Praha – 25. června
Dnešní jubilejní dvacátá velká cena v Praze byla speciální i pro Jasona Doyle, který si poprvé za své působení v cyklu Speedway Grand Prix vyskočil na nejvyšší stupínek. Cílem finálové jízdy projel před Gregem Hancockem, který se ujal vedení v průběžné klasifikaci, když cesta Taie Woffindena skončila již v semifinále. Spokojený musel být i Chris Harris, který za sebou nechal Niels Kristiana Iversena a poprvé od Kodaně v červnu 2012 zamířil na pódium. Václava Milíka zdobila bojovnost, přesto skončil šestnáctý. Ani Josef Franc, ani Eduard Krčmář na ovál nevyjeli.

Jason Doyle právě dnes vstoupil do klubu vítězů velkých cen. „Nemohu uvěřit, že se to stalo,“ svěřoval se na tiskové konferenci se svými pocity. „V posledním kole, když jsem byl vpředu, jsem si jen myslel ‚pojď na to, drž to‘. Každý vám řekne, že když jste před vítězstvím, můžete slyšet, jak motor pěkně jede. Ve finále moje motorka jela perfektně. Je to jeden z momentů, který nikdy nezapomenu.“

Než se však postavil na nejvyšší stupínek pódia, musel se vypořádat s Gregem Hancockem. „Věděl jsem, že to nepůjde snadno,“ nezastíral. „Šel jsem zeširoka a zkoušel využít materiál na dráze. Měl jsem dost rychlosti a předjel Grega. Ani jsem tomu nemohl uvěřit. Byl bych šťastný, kdybych skončil druhý, ale že jsem nakonec vyhrál, je moment, který zatím nedokážu pochopit.“

Samozřejmě přišla na přetřes skutečnost, že se vítěz z Prahy vesměs na konci sezóny stává mistrem světa. „Já jen doufám, že bych se mohl dostat na pódium,“ komentoval Jason Doyle, jenž je nyní před Cardiffem čtvrtý se ztrátou dvou bodů na Chrise Holdera. „Jestliže se budu cítit jako teď, doufám, že bych toho mohl vyhrát mnohem více.

Australanovu prvnímu triumfu přihlížela také část jeho rodiny, která přicestovala za ním až z Nového Jižního Walesu. „Moje sestra a její manžel přijeli už do Horsensu, kde mi to ale nešlo, jak bych chtěl,“ vyprávěl Jason Doyle. „V Praze jsem měl také tátu. Přál jsem si, aby tady byla i moje snoubenka, ale snad u toho bude, až zase vyhraju příště.“

Markéta slavila dvacátou velkou cenu a Greg Hancock je absolvoval všechny. „Je to bláznivé přemýšlet, že sem jezdím tak dlouhou,“ zamyslel se. „Ale já se cítítm stejně mladý jako všichni tito kluci. A někdy ještě mladší. Těšil jsem se, že bych mohl vyhrát, ale Jason byl na své misi. Ale myslím, že tohle byla nejlepší Grand Prix, kterou jsme tu měli. Tolik předjíždění jsem tady ještě neviděl. To je vzrušující, protože máte větší možnosti. Markéta ale byla skvělé místo vždycky.“

Ani Chris Harris, jenž je v průběžné klasifikaci patnáctý, nemohl být zklamaný. „Bojoval jsem a použil tři různé motocykly,“ nechal se slyšet. „Až ten třetí byl tan, který se zdál, že funguje. Před dneškem jsem na něm nejel. Jsem s ním velice spokojený a moc děkuju klukům v depu. Makali tvrdě a povzbuzovali mě. Byla to dobrý večer. Všechny své soupeře znám, nejsou neporazitelní. Je přede mnou ještě dlouhá cesta a uvidíme, jak to do konce roku půjde.“

Aktuální pořadí šampionátu:

