Mšeno – 12. května
Zítřejší extraligový duel poprvé nabídne nový rozpis jinému než pražskému publiku. A poprvé nepojede pražský Olymp. Na programu je duel Mšena s Plzní. By se domácí netají touhou vyhrát pokud možno vše, o překvapení v extralize nebývá nouze. Oba týmy spojuje skutečnost, že jejich opory Piotr Protasiewicz a Patryk Dudek musely po prohrách v polské lize zůstat doma a trénovat.

Prohrát doma se ve Mšeně nenosí
„Vůbec si nepřipouštím, že bychom nevyhráli,“ netají se Petr Vandírek. „Nechci Plzeň podceňovat, ale kdybych přemýšlel, že bych měl doma prohrát, vykašlal bych se na to.“ Slova kouče celku, který na domácí dráze porazil favorizovaný Olymp nezní rozhodně jen tak do větru.

Místo Piotra Protasiewicze nastoupí Grzegorz Walasek, jenž shodou okolností před třemi lety pomáhal Plzni k jejímu druhému titulu v historii. Svou premiéru v českých ligách si odbude Maciej Janowski, jeden z nejslibnějších polských juniorů a někdejší kolega Filipa Šitery z polské Wroclawi.

V sestavě chybí Tomáš Topinka, jenž si minulý měsíc v Rye House zlomil lýtkovou kost. Jan Jaroš bude tím pádem v hlavní pětici stejně jako Filip Šitera, zatímco Vladimír Višváder letos oblékne poprvé mšenskou vestu v roli náhradníka. Juniory celku budou Pavel Fuksa a Milan Čermák.

Trapiči se budou snažit
„Budeme je chtít trápit,“ odmítá Leopold Klíma, předseda PK Plzeň, poraženecké nálady. „Chtěli jsme mít Patryka Dudka, ale prohráli a tak mu zakázali start. Rádi bychom Mšeno potrápili, uvidíme jak Holub.“

Plzeňský junior měl přesně před týdnem nepříjemný pád při druhém pokračování české juniorky na Borech. Vynechal dokonce liberecké semifinále mistrovství republiky jednotlivců. O jeho zítřejším startu se rozhodlo až dnes, kdy se v Plzni konalo soustředění juniorské reprezentace.

Jan Holub bude figurovat v hlavní sestavě, zatímco juniorská čísla ponesou Michael Hádek a Jiří Brummer. Nechybí ani ostatní Pražané zapůjčení na hostování, tedy Martin Gavenda, jenž má ve smlouvě zajištěno dokonce pět startů v základní části, a Pavel Ondrašík. Ten bude náhradníkem.

Rovněž Plzeň posílá do boje dva Poláky, kteří nejsou českému publiku neznámí. Slawomir Pyszny absolvoval za západočeský klub tři extraligy už loni. Piotr Dym zase v minulosti býval ikonou Mšena. Plzeň ho získala v roce 2007, ale první díl jejich spolupráce se shodou okolností bude konat až zítra.

Sestavy nahlášené dnes k 19:30:

Grepl PDK Mšeno:	1 Grzegorz Walasek, PL
	2 Jan Jaroš
	3 Filip Šitera
	4 Maciej Janowski, PL
	5 Pavel Fuksa
	6 Milan Čermák
	7 Vladimír Višváder
PK Plzeň:	8 Martin Gavenda
	9 Slawomir Pyszny, PL
	10 Jan Holub
	11 Piotr Dym, PL
	12 Michael Hádek
	13 Jiří Brummer
	14 Pavel Ondrašík

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 6. května
Slaný včera rozšířil řady pomyslného klubu extraligových týmů, které dokázaly porazit pražský Olymp na jeho domácí dráze. Podmínky členství přitom nejsou zjednodušeně řečeno exkluzivní, protože ještě žádný soupeř neodcházel branami Markéty na štítě. Stejně jako v předchozích prohraných kláních Pražané dokázali odrazit počáteční nápor soupeře. Konsolidovali své vedení, které v osmé jízdě navýšili až na deset bodů. Milan Mach však odpověděl žolíkovým útokem, který mu vyšel na sto procent. Po základních rozjížďkách prohrával o jediný bod. Vzápětí se znovu projevila pražská slabina a sice výsledek nominačních jízd. V té první při Olympu stálo ještě štěstí, když Slawomir Drabik přišel o druhé a posléze i třetí místo. Na závěr však Robert Kosciecha s Martinem Vaculík zdrcujícím způsobem rozdrtili pár Matěj Kůs – Rafal Dobrucki.

Pražané mají vrch nad deštěm i Slaným
Veškeré prognózy dávaly tušit, že i dnešní klání nevybočí z nastoupeného standardu vyrovnaných extraligových duelů. Na obzoru se však zjevil nový nepřítel, který se netajil ambicemi zvítězit jak nad Prahou, tak i nad Slaným. D隝 obcházel Prahu už od včerejšího večera. A těsně před začátkem závodu dorazil i na Markétu. Bouřka dokonce zapříčinila chvilkové přerušení druhého mistrovského klání stopětadvacítek na malém ovále.

