Michael Hádek poskočil do čela

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 29. srpna
Michael Hádek se po skončení šestého podniku juniorského šampionátu přiznával, že nevěřil svým očím. Našel optimální nastavení motocyklu a vyhrával jednu jízdu za druhou. Jeho patnáctibodové maximum ho přeneslo do vedení, jelikož Václav Milík projížděl vítězně cílem jen dvakrát. Pardubična v rozjezdu o stříbrný věnec porazil Romana Čejku a nakonec zvítězil v nadstavbové Ceně Jiřího Marxe.

Překvapení jako pod vánočním stromkem
Sobotní studená fronta byla naštěstí jen epizodní záležitostí. Svítkovský stadión se dnes opět koupal v teplých paprscích zářivého slunečního kotouče. Program měl začít kvalifikací, ale nakonec nepřijel Stanislav Pouznar. Své místo v hlavním závodě uvolnil Daniel Hádek, který s horečkami zůstával upoutaný na lůžko.

Po tréninku, který přinesl pád Rolandu Benköovi, se startovalo hned na ostro. Rozjížďka s číslem jedna přinesla obrovské překvapení. Václav Milík se ještě po návratu z nástupu hřál na čele průběžné klasifikace s dvoubodovým náskokem. A rozhodně by si nedokázal představit, že by jeho převaha zhubla v relativně lehké jízdě.

Jenže úvodní start mu vůbec nevyšel. Dopředu letěl Patrik Nagy. Během druhého kola ho předčil Ondřej Smetana, jehož konec prázdnin zastihnul v dobré formě. Václav Milík následoval jeho příkladu s ohledem na předjetí maďarského závodníka, ale bylo mu souzeno, aby se po zbývající dvě kola díval na Pražanova záda.

„Byl jsem přemotivovanej‘,“ hledal Václav Milík příčiny své prohry. „Měl jsem zatmíno, jsem blázen. Zasedával jsem to, v hlubině to ale kopalo a přetáčel jsem se.“ Z úzkého okruhu čtyř favoritů nebyl ovšem sám, kdo mohl dnes během úvodní pětiny litovat. Jan Holub se do rozjížďky s číslem čtyři prakticky ani nerozjel. Na dotaz po příčině si vyměnil významný pohled se svým dědečkem, sedícím na druhém konci lavičky v jeho boxu. „Za blbost se platí,“ odpověděl o chvilku později s lehce provinilým úsměvem. „Nepustil jsem si metyl.“

Překvapení na úvod však mohlo být ještě více. V rozjížďce s číslem dvě se ujal vedení Ondřej Veverka, zatímco ani Roman Čejka, ani Eduard Krčmář startující z vnějších drah ho v prvním oblouku nestihli. Až ve druhé zatáčce se Romanu Čejkovi podařilo proniknout vnitřní stranou dopředu. A Ondřej Veverka, byl nakonec rád za jeden bod. „Hrozně to prskalo, bylo to udušený a nezahlo to,“ vysvětloval, proč se proploužil cílem jen chvilku před Michalem Kleinem. „Musím dát větší předstih.“

Potíže měl i Michael Hádek. V rozjížďce s číslem tři sice triumfoval stylem start – cíl, jenže v osmé jízdě na něho odstartoval Eduard Krčmář. Plzeňan ve mšenské vestě na neho zaútočil vnějškem první zatáčky. Jenže mladičký Slaňák ukázal drápy a nekompromisně ho vyvezl ven.

Michaela Hádka ovšem chu na tři body nepřešla, a to tím spíše, byl-li Václav Milík o jeden bod za ním. Počkal si do třetího kola. V zatáčce u světelné tabule se mihnul jako blesk okolo Eduarda Krčmáře. Ten ho stáhnul, ale Michael Hádek si už svůj triumf nenechal sebrat.

„Na venku je málo materiálu,“ nechal se slyšet v depu. „Nadřel jsem se jako vůl a nažral se cejchy jako magor.“ Vyplatilo se, s šesti body se mu prozatím mohl vyrovnat pouze Roman Čejka. Tomu zase zkomplikoval život Michal Dudek, jenž po triumfu ve čtvrté jízdě chtěl svou neporazitelnost protáhnout i do druhé série.

