AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 13. května
Včerejší extraligový duel Mšena s Plzní měl být jednoznačnou záležitostí domácího celku. Jenže jak to na ploché dráze bývá, papírové předpoklady vzaly rychle za své. Hosté po juniorské jízdě vedli a i v dalším průběhu se drželi v těsném závěsu. Skóre však bylo zkresleno mšenskou smůlou, když celkem v šesti rozjížďkách nedojel jejich tandem do cíle kompletní. By Plzni vyšel žolíkový útok, Mšeno navzdory druhé poruše motoru Jana Jaroše vyhrála klání už v rozjížďce s číslem čtrnáct. Poslední jízda jen upravila skóre na konečných 49:42.

Plzeň vzdoruje
Plzeň byla před svým duelem se Mšenem vnímána v roli outsidera. Mšeno sice nechalo osmnáctibodovou pojistku Grega Hancocka doma, avšak po boku Grzegorze Walaska se objevil špičkový polský junior Maciej Janowski. Západočeši však hodlali útočit na českou část domácí sestavy.

A jejich ambice posílil návrat Jana Holuba. Ten se po kolizi se Slawomirem Musielakem při druhém kole juniorky na domácích Borech musel oželet účast v semifinále mistrovství republiky jednotlivců. „Nemoh‘ jsem jet, měl jsem natáhlý vazy,“ vysvětloval příčiny své absence pod stříbřitým Ještědem. „Nešla mi zvednout ruka. V nemocnici mi řekli, že druhej‘ pád a mohla by mi prasknout lopatka.“

Středeční trénink s juniorskou reprezentací v Plzni prokázal, že Jan Holub je zpátky ve formě. Mítink však nezačal pro Plzeňany šastně. Pavel Ondrašík při vybalování svých závodnických propriet zjistil, že má obě boty levé. Handicap mu však nezabránil v tréninku.

Na úvod vyhrál Grzegorz Walasek stylem start – cíl. Jan Holub se ovšem usadil na druhé příčce před Filipem Šiterou, když Martin Gavenda měl prožít větší část večera laborováním s nastavením nově repasovaného motoru. „Z tý čtyřky to byl beton,“ popisoval Filip Šitera. „Myslel jsem, že Walasek zavře Holuba, ale on ne…“. Juniorská rozjížďka však dopadla pro Mšeno tristně. Milan Čermák nestačil včas připravit svůj motocykl a Pavel Fuksa přišel o dva body vinou pádu ve druhé zatáčce druhého kola.

„Spad jsem jako pytel sraček,“ cedil skrz zuby, zatímco sledoval, jak Michael Hádek a Jiří Brummer míří pro pět bodů. Plzeň se dostala do vedení a po startu třetí jízdy se zdálo, že na něm vytrvá. Po vylétnutí pásky si to na první pozici namířil Grzegorz Walasek, ale za ním se poskládali Slawomir Pyszny a Martin Gavenda.

Jan Jaroš byl vzadu, navíc v prvním oblouku neměl moc místa a spadl. Na dráhu vyjela sanitka, avšak domácí borec nakonec odešel do depa po svých. S jeho motocyklem to však bylo horší, takže se ke slovu dostal rezervní stroj. Rozhodčí nařídil opakování s kompletní čtyřkou. Jan Jaroš využil nabídnuté šance. Rychle se dostal za záda Grzegorze Walaska a společně nepustili hostující dvojici vůbec ke slovu.

Vzápětí Piotr Dym ozdobil vítězstvím svůj debut v plzeňských barvách navzdory intenzivním útokům Piotra Dyma. Polák s vizáží barokního mušketýra dokázal udržet vnitřní stopu a Mšeňáka za ním vlál jako vosa na bonbónu.

Jak obtížně se na dráze, na níž pořadatelé z oprávněné obavy z dešových přeháněk šetřili vodou, předjíždí, se v páté jízdě na vlastní kůži přesvědčil Jan Jaroš. Rybník mu svým skvělým startem vypálil Michael Hádek, který se na vedoucí příčce udržel i během loktovací mely v prvním oblouku.

Jan Holub však na protilehlou rovinku vyjel až jako poslední za Pavlem Fuksou. Až k šachovnicové vlajce pranic neslevil ze svého nasazení. Leč mšenský junior držel optimální trajektorii a Plzeňan nenašel recept na předjetí. „Myslel jsem, že povedeme už o víc bodů,“ komentoval Petr Vandírek stav utkání 15:14.

V šesté jízdě však Mšeno zatroubilo k ofenzívě. Filip Šitera skvěle odstartoval, zatímco Grzegorz Walasek se v první zatáčce postaral o Jana Holuba s Martinem Gavendou. Domácí rázem zvýšili náskok na pět bodů. Do konce závodu jim však přadleny osudu klidné nervy nepřipravily.

