Mšeno – 20. června
První odveta letošní extraligy s sebou nese jednoznačné poselství. Vůbec poprvé se v historii českých ligových dvojutkání budou udělovat hned tři tabulkové body. Získá je ten celek, jehož celkové skóre z obou duelů bude vyšší. Lépe je na tom Milan Mach, který psychologicky nahlásil svou sestavu až těsně před vypršením čtyřiadvacetihodinové hranice. Petr Vandírek logicky čekal na čísla svého soka, takže limit byl o pár minut překročen.

Sestavy pro zítřejší duel:

 

Grepl PDK Mšeno:	1 Michal Klein, 2 Filip Šitera, 3 Stanislav Pouznar, 4 Mads Korneliussen (DK), 5 neobsazeno, 6 Patrik Nagy (H – ACCR), 7 Norbert Kosciuch (PL)
AK JAZ servis Slaný:	8 Robert Kosciecha (PL), 9 Michal Dudek, 10 Michal Průcha, 11 Eduard Krčmář, 12 Martin Málek, 13 Ronny Weis (D – ACCR), 14 Sebastian Ulamek (PL)

Foto: Wojta Zavřel

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Slaný – 13. června
Prozatím nejlepší utkání letošní extraligy viděli dnes diváci ve Slaném. Domácí se v duelu s Pardubicemi, jež se po právu pyšní ambicemi jednoho z klíčových pro postup do play-off, ujali vedení v rozjížďce s číslem čtyři. Lubomír Vozár ovšem předváděl strategický koncert a svou šestibodovou ztrátu v rozjížďce s číslem osm snížil na pouhé dva body. V tomto momentě začal padat d隝 a po krátké pauze měl vrch hosté. Když si však po třinácté jízdě vypracovali osmibodový náskok, Milan Mach neváhal. Polská dvojka Sebastian Ulamek – Robert Kosciecha mu přivezla osm bodů. Slaný ztrácel jediný bod, avšak Václav Milík s Lukášem Drymlem dokázali s domácími Poláky zajet remízu.

Slaný má vrch
Stejně jako se oblaka honila se sluníčkem a čas od času se k zemi snášely dešové kapky, dalo se předpokládat, že se podobná naháněčka se slzami na straně poražených odehraje i na slánském ovále. Jak domácí, tak hosté disponovali poměrně vyrovnanými sestavami. Tipovat bylo obtížné, a to tím spíše, dá-li se předpokládat, že jsme dnes byli svědky jednoho z existenčních duelů pro play-off.

Lepší vstup do závodu mohl míst Slaný. Robert Kosciecha se v rozjížďce s číslem jedna dostal do čela před Lukáše Drymla, který si po středeční kolizi s Przemyslawem Pawlickim vyzkoušel plochodrážní sedlo teprve včera při svítkovském tréninku. Nyní se pokusil proniknout do čela vnějškem úvodní zatáčky, avšak slánský Polák ho vyvezl.

Něco obdobného v juniorském podání se odehrávalo rovněž za zády obou es. Michal Průcha držel v šachu Davida Štěrovského. Ten se slánského závodníka pokusil podjet ve druhém oblouku, avšak neuspěl. Dopředu se dostal teprve na začátku třetího okruhu, v jejím první zatáčce Michal Průcha upadl.

„Byl jsem přemotivovanej‘ a chtěl jsem moc,“ vysvětloval později, poté co se znovu vrátil do sedla, by vybojovaný bod byl ztracen. Po smírném začátku se do čela dostaly Pardubice. Sebastian Ulamek sice předvedl perfektní start, avšak Ben Barker se v první zatáčce posunul před něho. Aleš Dryml ohlídal jeden bod před Michalem Dudkem.

Slaňáci ovšem chtěli nahoru a třetí jízda toho byla pádným důkazem. Robert Kosciecha stejně jako ob rozjížďku dříve odstartoval na Lukáše Drymla. „Měl kratší cestu,“ poukazoval pardubický borec na postavení na roštu, kde polský závodník stál po jeho levici. Sám musel odrážet i Martina Málka s televizní kamerou na přilbě. Ten záhy minul Tomáše Suchánka, aby se posléze hnal vnějškem první zatáčky. Chvilku byl druhý, avšak Lukáš Dryml ho takřka okamžitě vyhnal zase zpátky.

Oba soupeřící týmy měly na svých kontech po devíti bodech, když se Sebastian Ulamek po raketovém startu ujal vedení v rozjížďce s číslem čtyři. Václav Milík byl hned za ním, jenže nakonec neudržel za sebou permanentně útočícího Eduarda Krčmáře, zatímco Ben Barker vyměnil úvodní trojku za poměrně jednoznačnou nulu. Hned vzápětí triumfoval Aleš Dryml ve stylu start – cíl, ale Martin Málek uzmul druhou příčku Tomáši Suchánkovi.

Slaný se udržel o dva body ve vedení, které měl ovšem zvýšit již v rozjížďce s číslem šest. Domácí jásali, když s letem pásky vypálil vpřed Robert Kosciecha s Michalem Průchou za zády. Jenže Lukáš Dryml se rychle šikoval k útoku a ještě před nájezdem do první zatáčky byl druhý.

Robert Kosciecha ale pozici premianta obhájil, by měl na kahánku zejména v úvodním oblouku druhého kola, kdy se Lukáš Dryml užuž šinul před něho. Pardubice ztrácely čtyři body, avšak Lubomír Vozár teprve rozehrával svou strategickou hru. V rozjížďce s číslem sedm škrtnul Tomáše Suchánka i René Vidnera, který se prozatím na ovál do závodní akce nedostal. Nahradil je tandemem náhradníků Ben Barker – Václav Milík. Milan Mach zůstal v klidu a posílil své ambice, když Martina Málka vystřídal Sebastianem Ulamkem.

Ben Barker jakoby se styděl za svou předcházející nulu a vystřelil do čela. Jenže Eduard Krčmář ho podjel v první zatáčce. Angličan se však nedal a prakticky okamžitě se na čelo vrátil. Jenže útočné ambice slánského juniora rozhodně nezchladil. Eduard Krčmář zaútočil znovu hned v dalším oblouku a tentokrát byl úspěšný.

„Bylo to super, čekal jsem to,“ komentoval Eduard Krčmář své vítězství. Ben Barker však uhájil druhou příčku před Sebastianem Ulamkem, jehož útoky se stupňovaly s intenzitou zvyšující se přímo úměrně s počtem absolvovaných okruhů. Zato Václav Milík, jemuž nula nezvýšila bodové konto, měl jasno, že musí přeskočit na druhý motocykl. Jeho motor se mu ovšem zajížděl až přímo ve slánských boxech.