1. Greg Hancock 56, 2. Tai Woffinden 48, 3. Chris Holder 44, 4. Jason Doyle 42, 5. Maciej Janowski 41, 6. Bartosz Zmarzlik 38, 7. Antonio Lindbäck 35, 8. Peter Kildemand 34, 9. Nicki Pedersen 32, 10. Fredrik Lindgren 32, 11. Matej Žagar 31, 12. Niels-Kristian Iversen 30, 13. Andreas Jonsson 28, 14. Piotr Pawlicki 23, 15. Chris Harris 20, 16. Patryk Dudek 8, 17. Anders Thomsen 5, 18. Václav Milík 3, 19. Denis Štojs 1, 20. Nick Škorja 1.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Lenka Rejdová

Praha – 25. června
Podle včerejšího tréninku před velkou cenou České republiky na ploché dráze na pódium míří Chris Holder, Greg Hancock a Tai Woffinden. Všichni tři se soustředili hlavně na oslavné jízdy alias wheelies po zadním kole před hlavní tribunou docela slušně zaplněné pražské Markéty.

Podle stejného kritéria by Nicki Pedersen a můj favorit Antonio Lindbäck zcela zrezignovali na čtvrté kolo šampionátu, protože se na trati ani neobjevili. Tuhle svéráznou analýzu mi trochu kazil Eduard Krčmář.

Slánský závodník taky bravurně jel po zadním kole, přestože z pozice náhradníka má jen nevelké šance na pódiové umístění. Na druhou stranu, pokud se Nicki Pedersen s Antonio Lindbäckem neukážou ani na dnešním závodě, tak Eduard Krčmář má stejně dobré vyhlídky jak ostatní plnoprávní účastnici pražského kola Speedway Grand Prix.

Neumím zařadit ani snahu dalšího mého favorita Josefa France. S nápisem mladý veterán vyvedeným na kombinéze v místech, kde záda předchází v dolní končetiny, se snažil víc než leckterý jiný borec na regulérním extraligovém závodě. A jel do té míry na doraz, až upadl.

Josef Franc umí jezdit plochou dráhu, a to jak krátkou tak i dlouhou a jen tak nepadá. Že by tedy náhradníci věděli něco víc, než my ostatní?

To se dozvíme dnes mezi devatenáctou a zhruba dvaadvacátou hodinou, kdy se pojede jubilejní dvacátá Speedway Grand Prix České republiky. Nenechte si to ujit. Určitě bude stát za to na téměř vyprodané Markétě být.

Aby těch mých konspiračních teorií nebylo málo, napadá mě, že i ti fanoušci asi vědí něco navíc, když se tak ženou na největší plochodrážní závod roku v Praze? Když se vyprodají všechny sedačky, pořadatelé slibují, že budou lístky k stáni. A nikdo by neměl zůstat před branami stadionu.

Tak není co dodat?

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Praha – 21. června
Pořadatelé pražského kola mistrovství světa na ploché draze jednotlivců, Auto klub Markéta Praha, v rámci propagace svého nejdůležitějšího podniku pravidelně pořádá tiskové konference, aby včas a dopodrobna informovali, cože se kolem SGP děje.  Čtenáři magazínu speedwayA-Z nejsou náhodnými fanoušky jízdy levých zatáček, takže nejspíš už dávno jsou informovaní o letošních náhradnících a o přidělené divoké kartě na sobotní velké ceny.

Fredrik Lindgren pojede s GTR i na Markétě

Zkušenosti z minulých let napoví i o průběhu celé akce, takže podávat tyto informace by bylo nošením dřiví do lesa. Naopak mohlo by vás zajímat, že od minulého čtvrtka oficiálně je potvrzeno, že dlouhodobě zraněný Jaroslaw Hampel se nezúčastní ani čtvrtého kola letošního šampionátu.

Není to dobrá zpráva pro nikoho a jediné pozitivum je, že uvidíme v akci nový plochodrážní motor Gerhard GTR ve stroji prvního náhradníka seriálu, Fredrika Lindgrena. Motor GTR měl oficiální premiéru loni, právě v Praze, kde část tréninku a jednou jízdu na něm odjel Brit Chris Harris.