Smůle navzdory
Před rozjížďkou s číslem sedm se Jan Jaroš zjevil na ovále až v poslední chvíli. Ze vrat depa vyjel ve chvíli, když časomíra odtikávala poslední půlminutu z dvouminutového limitu. Maciej Janowski oslnivým triumfem konečně začal plnit očekávání vkládaná do něho mšenským managementem. Jan Jaroš ale byl až za plzeňským polským tandemem Piotr Dym – Slawomir Pyszny. Ke vší smůle neobjel ani jedno kolo a zůstal stát.

„Motor se zadřel a to mám jet zejtra do Polska,“ stýskal si. Zatímco po ovále kroužily traktory, náhradník Vladimír Višváder zahříval svůj motocykl, kdyby se Jan Jaroš nestačil včas připravit na desátou jízdu.

Mezitím v rozjížďce s číslem osm dostali do čela Filip Šitera a Pavel Fuksa. Juniorský borec se však během dvou kol postupně propadl za Jana Holuba a Michaela Hádka. Vzápětí skvěle spolupracující Maciej Janowski a Grzegorz Walasek nedali ani náznak šance Piotru Dymovi s Martinem Gavendou.

Mšeno uskočilo na rozdíl devíti bodů a manažer hostí Vladimír Kosina už začínal zvažovat své taktické možnosti k protiúderu. Na jeho stranu se však postavil i samotný Osud. Když Jan Jaroš vyrážel z boxů vstříc rozjížďce s číslem deset, na světelné rampě už blikalo červené světlo odpovídající barvě povlaku jeho přilby. Naštěstí pro domácí dokázal Filip Šitera ohlídat Slawomira Pyszneho s Janem Holubem.

Do křížku s dvouminutovým limitem se vzápětí dostal i Pavel Fuksa. „Jedu z trojky, že,“ ujišoval se, když se chystal do boje. Jenže si neuvědomil, že nejde o závod jednotlivců. Než mu René Vidner v úloze mechanika stačil přímo na dráze vyměnit bílý povlak za správný modrý, na displeji hodin se objevila čtveřice nul.

Maciej Janowski se však prosadil hned po vylétnutí pásky. Michael Hádek vedl slibný atak vnějškem první zatáčky, ale polského juniora ve výjezdu nestihnul. Proto před sebe pustil Piotra Dyma, jemuž Vladimír Kosina vložil do rukou žolíka. Remíza se tak tentokrát stala plzeňským vítězstvím 5:3, díky němuž skóre ukázalo 37:30.

Maciej Janowski bez větších trablů vyhrál dvanáctou jízdu před Martinem Gavendou, který dnes poprvé dosáhl na body, a Slawomirem Pysznym. Pavel Fuksa byl zpočátku druhý, avšak už v první zatáčce cítil, že je s jeho zadní pneumatikou zle. Klesl na poslední příčku, aby nakonec ve třetím kole definitivně zastavil.

Ve třinácté jízdě Plzeň konečně vybředla ze série remíz, které potížemi pronásledovanému Mšenu šly naopak velice k duhu. Dopředu letěl Jan Jaroš, ale vzápětí klesl na plzeňské duo. Tomu však Grzegorz Walasek nedopřál ani vteřinku klidu a záhy se posunul před Michaela Hádka. Piotr Dym na čela však jeho náporu udolal.

Před nominačními jízdami vedlo Mšeno jen rozdílem pěti bodů. Záhy se však projevila dubnovými extraligami nabytá zkušenost, že celek bez supermanů musí utkání vyhrát už s koncem rozjížďky s číslem třináct. Ve čtrnácté jízdě vodili Jan Jaroš a Filip Šitera Slawomira Pyszneho a Jana Holuba. Na konci třetího kola však musel vedoucí Mšeňák odstoupit kvůli zapalovací svíčce.

Nečekané remíza však ve své podstatě přinesla Mšenu vítězství, protože pět bodů v jedné jízdě nelze překonat. Navíc Piotr Dym sice v prvním oblouku dokázal rozdělit tandem Grzegorz Walasek – Maciej Janowski, avšak předjetí svého slavnější krajana se ukázalo nad jeho síly.