D隝 spustil pardubický protiútok
Rozjížďka s číslem osm přinesla prozatím nejvýraznější pardubický triumf. Aleš Dryml perfektně odstartoval, zatímco Václav Milík v první zatáčce objel Michala Dudka. Ten si pak s Michalem Průchou už ani neškrtnul a utkání se dostalo na stav 25:23. Jenže závodníky ještě dřív než šachovnicová vlajka v rukou Františka Moulise přivítal d隝.

D隝 byl opravdu mohutný a jen málokdo by si troufnul doufat v pokračování závodu, jenž se právě přehoupnul do druhé poloviny. „Říkal jsem ti, že o dva body vyhrajeme,“ připomínal Milan Mach svou včerejší prognózu pro magazín speedwayA-Z. jenže nebylo síly, která by ručník do ringu hodila.

Lukáš Dryml vyrazil na dráhu s deštníkem nad hlavou, aby se do depa vrátil jako první posel dobrých zpráv. „Už neprší,“ hlásil. Na ovál se vypravili rovněž další závodníci. Z černých mraků sice opět padaly drobné dešové kapky, ale zhruba okolo půl osmé padlo rozhodnutí pokračovat. „Jestli nezačne znova chcát, pojede se,“ byl Aleš Dryml úspěšným prognostikem.

Konec hustého slejváku jakoby odstartoval pardubický protiútok. Lukáš Dryml perfektně odstartoval do deváté jízdy. Hned za ním jel Robert Kosciecha, který se nehodlal po třech triumfem smířit s prohrou. Sám se musel bránit před Václavem Milíkem.

Pardubický junior udržel vnitřní stopu i v nájezdu do druhé zatáčky, kde však Robert Kosciecha odskákal jeho nájezd pádem. „Opřel se o mě,“ vyjádřil se na adresu svého soupeře v depu, ale pak nechápavě kroutil hlavou, když zjistil, že vyloučený je on. Milan Mach verdikt sudího reklamoval, ale Miroslav Topinka si stál na svém. „Sorry, já to viděl takhle,“ ozvalo se z vysílačky.

Při repete byl Lukáš Dryml stejně dominantním pánem situace jako před rozsvícení červených světel. Václav Milík byl za ním, ale z úvodního výjezdu se okolo něj jen mihnul Eduard Krčmář. Stav utkání byl v této chvíli opět nerozhodný 27:27. Lubomír Vozár však opět profitoval ze silných náhradníků, které mohl užít, by mu vývoj utkání neumožňoval šáhnout ani po taktické rezervě, natož pak žolíkovi.

Tomáš Suchánek a David Štěrovský opět zůstali ve svých depech, aby udělali prostor pro Bena Barkera s Václavem Milíkem. Dopředu se však dral i Martin Málek, avšak Václava Milíka nedokázal uhlídat. Pardubičan se do vedení přesunul už vnějškem první zatáčky, avšak Ben Barker nenašel obdobnou cestičku dopředu.

Milan Mach vzápětí kontroval obdobným protitahem, když Michala Dudka nahradil Sebastianem Ulamkem. Ten se mu odvděčil hladkým triumfem stylem start – cíl. V prvním výjezdu vyvezl Aleše Drymla na venek, ale bohužel si nerozuměl s Eduardem Krčmářem, jemuž chtěl otevřít cestu na spodní straně. „Seba mě zavřel,“ stěžoval si slánský junior na svého kolegu, který mu svým manévrem zkřížil dráhu.

Eduard Krčmář však udržel své třetí místo před René Vidnerem, který však ve třetím kole zůstal stát. Na vině nebyla ovšem žádná porucha, avšak zamlžené brýle. Čtyři závěrečné jízdy už nyní slibovaly neskutečné drama, jelikož stav utkání byl znovu vyrovnaný 33:33.

Šedivět nemusí ani nakrátko střižení Padubičané
Zatímco časomíra ukrajovala čtyři minuty, protože Sebastian Ulamek zaskakoval za Michala Dudka i ve dvanácté jízdě, začalo opět drobně pršet. Lubomír Vozár se však přesto zapotil, jelikož Tomáš Suchánek vyrazil na ovál se špatným povlakem. Podařilo se mu ho však zastavit a vrátit do depa.

Na hodinách bylo padesát vteřin do vypršení limitu, když se Tomáš Suchánek se žlutým povlakem na přilbě znovu vydal na dráhu. By se mu do cesty postavila omylem zavřená vrata, stihnul všechno včas. Po vylétnutí pásky se usadil v čele a zezadu jištěný Lukášem Drymlem dovezl do pardubických boxů pět bodů. Sebastian Ulamek s Eduardem Krčmářem tentokrát byli ve snaze překonat pardubickou hradbu absolutně bezmocní.

Václav Milík a Aleš Dryml předvedli podobné představení hned v rozjížďce s číslem třináct. Po dokonalém startu se oba usadili vpředu a nedali Marinu Málkovi s Robertem Kosciechou ani náznak šance. Rozčarovaný Polák ani neprotnul metu a z poslední zatáčky zamířil rovnou do svého depa.

Průběžné skóre 35:43 sice výrazně zvýhodňovalo hosty, ale se dvěma rozjížďkami do konce nebyla jejich osmibodová převaha nepřekonatelná. A to tím spíše, využil-li Milan Mach ze svého strategického arzenálu pouze starty náhradníka Sebastiana Ulamka.

Slánský kouč se ukryl se svým programem v útrobách dílny Krčmářových, kde však nezůstal osamělý dlouho. Objevil se Sebastian Ulamek s otázkou: „Milane, můžeme s tím ještě něco udělat?“. Souhlasná odpověď byla nasnadě. Promptně upečená strategie byla stejně přímočará jako nebezpečná. Sebastian Ulamek pojede v rozjížďce s číslem čtrnáct jako žolík, Robert Kosciecha jako taktická rezerva. A hned nato se dvojice Poláků objeví na dráze v jízdě nejlepších svých týmů.

Svou pozici na roštu si ze slánského tandemu vybíral jako první Sebastian Ulamek. Na jeho tváři se objevily chmury, když zjistil, že ve čtrnácté jízdě mají hosté k dispozici první a třetí dráhu. „Vezmu si druhou,“ rozhodl se po chvilce váhání. „Ale radši bych tu první…“

Start však zvládli lépe Slaňáci. Nejprve Sebastian Ulamek, za ním Robert Kosciecha, který zametl s pardubickým tandemem Aleš Dryml – Ben Barker, aby okamžitě převzal vedení. Celou dobu se však otáčel po svém kolegovi, jehož v poslední zatáčce pustil před sebe. Domácí projeli pod šachovnicovou vlajkou obtěžkáni osmi body.

