Praha – 21. září
Zatímco v úterý si v extraligovém duelu proti Mšenu pražský Olymp vystačil jen s domácím kádrem, finále play-off je přece jen šálek jiného čaje. Proto v hlavním městě posilují o sto šest a v úterním úvodním souboji s Pardubicemi budou mít Nicki Pedersen. Tomáš Topinka se magazínu speedwayA-Z svěřil, že se neobává ze strany dánského závodníka opakování Tomíčkova memoriálu.

„Není to riziko,“ odmítá pražský kouč myšlenku, že by se dánský závodník rozloučil se závodem ještě před jeho koncem. „Je to profík, věřím, že přijede perfektně připravenej‘. Nerad bych se mýlil, ale nemyslím, že by nás nechal ve štychu.“

Druhý cizinec v pražské vestě ještě není jistý. „Čekáme na potvrzení Troye Batchelora,“ říká Pavel Ondrašík. „V záloze je Rafal Okoniewski a duo dalších cizinců, kteří v extralize ještě nejeli.“

A jaké bude složení české části týmu? „Z domácích juniorů na devadesát procent Zdeněk Holub a Michal Škurla,“ vypočítává Tomáš Topinka. „A senioři Matěj Kůs, Josef Franc a Luboš Tomíček.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Slaný – 19. září
Když slánský Petr Křikava rozdával lidem oprávněným vstupovat do boxů černé pásky na ruku, vysloužil si poznámky, zda tak činí na znamení smutku. Nakonec však nemohl být smutný vůbec nikdo, protože hlavním cílem obou soupeřů bylo předvést dramatický závod. A to se jim podařilo splnit beze zbytku. Domácí se dostali do čela v v rozjížďce s číslem jedna, avšak už o dvě rozjížďky později udávala tempo trojkoalice. Slaný držel krok a po šesté jízdě se do čela vrátil. Závěr základní části ale patřil DaK Moto Plzeň-Divišov. Milan Mach v nominačních jízdách vsadil na své zahraniční posily. Adrian Miedzinski s Piotrem Swiderskim vskutku opanovali rozjížďku s číslem čtrnáct. Vzápětí nedojel Matej Žagar kvůli poruše zapalování ani do první zatáčky. Jenže Piotru Swiderskemu ve druhém okruhu prasknul sekundární řetěz a Adrian Miedzinski, který málem nestihl dvouminutový limit a později najel do pásky, neměl z trestné čáry dostihnout vedoucího Kjastase Puodžukse. Poslední vítězství v základní části si tak odvezla trojkoalice, která zároveň potvrdila celkový bronz.

Slaný nahoru, dolů a zase zpátky do čela
Záměr obou klubů rozloučit se s diváky skvělým závodem se začal uskutečňovat prakticky již s rozjížďkou s číslem jedna. Nejlépe sice odstartoval Michael Hádek, avšak vnějškem první zatáčky ho objel Roman Čejka. Martin Málek byl svému klubovému kolegovi v patách a také on ve výjezdu na protilehlou rovinku podjel Michaela Hádka. Ten nakonec ani neprojel cílem, přičemž rozlomit slánskou závoru se v závěru nepodařilo ani Janu Holubovi, který ho vystřídal v úloze útočníka.

Maximální prohra rozhodně nesebrala trojkoaličním závodníkům chu. A již od druhé jízdy začali pracovat na otočení skóre. Matej Žagar splnil své poslání beze zbytku. Triumfoval stylem start – cíl. Adrian Miedzinski s Eduardem Krčmářem však uhlídali Michaelu Krupičkovou, která se prve z tréninku vrátila pěšky s přetrženým sekundárním řetězem v rukou.

Nápor hostů se ovšem nezastavil u jediné remízy. Kjastas Puodžuks s Michaelem Hádkem dovezlo ze třetí jízdy pět bodů. Martin Málek na ně útočil spodem, Michal Dudek, jehož trápily příznaky chřipky, vnějškem. Avšak dopředu se nedostal ani jeden z domácích střelců.

Podobný průběh měla i rozjížďka s číslem čtyři. Matej Žagar a Zdeněk Simota vystřelili dopředu, zatímco Piotr Swiderski a Roman Čejka jim dýchali na záda. Slánský Polák ve druhé zatáčce spodem pronikl na druhou příčku, jenže Zdeněk Simota se na ni dokázal vrátit ještě v průběhu druhého okruhu.

Skóre 10:14 nabádalo domácí, aby také oni začali záhy tahat pilku. A vskutku, Adrian Miedzinski a Eduard Krčmář šli po startu dopředu ve své touze stát se panovníky rozjížďky s číslem pět. Zatímco Jan Holub zůstával vzadu, Kjastas Puodžuks hořel touhou znepříjemnit oběma Slaňákům život.

Ve třetím okruhu se lotyšský závodník dostal vnějškem druhé zatáčky na druhé místo. Eduard Krčmář se však okamžitě vrátil zpátky. Jenže závěrečné kolo definitivně vyznělo ve prospěch Kjastase Puodžukse, který dvěma body pokazil slánské maximum.

Toho se však domácí dočkali hned v rozjížďce s číslem šest. Také při své třetí a poslední účasti byla rychlost startu to poslední, co by František Liebezeit mohl Michaelu Hádkovi vytknout. „Start jsem měl dobrej‘, ale potom se mnou zase vychcali,“ komentoval plzeňský závodník svým prozaickým způsobem.

