českého juniorského šampionátu šalamounsky zohledňuje stav v průběžném pořadí. První čtyři se totiž pokaždé střetnou až v rozjížďce s číslem dvacet. Na jednu stranu dostává mítink vyvrcholení, jenž se dá směle přirovnat k finálové rozjížďce. Negativem ovšem může být nulový zisk, který si odnese čtvrtý z této jízdy, což mu může zkomplikovat život v rámci celého seriálu. A také skutečnost, že se ostatních dvanáct závodníků potkává s okruhem favoritů rovnoměrněji a častěji.

Dnešní divišovský závod toho byl pádným důkazem. Ve čtyřech úvodních sériích nevyhrál někdo z vedoucí čtveřice jen v jednom jediném případě. Alfou a omegou úspěchu se přitom stal povedený startovní manévr. Jako první se o tom přesvědčil Eduard Krčmář, který v rozjížďce s číslem jedna marně stíhal Václava Milíka.

Stylem start – cíl vzápětí triumfovali Jan Holub, Michael Hádek a Michal Dudek, když Pavol Pučko, Ondřej Veverka a Roman Čejka prozatím nedokázali překročit svůj vlastní stín a vystoupit z pozice černých koňů.

Čtyřmi jízdami však dnes série neskončila, jelikož diváci mohli sledovat mistrovské boje stopětadvacítek na malé dráze, kterou prve slavnostně otevřel divišovský starosta. Šampionát kolibříků doprovází jiný závod půllitrů už standardně, ale ještě nikdy se nestalo, aby oba závody probíhaly naráz. Zdeněk Holub se tak postaral o primát, když současně bojoval ve dvou závodech. Záhy se k němu připojil i Michal Škurla, jenž kvůli opožděné přihlášce plnil úlohu náhradníka, ale využil technických trablů Stanislava Pouznara.

Problémy technického charakteru ovšem řešil Jaroslav Hladký, který tolik překvapil při středečních juniorských družstvech v Pardubicích. V rozjížďce s číslem pět mu prasknul sekundární řetěz. Více než ztráta jednoho bodu ovšem bolela rána mezi nohy. Pražský závodník kvůli poruše zastavil ještě jednou, avšak v rozjížďce s číslem sedmnáct ukořistil přece jenom vítězství na úkor Ondřeje Smetany. Jeho otci Radkovi a mechanikovi Martinu Šastnému však spíše zamotal hlavu zadřený motor ve dvanácté jízdě.

Avšak pojďme zpátky na začátek druhé pětiny, kdy čtveřici favoritů začali komplikovat život také ostatní závodníci. Prvním byl v tomto ohledu Roman Čejka, když odstartoval v rozjížďce s číslem pět na Jana Holuba. Úřadující mistr republiky a současný závodník číslo tři ho však stačil objet vnějškem první zatáčky.

V šesté jízdě ale Michal Dudek po raketovém startu zmizel záhy z dohledu Pavla Pučka, který už měl plnou hlavu zítřejšího flat tracku v Mariánských Lázních. Stejně si v sedmé jízdě počínal Michael Hádek. Eduard Krčmář se dokázal v prvním oblouku probít před Michala Škurlu, ale mšenský Plzeňan ho dále nepustil.

Václav Milík musel vzápětí vyhrát osmou jízdu hned dvakrát. Ondřej Veverka si totiž ve skrumáži škrtnul o jeho zadní kolo a následoval nevyhnutelný let do nafukovacích mantinelů. „Připrav motorku,“ byla jeho první slova adresovaná otci Hynkovi, když se ještě vleže na dráze dozvěděl, že dostává od rozhodčího šanci při repete. Sanitkou se do depa svezl jen, aby ušetřil čas.

Zase takový frčák to ovšem nebyl, jelikož pořadatelská parta musela opravit proražený vak. Václav Milík se i napodruhé dostal dopředu. Růžky však vystrčil Daniel Hádek. Velkorysým vnějším obloukem se v první zatáčce posunul před Ondřeje Veverku a nechybělo málo, aby pokazil rovněž sólo vedoucího Pardubičana.

Na leadera si každý troufá
Daniel Hádek nebyl v žádném případě jediným,kdo si vyšlápl na Václava Milíka. Pardubický leader průběžné klasifikace se stal prvním z velké čtyřky, kdo se musel smiřovat s prohrou. Po startu rozjížďky s číslem dvanáct se mu motocykl vzepjal na zadní a než stačil vrátit přední kolo na pevnou zem, Roman Čejka jel před ním.