Tan s ním pak odjel i zbytek sezóny a byl úspěšný i kvalifikaci do SGP. Pravidelný účastník Grand Prix nebude chybět na Markétě ani letos, ale údajně pro nevyhovující finanční požadavky producenta GTR, se vrátil k osvědčenému GM, zatím bez výrazných výkonů.

Fredrik Lindgren, naopak předvádí skvělou formu a stoupá závod od závodu vzhůru. Nakolik je to zásluhou i nového motoru, je docela těžké odhadnout, ale v Kršku, Varšavě a dánském Horsens bodoval velice solidně. V Horsens dokonce vyhrál základní část závodu a nepochopitelně nepostoupil do finále. Třeba se mu to podaří právě na Markétě? Každopádně já osobně jsem velice zvědav na výkon jezdce a motoru.

Václav Milík je připraven na beton i hlubinu

Dalším a podle mě největším lákadlem je účast Václava Milika. Vše mluví v jeho prospěch, co se týče potenciálu do sobotního závodu. V minulém kole polské extraligy si vyjel skvělých deset bodů v tamní silné konkurenci. Nasvědčuje to, že nedávné zranění ruky je už minulostí a Václav Milík je v nejlepší formě.

Dravost, umění a zdravé sebevědomí pardubickému talentu nikdy nechyběly, teď se přidaly zkušenosti jak z Grand Prix, tak i ze pravidelných soubojů se špičkovými jezdci a s nastavením motocyklů.  Václav Milík byl hostem tiskové konference a odpovídal na otázky ohledně přípravy na sobotu.

Prozradil, že jeden motor je od polského tunera a další od Švéda Briana Andersena z BAR-Engineering. Motocykly jsou každý připraveny jinak, jeden na tvrdý povrh a druhý na hlubinu.

Mistr republiky poodkryl některé detaily ze zákulisí příprav především techniky, ale co je důležitější, že velmi dobře ví, co děla a jak využit specifika jednotlivých nastavení. Pro nás diváky, není důležité, který motocykl nakonec použije, mnohem důležitější je, že si věří a cítí se byt připraven.

Václav Milík působil velice vyrovnaně, klidně a je si vědom, že nastala pravá chvíle uplatnit talent, zkušeností a velmi dobrou momentální formu. Nedeklaroval žádné přehnané cíle, jelikož účast v semifinále, kterou by považoval za úspěch, je zcela reálná. Ale jsem přesvědčen, že si věří mnohem víc a prostě to nechce zakřiknout. Co je důležitější věřím, že letos na to má.

Zřejmě se bude také stát

Dosavadní průběh série je velice vyrovnaný. V čele, ale i v celé tabulce jsou minimální rozdíly a v Praze nikdo nebude chtít ztratit kontakt s leadery šampionátu. V Horsens vyhrál Maciej Janowski, a to už přivádí polské fanoušky do euforického stavu, takže do Prahy přijedou ve velkém počtu.

Polákům se v Praze tradičně daří, takže Bartosz Zmarzlik určitě se pokusí přenést skvělou formu z ligových závodů i do seriálu velkých cen.  Lístky se prodávají víc než dobře a v sobotu bude nejspíš vyprodáno a na řadu přijdou i vstupenky k stání, tak aby žádný zájemce neodešel od pokladen s prázdnou.

Přidáme-li nedořešený souboj Dánů Nicki Pedersena s Nielsem Kristianem Iversenem po drsné jízdě v Horsens před čtrnácti dni, skvělé formy Chrise Holdera, Tai Woffindena, Antonia Lindbäcka a jako obvykle Grega Hancocka, Markéta slibuje skvělou podívanou.

Nezapomínejme, že čím vyrovnanější startovní pole, tím větší šance mají černě koně a můj letošní tip je na Václava Milika. Dokáže-li zopakovat polských deset bodů, může byt ve finále a tam nikdy nevíte. Takže se nemůžu dočkat 18:45 tuto sobotu, kde jinde, než na Markétě.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Praha – 16. června
V Praze na plochodrážním oválu na Markétě se již závodí bezmála šedesát. Za tu dobu si diváci přišli na své nejen na domácích závodech, ale též při závodech mezinárodních včetně mistrovství světa. Když tragicky zahynul v Pardubicích při Zlaté přilbě v roce 1968 Luboš Tomíček, jeden z našich nejlepších jezdců té doby, začal se na Markétě jezdit na jeho počest Tomíčkův memoriál, který postupem doby zastínil Velkou cenu Prahy s tradicí od jednašedesátého.