Ve druhé zatáčce ho podjel Martin Málek, zatímco Roman Čejka našel cestičku pod Michaelem Hádkem v úvodní zatáčce druhého kola. Sotva oba proburáceli pod šachovnicovou vlajkou v rukou Františka Moulise, byl Slaný zpátky na čele utkání.

Sérii remíz ukončili domácí
Dva body převahy, které Slaný vyjel díky triumfům v rozjížďkách s čísly pět a šest, zůstaly posléze na delší čas zakonzervovány. Jakoby Štěstěna sérii remíz přemýšlela, koho má obdařit zářivějším úsměvem. Pokud se ovšem pověstné kliky týká, před sedmou jízdou si na její nedostatek rozhodně nemohli stěžovat Kjastas Puodžuks se Zdeňkem Simotou.

Oba trojkoaliční závodníci totiž projeli vraty depa na dráhu s přehozenými povlaky. František Liebezeit byl však ve střehu a kontingent mechaniků promptně sjednal nápravu. Po vylétnutí pásky se dopředu dostal Piotr Swiderski.

Michal Dudek se v první zatáčce dostal velkým obloukem ze čtvrté pozice za jeho záda. Hostující tandem však hořel touhou jeho odvážný kousek ztrestat. Kjastas Puodžuks se ocitnul zpátky na druhé příčce hned ve výjezdu, zatímco Zdeněk Simota odstavil Michala Dudka, když protáhl nájezd do druhé zatáčky.

Do osmé jízdy si Milan Mach načasoval jeden z útoků, jimž přikládal nesmírnou důležitost. Místo Romana Čejky a Michala Dudka poslal do akce náhradníky Adriana Miedzinskeho a Eduarda Krčmáře. František Liebezeit nechal sedět Michaelu Krupičkovou, kterou po boku Daniela Hádka zastoupil Jan Holub.

Oprávněné ambice slánského týmu explodovaly jako sud střelného prachu záhy po vylétnutí pásky. Eduard Krčmář totiž zůstal stát hned po pár metrech. Nálada v jeho boxu poklesla kamsi na úroveň průměrné teploty okolo severního pólu. Příčinou odstoupení slánského juniora se totiž stal zavřený přívod paliva.

Mezitím na čele úřadoval Adrian Miedzinski, avšak po vítězství prahnul i Jan Holub. Ve druhém kole se přihnal spodní stranou oblouku u depa, aby do třetího okruhu najížděl jako leader. Jenže Adrian Miedzinski se stal pánem situace hned v následující zatáčce, v níž trojkoaličního juniora objel zvenčí.

Devátá jízda začala bezchybným startem Mateje Žagara. Zdeněk Simota v první zatáčce podjel naráz Piotra Swiderskeho i Martina Málka, avšak ve výjezdu vrazil do bariéry. A měl plné ruce práce, aby jeho extempore neskončilo pádem.

„Zvedlo se to,“ popisoval krizové okamžiky Zdeněk Simota. „Jak pršelo, byla dráha hutnější a po lajně se udělaly koleje. Tahle byla rychlá, ale podržela moc.“ Plzeňan přesto mobilizoval své síly k útoku. Ve třetím kole si to ve výjezdu z první zatáčky namířil pod Martina Málka, jehož ve druhé zatáčce vytlačil ven.

V posledním okruhu se však Martin Málek na svou třetí příčku vrátil. Po třech remízách udeřili domácí v rozjížďce s číslem deset. Adrian Miedzinski na místě Michala Dudka triumfoval stylem start – cíl před Kjastasem Puodžuksem. Roman Čejka však inkasoval jeden bod na úkor Daniela Hádka. Jeho zásluhou navýšil Slaný své vedení na 32:28. Jenže trojkoalice ještě ani zdaleka neřekla své poslední slovo.

Pramálo tradiční závěr
Matej Žagar a Zdeněk Simota udeřili hned po startu rozjížďky s číslem jedenáct, zatímco Piotr Swiderski s Eduardem Krčmářem zaostali vzadu. Polský závodník se však snažil o průnik před Zdeňka Simotu. Poprvé byl blízko předjetí už z prvního výjezdu, podruhé ve třetím kole. V jeho druhé zatáčce si to namířil pod plzeňského borce a tlačil ho ven až do nájezdu do posledního okruhu.

Zdeněk Simota nápor Piotra Swiderskeho ustál a utkání bylo rázem vyrovnané 33:33. Hned ve dvanácté jízdě stál Kjastas Puodžuks opět na startovním roštu. O něco více než minutu později slavil další triumf stylem start – cíl. Piotr Swiderski sice uhlídal druhé místo, avšak Eduard Krčmář klesl v první zatáčce na poslední místo za Kjastase Puodžukse.

Třetí vítězství hostů v řadě přišlo v rozjížďce s číslem třináct. A to přitom Adrian Miedzinski perfektně odstartoval a v prvním výjezdu vytlačil Zdeňka Simotu. Jenže už na konci prvního okruhu jel Zdeněk Simota na čele a na sklonku toho druhého měl za zády Jana Holuba. „Natáhly mě díry, dnes s nimi měl problém každý,“ vysvětloval Martin Málek svůj propad na poslední místo.