„Kdybych měl vlasy, tak bych zešedivěl,“ nechal se slyšet Aleš Dryml, když zjistil, že Pardubice vedou před poslední rozjížďkou o pouhopouhý jeden bod. Strategie na vítězství však byla prostá. Zatímco Sebastian Ulamek mířil za dalším triumfem, oba Pardubičané se soustředili na jeho kolegu.

V první zatáčce pustil Lukáš Dryml před sebe Václava Milíka a navíc lehce vyděsil Roberta Kosciechu předstíraným zakolísáním. Sebastian Ulamek dobře věděl, co se za jeho zády děje. Snažil se brzdit, ale Pardubičané se nedali zaskočit. A remízu, která v tomto případě přinesla jejich klubu vítězství o jediný bod, uhlídali.

Hlasy z depa
„Nervy? Nervy? Pro koho?,“ zlehčoval Lukáš Dryml napjatý konec dnešního mítinku. „Měl jsem všechno pod kontrolou. Zatejpoval jsem si dobře ruku, respektive palec. Byl jsem víc v pohodě, jel jsem s tím, že dám test. Je to blbý říkat, chtěl jsem udělat závod, ale po takovým karambolu v Pardubicích, co zavinil Polák, když mě trefil do zadního kola? Ale dal jsem si docela dobrý meditace, navštívil doktora a ten mi řek‘, že to mám zkusit. Včera jsem v Pardubicích zkoušel sám sebe. Pak jsem se s takou pustil do mytí motorek a dostal se do kola plochá dráha, plochá dráha a bylo to daný. Dneska jsem nebyl ve stoprocentní kondici jako normálně. Po první jízdě jsem se musel uklidňovat a dát se do pohody. Byl jsem fajnově rozjetej‘, v první jízdě měl Kosciecha kratší cestu, ale já si udělal chu. Ztrácel jsem body, ale nechtěl se dostat pod tlak a povedlo se to. Last heat decider je brilantní, tam jsme museli. S Milíčkem se to povedlo, rád vidím, když mladej‘ poslouchá, dnes bych h pochválil a Suchoše taky.“

„Paráda,“ zářil Václav Milík. „Zezačátku jsem jel motorku, co nejela. Jel jsem na ní dvě jízdy, ale stála za hovno. Narychlo jsme zajížděli motor tady v depu. A mega raketa. Nervy byly až do konce a nakonec to bylo o bod. Nakonec se mi začalo dařit a dostal jsem chu. Ještěže jsem si vzal druhej‘ motor a jelo to parádně. Vyhráli jsme o bod, kdyby to bylo o deset bodů, nezlobil bych se. Jen tak dál, dál.“

„Je to o bod a zase byly nervy,“ svěřoval se Aleš Dryml se svými dojmy z dnešního závodu. „Kdybych měl vlasy, zešedivím z toho (smích). Super, vyhráli jsme, ale teď jsem byl před tou poslední jízdou nervózní. Jsem rád, že jsme vyhráli, bylo to napívaný, až trošku moc napínavý. Pro diváky, proč ne, je to vzrůšo. Nejsem favorit tohohle systému, ale to napětí je tam pořád.“

„Nic se tentokrát nezadřelo,“ usmíval se Tomáš Suchánek. „Zezačátku to nejelo, pak jsem to dopasoval a moc se mi to líbilo. Byly to nervy až do poslední jízdy a nakonec jsme vyhráli o bodíček. Dali jsme to, páč jsme neměli na výběr. Jen tak dál, teď už nedáme šanci nikomu. Ani Praze, tý vůbec ne, máme jí, co vracet.“

„Dobrý,“ viděl Eduard Krčmář úroveň závodu. „Škoda, že vyloučili Roberta. Fakt ho sundal, viděl jsem to sám. Bod nám chyběl. Ale to si piš, že je v Pardubkách spráskáme. Všechno fungovalo, jak ale zapršelo, mydlilo se to a nemoh‘ jsem doladit motorky. Pak mě ještě z výjezdu zavřel Seba. Hlavně se to mělo hned zrušit a vyhráli jsme. A děkuju Bohoušovi Brhelovi za motor.“

„Škoda deště a toho vyloučení Roberta,“ bilancoval Martin Málek. „Začali jsme prohrávat starty a bylo to. Škoda, vypadalo to nadějně. Je to o jeden bod, nedá se nic dělat, jsou to závody.“

„Škoda pádu,“ litoval Michal Průcha. „Byl jsem moc motivovanej‘ a chtěl přes moc. Asi jo. Přetočil jsem se na mokrým fleku a šel na hubu. Pěkný závody, akorát trošku nervy. Udělal jsem aspoň bod, příště to bude lepší. Moc jsme netrénovali, pokropili nám to tady na jeden trénink. Ale zapršelo, objel jsem si pět koleček a jel domů.“

1. ZP Pardubice			47
Lukáš Dryml	2 2 2 3 2	1	12(2)
Tomáš Suchánek	0 1 – – 3		4
David Štěrovský	1 – 0 – –		1(1)
René Vidner	– – – R –		0
Aleš Dryml	1 3 2 2 2	1	11(2)
Ben Barker, GB	3 0 2 1	0	6
Václav Milík	1 0 3 1 3 3	2	13
2. AK JAZ servis Slaný			46
Robert Kosciecha, PL	3 3 3 X R	2 0	11(1)
Martin Málek	1 2 – 2 1	–	6
Michal Průcha	0 – 1 0 0		1
Eduard Krčmář	2 3 2 1 0	–	8(1)
Michal Dudek	0 0 1 – –		1
Sebastian Ulamek, PL	2 3 1 3 1	6* 3	19
bez st. č. 7

Aktuální extraligová tabulka:

	závody	skóre	body
1. Praha	3	155:121	6
2. Pardubice	3	139:137	4
3. Slaný	3	135:143	2
4. Dak Plzeň Divišov	1	40:53	0
5. Mšeno	2	85:100	0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Wojta Zavřel

Slaný – 12. června
Slaný a Pardubice toho v letošní extralize mají vskutku hodně společného. Oba týmy doposud mají bilanci dvou odjetých závodů. Oba je přemohl pouze pražský Olymp, by Středočeši si pro porážku přijeli do Břevnova, zatímco Východočeši s týmem z české metropole prohráli ve svém Svítkově. Oba mají na kontě jediné vítězství, když na svých domácích oválech předčili personálně oslabené Mšeno. Zítra se však Slaný a Pardubice střetnou na dráze nad středočeským královským městem v duelu, který může ledacos napovědět, kdo se vydá ve stopách doposud nepřemožitelné Prahy na nejlepší cestu k play-off.