Naštěstí nepršelo dlouho. Pořadatelé použili molitanové smetáky, aby nepříjemnou vodu z trati vysáli. V osmnáct hodin se jury usnesla odložit svůj konečný verdikt o jednu hodinu. Tábor odpůrců konání závodu byl zhruba stejně početný jako příznivců. Nakonec úderem devatenácté bylo rozhodnuto startovat bez nástupu.

Rozjížďka s číslem jedna skončila nerozhodně. Rafal Dobrucki před sebe nikoho nepustil od vylétnutí pásky až do cíle. Slánské duo Slawomir Drabik – Martin Vaculík však nepustilo ke slovu Josefa France.

Praha je však silná v otázce juniorů. A to se plně projevilo i dnes v juniorské rozjížďce. O vítězství Matěje Kůse nemohlo být sebemenších pochyb. O překvapení se při svém extraligovém debutu postaral Jaroslav Hladký. Na poslední chvíli naskočil do závodu místo potlučeného Pavla Pučka.

Na startu mu ujel Roman Čejka, avšak Michal Dudek zůstal vzadu. V první zatáčce byl trošku rozevlátý a navzdory své snaze nedosáhl na body. Třetí místo Jaroslava Hladkého dostalo domácí do čela, avšak ve třetí jízdě došla řada opět na Slaný.

Martin Vaculík nebyl při svém prvním vystoupení na pražské dráze spokojený s nastavením svého motocyklu, avšak tentokrát ho už plně vystihl. Nejlepší start předvedl Josef Franc, jenže Martin Málek se v první zatáčce přehnal kolem něho jako žíznivá čára. Dopředu se tlačil i Martin Vaculík, avšak Josef Franc druhou příčku uhájil.

Jenže Slovák není zvyklý předčasně kapitulovat. V nájezdu do druhého kola to už z jeho úhlu pohledu vypadalo slibně. Josef Franc se však s předjetím musel smiřovat až v nájezdu do další zatáčky. Slaný byl rázem v čele o dva body, avšak hned vzápětí bylo všechno opět úplně jinak.

Rafal Dobrucki s Lubošem Tomíčkem totiž na čele úřadovali už od vylétnutí pásky, zatímco Slawomir Drabik s Robertem Kosciechou tentokrát museli hrát jen druhé housle. Nápor domácích pokračoval i nadále. Matěj Kůs se Zdeňkem Simotou, jenž po úvodní nule kompletně změnil set up svého stroje, na hlavu porazili Martina Málka s Michalem Dudkem.

Martin Málek, autor předchozího skvělého vítězství, navíc neviděl cíl. „Začalo to prskat,“ vysvětlil příčinu svého zastavení ve třetím kole. Slaný byl hned o šest bodů vzadu. V rozjížďce s číslem šest se publiku nepředstavil ani jeden Čech. Dokonale ji ovládl Martin Vaculík, jenž záhy zpacifikoval Matěje Kůse.

Slawomir Drabik jezdil třetí, ale ve druhé zatáčce druhého kola vymetl díru. A než zkrotil svůj motocykl, jehož přední kolo vystřelilo vzhůru, musel se dívat na záda Tomasze Rempaly. Toho Vladimír Vopat poslal do boje místo Josefa France. Na začátku sedmé jízdy se zdálo, že se zase blýská na slánské časy.

Robert Kosciecha a Martin Málek rychle vystřelili dopředu. Avšak Zdeněk Simota je neohroženě oba objel vnějškem první zatáčky. Vzápětí Slawomir Drabik přijel na startovní rošt vlastně jen pro diskvalifikaci za překročení dvouminutového limitu. Rafal Dobrucki a Matěj Kůs odvedli Matěje Kůse. Ukazatel skóre zobrazoval stav 29:19 ve prospěch domácích.

Salto mortale poslední rozjížďky
Milan Mach však nestál nad svou desetibodovou ztrátou nehybný jako Lotova žena. V rozjížďce s číslem devět pověřil Martina Vaculíka funkcí žolíka. Vladimír Vopat chvilku zvyšoval, zda má reagovat bleskovým tahem povoláním náhradníka Matěje Kůse. Záhy mu však došlo, že by vzápětí neměl kdo střídat Jaroslava Hladkého. A na dráhu místo Luboše Tomíčka putoval Tomasz Rempala.

Polský závodník se však od roštu rozběhl zpátky se ztichlým motocyklem. Přímo na ovále přeskočil na rezervní. Jenže se syrovým strojem nemohl mít sebemenší šanci. Naproti tomu Martin Vaculík s Robertem Kosciechou dokonale ovládli situaci. Už z prvního oblouku vyjížděli před Josefem Francem a Tomaszem Rempalou.