Šest bodů ztráty inspirovalo Milana Macha k vabankové strategii postavené na obou jeho Polácích v závěrečné dvojici nominačních rozjížděk, zatímco František Liebezeit musel při nominaci respektovat bodový status quo svých svěřenců.

Čtrnáctá jízda duel ještě víc zašmodrchala. Adrian Miedzinski a Piotr Swiderski hravě zametli se Zdeňkem Simotou a Janem Holubem. Skóre 41:43 slibovalo, že se v závěrečné jízdě může stát cokoliv. Nicméně závěr by předčil i očekávání fanouška obdařeného vizionářskou představivostí Julese Verna.

Adrian Miedzinski se objevil u pásky, když už na digitální časomíře chvilku svítily jen čtyři kulaté nuly. Jeho přestupek kupodivu nikdo neřešil, ani dokonce Lenka Felixová na věži. Ostatně slánský Polák se záhy potrestal sám, když najel do pásky a musel dozadu na trestnou čáru.

Pomyslná bronzová medaile houpala na prsou Františka Liebezeita, jemuž dnes stačil pouhý bonusový bod, který už měl dávno v kapse. Přesto ho strategická hra o vítězství pohltila stejně šachové velmistry bojující o titul nad černobílými políčky. „Jéžíš, on jde z červený,“ uniklo mu z úst, sotva se závodníci přestavěli u pásky a Kjastas Puodžuks stanul u vnitřního okraje.

Dopředu vystřelil Adrian Miedzinski sledovaný tandemem hostí. Matej Žagar však vinou poruchy zapalování dojel jen do první zatáčky. V té chvíli vypadal závod na nerozhodný výsledek, avšak Kjastas Puodžuks se záhy ujal vedení. Trojkoalice měla vítězství v kapse, navíc se její postavení ještě vylepšilo na začátku druhého kola. V jeho prvním oblouku zůstal stát Piotr Swiderski . sekundární řetěz, bezmocně visící dolů, dával jasně najevo proč.

Jako by nebylo těsné prohry málo, měl incident ještě dohru ve slánských boxech. Piotr Swiderski měl totiž na poslední jízdu kolo od Michala Dudka kvůli méně poškozené hraně. Nyní ho obvinil, že za jeho defektem stály nekvalitní dráty v jeho výpletu. „Prej‘ ruply dráty, dostaly se mezi rozetu a řetěz a shodily ho,“ říkal Michal Dudek. „To si ale dělá prdel, spíš mu řetěz spadnul a teď to svádí na mě.“

Hlasy z depa
„Vyhráli jsme, takže dobrý, akorát v tý jedný jízdě se to zvedlo,“ líčil Zdeněk Simota. „Bylo to hutnější, jak pršelo a po lajně se udělaly koleje. Byla to rychlá kolej, ale podržela moc. Vyhráli jsme a jsme třetí celkově. Škoda, že jsme nejeli finále.“

„Starty dobrý, ale pak mě vždycky předjížděli,“ říkal Michael Hádek. „Co ti mám říct, budu stručnej‘ jako vždycky.“

„Dneska to byla asi nejlepší extraliga, co jsem letos zajel,“ svěřoval se Martin Málek. „A to, co se týče bodů, co jsem si vyjel, i chuti. Bylo to nahoru a dolů, jednou první, jednou poslední. Akorát jsem pokazil poslední jízdu. Natáhly mě dvě díry, ale s nimi tam měl problémy každý. Byly to dobré závody, škoda, že jsme prohráli. Uvidíme příští rok.“

„První jízda dobrá,“ vyprávěl Roman Čejka. „Porazil jsem ty, co jsem měl. Předjížděl jsem, to je bomba, to se moc nestává. Motor jede suprově, už to drží čtvrtej‘ závod. Jsem s tím spokojenej‘ a je to bomba. Doufám, že to takhle bude pokračovat dál, co se týče techniky i výsledků.“

„Swiderski měl moje kolo a prej‘ mu dráty shodily řetěz,“ divil se Michal Dudek. „Prej ruply dráty, dostaly se mezi rozetu a řetěz a shodily ho. Spíš mu ale spadnul řetěz a teď to svádí na mě. Jsem marod, leze na mě chřipka. Bolelo mě v krku, nechtělo se mi ani do práce. Trošku se do zlepšilo, ale padalo mi to z rukou, a nešlo to.“

1. DaK Moto Plzeň-Divišov			46
Michael Hádek	R 2 1 – –		3(1)
Kjastas Puodžuks, LAT	3 2 2 2 1	3	13
Daniel Hádek	– – – 1 0		1(1)
Zdeněk Simota	2 1 0 2 2	1	8(4)
Michaela Krupičková	0 – – – –		0
Matej Žagar, SLO	3 3 3 3 3	E	15
Jan Holub	1 0 R 2 3	0	6
2. AK JAZ servis Slaný			43
Martin Málek	2 0 3 1 1	–	7(2)
Michal Dudek	1 – 0 – –		1
Roman Čejka	3 0 2 – 1	–	6(1)
Piotr Swiderski, PL	1 3 2 1 2	2 E	11(1)
Michal Průcha	– – – – –		DNR
Adrian Miedzinski, PL	2 3 3 3 R	3 2	16
Eduard Krčmář	1 1 E 0 0		2(1)