Hvězdy musí být v dobré konstelaci a obloha bez mraků
Už pár dnů před oficiální uzávěrkou soupisek Milan Mach neoficiálně tvrdil, že na zítřejší duel s Pardubicemi vyrukuje se stejnou sestavou, která mu bezmála po dvou letech přivezla první tabulkové body v domácím utkání se Mšenem. A dnes odpoledne byla jeho slova oficiálně potvrzena.

„Sestavil jsem ji dle filozofie, že vítězná sestava se nemění,“ říká slánský manažer. „Ale bohužel jsem ji musel měnit, protože se zranil Roman Čejka. Michal Průcha tak zažije svůj debut, což považuji za oslabení, ale doufám, že kluci podají bojovný výkon tak, abychom měli dobrý závod s dobrým výsledkem.“

Milan Mach se pokusil své personální trable řešit na diplomatickém poli, když předložil návrh na zavedení rider replacement či obnovit hostování z jiných klubů, ale neuspěl. A tak se slánský tým před domácím publikem představí pouze se šesti muži. Zahraničními oporami budou staří známí Robert Kosciecha a Sebastian Ulamek, domácí část tvoří Martin Málek, Michal Dudek a dva povinní junioři Eduard Krčmář a Michal Průcha.

Volná sedmička však vzbuzuje otázky, proč slánský kouč nevyužil služeb svých cizinců s licencí AČR nebo na druhého náhradníka nepovolal silnějšího borce, s nímž by mohl nakládat operativněji. „Myslím, že tohle je lepší,“ má slánský kouč jasno, „Připadá mi to, že s tím Sebou můžu být operativní až dost.“

Slánský kouč má však obavy zcela jiného druhu. „Bojím se počasí,“ vraští čelo. „Včera hodně pršelo. Dnes odpoledne jsem vymetal louže. Snad už nebude pršet, ale jestli bude zítra dopoledne pršet víc, mám z toho strach.“

Zatím se však všechno připravuje na večerní duel. A Milan Mach se magazínu speedwayA-Z svěřil s výsledkem svého propočtu závodu. „Když jsem byl optimista, vyšlo mi, že jsme o dva body vyhráli,“ usmívá se nad svými strategickými úvahami. „Když budou hvězdy v dobré konstelaci, mohli bychom o ty dva body vyhrát. S Pardubicemi jsme na tom zatím stejně, ale teď nás osud už rozdělí.“

Fifty-fifty v sestavách
Pardubice při minulém extraligovém závodě nastoupily cestu transparentnosti, když jména pro duel se Mšenem oznámily už v pátek před středečním závodem. Stejný záměr měly i tentokrát, avšak situaci jim zkomplikovaly následky pádu Lukáše Drymla. Definitivní ano na pozvání do zítřejší pardubické sestavy zaznělo z jeho úst až dnes.

„Měl otřes mozku,“ vysvětluje Lubomír Vozár. „Dnes zkoušel trénovat a šlo mu to.“ Protože se Pardubice zavázaly v základní části využívat služeb svých kmenových závodníků, zbývalo vyřešit otázku cizince. Po jednom vynechaném závodu se do týmu vrací Angličan Ben Barker.

„Rune Holta jede v Polsku odložený závod,“ komentuje jeho nominaci pardubický manažer. „Ben Barker je bojovník na tyhle malé dráhy.“ Lubomír Vozár však jedním dechem sdělil smutnější zprávu, že jeho tým bude muset lovit v zahraničních vodách i v dalších extraligových duelech. „Co jsem mluvil se Štichim, bude až v září,“ odhaluje novinky o zdravotním stavu Hynka Štichauera.

Složení hostí je tedy jasné. Vedle juniorů René Vidnera a Davida Štěrovského figurují v základní sestavě oba bratři Aleš a Lukáš Drymlovi a Tomáš Suchánek, zatímco Ben Barker a Václav Milík obléknou náhradnické vesty.

„Můžu improvizovat,“ vysvětluje Lubomír Vozár své taktické kroky v otázce náhradníků. „Ale Milan Mach tam má Ulamka. Bude to vyrovnané, bude záležet na štěstí, aby nebyly defekty a pády.“ Na rozdíl od minulého týdne, kde nechal závod rozehrát juniorskou dvojicí, bude pardubický kouč útočit zostra už od rozjížďky s číslem jedna, kde nastoupí Lukáš Dryml. Ovšem Milan Mach, který jako domácí viděl pardubickou sestavu předem, proti němu pošle Roberta Kosciechu.

„Vždy říkám, že nebudu tipovat,“ drží se Lubomír Vozár své zásady, „Ale seděl jsem nad programem a je to takové fifty fity. Bude to vyrovnané, záleží, jak zajede Tomáš Suchánek na Martina Málka, jak Ulamek, jak Venca na Eduarda Krčmáře.“ A jak se pardubický kouč dívá na odhad svého slánského protějšku, že utkání skončí dvoubodovým triumfem domácích? „Já si zase myslím, že vyhrajeme my,“ směje se. „Ale kdo ví, jak to bude, má tam pršet ještě dopoledne.“

Historické okénko:
Slaný, 20. září 1993: d隝 odložil závod, nikoliv slánské stříbro
Jak jsme už několikrát v naší historické podrubrice psali, na počátku devadesátých let si fenomenální postavení v československé extralize udržovala Praha, by vyměnila Rudou hvězdu za pojmenování PSK Olymp Praha. Jediným rovnocenným soupeřem jí mohly být pouze Pardubice, které však jejím trůnem otřást nedokázaly.

Sezóna 1993, jež se po rozdělení federace nesla poprvé ve znamení ryze českých šampionátů, měla stát na počátku éry klubů, které byly za svazarmovské éry pokládány za ty menší. Kurz jim udával Slaný. Už roku 1991 si pojistil služby Romana Matouška. Tehdy byl ovšem legendární bouřlivák naší plochodrážní scény dodatečně vyloučen na základě porušení pravidel o přestupu, avšak hned v následující sezóně byl jeho přestup z Prahy do Slaného legislativně finalizován.

Manažer Milan Mach však zbrojil i nadále a v třiadevadesátém si dohodl hostování slibných juniorů Antonína Švába a Jiřího Štancla. Pravidla byla totiž v otázce hostování borců mladších jednadvaceti let poměrně benevolentní a to i napříč spektrem extraligových klubů.

Za těchto okolností mohl Slaný myslet hodně vysoko. Kromě závodů proti Praze, jenž ani v třiadevadesátém neměla ještě sestoupit z extraligového piedestalu, jak doma tak venku, prohrál pouze počátkem června v Pardubicích. Východočeši také vítězili ovšem s výjimkou domácího klání s Olympem.

