Slaný – 6. července
Václav Milík si jako parťáka pro mistrovství republiky dvojic vybral Aleše Drymla. A rozhodně nelitoval. První pardubický pár hned v rozjížďce s číslem jedna porazil Slaný a bez ztráty bodu vyhrál skupinu A. Z ní našli bezproblémovou cestu k postupu také Eduard Krčmář a Sebastian Ulamek, jejichž první prohra byla také poslední. Béčko bylo dramatičtější, když postupovými kartami míchal i Mšeno a Jan Holub se mohl chlubit skalpem Matěje Kůse a Josefa France. Pražané nakonec skupinu vyhráli před druhým týmem Pardubic. Tomáš Suchánek s Patrykem Malitowskim ale v semifinále podlehli svým kolegům a v malém finále je čekala porážka od Matěje Kůse a Josefa France. Aleš Dryml a Václav Milík v průběhu závodu pracovali na taktice, vedle párové spolupráce testovali také rychlost, což se jim zúročilo ve finále. Odstartovali mezi Sebastianem Ulamkem a Eduardem Krčmářem, což by už samo o sobě stačilo na zlato. Václav Milík jej však ještě pojistil, když se ještě před cílem úvodního okruhu probil do čela a pošesté dnes projel vítězně pod šachovnicovou vlajkou.

 

 

Drama skupiny A skončilo startem rozjížďky s číslem jedna

Svěží větřík ochlazoval tropické vedro předchozích dnů, nicméně ještě při nástupu panovalo ve slánském depu vedro jako v těsném sousedství vysoké pece. Slavnostní nástup s dekorováním zasloužilých členů klubu Petra Křikavy a Miroslava Rosůlka začal zhruba se čtvrthodinovým zpožděním.

Rozjížďka s číslem jedna se již vzápětí stala dílem okamžiku. Aleš Dryml brilantně odstartoval a Václav Milík objel vnějškem první zatáčky Eduarda Krčmáře. Paradoxně tím skončilo drama nejen první jízdy, nýbrž celé skupiny A. Pardubičané odstartovali lov sedmiček a pro slánský tandem Eduard Krčmář – Sebastiana Ulamek šlo o první, avšak také zároveň poslední zaváhání.

Tomáš Topinka věřil, že by finálový postup nemusel být překážkou ani pro jeho juniorský tandem. Zdeněk Holub a Ondřej Smetana skutečně zabrali ve třetí jízdě naplno. Odstartovali jako jeden muž a pak nedali ani náznak Michalu Škurlovi. Jeho v pražské sestavě nakonec nahradil Ondřej Smetana, avšak on se po předvčerejším zranění Martina Málka na poslední chvíli dostal do závodu v březolupské sestavě po boku Patrika Mikela, který ve druhém kole však zůstal stát. „Závada na motoru,“ vysvětlil později.

Jenže jak už to chodí, první vyhrání z kapsy vyhání, což v pražském případě platilo dokonale. V sedmé jízdě si na úkor Zdeňka Holuba s Ondřejem Smetanou začali vylepšovat své postavení Eduard Krčmář a Sebastian Ulamek. Sotva páska letěla vzhůru k prosluněné slánské obloze, domácí tandem se natáhl pro sedm bodů.

Mezitím v rozjížďce s číslem pět Václav Milík s Alešem Drymlem rychle zmizeli z dohledu Krzyzstofa Nowackeho, jemuž absence Marcela Kajzera sebrala veškerý vítr z plachet. „Marcel měl problémy s autem,“ vysvětloval, proč barvy své vlastní dvojice brání pouze sám.

V jedenácté jízdě Pardubičané ve vzorné párové spolupráci dobyli dalších sedm bodů na úkor pražských juniorů, kteří leadery skupiny nedokázali ohrozit ani v nejmenším. A byť Zdeněk Holub s Ondřejem Smetanou stejným způsobem naložili s osamělým Krzysztofem Nowackim v rozjížďce s číslem patnáct, bylo jim jasné, že je více než třetí místo ve skupině již potkat nemůže.