Celkové skóre vzájemných duelů obou soupeřů:

DaK Moto Plzeň-Diivošv vs.Slaný:

101:80

bonusový bod si připsal DaK Moto Plzeň-Divišov

Konečná extraligová tabulka:

	závody	skóre	body
1. Praha	8	391:342	16
2. Pardubice	8	381:350	15
3. Dak Plzeň Divišov	8	376:351	12
4. Slaný	8	348:386	6
5. Mšeno	8	334:401	1

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Pardubice – 19. září
Předem avízované termíny finále extraligy dnes posvětil VV SPD. Jako první se dva nejlepší týmy střetnou v úterý 25. září na pražské Markétě. Pořadatelé vyšli vstříc svým hostům, kteří se obávají o včasný dojezd svých posil, a posunuli začátek až na 18:30. Odveta se uskuteční ve středu 3. října, přičemž začátek v 18:00 je pro Svítkov typický.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Slaný – 19. září
Kdyby měly Slaný a DaK Moto Plzeň-Divišov o pověstnou kapičku štěstíčka více, mohly se klidně zaobírat rozvíjením spekulací, kdy na svých oválech budou pořádat extraligové paly-off. Jenže podmiňovací způsob sám o sobě nedokáže dodat chybějící tabulkové body, takže oba týmy dnes v posledním utkání základní části soutěže čeká duel o celkový bronz. Milana Macha a Františka Liebezeita spojuje snaha rozloučit se s publikem důstojnou podívanou.

Strach jen z nepříznivé předpovědi
Slaný má pro útok na bronzovou medaili obtížnější nástupní platformu. Samotná výhra mu totiž nestačí, potřebuje bonusový bod navíc. Aby ho získal po debaklu při výjezdu na Bory, musí své dnešní hosty předčit minimálně o devatenáct bodů.

„Naše motivace není ani tak bronz,“ říká Milan Mach. „Chceme ale zajet slušnej‘ závod před svými fanoušky a důstojně se s nimi rozloučit.“ Proto ani dnes nebudou ve slánské sestavě chybět polské posily. I když si Milan Mach původně pohrával s myšlenkou o pozvánce Sebastiana Ulamka, do středočeského královského města nakonec zamíří Piotr Swiderski a Adrian Miedzinski.

„Seba chtěl jet,“ objasňuje slánský kouč. „Chtěl ale i Adrian. Rozhod‘ jsem se, že se mi Adrian posledně líbil. Navíc Seba má odložené závody v Anglii. Dokonce mi volal i promotér jeho Birminghamu a děkoval mi, že jsem ho uvolnil.“

Tým, který si před třemi týdny na svém domácím kolbišti poradil s pražským Olympem, zůstává beze změny. Dokonce se nemění ani strategie cizince a nejlepšího juniora na postu rezervistům, jimiž opět budou Adrian Miedzinski a Eduard Krčmář. Pouze v základní sestavě mají Martin Málek, Michal Dudek, Roman Čejka, Piotr Swiderski a Michal Průcha proházená startovní čísla.

Poslední utkání základní části má velké ambice nabídnout skvělý předkrm pro play-off. „Rád bych se rozloučil vítězstvím,“ plánuje Milan Mach. „Jen mám strach z počasí, doufám, že se nám d隝 vyhne. Tipovat nebudu, posledně jsem netipoval a vyšlo nám to. Jedeme doma, chci vyhrát, bude to pěkný, mělo by to bejt‘ vyrovnaný utkání.“

Není důvod měnit osvědčenou sestavu
Tři body náskoku před Slaným by mohly lehce svádět k domněnce, že by se trojkoaliční partneři rozhodli šetřit společnou kasičku. Avšak opak je pravdou a DaK Moto Plzeň-Divišov přijde krátce před půl pátou k nástupu v plné síle. Zranění Patryka Dudka a zdravotní patálie Martina Vaculíka, který v pátek omdlel a podrobuje se vyšetření krevního tlaku a ledvin, dostala do hry Kjastase Puodžukse, když o startu Mateje Žagara nemohlo být ani sporu.

„Jeli jsme s nimi celou sezónu, proč to tedy měnit,“ odhaluje František Liebezeit klubovou motivaci. „Jde o třetí místo, náskok je relativní věc, stačí dva defekty, jako se nám to stalo v Pardubicích. Museli by vyhrát o devatenáct bodů, ale jak říkám, něco se stane a oni se dostanou na koně a už je nechytneme.“

Kjastas Puodžuks dostal od svého mouče hned dvě textové zprávy, aby se předešlo situaci, kdy si minulý měsíc popletl termíny. A na cestu do Plzně se chtěl vydat ve chvíli, kdy už bylo pozdě. Matej Žagar bude zase na rezervě společně s Janem Holubem, zatímco v základní sestavě vedle zmiňovaného Lotyše figurují ještě Michael Hádek, Daniel Hádek, Zdeněk Simota a Michaela Krupičková.