Hlasy z depa
„Vyhráli jsme,“ šokoval Filip překvapivou informací. „Po těch dvou jízdách to už bylo dobrý. Škoda, že to nekropili už od rána. Bylo to tvrdý, ale pak už to šlo. Spokojenost, vyhráli jsme. Dva body tam jsou a jdeme dál!“

„Na hovno,“ setrvávala nálada Pavla Fuksy na bodě mrazu. „V první jízdě jsem upad‘ jak pytel sraček, ve druhý jízdě si dojel pro bod. Pak se mi stalo, co se mi v životě nestalo. Nasadil jsem blbej‘ povlak. Pak mě bouchla guma. Cejtil‘ jsem to už v první zatáčce. Jel jsem dál, ale viděl, že je to v prdeli.“

„Rejže, rejže, bojovali jsme, ale bylo nám to prd platný,“ vystihl Michael Hádek plzeňské účinkování. „Bylo to těžký. Já měl lehčí jízdy než Jéňa, ale nadřel jsem se jako vůl. Příště jedeme v Pardubicích, to je moje dráha, udělalo by mně radost tam vyhrát. Určitě je potrápíme, minimálně potrápíme.“

„Lehce jsem se trápil,“ neskrýval Jan Holub. „Jelo mi to dobře. Až na ty starty. Do třetí jízdy, pak se stala někde chyba. Pěkný závody, uvidíme v Pardubicích. Mohlo to bejt‘ se mnou lepší.“

„Mám čerstvě udělaný motor,“ vysvětloval Martin Gavenda příčinu svého hubeného bodového zisku. „Laboroval jsem s tím. Včera jsem si v Březolupech udělal rychle trénink, ale odešlo mi zapalování. A tak jsem hledal cokoliv pojízdného a byl na dráze jen dvakrát. Dnes byla hodně tvrdá dráha, Březolupy byly včera hlubší, takže jsem musel dělat všechno znovu.“

1. Grepl PDK Mšeno		49
Grzegorz Walasek, PL	3 3 3 2 2 3	16(1)
Jan Jaroš	2 2 E M 0 E	4(1)
Filip Šitera	1 2 2 3 3 3	14(1)
Maciej Janowski, PL	1 3 3 3 3 1	14(1)
Pavel Fuksa	F 1 0 M E	1(1)
Milan Čermák	–	DNR
Vladimír Višváder		DNR
2. PK Plzeň		42
Martin Gavenda	0 0 0 0 2	2
Slawomir Pyszny, PL	1 0 1 2 1 2	7(2)
Jan Holub	2 0 1 2 1 1	7(2)
Piotr Dym, PL	3 2 1 4* 3 2	15
Michael Hádek	3 3 1 1 1 0	9(2)
Jiří Brummer	2	2(1)
Pavel Ondrašík		DNR

Aktuální extraligová tabulka:

	závody	skóre	tabulkové body
1. Mšeno	2	100:83	4
2. Pardubice	1	47:43	2
3. Slaný	1	48:45	2
4. Plzeň	1	42:49	0
5. Praha	3	129:146	0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Mšeno – 12. května
Zítřejší extraligový duel poprvé nabídne nový rozpis jinému než pražskému publiku. A poprvé nepojede pražský Olymp. Na programu je duel Mšena s Plzní. By se domácí netají touhou vyhrát pokud možno vše, o překvapení v extralize nebývá nouze. Oba týmy spojuje skutečnost, že jejich opory Piotr Protasiewicz a Patryk Dudek musely po prohrách v polské lize zůstat doma a trénovat.

Prohrát doma se ve Mšeně nenosí
„Vůbec si nepřipouštím, že bychom nevyhráli,“ netají se Petr Vandírek. „Nechci Plzeň podceňovat, ale kdybych přemýšlel, že bych měl doma prohrát, vykašlal bych se na to.“ Slova kouče celku, který na domácí dráze porazil favorizovaný Olymp nezní rozhodně jen tak do větru.

Místo Piotra Protasiewicze nastoupí Grzegorz Walasek, jenž shodou okolností před třemi lety pomáhal Plzni k jejímu druhému titulu v historii. Svou premiéru v českých ligách si odbude Maciej Janowski, jeden z nejslibnějších polských juniorů a někdejší kolega Filipa Šitery z polské Wroclawi.

V sestavě chybí Tomáš Topinka, jenž si minulý měsíc v Rye House zlomil lýtkovou kost. Jan Jaroš bude tím pádem v hlavní pětici stejně jako Filip Šitera, zatímco Vladimír Višváder letos oblékne poprvé mšenskou vestu v roli náhradníka. Juniory celku budou Pavel Fuksa a Milan Čermák.