Aleš Dryml líčí společnou taktiku s Václavem Milíkem:

„Vždycky jsme si sedli, povídali si mezi rozjížďkama a bavili se o taktice. Při slabších jízdách jsme zkusili jet, abychom byli rychlí, a připravovali se na semifinále a fiále. Viděli jsme, že se ty tři týmy budou prát o pódium.“

Dali totiž dohromady všehovšudy osmnáct bodů. Pardubičané v této fázi měli o tři více, avšak jeden start k dobru. Aleš Dryml s Václavem Milíkem však v rozjížďce s číslem sedmnáct již počtvrté zatáhli naplno v utkání s Březolupy.

Slaný měl před svou poslední jízdou šestnáct bodů, ale aby nepostoupil, nesměl by v devatenácté jízdě dojet do cíle ani Eduard Krčmář, ani Sebastian Ulamek. Podobný katastrofický scénář byl však za hranicí reality a slánská dvojka snadno získala maximum na účet Krzyzstofa Nowackeho.

 

Hlasy z depa skupiny A

„Nevím, jestli to nešlo,“ uvažoval Zdeněk Holub. „Ale nějak vyloženě mě to nebavilo. Šťáva byla, ale nebyla chuť…“

„Nic moc,“ krčil rameny Ondřej Smetana. „Akorát první jízdě docela šla. Pak jsem byl pomalej‘, nestartoval jsem. Nedoladili jsme motorky a bylo to nic moc. Není to ono…“

Aleš Dryml (bílá) a Václav Milík (žlutá) ovládli skupinu A a na úvod porazili i Eduarda Krčmáře (červená) a Sebastiana Ulamka (modrá)

 

Mšeno zabraňuje fádnímu průběhu béčka

Rovněž skupina B svedla oba své favority na start své první jízdy. A pro první pár Prahy nezačala konfrontace s Pardubicemi dobře. Josef Franc se totiž ocitnul polapený v pásce a musel o patnáct metrů zpátky na trestnou čáru. Jenže Patryk Malitowski upadl v první zatáčce. František Kalina na věži rozhodčího rozsvítil červená světla, ovšem závodníky se podařilo zastavit až ve třetím okruhu.

Při repete si Matěj Kůs, který se cestou z Anglie prospal prakticky jen pár hodin v autě zaparkovaném před londýnským letištěm, postavil na nejvnitřnější pozici startovního roštu. Po startu odsud odvedl Tomáše Suchánka, zatímco Josef Franc dvěma body pojistil pražské vítězství.

Že skupina B nebyla tolik fádní jako áčko, se postarali především Jan Holub s Michaelem Hádkem. Rozjížďka s číslem čtyři je zastihla na čele již ve svých úvodních metrech. Roman Čejka je zkoušel chvíli atakovat, ovšem Michal Dudek zůstal stát ještě ve druhém okruhu. „Špatný nastavení motorky,“ meditoval.

Úvodní prohru napravily Pardubice triumfem 7:2 nad Žarnovicou v rozjížďce s číslem šest. Ob jízdu později se Praha stejným způsobem vypořádala s Mileticemi. Na čele průběžné klasifikace ovšem zůstávali Jan Holub s Michaelem Hádkem. Oba si připomínali staré časy a v desáté jízdě nedali ani náznak šance Jaroslavu Petrákovi s Michalem Tomkou.

Senzaci však Plzeňané v mšenských vestách přichystali do rozjížďky s číslem čtrnáct. Jan Holub odstartoval jako mezikontinentální střela. Matěj Kůs a Josef Franc se drápali dopředu první zatáčkou, ale jihočeský borec zůstal první i na protilehlé rovince. Matěj Kůs rozhodně nesložil zbraně, avšak nakonec musel sledovat, kterak do cíle přijel jako první Jan Holub.

 Triumf Jana Holuba očima Michaela Hádka:

„Celý čtyři kola jsem mu vzadu držel pěsti!“

V ten moment se Mšeno a Praha dělily o vedení s osmnácti body. Tomáš Suchánek s Patrykem Malitowskim prve vyřídili Michala Dudka, přes něhož se Polák přehnal v prvním oblouku. V té chvíli už Roman Čejka stál. „Zadřel jsem svůj nejlepší motor,“ konstatoval, aby vzápětí vyrovnaným hlasem hovořil o možném konci sezóny.