„Osvědčilo se to,“ komentuje František Liebezeit rozdělení startovních čísel. „Není co vymejšlet, potřebuješ mít juniora na rezervě, kdyby se něco stalo. Doufám, že to jsou poslední závody, co se tímto systémem pojedou. Pro diváky je to nepřehledný, pro manažera taky. Pořád se jenom díváš do programu a řešíš to jako šachy.“

Ani František Liebezeit nechce odhalovat výsledky svých prognóz. „Nechci spekulovat, chci vyhrát s bonusem,“ říká rozhodně. „Myslím si, že to bude závod vyšší úrovně než včera na Markétě, protože pojedou i cizinci. Milan Mach se taky chce odvděčit divákům, kteří si zaslouží podívanou, co je nadchne.“

Historické okénko:
Slaný, 24. srpna 1999: slánské publikum vidělo debut budoucí klubové ikony
Dnes je téměř nemyslitelné, aby Slaný nastoupil k extraligovému utkání bez zahraničních posil. V polovině minulé dekády se takzvaní slánští Poláci, kteří údajně zabírali místo domácím závodníkům, stali dokonce pojmem na motocyklové politické scéně, kterým neváhal operovat dokonce ani předseda AČR. Milan Mach navíc šlápnul na kuří oko ostatním klubům, když jim před nosem vyfoukl Martina Vaculíka. Poté, co mu zajistil českou licenci, zlí jazykové argumentovali, že má v týmu vlastně tři cizince.

Za daných okolností možná překvapí, že Slaný dlouho odolával myšlence povolávat zahraniční posily do české ligy. Plzeň, Březolupy, Kopřivnice či Březolupy užívaly cizinců již od počátku devadesátých let, ale za Slaný nastoupil poprvé až v srpnu 1997 Garry Stead, který tehdy trávil dovolenou u svého kamaráda Jiřího Štancla.

V dalších dvou sezónách za Slaný vcelku pravidelně nastupoval Przemyslaw Tajchert. Ale až s příchodem Wieslawa Jaguse mohl klub ze středočeského královského města pomýšlet na nejvyšší mety.

Maličký bojovník v červené kombinéze v sedle motocyklu stejné barvy debutoval na sklonku srpna, když ve Slaném vstupovala extraliga 1999 do své druhé poloviny. Stejně jako Zdeněk Tesař inkasoval deset bodů, což stačilo na Olymp a Březolupy, ale na Pardubičany, pro něž se slánský ovál stal pomalu druhou domácí dráhou, nikoliv.

Na konci sezóny se ve Slaném museli smiřovat s posledním čtvrtým místem v tabulce, což se mělo změnit. Po svém návratu do manažerského křesla stavěl na Wieslawvu Jagusovi také Milan Mach. Poprvé atakoval mistrovský trůn v sezóně 2003, avšak Wieslaw Jagus po kolizi s Bohumilem Brhelem, kterou nezavinil, odjel předčasně. Na prvním titulu po šestatřiceti letech se už roku 2005 podílely hlavně jiné slánské ikony – Sebastian Ulamek a Slawomir Drabik.

Oficiálně nahlášené sestavy:

AK JAZ servis Slaný:	1 Martin Málek
	2 Michal Dudek
	3 Roman Čejka
	4 Piotr Swiderski, PL
	5 Michal Průcha
	6 Adrian Miedzinski, PL
	7 Eduard Krčmář
DaK Moto Plzeň-Divišov:	8 Michael Hádek
	9 Kjastas Puodžuks, LAT
	10 Daniel Hádek
	11 Zdeněk Simota
	12 Michaela Krupičková
	13 Matej Žagar, SLO
	14 Jan Holub

Bonusové východisko:
V červnu se trojkoalice na plzeňských Borech vypořádala se Slaným vysoko 55:37. Aby tedy Slaný získal bonus, musí dnes vyhrát alespoň o devatenáct bodů.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Wojta Zavřel

Praha – 19. září
Díky včerejšímu triumfu nad Mšenem se pražský Olymp vyhoupl do čela závěrečné tabulky základní části extraligy. A jako její vítěz má právo si jako první volit dráhu a termín pro finále. By Pardubice navrhovaly uskutečnit celé play-off v prvním říjnovém týdnu, Pražané chtějí jet první finále na svém ovále již příští úterý místo prvoligového závodu. Pavel Ondrašík se magazínu speedwayA-Z svěřil, že se v žádném případě z jejich strany nejedná o žádný šprajc.

„V pondělí 1. října máme na stadiónu Kabáty a vystoupení kaskadérů,“ řekl. „A určitě bychom nestihli stadión uklidit.“

Pro Pardubice je ovšem limitující finále švédské Elit Serien. „Máme za to, že jim jde hlavně o Rune Holtu,“ tvrdil Pavel Ondrašík. „Ještě než jsme svůj termín zveřejnili, dívali jsme se na výsledky semifinále. A jeho Kumla se do finále nedostala.“

Pardubice už předem signalizovaly, že by přivítaly odvetu na svém domácím kolbišti, což by jim daný stav garantoval. Jenže celý pražský plán má ještě jeden háček, protože příští úterý má na Markétě pokračovat první liga.