Trapiči se budou snažit
„Budeme je chtít trápit,“ odmítá Leopold Klíma, předseda PK Plzeň, poraženecké nálady. „Chtěli jsme mít Patryka Dudka, ale prohráli a tak mu zakázali start. Rádi bychom Mšeno potrápili, uvidíme jak Holub.“

Plzeňský junior měl přesně před týdnem nepříjemný pád při druhém pokračování české juniorky na Borech. Vynechal dokonce liberecké semifinále mistrovství republiky jednotlivců. O jeho zítřejším startu se rozhodlo až dnes, kdy se v Plzni konalo soustředění juniorské reprezentace.

Jan Holub bude figurovat v hlavní sestavě, zatímco juniorská čísla ponesou Michael Hádek a Jiří Brummer. Nechybí ani ostatní Pražané zapůjčení na hostování, tedy Martin Gavenda, jenž má ve smlouvě zajištěno dokonce pět startů v základní části, a Pavel Ondrašík. Ten bude náhradníkem.

Rovněž Plzeň posílá do boje dva Poláky, kteří nejsou českému publiku neznámí. Slawomir Pyszny absolvoval za západočeský klub tři extraligy už loni. Piotr Dym zase v minulosti býval ikonou Mšena. Plzeň ho získala v roce 2007, ale první díl jejich spolupráce se shodou okolností bude konat až zítra.

Sestavy nahlášené dnes k 19:30:

Grepl PDK Mšeno:	1 Grzegorz Walasek, PL
	2 Jan Jaroš
	3 Filip Šitera
	4 Maciej Janowski, PL
	5 Pavel Fuksa
	6 Milan Čermák
	7 Vladimír Višváder
PK Plzeň:	8 Martin Gavenda
	9 Slawomir Pyszny, PL
	10 Jan Holub
	11 Piotr Dym, PL
	12 Michael Hádek
	13 Jiří Brummer
	14 Pavel Ondrašík

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 6. května
Slaný včera rozšířil řady pomyslného klubu extraligových týmů, které dokázaly porazit pražský Olymp na jeho domácí dráze. Podmínky členství přitom nejsou zjednodušeně řečeno exkluzivní, protože ještě žádný soupeř neodcházel branami Markéty na štítě. Stejně jako v předchozích prohraných kláních Pražané dokázali odrazit počáteční nápor soupeře. Konsolidovali své vedení, které v osmé jízdě navýšili až na deset bodů. Milan Mach však odpověděl žolíkovým útokem, který mu vyšel na sto procent. Po základních rozjížďkách prohrával o jediný bod. Vzápětí se znovu projevila pražská slabina a sice výsledek nominačních jízd. V té první při Olympu stálo ještě štěstí, když Slawomir Drabik přišel o druhé a posléze i třetí místo. Na závěr však Robert Kosciecha s Martinem Vaculík zdrcujícím způsobem rozdrtili pár Matěj Kůs – Rafal Dobrucki.

Pražané mají vrch nad deštěm i Slaným
Veškeré prognózy dávaly tušit, že i dnešní klání nevybočí z nastoupeného standardu vyrovnaných extraligových duelů. Na obzoru se však zjevil nový nepřítel, který se netajil ambicemi zvítězit jak nad Prahou, tak i nad Slaným. D隝 obcházel Prahu už od včerejšího večera. A těsně před začátkem závodu dorazil i na Markétu. Bouřka dokonce zapříčinila chvilkové přerušení druhého mistrovského klání stopětadvacítek na malém ovále.

Naštěstí nepršelo dlouho. Pořadatelé použili molitanové smetáky, aby nepříjemnou vodu z trati vysáli. V osmnáct hodin se jury usnesla odložit svůj konečný verdikt o jednu hodinu. Tábor odpůrců konání závodu byl zhruba stejně početný jako příznivců. Nakonec úderem devatenácté bylo rozhodnuto startovat bez nástupu.

Rozjížďka s číslem jedna skončila nerozhodně. Rafal Dobrucki před sebe nikoho nepustil od vylétnutí pásky až do cíle. Slánské duo Slawomir Drabik – Martin Vaculík však nepustilo ke slovu Josefa France.

Praha je však silná v otázce juniorů. A to se plně projevilo i dnes v juniorské rozjížďce. O vítězství Matěje Kůse nemohlo být sebemenších pochyb. O překvapení se při svém extraligovém debutu postaral Jaroslav Hladký. Na poslední chvíli naskočil do závodu místo potlučeného Pavla Pučka.

Na startu mu ujel Roman Čejka, avšak Michal Dudek zůstal vzadu. V první zatáčce byl trošku rozevlátý a navzdory své snaze nedosáhl na body. Třetí místo Jaroslava Hladkého dostalo domácí do čela, avšak ve třetí jízdě došla řada opět na Slaný.