V sedle náhradního motocyklu spolu s Michalem Dudkem v opakované šestnácté jízdě porazili Jaroslava Petráka. Jeho kolega Michal Tomka se při pádu pořádně praštil do nejcitlivějšího místa na mužském těle a byl odvezen do nemocnice.

Mnohem větší díl pozornosti se však dostalo rozjížďce s číslem osmnáct. Protože Pražany čekal lehčí závěr, bylo nabíledni, že odsud do finálové části povede cesta buď pro Mšeno nebo Pardubice. Za delší konec provazu tahali Východočeši.

„Rozhodovalo se, jestli my nebo Hadi, ale nedali jsme jim šanci,“ glosoval Tomáš Suchánek, který s Patrykem Malitowskim odvedl Jana Holuba s Michaelem Hádkem prakticky s vylétnutím pásky. Jan Holub želel nepovedeného startu, v závěru stupňoval tlak na pardubický tandem, ale nic platno. A Matěj Kůs s Josefem Francem dle předpokladů na závěr porazili Jaroslava Petráka a doprovodili Pardubice do závěrečných fází závodu.

 

Hlasy z depa skupiny B

„Na hovno, na hovno,“ kroutil hlavou Jan Holub. „Škoda poslední jízdy, že nám to nevyšlo. Byla nejdůležitější, mohli jsme bejt zase čtvrtý. Ale jsem spokojenej‘, konečně zase mám čistou motorku. V poslední jízdě jsem ale měl úplně špatnej‘ start, blbě jsem si stoupnul a těžko co vymejšlel.“

„První dvě jízdy paráda,“ nechal se slyšet Michael Hádek. „Dvojičky, to jsme si s Jéňou užívali. Pak mi motorka začla vadnout a šlo to do prdele. Odstranili jsme problém, ale na Suchoše jsme neodjeli. Nasranej‘ nejsem, přes koleno to nelámu, stalo se, stalo.“

„Zadřel jsem svůj nejlepší motor,“ vzdychal Roman Čejka. „A ten druhej‘ nejede, není to konkurenceschopný. Jelikož žádnej‘ další motor nemám, končím sezónu. Nemám, na čem jet a ze svýho platu to nezaplatím. Takže si dáme chvilku voraz. Lepší to už asi nebude…“

„Zezačátku jsem to viděl parádně, že tady člověk něco udělá,“ tvrdil Michal Dudek. „Ale motorka se chovala jinak, než jsme zvyklí. Musel jsem udělat jiný nastavení. Chytnul jsem to až na poslední jízdu a to už bylo pozdě. Přitom o tréninku to letělo suprově, byla suchá dráha. Pak to nakropili a jakoby mě někdo držel za prdel.“

 

Pardubice bez rekordu, ale s titulem

Postupové zákonitosti svedly proti sobě oba pardubické páry na startovní rošt prvního semifinále. Pakliže někdo čekal, že závod dostane konečně strhující průběh, musel zůstat zklamán. Aleš Dryml vystřihl start jako z partesu. Václav Milík se zařadil hned za něj a z Tomáše Suchánka s Patrykem Malitowskim se rázem stali účastníci malého finále.

Druhé semifinále přineslo prakticky stejné aranžmá jako finálová jízda loni v říjnu v Pardubicích. S jediným rozdílem, že místo Martina Vaculíka slánské barvy hájil Sebastian Ulamek. Ten nyní perfektně odstartoval, zatímco Eduard Krčmář se hnal vnějškem první zatáčky přes oba Pražany.

Na protilehlé rovině byl už druhý. Avšak bitva o finále teprve začínala! Josef Franc mířil do druhého oblouku po vnitřní stopě a vystrkal domácího juniora na venek. Na něho se chystal i Matěj Kůs. Zaútočil hned v úvodním oblouku druhého kola, avšak upadl.