Z desetibodového náskoku pražského Olympu byl rázem jen tříbodový. A domácím nevycházela odveta. Rafal Dobrucki, jehož prozatím přemohl pouze Martin Vaculík, vyhrál rozjížďku s číslem deset poté, co v první zatáčce minul Martina Málka. Zdeněk Simota však zaostal vzadu, aby však častoval Slawomira Drabika jedním nájezdem za druhým.

„Plácal se po celý dráze přede mnou,“ uvedl na adresu maličkého Poláka Zdeněk Simota, jehož závěrečný finiš v posledním výjezdu neskončil jednobodovým ziskem jenom díky pár centimetrům.

Vzápětí se Matěj Kůs stal v úvodním oblouku obětí tvrdého nájezdu Roberta Kosciechy. Společně s Lubošem Tomíčkem dovezli remízu, avšak ve dvanácté jízdě Slaný opět ukrojil z pražského náskoku dva bodíky. Martin Vaculík zvítězil stylem start – cíl. Před druhého Matěje Kůse se v první zatáčce dostal i Martin Málek.

Pražský junior však navedl svůj motocykl do druhé zatáčky vnitřní stopou a ve výjezdu vyvezl Martina Málka na venek. „Potřebuju gumu, teď jsem jel tři jízdy na jedné,“ urgoval Milana Macha Moravan, jenž nakonec uhlídal Luboše Tomíčka a garantoval hostům triumf 4:2.

Start rozjížďky s číslem třináct vyšel nejlépe Josefu Francovi a Tomaszi Rempalovi. Avšak už v prvním oblouku se okolo nich mihnul Robert Kosciecha. Praha nemohla do nominačních jízd nastupovat s menším náskokem, protože digitální ukazatel skóre zobrazoval číslice 41 a 40.

V rozjížďce s číslem čtrnáct se zdálo, že se bohyně Fortuna rozhodla Pražanům vynahradit svou nepřízeň z duelů se Mšenem a Pardubicemi. Dopředu sice letěli Martin Málek se Slawomirem Drabikem, avšak Zdeněk Simota a Josef Franc zůstávali za nimi v těsném závěsu.

Martin Málek se záhy vzdálil, avšak slánský Pan prezident měl stále oba Pražany na výfuku. Ve třetím kole se před něj posunul nejprve Zdeněk Simota a záhy i Josef Franc. Místo maximálního triumfu, zaknihoval Slaný jen remízu. Milan Mach a Vladimír Vopat sledovali vyvrcholení závodu blízko sebe, ale ani jeden z nich si netroufal tipnout konečný výsledek závodu.

Aritmetika fungovala prostě. Za stavu 44:43 stačil Pražanům nerozhodný výsledek, zatímco hosté potřebovali vyhrát 4:2. Vzato teoriemi pravděpodobnosti, větší šance měla Praha. Nejen kvůli jednobodové převaze, ale Rafal Dobrucki s Matějem Kůsem měli vytrhnout trn z bolavé pražské nohy v otázce supermanů v jízdě čtyř nejlepších individualit.

Při závodech však žádné teorie neplatí. Bílý tkaloun letěl vzhůru a s ní i Robert Kosciecha. Matěj Kůs byl za ním a v první zatáčce připravoval prostor pro Rafala Dobruckeho. Ten se dostal jen před Martina Vaculíka. Slovenský borec si později v depu stěžoval, že mu Pavel Kubeš rozsvítil zelené světlo, když si couval od pásky.

Pustil se však do ofenzívy. Ve druhé zatáčce se vnějškem vrátil před Rafala Dobruckeho. Stále držel venek a v následujícím oblouku předčil rovněž Matěje Kůse. Víc nebylo třeba. Maximální výhra slánských borců dostala Pražany už potřetí za sebou do kolen.

Hlasy z depa
„Před poslední jízdou se mi změnila vůle na spojce,“ svěřoval se Martin Vaculík. „Chtěl jsem couvnout, ale rozhodčí dal zelené světlo. Který rozhodčí udělá něco takového?! Měl jsem ještě 46 sekund a mám právo si couvnout. Jinak v pohodě, na první jízdu nebyl ještě dopasovaný motor. To byla tragédie.“

„Systém je takový blbý,“ přemítal Martin Málek. „Moc se mi nezamlouvá. Nestíhal jsem v depu, nebyl tu taka. Šly mi starty, hlavně se mi dobře jelo. Teď se budu snažit dostat se do reprezentace v mistrovství světa družstev. V páté jízdě mi to začalo prskat, vyměnili jsme svíčku a už to bylo dobrý.“

„V první jízdě se mi poved‘ start,“ chválil se Roman Čejka. „Bylo to suprový, paráda. Spokojenost, že jsme vyhráli, bylo to dobrý, i když v tý svý druhý jízdě jsem zkurvil start.“