Martin Vaculík nebyl při svém prvním vystoupení na pražské dráze spokojený s nastavením svého motocyklu, avšak tentokrát ho už plně vystihl. Nejlepší start předvedl Josef Franc, jenže Martin Málek se v první zatáčce přehnal kolem něho jako žíznivá čára. Dopředu se tlačil i Martin Vaculík, avšak Josef Franc druhou příčku uhájil.

Jenže Slovák není zvyklý předčasně kapitulovat. V nájezdu do druhého kola to už z jeho úhlu pohledu vypadalo slibně. Josef Franc se však s předjetím musel smiřovat až v nájezdu do další zatáčky. Slaný byl rázem v čele o dva body, avšak hned vzápětí bylo všechno opět úplně jinak.

Rafal Dobrucki s Lubošem Tomíčkem totiž na čele úřadovali už od vylétnutí pásky, zatímco Slawomir Drabik s Robertem Kosciechou tentokrát museli hrát jen druhé housle. Nápor domácích pokračoval i nadále. Matěj Kůs se Zdeňkem Simotou, jenž po úvodní nule kompletně změnil set up svého stroje, na hlavu porazili Martina Málka s Michalem Dudkem.

Martin Málek, autor předchozího skvělého vítězství, navíc neviděl cíl. „Začalo to prskat,“ vysvětlil příčinu svého zastavení ve třetím kole. Slaný byl hned o šest bodů vzadu. V rozjížďce s číslem šest se publiku nepředstavil ani jeden Čech. Dokonale ji ovládl Martin Vaculík, jenž záhy zpacifikoval Matěje Kůse.

Slawomir Drabik jezdil třetí, ale ve druhé zatáčce druhého kola vymetl díru. A než zkrotil svůj motocykl, jehož přední kolo vystřelilo vzhůru, musel se dívat na záda Tomasze Rempaly. Toho Vladimír Vopat poslal do boje místo Josefa France. Na začátku sedmé jízdy se zdálo, že se zase blýská na slánské časy.

Robert Kosciecha a Martin Málek rychle vystřelili dopředu. Avšak Zdeněk Simota je neohroženě oba objel vnějškem první zatáčky. Vzápětí Slawomir Drabik přijel na startovní rošt vlastně jen pro diskvalifikaci za překročení dvouminutového limitu. Rafal Dobrucki a Matěj Kůs odvedli Matěje Kůse. Ukazatel skóre zobrazoval stav 29:19 ve prospěch domácích.

Salto mortale poslední rozjížďky
Milan Mach však nestál nad svou desetibodovou ztrátou nehybný jako Lotova žena. V rozjížďce s číslem devět pověřil Martina Vaculíka funkcí žolíka. Vladimír Vopat chvilku zvyšoval, zda má reagovat bleskovým tahem povoláním náhradníka Matěje Kůse. Záhy mu však došlo, že by vzápětí neměl kdo střídat Jaroslava Hladkého. A na dráhu místo Luboše Tomíčka putoval Tomasz Rempala.

Polský závodník se však od roštu rozběhl zpátky se ztichlým motocyklem. Přímo na ovále přeskočil na rezervní. Jenže se syrovým strojem nemohl mít sebemenší šanci. Naproti tomu Martin Vaculík s Robertem Kosciechou dokonale ovládli situaci. Už z prvního oblouku vyjížděli před Josefem Francem a Tomaszem Rempalou.

Z desetibodového náskoku pražského Olympu byl rázem jen tříbodový. A domácím nevycházela odveta. Rafal Dobrucki, jehož prozatím přemohl pouze Martin Vaculík, vyhrál rozjížďku s číslem deset poté, co v první zatáčce minul Martina Málka. Zdeněk Simota však zaostal vzadu, aby však častoval Slawomira Drabika jedním nájezdem za druhým.

„Plácal se po celý dráze přede mnou,“ uvedl na adresu maličkého Poláka Zdeněk Simota, jehož závěrečný finiš v posledním výjezdu neskončil jednobodovým ziskem jenom díky pár centimetrům.

Vzápětí se Matěj Kůs stal v úvodním oblouku obětí tvrdého nájezdu Roberta Kosciechy. Společně s Lubošem Tomíčkem dovezli remízu, avšak ve dvanácté jízdě Slaný opět ukrojil z pražského náskoku dva bodíky. Martin Vaculík zvítězil stylem start – cíl. Před druhého Matěje Kůse se v první zatáčce dostal i Martin Málek.

Pražský junior však navedl svůj motocykl do druhé zatáčky vnitřní stopou a ve výjezdu vyvezl Martina Málka na venek. „Potřebuju gumu, teď jsem jel tři jízdy na jedné,“ urgoval Milana Macha Moravan, jenž nakonec uhlídal Luboše Tomíčka a garantoval hostům triumf 4:2.