Matěj Kůs popisuje průběh druhého semifinále:

„Nechal jsem mu vnitřek dráhy s tím, že jsem si věřil, že odjedu z trojky. To se nestalo a byl jsem vzadu. Musel jsem něco udělat, pustil jsem se do těch děr s tím, že se mi podaří předjet Edu, ale vystoupil jsem z toho. Moje chyba.“

Pražan naštěstí odešel do depa po svých. Když míjel tribunu, zamával divákům a dočkal se odezvy mohutného aplausu. Navzdory úsměvu na tváři však dobře věděl, že je rozhodnuto, a že se na mistrovský trůn neposadí ani dneska. Josef Franc sice triumfoval v repete stylem start – cíl, jenže Slaňákům stačilo dojet za ním, aby v konečném součtu Pražany o jeden bod předčili.

Na startovním roštu malého finále si Josef Franc opět stoupnul na jedničku. Pravým řidítkem zpočátku ubíral místo Tomáši Suchánkovi, což však startmaršál briskně napravil. V první zatáčce se zařadil za Matěje Kůse a sedmibodovým maximem si pojistili alespoň nejnižší stupínek pódia na úkor druhého pardubického tandemu.

Jedinou nevyřešenou otázku konečné klasifikace se jal zodpovědět Sebastian Ulamek. Rychle se dostal do čela finálové jízdy, avšak Pardubičané si vytvořili lepší nástupní platformu pro útok na titul. Aleš Dryml byl druhý, Václav Milík třetí, což by samo o sobě stačilo na zlato.

Ovšem Václav Milík se ještě sunul dopředu. Do druhého okruhu již vjížděl za vedoucím Polákem, aby udeřil ve výjezdu z jeho druhé zatáčky. „Tlačil mě na venek, ale zlomil jsem to na špičku,“ popsal, co předcházelo předjížděcímu manévru.

Pardubice dnes ztratily jediný bod, takže rekord Matěje Kůse a Renata Gafurova, kteří v Březolupech v září roku 2011 vyhráli všechny rozjížďky, odolal. Avšak šampionáty se jezdí kvůli titulům a ten letošní tak či onak skončil v Pardubicích.

 

Hlasy z depa po finále

„Chtěl jsem, aby byla pardubická dvojka, a myslím, že se to vydařilo suprově,“ nešetřil Václav Milík superlativy. „Nádherný, vyhráli jsme to. Měli jsme super jízdy, dráha byla závodivá. Ve finále válka s Ulamkem. Tlačil mě na venek, zlomil jsem to na špičku, víc dodat nemůžu.“

„Bylo to vyrovnaný, tři týmy se praly o vítězství, ty jsem tipoval, takže zajímavej‘ závod,“ svěřoval se Aleš Dryml. „S Vendysem se jelo dobře, byl to dobrej‘ parťák, v celým závodě jsme jeli dvojici. Já jsem startér, volil jsem vnitřní pozice. Jezdil jsem lajnu a čekal jsem na něj, ale v semifinále musel Vendys čekat na mě. Vždycky jsme si sedli, povídali si mezi rozjížďkama a bavili se o taktice. Při slabších jízdách jsme zkusili jet, abychom byli rychlí, a připravovali se na semifinále a finále. Viděli jsme, že se ty tři týmy budou prát o pódium. A nakonec to tak bylo.“

„Druhý místo je pěkný, ale nejsem spokojenej‘,“ rozhodil Eduard Krčmář rukama. „Škoda, že jsme nevyhráli. Se Sebou se jela pěkná dvojice. Škoda, tak příští rok.“

„Při závodech jsme se s Matějem doplňovali,“ vyprávěl Josef Franc. „Nešly mi starty. Za bronz, si myslím, nemusíme stydět. Odvedli jsme dost práce a jsem rád, že do Prahy vezeme bronz. Ale kdyby začaly závody až teď, vyhrajem‘. Teď jsem to dopasoval.“

„Odjeli jsme s Pepou dobré závody,“ kvitoval Matěj Kůs spolupráci s Josefem Francem. „Škoda mojí chyby v semifinále. Nechal jsem mu vnitřek dráhy s tím, že jsem si věřil, že odjedu z trojky. To se nestalo a byl jsem vzadu. Musel jsem něco udělat, pustil jsem se do těch děr s tím, že se mi podaří předjet Edu, ale vystoupil jsem z toho. Moje chyba. Motorky mně dnes fungovaly dobře. Stejně tak jako v Anglii. Musím zapracovat na detailech a zlepšit koncentraci. Vrátil jsem se ráno z Anglie. Včera jsem jel v Peteroborough, přes noc jel na Stanstead a spal chvíli v autě na letišti. Jsem celkem unavenej‘, pak se chyby dělaj‘ snadno.“