I v tomto ohledu ovšem Pražané nabízejí řešení. „První ligu můžeme přesunout na jiný termín,“ navrhoval Pavel Ondrašík. „A kdyby to někomu vadilo, pojedeme ji odpoledne a finále extraligy až večer.“

Neoficiální podoba extraligového play-off:

úterý	25. září	Praha	18:00
středa	3. října	Pardubice	18:00

Foto: Michal Kohout

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 18. září
Čtveřice juniorů na startovním roštu rozjížďky s číslem jedna v současné extralize nikoho rozhodně nepřekvapí, stejně jako nerozhodný výsledek, který z jejich zápolení vzejde. Dnes se ovšem na samotném počátku postaral o obrovské překvapení Stanislav Pouznar, když přivedl za sebou do cíle Michala Škurlu a Ondřeje Smetanu na provázku jako matka husa svá mláďata. Od druhé jízdy však udávali tón domácí, a by z jejich náskoku dokázali Mšeňáci uzmout tu menší, tady zase větší díl, Pražané si triumf nenechali vzít. Už po třinácté jízdě mohli slavit vítězství nejen v dalším závodě, ale také v celé extralize.

Pražský nástup
První jízda, k níž přijedou pouze čeští junioři, se stala v české extralize již tradičním obrázkem. A stejně jsme si zvykli, že končí nerozhodným výsledkem. Při vši úctě ke mšenským juniorům se však dnes výsledek 3:3 v rozjížďce s číslem jedna nedal vůbec předpokládat. Ale to je na ploché dráze krásné, že nevíte, čím vás kdy překvapí.

Zatímco Zdeněk Růžička v první zatáčce upadl, jeho týmový kolega Stanislav Pouznar si vydláždil cestu dopředu. „V nájezdu to prvního vinglu se mnou nepočítali,“ říkal mšenský junior s lišáckým úsměvem na adresu Michala Škurly a Ondřeje Smetany. Ani v dalším průběhu jízdy se pražský tandem nezmohl na protiakci a tak se Stanislav Pouznar mohl oslavit první triumf v extraligové jízdě své kariéry.

Druhou jízdu poznamenal letmý start Michala Kleina. Josef Franc mezitím dolil metyl, aby se po vylétnutí pásky usadil hned za zády svého kolegy Luboše Tomíčka. Jenže Norbert Kosciuch, jediný cizince v dnešním závodě, se nevzdal, když ho pražský tandem v úvodní zatáčce zavřel.

Stále visel v bitevní vzdálenosti, aby nakonec protáhnul nájezd do poslední zatáčky, v jejímž výjezdu se spodem dostal pod Josefa France. By ztratila jeden bod, šla Praha do čela. A svou pozici upevňovala i nadále, jelikož hostující závodníci navzdory své snaze nedokázali v dalších dvou případech docílit lepšího výsledku než 4:2.

V rozjížďce s číslem tři zaznamenal Matěj Kůs triumf ve stylu start – cíl. Jan Jaroš v úvodním nájezdu objel Michala Škurlu. Útočil na pražského závodníka, dokud ho Stanislav Klenovec neodmávnul šachovnicovou vlajkou, avšak Matěj Kůs měl rozjížďku plně pod svým palcem.

Do čtvrté jízdy pro změnu nejlépe odstartoval Filip Šitera. Jenže v první zatáčce se kolem něj zprava mihnul Martin Gavenda, jakoby ho vystřelili z praku. Stanislav Pouznar byl třetí, ale naděje na remízu zmařil záhy Zdeněk Holub. Ve druhém oblouku se po spodní straně posunul na třetí místo.

Za stavu 15:9 se chystala pátá jízda. Norbert Kosciuch do ní dokonale odstartoval, aby v první zatáčce zmařil nájezd Luboše Tomíčka. Jan Jaroš zůstával třetí, avšak Matěj Kůs měl patálie už od začátku. „Začala mě prskat motorka,“ svěřil se, sotva zajel z posledního kola rovnou do depa, aniž by protnul cílovou metu.

„Teď mně to trochu zkazili,“ povzdechl si Petr Vandírek. Samozřejmě nepřestoupil do tábora pražských fanoušků, avšak musel měnit svou závodní strategii. „Plánoval jsem si tam žolíka.“ Šestá jízda obsazená jenom juniory k podobnému kroku lákala stejně jako sladký bonbón vyhladovělou vosu. Čtyřbodový odstup od Prahy však mšenskému kouči povolil pouze náhradu Zdeňka Růžičky Michalem Kleinem.

Pražští junioři se za potupu z první jízdy pomstili více než dokonale. Zdeněk Holub a Ondřej Smetana nenabídli Stanislavu Pouznarovi s Michalem Kleinem ani náznak šance. Když po čtyřech okruzích dosáhli dnes první vítězství 5:1 pro domácí celek, na digitální tabuli svítilo skóre 22:14.

Mšeno občas kouše
I když Praha odskočila na osm bodů, mítink rozhodně neztrácel na dramatičnosti. Jan Jaroš se ve vratech depa zjevil, když z časového limitu sedmé jízdy zbývalo jen dvaadvacet sekund. „Už konečně stíháme dvě minuty,“ žertoval na téma svých vyloučení za tento přestupek v minulých závodech. I když neměl u pásky mnoho času, vystřelil dopředu jako raketa.

Jeho let záhy zastavila červená světla, protože Filip Šitera se v první zatáčce poroučel k zemi. Po restartu si Mšeňáci role vyměnili. Upadl Jan Jaroš, který za zády Matěje Kůse a Martina Gavendy neměl v úvodním nájezdu místa nazbyt.

Pražané svůj skvělý start zopakovali, i když páska letěla vzhůru potřetí. Jenže ve výjezdu z první zatáčky náhle zaútočil Jan Jaroš spodem a na rovinku vyjel hned za Matějem Kůsem. Ten našel recept na své předchozí problémy a po nulovém zisku se ozdobil druhým vítězstvím.