Václav Milík ho vzápětí nepřestával pronásledovat až na cílovou metu, avšak Slaňák jel excelentně. „Špatnej‘ start, byla to jednokolejka a nešlo předjíždět,“ měl jasno v otázce své prohry. Přitom ještě netušil, že se bude muset rvát o další tři body ještě v rozjížďce s číslem šestnáct.

Michal Klein najel do pásky, což okamžitě zmobilizovalo Michala Škurlu, který si chystal svou stopětadvacítku na finále A závodu kolibří kubatury. Že nám v jeho osobě roste další výtečný závodník, přesvědčil už ve vložených jízdách jarního test matche Aligátorů se Lvy a v chabařovickém Memoriálu Jiřího Hurycha.

Rozhodně však nikdo nečekal, že se dnes v první zatáčce šestnácté jízdy přežene okolo všech jako kanárkově žlutá čára. Václav Milík ovšem kul pomstu, která mu vyšla ve druhém okruhu v úvodním oblouku. Pavol Pučko se ovšem před patnáctiletého borce dostal až ve třetím kole. „Od startu ti odpálilo, musím to zaukat, ale starty jsem měl dobrý,“ vyprávěl Michal Škurla o svém parádním kousku. „Ale Venca má víc zkušeností a obtáh‘ mě po venku. A s Pučkinem jsem posral nájezd.“

Václav Milík dobře věděl, jak důležité tři body předjetím Michala Škurly získal. Trojice, s níž se měl utkat v rozjížďce s číslem dvacet, se z dráhy stále vracela se štítem. Michael Hádek hladce vyhrál devátou jízdu, jejíž start se musel opakovat kvůli haprování startovacího zařízení. Ve čtrnácté jízdě se mu ovšem do cesty připletl Roman Čejka, namlsaný skalpem Václava Milíka. Jenže Michael Hádek se nenechal zaskočit a ještě před prvním nájezdem mu vedení říkalo pane.

Jan Holub hrál hlasité sólo v rozjížďkách s čísly deset i patnáct, přičemž nejbližšími posluchači byli Ondřej Veverka, resp. Daniel Hádek. Michal Dudek zase v jedenácté jízdě rychle ujel Eduardu Krčmářovi. Na samém prahu čtvrté série měl sice rychlejší reakci na let pásky Ondřej Veverka, jenže Slaňák ho v první zatáčce objel.

Každá šance se musí využít
Po šestnácti jízdách bylo nad slunce, které celý den pražilo jako zběsilé, jasné, že se o majitelích pohárů rozhodne v rozjížďce s číslem dvacet. Ostatním nezbylo, než usilovat o další příčky, přičemž jejich motivací nebyly ani tak finanční prémie, jako body do průběžné klasifikace seriálu mistrovství republiky.

A dnešní závod v tomto ohledu nabídl nejedno překvapení, a už pozitivního či negativního charakteru. Do té horší alternativy se zařadil i Eduard Krčmář. Po třech dvojkách v řadě, konečně perfektně odstartoval do rozjížďky s číslem patnáct, až se Jan Holub nestačil divit. Jenže wheelie slánského závodníka zastavila až nafukovací bariéra.

„Měl jsem trošku zbrklejší start,“ vyprávěl, když se v závodnickém prádle a vysokých botách chystal na předčasnou cestu do sprch. „Zvedlo se mi to, nechtěl jsem ubrat, tak jsem páčkoval. Pořád to ale bylo nahoře a v půlce zatáčky jsem jel furt rovně. Myslel jsem, že se odrazím od nafukovaček, jenže jsem vyletěl a dal si nohy přes řidítka.“

O šastnějším konci Jaroslava Hladkého už byla řeč. Podobně se v osmnácté jízdě mohl smát Daniel Hádek. Vítězství ho dostalo na šestou pozici závěrečné klasifikace, která je o to skvělejší, uvážíme-li skutečnost, že závodním debutem za řidítky pětistovky prošel teprve před dvěma měsíci. Cestu k triumfu mu však nechtěně pomáhal dláždit Zdeněk Holub. Po fantastickém startu upadl ve druhé zatáčce. I když se okamžitě vrátil do sedla, na body nedosáhl.

Po třech bodech prahnul také Pavol Pučko. Proto na devatenáctou jízdu použil nesjetou hranu a poručil si těžší převod. Nakonec ovšem skončil jako další propichovač nafukovacích mantinelů, když společně s Romanem Čejkou v prvním oblouku objížděli Michala Škurlu.