„Závody byly těžký,“ neskrýval Matěj Kůs. „Škoda, že to v poslední jízdě Kosciechu natáhlo. Jinak jsem to první místo stih‘ a vyhráli jsme.“

„Pro mě to nebylo úplně nejhorší,“ hodnotil Zdeněk Simota. „V první jízdě jsem dal úplně blbý nastavení. Neodstartoval jsem a trápil se. Udělal jsem změnu a bylo to lepší. Pak se přede mnou Drabik plácal po celý dráze přede mnou. Měl jsem bejt‘ tvrdší. Teď pojedeme s Plzní a to už by bylo blbý doma prohrát.“

„Viděl jsi to sám,“ krčil rameny Josef Franc. „Na domácí dráze! Ostuda, ostuda. Poslední dva starty jsem promydlil…“

1. AK Slaný		48
Martin Vaculík, SK (ACCR)	1 2 3 6* 3 2	17(3)
Martin Málek	3 E 1 2 1 3	10(1)
Slawomir Drabik, PL	2 1 0 M 1 R	4(1)
Robert Kosciecha, PL	0 2 2 3 3 3	13(1)
Michal Dudek	0 1 1 0 –	2
Roman Čejka	2 0	2
Richard Frištenský		DNR
2. PSK Olymp Praha		45
Josef Franc	0 1 – 1 2 1	5(1)
Zdeněk Simota	0 2 3 0 – 2	7(1)
Rafal Dobrucki, PL	3 3 2 3 3 0	14
Luboš Tomíček	2 0 – 1 0	3(2)
Jaroslav Hladký	1 – – – –	1
Matěj Kůs	3 3 2 2 2 1	13(1)
Tomasz Rempala, PL	1 0 1	2(2)

Aktuální extraligová tabulka:

	závody	skóre	tabulkové body
1. Mšeno	1	51:41	2
2. Pardubice	1	47:43	2
3. Slaný	1	48:45	2
4. Praha	3	129:146	0
NC Plzeň	0	0	0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Praha – 5. května
Obě doposud uskutečněná extraligová dvojutkání měla celou řadu společných rysů. Předně šlo o naprosto vyrovnaná klání, přičemž pokaždé hrála svou důležitou úlohu také náhoda. A pražský Olymp navzdory veškeré snaze dvakrát prohrál. Zítra, kdy na Markétu zajíždí Slaný, by si nikdo z domácího tábora rozhodně nemohl přát hattrick další prohry před domácím publikem. Nicméně také Milan Mach není v žádném případě pesimistický, by naznačovaná pomoc ze sféry seriálu velkých cen nedopadla. Rozhodně se můžeme těšit na napínavou podívanou, jejíž výsledek lze předvídat jen stěží.

Dva cizinci v týmu
By v barvách pražského týmu nastoupil v osmapadesátém roce Švéd Curt Eldh, který si tehdy zpestřil nákup nových motocyklů ESO účastí v československé lize, Olymp dlouho zachovával národnostně čistý tým. Až před čtyřmi lety si tehdejší kouč Radomír Semela dokázal prosadit zahraniční posily. A Polák Tomasz Gapinski skutečně ve dvou extraligách vestu s hradčanským panorámatem skutečně oblékl.

Od té doby však bylo ticho po pěšině vedoucí ze zahraničí. Jenže titul už vyhrály postupně všechny ostatní týmy, zatímco Pražané se do zlatých medailí mohli naposledy zakousnout v září roku 2003. Při různých příležitostech závodníci označovali absenci kvalitního cizince v týmu za poměrně výrazný handicap.

Letos nastal průlom, by cizinecká legie v pražských službách ještě neměla šanci pořádně se dostat ke slovu. Australan Davey Watt při svém debutu neobjel ani jediné kolo a pak se proti postavil státní smutek v sousedním Polsku a uzavření vzdušného prostoru kvůli popelu z vybuchlé islandské sopky Eyjafjallajökull.

Vladimír Vopat však věří, že zítra konečně dojde k průlomu. Na utkání proti Slanému povolal Tomasze Rempalu, jemuž přisoudil roli náhradníka, a také třiatřicetiletého Rafala Dobruckeho. S ním se klub dohodl minulý týden.

„Vynikající,“ hodnotí pražský kouč svou sestavu. Už dvakrát měl vítězství takřka na dosah, ale nakonec o ně vždy přišel ve dvou posledních jízdách, kam jsou jezdci nasazování dle doposud získaných bodů. „Bylo by dobré vyhrát už před třináctou jízdou,“ netají se. „Máme problém s juniorem, Pavel Pučko nepojede. Rádi bychom vyhráli, ale bude to hrozně těžké.“

Pavol Pučko, jehož odvezla sanitka ze sobotního Mšena je už v domácím ošetřování. „Jsem jen silně potlučenej‘ a ta moje hlava se snad časem srovná,“ žertoval včera na téma svého zdravotního stavu. Prozatím figuruje v sestavě a kouč ho v duchu regulí může ještě vyměnit. By je absence juniorské dvojky citelná, na druhou stranu je nutno připomenout, že při obou svých prohrách byl výsledek juniorské jízdy pokaždé 5:1 v pražský prospěch.