Po vylétnutí pásky se usadil v čele, avšak Roman Čejka protáhnul nájezd do druhé zatáčky a spodem převzal vedení. Michal Dudek na začátku třetího okruhu přišel i o druhé místo. „Řetěz,“ odtušil v depu, sotva seskočil z tandemu Michala Škurly. „Primár ohnul hřídel na spojce, zkřivil koš a ohnul osičku zadního kola.“

Oholená bradka pardubického kouče za to nemůže
Na začátku třetí série oba leadeři přidali na svá konta další triumf. Roman Čejka to měl ale o poznání složitější. Roland Benkö se vrátil do depa, aby se z něho vynořil v sedle druhého motocyklu. Po vylétnutí pásky se ujal vedení, zatímco Romanu Čejkovi nezbylo, než útočit.

Maďar ovšem nechtěl opustit vedoucí příčku stejně snadno jako ve čtvrté jízdě, kdy mu dva body sebrala prázdná zadní pneumatika. Roman Čejka vsadil na překvapivý útok. A ve třetím kole to v první zatáčce vrazil rovnou pod něho. „Co se s ním budu srát,“ říkal, když se vrátil do depa jako vítěz. „Čekal jsem, až udělá chybu. Jel trošku ven. Vím, že to po lajně jede. Vyvezlo mě to a byl jsem tam.“

Michael Hádek vzápětí s lehkostí vyhrál nad Ondřejem Veverkou. Ten se právě v desáté jízdě dočkal svého dnešního nejlepšího výsledku, což ho později inspirovalo ke šmoulovskému prohlášení: „Nemám rád Pardubice!“ Boj o další pozice za zády obou vedoucích suverénů se komplikoval.

Co se Eduardu Krčmářovi nepovedlo dotáhnout do konce s Michaelem Hádkem, přišlo v rozjížďce s číslem jedenáct. Slánský junior se znovu prezentoval jako skvělý startér, o čemž by mohl sáhodlouhou litanii složit tentokrát Václav Milík. A dělal, co dělal, nezbylo, než se smířit s už druhou porážkou dnešního podvečera. V patnácté jízdě však Václav Milík hravě odvedl Rolanda Benkö, Ondřeje Veverku a Michala Škurlu.

Dopředu se cpal rovněž Jan Holub. V rozjížďce s číslem dvanáct nenašel soupeře. O dvě jízdy později nejlépe odstartoval Patrik Nagy. Eduard Krčmář se na něho sápal, ale po ataku Jana Holuba klesl na poslední příčku až za Pavla Pučka. „Když to tebe někdo kopne a srovná tě to do prken, co s tím máš dělat?,“ láteřil po závodech slánský junior. Jan Holub se nakonec ve druhém kole probil do čela.

Na hrotu průběžné klasifikace se ovšem neměnilo vůbec nic. Michael Hádek svým triumfem ve třinácté jízdě sebral Michalu Dudkovi další ze šancí postavit se na pódium. Roman Čejka ho napodobil v rozjížďce s číslem šestnáct. A všichni už netrpělivě očekávali střetnutí top čtyřky celého šampionátu v předposlední jízdě.

Kvůli zmiňované nule na vavřínové věnce nedosáhl Eduard Krčmář, by v rozjížďce s číslem sedmnáct udržel na uzdě své stejně dravé vrstevníky Ondřeje Smetanu, Michala Škurlu a Zdeňka Holuba. Ale to už přišla ona zmiňovaná rozhodující devatenáctá jízda, která svým obsazením lákala již před čtvrt rokem, než podnik spláchl d隝.