„Docela dobrý, škoda Malitovskýho, že se mu nedařilo,“ vyprávěl Tomáš Suchánek. „Já jsem tak nějak spokojenej‘. Ale pokazil jsem nastavení, chtělo to něco jinýho, nebylo to dobrý od startu. Očekával jsem medaili, třetí místo by bylo lepší, ale jsem spokojenej‘. Dráha byla dobrá.“

 

skupina A:
1. ZP Pardubice 1		28
Aleš Dryml	3 3 3 3	12(4)
Václav Milík	4 4 4 4	16
2. AK Slaný		23
Eduard Krčmář	2 3 4 3	12(2)
Sebastian Ulamek, PL	0 4 3 4	11(1)
3. AK Markéta Praha 2		18
Zdeněk Holub	4 2 2 4	12
Ondřej Smetana	3 0 0 3	6(2)
4. AK Březolupy		13
Michal Škurla	2 4 2 2	10
Patrik Mikel	E 3 0 F	3(1)
Krzysztof Nowacki		8
Krzysztof Nowacki, PL (ACCR)	2 2 2 2	8
Marcel Kajzer, PL	nepřijel
skupina B:
1. AK Markéta Praha 1		25
Matěj Kůs	4 4 3 4	15
Josef Franc	2 3 2 3	10(3)
2. ZP Pardubice 2		24
Tomáš Suchánek	3 4 4 4	15
Patryk Malitowski, PL	X 3 3 3	9(3)
3. Grepl PDK Mšeno		20
Jan Holub	3 3 4 0	10(2)
Michael Hádek	4 4 0 2	10
4. PRO TEC SK Miletice		13
Roman Čejka	2 2 E 3	7(1)
Michal Dudek	R 0 2 4	6
5. SC Žarnovica		8
Michal Tomka, SK	X E X –	0
Jaroslav Petrák	2 2 2 2	8

 

Finálová skupina:	SF1	SF2	MF	FIN
1. ZP Pardubice 1	7			6
Aleš Dryml	3(1)			2
Václav Milík	4			4
2. AK Slaný		5		3
Eduard Krčmář		3		0
Sebastian Ulamek, PL		2(1)		3
3. AK Markéta Praha 1		4	7
Matěj Kůs		X	4
Josef Franc		4	3(1)
4. ZP Pardubice 2	2		2
Tomáš Suchánek	2		2
Patryk Malitowski, PL	0		0

 

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Drahoš Palán

Slaný – 6. července
Povolenou jednu změnu v sestavě pro dnešní šampionát republiky dvojic ve Slaném učinil Milan Mach. Po boku Eduarda Krčmáře nenastoupí původně nahlášený Adrian Miedzinski, nýbrž dvanáctý muž včerejšího polského mistrovství Sebastian Ulamek.

 

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Pardubice – 4. července
Historie se nezmění stejně jako fakt, že pražských devatenáct titulů mistra republiky bude za současného stavu české ploché dráhy kdokoliv překonávat jen velice obtížně. Sestava Josef Franc – Matěj Kůs už spolu mířila za zlatem loni a už navěky se můžeme dohadovat, zapříčinila-li ulomený přední blatník mladšího závodníka z týmu v nejpitomější možné chvíli paní Smůla, nebo zda zasáhl osud. Oba však mají šanci na nápravu již pozítří. Do druhého páru Markéty se na poslední chvíli dostal Ondřej Smetana a magazín speedwayA-Z se zeptal Tomáše Topinky proč.