Start rozjížďky s číslem třináct vyšel nejlépe Josefu Francovi a Tomaszi Rempalovi. Avšak už v prvním oblouku se okolo nich mihnul Robert Kosciecha. Praha nemohla do nominačních jízd nastupovat s menším náskokem, protože digitální ukazatel skóre zobrazoval číslice 41 a 40.

V rozjížďce s číslem čtrnáct se zdálo, že se bohyně Fortuna rozhodla Pražanům vynahradit svou nepřízeň z duelů se Mšenem a Pardubicemi. Dopředu sice letěli Martin Málek se Slawomirem Drabikem, avšak Zdeněk Simota a Josef Franc zůstávali za nimi v těsném závěsu.

Martin Málek se záhy vzdálil, avšak slánský Pan prezident měl stále oba Pražany na výfuku. Ve třetím kole se před něj posunul nejprve Zdeněk Simota a záhy i Josef Franc. Místo maximálního triumfu, zaknihoval Slaný jen remízu. Milan Mach a Vladimír Vopat sledovali vyvrcholení závodu blízko sebe, ale ani jeden z nich si netroufal tipnout konečný výsledek závodu.

Aritmetika fungovala prostě. Za stavu 44:43 stačil Pražanům nerozhodný výsledek, zatímco hosté potřebovali vyhrát 4:2. Vzato teoriemi pravděpodobnosti, větší šance měla Praha. Nejen kvůli jednobodové převaze, ale Rafal Dobrucki s Matějem Kůsem měli vytrhnout trn z bolavé pražské nohy v otázce supermanů v jízdě čtyř nejlepších individualit.

Při závodech však žádné teorie neplatí. Bílý tkaloun letěl vzhůru a s ní i Robert Kosciecha. Matěj Kůs byl za ním a v první zatáčce připravoval prostor pro Rafala Dobruckeho. Ten se dostal jen před Martina Vaculíka. Slovenský borec si později v depu stěžoval, že mu Pavel Kubeš rozsvítil zelené světlo, když si couval od pásky.

Pustil se však do ofenzívy. Ve druhé zatáčce se vnějškem vrátil před Rafala Dobruckeho. Stále držel venek a v následujícím oblouku předčil rovněž Matěje Kůse. Víc nebylo třeba. Maximální výhra slánských borců dostala Pražany už potřetí za sebou do kolen.

Hlasy z depa
„Před poslední jízdou se mi změnila vůle na spojce,“ svěřoval se Martin Vaculík. „Chtěl jsem couvnout, ale rozhodčí dal zelené světlo. Který rozhodčí udělá něco takového?! Měl jsem ještě 46 sekund a mám právo si couvnout. Jinak v pohodě, na první jízdu nebyl ještě dopasovaný motor. To byla tragédie.“

„Systém je takový blbý,“ přemítal Martin Málek. „Moc se mi nezamlouvá. Nestíhal jsem v depu, nebyl tu taka. Šly mi starty, hlavně se mi dobře jelo. Teď se budu snažit dostat se do reprezentace v mistrovství světa družstev. V páté jízdě mi to začalo prskat, vyměnili jsme svíčku a už to bylo dobrý.“

„V první jízdě se mi poved‘ start,“ chválil se Roman Čejka. „Bylo to suprový, paráda. Spokojenost, že jsme vyhráli, bylo to dobrý, i když v tý svý druhý jízdě jsem zkurvil start.“

„Závody byly těžký,“ neskrýval Matěj Kůs. „Škoda, že to v poslední jízdě Kosciechu natáhlo. Jinak jsem to první místo stih‘ a vyhráli jsme.“

„Pro mě to nebylo úplně nejhorší,“ hodnotil Zdeněk Simota. „V první jízdě jsem dal úplně blbý nastavení. Neodstartoval jsem a trápil se. Udělal jsem změnu a bylo to lepší. Pak se přede mnou Drabik plácal po celý dráze přede mnou. Měl jsem bejt‘ tvrdší. Teď pojedeme s Plzní a to už by bylo blbý doma prohrát.“

„Viděl jsi to sám,“ krčil rameny Josef Franc. „Na domácí dráze! Ostuda, ostuda. Poslední dva starty jsem promydlil…“