Michael Hádek také nyní dal okázale najevo, že se o své trojky nehodlá dnes dělit vůbec s nikým. Po perfektním startu zůstal v čele i po průjezdu první zatáčkou. „Asi bych ho udělal, kdybych si o něj nebrknul,“ přemítal Jan Holub po závodech. „Už jsem se viděl, jak se budu válet v nafukovačkách!“

To se naštěstí nestalo, avšak Václav Milík mu rázem sebral druhé místo. „Na Haďase jsem neodstartoval a už jsem ho nepředjel,“ krčil rameny pardubický borec. „Co se pan Vozár oholil, jedu jako střelená svině,“ přišel Michael Hádek se svéráznou hypotézou o příčině svého zlepšení. Zato Roman Čejka překombinoval nastavení předstihu a musel se rozjíždět o druhé místo s Václavem Milíkem.

Ten ho ovšem suverénně odvedl už od startu. A stejně dravě si počínal v Ceně Jiřího Marxe, z níž postupně na semifinálové úrovni vypadli i Michael Hádek s Romanem Čejkou. V první zatáčce finále Václav Milík zmažil nájezd Eduarda Krčmáře a tak z nejvyššího stupínku zamával dnes alespoň v nadstavbovém klání.

Hlasy z depa
„Už vedu,“ jásal Michael Hádek. „Ani nevěřím vlastním očím. Už mě to jede a startuje, zatím je to paráda. To je tím, že se pan Vozár oholil (smích). Co to udělal, jedu jako střelená svině. Věřil jsem, že to bude zašlapanější, ale trefil jsem se do nastavení a vyhrál díky motoru. Když to půjde v Liberci, proč by neměl dopadnout titul?!“

„Memoriál byl parádní, závod míň,“ zažíval Václav Milík rozporuplné pocity. „V první jízdě jsem byl přemotivovanej‘. Jsem blázen, měl jsem zatmíno. Zasedával jsem to, v hlubině to ale kopalo a přetáčel jsem se. Pak mi taka poradil, ale zase… Převody a s Edou jsem udělal dvojku. Na Haďase jsem neodstartoval. Tady to bylo hodně o startu a už jsem ho nepředjel. V Liberci doufám, že se to vyvrbí v můj prospěch. Haďas to jede poslední rok, nepřál bych mu nic špatnýho. On má jen tenhle rok, já tři, ale samozřejmě chci vyhrát.“

„Dneska to šlo,“ radoval se Roman Čejka. „Super, vyhrával jsem. Až v poslední jízdě jsem byl poslední. Šachoval jsem s předstihem a šoupnul to moc. Bylo to mimo čísla na klice a motorka nejela. Zkusil jsem to já sám, to jsou ty zkušenosti. Aspoň jsem dohnal Holoubka. Teď v memoriálu jsem jel na druhým místě, ale najednou přilít‘ Maďar. Nevím ani, kde se tam vzal, prostě mu to vyšlo.“

„Škoda první jízdy, ale poslední taky,“ bilancoval Jan Holub. „Myslím si, že bych Haďase udělal, kdybych si o něj nebrnknul. To byl rozhodující moment, už jsem se viděl, jak se budu válet v nafukovačkách. Naštěstí to nedopadlo. V Liberci je poslední závod. Myslím si, že jsem trošku bez šance, ale v juniorskejch‘ družstvech titul určitě bude.“

„Co k tomu říct?,“ začal Eduard Krčmář líčit své pocity otázkou. „Dobrý a na hovno. Škoda nuly z jedný jízdy. Když to tebe někdo kopne a srovná tě to do prken, co s tím máš dělat? Srovnalo me to rovně, byl jsem nasranej‘ a už to jelo. Škoda, mohla bejt‘ první bedna v jednadvacítkách. Těším se do Liberce.“

„Zezačátku pohoda,“ vyprávěl Michal Dudek. „Tři body. Byla taktická, hluboká dráha. Druhá jízda se ale nepovedla. Primár ohnul hřídel na spojce, zkřivil koš a ohnul osičku zadního kola. Pak už to nějak nešlo. Ale jsou přede mnou jiný závody.“

„Dneska dobrý,“ byl Ondřej Smetana spokojený. „A první jízda byla úplně nejlepší. Šlo mi to, hlavně start byl dobrej‘. Škoda nuly, měl jsem udělat ještě tak dva body a byl bych šastnej‘. Teď je forma, jde to nahoru. Příští rok to bude ještě lepší, snad bude i bedna.“