 

„Smetyš mi připadá, že je v lepší formě,“ vysvětluje pražský kouč, který si ani letos nenechá ujít příležitost sledovat britskou velkou cenu přímo ve velšském Cardiffu. „Škurlič měl lepší závody při junioráku v Pardubicích. Řek‘ jsem, že kdo bude lepší, pojede se Zdeňkem. Smetyš je odhodlanější, uvidíme, jsou to závody, obě dvojice mají šance na finále. Jak to dopadne, uvidíme.“

O složení prvního týmu pražské Markéty nebylo pochyb. „Pepe a Matěj chtějí jet spolu,“ říká Tomáš Topinka. „Zdeněk Holub jede teď nejlíp, co zatím kdy jel. Přemejšlel jsem, že to namixuju a dám ho s Pepíkem nebo Matějem. Ale nakonec jsem to nechal stejně jako loni.“

Foto: Petr Makušev a Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Pardubice – 4. července
Mistrovství republiky dvojic se s přestávkou z let 1981 – 1985 jezdí každoročně od sezóny 1977. Zní proto až nevíře, že Pardubice svůj první a doposud jediný titul dosáhly předloni v Březolupech. A to ještě Pavel Kubeš změnil výsledek v jejich prospěch na základě protestu, k čemuž by se rozhodně jen tak nějaký český sudí neodhodlal. Pozítří pojedou ve Slaném dva tandemy s bílým koněm a Lubomír Vozár magazínu speedwayA-Z vysvětlil, že za jejich složením stojí filozofie klubových dvojic.

 

První pardubický pár nastoupí ve skupině A ve složení Aleš Dryml – Václav Milík, barvy toho druhého budou v béčku hájit Tomáš Suchánek a Polák Patryk Malitowski, jenž se letos v extralize představil v barvách pražské Markéty.

„Ještě není schopnej‘ Hynek,“ říká Lubomír Vozár. „Šli jsme na klubové dvojice, není východisko. Chceme mít silnější dvojice a nechali jsme na Tomášovi, ať si vybere.“

Mnohem větší překvapení však přináší start Aleše Drymla. I v letech, kdy se účastnil mistrovství republiky jednotlivců, dvojice vynechával prakticky jen s výjimkou Liberce před šesti lety.

„Aleše jsme nepřesvědčovali,“ odpovídá pardubický kouč na dotaz, jak se jeho extraligový kapitán dostal po bok Václava Milíka. „Vašek si ho vybral a Aleš souhlasil.“

Soudě dle jezdecké nominace, touha po zlatu je na východě Čech evidentní. „Všichni strašíte tituly!“ durdí se v dobrém slova smyslu Lubomír Vozár. „Je tam Kůs, Franc, Krčmář, Miedzinski… Každej‘ závod je jinej‘, favorit není nikdo. V pondělí uvidíme.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Petr Makušev

Tipujte pondělního šampióna:

Leszno – 3. července
Navzdory své polské národnosti je velikánským slánským patriotem, který Milanu Machovi pravidelně posílá e-maily s gratulacemi po každém jen trošku úspěšném závodě jeho týmu. Z pozice inventáře přeborových mítinků musel poněkud slevit, nicméně při pondělním mistrovství republiky dvojic se vrací. Krzysztof Nowacki staví vlastní tým, jemuž patří primát dvou cizinců v sestavě.

 

Vysvětlení je jednoduché. Od triumfu Przemyslawa Pawlickeho a Madse Korneliussena ve Mšeně v srpnu 2012 je v reglementech limitující pravidlo, že jeden muž dvoučlenné sestavy musí být držitelem licence AČR.

Krzysztof Nowacki je jejím držitel již od sezóny 2008. Druhým mužem jeho týmu je Marcin Kajzer, jenž na českých oválech působil již v juniorském věku. Loni v mistrovství republiky kalil vodu a slánský ovál si vyzkoušel při sobotním Memoriálu Antonína Vildeho. Na těžké dráze prohrál jen s Piotrem Dziatkowiakem a o postup do finále jen připravily jen výpadky jeho kolegy Lukasze Przedpelskeho.

„Už se moc těším, že budu moct v pondělí startovat ve Slaném,“ říká Krzysztof Nowacki- „Měl jsem trošku rodinné problémy, ale teď už je všechno vyřešené. A já se znovu můžu ukázat na plochodrážních oválech!“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Mirek Horáček