Vedle zmiňovaných Poláků a Pavla Pučka v sestavě pro zítřejší závod figurují Josef Franc, Zdeněk Simota, Luboš Tomíček a samozřejmě klíčový junior s českou licencí Matěj Kůs.

Pesimismus není na místě
Slaný vstupuje do letošní extraligy svým prvním závodem. Pro duel s Olympem se středočeský klub chtěl pořádně posílit. Padlo dokonce jméno fenomenálního Rusa Emila Sajfutdinova. Ten by mohl využít příležitosti a otestovat ovál, na němž se za dva týdny uskuteční další Grand Prix.

Nicméně shodou okolností druhá velká cena, jenž se koná tuto sobotu v Göteborgu nadějný plán zmařila. „Emil tam musí být už v pátek,“ vysvětlil Milan Mach. Slánský manažer musel najít jiné řešení a vsadil na kartu osvědčenou už v mnoha případech v minulosti.

V základní sestavě Slaného figurují už tradičně dva polští závodníci. Slawomira Drabika není nutno českému publiku blíže představovat. A konec konců Roberta Kosciechu také ne. Navíc klub ze středočeského královského města je v současné době jediným, který se může pražskému Olympu vyrovnat v otázce juniora s licencí AČR a špičkovou úrovní.

Slovák Martin Vaculík nebude mít juniorské startovní číslo. Osmička na jeho vestě naznačuje vysoká očekávání, která na něho jeho kouč klade. Na dvanáctce figuruje Michal Dudek a na třináctce Roman Čejka, jenž jsou vzhledem k pražskému handicapu schopni v rozjížďce s číslem dvě ujet minimálně remízu.

V týmu nemůže chybět ani Martin Málek, jehož víkendové výkony vyznívají slibně. V roli náhradníka nastoupí březolupský Richard Frištenský. Krzysztof Nowacki v pátek odstoupil z úvodního kola přeboru jednotlivců-družstev v Pardubicích kvůli vysokým horečkám. Místo do Mšena otočil svůj typický náklaďáček domů, kde mu lékaři zjistili zápal plic.

„Vychází mi, že po třinácti jízdách to bude 39:38,“ svěřuje se Milan Mach se svou analýzou vývoje zítřejšího klání. Sám si však uvědomuje faktor štěstí a náhody, které mají v novém systému prostoru více než dost. „Myslím, že to bude vzhledem k sestavě domácích vyrovnané utkání. Bude v něm rozhodovat každý bod a také štěstí. Pro diváky by to mohly být pěkné závody.“

Jedním dechem však dodává, že se mu myšlenka dvojutkání nezamlouvá. „Nejsem příznivcem tohoto systému při současném stavu jezdecké základny v naší zemi,“ tvrdí bez obalu. „Sezóna ještě nezačala a jezdci už chybí.“

Sestavy nahlášené dnes k 18:00:

PSK Olymp Praha:	1 Josef Franc
	2 Zdeněk Simota
	3 Rafal Dobrucki, PL
	4 Luboš Tomíček
	5 Pavol Pučko
	6 Matěj Kůs
	7 Tomasz Rempala, PL
AK Slaný:	8 Martin Vaculík, SK (ACCR)
	9 Martin Málek
	10 Slawomir Drabik, PL
	11 Robert Kosciecha, PL
	12 Michal Dudek
	13 Roman Čejka
	14 Richard Frištenský

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Praha – 2. května
Milan Mach při svém odchodu ze závěrečného zasedání jury po čtvrtečních juniorských družstev na pražské Markétě způsobil pěkný poprask. Na dotaz, s jakými posilami přijede Slaný ve čtvrtek do české metropole, suše oznámil svá jednání se dvěma borci z první čtveřice evropské velké ceny v Leszně. Nicméně Pražané nechtějí v souvislosti s prohrou na domácím kolbišti ani náhodou pomýšlet na hattrick. Vladimír Vopat magazínu speedwayA-Z prozradil, že v pražské síti uvízl parádní úlovek z Polska.

„Vedeme jednání s Rafalem Dobruckim,“ svěřil se pražský kouč, aby vzápětí přiblížil detaily vzájemných námluv. „Zielona Góra byla jedním z možných soupeřů pro naše jarní sparingy. Ale to by pro naše kluky asi vůbec nemělo smysl. Bylo by hezké, kdyby se svou silnou sestavou přijeli do Prahy.“

Vladimír Vopat má ze všech českých koučů nejvíce praktických zkušeností s novým extraligovým modelem. Po dvou úvodních přátelských kláních přišly ostré prohry se Mšenem a Pardubicemi. I když v obou případech nepřálo Pražanům štěstí a chleba se bude lámat až v podzimní nadstavbové části, začínat sezónu s obrovskou nulou v tabulce, není rozhodně příjemné.

