Břehy u Přelouče – 8. srpna
Zatímco plochodrážní jezdci vymetají i v tomhle třeskutém létě závody doma i po Evropě, ledaři mohou jen závidět. A v Břehách u Přelouče se jezdí tradiční a hodně populární závod mopedů Stadion. Jeho letošní sedmnáctý ročník byl v posledních letech rozšířený o Fichtl cup, čili závod legendárních Pionýrů, tedy upravených Jaw 50 do roku výroby 1985.
Závod je pro obec a okolí významnou společenskou událostí, diváci se počítají zvláště při večerní zábavě do několika tisíc. A mezi návštěvníky nechybí bývalí i současní aktivní účastníci nejrůznějších motoristických disciplin i odvětví.
A letos vše začalo na jaře, když se začali hecovat Radek Hutla s Honzou Pecinou, jinak soupeři a zároveň kamarádi z ledových drah. „Když přijedeš, tak něco na tebe dáme do kupy,“ pravil Radek Honzovi. Vše se potvrdilo na pohřbu společného kamaráda Saši Kopeckého týden před závodem.
Jan Pecina oprášil několik let stojící kreaci na závodního fichtla, kterou stvořil právě ve spolupráci se Sašou. Poněkud složitější to bylo s námi. To, co bylo předloženo k úpravě na aspoň trochu použitelný závodní stroj, bych viděl spíš na kupě ve sběrně druhotných surovin. Dohodnuto, stanoveno – závod pojede Lukáš.
Říkám jim: „Udělám motor, na ostatní vám kašlu.“ Tak chlapci sesmolili jakžtakž použitelnou rámovinu a kola. Výroba výfuku a sacího potrubí, úprava hlavy nějakou chvíli zabrala. Projetí motoru v pátek, doladění trysky – nic moc, ale necháme to, lepší to nebude, poslední taky nebudeš. A kdyby to dalo finále… Jedou se dvě vylučovací skupiny.
A je tady závod. Výjezd z první zatáčky po startu, Lukino druhý. A pak problém, řadička visí na táhle a je po jízdě. Na čepu je vidět začátek lomu. A Pecka svoji skupinu vyhrává. Naštěstí si pařák vybírá daň a několik zadřených motorů posílá Lukáše do finálové jízdy, byť z poslední řady na startu.
A dějou se věci. Honza Pecina jede od startu druhý, Lukáš projíždí první kolo na šestém místě. A dál si kluci vybírají kliku. Jasný vítěz kvalifikace najíždí do třetího kola s bowdenem plynu v ruce a Honza vede závod.
Lukino jede jak o život, chybějící výkon nahání na brzdách a v zatáčkách postupuje. A když se před ním sestřelí dva střelci na opravdu vyladěných speciálech, je doma bedna. Výsledek závodu je daleko za očekáváním, opravdu jsme s tím nepočítali ani v neodvážnějších snech.
Ale byla to dobrá sranda.
Na stupních vítězů se sešli Vlastislav Busta s Janem Pecinou a Lukášem Hutlou, ale také pořadateli ledů z Mělic – ve spodní straně odleva stojí startmaršál Miloš Panchártek, ředitel závodu Luděk Novák a tajemník Vladimír Šanda
Pardubice – 11. srpna
Život je plný paradoxů. Od konce června nepršelo, sluníčko pálilo o sto šest, ale nad českými ovály se až na řídké výjimky rozhostilo ticho. Nyní déšť, po němž tolik vyprahlých lidí toužilo, přišel. A když se mělo začít konečně závodit, vody z oblohy napadalo přespříliš a domácí fanoušci si opět o ploché dráze pětistovek mohou opět jen číst.
Dvoudenní vytrvalý déšť zapříčinil, že pardubická dráha není sjízdná pro plochodrážní motocykly. Ke všemu ani předpověď na nejbližší období nedává ani špetku naděje, že by mraky nacucané vodou odešly kamsi jinam.