Pro rozjížďku s číslem osm Petr Vandírek nahlásil, že Norbert Kosciuch nastoupí jako žolík. Zdeněk Holub už stál na kopečku v depu, ale za těchto okolností sjel zase dolů do svého boxu. Tomáš Topinka se totiž rozhodl na zvýšené mšenské nezbezpečí reagovat povoláním Josefa France.

Rozhodně však neměl vyhráno, protože Luboš Tomíček musel na trestnou čáru kvůli najetí do pásky. Josef Franc využil i tentokrát neplánované přestávky, aby dolil metyl. A hned vzápětí odstartoval na Norberta Kosciucha, jehož za sebou vodil až do cíle.

Stanislav Pouznar se snažil, aby své skóre rozšířil o další bod, a nedal Luboši Tomíčkovi příležitost, aby ho z trestné čáry dostihnul. „Udržet ho za sebou a v Praze, to je něco skvělýho,“ pochvaloval si. Mšenský odstup se vrátil na osm bodů, avšak na další zvrat se už hostům nedostával potenciál.

Zato Tomáš Topinka mohl být na koni, taktických možností mu zůstával ještě přehršel. Pro devátou jízdu nechal stát Michala Škurlu, pro desátou Ondřeje Smetanu, které nahrazoval Zdeněk Holub. Jednoho by napadlo, zda se jedná o test pražské juniorské jedničky pro finále proti Pardubicím. „Víceméně,“ reagoval pražský kouč na přímo položenou otázku. „To musíš.“

Rozjížďce s číslem devět kraloval Filip Šitera. Maximem Zdeňka Holuba a Martina Gavendy se stalo uhlídání Zdeňka Růžičky. Nicméně faktem zůstává, že se Pražané cítili silní v kramflecích. I kdyby nevyhráli, o finále by je nikdo nemohl připravit. Ale navíc domácí k vítězství skutečně směřovali. Mšeňáci je mohli jen tu a tam pozlobit, což se jim povedlo v rozjížďce s číslem deset.

Matěj Kůs sice reagoval rychle na let pásky vzhůru, jenže v úvodním oblouku ho vnějškem předčil Norbert Kosciuch. Na Pražana přitom z druhé strany útočil také Jan Jaroš. I on byl úspěšný, takže mšenský tandem udával tempo už na protilehlé rovince.

Matěj Kůs ovšem nechtěl prodat svou kůži za žádnou cenu. Ze všech sil se snažil dostat vpřed. Ve třetím okruhu se mu to v první zatáčce dokonce i povedlo, jenže Jan Jaroš se stal pánem situace hned vzápětí.

Remízy na zvrat nestačily
Před rozjížďkou s číslem jedenáct se pražský Olymp hřál na čele již jen o pouhé čtyři body. Avšak až do konce mítinku nedovolili Mšenu více než remízy. Přitom v jedenácté jízdě vystřelili do čela s razancí velkých děl těžkého křižníku.

Josef Franc po skvělém startu v první zatáčce vyvezl útočícího Filipa Šiteru. Zatímco si konsolidoval svou vedoucí pozici, po druhém místě zatoužil Martin Gavenda. Skutečně se mu Filipa Šiteru podařilo podjet v úvodní zatáčce druhého okruhu. Norbert Kosciuch, který výrazně zaostal vzadu už při letu pásky vzhůru, nakonec ani neprojel cílem.

Stejný osud stihl Filipa Šiteru, jehož Petr Vandírek poslal na startovní rošt rozjížďky s číslem dvanáct coby taktickou rezervu. Na poslední bodovanou příčku ho nepustil Martin Gavenda, takže Mšeňák zajel do depa rovnou z poslední zatáčky. Na čele přitom zuřila tvrdá bitka, protože se Jan Jaroš nehodlal smířit se skutečností, že by Luboš Tomíček proměnil svůj skvělý start v zisk třech bodů.

Proto se s nasazením všech sil dostal v první zatáčce do čela. Luboš Tomíček se okamžitě okusil o odvetu. Nakonec mu chyběl malinký kousek, aby Jana Jaroše podjel v nájezdu do druhého oblouku. S osmi body ztráty mělo Mšeno poslední šanci pokusit se o zvrat limitovanou rozjížďkou s číslem třináct.

Petr Vandírek byl dokonale v obraze, takže do ní poslal Jana Jaroše, aby v roli taktické rezervy zaplnil mezeru po neobsazeném startovní čísle dvanáct. Tomáš Topinka ovšem reagoval tím, že nechal stát Michala Škurlu a na ovál místo něho poslal náhradníka Josefa France.

Ten se dostal do vedení hned po startu. Jan Jaroš se dostal za něj, ve druhém oblouku vyvezl Matěje Kůse na mantinel, avšak definitivně se ho nezbavil. Pražan zůstával v pohotovosti. A hned ve druhém okruhu se spodní stranou úvodní zatáčky posunul na druhou příčku.

Jakmile oba závodníci domácího Olympu proburáceli cílovou metou a připsali na konto svého celku pět bodů, mohli začít oslavovat. Dvanáct bodů náskoku před dvojicí nominovaných jízd jim k tomu vystavilo více než pádné povolení. Nicméně Petr Vandírek závod nevzdával, by dobře věděl, že letošní sezónu už dokončí bez vítězství.