„Abychom už vyhráli, pojede i Tomasz Rempala,“ odhalil Vladimír Vopat roušku tajemství ze složení svého týmu pro čtvrteční duel se Slaným. Zároveň řekl, že strategii bude budovat, aby případný úder supermanů soupeře v závěrečných nominačních rozjížďkách vyzněl naprázdno. „Musí být rozhodnuto už po třinácté jízdě, abychom si ty dvě poslední mohli vychutnat.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 20. dubna
Včerejší extraligový duel mezi Prahou a Pardubicemi měl za mírného favorita domácí celek. Olymp se mohl pochlubit konzistentnější sestavou a především hvězdným juniorem. A vskutku sestava Vladimíra Vopata záhy zvrátila počáteční pardubický nápor a od páté jízdy udávala tempo. Jenže Pardubice dokonale těžily ze svých třech es. Bratři Drymlovi a Matej Ferjan svými pravidelnými dávkami udržovali svůj tým v těsném závěsu. Když Adrian Rymel neviděl cíl třinácté jízdy a málem se kočkoval s mantinelem, čtyři body Lukáše Drymla a hostující Michala Dudka srovnaly průběžné skóre. Nerozhodný stav zůstal také po další jízdě, kdy Lukáš Dryml odrážel atakujícího Josefa France až do cíle. V rozjížďce s číslem patnáct Aleš Dryml a Matej Ferjan porazili Matěje Kůse a Zdeňka Simotu. Praha tak už druhé domácí klání těsně prohrála. Je však moudřejší o zkušenost, že i s vyrovnanou sestavou je třeba vyhrát utkání před poslední jízdou, protože dvojice supermanů v rozjížďce nejlepších individualit může být nepřekonatelnou překážkou.

Sopečný popel vyrovnává závod
Je paradoxem, že nemilé události posledních dní zapříčinily změny personálních plánů obou manažerů. A ve své podstatě vyrovnaly denšní utkání. Uzavření leteckého prostoru, v němž letadla ohrožoval prach rozptýlený po explozi islanského vulkánu Eyjafjallajökull uvěznilo Hynka Štichauera a Tomáše Suchánka na britské straně kanálu La Manchce. Naproti tomu Pražané nedokázali sehnat žádnou zahraniční posilu s ohledem na množsví odložených závodů vzhledem k státnímu smutku v Polsku.

Oba soupeři se tak nechtěně prezentovali v duchu své obvyklé letité image. Pardubice posílené o dva zahraniční hosty a Praha v ryze českém složení. Lepší nástup předvedli hosté. Aleš Dryml perfektně odstartoval do rozjížďky s číslem jedna. Matej Ferjan se za jeho záda zařadil po půrjezdu první zatáčkou, v níž za sebou nechal Josefa France.

Při zranění Václava Milíka věřil Vladimír Vopat hodně svému juniorskému tandemu. A vskutku Matěj Kůs a Pavol Pučko se ujali vlády bezprostředně po vylétnutí pásky. Michal Dudek hostující v pardubických barvách sice v prvním oblouku hodně dotíral, avšak nakonec se musel smiřovat se třetí příčkou.

Pardubice však nadále nešetřily aktivitou. Aleš Dryml si stěžoval na housera v kříži, se kterým se ráno probudil. Doufal, že adrenalin ze závodění bude mnohem lepším tišícím prostředkem než prášky. V úvodním nájezdu rozjížďky s číslem tři ho vyšouchl z prvního místa Adrian Rymel.

Aleš Dryml s polským kolegou Adrianem Gomolskim však odsoudili Zdeňka Simotu k další extraligové nule. „Motali se tam tři, nebylo kudy jet,“ líčil atmosféru první zatáčky plzeňský odchovanec. Aleš Dryml však neměl náladu ohlížet se za svá záda. Snažil se uštvat Adriana Rymela. Nakonec se mu to povedlo spodní stranou zatáčky u depa ve třetím kole.

Díky jeho manévru měla Pardubice k dobru dva body. Štěstí jim přálo i v rozjížďce s číslem čtyři. Josef Franc se pokusil o bleskový start, avšak chytnul se do pásky jako moucha do pavučiny. Musel na handicapovou čáru. A ani podruhé na body nedosáhly. „Ty moje první dvě jízdy byly ukázkový,“ vyjádřil se později. „Chtěl jsem bejt‘ první, ale po tý pásce jsem myslel, že pojedu s brekem domů.“

Pražský Olymp však podržel Luboš Tomíček. Rychle zmizel z bojovné vzdálenosti Mateje Ferjana a Lukáše Drymla. Vladimír Vopat se před pátou jízdou netajil útočnou náladou. „Chci vyrovnat,“ komentoval svůj tah vystřídat Pavla Pučka Matějem Kůsem. Ten svého kouče nezklamal. Se Zdeňkem Simotou za zády rychle vyřídili Adriana Gomolskeho a Michala Dudka.