Pardubickému klubu tudíž nezbylo než dnes dopoledne okolo tři čtvrtě na jedenáct odvolat zítřejší soustředění, jež mělo vyvrcholit juniorským test matchem Česká republika vs. Německo. O náhradním termínu se prozatím jedná.
Michael Härtel se skrýval pod deštníkem již v neděli v Míšni
Svitavy – 18. srpna
Co na podzim před třemi lety začalo jako skromné vožení bývalých závodníků a setkání plochodrážních příznivců, nabralo nevídané rozměry. Čtvrtý ročník Veterán kempu ve Svitavách má tolik účastníků, že sobotní závod bude nutno rozdělit do dvou skupin. Richard Berger však bude mít stoprocentní jistotu až na místě.
Richard Berger uvažuje nad systémem závodu:
„Startovní čísla se přidělí po tréninku podle toho, kolik přesně bude jezdců. Může se stát, že někdo přijede i bez ohlášení. Protože je tolik jezdců, pojedeme na dvě skupiny po čtyřech rozjížďkách, semifinále a na konec finále. To se může ještě změnit podle toho, kolik bude přesně jezdců. Přejeme si dobré počasí, jen aby nebyly tropy, jinak to bude fajn podnik a hlavně diváci, aby dorazili v hojném počtu.“
Česká republika
Richard Berger, Karel Kadlec, Luboš Velinský, Martin Švestka, Dan Macl
Rakousko
Anton Schreiner, Helmut Durnderer, Richard Schrammer, Paul Ager, Jürgen Garherr, Heinrich Schatzer, Josef Fasching – junioři Alex Schreiner, Philip Kirchsteiger
Polsko
Krzyzstof Pikusa, Daniel Nawojczyk – junioři Maciej Bailas, Marcin Zielinski
Nizozemí
Sjoerd Rozenberg – junior Mark Helmhout
Slovinsko
jména třech závodníků dodatečně
Ukrajina
Petro Fedyk
Maďarsko
Csaba Varga, Jozsef Geczy, Laszlo Menyhart, Imre Fogas, Bojusz Sagos, Imre Fogas ml, Gabor Fogas
Loňské finále: zleva Walter Nebel, Laszlo Meszaros, Sjoerd Rozenberg a za nimi Richard Berger
Také v uplynulém týdnu se o náplň českých oválů staraly výhradně stopětadvacítky, byť déšť jejich víkendový program zredukoval na polovinu. Živly si vybraly svou daň i při pokračování přeboru a ligy v saské Míšni. Ovlivnily však také závody v zahraničí, jichž se zúčastnili, nebo přesněji řečeno měli účastnit čeští závodníci.
Déšť úřaduje v Anglii…
Po návratu ze Žarnovice se Eduard Krčmář vypravil za kanál La Manche. Hned v pondělí slavil se svým Swindonem triumf ve Wolverhamptonu, jenž svým hostům podlehl 38:42. Slánský junior si připsal jeden bod (0 1 0), jenž inkasoval v páté jízdě, co jejíhož cíle dojel před svým kolegou Robertem Branfordem.
Z české juniorky ve slovenské Žarnovici cestoval Eduard Krčmář prakticky rovnou do Anglie
Od té doby se už ani on, ani Václav Milík v žádném z duelů Elite League neobjevil. Čtvrteční utkání Swindon vs. Coventry bylo zrušeno s ohledem na vývoj počasí a nelichotivou předpověď. King’s Lynn sice ve stejný den doma porazil Leicester 51:39, avšak Václav Milík ještě dopřával klidu své poraněné klíční kosti.
Na ovály se vrátil až v sobotu v evropském šampionátu v Kumle. Paradoxně díky němu zmeškal další vítězství svého celku v Leicesteru, kde mítink skončil za stavu 44:46.
Když odpadl středeční tréninku juniorské reprezentace na plzeňských Borech, odletěl Zdeněk Holub do Anglie již ve středu. Cestu vážil naprosto zbytečně, jelikož utkání Scunthorpe vs. Redcar, které jej mělo postavit proti pražskému kolegovi Matěji Kůsovi, bylo kvůli situaci na obloze odvoláno.