„Ještě jsem nachcípanej‘,“ vysvětloval Pavol Pučko svůj výkon. „A ještě dlouho budu, jak to sledduju. Nemám čas se doléčit. Buď na tom sedím nebo se máchám s wapem. Jsem dobrej‘ tak do druhý jízdy, ale pak nemůžu. Jsem hned zadejchanej‘, ale na poslední jízdy se povedlo vychytat motorku.“

„Nemám rád Pardubice,“ odtušil Ondřej Veverka. „Na prd. Nejsel jsem dneska dobře. Nejhorší výsledek se škrtá, doufám, že to bude ten dnešní.“

1. Michael Hádek, Mšeno 3 3 3 3 3 15
2. Václav Milík, Pardubice 2 3 2 3 2 12+3
3. Roman Čejka, Slaný 3 3 3 3 0 12+2
4. Jan Holub, Mšeno E 3 3 3 1 10
5. Eduard Krčmář, Slaný 2 2 3 0 3 10
6. Michal Dudek, Slaný 3 E 1 2 3 9
7. Ondřej Smetana, Praha 3 2 0 1 2 8
8. Roland Benkö, H E 1 2 2 3 8
9. Pavol Pučko, Praha 2 2 1 1 2 8
10. Michal Škurla, Praha 1 2 2 0 1 6
11. Patrik Nagy, H 1 E 1 2 2 6
12. Ondřej Veverka, Praha 1 1 2 1 1 6
13. Zdeněk Holub, Praha 2 1 0 2 0 5
14. David Štěrovský, Pardubice 0 0 1 1 0 2
15. Michal Klein, Mšeno 0 0 0 E 1 1
16. Zdeněk Růžička, Mšeno E X F 0 0 0

Poznámka: z účastníků kvalifikace se omluvil Stanislav Pouznar, z přímo nasazených Daniel Hádek – kvalifikace byly proto zrušena.

Průběžné pořadí seriálu:

  SLA PLZ DIV MŠE PHA PCE TOT
  23.4. 25.5. 16.7. 20.8. 23.8. 29.8.  
1. Michael Hádek 14 13 14 (12) 13 15 69(81)
2. Václav Milík 13 15 14 (8) 13 12 67(75)
3. Jan Holub 13 12 12 14 12 (10) 63(73)
4. Roman Čejka (8) 11 12 13 12 12 60(68)
5. Michal Dudek 10 11 13 8 (5) 9 51(56)
6. Eduard Krčmář 10 9 (6) 9 9 10 47(53)
7. Pavol Pučko 13 8 8 9 8 46
8. Ondřej Veverka 8 9 9 10 10 (6) 46(52)
9. Ondřej Smetana 4 (1) 4 8 9 8 33(34)
10. Daniel Hádek 7 9 8 9 33
11. Zdeněk Holub 6 5 (2) 5 6 5 27(29)
12. Michal Škurla 5 9 5 6 25
13. Patrik Nagy 7 2 6 15
14. Roland Benkö 4 1 8 13
15. Dominik Hinner 2 6 5 13
16. Stanislav Pouznar 3 3 2 (0) 3 11
17. Michal Klein (0) 3 1 3 1 1 9
18. Jaroslav Hladký 3 DNR 4 7
19. Zdeněk Vrba 7 7
20. Zdeněk Růžička 2 0 2 2 0 6
21. David Štěrovský 2 0 2 4
22. René Vidner 2 2

8. Cena Jiřího Marxe:

    SF1 SF2 FIN
1. Václav Milík, Pardubice 1.   1.
2. Eduard Krčmář, Slaný 2.   2.
3. Roland Benkö, H   1. 3.
4. Jan Holub, Mšeno   2. 4.
5. Michael Hádek, Mšeno 3.    
  Roman Čejka, Slaný   3.  
7. Ondřej Smetana, Praha 4.    
  Michal Dudek, Slaný   4.  

Foto: Wojta Zavřel