„Venek jede, myslel jsem, že je obtáhnu,“ líčil, zatímco mítink dostával opravou vaku další zpoždění. „Proto jsem si to nastavil vzteklý. Pořád jsem si říkal, že to vyjde, ale pak už, že to nevyjde.“ Repete se stalo jednoznačnou kořistí Romana Čejky. Slaňák připravil Ondřeje Veverku o první příčku už v úvodním oblouku, aby se stal jediným závodníkem mimo silnou čtyřku, jenž dokázal vyhrát víc než jedinou jízdu.

Pozornost všech již byla ovšem upřena na klíčovou rozjížďku s číslem dvacet. „Bude to o startu,“ přemítal Michael Hádek. „První vingl bude maso, doufám, že z toho vyjedu.“ Michala Dudka zase zaujala červená hasičská sedmsetšestka kropící ovál. „Už do něho narazte traktorem,“ láteřil, zatímco Václav Milík, stojící před výjezdem z depa, se přimlouval za další dávku vody.

Nakonec však za nejdelší konec provazu zatáhl Michal Dudek. Michael Hádek ho v první zatáčce podjel, ale jenom na chvilku. Přesto však nepolevoval v tlaku, který vyvíjel rovněž Václav Milík. Jan Holub zůstal vzadu. „Jednička byla strašně suchá,“ reklamoval poslední úpravu dráhy.

Michal Dudek se statečně držel na čele, ale záhy přišly problémy. „Ve druhým kole začala motorka brutálně vadnout,“ posteskl si po závodech, aby usilovně hledal divišovského mechanika Jana Hlačinu pro konzultaci. V první zatáčce třetího kola pronikl Václav Milík vnějškem do vedení jako blesk z čistého nebe.

„Dudu věděl jenom o mě, když jsem ho podjížděl a Milíček tam byl,“ popsal okamžik Michael Hádek. Sám však záhy Slaňáka předjel také. Václav Milík však nečekaným triumfem zabil dvě mouchy jedinou ranou. Především díky vyrovnanému bodovému zisku zůstal o jediný bod na čele průběžné klasifikace. A v neposlední řadě si vynutil rozjezd o vítězství s Michaelem Hádkem. Ten si stěžoval na suchou startovní pozici. Po vylétnutí pásky zaostal za pardubickým závodníkem. „Nemá smysl, dělat kraviny,“ vysvětlil, proč se už od druhého kola pohyboval po divišovském ovále jen volnějším tempem.

Hlasy z depa
„Nečekal jsem to,“ připouštěl Václav Milík, že už nevěřil, že po prohře v rozjížďce s číslem dvanáct dokáže ještě mítink dotáhnout do úspěšného konce. „Prosral jsem to s Čejkinem. Špatnej‘ start, byla to jednokolejka, nešlo předjíždět. Poslední jízda byla paráda. Odstartoval jsem na hovno, zkoušel jsem venky a vyšlo to. V rozjezdu byl už start dobrej‘. Myslel jsem, že Haďas odstartuje. Ale viděl jsem jeho suchou jedničku a tak jsem odjel a bylo to. Hlavně, že vedu a budu v tom pokračovat dál.“

„Jednička a dvojka byly suchý,“ vrátil se Michael Hádek na start rozjezdu. „Tady šlo jen o start. Dělat kraviny, abych ho sestřelil, nemá smysl. Jde jen o pohár a těch bude ještě víc. Dudu to posral v poslední jízdě. Podjížděl jsem ho, ale on věděl jenom o mě. A Milíček tam byl.“

„Celkem dramatický,“ klasifikoval závod Michal Dudek. „Měl jsem to dobře rozjetý. Ale v poslední jízdě motorka začala ve druhým kole brutálně vadnout. Kdyby to nebylo, dopadlo to dobře. Start se poved‘, byl jsem tam. Třetí místo je ale taky dobrý. Myslel jsem, že dráha bude rozbitější, ale udělali to dobře. Byl to beton, někde materiálek a spíš to bylo vyházený po venku.“

„Celý závody zkurvený kvůli jediný jízdě,“ neskrýval Jan Holub své zklamání. „Posrali to, že to nakropili. Vzadu to bylo tvrdý, klouzalo to a jednička byla strašně suchá. Ve Mšeně uvidíme, ale čekal jsem, že to sedne i dnes.“