Za těchto okolností měly Pardubice dorazit v pátek 10. září do Slaného, avšak utkání spláchnul d隝. Náhradní termín byl promptně stanoven na pondělí o deset dnů později. Milan Mach si pojistil Romana Matouška působícího za kanálem La Manche a domluvil hostování Antonína Švába a Jiřího Štancla. Josef Laštovka přivezl standardní sestavu, ovšem bez zraněného Václava Milíka.

Nástup Slaného byl zdrcující. Tandemy Antonín Šváb – Robert Král, Jiří Štancl – František Liebezeit a Roman Matoušek – Václav Buranda udeřily třemi triumfy 5:1. Pardubice, jimž se navíc zranil ještě dlouhovlasý Marián Jirout, nedokázaly nápor domácích zachytit. Vrcholem snahy hostů se stalo šest remíz. Vítězně byl v cíli pouze jedenkrát Pavel Karnas, s deseti body a dvěma bonusy nejlepší muž pardubické sestavy.

Výsledek 59:31 dostal Slaný v průběžné tabulce před Pardubice, které sice měly čtrnáct tabulkových bodů, avšak skóre ze vzájemných duelů se Slaným hovořilo výrazně v jejich neprospěch. Jedinou jejich nadějí udržet si stříbro, bylo počátkem října porazit Prahu na její Markétě. Tož se ovšem ukázalo jako pustá teorie, i když vestu s půlkoněm oblékl i světový finalista juniorského šampionátu Piotr Baron z Polska a celek posílil i Aleš Dryml starší.

Slaný mohl oslavovat stříbro, které se ovšem jen tak nemělo opakovat. O dva roky později zabředl do ekonomických problémů a v sezóně 1996 dokonce spadl do nižší ligy. To by bylo ovšem jiné vyprávění, takže si raději připomeňme zajímavost ze slánské sestavy z třiadevadesátého. Milan Mach měl tehdy na povel dva ze svých současných konkurentů. František Liebezeit, dnešní kouč trojkoaličního týmu jezdil za Slaný při prvním ze svých třech comebacků. V jednom případě za Slaný hostoval i Tomáš Topinka, současný manažer pražského Olympu, který měl před devatenácti lety z extraligy dvě medaile. Stříbrnou se Slaným a zlatou s Olympem, jehož byl kmenovým členem.

Oficiálně nahlášené sestavy:

AK JAZ servis Slaný:	1 Robert Kosciecha, PL
	2 Martin Málek
	3 Michal Průcha
	4 Eduard Krčmář
	5 Michal Dudek
	6 Sebastian Ulamek, PL
	7 neobsazeno
ZP Pardubice:	8 Lukáš Dryml
	9 Tomáš Suchánek
	10 David Štěrovský
	11 René Vidner
	12 Aleš Dryml
	13 Ben Barker, GB
	14 Václav Milík

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Michal Kohout

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 6. června
I když Pardubice měly v dnešním extraligovém závodě se Mšenem dost smůly v podobě defektů Davida Štěrovského a Tomáše Suchánka a vyřazení Lukáše Drymla po kolizi s Przemyslawem Pawlickim, měly nad svými hosty jednoznačnou převahu. Petr Vandírek rozehrál strategické hry, Greg Hancock mu s Przemyslawem Pawlickim dovezli v sedmé jízdě osm bodů, avšak Mšeno letos disponuje poněkud nekonzistentním týmem. I když závěr skrápěl lehký deštík, který spolu se slunečními paprsky vykoulil na obloze nádhernou duhu, bylo po závodech horko. Mšeno podávalo protest, protože pardubičtí závodníci po svých odstoupeních předčasně odklidili své stroje z depa, Pardubice plánovaly kontrovat stížností, že žolíka nehlásil mšenský manažer, nýbrž jeho asistent.

Domácí brzdí jenom defekty
Že Mšeno nepojede oproti původním předpokladům pouze se šesti závodníky, začalo být jasné každému, kdo v depu potkal Vladimíra Višvádera. Nebyl by to ani on, kdyby všechny nebavil svéráznými legráckami. Dnes se pohyboval v pantoflích vyrobených z plochodrážní pneumatiky. „Nemám na nový boty, tak jsem si udělal bačkory z gumy,“ smál se od ucha k uchu. Logicky však musel následovat dotaz týkající se, co Mšeno udělalo, aby ho zlomilo k pokračování kariéry.

„Nezlomili mě, jenom hezky poprosili,“ nechal se slyšet Vladimír Višváder. „Když je to v Pardubicích, jedu.“ Samotnému mu bylo jasné, že ve strategických plánech Petra Vandírka hraje úlohu jen na jedinou rozjížďku, pakliže se vše bude vyvíjet dle předpokladů. Mšenský kouč nechtěl evidentně vystřílet veškerý střelný prach už v úvodu, zatímco esa se do akce dostala až později. Nicméně průběh rozjížďky s číslem jedna zaskočil všechny přítomné.

Lubomír Vozár, jehož před závodem potrápil rozbitý mobilní telefon, postavil na mšenské juniory své vlastní vrstevníky. Po vylétnutí pásky se dopředu dostal René Vidner, zatímco David Štěrovský v prvním oblouku objel Stanislava Pouznara a Michala Kleina. Jak kola ubývala, zdálo se, že maximálnímu triumfu domácích nestojí nic v cestě. Jenže přišla poslední zatáčka a rázem z toho byla remíza.

David Štěrovský totiž v jejím výjezdu zůstal stát. Jeho otec Ladislav později ve svém depu mlčky dával každému příchozímu do ruky kolečko od hřídele kliky primárního řetězu s olámanými zuby. „Prasknul řetízek,“ líčil ztrátu druhého místa David Štěrovský. „Ohnul kolečko a vzal s sebou hřídel.“

Co osud nedopřál Pardubičanům na úvod, vynahradil jim plnou náručí hned ve druhé jízdě. Rune Holta, jenž dnes startoval v české extralize vůbec poprvé, s Lukášem Drymlem za zády nedali ani náznak šance tandemu hostí Patrik Nagy – Vladimír Višváder. Petr Vandírek hodně spoléhal na Filipa Šiteru, jenže ten měl po nočním letu z Anglie kruhy nevyspání pod očima. „Vůbec jsem nespal, o pět hodin mi přeložili let,“ svěřoval se před závodem a dodal, že v pondělí jen v Newcastle jen kvůli hrozbě distancem, jelikož se po předchozí kolizi s Joshem Grajczonkem necítí ještě ve své kůži.