V závěru vsadil na Norberta Kosciucha, po jeho boku stanuli postupně oba senioři celku. Tomáš Topinka netaktizoval a nechal jet závodníky přesně podle jejich bodových zisků. V rozjížďce s číslem čtrnáct předvedl nejlepší start právě Norbert Kosciuch. Martin Gavenda si na něho vyšlápnul v první zatáčce.

Dostal se dopředu, ale nakonec podlehl náhlému revanši polského Mšeňáka ještě před výjezdem na protilehlou rovinku. Luboš Tomíček mezitím držel v šachu Filipa Šiteru, takže toto střetnutí skončilo nerozhodně. Stejným výsledkem skončila i patnáctá jízda.

V ní Norbert Kosciuch odstartoval na dvojici Josef Franc – Matěj Kůs. Pražané se ovšem starali spíše o Jana Jaroše, jehož pevně uzamkli za svými zády. Myšlenkami stejně dleli už u finále, jehož termín si jako vítězové základní části mohli volit jako první.

Hlasy z depa
„Trápil jsem se s motorkama,“ ukázal Josef Franc, že se dokáže také mračit. „Nějak nám to nefunguje. Trápil jsem se i já, závodů je dost a nestačím se dobíjet. Byly to tvrdý závody na obtížný dráze.“

„Sinusovka,“ našel Matěj Kůs skvělý příměr pro svůj dnešní výkon. „Nedotáh‘ jsem to do konce, jak bych chtěl. Když jsem to naladil na start, byl jsem pomalej‘, když jsem to dal, abych byl rychlejší, nemoh‘ jsem odstartovat.“

„Lepší dneska než v pondělí na Memoriálu,“ říkal Luboš Tomíček. „Dráha byla o hodně rovnější a tvrdší, dalo se jet líp. O nic už nešlo, žádnej‘ tlak nebyl, to je nejlepší. Zbejvá mi už jen finále, to by byly dva závody, pak finále ČSMS a asi konec sezóny. Do Anglie se vracím až v říjnu, ale ne ze závodních důvodů.“

„Poslední jízdu jsem zkazil,“ přiznával Martin Gavenda. „Start dobrý, ale pak jsem v zatáčce potáhla kolej. Potáhla mě a trošku jsem vyšel z rytmu. Vyhráli jsme, bomba, šli jsme sem s tím, že vyhrajeme. Chtěli jsme a dopadlo to.“

„Bojoval jsem a byla to pěkný závody,“ pochvaloval si Jan Jaroš. „Škoda,, že to bylo nějaký dlouhý, vždycky byl nějakej‘ pád. Chtěl bych poděkovat všem, co mi pomáhali. Bez nich bych to nedal. Dneska jsme konečně stíhali dvě minuty (smích). Škoda, že to s náma bylo letos v extralize takový na draka, co se týče počtu vítězství. Ale je před náma další rok na nápravu. Víš, jak to je, vždycky to může bejt‘ lepší, ale i horší. Dobře jsme si zazávodili, pobavili se a předvedli maximum.“

„První čtyři jízdy jakž takž,“ bilancoval Filip Šitera. „Pak tragédie, jak je to letos normální. Je v tom milión věcí. Už se těším na konec sezóny. Že by tahle sezóna byla takováhle, jsem si ani nedokázal představit.“

„Viděl jsem to zezačátku hodně nervózně,“ nezastíral Stanislav Pouznar. „Jednou jsem tu trénoval a šel jsem třikrát na držku. Nakonec se dneska ukázalo, že to tady taky jde. Radost jsem měl už v první jízdě, asi se mnou v nájezdu do prvního vinglu nepočítali. Ale největší radost mám z Tomíčka. Udržet ho za sebou a v Praze, to je něco skvělýho. Mám radost a doufám, že to půjde ještě vejš‘ a nejen v extralize. Prohráli jsme, ale ukázalo, že je to sport a nedá se určit vítěz.“

1. PSK Olymp Praha			52
Michal Škurla	2 1 – – –		3
Matěj Kůs	3 R 3 1 2	1	10(2)
Ondřej Smetana	1 – 2 – –		3(2)
Martin Gavenda	3 1 1 2 1	1	9(4)
Luboš Tomíček	3 2 0 – 2	2	9
Josef Franc	1 3 3 3	2	12
Zdeněk Holub	1 3 2 0		6
2. Grepl PDK Mšeno			40
Zdeněk Růžička	0 0 – 0 –		0
Jan Jaroš	2 1 2 2 3 1	0	11(1)
Stanislav Pouznar	3 0 1 1 –		5(1)
Filip Šitera	2 0 3 1 R 0	0	6
st.č.12 – neobsazeno
Norbert Kosciuch, PL	2 3 4* 3 R	3 3	18
Michal Klein	0 0		0

Celkové skóre vzájemných duelů obou soupeřů:

Praha vs. Mšeno:

101:83

bonusový bod si připsala Praha

Aktuální extraligová tabulka:

	závody	skóre	body
1. Praha	8	391:342	16
2. Pardubice	8	381:350	15
3. Dak Plzeň Divišov	7	330:308	9
4. Slaný	7	305:340	6
5. Mšeno	8	334:401	1

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Michal Kohout