Praha – 9. června
Není samozřejmostí, že trénink před velkou cenou je veřejně přístupný. Je to spíš výjimka než pravidlo. Pražská Grand Prix ale tradičně otvírá brány stadionu už v pátek. Je osobně ty tréninky měl rád vždycky. Když před několika lety kvůli dešti trénink zrušili, byl jsem zklamaný, jako by padnul samotný závod. Trénink totiž má to kouzlo, že se můžete soustředit na jízdu toho kterého závodníka, než byste sledovali drama závodu. Jezdci samotní zkouší věci, které si naostro jen tak nedovolí. Třeba se odrazit od mantinelu, jak to dnes předvedl Polák Bartosz Zmarzlik. Nemusí povinně dosáhnout nejlepší možný čas. Někteří se prostě předvádějí publiku, za což pochopitelně sklízejí obdiv a velice často potlesk.
Na slovíčko s Marcelem Gerhardem
Další výhodou tréninku je, že závodníci a jejich doprovod jsou mnohem sdílnější, klidnější a na pár otázek rádi odpovědí. Dneska jsem si dokonce užil docela rozsáhlý rozhovor s tvůrcem motorů GTR Marcelem Gerhardem.
Původně jsem se ho chtěl zeptat, v čem je výhoda jeho motoru, která pomohla Fredriku Lindgrenovi vystoupit na nejvyšší stupínek pódia ve Varšavě. Jenomže Marcel Gerhard odpovídal tak ochotně, že tomu budu chtít věnovat samostatný text.
Navíc budeme vědět, jak dopadl jeho závodník dva roky po premiéře jeho motoru, právě během pražské Grand Prix, tenkrát během jediné jízdě a par tréninkových kol v rukou Chrise Harrise.
Peter Kildemand se na Markétě může cítit jako doma
Bylo období, kdy se účastnici seriálu měli účastnit tréninku před sobotním závodem povinně. Mělo to zabránit hvězdám jet jiný závod a riskovat zranění těsně před podnikem světového kalibru. Pochopitelně byly výjimky a třeba když někdo byl po zranění, tak mu dovolili odpočívat o den déle.
Dnes je pravidlo poněkud modifikované a tréninku se musí zúčastnit závodník, který se vrací po vážném zranění. Už prosákla informace, že zítra nenastoupí Nicki Pedersen. Právě on, který nejel od osudného závodu v Dánsku žadný mítink, by musel trénovat povinně.
Bohužel trojnásobný mistr nebyl shledán způsobilým k závodění zdravotními experty a zůstal doma. Nahradí ho znovu, stejně jako před čtrnácti dny v Daugavpilsu jeho krajan Peter Kildemand. Ten se mimochodem taky zranil v Lotyšsku, ale jeho zranění nebylo tak vážné a nebude mu bránit v zítřejším startu.
Ptal jsem se ho na to a on odpověděl, že nic moc to není, takže bez problémů. Jakoby se nejednalo o zlomeninu a jakoby se neodehrála před čtrnácti dny, ale minimálně před čtrnácti měsíci. Tak jsem se nemohl s odvoláním na jeho extraligové starty před lety za Prahu nezeptat, zda se cítí na Markétě doma.
„Jistě,“ odpověděl. „Tady se mi jezdí dobře.“ Bravurní způsob jízdy Petera Kildemanda, někdy dost tvrdý k soupeřům, je lahůdkou pro diváka. Takže si myslím, že pokud nebude mít den blbec jako minule v Lotyšsku, máme se na co těšit.
Spokojení diváci
Dnešní trénink byl do jisté míry taky o tom, kdo se ho nezúčastnil. Nebyl to jen zraněný Nicki Pedersen, ale také Matej Žagar a Emil Sajfutdinov. Oba nejenom, že nevyjeli na trať, což neudělal ani tai Woffinden v první jízdě své skupiny, ale ani se neukázali v depu. Jejich boxy zůstaly neobsazené. Uvidíme, jaký to bude mít vliv na jejich zítřejší výsledky. Třeba právě Nicki Pedersen udělal totéž loni a závod byl pro něho propadák.
Zato všichni ostatní předvedli krásná kola, jedna radost pro oko diváka a objektivy fotoaparátů v krásném podvečeru. Třeba Fredrik Lindgren, viditelně kulhající v Daugavpilsu, prohlásil, že se cítí na sto procent fit. Jeho jízda na Markétě to určitě nepopřela. Poláci, ať to byl Patryk Dudek, Bartosz Zmarzlik či Piotr Pawlicki, všechny předvedli něco jen pro diváky. Třeba jízdu po zadním kole na začátku každé tréninkové série, anebo již zmíněné nacvičovaní odražení se od mantinelu právě Bartosze Zmarzlika. A nebyli jediní.
Český a slovenský přínos plochodrážnímu světu
Nás ale určitě budou zajímat startující s divokou kartou Václav Milík, náhradnici Josef Franc a Matěj Kůs. A pochopitelně slovenská hvězda Martin Vaculík, který do české ploché dráhy bezesporu patří už tím, že je jediným zahraničním mistrem republiky.
Shodou okolností se všichni se střetli ve středu v Slaném při extralize a zítra minimálně uvidíme souboj Václava Milíka s Martinem Vaculíkem. Oba byli jako vždy velice vstřícní ke všem a vyřazovali dobrou náladu před zítřejším závodem. Pardubičan potvrdil, že SGP je velkou motivaci, a že určitě mu pomáhá, že proti všem soupeřům pravidelně jezdí v polské lize. O zranění nohy už ani nemluví. Slovák má letos v každém díle seriálu jediný cíl. Vyhrát. Proč by tomu mělo být zítra jinak?
Neméně zajímavé bylo pozorovat Josefa France s Matějem Kůsem. Oba přistupovali k tréninku jako k velice důležitému závodu. Matěj Kůs má pramalé vyhlídky třeba odjet jedinou jízdu, pokud někdo neodstoupí, ale nasazení bylo maximální. Měl defekt a po návratu v další tréninkové sérii jel jako o život.
Čekání na stoosmičku
Poslední zajímavost, losování přihlížel jediný závodník. Tai Woffinden. Ten ale, ihned poté co vytáhli jeho číslo 108, odkráčel. Jakoby chtěl říct něco ve stylu, kdo je mým soupeřem, mě nezajímá. Stejně je chci porazit všechny. Uvidíme zítra.
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