Starosti měl ale i Tomáš Suchánek. „V Sankt Johannu jsem zadřel,“ povzdechl si před nástupem, když ve svém boxu starostlivě směřoval své pohledy směrem k pohonnému agregátu svého stroje. „Uvidíme, motor je zgenerálkovanej‘. Rozjížďka s číslem tři ovšem nedala k obavám žádný důvod. Spolu s Václavem Milíkem s kamerou na přilbě, který nahradil Reného Vidnera, dokonale odstartovali. Filip Šitera se v první zatáčce sápal dopředu. By jeho útok vypadal hodně slibně, nakonec nestihnul ani jednoho Pardubičana.

Domácí se pevně usadili v čele a zvýšení jejich náskoku přinesl další, již třetí maximální triumf ve čtvrté jízdě. Mšeňáci si dávali na čas. Przemyslaw Pawlicki přijel se žlutou přilbou a správnou bílou si měnil přímo na dráze stejně jako jeho bratr Piotr před třemi týdny ve Slaném. Patrik Nagy dorazil k roštu ještě déle.

Rune Hola se usadil v čele již s vylétnutím pásky, avšak před Alešem Drymlem se usadil Przemyslaw Pawlicki. Pardubický kapitán útočil, avšak v prvním výjezdu byl pomalejší než polský junior. V dalším oblouku se ovšem Aleš Dryml dostal pod něho. Spolu projeli rovinkou do druhého okruhu, v jehož prvním nájezdu Poláka vytlačil na venek.

„Ještě není konec,“ varoval Lubomír Vozár před předčasnými oslavami, by skóre bylo 18:6. Slova pardubického kouče se málem ukázala jako prorocká v rozjížďce s číslem pět, do níž Petr Vandírek poprvé poslal Grega Hancocka. Úřadující mistr světa zamířil po vylétnutí pásky neomylně do čela. Za ním však jelo domácí duo Lukáš Dryml – Tomáš Suchánek, pod něž se Filip Šitera marně snažil v první zatáčce dostat.

Ve druhém oblouku se Filip Šitera chvilku mihnul na třetí příčce, avšak vzápětí jel opět až za Tomášem Suchánkem. Po pár metrech však byl jeden bod jeho, jelikož Tomáš Suchánek zůstal stát. „Je to zadřený stejně jako v Rakousku,“ hlásil v depu. „Nevydrželo to ani dvě jízdy.“

Mšeno útočí
Ztrátu zaviněnou technickými trably Tomáše Suchánka Pardubice vygumovaly hned v šesté jízdě. Václav Milík jednoznačně čněl nad svými vrstevníky, zatímco za jeho zády se Patrik Nagy s Michalem Kleinem pokusili vytvořit pevnou přehradu pro René Vidnera. Pardubičan se ale nechtěl s daným stavem smířit a už v úvodním výjezdu byl třetí, než ho ovšem Michal Klein vyvezl. Mšeňák se však v následujícím oblouku lehce přetočil, přičemž po své levici otevřel dost prostoru, kudy se René Vidner protáhl pro poslední volný bod.

Petr Vandírek už nemohl nadále vyčkávat. V rozjížďce s číslem sedm nechal stát Filipa Šiteru a místo něj povolal Grega Hancocka v roli žolíka. Ke strategické změně tím podnítil i Lubomíra Vozára, jehož plán dostat na ovál náhradníka nevyšel. „Když jsem se dozvěděl, že jede joker, chtěl jsem tam dát Rune Holtu,“ svěřoval se. „Ale ten měl rozebraný motor…“

Mšenský nájezd vyšel naplno. Greg Hancock opět hrál velké sólo, zatímco Przemyslaw Pawlicki v drobných kapkách počínajícího deštíku objel Aleše Drymla hned v první zatáčce. Tomáš Suchánek začínal s nastavením druhého motocyklu prakticky od bodu nula a do boje nezasáhl. Osm bodů naráz snížilo odstup hostů na pouhých pět bodů. Petr Vandírek nemohl použít taktickou rezervu, ale vzhledem k silnějším náhradníkům mohl Vladimíra Višvádera a Michala Kleina nechat zastoupit Patrikem Nagyem a Gregem Hancockem.

Jeden závodník však Mšeňákům stejně chyběl. V rozjížďce s číslem osm slavil Greg Hancock už třetí triumf ve stylu start – cíl, avšak Lukáš Dryml s Václavem Milíkem lehce ohlídali Patrika Nagye. Remíza představovala vrchol mšenského úsilí rovněž v rozjížďkách s čísly devět a deset.

Nejprve vyrazil do čela Przemyslaw Pawlicki. Rune Holta v prvním oblouku objel Patrika Nagye. Aleš Dryml se při průjezdu do druhého kola na chvilku mihnul ve vedení, avšak polský Mšeňák ho hned v následující zatáčce podjel. Postartovní souboj na lokty v desáté jízdě mezi Filipem Šiterou a Tomášem Suchánkem nejprve vyzněl ve prospěch pardubického závodníka. Václav Milík jel třetí a Greg Hancock uzavíral řadu.

Na protilehlou rovinku vyjel jako první Filip Šitera, jenže Tomáš Suchánek protáhl nájezd do druhé zatáčky a byl zpátky. Jenže to už udával tempo opět Greg Hancock. Ani za těchto okolností však nebylo Mšenu souzeno vyhrát. Václav Milík zasypával Filipa Šiteru jedním útokem za druhým. A až na samotné cílové čáře se mu ho podařilo předčit a garantovat remízu. „Už jsem ani nevěděl, kudy mu to tam mám dát,“ říkal.

Platí výsledky z oválu
V rozjížďce s číslem jedenáct se představili oba bratři Drymlovi. Petr Vandírek pokračoval v útoku a k Przemyslawu Pawlickemu nominoval náhradníka Grega Hancocka. Zatímco Aleš Dryml profitoval ze svého rychlého startu, za jeho zády nastala mela. Lukáš Dryml a Przemyslaw Pawlicki se ocitli na zemi. Oba přišli zpátky po svých. „Jsem,“ odpovídal Pardubičan na otázky, zda je po děsivé kolizi celý.

Mokrý kapesník na jeho hlavě ovšem nesvědčil o ničem pozitivním a na repete ho musel zastoupit náhradník Rune Holta. Oba Pardubičané odstartovali jako jeden muž, a by byl Greg Hancock v úvodním výjezdu takřka druhý, pět bodů jim už nikdo nesebral. Pardubice vedly o devět bodů, avšak hosté rozhodně nechtěli vyklízet pole předčasně. V rozjížďce s číslem dvanáct se Przemyslaw Pawlicki objevil v roli taktika.