Další šok servírovala Praha v rozjížďce s číslem šest. Zatímco Matej Ferjan upaloval po bezchybném startu vstříc třem bodům, Adrian Rymel s Josefem Francem vytvořili neproniknutelnou hráz pro Aleše Drymla. „Kdo je na lajně, je tam,“ vysvětloval příčiny své nuly pardubický závodník, startující od mantinelu. „Ale ještě není všem dnům konec…“

Zatím však byla na koni Praha. Luboš Tomíček si sice v sedmé jízdě vylámal zuby na Adrianu Gomolskem a Lukáši Drymlovi, avšak Zdeněk Simota mezitím na čele vedl svůj tým k remíze. V rozjížďce s číslem osm vyrazil dopředu Josef Fran s Matějem Kůsem. Matej Ferjan s nimi držel krok do první zatáčky, ale tam ho pražské duo nekompromisně vyvezlo na mantinel.

Závěr pro supermany
Po osmi jízdách ukazovala digitální tabule skóre 27:21 ve prospěch domácích. Kdo by si v těch chvílích vzpomněl na proroctví Aleše Drymla? Ten se však všem připomněl v rozjížďce s číslem devět se svým bratrem. Lukáš Dryml prožil celou noc a větší část dne cestou z Wolverhamptonu. Bojoval s nachlazením s náběhem na chřipku i s dopasováním nového motoru.

V deváté jízdě skočil na druhý motocykl. Zatímco jeho starší bratr Aleš se po vylétnutí pásky usadil ve vedení, on z poslední pozice v první zatáčce vzal z jedné vody načisto jak Luboše Tomíčka, tak Adriana Rymela. Náskok Olympu se ztenčil na dva body, nicméně domácí odpověděli protiútokem.

Josef Franc a Zdeněk Simota opouštěli rošt desáté jízdy jako první. V prvním oblouku však Matej Ferjna odkázal Zdeňka Simotu za svá záda. Na sklonku druhého kola však znovu spadl na třetín příčky, když se příliš rozevlátý dostal moc na venek. V nájezdu do předposledního okruhu ale měl opět Zdeňka Simotu za sebou.

Rozjížďku s číslem jedenáct vyhrál Lukáš Dryml ve stylu start – cíl. Luboš Tomíček s Matějem Kůsem skončili za ním. A v depu si měli hodně co vysvětlovat o vzájemném blokování, až si mezi ně musel Vladimír Vopat stounout jako mezi mlýnské kameny. Po přestávce na úpravu dráhy pustovali na startovní rošt znovu.

Matěj Kůs skvěle odstartoval, ale Aleš Dryml se v úvodním oblouku projevil jako mnohem rychlejší. Nepříliš výrazný Adrian Gomolski uhlídal Luboše Tomíčka, který nakonec ani neprojel cílem. Ukazatel skóre v těch chvílích ukazoval 37:35 v pražský prospěch. V rozjížďce s číslem třináct byl však stav utkání opět nerozhodný.

Před startem brnkal na nervy Adrian Rymel. Jeho mechanik Martin Chalaš alias Kaspík seřizoval jeho motocykl přímo na dráze. „Něco jsme zkoušeli,“ vysvětloval Pražan. „Ale byla to blbost a tak jsme to hodili zpátky.“ Na roštu stál ještě v průběhu běžících dvou minut.

Na čele se usadil Lukáš Dryml. Zdeněk Simota s Adrianem Rymelem byli v těsném závěsu, avšak Pardubičanovým vedením neotřásli. Ve druhém kole se však v první zatáčce vzepjal motocykl Adriana Rymela na zadní. A jeho majitel měl plné ruce práce, aby se netrefil do mantinelu. „Byla tam díra a hned jsem měl prdel až vzadu,“ říkal Adrian Rymel později v boxech. Motocykl udržel, ale třetí příčku ne. Nakonec ani neprojel cílem a bod Michala Dudka bylo přesně to, co Pardubice potřebovaly k vyrovnání.

Lukáš Dryml pojistil remízu i v první nomianční jízdě, by ot ani zdaleka neměl snadné. Dopředu vyrazil Josef Franc. Pardubičan však vystihl parvý okamžik a ve druhé zatáčce spodem pronikl do čela. Maličký Pražan v sedle motocykl s novým designem s atypickou hnědou barvou se cpal na první místo až do cíle. Luboš Tomíček musel zase čelit atakům Adriana Gomolskeho, jenž za ním v cíli zaostal opravu jen velice těsně.