V Plymouthu se však jelo a domácí se vypořádali s Rye House 54:38. Zdeněk Simota skóroval osmi body s jedním bonusem (1 3 1 3), na čemž měly největší podíl jeho vítězství v rozjížďkách s čísly sedm a čtrnáct.
V sobotu Workington porazil Redcar vysoko 61:29. V sestavě hostí pouze Matěj Kůs a hostující Steve Worrall dokázali vyhrát, shodou okolností oba dvakrát. Pražan inkasoval osm bodů (3 1 1 3 E).
Včera se v Glasgow uskutečnil volný závod Peugeot International Speedway Championship. Do cíle jeho finálové jízdy přijel jako první Craig Cook, za ním Richard Lawson a australská dvojice Josh Grajczonek a Aaron Summers. Hynek Štichauer (1 0 1 3 0 = 5) byl jedenáctý, Zdeněk Simota (0 2 1 0 0 = 3) čtrnáctý.
…ale také v Polsku a Nizozemí
V úterý se ve švédské Elitserien Vetlanda vypořádala doma s Hallstavikem 54:36, pro nějž Martin Vaculík inkasoval devět bodů (3 1 2 1 2). Včera Slovák nemohl chybět v Tarnowě, kde dešťové přeháňky posunuly začátek. Východní derby Tarnow vs. Rzeszow přineslo vítězství domácích 48:42, kteří si do tabulky připsali i bonusový bod za lepší skóre z obou klání. Martin Vaculík skóroval deseti body se dvěma bonusy (2 2 3 2 1).
Gorzow se doma vypořádal s Wroclawí 50:40. Václav Milík byl vyloučen v rozjížďce s číslem jedna za zavinění pádu Linuse Sundströma. V páté jízdě vyjel na ovál ještě jednou, avšak nebodoval. Tím pádem se domů vracel bez bodového zisku.
Jan Boháč toho v Eenrumu mnoho nenajezdil
Smůla provází evropskou dlouhodrážní sérii veteránů ELVS. Po zrušeném závodě v Rastede bylo sobotní pokračování v Eenrumu zrušeno již po první sérii. Karel Kadlec nedorazil kvůli poruše své dodávky, takže prakticky zbytečnou cestu do Holandska vážil z Čech jen Jan Boháč.
„Řeknu ti, že je to opravdu škoda,“ litoval po návratu do Prahy. „Když jsme v pátek přijeli, byla dráha super trávníček k pohledání. Super, fakt nádhera. Ráno v sobotu sprchlo a klouzalo to jako, když jedeš po slimácích. No, a po první sérii přišel takovej‘ liják, že to ukončili.“
Chabařovice – 15. srpna
Tropické vedro trochu ustoupilo a tak se včera v Chabařovicích závodilo v dalším díle seriálu Speedway Mini Cup za příjemného počasí. Po delší pauze po zranění ruky se objevil i Václav Kvěch. A se svým mladším bratrem Janem si oba po závodech stoupli na opačný konec řady u stupňů vítězů. Nedělní závod v Divišově byl ještě před svým začátkem odvolán kvůli dešti.
Filip Šifalda, Jan Kvěch a Lukáš Vinter se objevili na nejvyšších stupních pódia
Zatímco Václav Kvěch byl po jednom vyloučení a jednom pádu předposlední, mladší Jan si stoupl na stupínek nejvyšší. Ve finále A porazil Filipa Šifaldu a Lukáše Vintera, který si z Chabařovic odvezl první trofej do své sbírky.
Kouzlu levých zatáček neodolal vnuk Miloslava Čmejly a za dohledu svého dědy si vyzkoušel jízdu na stopětadvacítce. Do Chabařovic také přijela rodina Štanclova, Jiří Štancl dohlížel na regule závodů a zároveň uděloval kolibříkům cenné rady.
Řada závodníků při vyhlašování byla opět pořádně dlouhá
Lamothe-Landerron – 9. srpna
Letošní ročník Světového poháru ve třídě 250 ccm se konal před týdnem ve francouzském Lamothe-Landerron a bez nadsázky potvrdil, že tato střední kubatura dostává výrazně zelenou a v plochodrážním sportu se stává stále více zajímavou.