A zatímco prve nebodoval, nyní nepustil vedení ani na sebekratší okamžik. Filip Šitera zkoušel vnitřní stoup v prvním výjezdu, ale přitom neuhlídal Rune Holtu s Alešem Drymlem. Z polojasné oblohy opět padaly drobné dešové kapičky, o něž se odráželo sluníčko. Nad první zatáčkou se klenula duha, která měla vytvořit slavobránu pro domácí. Jenže hosté ještě neřekli své poslední slovo.

Když se Greg Hancock v prvním nájezdu ohlédl po Przemyslawu Pawlickem, našel ho přesně, kde měl být. Mšenský pár posléze ukázkovou jízdou ve dvojici tentokrát odsunul Tomáše Suchánka a Václavem Milíkem role statistů. Jenže Petr Vandírek neměl dostatečně silnou artilerii, aby z této úspěšné dělostřelecké přípravy profitovala zničující ofenzívou, by Mšeno před dvojicí nominovaných jízd ztrácelo pouhých pět bodů.

Filip Šitera sice skvěle odstartoval do rozjížďky s číslem čtrnáct, avšak Václav Milík s Tomášem Suchánkem odjeli před Patrikem Nagyem. Avšak remíza na zvrat událostí nestačila, navíc Pardubičané nechtěli uznávat kompromis a chtěli vyhrát s plnou parádou. Václav Milík se hnal venkem, Tomáš Suchánek vnitřkem, aby se jim vskutku v úvodním výjezdu druhého okruhu podařilo Filipa Šiteru.

Za jásotu pardubického publika, které si navzdory poruše světelné tabule dokázalo spočítat, že domácí právě vyhráli, jezdili oba závodníci po zadních kolech. V sázce však byla ještě lepší odrazová platforma pro inkaso bonusu při odvetě. I v tomto ohledu se mohly radovat Pardubice.

Greg Hancock skvěle odstartoval a na prvním místě se udržel rovněž při průjezdu úvodní zatáčkou. Avšak o okruh později ho na stejném místě předčil Rune Holta. Aleš Dryml celá čtyři kola střežil Przemyslawa Pawlickeho . Domácí mohli slavit sedmou vítěznou rozjížďku, avšak v depu to vřelo.

„Dáváme protest, že Lukáš a David Štěrovský si odvezli motorky před koncem závodu,“ říkal Petr Vandírek. Pardubice záhy našly protizbraň. Nasazení Grega Hancocka v roli žolíka do sedmé jízdy nenahlásil mšenský kouč, ale Jaroslav Líbal, který mu je při každé extralize k ruce.

Nakonec však jury neměla, co řešit. Ještě před jejím zasedáním si všichni zúčastnění situaci vysvětlili. Mšeno protest stáhlo a Pardubice jej nepodaly vůbec. Výsledek závodu zůstal, jak jej rozhodla patnáctka jízd na dráze.

Hlasy z depa
„Dobrý, dobrej‘ výsledek,“ komentoval Aleš Dryml pardubické vítězství. „Byl to krásnej‘ závod, vyrovnanej‘, ale máme pořád na čem pracovat. Dva defekty a to pokaždý, když to bylo na 5:1. To máš hned osm bodů z náskoku ztracenejch‘. Týmová nálada byla mnohem lepší než posledně, Suchoš s Vaškem jeli ve čtrnáctý jízdě dvojici. Pochválil jsem je za to, musíme si pomáhat. Brácha si dal do hlavy. Byl to od Pawlickeho faul, měl bejt‘ za to vyloučenej‘, narval to do bráchy zezadu. Lukáš blbě viděl, má asi otřes mozku.“

„Jelo se mi dobře,“ pochvaloval si Václav Milík. „Docela jsme nastavili motorku, jela od začátku do konce. Startovalo to, minule to byla na extralize tragédie, dnes paráda, se Suchošem jsme jeli dvojičku. Doufám, že takhle budeme pokračovat, musíme vyhrát a bejt‘ extraligoví mistři. Cesta k tomu vede jenom přes vítězství. Jezdí se mnou taka, Chuck, ten mi skvěle radí, paráda, nevím, co bych bez něj dělal. Radí mi obří převody, bez něj bych si nevěděl rady.“

„Vyhráli jsme, to je dobrý, akorát mě sere ten motor,“ zažíval Tomáš Suchánek rozporuplné pocity. „Je to ten, co jsem jel v Rakousku, nevydržel ani dvě jízdy. Zadřený to bylo úplně stejně. Musel jsem vzít druhej‘ motor, ten není na Pardubice, tak trvalo, než jsem to doladil. Hlavně, že jsme vyhráli. Dobře jsem si zazávodil, dojížděl jsem všechno. Teď na Slaný, snad budu mít motor hotovej‘.“

„Je to na hovno,“ láteřil Filip Šitera. „Prohrál jsem to já. Nevím, v čem je problém. Kdybych to věděl, vyřeším to. Bojoval jsem, ale plochá dráha se jezdí na body.“

„Jenom jsem se sklouz‘, to jsem ještě zvlád‘,“ vyjádřil se Vladimír Višváder na téma pokračování své krátkodrážní kariéry. „Když přijdou ledy, pojedu. Na škváru jsem tlustej‘ a nejsou penízky. A ledy si nechávám jako vyblbnutí číslo jedna.“

1. ZP Pardubice			52
René Vidner	3 – 1 – –		4
Tomáš Suchánek	3 E 0 2 1	2	8(1)
David Štěrovský	E – – – –		0
Aleš Dryml	2 1 2 2 1	1	9(3)
Lukáš Dryml	2 2 2 F/R –		6(1)
Rune Holta, PL	3 3 1 3 2	3	15(1)
Václav Milík	2 3 1 1 0	3	10(3)
2. Grepl PDK Mšeno			41
Stanislav Pouznar	1 0 – – –		1 (1)
Filip Šitera	1 1 – 0 0	1	3
Michal Klein	2 – 0 – –		2
Przemyslaw Pawlicki, PL	1 2 3 0 3 2	0	11(1)
Vladimír Višváder	0 – – – –		0
Patrik Nagy, H (ACCR)	1 0 2 0 0	0	3
Greg Hancock, USA	3 6* 3 3 1 3	2	21

Aktuální extraligová tabulka:

	závody	skóre	body
1. Praha	3	155:121	6
2. Pardubice	2	92:91	2
3. Slaný	2	89:96	2
4. Dak Plzeň Divišov	1	40:53	0
5. Mšeno	2	85:100	0

Foto: Wojta Zavřel a Michal Kohout

Pardubice – 6. června
Nulové zisky v extraligové tabulce u řádků Pardubice a Mšeno neskýtají obrázek, který by byl v naší vyšší soutěži příliš obvyklý. Také letos odrážejí skutečnost, že oba týmy své doposud jediné klání prohrály. Nedojde-li k remíze, jedna z těchto nul nepřežije dnešní večer, jelikož Mšeno dorazí do pardubického Svítkova.