„Už mě to sere,“ nezastíral Roman Čejka skutečnost, že se mu doposud za čtyři sezóny ještě nepovedlo vystoupit na stupně vítězů v podniku mistrovství republiky juniorů. „Starty jsem měl tak na půl, jednou se podařil, jednou jsem to spíš doháněl v nájezdu. Ale byli tu rychlejší než já. Ale jsem spokojenej‘, dvanáct bodů je dobrý.“

„To byla příprava na zejtra,“ vysvětloval Pavol Pučko svůj let do nafukovacích bariér připomínkou na nedělní flat track v Mariánských Lázních. „Byla to raketa. Zbyla mi nová hrana, šel jsem o zub dolů. Venek jede, myslel jsem, že je obtáhnu. Proto jsem si to nastavil vzteklý. Pořád jsem si říkal, že to vyjde, ale pak už, že to nevyjde. Dneska tomu něco chybělo. Motorka je zvinglovaná, ale teď je čas to rovnat. uknul jsem se do hlavy, ale na zejtra jsem v pohodě.“

„Jel jsem nějak rovně, ale ono se musí zatočit,“ žertoval Eduard Krčmář na téma svého pádu v rozjížďce s číslem patnáct. „Měl jsem trošku zbrklejší start. Zvedlo se mi to, nechtěl jsem ubrat, tak jsem páčkoval. Pořád to ale bylo nahoře a v půlce zatáčky jsem jel furt rovně. Myslel jsem, že se odrazím od nafukovaček, jenže jsem vyletěl a dal si nohy přes řidítka.“

„Dneska jsem si zajezdil,“ říkal Michal Škurla, který stejně jako Zdeněk Holub absolvoval souběžný podnik stopětadvacítek na nové malé dráze. „Počítal jsem, že pojedu maximálně jednou, dvakrát.“

1. Václav Milík, Pardubice	3 3 2 3 3	14+3
2. Michael Hádek, Mšeno	3 3 3 3 2	14+2
3. Michal Dudek, Slaný	3 3 3 3 1	13
4. Jan Holub, Mšeno	3 3 3 3 0	12
5. Roman Čejka, Slaný	2 2 3 2 3	12
6. Daniel Hádek, Plzeň	1 2 1 2 3	9
7. Ondřej Veverka, Praha	2 1 2 2 2	9
8. Pavol Pučko, Praha	2 2 2 2 X	8
9. Eduard Krčmář, Slaný	2 2 2 X –	6
10. Michal Škurla, Praha (res)	1 1 2 1	5
11. Dominik Hinner, Praha	1 1 1 1 1	5
12. Jaroslav Hladký, Praha	0 E E 1 3	4
13. Ondřej Smetana, Praha	1 0 0 1 2	4
14. Zdeněk Holub, Praha	0 1 1 0 0	2
15. Stanislav Pouznar, Mšeno	1 – 1 0 –	2
16. Michal Klein, Mšeno	0 F 0 T 1	1
17. Zdeněk Růžička, Mšeno	0 0 0 0 0	0

Poznámka: kvalifikace se nekonala, protože přihláška Michala Škurly dorazila po uzávěrce

Průběžné pořadí seriálu:

	SLA	PLZ	DIV	TOT
	23.4.	25.5.	16.7.
1. Václav Milík, Pardubice	13	15	14	42
2. Michael Hádek, Mšeno	14	13	14	41
3. Jan Holub, Mšeno	13	12	12	37
4. Michal Dudek, Slaný	10	11	13	34
5. Roman Čejka, Slaný	8	11	12	31
6. Pavol Pučko, Praha	13	8	8	29
7. Ondřej Veverka, Praha	8	9	9	26
8. Eduard Krčmář, Slaný	10	9	6	25
9. Daniel Hádek, Plzeň	–	7	9	16
10. Dominik Hinner, Praha	2	6	5	13
11. Zdeněk Holub, Praha	6	5	2	13
12. Ondřej Smetana, Praha	4	1	4	9
13. Stanislav Pouznar, Mšeno	3	3	2	8
14. Jaroslav Hladký, Praha	3	DNR	4	7
15. Zdeněk Vrba, Praha	7	–	–	7
16. Michal Škurla, Praha	–	–	5	5
17. Roland Benkö, H	4	1	–	5
18. Michal Klein, Mšeno	0	3	1	4
19. Zdeněk Růžička, Mšeno	–	2	0	2
20. René Vidner, Pardubice	2	–	–	2

Foto: Wojta Zavřel