1. AK Slaný		48
Martin Vaculík, SK (ACCR)	1 2 3 6* 3 2	17(3)
Martin Málek	3 E 1 2 1 3	10(1)
Slawomir Drabik, PL	2 1 0 M 1 R	4(1)
Robert Kosciecha, PL	0 2 2 3 3 3	13(1)
Michal Dudek	0 1 1 0 –	2
Roman Čejka	2 0	2
Richard Frištenský		DNR
2. PSK Olymp Praha		45
Josef Franc	0 1 – 1 2 1	5(1)
Zdeněk Simota	0 2 3 0 – 2	7(1)
Rafal Dobrucki, PL	3 3 2 3 3 0	14
Luboš Tomíček	2 0 – 1 0	3(2)
Jaroslav Hladký	1 – – – –	1
Matěj Kůs	3 3 2 2 2 1	13(1)
Tomasz Rempala, PL	1 0 1	2(2)

Aktuální extraligová tabulka:

	závody	skóre	tabulkové body
1. Mšeno	1	51:41	2
2. Pardubice	1	47:43	2
3. Slaný	1	48:45	2
4. Praha	3	129:146	0
NC Plzeň	0	0	0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Praha – 5. května
Obě doposud uskutečněná extraligová dvojutkání měla celou řadu společných rysů. Předně šlo o naprosto vyrovnaná klání, přičemž pokaždé hrála svou důležitou úlohu také náhoda. A pražský Olymp navzdory veškeré snaze dvakrát prohrál. Zítra, kdy na Markétu zajíždí Slaný, by si nikdo z domácího tábora rozhodně nemohl přát hattrick další prohry před domácím publikem. Nicméně také Milan Mach není v žádném případě pesimistický, by naznačovaná pomoc ze sféry seriálu velkých cen nedopadla. Rozhodně se můžeme těšit na napínavou podívanou, jejíž výsledek lze předvídat jen stěží.

Dva cizinci v týmu
By v barvách pražského týmu nastoupil v osmapadesátém roce Švéd Curt Eldh, který si tehdy zpestřil nákup nových motocyklů ESO účastí v československé lize, Olymp dlouho zachovával národnostně čistý tým. Až před čtyřmi lety si tehdejší kouč Radomír Semela dokázal prosadit zahraniční posily. A Polák Tomasz Gapinski skutečně ve dvou extraligách vestu s hradčanským panorámatem skutečně oblékl.

Od té doby však bylo ticho po pěšině vedoucí ze zahraničí. Jenže titul už vyhrály postupně všechny ostatní týmy, zatímco Pražané se do zlatých medailí mohli naposledy zakousnout v září roku 2003. Při různých příležitostech závodníci označovali absenci kvalitního cizince v týmu za poměrně výrazný handicap.

Letos nastal průlom, by cizinecká legie v pražských službách ještě neměla šanci pořádně se dostat ke slovu. Australan Davey Watt při svém debutu neobjel ani jediné kolo a pak se proti postavil státní smutek v sousedním Polsku a uzavření vzdušného prostoru kvůli popelu z vybuchlé islandské sopky Eyjafjallajökull.

Vladimír Vopat však věří, že zítra konečně dojde k průlomu. Na utkání proti Slanému povolal Tomasze Rempalu, jemuž přisoudil roli náhradníka, a také třiatřicetiletého Rafala Dobruckeho. S ním se klub dohodl minulý týden.

„Vynikající,“ hodnotí pražský kouč svou sestavu. Už dvakrát měl vítězství takřka na dosah, ale nakonec o ně vždy přišel ve dvou posledních jízdách, kam jsou jezdci nasazování dle doposud získaných bodů. „Bylo by dobré vyhrát už před třináctou jízdou,“ netají se. „Máme problém s juniorem, Pavel Pučko nepojede. Rádi bychom vyhráli, ale bude to hrozně těžké.“

Pavol Pučko, jehož odvezla sanitka ze sobotního Mšena je už v domácím ošetřování. „Jsem jen silně potlučenej‘ a ta moje hlava se snad časem srovná,“ žertoval včera na téma svého zdravotního stavu. Prozatím figuruje v sestavě a kouč ho v duchu regulí může ještě vyměnit. By je absence juniorské dvojky citelná, na druhou stranu je nutno připomenout, že při obou svých prohrách byl výsledek juniorské jízdy pokaždé 5:1 v pražský prospěch.

Vedle zmiňovaných Poláků a Pavla Pučka v sestavě pro zítřejší závod figurují Josef Franc, Zdeněk Simota, Luboš Tomíček a samozřejmě klíčový junior s českou licencí Matěj Kůs.

Pesimismus není na místě
Slaný vstupuje do letošní extraligy svým prvním závodem. Pro duel s Olympem se středočeský klub chtěl pořádně posílit. Padlo dokonce jméno fenomenálního Rusa Emila Sajfutdinova. Ten by mohl využít příležitosti a otestovat ovál, na němž se za dva týdny uskuteční další Grand Prix.