Silná sestava
Jediný doposud odjetý extraligový závod neskončil z pardubického úhlu pohledu příliš optimálně. Na své domácí dráze podlehli pražskému Olympu, který si navíc vytvořil desetibodovou nástupní platformu k zisku bonusového bodu při odvetě nad benediktýnským klášterem s barokním kostelem svaté Markéty.

Po zrušení semifinále play off vede cesta do finále až s krutou přímočarostí pouze pro dva nejlepší týmy. Na východě Čech si toho jsou vědomi, a by je kontrakty přímo zavazují k užívání domácích závodníků, zranění Hynka Štichauera nepřipustilo jinou možnost, než sáhnout po zahraničních posilách.

Jenže Ben Barker má dnes povinnosti v britské Elite League, kde jeho Birmigham zajíždí do King’s Lynn. Angličan se dokonce poptával, zda by šlo utkání kvůli jeho českému angažmá přeložit, ale výsledek byl nabíledni.

Přesto bude mít Lubomír Vozár, jehož se ovšem magazínu speedwayA-Z nepovedlo zastihnout, skvělou posilu. V české extralize bude debutovat Rune Holta. Nor s polským pasem bude mít náhradnickou šestku. Jméno Václava Milíka na sedmičce dává tušit, že pardubický kouč bude chtít hodně taktizovat a nepředpokládá šanci vytahovat žolíka.

V pardubickém týmu nemůžou chybět bratři Aleš a Lukáš Drymlovi, ani Tomáš Suchánek, jenž v rakouském St. Johannu smolně vypadl z kvalifikace o SGP 2013. Dvojici povinných juniorů v základní sestavě vytvářejí René Vidner a David Štěrovský.

Víra ve štěstí
Mšeno dnes zamíří do Svítkova jen se šesti závodníky, přičemž startovní číslo dvanáct zůstává prázdné. „Nejsou lidi,“ poukazuje Petr Vandírek na vleklý problém českého plochodrážního sportu. „Vít Janoušek se rozbil, Honza Jaroš marodí. To je všechno, co máme, z toho naše sestava vyplynula.“

Na konto mšenských personálních pohrom je nutné připočíst rovněž konec škvárové kariéry Vladimíra Višvádera a zlomenou ruku Zdeňka Růžičky, kterou si přivodil při tréninku v Pardubicích. Za těchto okolností zbývají Filip Šitera, po měsíci uzdravený Stanislav Pouznar, Michal Klein a Maďar s českou licencí Patrik Nagy, který po včerejším juniorském šampionátu ČSMS přespal přímo na Markétě. A potom zahraniční posily, které by do tábora hostí měly vozit mohutné dávky, protože mšenské vesty obléknou Greg Hancock a Przemyslaw Pawlicki.

Povolání kalifornské ikony je vcelku logické a stejně tak i při výjezdu do Slaného úspěšnějšího z polských bratří. „Przemek jede dobře,“ uvádí mšenský kouč na jeho adresu. „Přesvědčil mě i ve Slaným.“ Petr Vandírek přitom hodlá evidentně hodně taktizovat už s ohledem, že vedle Patrika Nagye je na postu náhradníka i Greg Hancock. „Tam nic jiného vymyslet nešlo,“ komentuje svou sestavu. „Uvidíme, bude opět záležet na Filipovi. Oni mají jednoho cizince a čtyři dobré domácí závodníky.“

V otázce ambicí je Petr Vandírek umírněný, i když samozřejmě nehází předčasně flintu do žita. „Uvidíme, uvidíme,“ přemítá. „Bojujeme o čest. Netroufám si říct výsledek, ale když bude štěstí, dopadne to. Zázraky se dějí, budu doufat ve štěstí.“

Historické okénko:
Pardubice, 7. května 2003: pardubickou vestu oblékl Lee Richardson
Minulý měsíc zasáhla plochodrážní svět tragédie Lee Richardsona. Britského závodníka jsme u nás naposledy viděli závodit v pražské Grand Prix, avšak tři roky předtím hájil barvy pardubického klubu v extralize. Jeho vazby na východočeský klub jsou ovšem staršího data a to nejen, protože v roce 1999 vytvořil v dánském Vojensu jedinou překážku, která dělila Aleše Drymla od titulu juniorského mistra světa.

V sedle továrních strojů Jawa měl na dohled triumf v zablácené Zlaté přilbě 2002, když o den dříve pomáhal ZP Pardubice ke stříbru v evropském poháru klubových družstev. Napřesrok už nestálo nic v cestě jeho debutu v extralize, a to tím spíše, pokračoval-li klub ve své politice angažmá slavných cizinců, jimiž lákal do ochozů více diváků.

Kromě Lee Richardsona mělo svou premiéru také umělé osvětlení, které v předvečer závodu prošlo ostrou generálkou. Pardubičtí pořadatelé ji brali opravdu vážně a Josef Laštovka se dokonce nechal zastoupit v roli předsedy jury slánské juniory, která východočeské extralize předcházela. Nakonec však ostrý nástup zkomplikovala fatální závada ozvučení stadiónu.

Lee Richardson se uvedl triumfem v rozjížďce s číslem dvě, kde na jeho štítě zůstali slánský Sebastian Ulamek, Josef Franc a Karel Průša v barvách Mšena. V šesté jízdě se Angličan sice musel sklánět před Slawomirem Drabikem, tehdy ještě bránícím mšenské barvy, ale v ostatních případech projížděl cílem jako vítěz. Pardubice nakonec vyhrály o osm bodů před Slaným, zatímco Mšeno a Praha měly ještě o dalších devět bodů méně.

Lee Richardson posílil ZP Pardubice rovněž druhý den ve Mšeně, kde opět se svými českými kolegy slavil vítězství. Východočeši se usadili v čele tabulky, ale o třetí titul v řadě je připravil pražský Olymp. Shodou okolností to bylo naposledy, kdy se extraligové zlato dostalo do našeho hlavního města.

Oficiálně nahlášené sestavy:

ZP Pardubice:	1 René Vidner
	2 Tomáš Suchánek
	3 David Štěrovský
	4 Aleš Dryml
	5 Lukáš Dryml
	6 Rune Holta, PL
	7 Václav Milík
Grepl PDK Mšeno:	8 Stanislav Pouznar
	9 Filip Šitera
	10 Michal Klein
	11 Przemyslaw Pawlicki, PL
	12 neobsazeno
	13 Patrik Nagy, H (ACCR)
	14 Greg Hancock

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Wojta Zavřel