Velká cena již podvacáté

Protože se Tomíčkův memoriál konal vždy v pondělí po Zlaté přilbě, dařilo se pořadatelům zajistit do startovní listiny světové jezdce zvučných jmen. Ole Olsen, Ivan Mauger, Barry Briggs, naši Jiří Štancl, Aleš Dryml, později Antonín Kasper mladší, Bohumil Brhel a mnoho dalších až do dnešní doby.

Mimoto se na Markétě odjelo mnoho podniků mistrovství Evropy a světa. Protože se stadión v Praze postupně vypracoval do pozice nejlepšího stadionu v České republice a k tomu se přidala vynikající práce pořadatelů, bylo jen otázkou času, kdy se v Praze pojede závod o titul mistra světa.

Příležitost přinesl konec éry jednodenních finále světového šampionátu. Klubová diplomacie a v neposlední řadě i krásy české metropole se postaraly, že se v květnu před devatenácti lety konala v Praze poprvé Speedway Grand Prix.

A tak se stalo to, čemu by před dvaceti lety uvěřil asi málokdo. Praha je nejčastějším pořadatelem velkých cen a 25. června se uskuteční již podvacáté. Je to pro naši plochou dráhu, pro město Praha a pro náš stát, obrovská pocta a také veliká reklama.

Vyrovnaná soutěž

Příští sobotu od 18:45 hodin nás tedy čeká velký plochodrážní svátek. Závod v Praze bude letošní čtvrtý v pořadí z celkových jedenácti. Titul mistra světa obhajuje Angličan Tai Woffinden. I letošní ročník je stejně jako ty minulé, velice vyrovnaný, což dokazují získané body ze tří odjetých závodů.

V čele jsou dva jezdci, kteří mají shodně 39 bodů, Tai Woffinden a Chris Holder.  O bod za nimi, tedy s 38 body je nestárnoucí a v České republice velmi oblíbený Greg Hancock, který je ve věku Jaromíra Jágra a svým přístupem a pílí, je jedním z nejlepších na světě. Určitě to v Praze znovu divákům dokáže.

Na čtvrtém místě je vítěz SGP z Dánska, Hancockův veliký kamarád, Polák Maciej Janowski s 36 body. Další pořadí podle bodů: Antonio Lindbäck 30, Peter Kildemand  28, Matej Žagar  26, Jason Doyle  25, Bartosz Zmarzlik  25 a  Nicki Pedersen  24. Pořadí je tedy nebývale vyrovnané a dá se očekávat tvrdý boj o každý bod.

Češi v české velké ceně

České pořadatelství umožňuje tradičně šanci pro naše závodníky proniknout do velkého světa velkých cen.  V minulých dvaceti letech se proto Grand Prix České republiky zúčastnila hezká řádka českých jezdců, někteří jeli i celý seriál.  Bratři Lukáš a Aleš Drymlovi, Antonín Kasper, Bohumil Brhel, Tomáš Topinka, Marian Jirout, Josef Franc, Václav Milík, Matěj Kůs a další.

Významného úspěchu dosáhl Lukáš Dryml, když si z podniků SGP odvezl čtyři umístění na pódiu. Něco takového se nepovedlo nikomu před ním a ani po něm. A je bezesporu škodou, že na žádného Čecha na stupních vítězů nikdy nesvítily reflektory pražské Markéty.

Divokou kartu dostal náš v současnosti nejlepší závodník Václav Milík.  Na šanci v roli náhradníků budou čekat ostřílený Josef Franc a mladý nadějný Eduard Krčmář. Bylo by super, kdyby naši jezdci  přitáhli  na tribunu hodně českých fanoušků. Naše plochá dráha to moc potřebuje.