Nicméně shodou okolností druhá velká cena, jenž se koná tuto sobotu v Göteborgu nadějný plán zmařila. „Emil tam musí být už v pátek,“ vysvětlil Milan Mach. Slánský manažer musel najít jiné řešení a vsadil na kartu osvědčenou už v mnoha případech v minulosti.

V základní sestavě Slaného figurují už tradičně dva polští závodníci. Slawomira Drabika není nutno českému publiku blíže představovat. A konec konců Roberta Kosciechu také ne. Navíc klub ze středočeského královského města je v současné době jediným, který se může pražskému Olympu vyrovnat v otázce juniora s licencí AČR a špičkovou úrovní.

Slovák Martin Vaculík nebude mít juniorské startovní číslo. Osmička na jeho vestě naznačuje vysoká očekávání, která na něho jeho kouč klade. Na dvanáctce figuruje Michal Dudek a na třináctce Roman Čejka, jenž jsou vzhledem k pražskému handicapu schopni v rozjížďce s číslem dvě ujet minimálně remízu.

V týmu nemůže chybět ani Martin Málek, jehož víkendové výkony vyznívají slibně. V roli náhradníka nastoupí březolupský Richard Frištenský. Krzysztof Nowacki v pátek odstoupil z úvodního kola přeboru jednotlivců-družstev v Pardubicích kvůli vysokým horečkám. Místo do Mšena otočil svůj typický náklaďáček domů, kde mu lékaři zjistili zápal plic.

„Vychází mi, že po třinácti jízdách to bude 39:38,“ svěřuje se Milan Mach se svou analýzou vývoje zítřejšího klání. Sám si však uvědomuje faktor štěstí a náhody, které mají v novém systému prostoru více než dost. „Myslím, že to bude vzhledem k sestavě domácích vyrovnané utkání. Bude v něm rozhodovat každý bod a také štěstí. Pro diváky by to mohly být pěkné závody.“

Jedním dechem však dodává, že se mu myšlenka dvojutkání nezamlouvá. „Nejsem příznivcem tohoto systému při současném stavu jezdecké základny v naší zemi,“ tvrdí bez obalu. „Sezóna ještě nezačala a jezdci už chybí.“

Sestavy nahlášené dnes k 18:00:

PSK Olymp Praha:	1 Josef Franc
	2 Zdeněk Simota
	3 Rafal Dobrucki, PL
	4 Luboš Tomíček
	5 Pavol Pučko
	6 Matěj Kůs
	7 Tomasz Rempala, PL
AK Slaný:	8 Martin Vaculík, SK (ACCR)
	9 Martin Málek
	10 Slawomir Drabik, PL
	11 Robert Kosciecha, PL
	12 Michal Dudek
	13 Roman Čejka
	14 Richard Frištenský

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Praha – 2. května
Milan Mach při svém odchodu ze závěrečného zasedání jury po čtvrtečních juniorských družstev na pražské Markétě způsobil pěkný poprask. Na dotaz, s jakými posilami přijede Slaný ve čtvrtek do české metropole, suše oznámil svá jednání se dvěma borci z první čtveřice evropské velké ceny v Leszně. Nicméně Pražané nechtějí v souvislosti s prohrou na domácím kolbišti ani náhodou pomýšlet na hattrick. Vladimír Vopat magazínu speedwayA-Z prozradil, že v pražské síti uvízl parádní úlovek z Polska.

„Vedeme jednání s Rafalem Dobruckim,“ svěřil se pražský kouč, aby vzápětí přiblížil detaily vzájemných námluv. „Zielona Góra byla jedním z možných soupeřů pro naše jarní sparingy. Ale to by pro naše kluky asi vůbec nemělo smysl. Bylo by hezké, kdyby se svou silnou sestavou přijeli do Prahy.“

Vladimír Vopat má ze všech českých koučů nejvíce praktických zkušeností s novým extraligovým modelem. Po dvou úvodních přátelských kláních přišly ostré prohry se Mšenem a Pardubicemi. I když v obou případech nepřálo Pražanům štěstí a chleba se bude lámat až v podzimní nadstavbové části, začínat sezónu s obrovskou nulou v tabulce, není rozhodně příjemné.

„Abychom už vyhráli, pojede i Tomasz Rempala,“ odhalil Vladimír Vopat roušku tajemství ze složení svého týmu pro čtvrteční duel se Slaným. Zároveň řekl, že strategii bude budovat, aby případný úder supermanů soupeře v závěrečných nominačních rozjížďkách vyzněl naprázdno. „Musí být rozhodnuto už po třinácté jízdě, abychom si ty dvě poslední mohli vychutnat.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)