Utkání muselo dojít svého rozuzlení až v úplně poslední rozjížďce. „Chci céčko, odpálím tam,“ věřil si Matěj Kůs, když mu prve při přestávce Vladimír Vopat nechával právo volby startovního roštu. Ve skutečnosti však uletěl Aleš Dryml. Matěj Kůs byl druhý a nehodlal slevit ze svého bojovného nasazení.

Ve druhé zatáčce se však dostal moc daleko na vnějšek, což Matej Ferjan nemohl nepochopit jako pozvánku na druhou pozici. O něco více než minutu později proburácelo pardubické duo cílem. A jejich 5:1 definitivně pojistilo vítězství jeho celku. „Takhle to má být,“ liboval si Lubomír Vozár. „Až do poslední jízdy. Ale už jsem to viděl černě…“

Hlasy z depa
„Vyhráli jsme o čtyři body, věřil jsem tomu,“ svěřoval se Aleš Dryml. „Řek‘ bych, že poslední rozjížďky máme silnější. Oni jsou vyrovnaný, ale my mámem navrch na konci. Potřebuješ i juniora. Kůsák jim dělal dvanáct bodů. To je hodně. Ráno mě chy houser. Doufal jsem, že adrenalin bude lepší než prášky. Ani jsem nenadával, že byla tak tvrdá dráha.“

„Z Anglie to bylo náročný na čas,“ líčil Lukáš Dryml. „Jeli jsme z Wolverhamptonu, kde jsme měli večer závody. Nakoplo mě to a měl jsem dobrou náladu. Loď nám jela ve čtyři ráno. Letěli jsme jak blázni, a so stihneme. Dojeli jsme bez časovýho presu, ale bylo to sedmnáct set kiláků a patnáct hodin v autě. Spal jsem asi dvě hodiny, kus jsem řídil. Spal jsem asi dvě hodiny, byl jsem unavemej‘ a asi čtyři dny mám nachlazení s náběhem na chřipku. Dráha byla děravá a tvrdá, bylo to dnes těžký. Zkoušel jsem novej‘ motor a v prvních dvou jízdách ho neuměl dopasovat. Pak jsem skočil na druhou motorku a zase hledal převody. A pak to šlo. Nazdar už od startu. Jsem šastnej‘, že jsme vyhráli. Je potřeba mít vyrovnanej‘ tým. Nemáme juniora, ten nám chybí, proto se my víc nadřeme. Extraliga je vyrovnaná, nebude to procházka růžovým sadem, ale honička za titulem.“

„Pěkný závody,“ říkal Matěj Kůs. „Dělali jsme, co jsme mohli. V poslední jízdě jsem se snažil dostat na první místo, ale ztratil i to druhý. Chtěl jsem to zachránit. Nebyla jiná možnost než vyhrát. Co se dá dělat, neměli jsme zahraniční posily.“

„Prohráli jsme, ale bylo to napínavý,“ popisoval Josef Franc. „Poslední jízda byla nejlěpší. Motorka jela, ani nevím, kde jsem to vzal. Nemám k tomu víc co říct. Mohli jsme mít pěkný a zasloužený vítězství.“

„Posledně na hovno, dneska aspoň trochu pěkný,“ hlaásil Zdeněk Simota. První jízda mizerná, nepoved‘ se mi start. Byli tam tři, motali se tam a nebylo kudy. Ale s Matejem Ferjanem mi pak chyběl kousek. V patnáctý jízdě se mi nepovedlo odstartovat. Třikrát jsem dneska šel z jedničky a tam byl beton.“

„Nějak nejedu dobře,“ netajil se Adrian Rymel. „Vůbec nejsem se sebou spokojenej‘. Sere mě to. Potřebuju se dostat do pohody, doufám, že to přijde co nejdřív. Máme jen jedno kolo na šest jízd. A když mě poslali do sraček, vykašlal jsem se na to. Dělat se to nemá, omlouvám se všem fanouškům.“

1. ZP Pardubice		47
Aleš Dryml	3 3 0 3 3 3	15
Adrian Gomolski, PL	1 1 2 0 2 0	5
Matej Ferjan, H	2 2 3 1 2 2	12(2)
Lukáš Dryml	1 1 2 3 3 3	13(3)
Michal Dudek, Slaný	1 0 0 0 1	2
René Vidner	0	0
Jaroslav Petrák		DNR
2. PSK Olymp Praha		43
Adrian Rymel	1 2 2 R R	5
Zdeněk Simota	0 2 3 1 2 0	8(1)
Josef Franc	0 0 1 3 3 2	9(1)
Luboš Tomíček	3 0 1 2 R 1	7(1)
Pavol Pučko	2 – – – –	2(1)
Matěj Kůs	3 3 2 1 2 1	12(2)
Richard Wolff		DNR

Aktuální extraligová tabulka:

	závody	skóre	tabulkové body
1. Mšeno	1	51:41	2
2. Pardubice	1	47:43	2
3. Praha	2	84:98	0
NC Plzeň	0	0	0
NC Slaný	0	0	0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)