Co dodat? Snad jen přání Autoklubu Markéta, ať se jim vydaří počasí, plné tribuny  a důstojné jubileum dvacáté Grand Prix  v Praze.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Mirek Horáček

Praha – 7. června
Čekání na jména závodníků, jimž výbor AK Markéta Praha přidělí divokou kartu a dvě vesty náhradníků pro Speedway Grand Prix České republiky, každoročně připomíná četbu dobré detektivky. Letos se její záplatka prodloužila díky termínu na sklonku června a oheň do ohně dramatu přilily tři prestižní podniky domácího kalendáře, jichž jsme na ovále v naší metropoli byli svědky. Dnes dopoledne jsme se však dostali na poslední stránku, protože na tiskové konferenci zazněla tři jména. Václav Milík coby divoká karta a Josef Franc a Eduard Krčmář v úlohách náhradníků.

„Tahle tři jména mají momentálně nejvyrovnanější výsledky a nemají výkyvy,“ svěřil se magazínu speedwayA-Z sportovní ředitel pražské Markéty Pavel Ondrašík. Na první pohled se o žádné překvapení nejedná.

Václav Milík je neoddiskutovatelně česká jednička již pár sezón. Josef Franc si vyjel sedmnáctku při dubnovém Prague Open a Eduard Krčmář prožívá vskutku excelentní jaro. V tomto ohledu vskutku nebylo, co řešit. Nicméně o tom, koho z trojice odměnit divokou kartou, nebylo přece jen tak jednoznačné.

„Pepa je domácí jezdec a vyjel si sedmnáctku,“ říká Pavel Ondrašík, aby zároveň připomněl, že mu světový šampionát na dlouhé dráze sebral reprezentační vestu na krátké, v níž byl úspěch jedním z kritérií. „Nemohl jet mistrovství světa a Evropy na krátké. Zvažovali jsme, jestli dát na šestnáctku Vendyse nebo jeho.“

Nakonec se třetí divoké karty v řadě za sebou dočkal Václav Milík. „Shodli jsme se, že Vendys je momentálně nejlepší,“ vysvětluje Pavel Ondrašík. „Jede nejvíc závodů a je se světovou špičkou nejvíc v kontaktu díky polské extralize. Nervozita, co by mu svazovala ruce, proto odpadá.“

Za pravdu mu v tomto ohledu dává povedený comeback, který Václav Milík odstartoval v Goričanu, kde mu jen díra v pneumatice sebrala postup do challenge o přímý postup do světa velkých cen roku 2017. A také nedělní výkon při polské extralize, kde se jeho Wroclaw utkal v Poznani se Zielenou Gorou. Jenže pražské návrhy odcházely do Londýna na začátku poslední třetiny května, kdy Pardubičan stále laboroval se svou zraněnou pravačkou.

„Snažili jsme se vybrat toho, komu to jede v Pardubicích nejlíp,“ vysvětluje Pavel Ondrašík. „Velká cena je ještě daleko, nevíme předpověď počasí. I kdyby byly blbý podmínky, Vendysovi to jde nejlíp.“

Nicméně divoká karta by letos slušela i Eduardu Krčmářovi, což by zapadalo i do trendu umožňovat juniorům nakouknout do světa velkých cen, z čehož v minulosti profitovali kupříkladu Luboš Tomíček či Matěj Kůs. „Eda nám přišel z těch šesti, co jsme zvažovali ke konci, jako nejlepší na osmnáctku,“ zdůvodňuje Pavel Ondrašík.

Každopádně letos bylo pro pražský klub nejtěžší rozhodování v otázce pořadí nominovaných borců. „Ta trojice je výkonnostně vejš‘ než ostatní,“ tvrdí Pavel Ondrašík. „Byli bychom samozřejmě radši, kdyby tam byl další domácí, ale naši junioři maj‘ momentálně útlum. A s tím, jak je to postavený, musí souhlasit, jak laik, tak odborník.“

Čeští závodníci v české velké ceně 2016:

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a MirekHoráček