Adam Fencl, Miroslav Rosůlek a Kryštof Rybář na nástupu
Počasí žertuje
Ovál v Lamothe-Landeronnu potřeboval opravdu hodně úprav
Jak se v poslední době stává tradicí, bylo od FIM pro jezdce připraveno vícedenní soustředění zakončené finálovým závodem.
Na soustředění se dostavilo celkem 42 jezdců z federací Francie, Německa, Anglie, Holandska, Finska, Švédska, Austrálie, Itálie, Polska, Ruska, Lotyšska, Dánska a České republiky. Naše národní barvy zastupovali jezdci Sportovního centra mládeže při AK v AČR Slaný Adam Fencl a Kryštof Rybář.
Celé soustředění mělo být zakončeno dvěma semifinálovými závody, ze kterých by dvanáct nejúspěšnějších jednotlivců postoupilo do rozhodujícího finálového závodu, který byl vypsán pro 25 jezdců na celkových 25 rozjížděk.
Počasí si s pořadatele opravdu nevybíravě zahrávalo
Nakonec všemu bylo ale trošku jinak, protože s osudem závodů si pohrálo nebývalou měrou počasí. V úvodní den přípravy byla teplota na stadionu v rozmezí 40 – 41°C, druhý den poklesla na již celkem přijatelných 30. V den semifinálových závodů se na celý stadion ale začal snášet hustý a vytrvalý déšť. V jednu chvíli to již vypadalo, že přestane pršet a jury závodu proto rozhodla vyčkat, zda se podmínky upraví natolik, aby bylo možno večerní závody uskutečnit.
Po krátké odmlce ale déšť pokračoval a tak se sobotní semifinálové závody neuskutečnily. Vzhledem k tomu provedla jury FIM úpravu systému na následující den. Ten však byl podmíněn souhlasem všech členů jednotlivých federací a jezdců. Po vzájemné dohodě se nakonec rozhodlo, že se pojede pouze jeden finálový závod za účasti 35 závodníků a dvou náhradníků. Naplánováno bylo celkem 35 rozjížděk, dvě semifinále a nakonec finálová jízda, která rozhodne o držiteli letošního světového poháru.
Bahenní lázně se mění v regulérní závodiště
Francouzské bahenní lázně
Nedělní ráno ale bylo stejné, jako sobota. Opět pršelo s malými přestávkami celé dopoledne. Po obědě navíc přišla velmi silná přeháňka, která z celého prostoru udělala jakési jílovito-písčité bahenní lázně. Kupodivu ale dráha odolávala především díky svému sklonu a bezpečně odtékající vodě.
Domácí pořadatelé ale věděli, že pokud přestane pršet, jsou schopni závod uskutečnit i v těchto podmínkách. Déšť nakonec ustal okolo patnácté hodiny a pořadatelům stačily necelé tři další hodiny, aby mohli s technikou vjet na ovál, který dokázali do začátku závodu připravit v takové kvalitě, že se závody mohly bez problémů konat.
V devatenáct hodin se na dráze postupně všem přihlížejícím představili účastnící a závodní maraton mohl začít.
Kryštof Rybář v akci
Již tréninkové jízdy ukazovaly na nejen velkou vyrovnanost většiny účastníků, ale rovněž především nebývalý nárůst kvality jezdců. A to se nakonec posléze v samotném závodě jen potvrdilo.
O postup deseti jezdců do semifinálových rozjížděk se doslova pralo minimálně dvacet účastníků. Na dráze se odehrávaly souboje, které mnohdy nejsou k vidění ani při daleko významnějších závodech dospělých. Přihlížející diváci, a že jich bylo na ochozu oválu okolo několika stovek, si rozhodně přišli na své.
Na jistotu semifinálové účastii bylo třeba nakonec získat minimálně čtrnáct bodů z celkové dvacítky. To se podařilo po bez nadsázky výtečném výkonu rovněž našemu Adamu Fenclovi. Kryštof Rybář si vyjel, jak již bylo zmíněno v nesmírně silné konkurenci velice pěkných deset bodů, které v konečném účtování nakonec znamenaly devatenáctou příčku.
Bylo prodáno úplně všechno
Adam Fencl přivezl do Čech šestou příčku
Adam Fencl si v semifinále vyjel ještě další dva body, když hodně dlouho útočil na vedoucího Němce Lukase Fienhageho. V posledním okruhu jej ale o tři body připravil pozdější vítěz, Australan Matthew Happy Gilmore. Zisk celkových šestnácti bodů však Adamu Fenclovi stačil na výborné šesté místo.
Vítězem se stal australský jezdec Matthew Happy Gilmore před Madsem Hansenem z Dánska, Lukasem Fienhaghem z Německa a po dvou pádech notně otřeseným Arslanem Fajzulinem. Finále ale samo o sobě nebylo vůbec jednoduché. Jízda se celkem čtyřikrát musela opakovat.
V úvodních dvou došlo k pádu jezdců při nájezdu do první zatáčky, ve třetím opakování poslal Marcin Turowski ve třetím okruhu Arslana Fajzulina pod ochrannou bariéru. Čtvrté opakování, již bez vyloučeného Marcina Turowského, se nakonec podařilo dojet.
Své ruce k dílu přiložili i Jawáci
Vítězná trojice tak mohla z rukou funkcionářů FIM převzít poháry pro nejlepší. Když mladíci vystupovali na stupně vítězů, na hodinkách přítomných přihlížejících bylo již půl druhé časného pondělního rána.
K vystoupení naší dvojice v této těžké konkurenci je nutno dodat, že kluci v žádném případě nezklamali a na dráze doslova prodali vše, co v nich bylo a odváděli opravdu super výkon. Ten by se ale zcela jistě také neobešel bez výrazného nasazení všech ostatních, především mechaniků a otců připravujících stroje, trenéra Miroslava Rosůlka, který se svými poznámkami neustále pobíhal mezi dráhou a depem, aby chlapcům předal ty nejlepší poznatky a rady, ale i vydatné pomoci pracovníků JAWA Divišov – Jana Hlačiny i samotného ředitele Ing. Reslera, kteří v průběhu pobytu vynaložili max.úsilí, aby technika byla zabezpečena a připravena.
FIN
1. Matthew Happy Gilmore, AUS
23
1.
2. Mads Hansen, DK
13
2.
3. Lukas Fienhage, D
21
3.
4. Arslan Fajzulin, RUS
21
4.
5. Marcin Turowski, PL
19
X
6. Adam Fencl, CZ
16
7. Brody Eves, AUS
16
8. Rasmus C. Hojmark, DK
15
9. Niels Oliver Wessel, D
14
10. Maja Aamand, DK
14
11. Jack Andrew Smith, GB
13
12. Dakota Ballantyne, AUS
13
13. Darrel de Vries, NL
13
14. Kenneth Jürgensen, DK
11
15. Kyle Bickley, GB
11
16. Steven Labouyrie, F
10
17. Matthew Marson, AUS
10
18. Joris Georges, F
10
19. Kryštof Rybář, CZ
10
20. Jakob K. Hojmark, DK
10
21. Tom Brennen, GB
8
22. Alexander Woentin, S
7
23. Mike Jacopetti, D
7
24. Igor Kopec-Sobczynski, PL
6
25. Gaetan Stella, F
6
26. Celina Liebmann, D
6
27. Mattia Lenarduzzi, I
5
28. Niklas Sayrio, FIN
4
29. Karol Zupinski, PL
4
30. Enzo Dubernard, F
4
31. Kean Dicken, GB
4
32. Fabien Neid, D
4
33. Steven Goret, F
4
34. Jonas Wilke, D
3
35. Henry Atkins, GB
2
36. Benjamin Cambe, F
1
37. Thomas Valladon, F
1
Nejlepší trio se dostalo na stupně vítězů až v pondělí nad ránem
